strana 5

z p r a v oda j st v í z di v i z í

Zateplené fasády vylepší také vzhled budov

V Ústeckém kraji dnes zaměstnávají pracovníky ob­

lastního zastoupení divize 8 hned dvě rekonstrukce

fasád. Do nového stříbromodrého kabátu oblékají do­

minantu krajského města, Interhotel Bohemia, a v Tep­

licích potahují barevným pláštěm Základní školu Ediso­

nova. Všechny objekty zateplují za provozu.

Interhotel Bohemia, který byl podle návrhu akad.

arch. Gustava Brixe postaven v letech 1964–1968, se

řadí ke kvalitním ukázkám architektury své doby. Autor rekonstrukce, která právě v celém objektu probíhá,

Ing. arch. Ivan Bergmann, se proto jeho desetipatrovému

ubytovacímu bloku snažil ponechat původní vzhled.

„Monolitický železobetonový skelet hotelu je z obou

čel opláštěn železobetonovými panely, které jsme opatřili běžným zateplovacím kontaktním systémem (foto

č. 1),“ popisuje oblastní ředitel divize 8 i vedoucí projektu

Ing. Radek Zeman a pokračuje: „Obě podélné strany však

kryl jen lehký obvodový plášť z dřevěných oken a boletických panelů složených z dřevotřísky, osmicentimetrového

polystyrenu – který se překvapivě zachoval v dobrém

stavu – a z venkovního probarveného skla. Ocelový rošt

1

Každý most je pro obyvatele v okolí důležitý

Tým Ing. Richarda Rakouše z divize 4 ukončil před

několika dny rekonstrukce tří mostů ve Středočeském

kraji. Všechny stavby byly částečně financované z pro­

středků Evropské unie. I když bylo každé přemostění ji­

nak velké a lišilo se náročností provedení, zprovoznění

všech provázela radost a úleva obyvatel z jejich okolí.

„Nejnáročnější byla rekonstrukce – tedy vlastně stavba nového hlavního mostu přes Labe v Brandýse,“ vzpomíná vedoucí projektu a vysvětluje: „Brandýs nad Labem

a Starou Boleslav spojuje celkem sedm mostů, my jsme

ve sdružení odpovídali za rekonstrukci přemostění hlavního koryta řeky. Jako první v Čechách bylo v roce 1878 postaveno z nýtovaných příhradových nosníků, proto stavbu

provázel odpor některých milovníků historie. Ukázalo se

však, že byly natolik zkorodované, že jejich oprava neměla

smysl, a museli jsme postavit most nový, železobetonový

(foto č. 1). Je jen smutné, že jeho autor, Ing. Pavel Němec,

2

se o pár dní nedožil slavnostního otevření, které proběhlo

6. srpna. Na spolupráci s ním budeme rádi vzpomínat.“

O dva dny později se dočkali otevření svého mostu

obyvatelé Voznice a Nové Vsi pod Pleší, které spojuje

nadjezd nad rychlostní komunikací R4 (foto č. 2). Tým

divize 4 z něj ponechal jen vodorovnou konstrukci z prefabrikovaných nosníků a dříky opěr. Nosnou konstrukci,

spodní stavbu mostu a jeho ložiska musel při zachovaném provozu R4 a na lisech zvednutých nosnících sanovat. „Nejsložitější tu byla časová a dopravně-inženýrská

opatření, abychom zachovali bezpečnost jak stavby, tak

provozu na R4,“ říká Ing. Rakouš.

Poslední otevíranou stavbou byl malý, 10 m dlouhý

mostek přes potok u Bohostic na příjezdové komunikaci

k Orlické přehradě. K zakázce patřila i rekonstrukce kilometrového úseku silnice a starostka obce Růžena Králová

velmi ocenila, že Metrostav předal dílo o tři týdny dřív, než

bylo plánováno. Také tuto stavbu doprovázela zajímavost

– jednalo se o první most, jehož opravu si pracovníci divize 4 vedení Ing. Lumírem Hruškou sami vyprojektovali.

„V současnosti pracujeme ještě na mostech v Libži

a Postupicích,“ konstatuje Ing. Rakouš. „Bez ohledu

na velikost zakázky se nám tak všechna práce násobí.

