Metrostav 14-15/2012

• Strana 1

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Palmovka Park II z nadhledu

  Mezník na Blance

  Na stavbě tunelového

  komplexu Blanka v úseku

  MYPRA, kde práce řídí tým

  Jiřího Kordíka zdivize 2,

  se betonáři chystají uložit

  poslední kubík betonu do

  trámového stropu tunelu.

  Tím už v září ukončí betonáže všech nosných konstrukcí

  tunelů. Na zdárném provedení prací mají velkou zásluhu

  stavbyvedoucí Ing.Libor Čada aDrahomír Ducháč.

  Cena pro Oparno

  Nosná železobetonová

  konstrukce mostu přes

  Oparenské údolí, kterou

  natrase posledního

  rozestavěného úseku

  dálniceD8 přes České

  středohoří vybudovali

  pracovníci divize5 pod vedením Bc.Alexandra Tvrze,

  získala třetí místo vsoutěži Evropské sítě betonářských

  společností European Concrete Award 2012. Gratulujeme!

  MVE Liběchov

  V prostoru dřívější vorové

  propusti u pravého břehu

  Labe na jezu Dolní Beřkovice

  staví tým divize 6 vedený

  Ing. Tomášem Ambrosem

  ve sdružení se společností

  Zakládání staveb malou

  vodní elektrárnu Liběchov. Při příležitosti uložení prvního

  kubíku betonu do jejích nosných částí poklepal spolu se

  zástupci investora na základní kámen stavby i ředitel

  divize 6 Metrostavu Ing. Jan Cuc (foto druhý zleva).

  Podpora umění

  V Centru současného umění

  DOX v Poupětově ulici

  vPraze 7 probíhá až do

  1.října 2012 retrospektivní

  výstava významného

  českého umělce druhé

  poloviny 20. století Karla

  Nepraše, jejímž partnerem je společnost Metrostav. Každý

  její zaměstnanec si proto může na firemním intranetu

  stáhnout až čtyři poukázky, které jej po předložení

  vpokladně galerie DOX opravňují k nákupu vstupenek

  se slevou čtyřicet procent. Ta platí i na všechny další

  souběžně probíhající výstavy. Foto poskytla galerie DOX.

  Slavnostní výkop

  Natrávník toužimského náměstí Jiřího zPoděbrad na-

  stoupili 9. srpna starosta města Alexandr Žák, pro-

  jektant Ing. Martin Volný, ředitel divize 9 Metrostavu

  Ing.Petr Zábský (foto uprostřed), ředitel její karlovar-

  ské oblasti Ing.Petr Čermoch avedoucí projektu Radek

  Kučera. Slavnostním výkopem potom zahájili přestav-

  bu náměstí, která by měla být ukončena vzáří 2014.

  Revitalizace náměstí apřilehlých ulic v Toužimi pro-

  běhne všesti etapách tak, aby přes centrum města zůstal

  zachován alespoň omezený průjezd. Stavbaři zde po-

  stupně vybudují zhruba 760m nové dešťové kanalizace

  včetně odlučovače ropných látek a45 m vodovodů. Práce

  zasáhnou plochu 12721m² – chodníky pokryje kamenná

  dlažba, kolem barokní kašny a mariánského sloupu vyros-

  te nový park, náměstí doplní stylový městský mobiliář.

  „Staveniště jsme převzali vpolovině července aarche-

  ologové už naněm provedli 17 sond. Zhruba vpolovině

  znich zachytili asi 35 cm pod současným povrchem pů-

  vodní kamenné zadláždění,“ říká vedoucí projektu ado-

  plňuje: „Vzhledem ktomu, že vnedávné době památkáři

  změnili názor nato, jak má náměstí vypadat, čekáme teď

  na zhotovení a odsouhlasení realizační dokumentace.

  Začít pracovat bychom mohli počátkem září.“

  Město financuje projekt zvlastních zdrojů a jeho oby-

  vatelé se už těší na nové příjemné místo ksetkávání.

  Vedení Metrostavu věnuje neustále velkou pozornost

  stavbě pátého provozního úseku trasy A pražského

  metra. Generální ředitel firmy Ing. Pavel Pilát si ve

  středu 8.srpna prošel dosud vyražené tunely, rozesta-

  věné stanice a stavební dvory, aby si osobně prohlédl

  hotové dílo a přímo na stavbě promluvil sezaměst-

  nancidivizí8 a 5, kteří zde pracují. Vbudoucí stanici

  Petřiny jej fotograf zachytil při rozhovoru sIng.Jiřím

  Junkem,CSc., zástupcem ředitele výstavby metra V.A

  zdivize 8, asředitelem interního auditu Skupiny Me-

  trostav Ing.Pavlem Šrámkem (foto zprava).

  Domov matky Vojtěchy čeká nasvé obyvatele

  Do Domova matky Vojtěchy v Prachaticích se začnou už

  na začátku letošního listopadu stěhovat první klienti.

  Stavbu tohoto zařízení se zvláštním režimem pro osoby

  srůznými druhy demencí už totiž tým divize 6 vedený

  Ing. Petrem Šimákem úspěšně dokončil. Slavnostní

  otevření nového specializovaného zdravotnického za-

  řízení by mělo podle plánu proběhnout 10. září.

  Ačkoli stavbu Domova matky Vojtěchy už od samého

  začátku provázely nejrůznější komplikace, je chvályhod-

  né, že se – hlavně díky konstruktivní spolupráci investora

  a dodavatele – nakonec podařilo celé dílo dokončit tak,

  aby na něj mohly být využity dotace ze strukturálních

  fondů Evropské unie. Právě problémy s jejich získáním

  totiž stavbu v lednu2010 zastavily, a to pouhé dva měsíce

  po jejím zahájení. Stála až do loňského července a teprve

  před rokem se mohla znovu rozeběhnout naplno.

  I přes zdržení zakázky se do průběhu díla promítly

  problémy s realizační dokumentací. „Investor nám ji do-

  dával až během prací, navíc s častými úpravami azmě-

  nami,“ vzpomíná Ing. Šimák. Další přerušení stavební

  činnosti divize 6 si letos v zimě vyžádaly extrémně nízké

  teploty. O to víc musela spolupráce s dodavateli a inves-

  torem fungovat, aby budova byla dokončena včas. To se

  nakonec podařilo, a tak necelých sedm let po otevření

  Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna stojí v Prachati-

  cích další výjimečné zařízení pro potřebné pacienty.

  Novou budovu Domova tvoří tři základní bloky ob-

  délníkového půdorysu se sedlovou střechou, které jsou

  přerušeny dvěma ploše zastřešenými středními hranoly

  (foto č. 1). Plochou střechu má i vstupní přízemní trakt,

  přistavěný příčně v jižní části pozemku.

  V prvním nadzemním podlaží se v objektu nachází

  vstupní hala s recepcí, na kterou navazuje další se schodi-

  štěm, šatny asociální zařízení zaměstnanců. Nechybí zde

  pochopitelně ani úklidová komora a jiné potřebné tech-

  nické zázemí. Klienti tu mají kdispozici navíc tělocvičnu

  apůjčovnu zdravotnických pomůcek.

  V patře jsou kanceláře, pokoj lékaře, ošetřovna, ses-

  terna s přímým napojením na společenskou a relaxační

  místnost, sociální zařízení pro zaměstnance a klienty,

  sklady, výdejna jídla a jedno- i dvoulůžkové pokoje se

  samostatným sociálním zařízením.

  Ve třetím nadzemním podlaží nové budovy je umístěna

  místnost pro pracovní a uměleckou relaxaci včetně ses-

  terny a nezbytného zázemí. Nachází se zde také výdejna

  jídla a zbylé pokoje. Celý objekt (foto č.2) je přístupný

  bezbariérově a také režim bude mít uzpůsobený specific-

  kým potřebám pacientů, kteří trpí různými druhy demen-

  cí, zejména Alzheimerovou chorobou. V Prachaticích tak

  idíky Metrostavu najde svůj nový domov celkem 26osob,

  jejichž onemocnění vyžaduje pravidelnou péči.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Ptáme se: Ing. Pavla Šrámka,

  ředitele interního auditu str. 2

  S hausbótem po evropských vodních

  kanálech Letní příloha str. 3

  Plzeňská záchranka vyjede za rok

  znové základny str. 5

  Novinky mezi staveništními

  kontejnery divize 11 str. 5

  Každý most je pro obyvatele

  v okolí důležitý

  více na str. 5

  27. srpna 2012 / 14–15 / XXIV

  Stavba nového sídla Metrostavu roste díky betonářům z divize 6 tak rychle, že žádná fotografie v novinách nemůže být zcela aktuální. Letecký snímek z konce července si však

  zaslouží zveřejnění, protože odhaluje prostorové souvislosti lokality u současné centrály společnosti a ukazuje i velikost stavby, kterou řídí Ing.Přemysl Dušek z divize 6.

  1 2

• Strana 2

  Developerské aktivity Metrostavu SK

  Svůj první developerský projekt – bytové domy Nejed-

  lého – zahájil Metrostav SK vloni vříjnu. Od té doby

  už vbratislavské části Dúbravka postavil téměř celou

  jejich hrubou stavbu. Výstavbu moderního asohledem

  na danou lokalitu řešeného bydlení plánuje dokončit

  vetřetím kvartále roku 2013.

