Metrostav 16/2011

• Strana 1

  Práce na stavbě dálnice D3 mezi Táborem a Veselím

  nad Lužnicí postoupily do další etapy. Poté, co byla

  v srpnu dokončena nosná konstrukce přemostění Mysl-

  kovického potoka, uložili 2. září pracovníci divize 4 po-

  slední kubík betonu i do nosné konstrukce mostu přes

  rybník Koberný (titulní foto).

  Tento most je na našem úseku díla nejsložitějším ob-

  jektem. Vede ve výšce 13 m nad rybníkem Koberný a měří

  575 m. Jeho spodní stavbu tvoří dvě krajní opěry a pět

  dvojic pilířů o výšce 6–10 metrů. Jeho vodorovnou kon-

  strukci (foto č. 1) prováděl tým Ing. Petra Štědronského

  z divize 4 pomocí dvou párů vozíků pro letmou betonáž.

  „V pátek 2. září jsme symbolicky uložili do koncové

  dobetonávky poslední kubík betonu (foto č. 2),“ řekl

  stavbyvedoucí Ing. Tomáš Hnojský a dodal: „Po dokon-

  čení nosné konstrukce pokračujeme ve výstavbě mono-

  litických říms, provádíme obklady svahů u opěr a terénní

  úpravy pod mostem.“ Všechny tyto práce by měli stavaři

  uzavřít nejpozději do konce tohoto roku. Poté je čeká

  montáž protihlukové stěny, svodidel a pokládka živice.

  Technologie letmé betonáže, kterou byl most budován,

  vyžaduje preciznost, technologickou i bezpečnostní kázeň

  a dokonalou spolupráci se všemi subdodavateli. Pracov-

  níci naší divize 4 ji však mají dobře zažitou z předchozích

  staveb. Přesto vyladění a obsluha betonářských vozíků

  patřily k tomu nejsložitějšímu, co je na stavbě mostu přes

  rybník Koberný potkalo. „Práce často vyžadovala na ho-

  diny rozpočítanou koordinaci činností našich pracovníků

  s dodavateli armatury, předpětí, s geodety i projektantem.

  Ten často musel po ranním měření, následném předpětí

  prvků a geodetickém přeměření poslat nové parametry

  pro vozíky tak, aby mohly být přenastaveny ještě do konce

  pracovní směny,“ řekl Ing. Hnojský. „Naše zkušenosti, úsilí

  všech spolupracovníků i dobrá spolupráce s Provozem

  mostních technologií nám umožnily zvládat sedmidenní

  betonovací cyklus letmé betonáže i za nepříznivých pově-

  trnostních podmínek, a dodržet tak harmonogram.“

  Postup výstavby jihočeské dálnice

  Stavba dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužni-

  cí byla zahájena před třemi lety v září. „Dálniční úsek,

  za který odpovídáme, je dnes rozpracovaný v celé dél-

  ce 11,3 km. Pracovníci našeho provozu zemních prací

  na něm v současnosti provádějí dva technologicky od-

  lišné zářezy – jeden v nestabilních jílovitých zeminách

  a druhý pomocí trhacích prací ve skalním podloží. U dvou

  mostů na trase – jeden z nich vede přes zmiňovaný rybník

  Koberný, druhý přes Myslkovický potok – jsme dokončili

  nosné konstrukce, u ostatních jsou rozpracované. Za-

  ložili jsme i většinu nadjezdů a jejich nosné konstrukce

  budujeme. Brzy zahájíme pokládku středové kanalizace,

  aktivní zóny dálnice a spodních konstrukčních vrstev vo-

  zovky. Pomohla nám k tomu i divize 1, která pod vedením

  Ing. Jana Habrovce v červenci dokončila 6 km dlouhou

  přeložku plynovodu,“ popsal situaci na D3 ředitel výstav-

  by za Metrostav Ing. Bohumil Rohn z divize 4. Stavbu ce-

  lého 25km úseku dálnice, který by měl být podle nového

  harmonogramu zprovozněn v červnu 2013, provádí naše

  společnost ve sdružení, jehož lídrem je firma STRABAG.

  –ls–, foto Josef Husák a archiv divize 4

  KCEV – učební pomůcka k praktické

  ekologické výuce str. 3

  Výrobu energie ve Vítkovicích

  vystřídají studenti a exkurze str. 3

  Unikátní technologie na stavbě

  elektrárny v Počeradech str. 3

  Ptáme se: Františka Ptáčka,

  stavbyvedoucího z divize 9 str. 2

  Kladenská nemocnice se mění téměř

  k nepoznání str. 2

  Výzkum omezování hydratačního

  tepla při betonážích str. 2

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  12. září 2011 / 16 / XXIII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Poslední kubíky betonu

  Personální přesuny v naší společnosti

  Vedoucí projektu Ing. Roman Fuksa z divize 5 byl 1. září

  ustanoven do funkce náměstka – zástupce ředitele

  divize. Od stejného data se zástupcem ředitele divize stal

  i výrobní náměstek divize 8 Ing. Ivo Vrbka.

  Čtyřka srovnala R6

  Na rychlostní silnici R6

  u mostu před Transmotelem

  zmizela 6. září šikana,

  která znepříjemňovala život

  motoristům a byla nutná

  kvůli výstavbě nového mostu

  přes železniční trať. Tým

  Ing. Zdeňka Rozsypálka z divize 4 tu už totiž dokončil levou

  část definitivního mostu, na který byla převedena doprava.

  Pravou mostní část stavbaři přesunou ze současné

  provizorní polohy do definitivní a zprovozní do konce roku.

  Sedmá prodejna firmy Kaufland

  Ve čtvrtek 1. září se zákazníkům otevřely dveře do nového

  Kauflandu v Praze 4 – Modřanech, jehož výstavbu řídil

  tým Ing. Davida Štochla z divize 6. Jedná se již o sedmou

  zprovozněnou prodejnu tohoto řetězce v Praze. Stejný tým

  Metrostavu staví i další Kaufland v Praze-Podbabě.

