Metrostav 05/2008

• Strana 1

  Ptáme se: Ing. Miroslava Padevěta,

  vedoucího projektu z divize 2 str. 2

  Doprastav staví technicky náročné

  komunikace str. 2

  Na hlavní nádraží v Praze vjely

  stavební stroje str. 3

  Soliterní vily jsou ozdobou areálu Na

  Krutci str. 3

  Oceláři divize 7 pracují na

  dvou nových zakázkách

  více ve fotosloupku na str. 4

  11. března 2008 / 5 / XX

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Nový aquapark v Kravařích

  On-line registrace návštěvníků veletrhu

  Od 22. do 26. dubna proběhnou na brněnském Výstavišti

  tradiční Stavební veletrhy Brno 2008. Na ploše téměř

  60 tisíc m² se mezi firmami v pavilonu B představí

  také Metrostav, Subterra a Doprastav. Všechny tři

  společnosti budou vystavovat ve společné expozici,

  připomínající stylizované zařízení staveniště. Stánek

  pro ně připraví Metrostav. Od března pořadatel veletrhu

  spustí na internetových stránkách www.bvv.cz/shk

  on-line registraci pro návštěvníky, která po vyplnění

  jednoduchého registračního formuláře umožní automaticky

  získat poukaz na zlevněné vstupné. Místo 120 korun tak

  na internetu předem zaregistrovaní návštěvníci zaplatí

  za celodenní vstupné na veletrhy polovinu.

  Zimní sportovní hry

  V Pavčinej Lehotě na

  Liptově se 14. a 15. února

  2008 utkali zaměstnanci

  Metrostavu SK na II. Zimních

  sportovních hrách. I když

  jim sněhové podmínky moc

  nepřály, organizátorům se

  podařilo připravit všechny tratě na výbornou. V lyžařském

  areálu Žiarce byli v běhu mezi muži nejrychlejší Juraj Kmeť

  a mezi ženami Irina Vitochová. V obřím slalomu zvítězili

  Dušan Voleský a Ivica Rzavská (foto), kteří se v celkovém

  hodnocení stali i nejlepšími účastníky her. Sportovní

  atmosféru a dobré výkony všech závodníků podpořila

  i snaha postoupit do soutěže „O putovní pohár prezidenta

  DDM Group“, která se letos uskuteční 13. a 14. března.

  Nabídku sportovního komplexu Buly Aréna ve slez-

  ských Kravařích doplnilo v březnu Centrum pohybo-

  vých aktivit. Ke stávající hokejové hale, hotelu, přileh-

  lým hřištím a sportovištím tak téměř sedmitisícovému

  městu přibyl nový krytý aquapark. Dětem i dospělým

  nabízí zábavu na řadě vodních atrakcí, sportovní plavci

  mají radost ze dvou 25metrových drah. Stavbu dvou-

  podlažní budovy bazénu, zahrnující i patro se saunami,

  párou a masážemi, řídila divize 1 Metrostavu.

  „Naše návštěvníky ve vstupní hale vítá služba na

  recepci a světelná tabule uvádějící i přesný počet hostů

  v bazénové části areálu,“ říká vedoucí aquaparku Eduard

  Kandráč a doplňuje: „Počítání lidí umožňuje moderní elek-

  tronický vstupní systém s čipovými kartami. Maximální

  kapacita nového aquaparku je 227 plavců, celkový objem

  vody v bazénech dosahuje téměř 600 m³.“

  Mezi plavce počítá Eduard Kandráč samozřejmě i ne-

  plavce, protože součástí centra je i příjemně teplé kruho-

  vé brouzdaliště s vodním hřibem, propojené skluzavkou

  s mělkým bazénkem pro děti (foto č. 1).

  Hlavní bazén má na jedné straně dvě přímé plavec-

  ké dráhy se startovacími bloky, jeho ostatní hrany jsou

  nepravidelné, zaoblené a přizpůsobují se tvarem vodním

  atrakcím. Tou nejvyhledávanější asi bude „divoká řeka“,

  v níž plavce unáší voda proudící asi patnáct metrů dlou-

  hým kruhovým korytem okolo vyvýšeného ostrůvku

  s tropickou dekorací (titulní foto). Mezi další patří chrliče,

  vodní děla, masážní lavice a lehátka. Z hlavního bazénu

  lze také proplavat do jeskyně s vodopádem, do vířivého

  zálivu a součástí relaxační nabídky je také kruhový whir-

  pool pro šest osob s vodou teplou až 34 °C.

  V rohu plavecké haly se nachází malý dojezdový bazén

  pro tobogan. Ten je umístěný zvenku budovy, měří 65 me-

  trů a jeho uzavřené těleso je průsvitné, takže cesta po

  skluzavce dolů je příjemně osvětlená. K další jízdě plavci

  vybíhají po schodišti v částečně prosklené věži.

  Nový aquapark je bezbariérově přístupný a samo-

  zřejmě vybavený moderními oddělenými šatnami se

  sociálním zařízením a sprchami. Méně obvyklý je bar

  s posezením přístupným jak ze „suché“ strany vstupní

  haly, tak i z „mokré“ – přímo od bazénu. Součástí přízemí

  jsou i kanceláře vedení nového sportovního centra.

  V suterénu budovy se nachází úpravna vody s bazé-

  novou technologií a plynová kotelna. V prvním patře jsou

  prostory pro masáže, saunu a parní lázeň.

  Nosná konstrukce haly je z monolitického železobeto-

  nu, střechu podpírají dřevěné lepené vazníky. Bazény jsou

  z vodostavebného betonu, opatřené hydroizolační stěrkou

  a převážně modrým keramickým obkladem.

  „Součástí stavby byly také přeložky a přípojky sítí,

  parkoviště pro 38 vozů a terénní a sadové úpravy,“ uzaví-

  rá přehled projektu stavbyvedoucí divize 1 Ing. Stanislav

  Šplíchal. „Areál je přístupný i lidem s omezenou možností

  pohybu. V létě se všichni návštěvníci bazénů budou moci

  slunit i venku na terase, takže si v Centru pohybových ak-

  tivit budou moci kromě sportu i příjemně odpočinout.“

  Lenka Svobodová, foto Josef Husák

  Příjemné překvapení

  Areál pětihvězdičkového hotelu Mandarin Oriental Pra-

  gue byl vloni vyhlášen Stavbou roku 2007. Toto prestiž-

  ní ocenění od 22. února 2008 připomíná i zlatá plaketa,

  kterou v chodbě malostranského hotelu slavnostně

  odhalili předsedkyně poroty doc. Ing. arch. Radomíra

  Sedláková, CSc., a za dodavatele stavby ředitel divi-

  ze 9 Metrostavu Ing. Ivan Kajer (foto).