  Dvojice nových bytových domů vyrůstá vlokalitě Po-

  dvornice, která se kvůli všestranné občanské vybavenos-

  ti, dopravní dostupnosti centra města, možnosti napojení

  naměstský dálniční okruh ablízkosti přírodní rezervace

  Devínská Koliba považuje za„dobrou adresu“. Iproto si ji

  zasvůj domov vybírají zejména rodiny sdětmi.

  Celý projekt vlastně tvoří tři bytové domy. Jeden byl

  postaven vprvní etapě stavby aje už delší dobu obydlený.

  Další dva (vizualizace) staví jako investor právě Metrostav

  SK ajejich železobetonové konstrukce se už brzy vytáh-

  nou až k nejvyššímu 13. podlaží. Společná podzemní

  podnož všech domů byla zkolaudována už v1. etapě ajejí

  dvě podlaží vyplňují garáže asklepní kóje.

  „Základová deska a stěny suterénu jsou z vodosta-

  vebního betonu. Nosný systém ze železobetonových stěn

  bude nafasádě zateplen minerální vlnou se silikátovou

  povrchovou úpravou. Tepelnou izolaci ocelové střešní

  konstrukce bude chránit fóliová krytina,“ popisuje průběh

  výstavby vedoucí projektu Ing. Ivan Važecký adodává:

  „Každý bytový dům má vlastní kotelnu, takže v bytech

  bude možné individuálně nastavovat teplotu vkterémkoliv

  ročním období.“ Přízemí bytových domů obsáhne nebyto-

  vé prostory pro šest samostatných provozoven služeb.

  Celý projekt je navržený jako uzavřený bytový kom-

  plex, v němž bytové domy doplní i příjemná parková

  úprava s dětskými hřišti. Vzhledem k tomu, že se jeho

  podoba už začíná rýsovat, postoupil i prodej zdejších

  166jedno- až čtyřpokojových bytů svýměrou od30 m²

  do80m². „Klientům je nabízíme vestandardu nebo upra-

  vené podle jejich požadavků, případně jako holobyty. Ka-

  ždá bytová jednotka má navíc balkon nebo terasu, sklepní

  skladovací prostory agarážové stání, které je již zahrnuto

  vceně,“ představuje nabídku bytů vedoucí střediska Re-

  ality Ing.Vladimír Paulička azdůrazňuje hlavní cíl projek-

  tu, kterým bylo vytvořit dostupné bydlení vnovostavbě

  za rozumnou cenu. „Ve spolupráci s našimi dodavateli

  jsme pro klienty připravili slevy z maloobchodních cen

  aporadenský servis,“ doplňuje informace, které se nachá-

  zejí inawebové stránce projektu www.nejedleho.sk. Vše

  zatím nasvědčuje tomu, že Metrostav SK jako začínající

  developer svou prvotinu úspěšně zvládá nejen postránce

  stavební, ale iobchodní. Ato je vlastně ijeho cíl.

  zdroj Metrostav SK

  Stavba pod dohledem

  Raziči divize 5 a střediska podzemí divize 1 budují

  pod vedením Ing. Miroslava Vlka hned tři podzemní

  objekty vokolí Jablonce nad Nisou. Spolu sostatními

  částmi protipovodňových opatření, která Metrostav

  staví ve sdružení se společností SYNER, ochrání již

  odpříštího června město před velkou vodou.

  Na ochranu před záplavami od Lužické a Bílé Nisy

  vznikla počátkem 20. století před Jabloncem přehrada

  Mšeno. Doplnily ji dvě podzemní štoly, které doní odklá-

  nějí část povodňových průtoků obou řek. Kvůli nedosta-

  tečné kapacitě Mšenského potoka, který vodu zpřehrady

  odvádí, však nebylo možné zadržovací schopnost Mšena

  plně využít a městu hrozily záplavy. Proto Povodí Labe

  přistoupilo kvýstavbě nové protipovodňové ochrany.

  Divize 5 dnes pracuje přímo pod středem Jablonce.

  Razí totiž jak nový vtokový objekt (foto č. 1), který bez-

  pečně odvede vodu zpřehrady mimo Mšenský potok, tak

  samotnou novou odpadní štolu, jež naněj naváže (snímky

  č.2, 3). Bude celkem měřit přes 1250 m avpolovině srpna

  zní raziči ze dvou zařízení stavenišť současně zhotovili

  dohromady téměř 300 m.

  Pracovníci divize 1 vedení Jiřím Novákem přerážejí

  vsubdodávce pro kolegy okus dál paseckou štolu, která

  vedla do přehrady z rozdělovacího objektu na Lužické

  Nise. Zjejích 592 ražených metrů už dokončili přes dvě

  stě (foto č. 4). Obě štoly raziči razí pomocí NRTM vplném

  profilu, který se pohybuje od 11 do 14 m². V pevných

  libereckých žulách pracují spomocí trhacích prací apo-

  stupují denní rychlostí 2–3,5 m. Průběh stavby jablonecké

  obyvatele velmi zajímá. Proto radnice zřídila nastránkách

  www.mestojablonec.cz zvláštní sekci nazvanou Proti-

  povodňová štola. Kromě videovizualizace celých protipo-

  vodňových opatření zde jsou izáznamy opostupu díla.

  Ing.Pavla Šrámka,

  ředitele interního auditu Skupiny MTS

  Ing.Šrámek věnoval třetinu profesního života rozvoji

  divize 8, která byla založena roku 2000, aby za Me-

  trostav řídila stavbu pražského metra. Postupně se

  mu z ní spolu s kolegy podařilo vybudovat úspěšnou

  standardní stavební divizi s regionálním působením,

  která se významně podílela inaprůniku firmy doseg-

  mentu energetiky. Že její pracovníci projektové řízení

  rozsáhlých liniových děl ovládají, dokazují inastavbě

  metraV.A. Od1. ledna 2012 Ing.Šrámek pracuje vpo-

  zici ředitele interního auditu Skupiny Metrostav.

  Povíce než 11 letech působení včele divize 8 jste zní

  odešel naprezidium. Co bylo podnětem ktéto změně?

  Vloni napodzim se namě obrátil prezident Skupiny Jiří

  Bělohlav snabídkou spolupráce. Protože jsem své úkoly

  vdivizi považoval zasplněné, rozhodl jsem se tuto mož-

  nost využít kzískání nových zkušeností. Při práci však

  mám stále možnost uplatňovat ity zpředchozí praxe.

  Interní audit – co to vlastně znamená, co zahrnuje?

  Pomohu si definicí – interní audit je podle ní vymezen

  jako nezávislá, objektivně ujišťovací akonzultační činnost

  zaměřená napřidávání hodnoty azdokonalování procesů

  vorganizaci, ato systematickým metodickým přístupem

  khodnocení jejího vnitřního řídicího akontrolního systé-

  mu. Kdybych to měl vysvětlit srozumitelněji, jde oposu-

  zování, zda správným způsobem děláme správné věci. Jiří

  Bělohlav nám řekl: „Posuzujte nezávisle, jestli to, co dělá-

  me, provádíme tak, jak jsme si řekli, ajestli je to tak dobře.“

  To vypadá docela jednoduše...

  Úplně jednoduché to není. Audit je nutno provádět vsou-

  ladu spravidly mezinárodního rámce profesionální praxe.

  Zněj vychází naše skupinová organizačně-řídící norma

  číslo A-3. Obsahuje istatut aetický kodex interního auditu

  Skupiny Metrostav atím vším se naše práce řídí.

  Jaké typy auditů vykonáváte?

  Nazákladě ročního programu aposchválení prezidentem

  provádíme interní audity pro firmy Skupiny, pro Metrostav

  jej schvaluje generální ředitel. Dokončili jsme rozsáhlý au-

  dit Metrostavu SK, podle potřeby zpracováváme iaudity

  mimořádné. Zanejvýznamnější znich považuji audit ná-

  kladové ceny stavby Trojského mostu, jenž potvrdil správ-

  nost výše jeho prognózované odbytové ceny. Doútvaru se

  mnou nastoupili iIng.Josef Černý se specializací naaudit

  technický aIng.Jan Uhlíř, který se sIng.Evou Patočkovou

  věnuje auditu ekonomickému. Myslím, že tvoříme výkon-

  ný tým, který si uvědomuje svoji odpovědnost.

  Jak se naaudit připravujete ajak probíhá?

  Před ním obvykle absolvujeme školení či semináře astu-

  dujeme odbornou literaturu, protože jsme se dřív všichni

  věnovali jiné problematice. Nakaždý audit připravujeme

  zvláštní plán, který projednáváme sauditovaným subjek-

  tem. Zadané téma potom vdohodnutém čase prověříme

  a podle zjištěných výsledků – a poprojednání s odpo-

  vědným pracovníkem – vydáme auditorské doporučení.

  Závěrečnou zprávu předáváme zadavateli auditu, oprove-

  dení doporučených opatření však rozhoduje management.

  Jaké máte auditorské plány dobudoucna?

  Odzáří bychom se chtěli věnovat systému kontrolní čin-

  nosti vespolupráci súseky odborných ředitelů. Výsledky

  kontrol totiž ukazují, jak se veskutečnosti vyrovnáváme

  sriziky, snimiž se setkáváme aojejichž eliminaci usiluje-

  me zdokonalováním systému práce. Chceme přitom ma-

  ximálně využít současného procesního řízení Metrostavu.

