strana 5
z p r a v oda j st v í z di v i z í
Zateplené fasády vylepší také vzhled budov
V Ústeckém kraji dnes zaměstnávají pracovníky ob
lastního zastoupení divize 8 hned dvě rekonstrukce
fasád. Do nového stříbromodrého kabátu oblékají do
minantu krajského města, Interhotel Bohemia, a v Tep
licích potahují barevným pláštěm Základní školu Ediso
nova. Všechny objekty zateplují za provozu.
Interhotel Bohemia, který byl podle návrhu akad.
arch. Gustava Brixe postaven v letech 1964–1968, se
řadí ke kvalitním ukázkám architektury své doby. Autor rekonstrukce, která právě v celém objektu probíhá,
Ing. arch. Ivan Bergmann, se proto jeho desetipatrovému
ubytovacímu bloku snažil ponechat původní vzhled.
„Monolitický železobetonový skelet hotelu je z obou
čel opláštěn železobetonovými panely, které jsme opatřili běžným zateplovacím kontaktním systémem (foto
č. 1),“ popisuje oblastní ředitel divize 8 i vedoucí projektu
Ing. Radek Zeman a pokračuje: „Obě podélné strany však
kryl jen lehký obvodový plášť z dřevěných oken a boletických panelů složených z dřevotřísky, osmicentimetrového
polystyrenu – který se překvapivě zachoval v dobrém
stavu – a z venkovního probarveného skla. Ocelový rošt
1
Každý most je pro obyvatele v okolí důležitý
Tým Ing. Richarda Rakouše z divize 4 ukončil před
několika dny rekonstrukce tří mostů ve Středočeském
kraji. Všechny stavby byly částečně financované z pro
středků Evropské unie. I když bylo každé přemostění ji
nak velké a lišilo se náročností provedení, zprovoznění
všech provázela radost a úleva obyvatel z jejich okolí.
„Nejnáročnější byla rekonstrukce – tedy vlastně stavba nového hlavního mostu přes Labe v Brandýse,“ vzpomíná vedoucí projektu a vysvětluje: „Brandýs nad Labem
a Starou Boleslav spojuje celkem sedm mostů, my jsme
ve sdružení odpovídali za rekonstrukci přemostění hlavního koryta řeky. Jako první v Čechách bylo v roce 1878 postaveno z nýtovaných příhradových nosníků, proto stavbu
provázel odpor některých milovníků historie. Ukázalo se
však, že byly natolik zkorodované, že jejich oprava neměla
smysl, a museli jsme postavit most nový, železobetonový
(foto č. 1). Je jen smutné, že jeho autor, Ing. Pavel Němec,
2
se o pár dní nedožil slavnostního otevření, které proběhlo
6. srpna. Na spolupráci s ním budeme rádi vzpomínat.“
O dva dny později se dočkali otevření svého mostu
obyvatelé Voznice a Nové Vsi pod Pleší, které spojuje
nadjezd nad rychlostní komunikací R4 (foto č. 2). Tým
divize 4 z něj ponechal jen vodorovnou konstrukci z prefabrikovaných nosníků a dříky opěr. Nosnou konstrukci,
spodní stavbu mostu a jeho ložiska musel při zachovaném provozu R4 a na lisech zvednutých nosnících sanovat. „Nejsložitější tu byla časová a dopravně-inženýrská
opatření, abychom zachovali bezpečnost jak stavby, tak
provozu na R4,“ říká Ing. Rakouš.
Poslední otevíranou stavbou byl malý, 10 m dlouhý
mostek přes potok u Bohostic na příjezdové komunikaci
k Orlické přehradě. K zakázce patřila i rekonstrukce kilometrového úseku silnice a starostka obce Růžena Králová
velmi ocenila, že Metrostav předal dílo o tři týdny dřív, než
bylo plánováno. Také tuto stavbu doprovázela zajímavost
– jednalo se o první most, jehož opravu si pracovníci divize 4 vedení Ing. Lumírem Hruškou sami vyprojektovali.
„V současnosti pracujeme ještě na mostech v Libži
a Postupicích,“ konstatuje Ing. Rakouš. „Bez ohledu
na velikost zakázky se nám tak všechna práce násobí.
