Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 2
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 3
V celém stě uznáva odbork, emerit profesor
kanadsuniversity v Albertě, Zdenek Eisenstein za-
hajoval svou ednáškou program letošního Světové-
ho tunelářského kongresu ITA-AITES. Své mnohale
zkušenosti s podzemními stavbami po celém svě
vyívá dnes i i poradensčinnosti pro Metrostav,
a proto jsme mu mohli položit pár otázek.
Jaká je současná situace v oboru podzemních staveb?
Podzemní stavitelství celosvětově prožívá mimořádný
rozmach. Zejména ve velkých městech už na povrchové
komunikace nezbý místo a skryté stavby dostávají
přednost i proto, že méně ovlivňují okolní život. Potvrdil
to i právě uplynulý kongres, jehož hlavní motto znělo:
Podzemí – čtvrtá dimenze velkoměst. Byl rekordní co do
počtu delegátů i přednášek a ukázal, že se na celém světě
realizují velice nárné a zajímavé projekty.
sobil jste i realizaci více než 60 tunelů po celém
světě. Na jakých úkolech pracujete dnes?
V Americe jsem poradcem investorů při rozšiřovádo-
pravní infrastruktury v Los Angeles, Torontu, New Yorku
a ve Vancouveru. V Čechách edsedám Technické radě
podzemních staveb Metrostavu a mám tak možnost se-
známit se s oborem z druhé strany, aniž bych se dostal do
střetu zájmů. Zkušenosti, podložené znalostí tunelářs
teorie, přivedly i k některým poznatkům, zjednodušují-
cím třeba určivýpočty týkající se ztráty zeminy sedání
povrchu i výrubu stských tunelů. Bylo pro veli-
kou c, že jsem je mohl edstavit při úvodní přednášce
světového kongresu. Svou teorii jsem se pokusil zobecnit
na čtyřech projektech, kde jsem si ji prakticky ověřoval.
KrotuneMrázovka (foto č. 2) a stavby metra v Ko-
bylisích (foto č. 1) to byl projekt z Vancouveru a nejdůleži-
tější byl příklad ze stavby podzemní dráhy v Los Angeles,
kde se m podařilo vhodně zvoleným způsobem ražby
snížit zttu zeminy až na nulu a na stávající povrchové
stavse neobjevila ani jediná vlasová trhlina. Dnešní
investoři to tak vyžadují, a proto se š ojediněvýsledek
stane do budoucna určitě normou.
Jak se asi dál bude vyvíjet podzemní stavitelství?
Kongres potvrdil mé edpovědi, že metoda NRTM, tedy
sekvenčního výrubu, dosáhla svého zenitu a vývoj směřu-
je k mechanizovanému tunelování velkými stroji tzv. TBM,
které jsou pro delší tunely méně nákladné než NRTM,
mnohem lépe je při nich zajištěna bezpečnost podzem-
ních prací a dosahují podstatně nižší ztráty zeminy.
Liší se výstavba tunelů u nás od jiných zemí?
Česká republika je v klasickém podzemím stavitelství
na stejné úrovni jako vyspěsvětové sty. Stejjsou
i debaty a protesty některých skupin obyvatelstva, které
provázejí stavby jak tady, tak v Americe. Uvědomělost
veřejnosti a její zájem o okolí i o životní prostředí tot
po celém svěza posledních icet let nesmírně vzrostl,
stejně jako proces demokratizace. Co se týče Metrosta-
vu, ten v klasickém tunelářství dosáhl kvality špičkových
světových firem a teď by se měl zaměřit na zvládnutí vel-
kých tunelovacích strojů. Pokládám za svůj nejdůležijší
současný úkol, abych mu i tom pomohl. Objevily se tu
totiž dva nové projekty, železniční tunel ze Smíchova do
Berouna a prodloužení pražského metra směrem k letti,
které jsou pro tunelovastroje naprosto jasně určené,
a když se jich Metrostav bude chtít častnit, muuž
brzo s velkými stroji začít.
Prof. Eisenstein zahajuje odborný program kongresu
Jste edsedou Technic rady podzemních staveb
Metrostavu. Které jeho projekty nyní sledujete?
Máme ed sebou dvelké a nárstavby – pražský
tunelový komplex Blanka a tunely Dobrovského v Brně.
U prvvidím jako nejobtížnější úkol dobře zvládnout
podchod pod Vltavou a pod štěrkopískovými terasami
ve Stromovce, které jsou hydrogeologicky propojeny
s Vltavou, a kde hrozí nejen zvýšené přítoky podzemní
vody do tunelu, ale i jeho provalení. i ražbě pomo
Nové rakouské tunelova metody, i když s vertikálním
výrubem, je totmožné použít jen velmi málo ochranných
prosedků. Podobné je to i v Brně, kde se ražba bude