  Ředitel nového hotelu Clemens Hoerth vybral pro

  umístění plakety vstupní chodbu ke konferenčnímu cent-

  ru. Při jejím odhalení na stavbu neformálně zavzpomínali

  zástupci investora, autoři architektonického návrhu, vy-

  pisovatelé soutěže a také Ing. Miroslav Kašpar, jehož tým

  přestavbu historického paláce na luxusní hotel vedl.

  „Pro porotu byl Mandarin největším překvapením ze

  všech přihlášených staveb,“ řekla arch. Sedláková. „Nikdo

  z nás netušil, jak zajímavé prostory se tu skrývají. Potěšilo

  nás, že ožila další ze zdevastovaných budov, a ocenili jsme

  vysokou úroveň její rekonstrukce a skloubení nových

  vstupů do zdejšího starobylého prostředí.“

  Divizi 9 se přestavby historických objektů daří. Na do-

  hled od hotelu Mandarin stojí Stavba roku 2003 – Nostic-

  ký palác –, další cenná reference Metrostavu. „Jsem rád,

  že se naše práce odborníkům líbí. Potvrzují tak správnost

  našeho téměř dvacet let starého rozhodnutí orientovat se

  na provádění rekonstrukcí, zejména památkově chráně-

  ných budov,“ uzavřel vzpomínky Ing. Kajer.

  Lenka Svobodová, foto Josef Husák

  1

  Daruj krev

  s Metrostavem

  pátek 14. března, 8 – 11 hodin

  centrála Metrostavu

  Koželužská ulice, Praha 8

  Bližší informace najdete na intranetu.

  Všem dobrovolným dárcům krve děkujeme!

  Analýza bezpečnosti

  Český báňský úřad předložil každoroční analýzu sta-

  vu bezpečnosti práce a provozu v organizacích, které

  provádějí hornickou činnost nebo činnost prováděnou

  hornickým způsobem nebo vyrábějí výbušniny.

  Mezi organizace, které podléhají vrchnímu dozoru

  státní báňské správy, patří i Metrostav, protože do této

  oblasti se zahrnuje veškeré podzemní stavitelství.

  Podle výsledné zprávy došlo v průběhu roku 2007

  v hornictví celkem k šesti smrtelným pracovním úrazům.

  Čtyři se staly při dobývání černého uhlí, jeden při těžbě

  hnědého a poslední při ostatní činnosti, konkrétně v po-

  vrchovém lomu kamene. Ke všem došlo v důsledku po-

  rušení pracovní kázně samotným postiženým a většinou

  při práci se stroji. Smrtelných úrazů z těchto důvodů v po-

  slední době přibývá. „Kromě jiného to svědčí o snižování

  odborné úrovně zaměstnanců v hornictví“ řekl předseda

  ČBÚ prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., a dodal, že

  při tom záleží i na zaměstnavateli, co na pracovišti strpí.

  Zaměstnanci v hornických profesích si dnes mohou

  zvyšovat kvalifikaci pouze na čtyřech středních školách

  – v Příbrami, Karviné, Duchcově a v Sokolově –, a to for-

  mou dálkového dvouletého pomaturitního studia. Učební

  obory pro hornictví již bohužel neexistují a z Vysoké školy

  báňské odcházejí ročně nejvýš čtyři noví absolventi.

  Lenka Svobodová

  Metrostav_05_08.indd 1 3/10/08 9:57:09 AM

• Strana 2

  Zdařilá rekonstrukce slovenské památky

  Metrostav SK nedávno získal první zkušenosti s opra-

  vou historického objektu. V obci Ostratice u Topolčan

  zrekonstruoval část zámku původem ze 14. století, kte-

  rý je zapsaný na seznamu národních kulturních pamá-

  tek Slovenska. Za necelých 11 měsíců se pod vedením

  Ing. Ivana Važeckého a jeho týmu z Divize 01 zchátralá

  budova patřící obci proměnila na kulturní centrum na-

  zvané Nádvoří společenských setkání. Na financování

  projektu se podílely strukturální fondy EU.

  Rekonstrukci zajímavého, ale značně zdevastovaného

  objektu poblíž hlavní komunikace zahájilo odstranění

  nežádoucích úprav z 20. století, které stavbu částečně

  přeměnily na zemědělský dvůr. Analýza poškození budov

  prokázala nutnost staticky zabezpečit řadu konstrukcí

  a prasklin, které vznikly porušením původních vazeb.

  Hlavním cílem projektu bylo zachovat původní ar-

  chitektonický ráz kulturní památky. Konstrukce a prvky,

  které nešly opravit, proto nahradily kvalitní kopie. Práce

  na stavbě pozorně hlídal nejen památkový dozor, ale i ar-

  chitekt prof. Michal Šarafín a kolektiv projektantů.

  „Zrekonstruovat bylo nutné vlastně všechno – interiér

  i exteriér. Střechu, fasádu, technické vybavení i okolí zám-

  ku,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Važecký.

  Oprav se dočkala arkádová chodba středního křídla

  i vstupní síň s historickou dlažbou. Rekonstrukcí prošly

  všechny klenby, renesanční kamenné fragmenty na por-

  tálu, empírové zábradlí schodiště i podokenní římsy. Štu-

  kové motivy růží bylo nutné nejen opravit, ale i doplnit.

  Při obnovení původního vzhledu zámku byly otevřeny

  zazděné arkády spojovací chodby středního křídla a ob-

  noveny původní rovné stropy. V suterénu byly po odstra-

  nění starých nánosů vytvořeny nové podlahy z pálených

  cihel. Poškozené dveře, schodiště i podlahy nahradily ko-

  pie. Rekonstrukci samozřejmě podstoupily také kuchyně

  a sociální zázemí, které byly doplněny o moderní vybave-

  ní, ničím nerušící původní vzhled interiéru. Všechny úpra-

  vy byly materiálově i barevně řešeny tak, aby co nejvíc

  odpovídaly původní formě a účelu jednotlivých místností.