  Toto téma považujeme zavelmi důležité, protože nerea-

  govat nazjištěná hrozící rizika je neodpustitelný hazard!

  Pro svou práci potřebujete především informace. Je

  ještě něco jiného, co by vám v ní pomohlo?

  Velmi bych si přál, aby se podařilo změnit pohled nanaši

  činnost, kterou kolegové většinou považují jen zakontrolu

  kvality jejich práce nebo nevyhnutelný druh nepříjemné

  inspekce shora. Tak tomu ale opravdu není! Úloha inter-

  ního auditu spočívá vkoordinaci akonzultaci činností na-

  příč celou Skupinou. Aprávě vpředávání zkušeností mezi

  jejími firmami spatřuji tu zmíněnou přidanou hodnotu.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Čelákovice mají konečně náměstí

  Poroční rekonstrukci bylo letos poslední den včerven-

  ci otevřeno nové náměstí vČelákovicích, které budoval

  tým Ing.Petra Krutila z divize 1. Tato stavba, která se

  řadila knejvětším investičním akcím veměstě, zcela

  změnila ráz jeho historického centra. Vzniklo v něm

  totiž typické náměstí, reprezentativní apřirozený střed

  města, který obyvatelé Čelákovic už sto let postrádali.

  Cílem revitalizace celého prostoru bylo jasné oddělení

  části určené motorovým vozidlům od klidové zóny pro

  chodce. Pro ty byla upravena centrální část plochy, kde

  se budou konat různé městské akce, trhy aoslavy. Pěší

  část ozvláštňují i tři vodní prvky. Horní části dominuje

  kašna zjediného kusu mrákotínské žuly (foto č. 1). Má tvar

  elipsy, délku skoro 4 metry aváží 5,5 tuny. Celý lomový

  kámen, z něhož byla kašna zhotovena, vážil 25tun. Upro-

  střed plochy vede 25metrový vodní kanál skaskádami,

  který kopíruje sklon náměstí. Vespodní zóně je poslední

  vodní prvek – vodotrysk. V této části náměstí nalezne

  vprosinci své místo itradiční vánoční strom.

  Hlavní dopravní komunikace byla posunuta více najih,

  najižní ajihovýchodní části náměstí jsou parkovací stá-

  ní. Posunutí hlavního tahu umožnilo zachovat na ploše

  co nejvíce stromů azeleně azároveň dovolilo ivýsadbu

  nových porostů. Prostor doplnily moderní lavičky (foto

  č.2), stojany nakola, odpadkové koše aveřejné osvětlení.

  Revitalizací, která byla zvelké části financována zevrop-

  ských fondů, prošlo celkem přes 11 000 m² plochy. Celé

  náměstí je samozřejmě řešeno jako bezbariérové.

  „Rekonstrukci, kterou jsme začali v červenci 2011,

  jsme rozdělili do dvou etap,“ popisuje průběh akce ve-

  doucí projektu Ing.Petr Krutil zdivize 1. „Vprvní etapě

  jsme se soustředili najižní část. To muselo být náměstí

  od začátku září do konce listopadu 2011 pro dopravu

  zcela uzavřeno. Poté proběhla první část kolaudace tak,

  aby bylo možné náměstí zprůjezdnit. Tato uzávěrka totiž

  velmi komplikovala dopravu vcelém městě. Vdruhé eta-

  pě díla jsme pak dokončovali zbytek prostranství,“ uvedl

  Ing.Krutil, který si kromě jiného velmi pochvaloval dob-

  rou spolupráci se subdodavateli isinvestorem zakázky

  – Městským úřadem Čelákovice.

  Součástí rekonstrukce byl iarcheologický průzkum,

  který mj. objevil základy barokního mostu, základy sta-

  rého pivovaru astudnu Barbora. Původní architektonický

  záměr počítal s využitím těchto nálezů a chtěl nechat

  základy mostu zpřístupnit, případně prorýsovat základy

  pivovaru donové dlažby. Pro investora to však bylo ča-

  sově ifinančně náročné, atak se odtohoto zajímavého

  nápadu upustilo. I bez těchto zvláštností mohou být

  Čelákovičtí nanovou část svého města určitě pyšní. Již

  1. září naněm, právě při příležitosti otevření, organizují

  první velkou akci – slavnostní setkání občanů.

  Jaroslav Růžek, foto Josef Husák

  2

  1

  2

  4

  3

• Strana 3

  Léto a voda patří k sobě. Dovolenou je možné trávit

  u moří, řek, jezer, rybníků či bazénů. Nebo taky na

  kanálech – vodních komunikacích, které přirozené vo-

  doteče doplnily do rozsáhlé sítě, jež v Evropě dosahuje

  celkové délky 40 tisíc kilometrů. Dnes se už po kaná-

  lech nedopravuje dřevo, uhlí nebo mouka, ale lidé. Pro

  pohodové strávení prázdnin na obytném člunu jim stačí

  jen pochopit jeho řízení při krátkém zácviku.

  Anglie – kolébka průplavů

  První ucelená plavební síť na světě vznikla ve Velké Bri-

  tánii (foto č. 1, 3). Dnes se jejích 3000 km délky využívá

  především k rekreaci. Mezi Liverpoolem a Londýnem,

  voblasti zvané Midlands, vytvářejí kanály spolu s řekami

  bludiště dlouhé 3200 km. Průplav Llangollen překonává

  velšskou pahorkatinu 40 tunely a mnoha akvadukty. Do-

  volenou bez zdymadel nabízí 400 km vodních cest Norfolk

  Broads u města Norwich. Ve Skotsku je největší atrakcí

  Kaledonský průplav, který zem od roku 1822 protíná od

  moře kmoři s pomocí protáhlých vnitrozemských jezer

  včetně legendárního Loch Ness. Drsnou krajinu hor tu

  projasňují místní whisky a festivaly dudáckých kapel.

  Ten, kdo má raději konzervativní Anglii, může vyrazit na

  královskou Temži obklopenou historickými památkami.

  Francouzská vodní síť se vine mezi vinicemi

  Středozemní moře spojuje sAtlantikem po celé Francii síť

  kanálů, které dohromady měří 7531 km. Obsahuje více

  než 2000 plavebních komor, 34 průplavních tunelů – včet-

  ně prvního na světě v Malpas – a spoustu akvaduktů. Dá

  se tu plout stovkami různých tras, které ukazují nebývalou

  rozmanitost krajiny, gastronomie a kultury. Canal du Midi

  (foto č. 2) je dokonce zapsán v seznamu UNESCO jako

  součást světového kulturního dědictví.

  Zemí tulipánů, sýrů a větrných mlýnů

  Holandsko nabízí vosmi provinciích přes 5000km vod-

  ních cest vhodných pro bezprůkazovou plavbu. Jeho

  dvě plavební oblasti, fríská jezerní (foto č. 4) a region

  Amsterdam–Utrecht, se liší krajinou ikulturou. Kanály se

  tu ospale vinou mezilány květin, kolem větrných mlýnů,

  vesnických trhů i centrem rušných měst jako je i Amster-

  dam (foto č.5). Vrovinaté holandské krajině stačí k ces-

  tování po vodě jen malý počet plavebních komor. Prvkem

  limitujícím plavbu jsou pouze pohyblivé mosty, které mají

  různou provozní dobu. Nejvyhledávanější jsou tu plavby

  na jaře, kdy v zemi rozkvetou miliony tulipánů.

  Malá země svelkými technickými díly

  Belgie disponuje téměř 2000 km splavných řek a průpla-

  vů. Její přírodní podmínky pro plavbu však nejsou tak

  jednoduché jako vNizozemsku. Jednotlivé belgické vodní

  cesty totiž neprobíhají pouze rovinatým přímořím severu,

  ale i jižními oblastmi s velmi členitým terénem, kde bylo

  nutné při stavbě vodních cest budovat velké množství

  plavebních stupňů a často zřizovat i velkorysé a nákladné

  plavební objekty. Není náhodou, že právě v Belgii bylo

  postaveno nejmohutnější lodní zdvihadlo vEvropě, které

  u města Strépy překonává spád 73výškových metrů.

  Za italským sluncem, vínem a romantikou

  V Itálii nabízí nejromantičtější plavby řeka Pád a moře

  podélBenátské laguny. Do starodávné Padovy z ní míří

  Brentský kanál a průplav Bianco vede do Mantovy. Vinou

  se poli, vinicemi, olivovými háji a ovocnými sady, kde své

  stopy zanechali už staří Etruskové či Římané.

  Nový německý rybářský ráj

  Kromě cest po Rýnu či Dunaji se v Německu nedávno

  otevřela možnost až 300km plavby po Meklenburských

  jezerech u Berlína a brandenburských vodních cestách.

  Zůstala zde téměř nedotčená příroda smnožstvím ryb.

  Zvlášť rybaření na Meklenburských jezerech se stalo

  legendou. Úhoři, okouni, štiky, kapři, sumci a candáti, to

  je jen malý výběr možných úlovků. Obdobné možnosti

  poskytují i Mazurská jezera na severovýchodě Polska.