  Divize 3 postaví Rezidenci Eliška

  Začátkem září podepsali zástupci divize 3 smlouvu

  na výstavbu bytového komplexu Rezidence Eliška v Praze-

  Vysočanech. Bude mít tři podzemní a 27 nadzemních

  podlaží a tým vedoucího projektu Ing. Kamila

  Štrobla, Ph.D., by jej měl dokončit za dva roky.

  Gratulujeme!

  Oštěpařka a světová

  rekordmanka Barbora

  Špotáková, jejímž partnerem

  je naše společnost,

  získala po strhujícím

  souboji stříbrnou medaili

  na mistrovství světa v Tegu.

  V dramatickém finále 2. září hodila 71,58 metru a od zlata

  ji dělilo pouhých 41 centimetrů. Blahopřejeme!

  Nový e-shop společnosti METROS

  Firma METROS spustila na adrese www.mstavebniny.cz

  nový e-shop, ve kterém nabízí nejen stavebniny ze skladu

  v Horních Počernicích, elektromateriál, OOPP, drogerii,

  autopotřeby a nářadí, ale i reklamní předměty včetně nové

  vánoční kolekce 2011 a kancelářské potřeby. Připravuje

  i nákupní sekci nazvanou pitný režim a potraviny.

  Jeden velký přístroj

  Prvního září, v den 75. narozenin profesora Antonína

  Holého, jednoho z nejúspěšnějších světových chemi-

  ků, byla v pražských Dejvicích slavnostně otevřena

  přestavěná budova C v areálu Ústavu organické che-

  mie a biochemie AV ČR. Ve sdružení s firmou BLOCK ji

  rekonstruoval tým Ing. Tomáše Vašuta z divize 3.

  Prvně museli pětipatrový objekt (foto) se suteré-

  nem odstrojit a jeho skelet sanovat. Po montáži příček

  ve změněné dispozici začali budovu plnit technologiemi.

  Rozvodů a zařízení je v ní přitom tolik, že ředitel ústavu

  RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., ji při otevření nazval jediným

  velkým přístrojem. Kromě běžných instalací, vzducho-

  techniky a vytápění s rekuperací a soustavy sprinklerů,

  vedou do laboratoří i rozvody destilované vody, páry,

  zemního plynu, dusíku a vakua. Virologický laborator-

  ní komplex je od zbytku budovy oddělen hygienickou

  smyčkou s nerezovým povrchem, který se bude denně

  dezinfikovat pomocí rozvodů peroxidu a podle potřeby

  dekontaminovat plyny. Kromě speciální vzduchotechniky

  má i samostatnou kanalizaci, v níž odpadní voda prochází

  přes dezinfekci varem do izolované čističky. „Dokončit

  dílo za necelých 14 měsíců bylo obtížné,“ řekl Ing. Va-

  šut. „Pracovali jsme v omezeném prostoru, a stavba

  proto probíhala téměř jako letmá montáž. Díky intenzivní

  spolupráci s projektanty z VPÚ DECO Praha se ale do ní

  všechno vešlo tam, kam mělo. Jsem rád, že se nám dílo

  podařilo předat včas, panu profesorovi k narozeninám.“

  Poslední kubík vyražené zeminy

  V pondělí 5. září zakončili pražský primátor

  doc. MUDr. Bohuslav Svoboda (foto vpravo), jeho

  první náměstek Ing. Karel Březina a generální ředitel

  Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto uprostřed) ražbu

  tunelů Blanka. Tím, že se podíleli na slavnostním

  naložení posledního kubíku vyrubané horniny

  do přistaveného důlního vozíku, završili významný

  mezník náročného podzemního díla, jehož ražby pro

  divizi 2 prováděla divize 5. Více se dozvíte příště.

  1 2

• Strana 2

  Omezování hydratačního tepla při betonážích

  Další pokračování seriálu článků o podpoře vědy v na-

  ší společnosti se věnuje výzkumům v oblasti betonáží

  masivních konstrukcí.

  Při tvrdnutí betonu dochází k chemické reakci, kte-

  rou provází vývin tzv. hydratačního tepla. Při betonáži

  běžných betonových konstrukcí malých tlouštěk (do cca

  0,5 m) uniká do okolí a nevytváří problémy. U silnějších

  prvků však teplo z jádra konstrukce unikat nemůže.

  Teplota v něm roste, zatímco povrch se vlivem prostředí

  ochlazuje. Rozdíly teplot v různých místech konstrukce

  (teplotní gradienty) jsou zdrojem pnutí, která mají za ná-

  sledek vznik povrchových trhlin v betonu. Když jsou malé,

  nevadí. Pokud jsou však větší, považují se za závadu, kte-

  rá se musí později odstranit. Jestliže má být konstrukce

  navíc vodotěsná, trhliny přímo ohrožují její funkci.

  Pokud se zjistí, že hydratační teplo může ohrozit kva-

  litu konstrukce, je nutné zajistit, aby teploty při betonáži

  masivních prvků nedosahovaly vysokých hodnot a aby

  v nich byly co nejmenší teplotní gradienty. Opatření, které

  se hledá, musí být spolehlivé a v existujících podmínkách

  optimální. Vybírá se vždy individuálně na základě technic-

  kých, ale i provozních podmínek jednotlivých staveb.

  V rámci výzkumné činnosti byly v Metrostavu různé

  způsoby omezení vývoje tepla ověřeny jak na vzorcích, tak

  na stavbách. Nejúčinnější se ukázal návrh betonové směsi

  s redukovaným množstvím cementu, což omezuje přímo

  zdroj vývoje tepla. Tyto směsi jsou vyvíjeny ve spolupráci

  s TBG Metrostav a byly použity např. na vodonepropust-

  ném ostění vzduchotechnického tunelu na Blance.

