Metrostav a.s.

strana 4

LETNÍ PŘÍLOHA

lokomotivu v České republice, kterou v roce 1913 vyrobila

firma Orenstein & Koppel. Zajímavé je i elektromechanické stavědlo Siemens & Halske z roku 1902 či řada důlních

vozíků. Vnitřní expozice pak představí nejrůznější zabezpečovací zařízení (foto č. 5) a další předměty úzce spjaté

s železniční tematikou: historická zavazadla, informační

tabule nebo výdejnu jízdenek.

Pokud se do Zlonic vydáte 8. září, tedy při oslavách

15. výročí zahájení pravidelného provozu muzea, budete

se moci svézt historickou soupravou Posázavského pacifiku s renovovanou lokomotivou T 435.003. Na vlastní

kůži tak budete moci vyzkoušet pohodlí cestování před

padesáti lety a navíc si prohlédnout muzejní exponáty

přímo z vlaku. Souprava vyráží z Benešova a zastavuje

na pražském hlavním nádraží, v Kralupech nad Vltavou

a ve Slaném. Ze Zlonic, kde projíždí přímo areálem muzea,

pak pokračuje do Klobuk v Čechách.

Technické památky i nostalgické jízdy

Čas od času Metrostav mění k nepoznání nádraží,

přestavuje železniční uzly nebo významné vlakové ko

ridory. Výsledkem práce jeho stavbařů jsou potom mo

derní dopravní stavby, které mají jen málo společného

s těmi, jež vznikaly na počátku dějin naší železniční

dopravy. Některé historické vozy a parní lokomotivy,

které dřív po železnici jezdily, zamířily do muzeí.

V současnosti se tak staly cílem zajímavých výletů.

Muzeí, jež se zabývají železniční dopravou, je na území

České republiky zhruba patnáct, snadno dostupná jsou

i dvě další těsně za hranicemi s Německem. Bezesporu

tím největším a asi i nejznámějším na českém území je

Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. Najdete jej

v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské

dráhy, kde můžete obdivovat nejen lokomotivy, ale také

motorové vozy či technická zařízení na železnici. Určitě

největším lákadlem budou parní lokomotivy, kterých

v Lužné shromáždili a vystavují kolem třiceti. Mezi jejich nejstarší zástupce patří „kafemlejnek“, lokomotiva

310.076 z roku 1899. Vyrobili ji v továrně v rakouském

Floridsdorfu a svou nejlepší éru zažila na lokálních českých tratích, které zdolávala až do poloviny 20. století.

Od sedmdesátých let stála jako pomník nedaleko nádraží

v Českých Budějovicích a do muzea v Lužné se dostala

až v roce 2009. K dalším zajímavým představitelům parní

éry tohoto muzea se řadí například provozní lokomotiva

434.1100 „čtyřkolák“ ze sbírek Národního technického

muzea (foto č. 1). Jde o vůbec první lokomotivu, kterou

v roce 1920 vyrobili ve Škodě Plzeň. Stroje této řady pak

sloužily především na vedlejších tratích a kromě Škodových závodů se později vyráběly i v několika dalších čes-

koslovenských podnicích. Někteří si možná budou i přímo

z provozu na českých železnicích pamatovat tendrovou

lokomotivu 477.043 „papoušek“, která jezdila s logem

Československých státních drah od poloviny 50. až téměř

do konce 70. let minulého století (foto č. 2). Zajímavé je,

že na koleje se tato parní lokomotiva dostala až v době

nástupu elektrické trakce.

Děti vždy přitahují vlaky, ve kterých se mohou svézt

(foto č. 3). V areálu muzea v Lužné mohou nasednout

do úzkorozchodných vozidel. Některé z těchto provozuschopných exponátů se dříve používaly v závodové

dopravě v hutních provozech v Kladně. Kromě jejich lokomotiv si můžete prohlédnout i výsypné vozy, plošinové

vozy na ingoty, kalich na strusku nebo cisternový vůz.