  Dovolenou na sladké vodě je možné trávit i ve Španěl-

  sku a vPortugalsku, nedotčenou krajinu si zvodní hladiny

  můžete prohlížet také ve Švédsku. V Norsku zase jezera

  spojuje 105 km dlouhý Telemarský kanál, který 27zdvi-

  hadly překonává rozdíl 72 m v jezerních hladinách. Více

  zjistíte na www.tv-adams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.

  html, www.dovolenaslodi.cz, www.crystalcruise.cz,

  www.hausboty.com nebo na www.hausboty4u.cz.

  Vzhůru napalubu

  Vodní turistika vnašich zemích kvete. Řeky v létě plní

  vodáci na kánoích, na přehradách se prohánějí pla-

  chetnice. Umělý kanál však máme pro lodě jen jeden

  – mezi Otrokovicemi aRohatcem jej napopud Tomáše

  Bati vybudoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín.

  Baťův plavební kanál, postavený v letech 1934–1938,

  byl původně určený k dopravě lignitu z ratíškovických

  dolů dootrokovické elektrárny. Plavba poněm však byla

  zekonomických důvodů v roce 1960 ukončena a od té

  doby chátral. Teprve vroce 1996 se kjeho obnově spojily

  okolní obce, aby podpořily rozvoj turistiky v regionu.

  Sjízdná trasa Baťova kanálu dnes měří 53 km, víc než

  polovina zní se vine korytem řeky Moravy azbytek vede

  umělým průplavem (mapa). Je naněm 13 plavebních ko-

  mor, které celkem překonávají výšku 18,6 m, 10 přístavů

  (foto) a16přístavišť. Kanál je průměrně 1,5 m hluboký

  a12 m široký. Najeho cestě je postaveno přes 50 mostů

  amnohé znich jsou unikátní technickou památkou. Díky

  přístavu Skalica, který vznikl v roce 2007 aslouží jako

  hraniční přechod mezi Českem aSlovenskem, se kanál za-

  řadil kmezinárodním vodním cestám. Vjeho úpravách se

  ještě bude pokračovat výstavbou dvou plavebních komor,

  aby sdélkou 76 km dosáhl až doHodonína aKroměříže.

  Dnes slouží výhradně k rekreační plavbě. Pohybo-

  vat se naněm mohou pět metrů široké lodě sponorem

  do80 cm. Nakanálových úsecích je jejich rychlost ome-

  zena na8 km/hodinu. Plují zde nejen větší výletní lodě, ale

  vpřístavech si návštěvníci mohou půjčit motorové čluny

  pro kratší vyjížďky i obytné hausbóty určené k delším

  pobytům. K jejich řízení není zapotřebí žádné zvláštní

  povolení či průkaz, stačí pouze proškolení.

  Odemykání plavební sezony na Baťově kanále se

  slavnostně odehrává každý rok přesně naprvního máje.

  K„zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá 28. října. Obě

  zmiňované akce bývají slavnostní aje naně zvána široká

  veřejnost. Většinou je doprovází kulturní program asa-

  mozřejmě plavby nalodích. Každý rok navíc chystají obce

  kolem našeho jediného plavebního průplavu řadu dalších

  akcí, aby doregionu přitáhly pozornost návštěvníků. In-

  spirovaly se vAnglii, Francii či Holandsku, kde kanály pro-

  pojují nejen jednotlivá města, ale ihistorii asoučasnost,

  přírodu atechnický um ahlavně lidi – domácí obyvatele

  ajejich hosty. Těm unás nabízí okolí kanálu imnoho pří-

  ležitostí kpoznání historických, přírodních itechnických

  památek. Vyjmenovat všechny není možné, tak snad jen

  pro připomenutí – nedaleko se nachází arcibiskupský

  zámek a zahrady v Kroměříži, přírodní park Záhlinické

  rybníky, větrné mlýny veVelkých Těšanech aKuželově,

  slovanský archeoskanzen Modrá či mnoho vinných sklíp-

  ků. Kanál lemuje i asi 80 km dlouhá cyklistická stezka,

  která vede porovině aje vhodná ipro in-line bruslaře. Po-

  drobnosti obsahují webové stránky www.batacanal.cz.

  Baťův kanál je u nás osamoceným technickým dí-

  lem, které naSlovácku podstatně oživilo turistický ruch.

  Osud dalšího vodního koridoru, který by propojil řeky

  Dunaj, Odru aLabe aojehož výstavbu se pokusil už císař

  KarelIV., je zatím vehvězdách. Vytvořil by ekonomicky

  efektivní vodní křižovatku evropského významu, důležitou

  postránce dopravní, obchodní, hospodářské irekreační.

  Snad inajeho stavbu časem dojde. Více o něm naleznete

  nainternetových stránkách www.d-o-l.cz.

  stranu připravila Lenka Svobodová

  foto Profimedia

  Historie akuriozity

  První umělé průplavy začali lidé prokazatelně budovat

  už před téměř 4000 lety. Třeba vMezopotámii, Egyp-

  tě či v Číně. Původně zavlažovací kanály začaly brzy

  fungovat jako obchodní cesty ajiž tehdy nanich lodě

  pomocí převlak překonávaly i větší terénní rozdíly.

  Během času se vodní sítě rozvinuly po celém světě

  avzniklo nanich imnoho stavebně zajímavých děl.

  V Evropě začalo už v roce 793 na šest tisíc mužů

  stavět vodní kanál Fossa Carolina, který měl z příkazu

  císaře Karla Velikého propojit Rýn s Dunajem. Stavba

  se ale nezdařila – vlivem dešťů se asi 3 km dlouhý kanál

  brzy zanesl půdními sesuvy. Stopy kopáčů však zůstaly

  dodnes patrné u města Treuchtlingen, kde je připomíná

  asi 800 m dlouhý zatopený příkop avaly zeminy.

  VEvropě vznikl nejstarší adodnes skutečně funkční

  kanál vletech 1127 až 1272 vseverní Itálii. Jmenuje se

  Naviglio Grande, měří téměř 50 km azřeky Ticino napájí

  kanály proplétající se starým Milánem.

  Teprve poté, co v roce 1439 v Itálii Filip z Modeny

  a Fioravante z Boloně znovu vynalezli plavební komoru

  (foto č. 1) – kterou přitom již ve3. století před naším leto-

  počtem znali Řekové, začala se v16. století síť evropských

  umělých plavebních kanálů rozrůstat. Hodně se stavěly

  potřicetileté válce, velkého rozšíření se potom dočkaly

  v devatenáctém století a už po sto letech začaly místo

  obchodu sloužit především turistům.

  Využití přírodních toků pro vodní dopravu často brá-

  nily výškové rozdíly, které se nedaly překonat pomocí

  plavebních komor. Údolí proto začaly překonávat vodní

  mosty – potomci starověkých indických ařeckých akva-

  duktů, které nejen přiváděly do měst vodu, ale občas

  sloužily ipro přepravu nákladů. Rané dopravní akvaduk-

  ty zkonce 17. století byly zkamene acihel. Naprůplavu

  Llangollen v severním Walesu byl v roce 1805 uveden

  doprovozu akvadukt Pontcysyllte (foto č.2). Stal se nej-

  větším anejdelším kanálovým mostem vBritánii – jeho

  307 m dlouhý litinový žlab, který podpírá 18 kamenných

  sloupů, vede téměř 37 m nad řekou Dee. Více než 660 m

  dlouhý Briare aqueduct přes řeku Loiru zroku 1896 už byl

  celokovový. Doroku 2003, kdy byl vMagdeburku otevřen

  918 m dlouhý vodní most přes Labe, byl nejdelší nasvětě.

  K nejobtížnějším úsekům při budování kanálů však

  vždy patřily tunely (foto č. 3). Vseverní Anglii je dodnes

  průplavný Standedge Tunnel. Byl zprovozněn po17 letech

  stavby v roce 1811 na Huddersfield Narrow Canal, aby

  svou délkou přes 5 km prorazil pohoří Pennine. Obchodní

  dopravě sloužil až doroku 1921, dnes je součástí vyhle-

  dávané turistické trasy mezi městy Huddersfield aAston.

  Lodě naní v32 km dlouhém úseku musí překonat 74zdy-

  madel. Zhruba stejně starý tunel u St.-Quentin ve fran-

  couzské Pikardii měří 5670 m, aprotože vněm není umělá

  ventilace, lodě jím dvě hodiny táhne elektrický tahač.

  strana 3

  2

  3

  2 3

  1

  S hausbótem po evropských vodních kanálech

  LETNÍ PŘÍLOHA

  1

  4 5

• Strana 4

  lokomotivu vČeské republice, kterou vroce 1913 vyrobila

  firma Orenstein & Koppel. Zajímavé je ielektromechanic-

  ké stavědlo Siemens & Halske zroku 1902 či řada důlních

  vozíků. Vnitřní expozice pak představí nejrůznější zabez-

  pečovací zařízení (foto č. 5) adalší předměty úzce spjaté

  sželezniční tematikou: historická zavazadla, informační

  tabule nebo výdejnu jízdenek.