provát v plastických jílech. I tam by bylo ideální použít
TBM, ale v tunelech kratších než jeden kilometr se velké
tunelovací stroje bohužel nevyplatí.
Celý Váš profesní život je spjatý s podzemím stavitel-
stvím. Čím Vás upoutalo?
Obrovský rozvoj podzemního stavitelství s sebou přináší
neusle nové poznatky a výzvy. Navíc, jeho nejdůležitěj-
ším stavebním materiálem je přírodní hornina, jejíž cho-
vání se nikdy nedá předpovět. Vlastnosti oceli a betonu
můžete předepsat a z nich vyrobekonstrukce se budou
chovat podle předpokladů, zemině se však musíte podro-
bit. Vždycky tak na čeká nějaké ekvapení, a to činí
tento obor přímo vzrušující.
Z a r o z h o v o r d ě k u j e L e n k a S v o b o d o v á
f o t o J o s e f H u s á k
Světové tunelářské kongresy Mezinárodní tunelářské
asociace ITA-AITES se konají každý rok. To letošní
shromáždění odborníků v podzemním stavitelst ze
49 zemí však bylo zvlášť důležia nejen proto, že se
konalo v Praze. Bylo nezvyklé velkým ptem účastní-
ků a množstvím odborných íspěvků. Vyzdvihnout to
nejzajímavější z více než 300 technických informací ze
Sborku příspěvků WTC 2007 je proto velmi obtížné.
Diskusní mata kongresu rozdělená do devíti sekcí
přinesla na praktických příkladech novinky z podzemního
stavitelství z devíti různých oblastí od projektu po údržbu
podzemních děl. Zkušenosti, které na jednom konci světa
mohou t novátorské, na opačném konci mohou t již
osvěené a naopak. Proto Vědecká rada kongresu i
výběru příspěvrespektovala kromě odborného příno-
su i regionální rozdělení, aby přednášky přinesly ucelený
přehled oboru z celosvětového hlediska.
První sekce kongresu byla zaměřena na širší tématiku
koncepčního pojepodzemních staveb z urbanistického
hlediska. Posluchače snad nejvíc zaujal íklad z Japon-
ska, kde se v Jokohamě stavbařům podilo novou, 420 m
dlouhou a 25 m širokou několikapodlažní hloubenou sta-
nici unikátně začlenit do podzemního prostoru, 25 m pod
provozovanou výškově členitou stanici se 7 železničními
trami a denním obratem 2,3 milionu cestujících. Podle
striktních podmínek výstavby mohla stavební činnost
probíhat pouze 2 3 hodiny denně, což si vyžádalo po-
zoruhodná technická řešení, nové technologie provádění,
přesnost a automatizaci při práci v těžkých podmínkách.
V druhé programové sekci, zabývající se geotechnic-
kým průzkumem a zlepšováním hornin, byla zajíma
přednáška o edpovědi vlastností horninového masivu
před čelbou tunelovacího stroje pomo geofyzilních
měřea terénních zkoušek na stavtunelu Guadarra-
ma ve Španělsku. Každá z jeho trub lku 28,3 km
a nadloží dosahuje 900 m. Tunely razily čti zdvojené
štíty TBM o průměru 9,5 m. K prognóze horninových
vlastnosbyla použita kombinace geofyzikálních metod
– elektrická odporová tomografie a seismická.
etí sekce, jejímž tématem byl výzkum, vývoj a pro-
jektování podzemních staveb v zastavěném území, ines-
la řadu novinek, mimo jiné velmi cenný referát věnova
připravovanému souboru tunelových staveb v rámci vý-
stavby rychlostželeznice Ulm Wentlingen Stuttgart.
Tento projekt zahrnuje více než 100 km jednokolejných
tunelů ražených ve vysoce nepříznivých geologických
podmínkách, charakterizovaných jednak tlačivými a bobt-
navými horninami, jednak vysoce karstifikovanými vápe-
natými horninami s četnými jeskyněmi a dutinami. Takové
podmínky představují výzvu pro tunelářskou teorii i praxi
a projekt je řeší v prvním ípadě výztí ze stříkaného
betonu s vysokou poddajností, v krasovém prostředí pak
částečným vyplňováním dutin v bezprosedním okolí la
rozpojenou horninou a betonem při současném řešení
ochrany proti přítoku vody.
Nejobsažnější čtvrtá sekce zahrnovala tunelování
v zastavěném území konvenčními metodami i razicími
stroji a monitoring i provádění. Poskytla množsttech-
nických informací, z nichž zejména zaujal způsob ed-
povídání sedání povrchu při raž rakouských tunelů,
požadavky na monitoring i výstavvysokorychlost
železnice v oblasti Bologna a zpráva o výstavbě dálnice