Jsem proto moc rád, že se na svůj tým mohu spolehnout.
Chtěl bych poděkovat i pracovníkům našich provozů
mostních technologií a dopravy, tesařům divize 6, specialistům ze Zakládání staveb i asfaltérům z firmy BES.
Všichni patří do Skupiny Metrostav a bez jejich přispění
bychom žádný z mostů nemohli včas a dobře dokončit.“
1
této původní fasády však byl naštěstí dostatečně únosný.
Přišroubovali jsme k němu nové kotevní profily a na ně
usadili 120 mm silné panely Trimoterm. Zvenku budou
modré a stříbrné, aby se nová fasáda s vyměněnými okny
co nejvíc přiblížila původní barevnosti. Konstrukci teď zevnitř zateplujeme dodatečnou izolací a předstěnu uzavíráme sádrokartonem, abychom vylepšili vzhled hotelových
pokojů. Práce bychom měli ukončit ještě v srpnu.“
Zatímco v Ústí měli stavaři štěstí, že tamější boletické
panely azbest neobsahovaly, v Základní škole Edisonova
(foto č. 2) už na něj narazili. Naštěstí nebyl ve fasádách
vlastních školních budov z 80. let minulého století, ale
v opláštění jejich propojovacích částí a některých schodišť. Stavbu v Teplicích proto zahájila certifikovaná firma,
která azbest odstranila. „Výměna oken, zateplení všech
objektů i úpravy střech patří ke standardním činnostem.
Jsme rádi, že se nám pro ně už podařilo najít v kraji spolehlivé partnery, kteří je dokážou provést včas, kvalitně
a za rozumnou cenu,“ říká Ing. Zeman a uzavírá: „Teplickou zakázku máme skončit v říjnu, ale rádi bychom
měli všechny interiérové a hlučné činnosti ukončené už
v srpnu, aby děti mohly klidně zahájit nový školní rok.“
Pro divizi 8 by to znamenalo v předstihu dodělat téměř
90 % celé stavby, na kterou měla jen 180 dní. Navíc ji zahajovala za plného provozu školy a v červnu musela práce
přerušit a s odstraňováním azbestu počkat až na prázdniny. Ing. Zeman však věří, že zakázku dokončí podle svých
předsevzetí, a připraví si tak další dobrou referenci, která
by divizi 8 mohla v oblasti přinést úspěch při budoucích
výběrových řízeních na stavby podobného typu.
2
Plzeňská záchranka vyjede z nové základny
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje se
bude na podzim 2013 stěhovat. Pronajaté prostory jí již
delší dobu z technických i rozměrových důvodů nevy
hovují, a proto krajský úřad rozhodl o výstavbě nového
sídla. Z areálu, který je v místě bývalých plzeňských
kasáren, budou sanitky vyjíždět do Klatovské ulice –
a jak její jméno napovídá – budou mít blízko i do Klatov.
„Nejprve jsme museli zajistit nezbytná povolení k provádění prací a museli se zorientovat v existujících neevidovaných areálových rozvodech,“ komentoval zahájení
Ing. Záhoř a doplnil: „Koncem července jsme odpojili
inženýrské sítě a zdemolovali halu, která se nacházela
na místě budoucí novostavby. Začátkem srpna jsme potom zahájili výstavbu nových areálových sítí a zemní prá-
Stavba samotná byla zahájena s tříměsíčním zpožděním oproti předpokladům, které způsobily stížnosti dvou
neúspěšných uchazečů o zakázku. Vše ale nakonec dobře
dopadlo, Úřad pro hospodářskou soutěž jednu stížnost
zamítl, druhou vzal zpět sám stěžovatel.
Pracovníci plzeňské oblasti divize 1 tak mohli 12. července převzít staveniště a zahájit práce. Jak zdůraznil
vedoucí projektu Ing. Miroslav Záhoř, termín ukončení
stavby – konec prázdnin příštího roku – by však ohrožen
být neměl, i když časovým posunem stavbařům vznikly
komplikace, a to především technologického rázu. Budování nosné konstrukce se posunulo do zimy, a tedy
do období nepříliš vhodného pro tyto účely. Ing. Záhoř
však věří, že si se svým týmem s tímto problémem poradí.
ce. Na stavbě, která je v úplném počátku, působí kromě
našich zaměstnanců i geodeti z divize 3.“
Nová budova plzeňské záchranky (vizualizace), kterou
vyprojektoval ATELIER PENTA z Jihlavy, bude mít jedno
podzemní a dvě nadzemní podlaží. V podzemí budou
parkovací místa pro 12 sanitek, mycí box, dílna, sklady,
šatny a sociální zařízení. V 1. NP budou denní místnosti
zdravotníků a řidičů, kanceláře a posilovna. Ve 2. NP je
navržen dispečink, denní místnost, místnost pro informatiky, šatny se sociálním zařízením, telefonní ústředny
a další technické prostory. Moderně vybavené zázemí tu
najde celkem pět desítek zdravotnických zaměstnanců,
25 dispečerů a 25 administrativních pracovníků.
Novinky mezi staveništními kontejnery
Kde pracuje Metrostav, se dá na první pohled poznat
podle typických červených kontejnerů s logem společ
nosti, které jsou vždy součástí zařízení jeho staveniště
(foto). Jejich nákup, pronájem i servis má na starost
středisko staveništních kontejnerů a montáží zařízení
staveniště divize 11. Jeho pracovníci usilují o to, aby
firemní projektové týmy neměly žádné starosti se
svým zázemím a mohly se plně věnovat vlastním úko
lům. Připravili proto pro ně i pár novinek.
„Myslím, že všechny potěší, že jsme se zpětnou
platností od 1. července letošního roku i u stávajících
zápůjček plošně snížili ceníkové ceny zhruba o desetinu
a připravili jsme i zvýhodněný režim pronájmu v regionech,“ oznamuje vedoucí střediska Karel Šísl a vysvětluje:
„Mohli jsme zlevnit proto, že jsme optimalizovali náklady
na opravy, jejichž rentabilitu zvažujeme s ohledem na
stáří kontejneru. Náklady na repasi dosluhující buňky jsou
totiž při porovnání s nákupem nové neúměrné.“
Kontejnerový park divize 11 dnes zahrnuje přibližně
1400 kontejnerů různých typů a stáří od 1 do 10 let. Mno-
ho z nich je i přes průběžné opravy na hraně své životnosti
a náklady na jejich údržbu se stále zvyšují. Navíc už od
začátku trpí některými neduhy své doby, jako jsou nepříliš
šťastná konstrukční řešení svodů a střech. Divize 11 tak
stojí před rozhodnutím, jak bude dál postupovat.
„Po důkladné analýze potřeb Metrostavu jsme se
rozhodli počet kontejnerů postupně snižovat a jejich park
obnovit postupným nákupem 50–100 nových moderních
kontejnerů ročně. Tento způsob se nám zdá investičně méně náročný než jednorázová výměna při skončení velkých
projektů, jako je stavba tunelů Blanka nebo metra V.A.
Začít bychom chtěli už letos,“ říká vedoucí provozu drobné
a střední mechanizace Jaroslav Škoch, pod jehož řízení
středisko spadá. „Provedli jsme průzkum trhu a vytipovali
několik výrobců, kteří by nám mohli požadované kontejnery dodávat a brzy je pozveme do výběrového řízení.
Usilujeme o to, aby samotný koncept nového kontejneru
byl variabilní a umožňoval měnit jeho dispozici podle
požadavků stavby. Měl by také mít daleko lepší tepelně
izolační parametry než současně používaný kontejner.
Musí nabízet i časově regulovatelné topení a možnost vestavění klimatizace. Máme vyčísleno, že tyto úpravy ušetří
stavbám až 30 procent nákladů na provoz buňkovišť.“
Divize 11 už dnes dokáže zajistit veškerý servis spojený s provozováním kontejnerů na stavbách po celé České
republice. Opravy a údržbu staveništních buněk zajišťují
výhradně její zaměstnanci, kteří v případě potřeby spolupracují se středisky divizí 5 a 6. Vedoucím projektů
pracovníci střediska kontejnerů poradí nejen při navrhování sestav, ale dokážou jim pomoci i s jejich kompletní
logistikou, aby společně dosáhli nejlepší možné řešení.
–ls –, foto archiv divize 11
Jaroslav Růžek, vizualizace ATELIER PENTA