  Pokud se doZlonic vydáte 8. září, tedy při oslavách

  15. výročí zahájení pravidelného provozu muzea, budete

  se moci svézt historickou soupravou Posázavského pa-

  cifiku srenovovanou lokomotivou T 435.003. Navlastní

  kůži tak budete moci vyzkoušet pohodlí cestování před

  padesáti lety a navíc si prohlédnout muzejní exponáty

  přímo zvlaku. Souprava vyráží zBenešova azastavuje

  napražském hlavním nádraží, vKralupech nad Vltavou

  aveSlaném. Ze Zlonic, kde projíždí přímo areálem muzea,

  pak pokračuje doKlobuk vČechách.

  Historický klenot vevýtopně vJaroměři uNáchoda

  Pravou atmosféru doby, kdy železnici vládla pára, připo-

  míná také více než sto let stará výtopna parních lokomotiv

  vJaroměři uNáchoda. Mezi exponáty najdete osm par-

  ních lokomotiv, znichž nejstarší pochází už zroku 1873

  (foto č. 6). Jde olokomotivu Conrad Vorlauf, nakteré byla

  provedena generální oprava kotle. Otom, že rekonstrukce

  historických lokomotiv je opravdu běh na velmi dlouhé

  trati, svědčí ifakt, že členové jaroměřského občanského

  sdružení provozujícího muzeum opravují tento historic-

  ký klenot už 15 let. Vjaroměřské výtopně můžete vidět

  i unikátní ozubnicovou lokomotivu z roku 1901, která

  sloužila natrati Tanvald–Kořenov, elektrickou akumulá-

  torovou lokomotivu Ringhoffer zroku 1916 či jeden ze tří

  dochovaných strojů prvních rychlíkových lokomotiv ČSD,

  vyrobenýroku 1923 (foto č. 7).

  Zhruba jednou zaměsíc pořádají zJaroměře nostal-

  gické jízdy historickým vlakem, který táhne parní loko-

  motiva 423.01045 z roku 1937. Lokomotiv stejné řady

  vyrobili vletech 1921 až 1947 celkem 231 – vČKD Praha,

  v plzeňských Škodových závodech či v Adamov ských

  strojírnách. Ta, jež se nachází vmuzeu, byla zprovozu

  u Československých státních drah vyřazena počátkem

  roku 1978 a před sešrotováním ji zachránilo zařazení

  dosouboru vozidel pro uvažovaný lokomotivní skanzen.

  Když zprojektu vroce 1982 sešlo, podařilo se lokomotivu

  převézt doMladé Boleslavi, kde byla odroku 1994 vpéči

  tamního železničního spolku. V letech 2004 až 2006 ji

  pak doprovozuschopného stavu opravili právě členové

  Společnosti železniční vevýtopně Jaroměř.

  Mladějovská úzkokolejka vozila lupek, šamot auhlí

  Návštěvu zajímavých železničních expozic apomyslnou

  prázdninovou cestu po železničních muzeích můžete

  zakončit v Průmyslovém muzeu vmoravském Mladějo-

  vě. Zhruba napolovině cesty mezi Českou aMoravskou

  Třebovou byla nasklonku první světové války vybudována

  jedenáct kilometrů dlouhá mladějovská úzkokolejka oroz-

  chodu 600 mm. Svému účelu, tedy kdopravě lupku auhlí,

  sloužila až dorušení dolů auzavření šamotky vroce 1991.

  Natrati se dvěma výhybnami, která nazačátku překonává

  poměrně značné stoupání až 15 %, jezdily především parní

  lokomotivy. Bylo jich několik – pro traťový provoz sloužily

  lokomotivy číslo 1 (foto č. 8) a5 dodané lokomotivkou

  Krauss vLinci, lokomotivy č. 2, 3 a4 manipulovaly sou-

  pravami ve stanicích Mladějov a Hřebeč. Provoz v dole

  zajišťovaly dieselové lokomotivy upravené pro důlní pro-

  voz. Vozový park pak představovaly převážně vozíky pro

  strana 4

  1

  Technické památky inostalgické jízdy

  Čas od času Metrostav mění k nepoznání nádraží,

  přestavuje železniční uzly nebo významné vlakové ko-

  ridory. Výsledkem práce jeho stavbařů jsou potom mo-

  derní dopravní stavby, které mají jen málo společného

  s těmi, jež vznikaly na počátku dějin naší železniční

  dopravy. Některé historické vozy a parní lokomotivy,

  které dřív po železnici jezdily, zamířily do muzeí.

  Vsoučasnosti se tak staly cílem zajímavých výletů.

  Muzeí, jež se zabývají železniční dopravou, je naúzemí

  České republiky zhruba patnáct, snadno dostupná jsou

  idvě další těsně zahranicemi sNěmeckem. Bezesporu

  tím největším aasi inejznámějším načeském území je

  Muzeum Českých drah vLužné uRakovníka. Najdete jej

  v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské

  dráhy, kde můžete obdivovat nejen lokomotivy, ale také

  motorové vozy či technická zařízení naželeznici. Určitě

  největším lákadlem budou parní lokomotivy, kterých

  v Lužné shromáždili a vystavují kolem třiceti. Mezi je-

  jich nejstarší zástupce patří „kafemlejnek“, lokomotiva

  310.076 zroku 1899. Vyrobili ji vtovárně vrakouském

  Floridsdorfu asvou nejlepší éru zažila nalokálních čes-

  kých tratích, které zdolávala až do poloviny 20. století.

  Odsedmdesátých let stála jako pomník nedaleko nádraží

  vČeských Budějovicích adomuzea vLužné se dostala

  až vroce 2009. Kdalším zajímavým představitelům parní

  éry tohoto muzea se řadí například provozní lokomotiva

  434.1100 „čtyřkolák“ ze sbírek Národního technického

  muzea (foto č. 1). Jde ovůbec první lokomotivu, kterou

  vroce 1920 vyrobili veŠkodě Plzeň. Stroje této řady pak

  sloužily především navedlejších tratích akromě Škodo-

  vých závodů se později vyráběly ivněkolika dalších čes-

  koslovenských podnicích. Někteří si možná budou ipřímo

  zprovozu načeských železnicích pamatovat tendrovou

  lokomotivu 477.043 „papoušek“, která jezdila s logem

  Československých státních drah odpoloviny 50. až téměř

  dokonce 70. let minulého století (foto č. 2). Zajímavé je,

  že nakoleje se tato parní lokomotiva dostala až vdobě

  nástupu elektrické trakce.

  Děti vždy přitahují vlaky, ve kterých se mohou svézt

  (foto č. 3). Vareálu muzea v Lužné mohou nasednout

  do úzkorozchodných vozidel. Některé z těchto provo-

  zuschopných exponátů se dříve používaly v závodové

  dopravě vhutních provozech vKladně. Kromě jejich lo-

  komotiv si můžete prohlédnout ivýsypné vozy, plošinové

  vozy naingoty, kalich nastrusku nebo cisternový vůz.

  Až se vynadíváte na všechna historická kolejová

  vozidla vevenkovních expozicích, zajděte idovnitřních

  prostor. Tam čekají různé modely, dokumenty, fotografie

  i trojrozměrné exponáty a nejrůznější části lokomotiv.

  Rozsáhlá je také expozice zabezpečovací a sdělovací

  techniky anechybějí ani další artefakty přímo zprovozu:

  výpravka, svítilny, jízdenky a kdysi nezbytná pomůcka

  každého průvodčího – kleště na označování jízdenek.

  Expozice oúdržbě tratí pak představuje ukázky ručního

  nářadí, různých druhů kolejí avýhybek.

  DoZlonic nejen nacukrovarské lokomotivy

  Železnici, ale ztrochu jiného pohledu, představuje imuze-

  um vestředočeských Zlonicích. Místo kRakovníku se ale

  tentokrát musíte vydat směrem keSlanému. Zlonice, jež

  jsou odněj vzdálené asi osm kilometrů, proslavil vesvé

  první symfonii iobdivovatel železnice Antonín Dvořák.

  Narozdíl odmuzea vLužné je to zlonické zaměřeno pře-

  devším naprůmyslové lokomotivy, nákladní vozy azabez-

  pečovací zařízení vyrobené doroku 1939 apředstavuje

  hlavně lokomotivy cukrovarů amalodráhy cihelen. To je

  část historie železniční dopravy, která není mezi laickou

  veřejností příliš známá. Vsoučasné době můžete vezdej-

  ším muzeu vidět zhruba 200 exponátů, mimo jiné šest

  cukrovarských lokomotiv vyrobených v letech 1912 až

  1955. Nazlonickém nádraží si můžete prohlédnout iosm

  zde dosud deponovaných vagonů normálního rozchodu.

  Je tu vystaven i dvounápravový kotlový vůz vyrobený

  v Králově Poli roku 1917 pod továrním číslem 10216,

  který si objednala firma Parafin Ostrava, nebo původně

  krytý dvounápravový vůz od firmy Ganz és Társa zro-

  ku1900 vyrobený pro maďarské dráhy. Tam nesl označení

  MÁV111608, zatímco ČSD jej natuzemských železnicích

  provozovaly pod označením Zc 1-70211 apoužívaly jej

  pro přepravu zavazadel aspěšnin. Vexpozici ovšem ne-

  chybí ani přenosná úzkokolejná dráha orozchodu 650 mm

  (foto č.4) se dvěma motorovými lokomotivami adeseti

  vozy. K ní patří i parní lokomotiva, která však bohužel

  není provozuschopná. Při procházce areálem narazíte

  inanejmenší dochovanou normálně rozchodnou parní

  2

  5

  6

  3

  4

  7

  8

  9

  LETNÍ PŘÍLOHA

  přepravu sypkých hmot, tzv. kipplory (foto č.9). Používaly

  se zde rovněždůlní vozy pro přepravu ze štol, tzv. hunty,

  azachovalo se i pět důlních vozů pro přepravu horníků

  ve štolách, tzv. důlní autobusy. Na trati jezdil i jediný

  uzavřený vůz pro osobní přepravu, vyrobený vroce 1930.