  Okolní park se tak po terénních a sadových úpravách opět

  stal kompaktní součástí a ozdobou zámku.

  „Provedená rekonstrukce a modernizace nenarušila

  kulturně-historickou hodnotu původního objektu, naopak

  ji zvýraznila. Už máme velké plány, jak staronovou domi-

  nantu obce využijeme pro život celé lokality,“ s radostí

  konstatoval starosta Ostratic Ján Podoba.

  Pro Metrostav SK to byla objemově malá zakázka

  – obestavěný prostor rekonstruované části zámku byl

  jen necelých 3500 m³. Stala se však projektem, který

  si v celospolečenském a kulturním kontextu vysloužil

  na Slovensku velkou pozornost odborníků i veřejnosti.

  Emília Paldiová, foto Peter Áč

  Když se kouzlí s ocelí

  Provoz výroby ocelových konstrukcí divize 7 Metrosta-

  vu v současnosti pracuje na dvou velkých zakázkách.

  Pro společnost Skanska CZ vyrábí trubkové příhradové

  nosníky pro sklad Plzeňského Prazdroje (foto č. 1)

  a pro firmu Bögl a Krýsl, pozemní a podzemní stavitel-

  ství, připravuje montážní díly na stavbu železničního

  mostu v Bystřici nad Olší (foto č. 2).

  „Obě tyto zakázky plně využívají možnosti naší vý-

  robní haly co do rozměrů nebo co do hmotnosti,“ říká

  vedoucí provozu Ing. Zdeněk Štourač. „Můžeme při nich

  také dobře uplatnit přesnou práci, se kterou jsou naši zá-

  kazníci spokojení. Soudíme tak i podle toho, že se k nám

  vracejí s novými objednávkami.“

  Příhradové konstrukce pro plzeňský pivovar, které

  jsou skládané z připravených polotovarů (foto č. 3, 4), po

  svém svaření a kompletaci dosáhnou rozměrů 3,3 x 2,6 m,

  což odpovídá největší využitelné velikosti manipulačního

  prostoru v hale. Jeden asi 18metrový díl lichoběžníkové-

  ho komorového nosníku pro most, svařovaný z plechů

  o tloušťce až 45 mm (foto č. 5), zase váží kolem 50 tun,

  což je nejvyšší hmotnost, se kterou zvládnou manipulovat

  dohromady dva halové jeřáby.

  „Komorový nosník tohoto typu děláme poprvé,“ vy-

  světluje Ing. Zdeněk Štourač a dodává: „Je to práce

  náročná nejen na přesnost a kvalitu svarů, ale i na dodr-

  žení rozměrů. Nesmíme totiž překročit maximální dovo-

  lené délkové i úhlové odchylky. Tuto práci můžeme dělat

  i proto, že naše divize je kromě jiných i držitelem velkého

  průkazu způsobilosti pro výrobu a staveništní montáž

  ocelových konstrukcí s potvrzením Českých drah.“

  Lenka Svobodová, foto Josef Husák

  Ing. Miroslava Padevěta,

  vedoucího projektu z divize 2

  Z Kladna do Prahy Miroslav Padevět původně přišel

  před 36 lety stavět metro. Při zaměstnání vystudoval

  stavební fakultu ČVUT a z důlního měřiče se propraco-

  val na pozici vedoucího projektu pro výstavbu měst-

  ských silničních tunelů. V současnosti sídlí v Troji,

  odkud řídí ražby komplexu Blanka.

  Koncem roku budou v Praze zprovozněné železniční

  tunely Nového spojení. Byl jste se v nich podívat?

  Byl, protože mě zajímají všechny tunely. Navíc některé

  zkušenosti a poznatky z ražby Nového spojení využijeme

  i na Blance. U třídy Milady Horákové totiž budeme pod-

  cházet tzv. „Molochov“ – památkově chráněný soubor

  funkcionalistických domů od architekta Josefa Havlíčka,

  ve kterém nesmějí popraskat bohaté obklady. Situace tam

  bude podobná, jako když naše divize 5 razila tunel Nového

  spojení pod Národním památníkem na Vítkově.

  Tunely si prohlížíte i při svých častých turistických ces-

  tách do zahraničí. Co vás na nich zajímá nejvíc?

  Vždycky porovnávám design městských tunelů, zda mu

  v cizině věnují stejnou pozornost jako u nás, nebo zda jsou

  víc účelové a technické. Ty naše většinou vzhledově vy-

  hrávají. V tunelech Městského okruhu jsou třeba navržené

  keramické obklady, a to nejen proto, aby se stěny lépe

  čistily. Obklad bude navíc v různých částech tunelů jinak

  barevný, aby se motoristé v podzemí lépe orientovali.

  Stavěl jste Strahovský tunel i Mrázovku. Čím se lišily

  od stavby tunelového komplexu Blanka?

  Všechny jsou nebo budou součástí stejného Městského

  okruhu. Liší se však jak na první pohled, tak i způsobem

  stavby podle toho, v jakém sledu vznikaly. Strahovský

  tunel je na první dojem černý a ponurý. Razili jsme jej po-

  mocí pološtítu, který se pohyboval po opěrách vybetono-

  vaných v předem vyražených bočních tunelech. Mrázovka

  je jen o pár let mladší a přitom je mnohem hezčí a vzduš-

  nější. Při její ražbě jsme využili Novou rakouskou tune-

  lovací metodu, kterou teď používáme i u tunelů Blanka.

  Výrazně se ale liší rychlost ražeb. Od původních 25 metrů

  za měsíc, které pro nás tehdy znamenaly úspěch, jsme se

  dnes dopracovali k rovné stovce.

  Podzemní práce na Blance začaly loni v červenci. Jak

  jste se s nimi dostali daleko?

