strana 2

Štolu už nenajdete

K nepoznání se na pražském Klíčově změnilo místo,

které sehrálo „klíčovou“ roli při stavbě dvoukolejného

tunelu metra mezi stanicemi Prosek a Letňany na tra­

se IV. C2. Třicet pět metrů dlouhou přístupovou štolu,

díky níž bylo možné v listopadu 2004 začít razit 1285 m

dlouhý tunel současně směrem do Letňan i na Prosek,

dnes už nenajdete. Byla zaslepena a zabetonována.

Do více než hektarového prostoru, kde pracovníci

divizí 8 a 5 odtěžili tisíce kubíků zeminy, aby vybudovali

rampu pro přístup k budoucímu portálu štoly, vjedou už

brzo zemědělské stroje a znovu tu bude pole a zeleň.

Štola splnila svůj účel: stavbařům nejprve umožnila

vyvézt z podzemí 95 tisíc kubíků rubaniny, aniž by to

výrazně pocítili obyvatelé nedalekých sídlišť. V průběhu

výstavby tudy byly do tunelu dopraveny desetitisíce kubíků

betonu a tisíce tun armatury pro betonáž primárního a definitivního ostění a přístupová štola stejně dobře posloužila

i při přepravě materiálu pro kolejové betony a svršek.

Užitečným „pomocníkem“ se areál na Klíčově stal

i tehdy, když dosluhoval: většinu vybavení divize 8 převezla na jiné stavby Metrostavu a veškeré betony, které zde

musely být použity, byly rozebrány a po recyklaci použity

pro zásypy na jiných úsecích stavby metra.

–bh– foto Josef Husák

Ptáme se

Jaroslava Šimka,

vedoucího útvaru technické kontroly

hydroizolací divize 5

1

Slavnostní zahájení stavby v Mostě

do kon č ení z e s t r. 1

Červenec 2004, hloubení jámy pro sjízdnou rampu

Obchodní centrum při té příležitosti získalo i své jméno

Central Most, které vzešlo z rozsáhlé ankety mezi mosteckými obyvateli. Investor si je vybral asi ze tří set padesáti

návrhů od sto padesáti lidí a dvanáctiletého autora vítězného názvu odměnil šekem na 20 tisíc korun.

Obchodní galerie Central Most je navržena jako halový

objekt z montované prefabrikované železobetonové konstrukce. V jejím podzemním podlaží bude moci zaparkovat

kolem 350 aut a bude zde i zásobovací dvůr a technické

zázemí včetně nádrží sprinklerů. Ve dvou nadzemních

podlažích se na obchodní ploše asi 18 000 m² rozmístí

více než devadesát obchodů (vizualizace č. 1) včetně

restaurací a velkoprodejny. Díky svažitosti terénu čtyři

vstupy ve dvou úrovních přímo propojí obchodní pasáže

centra s přilehlými ulicemi a protáhlý tvar objektu na jedné straně upoutá vstupním proskleným atriem (viz. č. 2),

druhé straně bude vévodit dominantní hodinová věž.

Devítipatrový bytový dům Rezidence Odeon olemuje

část podélné strany obchodního centra a je navržený

jako železobetonový monolitický skelet se ztužujícími

jádry a stěnami. Ve dvou podzemních podlažích ukryje 76

parkovacích míst pro rezidenty, první dvě nadzemní podlaží budou sloužit komerčním účelům a ve zbylých osmi

patrech se bude ve třech blocích nacházet 101 bytů ve

velikosti od 1 + KK až 4 + 1. Ve 3. a 4. NP budou atraktivní

mezonetové byty, v ustupujícím 9. a 10. NP bytové jednotky s většími terasami se širokým rozhledem do okolí. Pět

velkých arkýřů hlavní fasády vytvoří na straně k náměstí

podloubí pro předzahrádky kaváren a cukráren.