  Při ukončení provozu šamotky zněj zbyla pouze kovová

  část, nicméně se jej podařilo zrekonstruovat anyní vozí

  návštěvníky. V muzeu se můžete svézt i dalšími histo-

  rickými vlakovými soupravami. Uvidíte tak přímo vakci

  mohutnější, větší avýkonnější lokomotivu číslo 5 zroku

  1929 aposoudíte, jak si ipřes svou vyšší hmotnost aroz-

  vor poradí sostrými oblouky anerovnostmi zdejší trati.

  Atmosféru dob minulých ale můžete okusit ipři pro-

  jížďce v historickém autobusu Praga RN z roku 1946.

  Kromě toho vMladějově vystavují idalší exponáty silnič-

  ní, zemědělské astavební techniky. Zazmínku mimo jiné

  stojí například maďarský nákladní automobil Czepel D 352

  vyráběný od50. let 20. století.

  Ať už budete hledat inspiraci kvýletu vnašem článku

  nebo zvolíte knávštěvě některé zmuzeí vodkazech níže,

  čeká vás zajímavá procházka historií irozličné technické

  památky, které díky nadšení apráci dobrovolníků amilov-

  níků starých železnic přetrvají ipodalší generace. Stejně

  jako trati anádraží opravené stavbaři Metrostavu.

  Martina Vampulová, fotografie archiv muzeí

  Tuzemská muzea

  www.cdmuzeum.cz

  http://zmzlonice.draha.net

  www.spolecnost-zeleznicni.cz

  www.mladejov.cz

  www.mpz.cz, www.zmz.cz

  www.vagonarske-muzeum.cz

  www.saxi.cz, www.mdt-slany.wbs.cz

  http://muzeum-drezin.cachrov.cz

  www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/t_mkdbuj.htm

  www.zeleznicka.bloudil.cz

  www.omks.cz/cz/vypis.php?typ=krasno

  www.noveudoli.eu

  www.pshzd.cz/museum-rosice.html

  ww.tudc.cz

  Blízká zahraniční muzea:

  www.feldbahn.ic.cz

  www.bozi-dar.eu/cz/muzeum-rittersgrun/

  Nostalgické jízdy:

  www.masinka.cz, www.zelpage.cz

  www.posazavsky-pacifik.cz, www.jhmd.cz

  www.khkd.cz, www.zubacka.cz

  Důlní expozice sjízdami:

  www.chrustenicka-sachta.cz

  www.solvayovylomy.cz, www.landekpark.cz

• Strana 5

  Kde pracuje Metrostav, se dá na první pohled poznat

  podle typických červených kontejnerů s logem společ-

  nosti, které jsou vždy součástí zařízení jeho staveniště

  (foto). Jejich nákup, pronájem i servis má na starost

  středisko staveništních kontejnerů a montáží zařízení

  staveniště divize 11. Jeho pracovníci usilují o to, aby

  firemní projektové týmy neměly žádné starosti se

  svým zázemím a mohly se plně věnovat vlastním úko-

  lům. Připravili proto pro ně i pár novinek.

  „Myslím, že všechny potěší, že jsme se zpětnou

  platností od 1. července letošního roku i u stávajících

  zápůjček plošně snížili ceníkové ceny zhruba o desetinu

  apřipravili jsme i zvýhodněný režim pronájmu v regio-

  nech,“ oznamuje vedoucí střediska Karel Šísl a vysvětluje:

  „Mohli jsme zlevnit proto, že jsme optimalizovali náklady

  na opravy, jejichž rentabilitu zvažujeme s ohledem na

  stáří kontejneru. Náklady na repasi dosluhující buňky jsou

  totiž při porovnání s nákupem nové neúměrné.“

  Kontejnerový park divize 11 dnes zahrnuje přibližně

  1400kontejnerů různých typů a stáří od 1 do 10let. Mno-

  ho z nich je i přes průběžné opravy na hraně své životnosti

  a náklady na jejich údržbu se stále zvyšují. Navíc už od

  začátku trpí některými neduhy své doby, jako jsou nepříliš

  šťastná konstrukční řešení svodů a střech. Divize11 tak

  stojí před rozhodnutím, jak bude dál postupovat.

  „Po důkladné analýze potřeb Metrostavu jsme se

  rozhodli počet kontejnerů postupně snižovat a jejich park

  obnovit postupným nákupem 50–100 nových moderních

  kontejnerů ročně. Tento způsob se nám zdá investičně mé-

  ně náročný než jednorázová výměna při skončení velkých

  projektů, jako je stavba tunelů Blanka nebo metra V.A.

  Začít bychom chtěli už letos,“ říká vedoucí provozu drobné

  a střední mechanizace Jaroslav Škoch, pod jehož řízení

  středisko spadá. „Provedli jsme průzkum trhu avytipovali

  několik výrobců, kteří by nám mohli požadované kontej-

  nery dodávat a brzy je pozveme do výběrového řízení.

  Usilujeme o to, aby samotný koncept nového kontejneru

  byl variabilní a umožňoval měnit jeho dispozici podle

  požadavků stavby. Měl by také mít daleko lepší tepelně

  izolační parametry než současně používaný kontejner.

  Musí nabízet i časově regulovatelné topení amožnost ve-

  stavění klimatizace. Máme vyčísleno, že tyto úpravy ušetří

  stavbám až 30procent nákladů na provoz buňkovišť.“

  Divize 11 už dnes dokáže zajistit veškerý servis spoje-

  ný s provozováním kontejnerů na stavbách po celé České

  republice. Opravy a údržbu staveništních buněk zajišťují

  výhradně její zaměstnanci, kteří v případě potřeby spo-

  lupracují se středisky divizí 5 a 6. Vedoucím projektů

  pracovníci střediska kontejnerů poradí nejen při navrho-

  vání sestav, ale dokážou jim pomoci i s jejich kompletní

  logistikou, aby společně dosáhli nejlepší možné řešení.

  –ls–, foto archiv divize 11

  Tým Ing. Richarda Rakouše z divize 4 ukončil před

  několika dny rekonstrukce tří mostů veStředočeském

  kraji. Všechny stavby byly částečně financované zpro-

  středků Evropské unie. Ikdyž bylo každé přemostění ji-

  nak velké ališilo se náročností provedení, zprovoznění

  všech provázela radost aúleva obyvatel zjejich okolí.

  „Nejnáročnější byla rekonstrukce – tedy vlastně stav-

  ba nového hlavního mostu přes Labe vBrandýse,“ vzpo-

  míná vedoucí projektu avysvětluje: „Brandýs nad Labem

  aStarou Boleslav spojuje celkem sedm mostů, my jsme

  vesdružení odpovídali zarekonstrukci přemostění hlavní-

  ho koryta řeky. Jako první vČechách bylo vroce 1878 po-

  staveno znýtovaných příhradových nosníků, proto stavbu

  provázel odpor některých milovníků historie. Ukázalo se

  však, že byly natolik zkorodované, že jejich oprava neměla

  smysl, amuseli jsme postavit most nový, železobetonový

  (foto č. 1). Je jen smutné, že jeho autor, Ing.Pavel Němec,

  se opár dní nedožil slavnostního otevření, které proběhlo

  6. srpna. Naspolupráci sním budeme rádi vzpomínat.“

  O dva dny později se dočkali otevření svého mostu

  obyvatelé Voznice a Nové Vsi pod Pleší, které spojuje

  nadjezd nad rychlostní komunikací R4 (foto č. 2). Tým

  divize 4 zněj ponechal jen vodorovnou konstrukci zpre-

  fabrikovaných nosníků adříky opěr. Nosnou konstrukci,

  spodní stavbu mostu ajeho ložiska musel při zachova-

  ném provozu R4 analisech zvednutých nosnících sano-

  vat. „Nejsložitější tu byla časová adopravně-inženýrská

  opatření, abychom zachovali bezpečnost jak stavby, tak

  provozu naR4,“ říká Ing.Rakouš.

  Poslední otevíranou stavbou byl malý, 10 m dlouhý

  mostek přes potok uBohostic napříjezdové komunikaci

  kOrlické přehradě. Kzakázce patřila irekonstrukce kilo-

  metrového úseku silnice astarostka obce Růžena Králová

  velmi ocenila, že Metrostav předal dílo otři týdny dřív, než

  bylo plánováno. Také tuto stavbu doprovázela zajímavost

  – jednalo se oprvní most, jehož opravu si pracovníci di-

  vize 4 vedení Ing.Lumírem Hruškou sami vyprojektovali.

  „Vsoučasnosti pracujeme ještě na mostech v Libži

  a Postupicích,“ konstatuje Ing. Rakouš. „Bez ohledu

  na velikost zakázky se nám tak všechna práce násobí.