  Ražby pro nás provádí divize 5 pomocí NRTM s horizon-

  tálním členěním výrubu na kalotu, dvě opěří a dno. Kalota

  v severním tunelu přesáhla 860 metrů, v jižním překročila

  šest set a opěří je následují s odstupem asi sta metrů. Dno

  – s výjimkou okolí portálů – budeme vybírat až nakonec,

  nezávisle na ostatní ražbě. Na jižním tunelu s tím začne-

  me v březnu, aby ve druhé polovině roku mohly startovat

  práce na jeho foliové izolaci a definitivní obezdívce. V se-

  verním tubusu zatím spodní klenbu nevybereme, protože

  ho budeme využívat jako dopravní komunikaci pro odvoz

  rubaniny i návoz materiálu pro stavbu. Oba tunely se tedy

  dnes už dostaly přes své nejhlubší místo a začaly stoupat

  na Letnou. Hotovou máme také jejich první propojku,

  koncem března dokončíme druhou. Všechny budou s pri-

  mární obezdívkou průjezdné, po dokončení definitivního

  ostění se bude střídat průjezdná propojka s průchozí.

  Ražby běží nepřetržitě. Neruší noční práce okolí?

  Určitě ne. Postoupili jsme totiž tak daleko do hory, že už

  můžeme používat trhací práce dokonce na obou čelbách.

  A pro ty platí velmi přísné hygienické limity hluku. Střílet

  můžeme, až když měření ukáže, že nepřekračujeme pří-

  pustné hodnoty, což je zhruba ve vzdálenosti asi 400 m od

  portálů. Abychom splnili termíny výstavby, musí práce na

  tunelech probíhat v nepřetržitém provozu – ve dvou smě-

  nách denně a v šestidenních turnusech. Není ale pravda,

  že ražby jsou nepřerušované. Chvilku před půlnocí a chvíli

  po ní musí být podle starého hornického pravidla v hoře

  ticho. Kdyby se v té době do ní sahalo, mohli by se objevit

  podzemní skřítci a mohli by začít dělat neplechu...

  Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Doprastav staví technicky náročné komunikace

  Loni v prosinci se slovenská dálniční síť rozšířila o dal-

  ších téměř deset kilometrů. Do provozu byl uveden

  úsek dálnice D3 Hričovské Podhradie – Žilina, jehož

  stavbu ve sdružení vedl Doprastav, člen stavební sku-

  piny DDM Group. Tato nová část D3 prochází svažitým

  územím a její výstavba byla technicky velmi náročná.

  „Dálnice D3 v tomto úseku opouští údolní nivu Váhu

  a za přechodem železniční trati a silnice ve směru Žilina

  – Bratislava vede oblastí pahorkatin (foto č. 1) do velmi

  prudkého a svažitého území před Žilinou,“ popisuje trasu

  úseku vedoucí projektu Ing. Marián Mydlo z Doprastavu.

  „Zde prochází v hlubokých zářezech vedle silnice I/18, po-

  dél železnice, hlavního žilinského kanalizačního sběrače,

  který bylo nutné ochránit, a vodní nádrže Hričov.“

  Dodavatelské Združenie Strážov, složené z firem Do-

  prastav (50 %), VÁHOSTAV-SK (30 %) a STRABAG (20 %),

  předalo investorovi novou část dálnice za pouhé dva roky

  a dva měsíce od slavnostního poklepu na základní kámen

  stavby. Téměř desetikilometrový úsek přitom zahrnoval

  celkem 167 stavebních objektů, včetně 21 mostů o cel-

  kové délce 4787 metrů a ploše přes 80 tisíc m², čtyř kři-

  žovatek a 1859 metrů opěrných a zárubních zdí. Včas se

  jej podařilo dokončit i proto, že při výstavbě dodavatelské

  firmy využily všechny své technologie. Mosty zde jsou jak

  monolitické, tak prefabrikované a při jejich výstavbě byla

  použita letmá betonáž i letmá montáž. Stavba tak pokra-

  čovala plynule ve všech ročních obdobích.

  Klíčovou částí nového úseku byla 2372 m dlouhá

  estakáda SO 219-00, procházející silně svažitým územím

  na levém břehu Váhu a přes rovinatou nivu řeky, vyplně-

  nou bahnitými sedimenty a mokřinami. Levá část estaká-

  dy je zde převážně vedena po souvislém mostě se čtyřmi

  dilatačními poli (foto č. 2). Bude dokončena až na jaře,

  kdy počasí umožní položit finální povrchy na její mosty.

  Výškový rozdíl terénu a upraveného zářezu byl místy až

  56 m. Hloubení proto probíhalo postupným odkopáváním

  a zabezpečováním svahu po 2,5m etážích. Svahy jistí

  hřebíkování s krycí vrstvou ze stříkaného betonu, železo-

  betonová žebra, kotevní věnce a lanové kotvy. Terén byl

  navíc zpevněn systémem KRISMER

  ®

  – kotvenou buňko-

  vou ocelovou pletivovou stěnou, vyplněnou kamenivem.

  Teprve na něj byla navezena zemina pod hydroosev.

  Téměř všechny stavební objekty se v průběhu stavby

  měnily, protože zadávací projekt nebral v úvahu seismi-

  citu oblasti. I přes tyto komplikace a náročné zakládání

  si stavba této části dálnice vyžádala minimální omezení

  dopravy a dodavatelské sdružení v čele s Doprastavem ji

  dokončilo v požadovaném a velmi krátkém termínu.

  Lenka Svobodová, foto archiv stavby

  2

  1

  2

  3

  4

  5

  Metrostav_05_08.indd 2 3/10/08 9:57:13 AM

• Strana 3

  Rekonstrukce pražského hlavního nádraží se od ledna

  rozšířila do kolejiště. V druhé etapě modernizace zá-

  padní části stanice zde ve dvou fázích proběhne pře-

  stavba čtyř původních nástupišť, k nim odpovídajícího

  kolejiště, podchodů, kabelovodu a inženýrských sítí.

  Stavbu ve sdružení vede divize 3 Metrostavu a musí

  ji dokončit tak, aby provoz na nádraží byl obnoven do

  zavedení nového jízdního řádu 13. prosince 2008.

  Na železničních stavbách mohou pracovat pouze pro-

  školení pracovníci, kteří absolvují prohlídku u drážního

  lékaře a projdou základním bezpečnostním školením.