Jsem proto moc rád, že se na svůj tým mohu spolehnout.

Chtěl bych poděkovat i pracovníkům našich provozů

mostních technologií a dopravy, tesařům divize 6, specialistům ze Zakládání staveb i asfaltérům z firmy BES.

Všichni patří do Skupiny Metrostav a bez jejich přispění

bychom žádný z mostů nemohli včas a dobře dokončit.“

1

této původní fasády však byl naštěstí dostatečně únosný.

Přišroubovali jsme k němu nové kotevní profily a na ně

usadili 120 mm silné panely Trimoterm. Zvenku budou

modré a stříbrné, aby se nová fasáda s vyměněnými okny

co nejvíc přiblížila původní barevnosti. Konstrukci teď zevnitř zateplujeme dodatečnou izolací a předstěnu uzavíráme sádrokartonem, abychom vylepšili vzhled hotelových

pokojů. Práce bychom měli ukončit ještě v srpnu.“

Zatímco v Ústí měli stavaři štěstí, že tamější boletické

panely azbest neobsahovaly, v Základní škole Edisonova

(foto č. 2) už na něj narazili. Naštěstí nebyl ve fasádách

vlastních školních budov z 80. let minulého století, ale

v opláštění jejich propojovacích částí a některých schodišť. Stavbu v Teplicích proto zahájila certifikovaná firma,

která azbest odstranila. „Výměna oken, zateplení všech

objektů i úpravy střech patří ke standardním činnostem.

Jsme rádi, že se nám pro ně už podařilo najít v kraji spolehlivé partnery, kteří je dokážou provést včas, kvalitně

a za rozumnou cenu,“ říká Ing. Zeman a uzavírá: „Teplickou zakázku máme skončit v říjnu, ale rádi bychom

měli všechny interiérové a hlučné činnosti ukončené už

v srpnu, aby děti mohly klidně zahájit nový školní rok.“

Pro divizi 8 by to znamenalo v předstihu dodělat téměř

90 % celé stavby, na kterou měla jen 180 dní. Navíc ji zahajovala za plného provozu školy a v červnu musela práce

přerušit a s odstraňováním azbestu počkat až na prázdniny. Ing. Zeman však věří, že zakázku dokončí podle svých

předsevzetí, a připraví si tak další dobrou referenci, která

by divizi 8 mohla v oblasti přinést úspěch při budoucích

výběrových řízeních na stavby podobného typu.

2

Plzeňská záchranka vyjede z nové základny

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje se

bude na podzim 2013 stěhovat. Pronajaté prostory jí již

delší dobu z technických i rozměrových důvodů nevy­

hovují, a proto krajský úřad rozhodl o výstavbě nového

sídla. Z areálu, který je v místě bývalých plzeňských

kasáren, budou sanitky vyjíždět do Klatovské ulice –

a jak její jméno napovídá – budou mít blízko i do Klatov.

„Nejprve jsme museli zajistit nezbytná povolení k provádění prací a museli se zorientovat v existujících neevidovaných areálových rozvodech,“ komentoval zahájení

Ing. Záhoř a doplnil: „Koncem července jsme odpojili

inženýrské sítě a zdemolovali halu, která se nacházela

na místě budoucí novostavby. Začátkem srpna jsme potom zahájili výstavbu nových areálových sítí a zemní prá-

Stavba samotná byla zahájena s tříměsíčním zpožděním oproti předpokladům, které způsobily stížnosti dvou

neúspěšných uchazečů o zakázku. Vše ale nakonec dobře

dopadlo, Úřad pro hospodářskou soutěž jednu stížnost

zamítl, druhou vzal zpět sám stěžovatel.