Oba objekty, propojené architektonicky, stavebně

a částečně i provozně, budou založeny na pilotách ve společné základové jámě, jejíž odtěžování již začalo. V souběhu byly zahájeny i práce na přeložkách sítí, a tak se už

opravdu nedá přehlédnout, že se Metrostav ve městě opět

úspěšně zabydlel.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák,

vizualizace archiv Crestyl management

2

Srpen 2004, zahájení ražby přístupové štoly

Světový tunelářský kongres v Praze se blíží

Listopad 2006, poslední okamžiky před zabetonováním

Prosinec 2006, štola se potápí pod kubíky zeminy

Březen 2007, pláň čeká už jen na terénní a sadové úpravy

Metrostav_6_07.indd 2

Do zahájení světového tunelářského kongresu WTC

2007, jehož pořadatelem je Český tunelářský komitét

ITA/AITES a platinovým partnerem Metrostav, zbývá

jen něco málo přes měsíc. Od 7. do 9. května 2007 se

bude konat v Pražském kongresovém centru a po jeho

skončení bude na téměř tisíc pět set účastníků kongre­

su čekat nabídka technických exkurzí na tunelové stav­

by v Praze a odborných cest po vybraných podzemních

stavbách v České republice, ale také na Slovensku,

v Rakousku a v Německu.

Světový tunelářský kongres WTC se bude v Praze

konat již podruhé, po 22 letech, což mimo jiné svědčí

i o dobré pověsti našich odborníků ve světě. Jeho letošní

zaměření je lákavé: „Podzemní prostor – čtvrtý rozměr

velkoměst“. Každý, kdo se v naší republice podzemními

stavbami zabývá, by měl svou účast na kongresu zvážit

a této příležitosti využít.

Odborný program akce slibuje nejvyšší kvalitu i velmi

široký záběr. Jednání budou probíhat v devíti sekcích,

jejichž zaměření zahrnuje celou oblast podzemního stavitelství. Do kongresového sborníku došlo 316 příspěvků

z celého světa, což je nejvíc v celé historii.

Hlavní částí odborného programu budou zejména čtyři klíčové přednášky významných světových odborníků,

které zachytí současný stav oboru.

O tunelování pomocí razících strojů (TBM) promluví

prof. Marcus Thewes z Ruhrské univerzity v Bochumi.

Jeho přednáška by především české účastníky měla

mimořádně zajímat, protože v dohledné době by v České

republice měly být pomocí TBM raženy dva mimořádně

dlouhé železniční tunely z Prahy do Berouna. Problematice tunelování ve skalních horninách se bude věnovat

prof. Jian Zhao ze Ženevy. Pro nás aktuální téma o ražbě

tunelů v jílech přednese David Powell z Velké Britanie,

který je hlavním specialistou londýnské pobočky firmy

Matt MacDonald. Přednáška profesora Zdenka Eisenstei-

na z Kanady na téma Tunely ve velkoměstech jistě také

přinese mnoho nových a mimořádných informací z celého

světa o ražbě městských tunelů.

Dopolední program druhého kongresového dne bude

tvořit tzv. ITA Open Session. Mezinárodní tunelářská

asociace ITA/AITES pro ní letos vybrala velmi zajímavé

téma – Nové trendy ve financování podzemních staveb

a souvislosti se smluvními vztahy, které bude jistě zajímavé i pro odborníky z Metrostavu.

Před kongresem se v Praze 4. a 5. května uskuteční

workshop na téma „Tunelování ve městech“, kde budou

přednášet i pánové Herrenknecht, Lovat a Amberg, jejichž

jména jsou zároveň značky světově proslulých moderních

tunelovacích strojů. Za tuto vzdělávací akci se platí výrazně nižší vstupní poplatek než za vlastní kongres a bude

jistě velmi zajímavá a prospěšná.

Uvažujete o účasti na kongresu nebo alespoň na

workshopu? Více informací a všechny podrobnosti včetně kompletního programu a registračních formulářů

najdete na internetové adrese www.wtc2007.org.

Ing. Miloslav Novo tný,

s e k r e t ář Č TuK I TA /A I T E S

ilustrační foto Josef Husák

Jaroslav Šimek je vyučený horník a v Metrostavu pra­

cuje už přes 30 let. Byl u toho, když se v metru poprvé

začaly používat foliové izolace a tomuto oboru se věnu­

je dodnes jako certifikovaný technolog plastů a vedou­

cí útvaru technické kontroly hydroizolací, který jejich

provádění sleduje na všech druzích staveb.