  Průkaz, který je opravňuje ke vstupu do kolejiště, si musí

  pravidelně obnovovat, a čím vyšší pracovní pozici zastá-

  vají, tím jsou zkoušky složitější. Pro náročnou zakázku

  celofiremního významu proto divize 3 přijala nového

  vedoucího projektu Ing. Přemysla Krejsu. Jeho oprávnění

  sahají přes autorizaci v oboru a nutnou zkoušku F01 pro

  vedení prací na železničním spodku a svršku, až k opráv-

  nění řídit sled a pracovat pod trolejovým vedením.

  „Práci na železnici asi nejvíc ovlivňuje nutnost zvlád-

  nout všechno na čas a v termínu dlouho předem plánova-

  né výluky,“ říká Ing. Krejsa. „U modernizace nádraží k to-

  mu navíc přistupuje náročná koordinace velkého objemu

  prací na malém prostoru a zmenšený výběr dodavatelů.

  Oprávnění pro vstup do kolejiště totiž musí mít třeba

  i dlaždiči, kteří tady budou pokládat více než 18 tisíc m²

  žulové dlažby na nástupištích a v podchodech.“

  Modernizace nádraží je spolufinancována z fondů EU

  a podle podmínek smlouvy musí mít každý z jejích téměř

  80 stavebních objektů a provozních souborů vlastní

  stavební deník. Za poměrně krátkou dobu v nich přibylo

  hodně zápisů. Po snesení trolejového vedení a kolejových

  polí jsou už totiž hotové nejen demolice objektů na nástu-

  pištích číslo 3 a 4. Nástupiště jsou vybagrovaná včetně

  výkopových jam v místě dvou rekonstruovaných podcho-

  dů pro cestující a v prostoru nově budovaného severního

  zavazadlového tunelu a kabelovodu (foto č. 1, 2).

  Stávající jižní zavazadlový tunel se v otevřeném výko-

  pu předělává na kabelový kanál a zároveň se buduje nový

  kolektor pod provozovanými kolejemi a nástupišti č. 5, 6

  a 7. Vrch klenby štoly je pouze 2 m pod terénem, a proto

  provozované koleje už v předstihu podepřelo 6 mostních

  provizorií. Osmdesátimetrovou štolu pro kolektor s plo-

  chou výrubu 9 m² razí tým společnosti Subterra a s prací

  je už z poloviny hotový.

  Na modernizaci hlavního nádraží pracuje i divize 1

  Metrostavu, která má na starost ražbu 160 metrů dlouhé

  kanalizační štoly s plochou výrubu 4 m². Prochází osm až

  deset metrů pod terénem a raziči mají za sebou přesně

  polovinu toho, co mohou dokončit při první etapě prací.

  Výluka na 3. a 4. nástupišti skončí v červnu a hned po

  ní bude následovat druhá etapa modernizace při výluce

  lichých kolejí a nástupišť 1 a 2. Práce v kolejišti divize 3

  musí ukončit do 13. prosince 2008, kdy bude obnoven

  plný provoz hlavního nádraží a do provozu budou uvedeny

  i všechny koleje Nového spojení. Ve své zakázce na hlav-

  ním nádraží bude pokračovat jen tým naší divize 9, který

  pro společnost Grandi Stazioni přestavuje staré nádražní

  budovy na moderní dopravní a obchodní centrum.

  Lenka Svobodová, foto Josef Husák

  V prosinci loňského roku byla prakticky po roce dokon-

  čena hrubá stavba administrativní budovy Corso IIA

  v pražském Karlíně. Kolaudační řízení, které je naplá-

  nováno na konec května, by se mělo podle vedoucího

  projektu Václava Paláska z divize 9 zvládnout, protože

  mírný skluz v harmonogramu se daří dotahovat.

  V současnosti pracovníci divize 9 Metrostavu dokon-

  čují omítky a sádrové stěrky. Objekt je již uzavřen proti

  povětrnosti, dokončeny jsou hrubé rozvody technologií

  ve stupačkách a podhledech. Fasáda by měla být kom-

  pletní do konce dubna. I další práce spějí mílovými kroky

  kupředu. „Momentálně pracujeme na sádrokartonových

  konstrukcích (foto č. 1) a montujeme dvojité podlahy, do

  nichž instalujeme hrubé rozvody technologií. Pokračují

  práce na pohledové části montované fasády i tepelné a fi-

  nální hydroizolaci střech. Díky počasí můžeme provádět

  i betonové mazaniny. Zároveň montujeme výtahy a hlavní

  vzduchotechnické jednotky,“ popisuje postup prací Václav

  Palásek s tím, že jeho tým také dokončuje trafostanici,

  která se připravuje k předběžnému spuštění.

  Loni v prosinci byla nejen dokončena hrubá stavba, ale

  změnil se i její majitel. Ten dosavadní, developerská spo-

  lečnost Real Estate Karlín Group, prodal budovy Corso IIA

  a IIB irskému investorovi DUKE House Asset Managers,

  který tak poprvé vstoupil na český trh. V takové situaci

  se pochopitelně nabízí otázka, zda se změna majitele

  promítla do postupu prací. „Byla zastavena neveřejná část

  prvního nadzemního podlaží a čekáme na projektovou

  dokumentaci ke klientským změnám,“ říká Václav Palásek

  a dodává, že v důsledku toho bude pro tuto část posunut

  termín dokončení. Jinak by mělo dojít jen k detailním

  odchylkám od původního projektu, jak byl prezentován

  na loňském Designbloku. S jedinou výjimkou: z důvodu

  plánované demolice sousedního objektu se pozastavila

  kontaktní zateplená fasáda na západní straně objektu.

  Zatím nejsložitější na celé stavbě je podle Václava Pa-

  láska montovaná fasáda (foto č. 2). Musí totiž být prove-

  dena do nejmenších detailů, včetně parotěsných zábran,

  těsnění, tepelných izolací až k poslednímu šroubku, což

  je třeba před zakrytím pečlivě zkontrolovat.