Až se vynadíváte na všechna historická kolejová

vozidla ve venkovních expozicích, zajděte i do vnitřních

prostor. Tam čekají různé modely, dokumenty, fotografie

Historický klenot ve výtopně v Jaroměři u Náchoda

Pravou atmosféru doby, kdy železnici vládla pára, připomíná také více než sto let stará výtopna parních lokomotiv

v Jaroměři u Náchoda. Mezi exponáty najdete osm parních lokomotiv, z nichž nejstarší pochází už z roku 1873

(foto č. 6). Jde o lokomotivu Conrad Vorlauf, na které byla

provedena generální oprava kotle. O tom, že rekonstrukce

historických lokomotiv je opravdu běh na velmi dlouhé

trati, svědčí i fakt, že členové jaroměřského občanského

sdružení provozujícího muzeum opravují tento historický klenot už 15 let. V jaroměřské výtopně můžete vidět

i unikátní ozubnicovou lokomotivu z roku 1901, která

sloužila na trati Tanvald–Kořenov, elektrickou akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer z roku 1916 či jeden ze tří

dochovaných strojů prvních rychlíkových lokomotiv ČSD,

vyrobený roku 1923 (foto č. 7).

Zhruba jednou za měsíc pořádají z Jaroměře nostalgické jízdy historickým vlakem, který táhne parní lokomotiva 423.01045 z roku 1937. Lokomotiv stejné řady

vyrobili v letech 1921 až 1947 celkem 231 – v ČKD Praha,

v plzeňských Škodových závodech či v Adamovkých

strojírnách. Ta, jež se nachází v muzeu, byla z provozu

u Československých státních drah vyřazena počátkem

roku 1978 a před sešrotováním ji zachránilo zařazení

přepravu sypkých hmot, tzv. kipplory (foto č. 9). Používaly

se zde rovněž důlní vozy pro přepravu ze štol, tzv. hunty,

a zachovalo se i pět důlních vozů pro přepravu horníků

ve štolách, tzv. důlní autobusy. Na trati jezdil i jediný

uzavřený vůz pro osobní přepravu, vyrobený v roce 1930.

Při ukončení provozu šamotky z něj zbyla pouze kovová

část, nicméně se jej podařilo zrekonstruovat a nyní vozí

návštěvníky. V muzeu se můžete svézt i dalšími historickými vlakovými soupravami. Uvidíte tak přímo v akci

mohutnější, větší a výkonnější lokomotivu číslo 5 z roku

1929 a posoudíte, jak si i přes svou vyšší hmotnost a rozvor poradí s ostrými oblouky a nerovnostmi zdejší trati.

Atmosféru dob minulých ale můžete okusit i při projížďce v historickém autobusu Praga RN z roku 1946.

Kromě toho v Mladějově vystavují i další exponáty silniční, zemědělské a stavební techniky. Za zmínku mimo jiné

stojí například maďarský nákladní automobil Czepel D 352

vyráběný od 50. let 20. století.

Ať už budete hledat inspiraci k výletu v našem článku

nebo zvolíte k návštěvě některé z muzeí v odkazech níže,

čeká vás zajímavá procházka historií i rozličné technické

památky, které díky nadšení a práci dobrovolníků a milovníků starých železnic přetrvají i po další generace. Stejně

jako trati a nádraží opravené stavbaři Metrostavu.

Martina Vampulová, fotografie archiv muzeí

Tuzemská muzea

w ww.cdmuzeum.cz

http://zmzlonice.draha.net

w ww.spolecnost-zeleznicni.cz

w ww.mladejov.cz

w ww.mpz.cz, www.zmz.cz

w ww.vagonarske-muzeum.cz

w ww.saxi.cz, www.mdt-slany.wbs.cz

http://muzeum-drezin.cachrov.cz

www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/t_mkdbuj.htm

w ww.zeleznicka.bloudil.cz

w ww.omks.cz/cz/vypis.php?typ=krasno

w ww.noveudoli.eu

w ww.pshzd.cz/museum-rosice.html

w w.tudc.cz

i trojrozměrné exponáty a nejrůznější části lokomotiv.

Rozsáhlá je také expozice zabezpečovací a sdělovací

techniky a nechybějí ani další artefakty přímo z provozu:

výpravka, svítilny, jízdenky a kdysi nezbytná pomůcka

každého průvodčího – kleště na označování jízdenek.