  Jsem proto moc rád, že se nasvůj tým mohu spolehnout.

  Chtěl bych poděkovat i pracovníkům našich provozů

  mostních technologií adopravy, tesařům divize 6, spe-

  cialistům ze Zakládání staveb iasfaltérům z firmy BES.

  Všichni patří doSkupiny Metrostav abez jejich přispění

  bychom žádný zmostů nemohli včas adobře dokončit.“

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 5

  Každý most je pro obyvatele vokolí důležitý

  1

  2

  V Ústeckém kraji dnes zaměstnávají pracovníky ob-

  lastního zastoupení divize 8 hned dvě rekonstrukce

  fasád. Donového stříbromodrého kabátu oblékají do-

  minantu krajského města, Interhotel Bohemia, avTep-

  licích potahují barevným pláštěm Základní školu Ediso-

  nova. Všechny objekty zateplují zaprovozu.

  Interhotel Bohemia, který byl podle návrhu akad.

  arch. Gustava Brixe postaven v letech 1964–1968, se

  řadí ke kvalitním ukázkám architektury své doby. Au-

  tor rekonstrukce, která právě v celém objektu probíhá,

  Ing.arch.Ivan Bergmann, se proto jeho desetipatrovému

  ubytovacímu bloku snažil ponechat původní vzhled.

  „Monolitický železobetonový skelet hotelu je z obou

  čel opláštěn železobetonovými panely, které jsme opat-

  řili běžným zateplovacím kontaktním systémem (foto

  č.1),“ popisuje oblastní ředitel divize 8 ivedoucí projektu

  Ing.Radek Zeman apokračuje: „Obě podélné strany však

  kryl jen lehký obvodový plášť zdřevěných oken aboletic-

  kých panelů složených zdřevotřísky, osmicentimetrového

  polystyrenu – který se překvapivě zachoval v dobrém

  stavu – azvenkovního probarveného skla. Ocelový rošt

  této původní fasády však byl naštěstí dostatečně únosný.

  Přišroubovali jsme kněmu nové kotevní profily ananě

  usadili 120 mm silné panely Trimoterm. Zvenku budou

  modré astříbrné, aby se nová fasáda svyměněnými okny

  co nejvíc přiblížila původní barevnosti. Konstrukci teď ze-

  vnitř zateplujeme dodatečnou izolací apředstěnu uzavírá-

  me sádrokartonem, abychom vylepšili vzhled hotelových

  pokojů. Práce bychom měli ukončit ještě vsrpnu.“

  Zatímco vÚstí měli stavaři štěstí, že tamější boletické

  panely azbest neobsahovaly, vZákladní škole Edisonova

  (foto č. 2) už naněj narazili. Naštěstí nebyl ve fasádách

  vlastních školních budov z 80. let minulého století, ale

  vopláštěníjejich propojovacích částí aněkterých scho-

  dišť. Stavbu vTeplicích proto zahájila certifikovaná firma,

  která azbest odstranila. „Výměna oken, zateplení všech

  objektů iúpravy střech patří kestandardním činnostem.

  Jsme rádi, že se nám pro ně už podařilo najít vkraji spo-

  lehlivé partnery, kteří je dokážou provést včas, kvalitně

  a za rozumnou cenu,“ říká Ing. Zeman a uzavírá: „Tep-

  lickou zakázku máme skončit v říjnu, ale rádi bychom

  měli všechny interiérové ahlučné činnosti ukončené už

  vsrpnu, aby děti mohly klidně zahájit nový školní rok.“

  Pro divizi 8 by to znamenalo vpředstihu dodělat téměř

  90% celé stavby, nakterou měla jen 180 dní. Navíc ji za-

  hajovala zaplného provozu školy avčervnu musela práce

  přerušit asodstraňováním azbestu počkat až naprázdni-

  ny. Ing.Zeman však věří, že zakázku dokončí podle svých

  předsevzetí, apřipraví si tak další dobrou referenci, která

  by divizi 8 mohla voblasti přinést úspěch přibudoucích

  výběrových řízeních nastavby podobného typu.

  Zateplené fasády vylepší také vzhled budov

  Novinky mezi staveništními kontejnery

  1 2

  Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje se

  bude napodzim 2013 stěhovat. Pronajaté prostory jí již

  delší dobu ztechnických irozměrových důvodů nevy-

  hovují, aproto krajský úřad rozhodl ovýstavbě nového

  sídla. Z areálu, který je v místě bývalých plzeňských

  kasáren, budou sanitky vyjíždět do Klatovské ulice –

  ajak její jméno napovídá – budou mít blízko idoKlatov.

  Stavba samotná byla zahájena stříměsíčním zpoždě-

  ním oproti předpokladům, které způsobily stížnosti dvou

  neúspěšných uchazečů ozakázku. Vše ale nakonec dobře

  dopadlo, Úřad pro hospodářskou soutěž jednu stížnost

  zamítl, druhou vzal zpět sám stěžovatel.

  Pracovníci plzeňské oblasti divize 1 tak mohli 12.čer-

  vence převzít staveniště a zahájit práce. Jak zdůraznil

  vedoucí projektu Ing. Miroslav Záhoř, termín ukončení

  stavby – konec prázdnin příštího roku – by však ohrožen

  být neměl, i když časovým posunem stavbařům vznikly

  komplikace, a to především technologického rázu. Bu-

  dování nosné konstrukce se posunulo do zimy, a tedy

  doobdobí nepříliš vhodného pro tyto účely. Ing.Záhoř

  však věří, že si se svým týmem stímto problémem poradí.

  „Nejprve jsme museli zajistit nezbytná povolení kpro-

  vádění prací a museli se zorientovat v existujících neevi-

  dovaných areálových rozvodech,“ komentoval zahájení

  Ing. Záhoř a doplnil: „Koncem července jsme odpojili

  inženýrské sítě a zdemolovali halu, která se nacházela

  namístě budoucí novostavby. Začátkem srpna jsme po-

  tom zahájili výstavbu nových areálových sítí azemní prá-

  ce. Nastavbě, která je vúplném počátku, působí kromě

  našich zaměstnanců igeodeti zdivize 3.“

  Nová budova plzeňské záchranky (vizualizace), kterou

  vyprojektoval ATELIER PENTA z Jihlavy, bude mít jedno

  podzemní a dvě nadzemní podlaží. V podzemí budou

  parkovací místa pro 12 sanitek, mycí box, dílna, sklady,

  šatny asociální zařízení. V1. NP budou denní místnosti

  zdravotníků ařidičů, kanceláře aposilovna. Ve2. NP je

  navržen dispečink, denní místnost, místnost pro infor-

  matiky, šatny se sociálním zařízením, telefonní ústředny

  adalší technické prostory. Moderně vybavené zázemí tu

  najde celkem pět desítek zdravotnických zaměstnanců,

  25dispečerů a25 administrativních pracovníků.

  Jaroslav Růžek, vizualizace ATELIER PENTA

  Plzeňská záchranka vyjede znové základny

• Strana 6

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Letošní dovolená vChorvatsku

  Prázdniny se přehouply dodruhé poloviny, dovolené

  jsou vplném proudu. Vtermínu 9.–18. července jsme

  jako členové odborové organizace Stavba měli mož-

  nost zúčastnit se se svými rodinami pobytu vChor-

  vatském Drveniku, který se nachází vjižní Dalmácii.

  Malebné městečko přimknuté keskalnatému pobřež-

  nímu pohoří poskytuje vše, co je nezbytně nutné

  kletnímu pobytu umoře. Všechno je čisté, uprave-

  né, veřejnou pláž obklopují malé restaurace, krámky

  aslužby pro turisty. Moře je průzračně čisté ateplé

  (26–28 °C) s pozvolným přístupem, takže je vhodné

  i pro děti. Malý hotel plně vyhovuje pobytu rodin,

  každý pokoj má výhled namoře aostrov Hvar. Stra-

  vování je na vysoké úrovni, vhodné i pro náročné

  strávníky, výběr jídel anápojů je dostatečný.

  Personál mluví česky, je milý apřívětivý, sama paní

  majitelka byla denně přítomna anazávěr se snámi

  rozloučila. Cesta autokarem je dlouhá (1200 km), ale

  díky profesionálnímu přístupu řidičů zvládnutelná.

  Závěrem lze říci jediné – to nemá chybu. Jménem

  zúčastněných chci poděkovat závodnímu výboru

  odborové organizace Stavba zaperfektní dovolenou.

  Jan Vobecký

  SLOUPEK ODBORŮ

  Nový personální systém

  Pracovní tým složený ze zaměstnanců personálního,

  ekonomického avýrobně-technického úseku Metrosta-

  vu i zástupců personálních útvarů jednotlivých divizí

  začal připravovat přechod společnosti nanový perso-

  nální informační systém.

  Personalistům a mzdovým účetním dnes v Metro-

  stavu slouží informační systém Odysea. Využívají jej

  bez potíží i mistři pro zpracování podkladů pro výpočet

  mezd dělnického personálu. Manažeři zněj čerpají třeba

  informace o stavu a struktuře zaměstnanců. Dodavatel

  programu Odysea však avizoval zastavení rozvoje svého

  systému. Jeho současný stav přitom neumožňuje plnit

  strategické záměry Metrostavu, které směřují kezvyšová-

  ní efektivity personálních procesů. Vedení firmy se proto

  rozhodlo informační systém změnit.