  Do konce května pak musí tým stavbyvedoucího Jana

  Salingera dokončit stěrky v garážích a benátský štuk v in-

  teriérech. Dále je třeba ještě provést všechny truhlářské

  a kamenické práce, zajistit dopravní značení i doplňkové

  vybavení. Po dokončení bude v Praze k dispozici dalších

  12 tisíc m² kancelářských ploch a 140 podzemních par-

  kovacích míst. Na dokončené Corso IIA by měla navázat

  stavba Corso IIB. Před tím však bude muset pravděpo-

  dobně opět divize 9 provést demolici sousedního objektu,

  na jehož místě bude zařízení staveniště a povede tudy i

  jediná přístupová cesta na stavbu Corsa IIB.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  strana 3

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  Na hlavní nádraží v Praze vjely stavební stroje

  1

  Stavba Corsa IIA pomalu míří do finále

  2

  Office Park Nové Butovice doplní budova C

  Tým Ing. Lukáše Zeleného z divize 1 zahájil vloni kon-

  cem roku dostavbu poslední budovy C administrativ-

  ního komplexu Office Park Nové Butovice. V Praze 13

  u stanice metra, nedaleko dálnice D5 i blízko městské-

  ho okruhu tak vznikne dalších více než 7100 m² kance-

  lářských ploch a 60 parkovacích míst v podzemních ga-

  rážích. Divize 1 dobře ví, co ji na stavbě čeká. V areálu

  postavila i budovu B, která už stojí víc než dva roky.

  V současném projektovém týmu je sice jen jeden

  technik, který se účastnil předchozí stavby v Office Parku,

  ale někteří dodavatelé budou stejní, a divize 1 tak má dost

  informací, aby ji při práci nic nepřekvapilo.

  Budova C bude mít půdorys do tvaru L (vizualizace).

  Jedno její křídlo bude mít 7 a druhé 8 nadzemních pod-

  laží. Sjednocujícím prvkem různě vysokých a půdorysně

  odlišných objektů Office Parku jsou fasády, které také

  u poslední budovy architekti ze Studia acht navrhli z oken-

  ních pásů, bílých panelů a režných cihlových obkladů.

  Nosná konstrukce budovy je z železobetonového mo-

  nolitického skeletu, jehož podzemí je už dnes z poloviny

  kryté stropní deskou. V květnu, po dokončení betonáže

  4. NP, začne tým Ing. Zeleného řídit práce na fasádě a na

  vnitřních rozvodech. Koncem července bude hrubá stav-

  ba hotová a do konce roku se budova zaplní technologie-

  mi, vedenými v akustických hliníkových podhledech a ve

  zdvojených podlahách. Patra o ploše přes 900 m² jsou

  totiž řešena jako libovolně dělitelný volný prostor.

  Poslední budova v Office Parku Nové Butovice na-

  bídne stejný či větší komfort než předchozí. Bude mít

  klimatizaci, ale i otevíravá okna. Bude vybavena optickou

  kabelovou sítí a bezpečnost v ní zajistí 24hodinová bez-

  pečnostní služba, kamerový systém a kartové turnikety.

  Svoji práci divize 1 v Nových Butovicích dokončí

  v prosinci a od ledna 2009 se do nových kanceláří začnou

  stěhovat nájemci. Jistě se jim v nich bude líbit stejně jako

  těm stávajícím v ostatních budovách Office Parku.

  –ls–, vizualizace archiv CSIA

  Soliterní vily jsou ozdobou areálu Na Krutci

  Stavební činnost divize 8 v obytném areálu Na Krutci

  v Praze 6 se chýlí ke konci. Tým Ing. Pavla Komsy zde

  dokončuje poslední práce na stavbě 12 architektonicky

  výjimečných vil, které doplnily domy a řadové domky

  z 1. etapy výstavby. Tým Jiřího Kuby už předal místní

  sportovní centrum jeho majiteli Romanu Šebrlovi a do-

  dělává pouze venkovní sportoviště. Ještě zbývá položit

  travní koberec a nové obyvatele nic nebude rušit.

  Koncept vzhledu, použitých materiálů a barev 13 aty-

  pických vil v souboru vypracoval ateliér Kuba & Pilař

  architekti, který posléze dokončil i projekt na výstavbu

  šesti z nich. Pět dalších navrhlo studio RUDIŠ – RUDIŠ

  architekti a návrh poslední vily, kterou dokončuje firma

  Geosan Group, vznikl v ateliéru ABM architekti.

  Všechny luxusní vily mají užitnou plochu nad 250 m²

  a charakterizují je jednoduché objemy a nadčasové mate-

  riály. „Práce na nich byla náročná,“ vzpomíná Ing. Komsa

  a pokračuje: „Studio RUDIŠ – RUDIŠ architekti dávalo

  při výběru materiálů přednost dřevu (foto), Kuba & Pilař

  architekti zase spíš volili plech a pohledový beton. Pro-

  storová geometrie, při níž jsme museli sladit setkávání

  různých linií a hran, byla velmi složitá u všech domů bez

  ohledu na to, kdo je navrhoval. Detaily styků odlišných

  materiálů pod různými úhly jsme museli nejprve vyřešit

  konstrukčně a pak je provést, přesně jak vyžadovali archi-

  tekti.“ Nosné konstrukce domů jsou převážně z monolitic-

  kého železobetonu. Největší vila, již stavěl Metrostav, má

  v interiéru velké množství pohledových betonů.

  „Je to vzdušná a hodně otevřená stavba, připomí-

  nající loftové byty,“ popisuje Ing. Komsa. „Je v ní také

  hodně velkých prosklených stěn, ze kterých je i opláštění

  schodiště. Nadměrné skleněné tabule jsme museli osa-

  dit v předstihu před vlastními schody, které se v domě

  dokončují až jako poslední. Skleněné jsou i mléčně bílé

  mozaiky obkladů. Z šedobílé barevnosti vily vlastně

  vystupuje jen vodou modrý a už napuštěný krytý bazén

  a tmavě hnědá dřevěná podlaha.“

  Investorem výstavby souboru Na Krutci je Divize

  development Metrostavu. Její pracovníci nyní vily přebí-

  rají a brzy je začnou předávat do užívání klientům. Jeden

  z nich v novém domě už dokonce bydlí. V úterý 18. března

  proběhne kolaudace poslední vily od divize 8, jejíž výstav-

  bu zdržela značná klientská změna, a areál z druhé etapy

  výstavby budou čekat jen drobné opravy a dokončení

  sadových úprav. Až přijde jaro, budou už stráně v areálu

  zelené a spolu se zelenými střechami vyplní klientům

  developerský slib originálního bydlení v zeleni.

  Lenka Svobodová, foto Josef Husák

  1 2

  Metrostav_05_08.indd 3 3/10/08 9:57:17 AM

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 5/2008 vyšlo 11. 3. 2008

  (6/2008 vyjde 26. 3. 2008) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jan Cuc, Ing. Jiří Kavan, Mgr. Jan Kuchař, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíček, Ing. Jaromír Šob a Ing. Libuše Weinfurtová / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o.,

  Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Poděbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96

  ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Odvětvová kolektivní smlouva

  Odborový svaz Stavba ČR a Svaz podnikatelů ve

  stavebnictví ČR podepsaly 4. února 2008 kolektivní

  smlouvu vyššího stupně na léta 2008–2010. Podpisu

  předcházelo intenzivní, více než dvouměsíční vyjed-

  návání týmů obou smluvních stran, které se zároveň

  dohodly na podání návrhu na rozšíření smlouvy pro

  další zaměstnance v odvětví. Dnes smlouva zajišťuje

  solidní standard pracovněprávních nároků zejmé-

  na mzdových, ale i sociálních, včetně bezpečnosti

  a ochrany zdraví při práci asi 50 000 zaměstnanců

  v odvětví stavebnictví a výroby stavebních hmot, po

  rozšíření jejich počet vzroste na 300 tisíc.

  Pro rok 2008 bylo sjednáno navýšení minimálních

  mzdových tarifů v průměru o 6,2 % ve srovnání

  s předchozím rokem. Minimální mzdové tarify jsou

  předmětem dodatků k této kolektivní smlouvě, které

  se vždy uzavírají na jeden kalendářní rok. Odbory pů-

  vodně požadovaly růst tarifních mezd ve stavebních

  firmách o 7,5 %, zaměstnavatelé nabízeli pět.

  Nad rámec Zákoníku práce kolektivní smlouva upra-

  vuje i některé další nároky zaměstnanců, včetně

  vzájemných závazků obou stran. Znamená to napří-

  klad, že vymezené okruhy zaměstnanců si mohou

  sjednat další dovolenou. Zaměstnanci mohou dostat

  pracovní volno s náhradou mzdy nad rámec toho,

  co upravuje nařízení vlády ve vztahu k Zákoníku

  práce. Dostanou i vyšší příplatky za přesčasy, jde-li

  o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu. Budou jim

  poskytnuty vyšší příplatky za pracovní pohotovost

  i za konání vysoce rizikové práce. Kromě toho jim

  zaměstnavatel poskytne jednorázový příspěvek v pří-

  padě trvalých následků v důsledku pracovního úrazu.

  Součástí kolektivní smlouvy je i zajištění tvorby soci-

  álních programů a spolupráce odborových organizací

  v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

  SLOUPEK ODBORŮ

  Blahopřejeme

  Upřímné přání všeho nejlepšího zasíláme všem našim

  spolupracovníkům, kteří v březnu oslaví své životní

  jubileum. Přejeme jim do dalších let hodně zdraví,

  štěstí a spokojenosti v pracovním i v rodinném životě.

  Za práci, kterou vykonávají pro naši společnost, jim

  děkujeme a přejeme ještě mnoho dalších úspěchů.

  50 let

  Tibor Forgacs, strojník pracovních strojů z divize 5

  PhDr. Milan Srb, samostatný odb. referent z centrály

  60 let

  Jiří Plichta, mistr z divize 5

  Milan Landsmann, řidič z divize 7

  Jindřich Kozák, odborný technický pracovník z divize 8

  V březnu oslaví životní jubileum i Alžběta Bystrianská,

  referentka z divize 3. Rovněž jí srdečně blahopřejeme.

  Ražby tunelového komplexu Blanka podléhají přísnému dozoru rady monitoringu

  Ražby na největší současné stavbě Metrostavu – tunelovém komplexu Blanka – může zblízka pozorovat jen pár

  odborníků z rady monitoringu. Scházejí se pravidelně každý pátek a prvně prohlížejí čelby v severním (foto č. 1)

  i v jižním tunelu, který je asi o 250 m kratší. Teoreticky zná dílo asi nejlépe projektant Ing. Alexandr Butovič

  ze společnosti SATRA (foto č. 2 vlevo), v podzemí však všechny nejvíc zajímá skutečný stav prací a konvergence,

  tedy polohové změny bodů osazených na primárním ostění. Zda a jak se tunel pohybuje poznají první geotechnici

  z firmy Stavební geologie – Geotechnika. Kromě dalších údajů monitorují povrchové projevy ražeb a výšku hladiny

  spodní vody. Jejich ředitel, doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc., vedoucí monitorovacího týmu Ing. Ondřej Kostohryz

  a vedoucí projektů – Ing. Miroslav Padevět z divize 2 a Ing. Jan Kvaš z divize 5 (foto č. 3 zleva) – tvoří sehraný

  čtyřlístek, který při prohlídce tunelu hned tak něco nepřekvapí. Stavba se v jejich přítomnosti nepřerušuje (foto č. 4)

  a pokračuje i svorníkování zastříkaných sítí (foto č. 5). Vedoucí ražeb Ing. Kvaš cestu do podzemí vždy využívá

  pro výměnu informací s kolegy (foto č. 6, 7). Výsledky měření se scházejí před předsedou rady Josefem Kalíškem

  (foto č. 8 uprostřed) ze společnosti IDS, která je správcem stavby celého komplexu. Pod dohledem prof. Ing. Jiřího

  Bartáka, DrSc. (foto č. 9 vlevo), z Fakulty stavební ČVUT v Praze rada každý týden kontroluje postupy prací i stav

  geologie a porovnává ji s předpoklady. Vyhodnocuje, co se odehrálo, a určuje typ a množství měření, jež proběhnou

  do doby, než se opět setká. Ražby tunelů Blanka zatím probíhají bez abnormálních stavů. I díky radě monitoringu.

  Lenka Svobodová, foto Josef Husák

  Rizika a jejich alokace

  podle podmínek FIDIC

  2. část

  Pro vhodnou alokaci rizik neboli přidělení rizik účast-

  níkům výstavbového projektu, se často užívají smluvní

  podmínky FIDIC. Minulá část seriálu poskytla informa-

  ce o tom, proč se užívají a jaké jsou jejich druhy. Tento

  text se věnuje jejich volbě a určení ceny zakázky.