Expozice o údržbě tratí pak představuje ukázky ručního

nářadí, různých druhů kolejí a výhybek.

Do Zlonic nejen na cukrovarské lokomotivy

Železnici, ale z trochu jiného pohledu, představuje i muzeum ve středočeských Zlonicích. Místo k Rakovníku se ale

tentokrát musíte vydat směrem ke Slanému. Zlonice, jež

jsou od něj vzdálené asi osm kilometrů, proslavil ve své

první symfonii i obdivovatel železnice Antonín Dvořák.

Na rozdíl od muzea v Lužné je to zlonické zaměřeno především na průmyslové lokomotivy, nákladní vozy a zabezpečovací zařízení vyrobené do roku 1939 a představuje

hlavně lokomotivy cukrovarů a malodráhy cihelen. To je

část historie železniční dopravy, která není mezi laickou

veřejností příliš známá. V současné době můžete ve zdejším muzeu vidět zhruba 200 exponátů, mimo jiné šest

cukrovarských lokomotiv vyrobených v letech 1912 až

1955. Na zlonickém nádraží si můžete prohlédnout i osm

zde dosud deponovaných vagonů normálního rozchodu.

Je tu vystaven i dvounápravový kotlový vůz vyrobený

v Králově Poli roku 1917 pod továrním číslem 10216,

který si objednala firma Parafin Ostrava, nebo původně

krytý dvounápravový vůz od firmy Ganz és Társa z roku 1900 vyrobený pro maďarské dráhy. Tam nesl označení

MÁV 111 608, zatímco ČSD jej na tuzemských železnicích

provozovaly pod označením Zc 1-70211 a používaly jej

pro přepravu zavazadel a spěšnin. V expozici ovšem nechybí ani přenosná úzkokolejná dráha o rozchodu 650 mm

(foto č. 4) se dvěma motorovými lokomotivami a deseti

vozy. K ní patří i parní lokomotiva, která však bohužel

není provozuschopná. Při procházce areálem narazíte

i na nejmenší dochovanou normálně rozchodnou parní

do souboru vozidel pro uvažovaný lokomotivní skanzen.

Když z projektu v roce 1982 sešlo, podařilo se lokomotivu

převézt do Mladé Boleslavi, kde byla od roku 1994 v péči

tamního železničního spolku. V letech 2004 až 2006 ji

pak do provozuschopného stavu opravili právě členové

Společnosti železniční ve výtopně Jaroměř.

Mladějovská úzkokolejka vozila lupek, šamot a uhlí

Návštěvu zajímavých železničních expozic a pomyslnou

prázdninovou cestu po železničních muzeích můžete

zakončit v Průmyslovém muzeu v moravském Mladějově. Zhruba na polovině cesty mezi Českou a Moravskou

Třebovou byla na sklonku první světové války vybudována

jedenáct kilometrů dlouhá mladějovská úzkokolejka o rozchodu 600 mm. Svému účelu, tedy k dopravě lupku a uhlí,

sloužila až do rušení dolů a uzavření šamotky v roce 1991.

Na trati se dvěma výhybnami, která na začátku překonává

poměrně značné stoupání až 15 %, jezdily především parní

lokomotivy. Bylo jich několik – pro traťový provoz sloužily

lokomotivy číslo 1 (foto č. 8) a 5 dodané lokomotivkou

Krauss v Linci, lokomotivy č. 2, 3 a 4 manipulovaly soupravami ve stanicích Mladějov a Hřebeč. Provoz v dole

zajišťovaly dieselové lokomotivy upravené pro důlní provoz. Vozový park pak představovaly převážně vozíky pro

Blízká zahraniční muzea:

w ww.feldbahn.ic.cz

w ww.bozi-dar.eu/cz/muzeum-rittersgrun/

Nostalgické jízdy:

w ww.masinka.cz, www.zelpage.cz

www.posazavsky-pacifik.cz, www.jhmd.cz

www.khkd.cz, www.zubacka.cz

Důlní expozice s jízdami: