Metrostav 12-13/2007

• Strana 1

  Ptáme se: profesora Ing. Jaroslava

  Pacovského, CSc. str. 2

  Ve štole Josef bude výuka a výzkum

  nad zlato str. 2

  Ohlédnutí za Světovým tunelářským

  kongresem str. 3

  Už po staletí zlato láká hledače

  i v Čechách

  str. 4

  Gorski kotar překonávají

  nové mosty a tunely

  více na str. 5

  4. července 2007 / 12-13 / XIX

  M E T R O S T A V A . S . Č L E N D D M G R O U P

  K R Á T C E / A K T U Á L N Ě

  Stavební příručka v praxi

  Metrostav je stále úspěšnější

  Ve 13. ročníku žebříčku 100 nejvýznamnějších firem

  České republiky, který každoročně sestavuje Sdružení

  CZECH TOP 100 podle tržeb za uplynulé finanční období, si

  Metrostav oproti loňsku opět polepšil. V celkovém pořadí

  postoupil o tři příčky a umístil se na 24. místě. V pořadí

  podle odvětví skončila ve stavebnictví naše firma druhá

  za společností Skanska CZ, třetí nejvýznamnější stavební

  firmou je STRABAG.

  Nová bytová

  výstavba v Žilině

  Metrostav SK se stal

  generálním dodavatelem

  stavby obytného souboru

  s více než 140 byty

  Nové bývanie Hliny VIII.

  v Žilině, který investorovi,

  společnosti I.F.I. Development, předá hotový v září 2008.

  „Výstavba tohoto komplexu je pro nás o to významnější,

  že se Metrostavu SK podařilo posunout operační prostor

  opět dál od Bratislavy a máme příležitost prezentovat svou

  práci v dalším regionu Slovenska,“ řekl generální ředitel

  Metrostavu SK Ing. Vladimír Kríž při slavnostním položení

  základního kamene ve středu 13. června.

  Den otevřených

  dveří v Pardubicích

  Přesně v půlce června

  uspořádala společnost

  AFI EUROPE Czech

  Republic ve spolupráci

  s divizí 9 Metrostavu pro

  zástupce města a tisku

  Den otevřených dveří na stavbě Paláce Pardubice. „Za

  posledních šest týdnů jsme tady na stavbě spotřebovali tři

  tisíce metrů krychlových betonu,“ pochlubil se projektový

  manažer firmy Mike Bernstein z Izraele. Za Metrostav

  účastníky po staveništi provedli ředitel oblastního

  zastoupení Ing. Jiří Mottl a vedoucí projektu Ing. Jan

  Šunka. Stavba multifunkčního komplexu běží na plné

  obrátky – po přeložce horkovodu pro stávající obchodní

  dům Tesco už stavbaři dokončili šest tisíc m² podzemního

  podlaží a z prvního patra, kde se betonují stropy, byly

  v půlce června hotovy další dva tisíce m² půdorysu.

  Ventilátory pro

  tunel Klimkovice

  Po důkladném výběrovém

  řízení pracovníci provozu TZB

  divize 9 vybrali dodavatele

  ventilátorů pro podélné

  větrání tunelu Klimkovice

  až v dalekém Španělsku.

  Šestnáct stoprocentně reverzibilních ventilátorů JZR 12-

  30/4, z nichž každý přepraví 33,3 m³ vzduchu za sekundu

  a až 90 minut odolá teplotě 400 °C, dodá španělská

  společnost TELLERES ZITRÓN, jejíž výrobky se používají

  v tunelech po celé Evropě i v zámoří. Právě probíhající

  montáž ventilátorů skončí v průběhu července.

  Nejlepší značky České republiky

  Do druhého ročníku programu Superbrands v České

  republice se přihlásilo téměř 3000 značek působících na

  českém trhu, z nichž porotci po prozkoumání historie,

  hodnoty a důvodů jedinečnosti vyberou ty, které by bylo

  možné označit jako „jednu ze 100 Superznaček“ České

  republiky. V prvním ročníku se mezi 41 vybraných zařadil

  i Metrostav. Značky hrají velkou roli v životech lidí, ať

  již jako zákazníků, nebo zaměstnanců, a proto pořadatel

  na internetové adrese www.jwa.cz poskytuje každému

  možnost, zvolit si tu svou nejlepší značku. Na podzim

  tohoto roku pak vítěz hlasování v každé kategorii získá

  zvláštní cenu. Hlasujte pro Metrostav!!

  River Park u Dunaje

  dostaví Metrostav SK

  Podle smlouvy, uzavřené 12. června mezi zástupci in-

  vestora a hlavního zhotovitele, bude generálním doda-

  vatelem stavební části nadzemní etapy výstavby River

  Parku v Bratislavě společnost Metrostav SK. Hodnota

  podepsaného kontraktu se pohybuje kolem 120 milionů

  EUR a dokončení výstavby celého komplexu, při níž

  bude slovenským kolegům pomáhat i naše divize 9, by

  mělo skončit začátkem roku 2009.

  Autorem konceptu i vzhledu multifunkčního komplexu

  River Park, nazývaného také Městem ve městě, je jeden

  z nejúspěšnějších současných evropských architektů

  Erick van Egeraat, který svou špičkovou architekturou

  přiblíží hlavní město Slovenska moderním evropským

  metropolím. Součástí komplexu bude kromě dvou set

  nadstandardních bytů i vůbec první pětihvězdičkový ho-

  tel v Bratislavě Kempinski hotel RIVER PARK s více než

  220 pokoji, vysoce kvalitní kanceláře, obchody, kavárny,

  restaurace, banka i další služby pro obyvatele a hosty Bra-

  tislavy. Stavba na ploše více než 2,5 hektaru zahrne také

  revitalizaci široké nábřežní promenády podél Dunaje.

  d o k o n č e n í n a s t r. 5

  V areálu českých vysokých technických škol na sta-

  veništi v Praze-Dejvicích se v polovině června sešla

  ministryně školství, mládeže a tělovýchovy České re-

  publiky Mgr. Daniela Kuchtová se starostou Prahy 6,

  zástupci škol i společnosti Sekyra Group, aby spolu

  s dalšími slavnostním poklepáním pokřtila stavbu Ná-

  rodní technické knihovny, kterou ve sdružení se spo-

  lečností OHL ŽS Brno staví tým divize 9 Metrostavu

  pod vedením Ing. Karla Hrdlovicse.

  Součástí slavnosti byl také podpis pamětní listiny

  a její vložení do patrony dodnes funkční potrubní pošty,

  instalované ve 30. letech minulého století v Klementinu

  v tehdejší Knihovně vysokých škol technických. Pouzdro

  zazděné v parteru stavby symbolicky potvrdí historickou

  kontinuitu nové knihovny s její slavnou minulostí.

  Mgr. Kuchtová svou pozornost věnovala jak rozhovoru

  s profesory Ing. Vlastimilem Růžičkou, CSc., rektorem

  VŠCHT a Ing. Václavem Havlíčkem, CSc., rektorem ČVUT

  (foto č. 1), tak i prohlídce stavby, jež je jedním z prioritních

  projektů jejího resortu a také jedním z prvních příkladů

  spolupráce soukromého a veřejného sektoru v ČR.

  Od loňského prosince práce na staveništi značně

  pokročily. Dosud byla provedena nosná železobetonová

  konstrukce tří podzemních podlaží a práce pokračují na

  stropní konstrukci přízemí. „Pracovníci divize 6 budou

  skelet dokončovat ještě letos v prosinci,“ popsal průběh

  dalších prací Ing. Hrdlovics a vysvětlil: „Nosný systém

  objektu tvoří železobetonová konstrukce skeletu s doda-

  tečně křížem předpjatými stropními deskami, do kterých

  je vkládán topný a chladicí BKT systém a někde i trub-

  kování pro elektroinstalace. Možné svírání výztužných

  jader od předpjetí jsme museli řešit až při zpracovává-

  ní prováděcí dokumentace pomocí dilatací a vložením

  modulárních ložisek mezi styk stěn a stropní konstrukce.

  Celá budova je pojatá vskutku technicky a většinu jejích

  vnitřních ploch tvoří šedé pohledové betony. To jen pro

  představu, o jak náročnou konstrukci se jedná.“

  Pro výstavbu Národní technické knihovny je navržena

  celá řada moderních materiálů, takže až si v ní na jaře

  2009 čtenáři začnou půjčovat odbornou literaturu, bude

  budova sama velikou stavební příručkou v praxi.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Přeložka Chomutov

  – Křimov v provozu

  Od 29. června letošního roku mohou být obyvatelé

  Chomutova i obcí mezi ním a Horou sv. Šebestiána

  spokojenější. Zprovozněním přeložky silnice I/7 Cho-

  mutov – Křimov byl dokončen nejen severozápadní ob-

  chvat města, ale i bezpečné a rychlé dopravní spojení

  mezi západní oblastí Ústeckého kraje a Německem.

  Na stavbě se ve sdružení podílel i Metrostav – jeho

  tým z divize 4 tu pod vedením Ing. Zdeňka Rozsypálka

  vybudoval téměř půlkilometrovou estakádu, pro jejíž

  výstavbu poprvé použil dvě přesuvné skruže.

  „Staveniště jsme oproti ostatním přebírali téměř

  s ročním prodlením, i přesto se nám most podařilo do-

  končit v termínu,“ oddechl si Ing. Rozsypálek. „Ty dva

  roky stavby představovaly spoustu času, kdy jsme mimo

  jiné řešili i technologické problémy vyplývající z prvního

  použití přesuvné skruže v Metrostavu.“

  Nový chomutovský most tvoří železobetonová kon-

  strukce dvoutrámového průřezu s maximálním rozpětím

  39,5 m. Díky použití přesuvných skruží, z nichž jedna

  vážila kolem 550 tun, mohla být betonáž čtyřicetimetro-

  vých polí mostu zkrácena oproti standardní technologii

  výstavby ze tří na dva týdny při nasazení polovičního

  počtu pracovníků a s použitím minimálního množství

  pomocných konstrukcí.