  O tom, které podmínky se u zakázky použijí, rozhoduje

  ten, kdo ji financuje. Dodavatel stavby přitom musí umět

  zhodnotit, jestli je jemu nabízená smlouva vhodná pro

  projekt, o který se uchází, a jestli je ochoten přijmout její

  rizika. Musí zvažovat, jakým způsobem se investorská

  smlouva promítne do smluv o dílo s jeho subdodavateli.

  Aby byl výstavbový projekt úspěšný, je proto důležité

  zvolit správný vzorový dokument, kterým se provádění

  prací bude řídit. Při použití podmínek s nevhodnou alokací

  rizik lze očekávat větší množství sporů během realizace

  projektu i po jejím ukončení. Vzory FIDIC vhodnou aloka-

  ci rizik pro daný typ projektu zaručují. Při jejich výběru

  a analýze musí smluvní strany věnovat zásadní pozornost

  specifikám projektu z hlediska nejistot a neurčitostí.

  FIDIC doporučuje své vzory pro užití v mezinárodním

  prostředí, musí se však přizpůsobit místním poměrům

  a zvyklostem. Proto jsou smluvní podmínky FIDIC děleny

  na část všeobecnou (General) a zvláštní (Particular).

  Do části všeobecné se doporučuje nezasahovat.

  Zvláštní část však musí být upravena dle specifik daného

  projektu nebo právního řádu, jímž se smlouva řídí. Při

  zpracování zvláštní části podmínek se musí brát zřetel ne-

  jen na přímé účastníky projektu, ale i na další, zejména na

  ty, kteří působí při jeho financování. Mohou se tak uplatnit

  požadavky pojištěn a zajišťoven, které se zúčastňují finan-

  cování projektu tím, že přenášejí rizika jeho účastníků.

  Musí se také brát ohled na místní kogentní ustanovení

  právního řádu, tzn. na ta, která není možné měnit smlou-

  vou. Pro nás to především znamená, že zakázku musíme

  posuzovat, oceňovat či analyzovat se znalostí zvláštních

  podmínek, které jsou vytvořeny pro konkrétní projekt. Dá-

  le je vždy třeba znát dokument Příloha k nabídce (Appen-

  dix to Tender), jenž obsahuje některé další detaily, např.

  konkrétní výši smluvní pokuty za nesplnění termínu.

  Způsob určení celkové ceny díla musí být jasný už při

  oceňování nabídky. Z hlediska tvorby celkové ceny jsou

  zakázky dle CONS („Red book“) tzv. měřené (measure-

  ment contract). Jejich cena je určena na základě rozpočtu

  s podrobným výkazem výměr. U CONS rozeznáváme:

   cenu – objednatel ji potvrdí dopisem o přijetí zhotovitelo-

  vy nabídky (čl. 1.1.4.1); je to v podstatě cena nabídková

   cenu celkovou (čl. 1.1.4.2), která bude určena měře-

  ním skutečně provedených prací a bude upravována

  způsobem stanoveným ve smlouvě. Veškerá množství

  ve výkazu výměr v zadávací dokumentaci jsou přitom

  odhadovaná. Zhotovitel tedy fakturuje na základě schvá-

  lených soupisů výkonů realizovaných v daném období.

  Jinak je tomu u podmínek P/DB („Yellow book“) a EPC,

  u nichž se pro fakturaci použije harmonogram plateb

  smluvně dohodnutý podle předpokládaných nákladů v ča-

  se. Celková cena u P/DB a EPC je zásadně cenou faktu-

  rovanou na základě předem stanoveného paušálního ob-

  nosu či obnosů („lump sum“) a objednatel nenese riziko

  změn v množství jednotlivých položek výkazu výměr.

  JUDr. Lukáš Klee, právník divize 4

  pokračování příště

  4 5

  8 9

  Mistr světa v páce

  Na stavbách Metrostavu pracuje hodně mistrů, jen je-

  den z nich je však mistrem světa, který za svou spor-

  tovní kariéru vybojoval na nejvyšších světových sou-

  těžích kromě nejcennější medaile i čtyři stříbrné a tři

  bronzové a jedenáctkrát stál na stupních vítězů při mi-

  strovství Evropy. Jmenuje se Jaroslav Štůsek, pochází

  od Vsetína a potkáte ho na stavbách divize 9. Rozhodně

  se s ním nezkoušejte přetlačovat. V páce, čili arm-

  wrestlingu, ho totiž porazilo jen pár lidí na světě.

  Oficiální kořeny sportovního přetláčení rukou sahají

  do roku 1967, kdy vznikla první světová organizace páky

  s pevně stanovenými pravidly, váhovými kategoriemi,

  předpisy pro soutěže i závodníky. V ČR se armwrestlingu

  věnuje více než 2500 registrovaných sportovců, na svě-

  tových závodech se jich vždy setkává kolem osmi set.

  Jaroslav Štůsek se ze zvědavosti přihlásil hned na

  první mistrovství ČR, které se konalo v roce 1992 v Praze,

  a byl třetí. Před osmi lety jej začal podporovat Metrostav

  a díky němu se může účastnit mistrovských závodů

  v zahraničí, z nichž pokaždé přiváží nějaký cenný kov.

  V Japonsku se v roce 2005 stal mistrem světa na levou

  ruku v kategorii grand master do 90 kg, tedy mezi muži

  nad 50 let (foto). Na posledním MS byl dvakrát stříbrný.

  „Sílu mám asi z práce – dvacet let jsem dělal v lese

  s motorovou pilou, od roku 1990 pracuju na stavbách Me-

  trostavu,“ říká skromně mistr světa. „Teď se chystám na

  mistrovství republiky, a když uspěju, v červnu mě čeká

  ME v Norsku a pak snad i mistrovství světa v Kanadě.“

  Přetláčení rukou je sport jako každý jiný, před závody

  Jaroslav Štůsek tráví denně až dvě hodiny na tréninku

  v posilovně. Páka je prostě jeho koníček a i my jsme rádi,

  že se mu v ní s logem Metrostavu na prsou daří.

  –ls–, foto archiv Jaroslava Štůska

  6 7

  Metrostav_05_08.indd 4 3/10/08 9:57:22 AM