  Volbu nového softwaru dostal na starost pracovní

  tým, který pečlivě připravil podmínky výběrového řízení.

  Ojeho vítězi měla kromě finanční náročnosti rozhodnout

  ifunkčnost systému ajeho schopnost stát se perspektiv-

  ně společným personálním informačním systémem pro

  celou Skupinu Metrostav. Proto se také najeho prvotním

  zavedení budou podílet iodborníci zfirmy Subterra.

  Mezi osmi účastníky náročného výběrového řízení

  zvítězil moderní systém pro řízení lidských zdrojů spo-

  lečnosti Elanor. Hlavními cíli zavedení jejího softwaru

  Elanor Global Java Edition (zkráceně Elanor) vMetrostavu

  budou především standardizace činností, postupů apra-

  videl, zvýšení kvality adostupnosti personálního servisu

  pro zaměstnance a manažery a snížení administrativní

  náročnosti. Systém navíc podpoří iprocesy zoblasti bez-

  pečnosti práce. Přes webový portál nabídne nové služby

  při objednávání vzdělávacích aktivit, zpracování docház-

  ky, čerpání dovolené, při plánování pracovních cest nebo

  přilikvidaci cestovních příkazů.

  Harmonogram zavedení systému Elanor je velmi na-

  pjatý. Jeho rutinní provoz bude spuštěn zpracováním

  mezd za leden roku 2013. Cílový milník klade na členy

  týmu velmi vysoké nároky avyžaduje vysoce zodpovědný

  přístup. Jeho práci proto budou všestranně podporovat

  ekonomický ipersonální ředitel Metrostavu.

  Ing.Pavel Caithaml, vedoucí týmu

  Ing.Olga Ilovičná, zástupce vedoucího týmu

  4

  5

  6

  Olympijské gratulace

  Poděkování za vynikající sportovní výkony na hrách

  XXX. olympiády patří všem, kdo reprezentovali Čes-

  kou republiku. Vnašich novinách však míří kzejména

  ktěm, kteří jsou spojeni sMetrostavem. Největší gra-

  tulace příslušíoštěpařce Barboře Špotákové, protože

  vLondýně vybojovala už své druhé olympijské zlato.

  Světová rekordmanka obhájila své prvenství 9. srpna

  nejdelším hodem roku 69,55 metru ze čtvrté série. Vzhle-

  dem ktomu, jakou váhu jejímu úspěchu přikládala celá

  republika, nesla Barbora při ukončení her českou vlajku.

  Badmintonista Petr Koukal splnil své předsevzetí avy-

  bojoval si účast naLOH i po překonání závažné nemoci.

  Spolu s dalšími hráči naolympiádě obsadil 33. místo.

  Jiří Kopáč zdivize 6 ajeho kolegové ze čtyřky lehkých

  vah bez kormidelníka drželi při veslování vmalém finále

  krok se soupeři. Dojeli pátí acelkově obsadili 11.místo.

  VLondýně běžela maraton iběžkyně Ivana Sekerová,

  kterou podporuje divize 9. Skončila na67. místě, když za-

  ostala jen tři minuty zaosobním rekordem. Ještě jednou

  všem gratulujeme aděkujeme zareprezentaci!

  Zaodměnu doAnglie

  Pro zaměstnance oceněné za rok 2011 vkategorii Ma-

  nažer juniorpřipravil Metrostav již druhým rokem jako

  odměnu zahraniční studijní cestu za architektonicky

  či technologicky významnými evropskými stavbami

  současnosti. Letos kolegy zavedla do Velké Británie.

  V termínu od 18. do 23. června se čtrnáct našich

  mladých kolegů vydalo doseverní Anglie. Organizátorem

  jejich cesty byla opět Česká betonářská společnost, jme-

  novitě její výkonný ředitel Ing.Vlastimil Šrůma.

  Hlavním cílem výpravy byla města Manchester, Li-

  verpool (foto), Birmingham aLeeds, vekterých nedávno

  vzniklo mnoho zajímavých moderních objektů aivsou-

  časnosti probíhá jejich další intenzivní zástavba. Ocenění

  pracovníci však navštívili i starobylá sídla, jako je York

  nebo Chester. Mohli si na vlastní oči prohlédnout řadu

  dokončených exkluzivních budov či výjimečných prostor.

  Jednu stavbu navštívili iběhem její realizace. Ke každé

  dostali podrobný odborný výklad, a proto se mohli do

  detailů seznámit isněkterými zajímavými technologiemi.

  Studijní cesta do Anglie obohatila naše mladé zaměst-

  nance ořadu poznatků a zkušeností. Nabídla jim možnost

  seznámit se smoderními přístupy používanými vestaveb-

  nictví či varchitektuře. Věříme, žebude motivací pro další

  rozvoj jejich odborných znalostí adovedností.

  Mgr.Tomáš Zámečník, MBA

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 18000 Praha 8-Libeň, tel.: 266709415; www.metrostav.cz / Číslo 14–15/2012 vyšlo 27. 8. 2012 (16/2012 vyjde 12. 9. 2012) / Složení redakční rady Ing.František Polák (předseda), Ing.Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing.Jiří

  Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing.Jaromír Šob,Ing.Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

  Letecký pohled nastaveniště tunelového komplexu Blanka

  Slétem přišel čas, aby fotograf Metrostavu vzlétl dooblak. Pravidelně tak činí zejména odté doby, co divize2

  začala vPraze řídit výstavbu Blanky, největšího městského tunelového komplexu vEvropě. Patří doněj istavba

  Trojského mostu (foto č. 1), kterou divize 2 provádí spolu sdivizí 5. Nad mostovkou se mu už tyčí pomocné věže

  zprvků PIŽMO (foto č. 2), jejichž prostřednictvím budou vyzdviženy mohutné části ocelového oblouku, které vyrobili

  oceláři divize 4. Natřetím snímku je staveniště hloubených tunelů vTroji, které se už zcela ukryly pod zem. Rozhraní

  mezi tunely hloubenými araženými jen vlevo dole naznačuje válcovitá střecha akomín technologického centra

  TGC6. Následující snímek zabírá staveniště naPrašném mostě. Zřetelná je už vjezdová rampa zulice Svatovítská,

  vhorní části prostoru výjezdové rampy dokřižovatky však teprve probíhá odtěžování zeminy aarcheologický

  průzkum. Fotografie číslo 5 zobrazuje stavební jámu Myslbekova odkřižovatky Malovanka kPrašnému mostu.

  Vjejím ohnisku je technologické centrum TGC1, doněhož se zanořují téměř zasypané tunely klenbového profilu.

  Ty už ale patří dostavby SAT 2B, která Blanku propojuje se Strahovským tunelem. Vsubdodávce naní však pracuje

  idalší tým naší divize 5. Poslední foto nabízí pohled naLetenskou pláň. Není už naní žádná stavební jáma, jen na

  povrchu panuje čilý ruch, který má Letné vrátit parkový vzhled adefinitivní dopravní trasy. Z nebe je už tedy dobře

  patrné, že se největší pražská stavba chýlí ke konci – idíky našim razičům, betonářům, izolatérům ageodetům.

  Jazykový program

  Odroku 2005 se zaměstnanci Metrostavu při organizo-

  vané výuce cizích jazyků připravují kesložení certifi-

  kované zkoušky podle evropského referenčního rámce.

  Certifikáty, potvrzující jazykové znalosti vúrovni odA2

  po C2, už takto získalo 494 kolegů. Pro nadcházející

  školní rok byla pravidla jazykového programu nově

  upravena podle současných firemních potřeb.

  Od letošního září se do jazykové přípravy zapojí

  dalších 113 zaměstnanců Metrostavu. Studovat budou

  ujedné ze dvou smluvních jazykových škol – vybrat si

  mohou buď agenturu Spěváček vzdělávací centrum, nebo

  Threshold Training Associates. Závěrečnou zkoušku po-

  tom musí složit unezávislé instituce, jako jsou například

  British Council nebo Goethe Institut.

  Srostoucím počtem zahraničních soutěží azakázek

  se dnes zvyšuje nejen trvalá potřeba znalosti zejména

  angličtiny, ale irychlé ovládnutí ruštiny aněmčiny. Pro

  týmy, které na stavby do ciziny často nastupují ve vel-

  mi krátkém termínu, proto útvar kvalifikačního rozvoje

  připravuje intenzivní jazykové kurzy. Tuto formu výuky

  třeba včervenci velmi úspěšně ukončili někteří pracovníci

  divize3, jejíž tým staví vBělorusku logistický terminál.

  Pravidla jazykového programu je vždy nutné přizpů-

  sobovat potřebám společnosti. Letos se proto mimo jiné

  zpřísnily podmínky pro prodlužování termínů navykonání

  závěrečné certifikované zkoušky. Nad rámec uzavřené

  dohody je prodloužení možné maximálně ojeden rok.

  Aktuální informace týkající se jazykového programu

  najdete na intranetovém portálu personálního ředitele

  v sekci vzdělávání. Všem kolegům v jazykové přípravě

  přejeme úspěšné studium adostatek příležitostí kaktiv-

  nímu využívání získaných znalostí vpraxi.

  Mgr.Zdeněk Kostříž, vedoucí ÚKR