  Při betonáži mohutných příčníků inundačního pole

  trojského mostu pracovníci firmy TBG Metrostav snížili

  počáteční teploty čerstvého betonu pomocí tekutého

  dusíku. U mostu přes Oparenské údolí byla vyvinuta ori-

  ginální technologie chlazení betonové konstrukce pomocí

  trubkového systému s chladicí vodou. U vysouvaných

  tunelů pod Vltavou, které tvoří jednu z mála částí metra

  bez bariérové izolace, byly teplotní gradienty mezi sou-

  sedními segmenty snižovány ohřevem toho chladnějšího

  tak, aby se jejich teploty příliš nelišily. Vzniku trhlin se

  podařilo zabránit a tunely jsou skutečně suché, i když leží

  pod vodou. U tlustých základových desek se volí postupná

  betonáž jednotlivých vrstev s časovým odstupem.

  Prostředky investované do měření teplot, výroby

  vzorků, posouzení konstrukce a do navržených opatření

  se několikanásobně vrátí v kvalitě betonových konstrukcí

  a v úspoře nákladů na jejich případné opravy.

  prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.

  Betonáž vzorku pro měření teplot samozhutnitelným beto-

  nem, který byl použit pro stavbu tunelu Valík

  URNA v nemocnici

  V nedávno předaném a stále ještě nezabydleném křídle

  dětské části Fakultní nemocnice v Motole proběhlo

  v srpnu cvičení elitní jednotky Policie České republiky.

  Příslušníci Útvaru rychlého nasazení (URNA) využili

  toho, že měli k dispozici plně vybavené a funkční zdravot-

  nické zařízení, které před pár týdny zrekonstruoval tým

  Josefa Majera z divize 9. Nebyli v něm ještě ani pacienti,

  ani lékaři, a proto jej policie mohla využít pro své cvičení

  a projednou nemusela trénovat v obvyklých kulisách.

  „Jsme opravdu rádi, že můžeme po dohodě s vedením

  nemocnice nacvičovat právě tady. Je to totiž živá a ve-

  lice komplikovaná budova,“ konstatoval ředitel URNA

  plk. JUDr. Libor Lochman, který akci na místě sledoval.

  Scénář zásahu byl jednoduchý: nemocnici obsadili

  teroristé, rodiče dítěte, které v nemocnici zemřelo. Stří-

  leli, počet rukojmí ani pachatelů nebyl znám, stejně jako

  jejich rozmístění a výzbroj. Policisté z URNA proto po sla-

  nění na střešní heliport (foto č. 1 a 2), který Metrostav

  vybudoval zcela nově, sestoupili do přízemí (foto č. 3).

  Našli všechny útočníky a zneškodnili je, raněné odnesli

  k ošetření (foto č. 4), spoutané pachatele odvedli (foto

  č. 5) a odletěli zavěšeni na laně pod vrtulníkem, který

  na heliportu nemohl přistát kvůli své vyšší hmotnosti.

  Efektního cvičení, které probíhalo přímo před zraky

  pozvaných novinářů a za zvědavého zájmu zdravotníků

  i nemocničních pacientů, se zúčastnilo na 40 elitních

  policistů. Jejich úspěšný zásah v Motole trval od slanění

  až po odlet jen asi tři čtvrtě hodiny. Všichni, kdo mu při-

  hlíželi, věří, že se reálně nikdy neuskuteční.

  Františka Ptáčka,

  stavbyvedoucího z divize 9

  V Metrostavu začal zedník František Ptáček pracovat

  hned po vyučení před 27 lety. Řemeslné dovednosti si

  zdokonalil při práci se zkušenějšími kolegy, a protože

  měl přirozenou autoritu, přes parťáka a mistra se stal

  stavbyvedoucím. Dnes pracuje ve vedení stavomontáž-

  ního střediska divize 9, které řídí Miloslav Klindera,

  a je jedním z patronů našich smluvních žáků.

  V roce 2004 obnovila divize 9 činnost zednického stře-

  diska, které se po sloučení se sádrokartonáři nazývá

  stavomontážní. Co je dnes náplní jeho práce?

  Z našich 33 zaměstnanců je největší 16členná parta zed-

  níků a přidavačů. Nejefektivnější pro nás je, když dělají

  kompletní vyzdívky, teď třeba staví budovu Ústavu expe-

  rimentální botaniky AV v Lysolajích. Většinou ale pracují

  rozděleni do skupinek na všech možných stavbách naší

  divize, kde jsou nutné „kosmetické“ dokončovací práce,

  zednická zapravení při změnách projektu na poslední

  chvíli či odstranění vad, nedodělků a opravy reklamací.

  Se zedníky spolupracuje pětice našich malířů, která

  samozřejmě zvládne vymalovat i celou novostavbu. Dál

  máme tým montážníků sádrokartonů a jednoho strojního

  zámečníka a tesaře, kteří mají všechny potřebné zkoušky,

  aby mohli ostatním při práci pomáhat. Naše zaměstnance

  podle potřeby posilujeme externími firmami nebo jednotli-

  vými řemeslníky, se kterými máme dobré zkušenosti.

  Z čeho podle vás vyplývají nejběžnější reklamace?

  Ty vady, které opravujeme my, nejčastěji způsobuje rychlá

  výstavba domů a jejich následné sedání. Investoři totiž

  tlačí na dodavatele a chtějí mít objekt postavený do roka.

  Potom se stává, že i když ještě třeba nejsou úplně dokon-

  čené nosné prvky domu, dole se už dělají vnitřní omítky

  a souběžně roste i obvodový plášť. V konstrukci se tak

  uzavírá mnoho vody, jejíž uvolňování spolu s následným

  sedáním objektu způsobuje trhliny v omítkách. Jak jsem

  se učil od starých zedníků, dřív bývalo zvykem, že se

  hrubá stavba se střechou nechala přes zimu vymrznout

  a teprve na jaře se dělaly vnitřní omítky a osazovala okna,

  kterými se neustále větralo. Fasáda pak byla to poslední,

  čím stavba končila. Teď je ovšem jiná doba, u velkých

  staveb musí profese navazovat, aby lidé neměli prostoje.

  Výsledkem je, že máme spoustu práce na objemově ma-

  lých, ale časově náročných zakázkách.

  Středisko byste výhledově chtěli posílit až asi na 70 za-

  městnanců. Jak toho chcete dosáhnout?

  Jako jedni z prvních jsme se zapojili do projektu reproduk-

  ce dělnického personálu v Metrostavu. Musel jsem kvůli

  tomu i složit zkoušky z pedagogického minima. Budoucí

  kolegy si tak vybíráme už mezi učni, které finančně pod-

  porujeme, ale hlavně vychováváme při odborném výcviku.

  Je to náročná práce a chtěl bych poděkovat všem našim

  stálým zedníkům, kteří mladé zaučují. Přál bych si, aby

  jim mohli předávat zkušenosti ještě tak dva, tři roky, aby

  si vychovali náhradu stejně dobrou, jako jsou dnes oni. Ti

  nejvěrnější pracují v Metrostavu třeba 30 let nebo dokon-

  ce od jeho založení. Mohu se na ně spolehnout, odvádějí

  precizní práci a za to jsem jim vděčný. Dnes jich už u nás

  zůstalo asi jen osm či deset.

  Kolik bývalých smluvních žáků u vás pracuje?

  Pět. Dva loňští absolventi a tři letošní. Když je pozoruji,

  všímám si toho, že ti mimopražští jsou šikovnější a lépe

  se staví k dílu. Možná je to tím, že venkovští kluci musí

  odmala pracovat kolem domu a často si zedničinu vyzkou-

  šejí už jako děti. Nebo pokračují v rodinné tradici, dobrý

  řemeslník byl na vsi vždycky vážený. V Praze jde ale vět-

  šinou do učení na zedníka jen ten, kdo se jinam nedostal.

  Úspěšnější absolventi tam mají i větší výběr zaměstnání.

  Často se proto potom, co je vychováme, ze závazku k Me-

  trostavu vykoupí, aby mohli jít za vyšším výdělkem.

  Co se vám na profesi zedníka nejvíc líbí?

  Je to krásné řemeslo. Po tom, kdo je ovládá, je po léta vi-

  dět krásné dílo. Nestavíme totiž něco, co se rychle zbourá

  nebo rozbije, ale naši práci lidé uvidí ještě třeba za sto let.

  Stavba je naše vizitka, a proto ji musíme dělat dobře.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Kladenská nemocnice se mění k nepoznání

  Letos v březnu bylo v areálu Oblastní nemocnice Klad-

  no otevřeno zcela nové Centrum akutní medicíny. Stav-

  ba domova důchodců (foto č. 1) se pomalu chýlí ke kon-

  ci, rozbíhá se rekonstrukce monobloku C a na polovinu

  příštího roku je naplánována oprava části B. Kladen-

  ská nemocnice tak výrazně omlazuje svou tvář.

  Do konce letošního roku by měl tým Ing. Martina

  Kocha z divize 1 dokončit novostavbu domova důchodců

  s lůžky následné péče. Zatím je hotova hrubá stavba, osa-

  zena okna (foto č. 2) a po celém objektu jsou rozvedeny

  slaboproudé a silnoproudé sítě včetně vzduchotechniky.

  „Právě teď montujeme rozvody ústředního topení, zdra-

  votně technických instalací a mediplynů. Dokončujeme

  montáž sádrokartonových příček, betonáž podlah a izo-

  laci střechy,“ vyjmenovává Ing. Koch. Právě koordinace

  všech rozvodů tak, aby se vešly do daného prostoru, tedy

  nad podhledy či do prostupů a instalačních jader, je podle

  něj zatím na celé stavbě to nejnáročnější.

  V následujících týdnech dostane domov důchodců

  mimo jiné i zajímavý kabát. Fasádu původně Ing. arch. Jan

  Topinka z ateliéru Domy navrhl jako keramickou, ovšem

  z úsporných důvodů musel svůj záměr přepracovat. No-

  vostavbu tak bude zdobit atypické sgrafito, které vznikne

  tak, že na plášť budovy stavbaři postupně do sebe nane-

  sou bílou a béžovou stěrku, kterou následně přebrousí.

  Po dokončení bude v objektu 30 dvoulůžkových po-

  kojů a dva třílůžkové. U každého pokoje budou sociální

  zařízení – s výjimkou osmi dvoulůžkových, pro které bu-

  de společné. Třípodlažní, částečně podsklepený objekt,

  v němž bude i rehabilitační oddělení a malý konferenční

  sál, propojí s centrálním monoblokem podzemní chodba.

  Střed budovy oživí atrium s proskleným světlíkem.

  Po otevření domova důchodců se však do objektu

  nebudou stěhovat kladenští důchodci, jak by se dalo

  předpokládat, ale pacienti nemocnice, která je investorem

  stavby. V polovině příštího roku totiž začne rozsáhlá re-

  konstrukce nemocničního monobloku B, kde se mimo jiné

  nachází lůžková část chirurgického oddělení. Ta v jejím

  průběhu najde zázemí v právě dokončované novostavbě.

  Kromě novostavby domova důchodců provádí tým

  Ing. Martina Kocha i rekonstrukci monobloku C1. Na bu-

  dově s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím

  už dokončil veškeré bourací práce a nyní objekt staticky

  ztužuje. Je to nezbytné, protože na poslední nadzemní

  podlaží přibude ještě jedno patro, v němž budou umís-

  těny strojovny vzduchotechniky a chlazení nejen pro tuto

  část nemocnice, ale i další přilehlé objekty. Rekonstrukce

  celého objektu C1 včetně schodišť a spojovací chodby

  do části B by měla trvat devět měsíců. Na ni by pak měla

  navázat již zmiňovaná oprava monobloku B. Za pár let by

  tak kladenská nemocnice mohla získat moderní tvář.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  2

  1

  2

  3

  4

  5

• Strana 3

  Rozsahem malé, ale detaily složité Krkonošské cent-

  rum environmentálního vzdělávání (KCEV) ve Vrchlabí

  musí tým Ing. Pavla Trojana z divize 9 dokončit do dub-

  na 2013. Jeho výstavbu zahájil letos v červnu podle

  sofistikovaného návrhu Ing. akad. arch. Petra Hájka.

  Budova KCEV bude při pohledu z dálky nenápadná

  (obr. č. 1). Díky zelené střeše pokryté suchomilnými roz-

  chodníky organicky vroste do městského parku, kam ji in-

  vestor zasadil. Nepravidelný tvar zastřešení, složený ze 14

  převážně trojúhelníkových segmentů, vychází z geomet-

  rie Krkonoš a všechny jeho úhly a sklony se inspirovaly

  liniemi hřebenů našeho nejvyššího pohoří. V interiéru se

  stropem z pohledového betonu připomenou Krakonošovo

  panství ocelové pásky, lemující místa zlomů. Podél nich

  strop doplní popis míst, která představují.

  Objekt po dokončení nabídne přednáškový sál s ka-

  pacitou 78 míst, výukovou třídu pro 30 osob s patrovou

  galerií (obr. č. 2) a výstavní místnost, které půjdou spojit

  dohromady v jeden prostor. Doplní je recepce, knihov-

  na, laboratoř ekologického programu, sociální zařízení,

  kuchyňka a tlumočnické kabinky. Součástí bezbariérově

  přístupného objektu (obr. č. 3) bude i garáž pro 10 vozi-

  del a 14 kol. Zatímco auta se schovají mezi černé stěny

  garáží, ostatní interiéry se obléknou do světlé, borovicově

  dýhované překližky, a to včetně podlah a nábytku. Ten –

  s ohledem na ekologii – architekt navrhl z desek bez odpa-

  dového prořezu. „Celé KCEV jsme chtěli vytvořit jako vzor

  ekologického přístupu ke stavění a k trvale udržitelnému

  využívání krajiny. Objekt sám by měl sloužit jako pomůcka

  k praktické ekologické výuce,“ uvádí arch. Hájek.

  „Od června jsme dokončili parkoviště a pracujeme

  na úpravě vstupu do sousední budovy, kde sídlí sprá-

  va Krkonošského národního parku. Provádíme přeložky

  a výstavbu inženýrských sítí, v říjnu začneme se základy,“

  popisuje vedoucí projektu Ing. Trojan a doplňuje: „Žele-

  zobetonovou, mnohokrát lomenou střešní desku budeme

  muset vybetonovat s extrémní přesností. Po jejím odlití

  nebudeme moci z interiéru vůbec zasáhnout do pohledové

  strany betonu, a proto musí bednění předem odsouhlasit

  nejen technický dozor či projektant a statik, ale i architekt.

  Ten musí podle předložených vzorků potvrdit i použití ja-

  kéhokoliv interiérového materiálu. Čeká nás proto časově

  náročná práce. Je to však výzva, na kterou se těšíme.“

  –ls–, vizualizace Petr Hájek Architekti

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  strana 3

  Učební pomůcka k praktické ekologické výuce

  1

  Poslední pohled na kopulovité střechy loukovských nádrží

  V areálu společnosti ČEPRO v Loukově řídí tým Ing. Ladislava Michálka provádění zásypů čtyř nových nádrží na pohonné

  hmoty s celkovou kapacitou 140 000 m³. Stavbu tenkostěnných železobetonových válců s vnitřním průměrem téměř 48 m

  a výškou přes 21 m zahájila před čtyřmi a půl lety za pomoci betonářů z divize 6 naše sedmička. Její pracovníci – dnes pod

  hlavičkou divize 3 – zvládli do konce srpna navézt 95 % objemu z obřího náspu, který zásobníky ukryje pod zem a začlení

  do krajiny. V polovině září tak už pohled, který na snímku zachytil Ing. Richard Barvínek z naší centrály, nikdo neuvidí.

  Nádrže už totiž úplně schová 200 tisíc m³ zeminy zpevněných 500 tisíc m² vysokopevnostních geotextilií a mříží.

  2 3

  Není to „apríl“ – i když výstavbu paroplynového bloku

  o výkonu 880 MW, prvního svého druhu v naší repub-

  lice, zahájili stavbaři z divize 8 Metrostavu v areá-

  lu počeradské elektrárny letos právě prvního dubna.

  A pokud půjde vše bez nečekaných komplikací, měly by

  se první megawatty elektrické energie z tohoto bloku

  dostat do rozvodné sítě už v dubnu 2013.

  Paroplynové zdroje jsou v zemích na západ od našich

  hranic poměrně běžnou záležitostí. Ve srovnání s uhelný-

  mi elektrárnami v podstatě neznečišťují ovzduší kysličníky

  síry nebo prachovými částicemi, emise kysličníku uhliči-

  tého jsou nižší až o 70 procent a zplodiny oxidu dusíku

  dokonce desetinové. Lacinější jsou i provozní náklady.

  Jedním slovem tento způsob výroby elektrické energie je

  efektivnější a k životnímu prostředí o poznání šetrnější.

  Realizace této zakázky, kterou divize 8 zajišťuje pro

  objednatele a generálního dodavatele stavby firmu ŠKODA

  PRAHA Invest, je vedená pod souhrnným označením „ob-

  chodní balíček 14“. Slovo „balíček“ má v tomto případě

  poněkud eufemistický nádech. Zahrnuje totiž kompletní

  vybudování provozního bloku, objektu dozorny, parní

  strojovny i s kompresorovnou, spalinové strojovny, zákla-

  dů kotelny, základů pro spalinové a parní turbíny, objektů

  havarijních a vychlazovacích jímek, trafostanice a základů

  pro dieselagregát. Součástí balíčku jsou i veškeré inže-

  nýrské sítě, komunikace, osvětlení a pochopitelně i závě-

  rečná úprava terénu. Samostatnou kapitolu představují

  protihlukové, místy až deset metrů vysoké stěny před

  trafostanicemi a chladicími věžemi.