  Nová zprovozněná čtyřproudová komunikace je dlou-

  há 6,78 km a překonává výškový rozdíl 365 m. Její výstav-

  ba zahrnula celkem 85 objektů, z toho osm mostních a mi-

  moúrovňovou křižovatku. Slavnostního zahájení provozu

  se mimo zástupců dodavatelů a představitelů investora

  zúčastnili i ministr dopravy ČR Ing. Aleš Řebíček, hejtman

  Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc, a primátorka Chomutova

  Ing. Ivana Řápková. Spolu s dalšími slavnostně přestřihli

  pásku, napnutou právě na začátku naší estakády (foto).

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Metrostav_12_13_07.indd 1 7/3/07 12:20:07 PM

• Strana 2

  Aktualizace jazykového programu Metrostavu

  Od května roku 2005 probíhá výuka cizích jazyků

  v Metrostavu podle aktualizace provedené na základě

  rozhodnutí generálního ředitele Jiřího Bělohlava. Ak-

  tualizovaný systém umožnil studium především těm

  zaměstnancům společnosti, kteří využívají jazyk v pra-

  xi, připravují se na zakázky v zahraničí nebo pracují

  na projektech se zahraničními investory. Program ze-

  fektivnil výuku, zvýšil využitelnost získaných znalostí

  a dovedností ve prospěch Metrostavu a zavedením

  nezávislé zkoušky podle evropských standardů zvýšil

  prokazatelnost dosažené úrovně znalostí.

  Aktualizace systému byla náročná pro studující, pro

  jazykové školy i útvar kvalifikačního rozvoje. Mnozí za-

  městnanci k ní přistoupili s částečnou nedůvěrou, jazy-

  kové školy vzešlé z výběrového řízení si teprve postupně

  osvojovaly specifické podmínky naší společnosti, včetně

  požadavku zajistit výuku na stavbách po celé republice.

  Dohodu o výuce světového jazyka před dvěma lety

  uzavřelo více než 500 zaměstnanců, většina s termínem

  vykonání zkoušky do konce roku 2006. Více než dvě tře-

  tiny z nich už ukončily výuku a zkoušku úspěšně vykonaly

  a získaly certifikát podle standardů Společného evropské-

  ho referenčního rámce pro jazyky. Další složili zkoušku

  přímo, bez studia, a někteří ještě studují. Zkušeností se

  stávajícím systémem je tedy dost včetně výsledků auditu

  provedeného Asociací jazykových škol a Katedrou jazyků

  Fakulty stavební ČVUT. Na jejich základě generální ředitel

  rozhodl o dalších úpravách od nového školního roku.

  Co se oproti stávajícímu systému změní?

  Certifikovaný zaměstnanec si svou dříve dosaženou

  jazykovou úroveň bude muset udržovat. Buď bude se

  souhlasem nadřízeného ředitele v jazykovém studiu po-

  kračovat na vyšší úroveň, nebo bude moci od roku 2009

  jedenkrát za dva roky absolvovat rekvalifikační jazykový

  kurz zakončený u smluvní jazykové školy obhajobou

  dříve dosažené certifikace. Na intranetu přitom bude od

  ledna 2008 umístěný e-learningový kurz, který zájemcům

  umožní opakování a prohlubování dosažených znalostí.

  Pro zrychlení certifikace budou mít také vybraní

  zaměstnanci Metrostavu možnost studovat jazyky i v za-

  hraničí, samozřejmě po souhlasu nadřízeného ředitele

  a v rámci přiděleného finančního limitu.

  V případě, že limit přesáhne částku 75 000 Kč, bude se

  zaměstnancem v souladu se Zákoníkem práce uzavřena

  Dohoda o prohlubování kvalifikace.

  Podrobnosti najdete na intranetu/personální ser-

  vis a v pracovním postupu personálního ředitele č. 12.

  J a n K u c h a ř , V Ú k v a l i f i k a č n í h o r o z v o j e

  Odlišné handicapy

  Metrostav Golf Challenge 2007 úspěšně pokračuje

  – v neděli 10. června divize 6 pozvala své hosty na

  18jamkové hřiště do Telče a o dva týdny později se

  zástupci divize 8 setkali se svými partnery a přáteli na

  9jamkovém hřišti pod Ještědem. Oba turnaje kromě

  dobré nálady provázela i ochota pomoci ostatním, je-

  jichž handicapy jsou od těch golfových odlišné.

  Obchodní náměstek divize 6 Ing. Jiří Sládek začínal

  svou hru v Telči ještě za krásného počasí (foto č. 1).

  Občasné dešťové přeháňky však hráče nerozladily, jen

  green rozkvetl kopulemi barevných deštníků (foto č. 2).

  Když ředitel divize 6 Ing. René Hermann předával skleně-

  nou trofej Petru Švancarovi, vítězovi společné kategorie

  s handicapem do 19,9, pohodový den vrcholil (foto č. 3).

  Hřiště pod Ještědem připravilo hostům divize 8 velmi

  náročné podmínky. Zatímco hráči putovali mezi jamkami

  (foto č. 4), ostatní přítomní sportovci v čele s ředitelem

  divize 8 Ing. Pavlem Šrámkem a jeho obchodním náměst-

  kem Ing. Jiřím Chroustovským se po celý den pozorně

  věnovali výuce při golfové akademii (foto č. 5).

  V rámci akce „Společně podporujeme“ hráči v Telči

  vybrali přes 80 tisíc korun na podporu handicapovaného

  plavce Arnošta Petráčka z občanského sdružení Kontakt

  bB a hosté polovičního turnaje v Podještědí přispěli více

  než 56 tisíci korunami na činnost neziskové organizace

  Svítání, střediska pro hiporehabilitaci. Příspěvky, které

  dokumentovala nadace Auxilia, byly štědré a svědčí o tom,

  že golfisté na turnajích Metrostavu mají otevřené srdce.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o O t a M r á k o t a

  profesora Ing. Jaroslava

  Pacovského, CSc.,

  vedoucího Centra experimentální geo-

  techniky Fakulty stavební ČVUT v Praze

  Říká se, že když člověk chce, dokáže úplně všechno.

  Prof. Pacovský může v tomto směru sloužit jako názor-

  ný příklad. Právě v jeho hlavě se před lety zrodila myš-

  lenka vybudovat specializované podzemní pracoviště,

  které by mohlo sloužit jako výukové i výzkumné cent-

  rum. Třebaže někteří jeho kolegové zpočátku nevěřili,

  že je to reálné, protože v cestě stálo množství legis-

  lativních, technických a finančních bariér, ani ne po

  čtyřech letech změnili názor. První etapa projektu Pod-

  zemního výukového střediska Josef se letos v červnu

  úspěšně uzavřela a Fakulta stavební ČVUT v Praze již

  dokončuje přípravu dalších fází jeho výstavby.

  Letošní 20. červen patří tedy k Vašim „velkým“ dnům.

  To jistě a hlavně doufám, že na ty další, které s tímto

  projektem souvisejí, nebudu muset já i moji kolegové z fa-

  kulty příliš dlouho čekat. Udělali jsme první velmi důležitý

  krok, který nám pomohl získat důvěru na kompetentních

  místech v České republice i v Evropské unii. Podstatné je

  také to, že víme, kterým směrem je třeba činit kroky ná-

  sledující, aby zde postupně vzniklo mezinárodně uznávané

  centrum vzdělávání, vědy a výzkumu. Opravdu bylo velmi

  příjemné slyšet slova uznání i chvály od kolegů z jiných

  vysokých škol i několika evropských institucí, kteří si

  právě zprovozněné části štoly Josef prohlédli. Prostory,

  a hlavně možnosti jejich využití, je skutečně překvapily.

  Myslím, že v tuto chvíli už má projekt Podzemního výuko-

  vého střediska Josef o několik desítek příznivců více.

  Kdy Vás napadlo, že by středisko mohlo vzniknout?

  O tom, že by studenti potřebovali získávat praktické zku-

  šenosti již v době studia, se hovoří stále. Škola jim však

  dosud neměla možnost nic takového zajistit. Díky firmám,

  jako je Metrostav, se sice někteří naši studenti s reali-

  tou stavby setkávají na dlouhodobých či krátkodobých

  praxích a velmi užitečné jsou také exkurze na jednotlivé

  stavby vaší společnosti, ale nechat je „osahat si řemeslo“

  v přímé návaznosti na výuku, jsme bohužel nemohli. Když

  jsem v roce 2003 navštívil univerzitu Colorado School of

  Mines v Goldenu v Kalifornii, jíž jako tréninkové pracoviště

  slouží bývalý důl Edgar, řekl jsem si, že bychom měli zku-

  sit vybudovat něco podobného také u nás. Tím spíš, že

  vhodných podzemních objektů se dají v ČR najít desítky.

  Proč byla nakonec vybrána právě lokalita Mokrsko?

  Důvodů bylo několik, předně to byla rozlehlost podzemní-

  ho komplexu mezi obcemi Čelina a Mokrsko a také fakt, že

  štola prochází napříč širokým spektrem hornin od slabě

  metamorfovaných vulkanitů až po granitoidy. Na poměr-

  ně malém prostoru je tedy možné názorně demonstrovat

  činnosti související s podzemním stavitelstvím v různých

  geologických podmínkách. Jedním z dalších kritérií byla

  i snadná dostupnost z Prahy, protože v podzemní labo-

  ratoři poběží od září letošního roku pravidelná jedno až

  třídenní výuka zaměřená především na podzemní stavby,

  mechaniku hornin, materiálové zkušebnictví, inženýrskou

  geologii, geodézii a mapování. Podzemní prostory potom

  fakultě umožní provádět i specializovaný experimentální

  výzkum v přírodním „in situ“ prostředí.

  Centrum by však mělo přesáhnout hranice školy i ČR.

  Ano, to byl od počátku jeden z našich hlavních záměrů, ne-

  boť trendy současného stavebnictví samozřejmě vyžadují

  odpovídající výzkumné a vývojové zázemí. Stavebnictví

  se v celé Evropě rozvíjí velmi rychlým tempem, objevují se

  nové materiály a technologie, zvyšuje se počet pozemních

  i podzemních staveb, rostou nároky na jejich bezpečnost

  i z pohledu ochrany životního prostředí. Pokud se podaří

  postupně realizovat všechny další etapy projektu UEF

  Josef, vznikne zcela unikátní výzkumné a vědecké pra-

  coviště, které bude schopno současné trendy sledovat

  a přispěje také k lepšímu sepjetí vědy a praxe.

  Z a r o z h o v o r d ě k u j e B l a n k a H r d i n o v á

  strana 2

  P T Á M E S E

  Ve štole Josef bude výuka a výzkum nad zlato

  Opuštěná průzkumná štola Josef u obce Čelina na

  Příbramsku se ve středu 20. června i díky Metrostavu

  opět probudila k životu. Po několika měsících inten-

  zivních prací mohla Fakulta stavební ČVUT v Praze

  slavnostně otevřít asi 600 metrů dlouhou část z deví-

  tikilometrového labyrintu štol, který byl v 80. letech

  minulého století vybudován v rámci geologického prů-

  zkumu zlatonosných ložisek Čelina a Mokrsko.

  Škole a dalším institucím z ČR i dalších zemí EU budou

  prostory sloužit jako Podzemní výukové středisko Josef,

  jehož provoz pomohl slavnostně zahájit také generální

  ředitel naší akciové společnosti Jiří Bělohlav, když předal

  symbolický pamětní klíč děkanovi Fakulty stavební ČVUT

  v Praze prof. Ing. Zdeňku Bittnarovi, DrSc.

  Při slavnostním ceremoniálu bylo učiněno za dost také

  hornické tradici a nad ojedinělým podzemním střediskem

  teď drží ochrannou ruku i svatá Barbora, jejíž vysvěcenou

  sošku uložil do portálu štoly velmistr Rytířského řádu

  křížovníků s červenou hvězdou Jiří Kopejsko.

  „Podařilo se nám zrealizovat to, co mnozí považovali

  za pouhou utopii,“ řekl při otevření prof. Ing. Jaroslav Pa-

  covský, CSc., vedoucí Centra experimentální geotechniky

  Fakulty stavební ČVUT v Praze, který má hlavní zásluhu

  na tom, že se pro tuto první etapu a doufejme, že i další

  fáze projektu unikátního vědeckého a vzdělávacího pra-

  coviště, jež nebude mít v Evropě obdobu, podařilo získat

  finance rovněž z EU a státního rozpočtu.

  Poděkování na adresu naší společnosti však nezazně-

  lo pouze z úst prof. Pacovského, ale zásluhu Metrostavu

  na zdárném dokončení díla vyzdvihl i děkan stavební

  fakulty prof. Bittnar, který podotkl, že částku 9,5 milionu

  korun nevložila naše firma pouze do rekonstrukce části

  podzemního díla, ale nepřímo také do odborného vzdě-

  lávání studentů. Ti se nyní mohou již v průběhu studia

  prakticky seznamovat se specifikou podzemí a získávat

  tak cenné zkušenosti pro své budoucí povolání.

  „Jsem přesvědčen, že to jsou skutečně dobře investo-

  vané peníze. Mladé techniky stále potřebujeme a třebaže

  studenti, kteří se rozhodli věnovat podzemnímu stavitel-

  ství, odcházejí ze školy poměrně dobře teoreticky vyba-

  veni, praxe podzemí je pro ně velkou neznámou. Věřím,

  že díky Podzemnímu výukovému středisku Josef se to již

  brzy změní,“ poznamenal generální ředitel Bělohlav a do-

  dal, že je škoda, že studenti nemohli sledovat při práci na

  úpravách štoly tým Ing. Jana Frantla z divize 5: „Byl by to

  také „čítankový příklad“ podzemích prací. Naši lidé tady

  odvedli dobrou práci a zaslouží si mé poděkovaní.“

  B l a n k a H r d i n o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  1

  2

  3

  4

  5

  Pamětní klíč od štoly Josef se octl ve správných rukou J. M. Jiří Kopejsko si štolu prohlédl s velkým zájmem

  Metrostav_12_13_07.indd 2 7/3/07 12:20:19 PM

• Strana 3

  V celém světě uznávaný odborník, emeritní profesor

  kanadské university v Albertě, Zdenek Eisenstein za-

  hajoval svou přednáškou program letošního Světové-

  ho tunelářského kongresu ITA-AITES. Své mnohaleté

  zkušenosti s podzemními stavbami po celém světě

  využívá dnes i při poradenské činnosti pro Metrostav,

  a proto jsme mu mohli položit pár otázek.

  Jaká je současná situace v oboru podzemních staveb?

  Podzemní stavitelství celosvětově prožívá mimořádný

  rozmach. Zejména ve velkých městech už na povrchové

  komunikace nezbývá místo a skryté stavby dostávají

  přednost i proto, že méně ovlivňují okolní život. Potvrdil

  to i právě uplynulý kongres, jehož hlavní motto znělo:

  Podzemí – čtvrtá dimenze velkoměst. Byl rekordní co do

  počtu delegátů i přednášek a ukázal, že se na celém světě

  realizují velice náročné a zajímavé projekty.

  Působil jste při realizaci více než 60 tunelů po celém

  světě. Na jakých úkolech pracujete dnes?

  V Americe jsem poradcem investorů při rozšiřování do-

  pravní infrastruktury v Los Angeles, Torontu, New Yorku

  a ve Vancouveru. V Čechách předsedám Technické radě

  podzemních staveb Metrostavu a mám tak možnost se-

  známit se s oborem z druhé strany, aniž bych se dostal do

  střetu zájmů. Zkušenosti, podložené znalostí tunelářské

  teorie, mě přivedly i k některým poznatkům, zjednodušují-

  cím třeba určité výpočty týkající se ztráty zeminy – sedání

  povrchu při výrubu městských tunelů. Bylo pro mě veli-

  kou ctí, že jsem je mohl představit při úvodní přednášce

  světového kongresu. Svou teorii jsem se pokusil zobecnit

  na čtyřech projektech, kde jsem si ji prakticky ověřoval.

  Kromě tunelů Mrázovka (foto č. 2) a stavby metra v Ko-

  bylisích (foto č. 1) to byl projekt z Vancouveru a nejdůleži-

  tější byl příklad ze stavby podzemní dráhy v Los Angeles,

  kde se nám podařilo vhodně zvoleným způsobem ražby

  snížit ztrátu zeminy až na nulu a na stávající povrchové

  zástavbě se neobjevila ani jediná vlasová trhlina. Dnešní

  investoři to tak vyžadují, a proto se náš ojedinělý výsledek

  stane do budoucna určitě normou.

  Jak se asi dál bude vyvíjet podzemní stavitelství?

  Kongres potvrdil mé předpovědi, že metoda NRTM, tedy

  sekvenčního výrubu, dosáhla svého zenitu a vývoj směřu-

  je k mechanizovanému tunelování velkými stroji tzv. TBM,

  které jsou pro delší tunely méně nákladné než NRTM,

  mnohem lépe je při nich zajištěna bezpečnost podzem-

  ních prací a dosahují podstatně nižší ztráty zeminy.

  Liší se výstavba tunelů u nás od jiných zemí?

  Česká republika je v klasickém podzemím stavitelství

  na stejné úrovni jako vyspělé světové státy. Stejné jsou

  i debaty a protesty některých skupin obyvatelstva, které

  provázejí stavby jak tady, tak v Americe. Uvědomělost

  veřejnosti a její zájem o okolí i o životní prostředí totiž

  po celém světě za posledních třicet let nesmírně vzrostl,

  stejně jako proces demokratizace. Co se týče Metrosta-

  vu, ten v klasickém tunelářství dosáhl kvality špičkových

  světových firem a teď by se měl zaměřit na zvládnutí vel-

  kých tunelovacích strojů. Pokládám za svůj nejdůležitější

  současný úkol, abych mu při tom pomohl. Objevily se tu

  totiž dva nové projekty, železniční tunel ze Smíchova do

  Berouna a prodloužení pražského metra směrem k letišti,

  které jsou pro tunelovací stroje naprosto jasně určené,

  a když se jich Metrostav bude chtít zúčastnit, musí už

  brzo s velkými stroji začít.

  Prof. Eisenstein zahajuje odborný program kongresu

  Jste předsedou Technické rady podzemních staveb

  Metrostavu. Které jeho projekty nyní sledujete?

  Máme před sebou dvě velké a náročné stavby – pražský

  tunelový komplex Blanka a tunely Dobrovského v Brně.