Co všechno je váš tým schopný zajistit a nabídnout?

Kromě pravidelných i namátkových kontrol na stavbách

po celé ČR spolu s Petrem Kvitou a Ing. Adrianou Javorčekovou nabízíme odbornou spolupráci při projednávání

všech stupňů přípravy projektů i dokumentace, pomoc

při výběru dodavatelských firem i vhodných materiálů

a ve spolupráci s akreditovanou svářečskou školou plastů

také proškolování personálu. Jsme účastníky evropského

projektu na vzdělávání dospělých v oboru kontroly hydroizolací, umíme poradit i v případě jejich pojistných systémů a oprav, víme, co dovoluje legislativa, a jsme schopni

poskytnout i další potřebné informace. Těší nás, že se na

nás obracejí nejen jednotlivé divize Metrostavu, ale i další

firmy skupiny DDM Group, které mají zájem o řešení této

problematiky v rámci svých vlastních projektů.

Co je u hydroizolací nejčastější příčinou závad?

Mnoho lidí se domnívá, že moderním materiálům, které

jsou v oblasti hydroizolací k dispozici, nic neublíží. To

však není pravda, jsou naopak velmi zranitelné. Třeba

jen drobné poškození, podceněná maličkost, může znamenat obrovský a těžko odstranitelný problém, zejména

v případě podzemních projektů. Praxe přitom ukazuje, že

závady většinou nezpůsobují izolatéři. Také my se snažíme

vysvětlovat, že správně provedené hydroizolace nejsou jen

záležitostí materiálů a jejich aplikace. Pokud je nebudeme

vnímat v kontextu všech dalších operací, jako jsou prvotní

úprava povrchu a následné práce tesařů, železářů, betonářů atd., těžko se vyhneme chybám. A také bych chtěl v této

souvislosti upozornit, že kvalita skutečně nemusí nutně

znamenat prodražení zakázky, jak často slýcháme. Je věcí

důslednosti v mnoha jednotlivých krocích.

Proto připravujete odborné semináře na toto téma?

Říká se, že ještě horší, než udělat chybu, je se z ní nepoučit. Metrostav pracuje na desítkách různých projektů,

v případě hydroizolací však naši technici zpravidla řeší

velmi podobné potíže a nutno dodat, že někdy zbytečně.

Často se totiž potýkají s problémem, jehož řešení dávno

známe. O technologický den i školení, která dosud proběhla, byl velký zájem a zúčastnili se jich nejen zaměstnanci Metrostavu, ale také ze společností Doprastav

a Subterra. Jsem přesvědčen, že i toto je cesta k předcházení chyb a reklamací, které poškozují dobré jméno naší

společnosti. Hydroizolace sice představují v celkovém

objemu stavební zakázky jen několik málo procent, významem jsou však srovnatelné se statikou objektu.

Může změnu k lepšímu přinést i nástup nových techno­

logií a materiálů?

Jak už jsem řekl, ani sebedokonalejší materiál není samospasitelný, naše možnosti však samozřejmě rozšiřuje.

Zhruba před patnácti lety jsem se na stavbě metra jako

jeden z prvních setkal s mezilehlými foliovými hydroizolacemi podzemních staveb. Mají řadu výhod daných svými fyzikálně-mechanickými vlastnostmi. Jsou však také

lehce zranitelné, a pokud jsou jištěny pojistným systémem, tak i nákladné. Mohou je nahradit vodonepropustné

betony, materiály s bentonitem, plně „natavitelné“ foliové

systémy a stříkané izolace. Zaměnit vyzkoušené folie za

jiný způsob izolace proti vodě je však podle mého názoru

dlouhodobá záležitost. Pokud si nebudeme stoprocentně

jisti, že víme, jak se nové systémy v daném prostředí

zachovají v dlouhém časovém horizontu, neměli bychom

experimentovat. Naše zkušenosti znamenají velký potenciál, ale musíme jej umět naplno využít.

Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

3/26/07 11:41:45 AM