v čínské provincii Guandog s tunelovým úsekem 1010 m
o ploše výrubu 230 m² pro 4 dopravpruhy v každém
směru, který se nacve velmi nepříznivých geologic-
kých poměrech. Velmi zajímavé byly i informace o dalším
zování používaných tunelovacích strojů TBM štít
EPB měl ve Španělsku v roce 2005 průměr 15,20 m (foto
č. 1), št pro proměnli horninové poměry Mixshield
v Číně v roce 2006 dohl průměru 15,43 m (foto č. 2)
a pro stavbu v Moskvě se pro příští rok připravuje dosud
největší TBM o průměru es 19 m. Na obrázku č. 3 je
příčný řez tunelovacím strojem na stavbě Canada Line.
Pátá sekce pojednávala o podzemních stavbách hlou-
bených z povrchu a pozornost i mimo jiné vzbudila
přednáška o umělém ostrově Palm Jumeirah v Arabském
moři, budovaném pod ochranou dočasné kamenné hráze
ve tvaru lměsíce o délce 2,4 km. Pod její ochranou tu
staví v suchém doku i 1,4 km dlouhý podmořský silniční
tunel ze 38 metrů širokých segmentů, které obsahují dvě
tunelové trouby pro tři jízdní pruhy a jednu navíc, jako
únikovou a servisní. hu pro tunel vyhloubily plovoucí
bagry a vytěžený materiál posloužil na ochrannou hráz.
Stavbaři zde zaberanili 12 500 tun štovnic, v průběhu
stavby vyčerpali z jímky 4 350 000 m³ vody a do volného
moře přemístili 1900 velkých ryb.
V šes sekci o betonu v podzemním stavitelství
upoutal pozornost příspěvek o ostě bázového tunelu
Gotthard ve Švýcarsku, který je dlouhý 57 km, a kde stav-
baři upravovali statické výpočty podle chování tunelu při
výstavbě. Jeho monolitické betonové ostění je tak z velké
části dvouvrstvé, bez ocelové výztuže.
Téma sedmé sekce představovala problematika rozdě-
lení a zvládárizik a nehod i tunelování. Závěrdis-
kuze k edneseným příspěvkům se soustředila na otázky
týkající se hlavních důvodů největších tunelových havár
vzniklých během výstavby, jejich konktních případů
a nejdůležijších opatřepro zabráněhavárií. Kromě
praktiků ze staveb i ní vystoupil i zástupce mezinárod-
pojišťovny a jeho připomínky se od pohledu stavitelů
a projektantů pochopitelně lišily. Závěrem v sekci zaznělo,
že žádný systém nemůže zaručit bezpečnost bez dosta-
tečně odpovědného přístupu jednotlivých pracovníků.
Také osmá sekce se zabývala bezpečností tunelů,
tentokrát však z hlediska vybavení pro požární a provozní
bezpečnost a přednášející hovořili zejména o postupech,
metodice a principech hodnocení rizik ve svých zemích.
Poslední sekce se novala historickým podzemním
dílům a údržbě a rekonstrukcím podzemních staveb.
Posluchače i zaujal příspěvek kající se nejstarší
sítě vodohospodářských tunelů v Kalifornii. Péče o
může sloužit za příklad, že při průžné kontrole, údrž
a opravách že dílo postavené na přelomu devatenác-
tého a dvacátého století stále dobře plnit svoji funkci.
I n g . K a r e l M a t z n e r , p o d l e p o d k l a d ů Č e s k é -
h o t u n e l á ř s k é h o k o m i t é t u I T A - A I T E S
D a l š í p o d r o b n o s t i o W T C 2 0 0 7 n a l e z n e t e
v o d b o r n é m č a s o p i s e T u n e l č í s l o 3 / 2 0 0 7
strana 3
L E T N Í P Ř Í L O H A
Profese plná nečekaných překvapení
1
Ohlédnutí za Stovým tunelářským kongresem
2
1 2
3
Metrostav_12_13_07.indd 3 7/3/07 12:20:28 PM
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 1
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 2
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 3
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 4
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 5
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 6
Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 12-13/2007, Strana 6

Strana 6

3

Sending statistics … done (655 ms)

Rendering Strana 4 (104367): (0/1) (654 ms)

Rendering Strana 3 (104365): (0/1) (746 ms)

Rendering Strana 2 (104364): (0/1) (746 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3177/vth121038-1.jpg (3x)

 i3177/vth121039-1.jpg (3x)

 i3177/bg104365.svg

 i3177/vth121041-1.jpg (3x)

 i3177/vth121037-1.jpg

 i3177/vth121043-1.jpg (2x)

 i3177/vth121045-1.jpg (2x)