  U té první vidím jako nejobtížnější úkol dobře zvládnout

  podchod pod Vltavou a pod štěrkopískovými terasami

  ve Stromovce, které jsou hydrogeologicky propojeny

  s Vltavou, a kde hrozí nejen zvýšené přítoky podzemní

  vody do tunelu, ale i jeho provalení. Při ražbě pomocí

  Nové rakouské tunelovací metody, i když s vertikálním

  výrubem, je totiž možné použít jen velmi málo ochranných

  prostředků. Podobné je to i v Brně, kde se ražba bude

  provádět v plastických jílech. I tam by bylo ideální použít

  TBM, ale v tunelech kratších než jeden kilometr se velké

  tunelovací stroje bohužel nevyplatí.

  Celý Váš profesní život je spjatý s podzemím stavitel-

  stvím. Čím Vás upoutalo?

  Obrovský rozvoj podzemního stavitelství s sebou přináší

  neustále nové poznatky a výzvy. Navíc, jeho nejdůležitěj-

  ším stavebním materiálem je přírodní hornina, jejíž cho-

  vání se nikdy nedá předpovědět. Vlastnosti oceli a betonu

  můžete předepsat a z nich vyrobené konstrukce se budou

  chovat podle předpokladů, zemině se však musíte podro-

  bit. Vždycky tak na mě čeká nějaké překvapení, a to činí

  tento obor přímo vzrušující.

  Z a r o z h o v o r d ě k u j e L e n k a S v o b o d o v á

  f o t o J o s e f H u s á k

  Světové tunelářské kongresy Mezinárodní tunelářské

  asociace ITA-AITES se konají každý rok. To letošní

  shromáždění odborníků v podzemním stavitelství ze

  49 zemí však bylo zvlášť důležité a nejen proto, že se

  konalo v Praze. Bylo nezvyklé velkým počtem účastní-

  ků a množstvím odborných příspěvků. Vyzdvihnout to

  nejzajímavější z více než 300 technických informací ze

  Sborníku příspěvků WTC 2007 je proto velmi obtížné.

  Diskusní témata kongresu rozdělená do devíti sekcí

  přinesla na praktických příkladech novinky z podzemního

  stavitelství z devíti různých oblastí od projektu po údržbu

  podzemních děl. Zkušenosti, které na jednom konci světa

  mohou být novátorské, na opačném konci mohou být již

  osvědčené a naopak. Proto Vědecká rada kongresu při

  výběru příspěvků respektovala kromě odborného příno-

  su i regionální rozdělení, aby přednášky přinesly ucelený

  přehled oboru z celosvětového hlediska.

  První sekce kongresu byla zaměřena na širší tématiku

  koncepčního pojetí podzemních staveb z urbanistického

  hlediska. Posluchače snad nejvíc zaujal příklad z Japon-

  ska, kde se v Jokohamě stavbařům podařilo novou, 420 m

  dlouhou a 25 m širokou několikapodlažní hloubenou sta-

  nici unikátně začlenit do podzemního prostoru, 25 m pod

  provozovanou výškově členitou stanici se 7 železničními

  tratěmi a denním obratem 2,3 milionu cestujících. Podle

  striktních podmínek výstavby mohla stavební činnost

  probíhat pouze 2 – 3 hodiny denně, což si vyžádalo po-

  zoruhodná technická řešení, nové technologie provádění,

  přesnost a automatizaci při práci v těžkých podmínkách.

  V druhé programové sekci, zabývající se geotechnic-

  kým průzkumem a zlepšováním hornin, byla zajímavá

  přednáška o předpovědi vlastností horninového masivu

  před čelbou tunelovacího stroje pomocí geofyzikálních

  měření a terénních zkoušek na stavbě tunelu Guadarra-

  ma ve Španělsku. Každá z jeho trub má délku 28,3 km

  a nadloží dosahuje 900 m. Tunely razily čtyři zdvojené

  štíty TBM o průměru 9,5 m. K prognóze horninových

  vlastností byla použita kombinace geofyzikálních metod

  – elektrická odporová tomografie a seismická.

  Třetí sekce, jejímž tématem byl výzkum, vývoj a pro-

  jektování podzemních staveb v zastavěném území, přines-

  la řadu novinek, mimo jiné velmi cenný referát věnovaný

  připravovanému souboru tunelových staveb v rámci vý-

  stavby rychlostní železnice Ulm – Wentlingen – Stuttgart.

  Tento projekt zahrnuje více než 100 km jednokolejných

  tunelů ražených ve vysoce nepříznivých geologických

  podmínkách, charakterizovaných jednak tlačivými a bobt-

  navými horninami, jednak vysoce karstifikovanými vápe-

  natými horninami s četnými jeskyněmi a dutinami. Takové

  podmínky představují výzvu pro tunelářskou teorii i praxi

  a projekt je řeší v prvním případě výztuží ze stříkaného

  betonu s vysokou poddajností, v krasovém prostředí pak

  částečným vyplňováním dutin v bezprostředním okolí díla

  rozpojenou horninou a betonem při současném řešení

  ochrany proti přítoku vody.

  Nejobsažnější čtvrtá sekce zahrnovala tunelování

  v zastavěném území konvenčními metodami i razicími

  stroji a monitoring při provádění. Poskytla množství tech-

  nických informací, z nichž zejména zaujal způsob před-

  povídání sedání povrchu při ražbě rakouských tunelů,

  požadavky na monitoring při výstavbě vysokorychlostní

  železnice v oblasti Bologna a zpráva o výstavbě dálnice

  v čínské provincii Guandog s tunelovým úsekem 1010 m

  o ploše výrubu 230 m² pro 4 dopravní pruhy v každém

  směru, který se nachází ve velmi nepříznivých geologic-

  kých poměrech. Velmi zajímavé byly i informace o dalším

  zvětšování používaných tunelovacích strojů TBM – štít

  EPB měl ve Španělsku v roce 2005 průměr 15,20 m (foto

  č. 1), štít pro proměnlivé horninové poměry Mixshield

  v Číně v roce 2006 dosáhl průměru 15,43 m (foto č. 2)

  a pro stavbu v Moskvě se pro příští rok připravuje dosud

  největší TBM o průměru přes 19 m. Na obrázku č. 3 je

  příčný řez tunelovacím strojem na stavbě Canada Line.

  Pátá sekce pojednávala o podzemních stavbách hlou-

  bených z povrchu a pozornost při ní mimo jiné vzbudila

  přednáška o umělém ostrově Palm Jumeirah v Arabském

  moři, budovaném pod ochranou dočasné kamenné hráze

  ve tvaru půlměsíce o délce 2,4 km. Pod její ochranou tu

  staví v suchém doku i 1,4 km dlouhý podmořský silniční

  tunel ze 38 metrů širokých segmentů, které obsahují dvě

  tunelové trouby pro tři jízdní pruhy a jednu navíc, jako

  únikovou a servisní. Rýhu pro tunel vyhloubily plovoucí

  bagry a vytěžený materiál posloužil na ochrannou hráz.

  Stavbaři zde zaberanili 12 500 tun štětovnic, v průběhu

  stavby vyčerpali z jímky 4 350 000 m³ vody a do volného

  moře přemístili 1900 velkých ryb.

  V šesté sekci o betonu v podzemním stavitelství

  upoutal pozornost příspěvek o ostění bázového tunelu

  Gotthard ve Švýcarsku, který je dlouhý 57 km, a kde stav-

  baři upravovali statické výpočty podle chování tunelu při

  výstavbě. Jeho monolitické betonové ostění je tak z velké

  části dvouvrstvé, bez ocelové výztuže.

  Téma sedmé sekce představovala problematika rozdě-

  lení a zvládání rizik a nehod při tunelování. Závěrečná dis-

  kuze k předneseným příspěvkům se soustředila na otázky

  týkající se hlavních důvodů největších tunelových havárií

  vzniklých během výstavby, jejich konkrétních případů

  a nejdůležitějších opatření pro zabránění havárií. Kromě

  praktiků ze staveb při ní vystoupil i zástupce mezinárod-

  ní pojišťovny a jeho připomínky se od pohledu stavitelů

  a projektantů pochopitelně lišily. Závěrem v sekci zaznělo,

  že žádný systém nemůže zaručit bezpečnost bez dosta-

  tečně odpovědného přístupu jednotlivých pracovníků.

  Také osmá sekce se zabývala bezpečností tunelů,

  tentokrát však z hlediska vybavení pro požární a provozní

  bezpečnost a přednášející hovořili zejména o postupech,

  metodice a principech hodnocení rizik ve svých zemích.

  Poslední sekce se věnovala historickým podzemním

  dílům a údržbě a rekonstrukcím podzemních staveb.

  Posluchače při ní zaujal příspěvek týkající se nejstarší

  sítě vodohospodářských tunelů v Kalifornii. Péče o ně

  může sloužit za příklad, že při průběžné kontrole, údržbě

  a opravách může dílo postavené na přelomu devatenác-

  tého a dvacátého století stále dobře plnit svoji funkci.

  I n g . K a r e l M a t z n e r , p o d l e p o d k l a d ů Č e s k é -

  h o t u n e l á ř s k é h o k o m i t é t u I T A - A I T E S

  D a l š í p o d r o b n o s t i o W T C 2 0 0 7 n a l e z n e t e

  v o d b o r n é m č a s o p i s e T u n e l č í s l o 3 / 2 0 0 7

  strana 3

  L E T N Í P Ř Í L O H A

  Profese plná nečekaných překvapení

  1

  Ohlédnutí za Světovým tunelářským kongresem

  2

  1 2

  3

  Metrostav_12_13_07.indd 3 7/3/07 12:20:28 PM

• Strana 4

  strana 4

  Jindy poklidné městečko Nový Knín v okrese Příbram

  ve dnech 15. až 17. června ožilo, jako by chtělo vzkří-

  sit svou zašlou „zlatou éru“. Nejen z České republiky

  a Slovenska, ale i z dalších zemí světa se právě do

  někdejšího zlatohorního města sjely stovky zlatokopů,

  aby v rámci mistrovství ČR a Slovenska na dvě stě

  z nich změřilo své síly v rýžování zlata. Každý, kdo

  se přijel podívat, si mohl ověřit, že heslo: „Ovládáme

  obor“, které zde jako jeden z partnerů akce rozvinul

  spolu se svým logem Metrostav, v případě zlatokopů

  21. století skutečně platí.