  Technologicky a technicky nejzajímavější částí stavby

  je okruh potrubí, kterým proudí voda z chladicích věží

  do výrobního bloku a zpět. Toto potrubí budou tvořit vinu-

  té sklolaminátové trouby DN 1800 a DN 2400. Spojení je-

  jich jednotlivých dílců obstarají speciální tlakové přesuvné

  spojky s gumovým těsněním. Celý komplex představuje

  unikátní, v této republice dosud nepoužitou technologii.

  „Do současné doby jsme na stavbě udělali tolik prá-

  ce, že jsme splnili čtyři dílčí termíny. Konkrétně stavební

  připravenost pro dodavatele kotle, pro osazení napájecí

  nádrže a osazení nádrže pro úpravu turbínového konden-

  zátu, a to v I. i II. etapě,“ konstatoval vedoucí projektu

  Ing. Josef Špryňar. „Skončili jsme také zemní práce, pilo-

  táž a pažení. Hotovy jsou železobetonové základy, ocelové

  nosné konstrukce budov máme namontovány z devadesá-

  ti procent (foto č. 1 a 2). Do konce roku musí být všechny

  budovy zastřešeny a opláštěny, aby se vevnitř mohlo

  svítit a topit. To je alfa i omega pro úspěšné dokončení

  nejdůležitějších stavebních připraveností pro dodavatele

  technologie počátkem roku 2012. Tím spíše, že nás inves-

  tor požádal o jednoměsíční zkrácení termínů, aby montáž

  technologie parní strojovny mohla začít v předstihu.“

  Výstavba první české paroplynové elektrárny tedy

  odstartovala úspěšně. Přispěly k tomu i zkušenosti, které

  získali stavbaři z divize 8 pod vedením Ing. Josefa Špryňa-

  ra a Ing. Radka Zemana na předchozí stavbě elektrárny

  v Ledvicích. A třebaže co do rozsahu je počeradská za-

  kázka menší, organizačně je o to náročnější. Dodávkami

  železobetonových konstrukcí se na ní podílí divize 6, vý-

  robu a montáž ocelových konstrukcí obstarává divize 3,

  stacionární jeřáby zajišťuje divize 11, zámečnické prvky

  jsou doménou divize 1, vzduchotechniku a vytápění má

  na starosti divize 4 firmy Subterra. Jak podotkl Ing. Josef

  Špryňar, na stejně vysoké profesionální úrovni je i spolu-

  práce s místními stavebními firmami.

  Zkoordinovat toto všechno včetně zajištění projektové

  dokumentace a vytvořit si ještě prostor pro případné zkrá-

  cení termínů není rozhodně jednoduché. Ale jak se zatím

  ukazuje, pro divizi 8 také nikoliv nemožné.

  –rip–, foto Josef Husák

  Unikátní technologie na stavbě v Počeradech

  Výrobu energie vystřídají studenti a exkurze

  Do března 2012 vznikne z bý valé VI. energetické ústřed-

  ny Vítkovických železáren v Ostravě (foto) interaktivní

  muzeum technických tradic regionu s učebnami. Pa-

  mátkově chráněný objekt přestavuje tým Ing. Petra

  Bači z naší divize 1 ve sdružení s divizí 2 Subterra.

  Téměř polovinu haly bývalé VI. energetické ústředny

  o rozměrech 60 x 40 metrů zaujímají dvě velká plynová

  pístová dmychadla o hmotnosti dosahující úctyhodných

  900 tun. V době fungování Vítkovických železáren vháněla

  předehřátý stlačený vzduch do vysokých pecí a po pře-

  stavbě objektu se bezesporu stanou největším lákadlem

  expozice v jeho druhém patře. Nejen na ně, ale i na celou

  řadu dalších historických předmětů dokumentujících dění

  v železárnách bude určitě nejlepší výhled z vnitřní vyhlíd-

  kové věže, která bude dosahovat zhruba do dvou třetin

  pětadvacet metrů vysoké haly. První patro pak zaplní tři

  učebny, výukový sál a technologický bazén.

  Zatím ale v hale probíhá demontáž starých oken a re-

  pase jejich rámů. Stavbaři budují i nové železobetonové

  a ocelové konstrukce, původní budou muset vyčistit a re-

  pasovat. Z technického hlediska bude nemalým oříškem

  také repase starého mostového jeřábu, který by měl být

  znovu uveden do provozu, aby se stal součástí expozice.

  Vzhledem k tomu, že objekt je památkově chráně-

  ný, musí si tým Ing. Petra Bači poradit i s atypickými

  situacemi. „Památkáři chtějí u většiny původních prvků

  maximálně zachovat jejich dřívější podobu, takže s nimi

  konzultujeme především způsob a sílu čištění fasády

  z režného zdiva, oken a ocelových konstrukcí. Navíc na

  fasádu nemůžeme použít vnější zateplovací systém, pro-

  to je v rámci prvního podlaží navržen zateplovací systém

  vnitřní, který nebývá zcela běžný. Jednoduchá nebude ani

  montáž nových dvojskel do stávajících dřevěných oken-

  ních rámů,“ popisuje Ing. Bača.

  Průběh rekonstrukce nejen VI. energetické ústředny,

  ale i celé dolní oblasti Vítkovic monitoruje řada kamer,

  které několikrát denně prostor snímkují. Z nahraného

  materiálu vznikne film, který se stane součástí expozice.

  Snahou architektů je, aby prostory po rekonstrukci pů-

  sobily maximálně autenticky, jako kdyby se zde výroba

  zastavila teprve před pár dny.

  Martina Vampulová, foto qqstudio

  Počerady většinou lidé znají jen podle elektrárny,

  která byla postavena v jejich katastru. Obec tohoto

  názvu, který se odvozuje od vlastního jména Počerad

  – ten, kdo počíná radu – však v trojúhelníku mezi

  městy Louny, Žatec a Most prokazatelně stála už před

  800 lety. V listině z 3. září 1209 totiž pražský biskup

  Daniel potvrdil, že patří cisterciáckému klášteru

  v Oseku. Vesnici postupně vlastnily Louny, královský

  mostecký hrad a panství Postoloprty. Pro ně byla

  cenným hospodářským přínosem, protože právě

  v Počeradech existovala už v 17. století celnice, kde

  se na zemské silnici vybíralo clo. V roce 1930 žilo

  v Počeradech 316 lidí, 62 % z nich byli Němci. Dnes

  mají jen o málo víc než 120 stálých obyvatel.

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Střední průmyslová škola v Ostrově dostala k padesátinám novou budovu (foto č. 1)

  Poslední srpnový den přestřihli hejtman Karlovarského kraje PaedDr. Josef Novotný, ředitel SPŠ Ostrov Ing. Pavel

  Žemlička, ředitel naší divize 9 Ing. Petr Zábský (foto č. 2 zleva) a zástupci dalších společností z dodavatelského

  sdružení firem Metrostav, TIMA a BAU-STAV symbolickou pásku před vstupem do nové školní budovy v Ostrově.

  V doprovodu Jana Mráze z divize 9, který byl vedoucím projektu, se na prohlídku budovy vydal i ředitel naší

  karlovarské oblasti Ing. Petr Čermoch (foto č. 3 vpravo). Projekt nové průmyslovky zahrnoval kompletní přestavbu

  staré základní školy a její dostavbu. V objektu, který navrhli autoři z ateliéru A69 architekti a jehož výstavbu výrazně

  podpořily fondy EU, vzniklo mimo jiné 41 moderních učeben (foto č. 4), laboratoře a dílny a vedle školy i atletický

  areál (foto č. 5). Po 50 letech od založení ostrovské průmyslovky ji bude moci nově navštěvovat až 750 studentů.

  Nový užitný vzor

  Pracovníci útvaru technologií a materiálů z úseku vý-

  robně-technického ředitele Metrostavu řešili v posled-

  ním období otázku, jak zlepšit kvalitu a komfort při

  měření rovinnosti povrchů.

  Po zvážení různých možností navrhli úpravu dvou-

  metrové měřicí latě nastavitelnými podložkami na obou

  jejích koncích. Výhody nastavitelných podložek spočívají

  především v univerzálnosti použití nové měřicí latě pro

  různé druhy povrchů s různými tolerancemi rovinnosti

  a v jejím využití pro místní měření odchylek od vodorovné

  roviny. Upravená soustava omezí i chyby měření vyplýva-

  jící z nestability latě a používaných volných podložek.

  Při návrhu úpravy techničtí pracovníci centrály Me-

  trostavu spolupracovali se stavbyvedoucím Františkem

  Peleškou z divize 5, jehož středisko vyrobilo i prototypy

  nové latě. Ty jsou již v současnosti certifikovány a připra-

  veny k praktickému odzkoušení.

  Úprava měřicí latě pro měření rovinnosti povrchů byla

  přihlášena k ochraně jako užitný vzor a Úřad průmyslové-

  ho vlastnictví vydal 25. července 2011 osvědčení o jeho

  zápisu do rešeršní databáze.

  4 5

  1

  3

  2

  4

  Šestka na Lipně

  Divize 6 Metrostavu byla generálním sponzorem první-

  ho mistrovství světa jednoposádkových lodí v historii

  českého jachtingu. Mladí sportovci se při něm v srpnu

  utkali ve třídě Splash na lipenském jezeře.

  V mezinárodní lodní třídě Splash závodí mládež

  od 13 roků do 19 let na naprosto stejných plachetnicích

  jediného výrobce. Lodě, kompletně dodávané se všemi

  doplňky, mají 3,5 m dlouhý trup a plochu plachty 5,5 m².

  Splash je vhodná pro jachtaře s hmotností větší než 38 kg,

  pro které představuje mezistupeň mezi dětskou třídou

  Optimist a náročnějšími třídami Laser a Finn.

  Na Lipně v Černé v Pošumaví startovalo na mistrov-

  ství světa ve třídě Splash celkem 67 závodníků z Holand-

  ska, Belgie, Velké Británie, Nového Zélandu, Německa,

  Rakouska a České republiky. Po prvních dnech téměř

  úplného bezvětří se závodníci 20. srpna dočkali příznivého

  větru, který nejlépe využil Taylor Burn z Nového Zélandu

  a po součtu bodů ze všech rozjížděk zvítězil. Akce pro

  sponzory, která mistrovství doprovázela, se zúčastnil

  i Ing. Jan Cuc, ředitel divize 6 (foto čtvrtý zleva).

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 16/2011 vyšlo 12. 9. 2011 (17/2011 vyjde 30. 9. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří

  Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Přestavěnou budovu biochemie věnoval ÚOCHB AV ČR s díky profesorovi Holému

  Výsledky výzkumu prof. RNDr. Antonína Holého, DrSc., přinesly Ústavu organické chemie a biochemie Akademie

  věd České republiky (ÚOCHB AV ČR) tolik finančních prostředků, že mohl začít rekonstruovat svůj areál v Praze-

  -Dejvicích. Při jeho otevření 1. září nechyběl předseda AV ČR prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., ředitel Ústavu

  RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., a Ing. Pavel Pilát, generální ředitel Metrostavu (foto č. 1 zprava). Prohlídku moderní

  budovy (foto č. 2), na jejíž kompletní přestavbě se největší měrou podílela naše divize 3, absolvoval i profesor Holý

  (foto č. 3 vpravo). Stejně jako ostatním pracovníkům ústavu, i jemu se moderně zařízené a vybavené laboratoře

  (foto č. 4) líbily. Po budově C by v areálu v následujících letech měla přijít na řadu postupná přestavba hlavní

  budovy A a dostavba pavilonu B a garáží. „Soutěží o další etapy díla v ÚOCHB AV ČR se určitě zúčastníme. Věřím, že

  v nich uspějeme a že odvedeme stejně dobrou práci, jakou představujeme právě dnes,“ řekl Ing. Pilát.