Pracovníci plzeňské oblasti divize 1 tak mohli 12. července převzít staveniště a zahájit práce. Jak zdůraznil

vedoucí projektu Ing. Miroslav Záhoř, termín ukončení

stavby – konec prázdnin příštího roku – by však ohrožen

být neměl, i když časovým posunem stavbařům vznikly

komplikace, a to především technologického rázu. Budování nosné konstrukce se posunulo do zimy, a tedy

do období nepříliš vhodného pro tyto účely. Ing. Záhoř

však věří, že si se svým týmem s tímto problémem poradí.

ce. Na stavbě, která je v úplném počátku, působí kromě

našich zaměstnanců i geodeti z divize 3.“

Nová budova plzeňské záchranky (vizualizace), kterou

vyprojektoval ATELIER PENTA z Jihlavy, bude mít jedno

podzemní a dvě nadzemní podlaží. V podzemí budou

parkovací místa pro 12 sanitek, mycí box, dílna, sklady,

šatny a sociální zařízení. V 1. NP budou denní místnosti

zdravotníků a řidičů, kanceláře a posilovna. Ve 2. NP je

navržen dispečink, denní místnost, místnost pro informatiky, šatny se sociálním zařízením, telefonní ústředny

a další technické prostory. Moderně vybavené zázemí tu

najde celkem pět desítek zdravotnických zaměstnanců,

25 dispečerů a 25 administrativních pracovníků.

Novinky mezi staveništními kontejnery

Kde pracuje Metrostav, se dá na první pohled poznat

podle typických červených kontejnerů s logem společ­

nosti, které jsou vždy součástí zařízení jeho staveniště

(foto). Jejich nákup, pronájem i servis má na starost

středisko staveništních kontejnerů a montáží zařízení

staveniště divize 11. Jeho pracovníci usilují o to, aby

firemní projektové týmy neměly žádné starosti se

svým zázemím a mohly se plně věnovat vlastním úko­

lům. Připravili proto pro ně i pár novinek.

„Myslím, že všechny potěší, že jsme se zpětnou

platností od 1. července letošního roku i u stávajících

zápůjček plošně snížili ceníkové ceny zhruba o desetinu

a připravili jsme i zvýhodněný režim pronájmu v regionech,“ oznamuje vedoucí střediska Karel Šísl a vysvětluje:

„Mohli jsme zlevnit proto, že jsme optimalizovali náklady

na opravy, jejichž rentabilitu zvažujeme s ohledem na

stáří kontejneru. Náklady na repasi dosluhující buňky jsou

totiž při porovnání s nákupem nové neúměrné.“

Kontejnerový park divize 11 dnes zahrnuje přibližně

1400 kontejnerů různých typů a stáří od 1 do 10 let. Mno-

ho z nich je i přes průběžné opravy na hraně své životnosti

a náklady na jejich údržbu se stále zvyšují. Navíc už od

začátku trpí některými neduhy své doby, jako jsou nepříliš

šťastná konstrukční řešení svodů a střech. Divize 11 tak

stojí před rozhodnutím, jak bude dál postupovat.

„Po důkladné analýze potřeb Metrostavu jsme se

rozhodli počet kontejnerů postupně snižovat a jejich park

obnovit postupným nákupem 50–100 nových moderních

kontejnerů ročně. Tento způsob se nám zdá investičně méně náročný než jednorázová výměna při skončení velkých

projektů, jako je stavba tunelů Blanka nebo metra V.A.

Začít bychom chtěli už letos,“ říká vedoucí provozu drobné

a střední mechanizace Jaroslav Škoch, pod jehož řízení

středisko spadá. „Provedli jsme průzkum trhu a vytipovali

několik výrobců, kteří by nám mohli požadované kontejnery dodávat a brzy je pozveme do výběrového řízení.

Usilujeme o to, aby samotný koncept nového kontejneru

byl variabilní a umožňoval měnit jeho dispozici podle

požadavků stavby. Měl by také mít daleko lepší tepelně

izolační parametry než současně používaný kontejner.

Musí nabízet i časově regulovatelné topení a možnost vestavění klimatizace. Máme vyčísleno, že tyto úpravy ušetří

stavbám až 30 procent nákladů na provoz buňkovišť.“

Divize 11 už dnes dokáže zajistit veškerý servis spojený s provozováním kontejnerů na stavbách po celé České

republice. Opravy a údržbu staveništních buněk zajišťují

výhradně její zaměstnanci, kteří v případě potřeby spolupracují se středisky divizí 5 a 6. Vedoucím projektů

pracovníci střediska kontejnerů poradí nejen při navrhování sestav, ale dokážou jim pomoci i s jejich kompletní

logistikou, aby společně dosáhli nejlepší možné řešení.

–ls –, foto archiv divize 11

Jaroslav Růžek, vizualizace ATELIER PENTA