  Louka u Nového Knína připomínala novodobý Baby-

  lon, v několika světových jazycích se však tady kupodivu

  nehovořilo pouze o zlatě. „Vlastně jsme taková jedna velká

  kočovná rodina, až na malé výjimky se všichni známe. Ně-

  kdy se vidíme v Čechách, jindy v Rakousku, Irsku a nebo

  třeba na Aljašce,“ vysvětluje mi můj průvodce, kolega

  z divize 7 Metrostavu Ing. František Hrala, který patří

  k hlavním organizátorům zlatokopeckého klání.

  Míříme do centra dění, kde se nad soutěžními boxy

  činí zhruba dvacítka borců. Přicházím tedy o jednu z iluzí

  – zlato se nerýžuje klasickým způsobem v potoce, ale ve

  speciálně připravených boxech!

  Nad zakalenou vodou, v níž rýžovací pánve opakova-

  ně propláchlo už několik desítek předchozích závodníků,

  neuvěřitelně rychle kmitají „čínské klobouky“ a vrtí se

  „gramofonové desky“ se šupinovým vzorem povrchu.

  Tyto dva typy pánví z nejrůznějších druhů materiálů se

  prý používají nejčastěji, když se hledají malé či větší zla-

  tinky. Zlatokopové dosypávají na pánve poslední dávky

  zlatonosné jílovité zeminy, někteří už jdou do finále a na

  míse opatrně loví drobné šupiny zlata, které organizátoři

  nakoupili v Kazachstánu. Důležité je nepřijít o cenný kov

  právě v této závěrečné fázi, kdy je třeba všechny vyrýžo-

  vané zlatinky dostat do ampule s čistou vodou a předat

  rozhodčím ke kontrolnímu přepočítání. Po mokrém prstu

  totiž šupinka sklouzne, jako by nic.

  Diváci tleskají nejrychlejším zlatokopům, kteří odha-

  zují prázdné kbelíky a povzbuzují ty, kteří ještě soutěží.

  Pomalejší tempo však bere šance na úspěch, do finálních

  bojů zpravidla postupují ti rychlí, byť třeba v rýžování

  zdánlivě o něco méně úspěšní. Jen jeden muž, vedoucí

  závodu, totiž vždy ví, kolik zlatinek se ukrývá v jednotli-

  vých soutěžních kbelících.

  Úspěch i neúspěch se jde zapít do stanu s občerstve-

  ním, zvolenou taktiku tady se závodníky probírá i dvojice

  novoknínských hasičů, kteří z polní kuchyně vydávají

  guláš a česnečku a taky hlídají, aby se na rožni nepřipekl

  čuník, kterého dal „do placu“ místní pan starosta.

  Když se na start v kategorii Greenhorns postaví tři-

  cítka „zelenáčů“, divím se, jak je startovní pole věkově

  různorodé. „To není o věku, to je o odvaze,“ vysvětluje

  mi sympaťák z Opavy, který má mezi závodníky očividně

  svého favorita – dvanáctiletého syna Dana. Před startem

  otec udílí poslední rady a nešetří s nimi, ani když už Dany

  v pánvi proplachuje první dávku zeminy. „Pomalu, nespě-

  chej a pod vodu!“ Dan si nic nedělá z toho, že stříkající

  voda máčí nohavice jeho kraťasů. Drobné prsty svírají mí-

  su a snaží se s ní na hladině plynule kroužit tak, aby voda

  stále odplavovala nasypaný materiál. „Dany, dosyp si…

  Ještě sypni, můžeš,“ vydává povely otec a pochvaluje si,

  jak si synátor vede.

  Zhruba po třech minutách začínají první „zelenáči“ od-

  hazovat kbelíky a zvedají nad hlavu ampule s uvězněnými

  zlatinkami. Dany trochu znervózní, že není mezi prvními,

  ale pak i on za vydatného povzbuzování táty opatrně

  nasune celkem čtyři zlatinky do skleněné ampule. Jeho

  úlovek a čas stačí na osmé místo. „Sakra, ten kluk je lepší

  než já. To se mu musí zatrhnout,“ zlobí se naoko tatík, ale

  je vidět, že je na kluka opravdu pyšný. Jen málokomu se

  poštěstí být osmý na mistrovství republiky!

  Když si pak jdu do cvičného boxu jen tak na zkoušku

  zarýžovat sama, je mi jasné, že se „zelenáči“ bych rozhod-

  ně závodit nemohla. Vím, že někde na míse mám schova-

  né čtyři zlatinky, co mi je tam nasypal Franta Hrala. Bojím

  se, že uplavou, když do pánve naberu víc vody. Jenže když

  je jí málo, nedostane se materiál do patřičného vznosu,

  aby těžký kov mohl klesnout ke dnu. Po chvíli začnou

  bolet ruce a ozývají se záda…

  Jak to říkal Danův táta? Rýžování zlata je o odvaze!

  Moje zlatinky nakonec neuplavaly. Vzácný úlovek si od-

  náším v kapse na památku, ale mám pocit, že mnohem

  vzácnější je pohoda, kterou si v Novém Kníně mohli bez

  rozdílu užít malí i velcí.

  B l a n k a H r d i n o v á , f o t o I v a n S y n e k

  Možná i vy jste třeba nad knihami Jacka Londona

  toužili strávit chvíli u řeky a mezi pískem a kamínky

  hledat šupinky zlata. Ale zlatá horečka nebyla jen na

  Aljašce či Divokém Západě, i na českém území bylo

  zlato od pradávna důkazem bohatství. Jako horské by-

  lo uzavřené v horninách a rudních žilách a působením

  nejrůznějších vnějších vlivů se dostávalo do potoků

  a řek, kde se objevovalo jako zlato říční.

  Ve středověku České království patřilo k nejvýznam-

  nějším evropským zemím s výskytem zlata, a to přede-

  vším díky geologickému vývoji v oblasti Českého masívu

  a rudným ložiskům. Starověká zlatá ložiska v té době již

  Egypťané vytěžili, vnitrozemí Afriky bylo ještě nedostupné

  a Austrálie a Amerika zatím nebyly objeveny.

  Zlato lákalo ještě před naším letopočtem

  První skutečný rozmach těžby zlata na území Čech his-

  torici zaznamenali už ve druhém a prvním století před

  naším letopočtem, kdy na našem území sídlili Keltové.

  Razili zlaté mince, které se dostávaly i do vzdálených míst

  dnešního Srbska, Švýcarska, Itálie, ale i Německa. Kro-

  mě rýžování zlata z rozsypů začali keltští horníci dobývat

  i horské zlato z křemenných žil. Předpokládá se, že během

  necelých tří století u nás vytěžili téměř dvacet tun zlata.

  V době stěhování národů byly doly i rýžoviště v Če-

  chách opuštěny, jejich nová sláva přišla až se slovan-

  ským osídlením. V té době bylo obnoveno rýžování na

  jihočeských zlatonosných řekách, zároveň však vznikla

  i první hornická města. Primát mezi nimi hrála Kutná Ho-

  ra. Svědčí o tom královská koruna Přemysla Otakara II.,

  která byla vyrobena právě z kutnohorského zlata. Později

  za vlády Karla IV. pomáhalo české zlato rozvoji celého

  království. Za Braniborsko Karel IV. zaplatil údajně asi

  dvěma tunami zlata a půl milionem zlatých mincí.

  Slávu zlatých dolů a hornických měst přerušily husit-

  ské války, protože právě tato města byla během četným

  potyček často pobořena. V následujících staletích pak

  bylo obnoveno jen velmi málo původních dolů.

  Zlatonosné Jílové u Prahy

  Nejznámějším zlatonosným revírem bylo Jílové u Prahy.

  Dolování zlata v jeho okolí dosáhlo největšího rozkvětu ve

  13. a 14. století. V 15. století zde doly dosahovaly hloubky

  až 200 metrů, což bylo na svou dobu technickou raritou.

  K rozvolňování horniny se používal oheň – rozpálená

  skála se polévala vodou, a když rozpukala, rozebírala

  se za pomoci želízek a mlátků neboli krumpáčů a kladiv.

  K osvětlení sloužily hliněné kahany, ve kterých hořel lůj.

  Za Karla IV. bylo okolí Jílového největším nalezištěm zlata

  v Evropě. Odborníci předpokládají, že zde bylo vytěženo

  také asi dvacet tun zlata. Zatím poslední tuna byla získána

  z těžby na dole Pepř v letech 1958 až 1968. Tehdy byla

  těžba pro údajnou nerentabilnost ukončena, zbytkové

  zásoby ve zdejším rudním revíru však stále existují.

  K dalším významným revírům patří Krásná Hora, kde

  byla těžba obnovena na přelomu 19. a 20. století, a zlatý

  důl Roudný. Později byly otevřeny další doly v Libčicích

  u Nového Knína a v Kašperských horách.

  Rozmach a zkáza Nového Knína

  Historie dolování zlata v Novém Kníně sahá hluboko do

  historie. První záznamy o městě jsou datovány k roku

  1186, kdy se zde setkal markrabě Konrád Ota ze Znojma

  s českým vévodou Bedřichem. Roku 1330 se pak Nový

  Knín stal královským zlatohorním městem a zdejší doly

  patřily mezi nejvýznamnější dodavatele zlata do královské

  pokladnice. Rozkvět pokračoval až do husitských válek.

  V roce 1437 král Zikmund udělil Novému Knínu znovu

  privilegia horního města a dolování téměř ve všech dolech

  bylo obnoveno. Zdejší zlato se slévalo v pruty, které se

  předávaly do mincoven v Praze a v Kutné Hoře. V archivu

  pražské mincovny lze dokonce nalézt doklady o produkci

  novoknínského zlata. Bylo například zaznamenáno, že

  od března do června roku 1572 zdejší starosta poskytl

  mincovně 850 g zlata. Další záznam z roku 1578 uvádí

  výtěžnost dolu Mladá Kamlová 83 g z 1600 kg rudy, což

  odpovídá 52 g zlata na tunu. Zkázou pro město byla třice-

  tiletá válka, po níž se sice podařilo některé doly obnovit,

  ale těžba již nedosáhla předchozí úrovně.

  Zlatá horečka ovládla republiku i před osmdesáti lety

  V roce 1927 propukla v Čechách nefalšovaná zlatá horeč-

  ka, když bylo v březnu nalezeno zlato nedaleko Vodňan.

  Historické prameny za její začátek uvádějí příběh listono-

  še pana Proška, který šel po cestě, kde cestáři roztloukali

  kameny. Ve chvíli, kdy jeden křemenný balvan povolil, vy-

  létlo z něj několik žlutých kovových plíšků. To pana Proška

  zaujalo natolik, že největší z nich sebral, a po návratu na

  poštu ve Vodňanech jej ukazoval ostatním. Zaměstnanci

  pošty se nad nálezem podivovali a ukázali jej i místnímu

  katechetovi panu Fenclovi, který podle váhy a barvy

  poznal zlato a hned se vydal na opravovanou silnici, kde

  našel další zlaté plíšky. Největší z nich byl dlouhý 86 mili-

  metrů, na nejširším místě měřil 30 milimetrů a vážil 16,5

  gramu. A pak začala skutečná zlatá horečka...

  Kolik bylo celkem nalezeno zlata, se bohužel neví,

  protože většina nálezců se se svým štěstím pochopitelně

  nechlubila. Křemenný štěrk na opravu cesty pocházel

  z malého lomu křepického rolníka Hasíka. Dělník, který

  v lomu pracoval, si vzpomínal, že během posledních tří let

  občas zlaté plíšky viděl, žádný si však nikdy nevzal. Státní

  správa dolů se o nálezu dověděla až za deset dní, a to už

  bylo pozdě. Soukromníci si totiž mezitím stačili na pozem-

  cích v okolí Křepic zajistit těžební práva. Průzkumné práce

  však předpokládané ložisko zlata neobjevily, a tak bylo

  zklamání veliké. Nicméně se tak podařilo ověřit historické

  výskyty zlata ve vzdálenějších Kašperských horách.

  Zájem místních „zlatokopů“ v oblasti nikdy neopadl

  a prospektoři celá léta zdejší krajinou procházeli a zlato

  hledali. V roce 1965, když se ve Vodňanech opravovala

  vodovodní síť, byly další zlaté plíšky nalezeny v ulici

  hned vedle kostela. Podle dokumentů jich bylo objeveno

  celkem 45 kusů, otázkou však zůstává, zda byly všechny

  nálezy přiznány a pečlivě zdokumentovány.

  Dnešní zlatá ložiska

  V osmdesátých letech minulého století se ukázalo, že

  ani náplavy Otavy a Blanice nebyly ještě zcela vytěženy.

  Perspektivní zlatá ložiska existují nejen na místech s his-

  torickou těžbou, ale i jinde. Například na Krásné Hoře se

  vyskytuje zlato společně s antimonem, ložiska jsou i na

  Voltýřově a ve Zlatých a Kašperských horách, další exis-

  tují také u Slapské přehrady u Mokrska a Čeliny. Podle

  odborníků jde dokonce o ložiska srovnatelná s výskyty

  v největších světových zlatonosných oblastech. Průmys-

  lová těžba zlata však u nás zatím nehrozí.

  O historii a těžbě zlata se návštěvníci mohou dozvědět

  víc v Hornickém muzeu v Příbrami, v Muzeu těžby a zpra-

  cování zlata na Novoknínsku – www.muzeum-pribram.

  cz, v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy – www.

  muzeumjilove.cz, v Hornickém skanzenu Zlaté Hory na

  řece Olešnici i v Prácheňském muzeu v Písku – www.

  prachenskemuzeum.cz. O současných zlatokopech po-

  tom informují internetové stránky www.zlatokop.cz.

  Až půjdete v létě třeba podle Otavy, můžete se vzpo-

  mínkou na hrdiny dobrodružných knih hledat štěstí. Zlato

  asi nenajdete, ale pravé bohatství v něm přeci není.

  M a r t i n a V a m p u l o v á

  L E T N Í P Ř Í L O H A

  Zlatá horečka v Novém Kníně

  Už po staletí zlato láká hledače i v Čechách

  Zmenšený model středověkého rýžovnického splavu z ex-

  pozice novoknínského muzea. Foto: A. Švec

  Ukázka zlatých zrn o velikosti jednoho až tří milimetrů

  rýžovaných z náplavů potoků. Foto: M. Pícha

  Metrostav_12_13_07.indd 4 7/3/07 12:20:37 PM

• Strana 5

  strana 5

  Pomalu rok dva týmy naší divize 5 pracují v severozá-

  padní části Chorvatska na dostavbě dálnice ze Záhřebu

  do Rijeky na plný profil. Za tu dobu už raziči Ing. Mi-

  loslava Zelenky zahlédli světlo na konci tunelu Lučice

  a realizační tým pod vedením Bc. Alexandra Tvrze

  se připravuje na ukládání předpjatých železobetoných

  nosníků do jednotlivých polí mostu Stara Sušica. Obě

  stavby provádí Metrostav jako schválený subdodavatel

  chorvatské společnosti Konstruktor.

  Na stavbě více než 420 m dlouhého, 12,2 m širokého

  a 40 m vysokého mostu Stara Sušica pracují zejména

  místní dodavatelé. „Jejich režim práce je odlišný od ob-

  vyklého českého, a tak nám chvíli trvalo, než jsme našli

  společnou řeč,“ svěřil se stavbyvedoucí Radek Nosál a do-

  plnil: „Dnes jsou už z asi 80 procent hotové duté železobe-

  tonové pilíře (foto č. 2) zakončené hlavicí se seismickými

  bloky, a v příštích dnech nás čeká montáž ložisek prvního

  z deseti polí mostu. Za hotovou záhřebskou opěrou pro-

  bíhají přípravné práce pro převoz a montáž zavážecího

  zařízení, které je na celé trase dálnice pouze jedno a jehož

  nasazení je závislé na dokončení předchozích mostních

  objektů. Do každého pole mostu zavážecí zařízení uloží

  pět předepnutých železobetonových nosníků, které spojí

  nadpodporové příčníky a spojitá železobetonová deska.

  Nosníků bude celkem padesát a jejich uložení bude nároč-

  né jak vzhledem k výšce mostu, tak i pro jejich rozměry,

  protože jsou 40 m dlouhé a dva metry vysoké.“

  Na nedalekém tunelu Lučice (foto č. 1) raziči právě

  dokončili ražbu 550 metrů dlouhého díla v silně poru-

  šeném vápencovém masivu. „Hlavně ze začátku jsme

  procházeli polem balvanů o rozměrech 2 až 3 m³, jejichž

  mezery vyplňoval naplavený písčitohlinitý štěrk,“ popsal

  místní situaci Ing. Zelenka a dokončil: „Kaverny u nás

  sice nebyly tak veliké, jako na sousedním tunelu Vrata,

  kde objevené jeskyně dosahovaly objem v řádu stovek,

  ale i tak se nadvýlom po celou ražbu pohyboval od pár

  centimetrů k desítkám kubických metrů.“

  V letním režimu, který omezuje provádění trhacích

  prací na pouhé dva odpaly denně a jen jeden o víkendech,

  tu nyní tým divize 5 dokončuje ražby výklenků, tunelo-

  vých spojek, hloubení rezervoáru na vodu a připravuje se

  na provedení definitivního ostění (foto č. 3). Místní sub-

  dodavatelé už také brzy zahájí práce na izolacích, montáže

  armatury a provádění kanalizace a technologií.

  Pro domácí je stavba uprostřed chorvatské přírody

  samozřejmá, kolegům z divize 5 však přináší i překvape-

  ní, se kterými se u nás potkat nemohou. Třeba návštěvu

  medvědice s medvíďaty, která zřejmě přišla k tunelářům

  omrknout nové technologie hloubení zimních brlohů.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  d o k o n č e n í z e s t r . 1

  Stavebně je komplex rozdělený na čtyři charakterově

  odlišné nadzemní bloky se společnými průběžnými tří-

  patrovými podzemními garážemi, řešenými systémem

  vodonepropustné vany. První blok bude sloužit bydlení

  a administrativě, blok 2 – Riečny dom – vytvoří hlavní

  dominantu komplexu s luxusními velkoplošnými a me-

  zonetovými byty obrácenými nad hladinu řeky, zatímco

  obráceně orientovaná část bude plnit administrativní

  funkci. V bloku 3 nad půdorysem do tvaru L kolem Vod-

  ného náměstí bude hotel a v posledním, nejrozsáhlejším

  čtvrtém bloku v jihovýchodní části komplexu budou

  v 8–13 podlažích byty, administrativa a v parteru občan-

  ská vybavenost. Urbanisticko-architektonický koncept

  předpokládá další růst zástavby městského charakteru

  směrem ke stávajícímu starému městu.

  Metrostav SK touto zakázkou naváže na přípravu zá-

  kladové jámy a podzemních garáží, které jako generální

  dodavatel realizoval pro společnost Bratislavské nábrežie,

  účelově vytvořené pro projekt River Park slovenskou fi-

  nanční skupinou J&T. O pokračování v zakázce manažery

  investora přesvědčilo zvládnutí a kvalita provedení před-

  chozí etapy stavby, ale zejména stabilita a důvěryhodnost

  Metrostavu SK, který v poslední době na Slovensku re-

  alizoval několik špičkových projektů. „Důvěra investora

  nás těší a chápeme ji jako ocenění naší dosavadní práce

  i péče, kterou věnujeme realizaci projektů našich klientů,“

  ocenil rozhodnutí zadavatelů při podpisu smlouvy Ing.

  Vladimír Kríž, generální ředitel Metrostavu SK.

  E m í l i a P a l d i o v á , v i z u a l i z a c e a r c h i v J & T

  Z P R A V O D A J S T V Í Z D I V I Z Í

  Gorski kotar překonávají nové mosty a tunely

  1

  River Park u Dunaje dostaví Metrostav SK

  3

  2

  Název: Komunitní centrum Matky Terezy

  Objednatel: Římskokatolická farnost u kostela Sv. Fran-

  tiška z Assisi Praha-Chodov

  Architekt: Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová

  Doba výstavby: srpen 2005 – únor 2007

  „Výstavba sakrálních objektů není pro současnou do-

  bu typická a i pro Metrostav je výjimečná. Komunitní

  centrum Matky Terezy je zajímavé po architektonické

  stránce a díky posuvným panelům a prosvětlení budo-

  vy pomocí vnitřních atrií má chytře variabilní a povede-

  ný interiér,“ charakterizuje stavbu Karel Šubrt.

  Výstavbu Komunitního centra Matky Terezy zajišťoval

  tým divize 1 vedený Karlem Šubrtem. Solitérní stavba

  v parku u velkého pražského panelového sídliště není

  dominantou okolí, výrazně se však od něj odlišuje svými

  oblými tvary a svítivě bílou fasádou. Byla navržena jako

  víceúčelové církevní zařízení s otevřenými sociálně vzdě-

  lávacími a kulturními programy pro veřejnost.

  Budova centra je založená na velkoprofilových vrta-

  ných pilotách a její konstrukční systém je kombinovaný,

  aby umožnil co největší variabilitu interiéru. V suterénu

  a v přízemí proto železobetonový skelet doplňují nosné

  stěny zejména po obvodu stavby, druhé nadzemní podlaží

  je zděné. Hlavní objekt má kruhový půdorys s vloženým

  pravoúhlým dispozičním systémem a v současnosti je

  dostavěna jedna jeho nadzemní polovina o zastavěné

  ploše téměř 2000 m² včetně suterénu a konstrukce i její

  prvky jsou připravené pro snadnou dostavbu. Samostat-

  nou součástí Komunitního centra je představěná zvonice

  ze dvou svislých tubusů, jež jsou pod zvony propojeny

  podestou a nad nimi stropní deskou s atikou.

  Kruhová kaple pro 75 osob je ve výšce 5 m lemována

  úzkou rampou, která prochází i do prostoru přilehlého

  víceúčelového sálu a skrývá konstrukci umožňující posun

  vysokých panelů s vyobrazenou křížovou cestou. Jejich

  přesunem lze oba sousední prostory podle potřeby oddě-

  lit, nebo spojit do kostela pro více než 400 návštěvníků.

  Tyto hlavní shromažďovací prostory v přízemí doplňuje

  občerstvení, sociální zařízení a klubovny. V suterénu jsou

  garáže pro 34 vozů i technické zázemí a v patře dva byty

  azylového mateřského centra a byt správce.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Stavby přihlášené do soutěže Stavba roku 2007

  Roman Šebrle koupil centrum Na Krutci

  Nejvšestrannější světový atlet současnosti Roman

  Šebrle spojil svoji budoucnost s novým sportovním

  komplexem, který je součástí první etapy výstav-

  by Obytného souboru Na Krutci. Pro Divizi develop-

  ment s vedoucím projektu Ing. Bohumírem Sedláčkem

  stavbu zajišťuje tým Ing. Jana Štoncnera z divize 8.

  „Zhruba před rokem jsem nabídku Metrostavu ná-

  hodou našel na internetu a o pár měsíců později jsme

  začali jednat o koupi,“ prozradil desetibojař Roman Šebrle

  a upřesnil své plány: „Součástí RS Sport centra, které

  chci Na Krutci vybudovat, bude multifunkční hala se třemi

  nejmodernějšími golfovými simulátory v přízemí a v patře

  s regeneračním centrem s vířivkami, saunou, masáží,

  solárii a hypoxi studiem na odbourávání tuků.“

  Klimatizovanou halu doplní venkovní víceúčelové hřiš-

  tě na malou kopanou, volejbal či nohejbal, dva antukové

  tenisové kurty a další dva s umělou antukou, které přes

  zimu zastřeší přetlaková hala. Součástí komplexu bude

  i volně přístupné dětské hřiště a přilehlé parkoviště.

  Na okraji obytného souboru Na Krutci je však zatím

  k vidění jen hrubá stavba víceučelové haly. Její venkovní

  i vnitřní nosné stěny jsou částečně ze železobetonu a čás-

  tečně z cihelných tvárnic, vodorovné nosné konstrukce

  tvoří železobetonové desky s rovnými podhledy.

  V červnu začali byty i řadové domy z první etapy

  projektu Na Krutci přebírat noví majitelé. „Tým Ing. Pavla

  Komsy z divize 8 zde ještě ve spolupráci s naším vedou-

  cím projektu Ing. Rostislavem Šíšou pokračuje výstavbou

  13 solitérních vil, které by měly být dokončeny letos kon-

  cem roku,“ sdělila Martina Huclová z Divize development

  a dokončila: „Partnerství s Romanem Šebrlem je pro nás

  zárukou, že Na Krutci vznikne skutečně kvalitní sportovní

  zařízení, jež vhodně doplní naši nabídku bydlení.“

  L e n k a S v o b o d o v á

  Název: EUROPORT Praha-Ruzyně

  Objednatel: ECM Airport Center a.s.

  Architekt: A.D.N.S. PRODUCTION s.r.o.

  Doba výstavby: říjen 2005 – březen 2007

  „EUROPORT v Ruzyni zajímavě slučuje provoz hotelu,

  retailu a velkého nájemního parkingu do jednoho celku

  velmi dobře propojeného se stávajícím letištním do-

  pravním systémem. Budova zvenku působí nenápadně,

  její vnitřní dispozice je však promyšlená a život pulsuje

  uvnitř kolem dominantního proskleného atria, které

  před okolním rušným prostředím chrání vnější obal

  budovy,“ popisuje stavbu Ing. Karel Volf.

  Projekt EUROPORT zrealizoval tým Ing. Volfa z divize

  3 za pomoci kolegů z divize 6 Metrostavu, kteří měli na

  starost železobetonové konstrukce.

  Budova v areálu ruzyňského letiště je založená na

  pilotách, nosnou konstrukci ve tvaru kostky tvoří monoli-

  tický železobetonový skelet s jedním podzemním a sedmi

  nadzemními podlažími s dvěma částečnými mezipatry.

  V téměř 166 tisících m³ obestavěného prostoru je vyu-

  žito jen kolem 33 tisíc metrů čtverečních užitné plochy,

  protože vnitřní dominantou objektu je velké prosklené

  a zazeleněné atrium se spojovacími výtahy a lávkami.

  Ohraničují ho dvě protilehlá pětipatrová křídla budovy,

  vyrůstající po obvodu protilehlých stran ze čtvercového

  parteru ve druhém patře. Průčelí směrem k odbavovací

  hale letiště vytváří předsazená prosklená fasáda, na dru-

  hé straně objekt uzavírá rozsáhlý blok sedmipatrových

  nadzemních otevřených garáží pro 340 vozů. Všechny

  ohraničující okenní a fasádní konstrukce jsou navrženy

  jako vzduchotěsné, tepelné a zvukově izolační.

  V klimatizovaném a dobře odhlučněném komplexu

  vznikl tříhvězdičkový hotel Courtyard by Marriott s 235

  dvoulůžkovými pokoji, restaurací s otevřenou kuchyní

  o kapacitě až tisíc jídel denně, s konferenčním centrem

  pro asi 250 osob a s fitness klubem. Součástí budovy je

  dvoupatrové nákupní centrum s pasáží, propojené přes

  vnější lávku s průběžnou estakádou před hotelem a jejím

  prostřednictvím i s novým letištním terminálem Sever II.

  Součástí dodávky Metrostavu byla nejen vlastní stavba,

  ale i nábytek a vnitřní vybavení hotelu.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Metrostav_12_13_07.indd 5 7/3/07 12:20:49 PM

• Strana 6

  strana 6

  I N F O R M A C E / A K T U A L I T Y / Z A J Í M A V O S T I

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / Redaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz,

  Číslo 12–13/2007 vyšlo 4. 7. 2007 (14/2007 vyjde 14. 8. 2007) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jan Cuc, PhDr. Blanka Hrdinová, Ing. Jiří Kavan, Mgr. Jan Kuchař, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíček, Ing. Jaromír Šob

  a Ing. Libuše Weinfurtová / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 /

  Výroba Boomerang Publishing, s.r.o., Poděbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek

  povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  N A Š E F O T O R E P O R T Á Ž

  2

  1

  3

  Blahopřejeme

  Srdečné přání všeho nejlepšího zasíláme všem

  našim spolupracovníkům, kteří v červenci a v srpnu

  letošního roku oslaví životní jubileum. Všem přejeme

  do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti

  nejen v pracovním, ale také v rodinném životě. Za

  práci, kterou vykonávají pro naši akciovou společnost,

  jim děkujeme a přejeme ještě mnoho pracovních

  i osobních úspěchů a krásné léto.

  ČERVENEC 2007

  50 let

  Karel Jiránek, odborný referent z divize 1

  Jaroslav Polách, stavební montážník z divize 5

  Ing. Bohuslav Čech, specialista z divize 6

  Andráš Baloch, mistr z divize 9

  Jaroslav Slivoň, instalatér z divize 9

  Ing. Bohumír Sedláček, hlavní stavbyvedoucí z divize 8

  Josef Rambousek, zedník na centrále

  60 let

  Ing. Jan Holeček, vedoucí střediska z divize 1

  Ing. Jiří Růžek, hlavní stavbyvedoucí z divize 3

  Ing. Jan Kreisinger, samostatný odborný technický

  pracovník z divize 3

  Jan Matěcha, automechanik z divize 5

  Jaroslav Fapšo, skladník z divize 5

  Augustin Koutník, stavbyvedoucí z divize 6

  SRPEN 2007

  50 let

  Petr Bora, izolatér z divize 1

  Josef Mol, mistr z divize 1

  Vladimír Černý, tunelář z divize 5

  Kristián Horák, tunelář z divize 5

  Jaromír Škarpich, řidič z divize 7

  Staša Kolář, samostatný odborný technický pracovník

  na centrále

  60 let

  Bohumír Nepožitek, mistr z divize 5

  Pavel Kraus, zedník z divize 5

  Jiří Hanuš, skladník na centrále

  V srpnu oslaví své životní jubileum také

  Zuzana Hejhalová, účetní z divize 6.

  Rovněž jí srdečně blahopřejeme.

  Letní sportovní hry Metrostavu 2007 přilákaly 14. a 15. června do Sportovního centra Nymburk delegáty ze

  všech našich divizí, z Metrostavu SK, ze společnosti Subterra, dva týmy ze slovenského Doprastavu a nebe, ze kterého sálalo

  slunce. Neutekli mu ani běžci při štafetě 8 x 200 metrů (foto č. 1), kterou vyhrálo společné družstvo divize 7 a 11. Všech

  dvanáct soutěžních týmů se utkalo ve dvou základních skupinách ve volejbalu. Soustředění (foto č. 2) bylo nezbytné pro

  všechny, teprve urputné finále (foto č. 3) však rozhodlo o vítězství společného týmu divize 5 a 2 nad naší šestkou. Nejrychlejší

  běžci byli první i ve smíšené tenisové čtyřhře, na dno svých sil si však na kurtech sáhli všichni. Obdivuhodný byl výkon Marie

  Fialové z divize 4 (foto č. 4), která v parném dni musela pít za dva. Na nekrytých dvorcích čas neúprosně letěl a každá chvilka

  oddechu byla vzácná (foto č. 5). V koulařském kruhu se stejně jako loni potkávali zkušení borci s koulaři bez zkušeností.

  Vítězná divize 8 v součtu hodů překonala kolegy ze čtyřky jen o 27 centimetrů, borci z divize 3 po vyrovnaných výkonech (foto

  č. 6) zůstali věrní svému číslu. Nohejbalu letos dominovala Subterra, která ve finále zdolala divizi 1 (foto č. 7). Kdo mohl,

  rozšířil si své dovednosti i na netradičních adrenalinových strojích, které pohánělo šlapání, skákání či kývání (foto č. 8).

  Z celkového vítězství sedmých LSH se nakonec mohli radovat sportovci ze společného týmu divizí 5 a 2, kteří potvrdili, že

  heslo Ovládáme obor pro ně opravdu platí. Na foto č. 9 se však s ním už nevešli. Z druhého místa se radovala divize 8, třetí

  s rovným počtem bodů skončily týmy divizí 1 a 9. Všichni však vyhráli – sami nad sebou a nad palčivým sluncem.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o O t a M r á k o t a

  4 5

  8 9

  Svátek na Želivce

  Stavbu vodního díla Želivka zahájil v šedesátých letech

  minulého století národní podnik Vodní stavby a právě

  před dvaceti lety dokončil Metrostav. Jubileum uvede-

  ní do provozu si v úpravně vody na Želivce připomněli

  pracovníci organizací, které se na stavbě podílely. Me-

  trostav zastoupila početná skupina, v níž nechyběl ani

  generální ředitel společnosti Jiří Bělohlav.

  Pro připomenutí – zemní hráz na řece Želivce o ob-

  jemu 2,3 milionů m³ zeminy se tyčí do výšky 58 m nad

  údolím. Z jezera se voda čerpá do úpravny nad hrází, která

  vyrobí 7000 l pitné vody za sekundu. Tunel o průměru

  2,64 m a délce 52 km ji odtud odvádí do dvou vodojemů

  o kapacitě po 100 000 m³ v Jesenici u Prahy a odtud se

  rozlévá do pražské vodovodní sítě.

  Na oslavu jubilea se k Želivce sjeli bývalí stavbyvedou-

  cí, hlavní inženýři, stavbyvedoucí, vedoucí výroby i útva-

  rů, jejichž seznam se na stránky našich novin nevejde

  i proto, že by byla chyba na někoho zapomenout.

  Všichni přítomní si vyslechli přehled vývoje výroby

  pitné vody pro Prahu po roce 1990, který přednesl Ing.

  Oldřich Doležal, ředitel úpraven vody Želivka, Podolí a Ká-

  raný, a o jeho slovech se mohli přesvědčit při exkurzi po

  stávajících objektech úpravny vody i zemní hráze VDŽ.

  Kromě dvacátého výročí dokončení prací si přítomní

  připomněli i 35. výročí první dodávky pitné vody do Prahy

  po dobudování štolového přivaděče a prvního vodojemu

  Jesenice a 40. výročí převedení vody Želivky do základo-

  vých výpustí před sypáním hráze.

  I n g . K a r e l M a t z n e r

  6 7

  Archa na kolech

  Mezi 21. a 22. červnem budil pozornost kolemjdou-

  cích v ulicích Prahy 7 nezvyklý konvoj. Na firemním

  24 metrů dlouhém podvalníku za tahačem Mercedes

  Benz s logy Metrostavu trůnil dřevěný, ručně tesaný

  model starozákonní Archy, který při zastávkách sloužil

  jako proměnlivá divadelní scéna jedenáctého ročníku

  Pražského Quadriennale (viz foto).

  Metrostav byl partnerem nejen projektu Via Archa,

  ale i celé mezinárodní výstavy scénografie a divadelní

  architektury a řada jeho zaměstnanců proto využila příle-

  žitost a zdarma navštívila holešovické Výstaviště, aby se

  přesvědčila, že divadelní kulisy a jejich konstrukce mají

  mnoho společného i se stavebním oborem.

  Za deset dní trvání Pražské Quadriennale navštívilo

  téměř 23 tisíc návštěvníků, kteří zhlédli řadu představení

  na vrcholných scénách umístěných letos v prostředí ne-

  formálně navozujícím atmosféru zákulisí. Protinárazové

  bublinkové fólie a bíločervené lepicí pásky v něm doplnily

  dřevěné bedny, které sloužily jako židle k odpočinku či

  stolky k odkládání věcí a byla z nich postavena i přednáš-

  ková hala a stánek s občerstvením. Potvrdily, že dřevo je

  královský materiál – pro stavbu i pro divadlo.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Triumfální vítězství

  českých slalomářů

  Letošní zahajovací závody Světového poháru ve vod-

  ním slalomu skončily triumfem českých lodí. Na umě-

  lém kanále v Troji, lemovaném logy generálního part-

  nera závodů, skupiny DDM Group a jejích společností,

  naši reprezentanti vyhráli tři ze čtyř kategorií.

  Nečekaný výsledek přinesl úspěch třem generacím

  našich závodníků. V sobotu se na první místo mezi ka-

  jakářkami vrátila čtyřicetiletá Štěpánka Hilgertová (foto

  č. 1). Třicetiletý kanoista Stanislav Ježek potom přebíral

  cenu za vítězství z rukou Ing. Jiřího Kavana, vedoucího

  útvaru vztahů k veřejnosti Metrostavu (foto č. 2).

  Nedělní závod kajakářů skončil největším překvape-

  ním. Při svém prvním reprezentačním startu mezi seniory

  závod kajakářů vyhrál teprve dvacetiletý Vavřinec Hradí-

  lek, který jízdou na hranici rizika uhájil své první místo

  ze semifinále. V této naší doposud nejslabší slalomářské

  disciplíně se ještě třetí umístil Ivan Pišvejc a čtvrtý byl

  při své premiéře Luboš Hilgert. Mezi deblkanoisty byli

  nejrychlejší slovenští bratři Peter a Pavol Hochschornero-

  vé, za nimi skončili naši Marek Jiras s Tomášem Mádrem

  a úřadující mistři světa Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek

  zůstali těsně pod stupni vítězů za čínskou posádkou.

  V Troji prostě letos byly k vidění skvělé boje a fantas-

  tické výsledky českých lodí a jejich posádek.

  L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Metrostav_12_13_07.indd 6 7/3/07 12:21:04 PM