  Když se Česko třese

  Zeměkoulí každoročně otřese půl milionu zemětřesení.

  Česká republika však leží v seizmicky klidnější oblasti

  a na polovině jejího území se stavby odolné proti jeho

  účinkům vůbec nemusí navrhovat. Na zbylé části státu

  budovami občas otřesou slabší zemětřesné roje.

  V 10 okresech, třeba kolem Vsetína, Karviné, Chebu

  či Náchoda, je seizmicita definována jako větší než malá,

  a statické výpočty s ní při návrhu konstrukcí musí počítat.

  Ve 30 dalších, kde je pouze malá, ji lze řešit zjednodušeně.

  Asi na polovině státu včetně Prahy a Brna se seizmicita

  v normálních případech u běžných staveb neuvažuje.

  Citelná zemětřesení jsou přesto u nás zaznamenána

  několikrát do roka. Otřesy však bývají jen slabé, obvykle

  do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi

  jsou z tohoto pohledu mariánskolázeňský zlom, zejména

  Kraslicko v Karlovarském kraji, a hronovsko-poříčský

  zlom v Královéhradeckém. Zemětřesení se u nás objevují

  v tzv. zemětřesných rojích, mezi kterými bývají klidná ob-

  dobí, trvající i několik let. Epicentrum nejsilnějšího zazna-

  menaného roje v Česku leželo v říjnu roku 2008 u vsi Nový

  Kostel na Kraslicku. Jeho největší otřes měl podle Rich-

  terovy škály magnitudo 4,8 až 5, což odpovídá slabému

  zemětřesení, které vyšší hodnotou zasahuje do středního

  (magnitudo 5–5,9). Při něm mohou vzniknout velké škody

  na špatně postavených budovách blízko epicentra.

  Dalšími oblastmi s občasnou seizmickou aktivitou

  u nás jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných

  hor. Kromě toho na Ostravsku, Kladensku a v Podkrušno-

  horské pánvi dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní

  důlní činností. Na území jižních Čech jsou pak zazname-

  návány dozvuky alpských zemětřesení.

  Posuzování staveb na zatížení zemětřesením se u nás

  provádí od roku 1954 a dnes pro ně platí evropská se-

  izmická norma Eurocode 8 – EN 1998:2004, která je

  přísnější než původní česká. V její příloze je uvedena i ma-

  pa seizmických oblastí ČR z roku 2005. Norma klade

  především důraz na spolehlivé založení a jednoduchost

  konstrukčních systémů. Při posuzování seizmické bez-

  pečnosti vychází z časového průběhu otřesu, dosahované

  maximální hodnoty zrychlení základové půdy, z frekvenč-

  ní skladby a pravděpodobnosti výskytu otřesů, respektuje

  geofyzikální utváření terénu a podloží. Také podle nové

  normy však platí, že na ochranu proti účinkům zemětře-

  sení stačí na většině našeho území stavět poctivě.

  –ls–, zdroj: Wikipedie,

  přednáška prof. Ing. Ondřeje Fischera

  Místu vzniku zemětřesení se říká ohnisko neboli

  hypocentrum. Jeho kolmý průmět na zemském

  povrchu se nazývá epicentrum. K vyjádření

  síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny –

  magnitudo a makroseizmická intenzita. První se

  určuje podle maximální výchylky seizmometru,

  druhá se stanoví ze statistického vyhodnocení

  účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu.

  Každé zemětřesení je proto charakterizováno

  jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami

  makroseizmické intenzity v závislosti na poloze vůči

  hypocentru. Zemětřesení se dnes nejčastěji měří

  pomocí Richterovy škály, která číslem vyjadřuje

  intenzitu pohybu země měřenou 100 km od epicentra.

  Staveniště na vodě

  Metrostav vlastní v současnosti leccos – nemovitosti,

  stavební mechanismy, auta i tunelovací stroje. V sedmde-

  sátých letech 20. století však měl navíc i loď (foto). Kotvila

  u Alšova nábřeží před budovou Vysoké školy umělecko-

  -průmyslové v Praze a sloužila jako zařízení staveniště pro

  výstavbu stanice Staroměstská na trase metra I. A.

  Byrokrat Cup tour 2011

  V Byrokrat Cup tour 2011 obhajuje Metrostav loňské

  vítězství. Letošního ročníku se celkově zúčastnilo již

  64 družstev a v polovině seriálu je naše společnost na

  průběžném prvním místě.

  1. místo Metrostav 219 bodů

  2. místo ABC Data 186 bodů

  3. místo Ness Czech 127 bodů

  Zatím pracovníci Metrostavu vyhráli v rámci Byrokrat

  Cup tour 2011 badmintonový turnaj, v plážovém volejba-

  le a bowlingu obsadili druhá místa, ve volejbale byli třetí

  a v golfu skončili čtvrtí.

  V podzimní části nás čeká ještě pět turnajů: golf

  (28. 9.), florbal (8. 10.), sálová kopaná (22. 10.), volejbal

  (5. 11.) a bowling (26. 11.). Poměrně velký zájem našich

  zaměstnanců je o golf, volejbal a bowling, ale rádi bychom

  postavili i týmy na florbal a sálovou kopanou, což se nám

  v minulých ročnících nedařilo.

  Pokud máte chuť si zasportovat, reprezentovat firmu

  a poznat své kolegy trochu jinak, přihlaste se na e-mailo-

  vé adrese komarkova@metrostav.cz. Vítána je i podpora

  fanoušků! Podrobné informace o jednotlivých turnajích

  naleznete na www.byrokratcup.cz.

  Jana Komárková