strana 3
LeTNÍ PŘÍLOHA
Historie a kuriozity
vzhůru na palubu
První umělé průplavy začali lidé prokazatelně budovat
už před téměř 4000 lety. Třeba v Mezopotámii, Egyp
tě či v Číně. Původně zavlažovací kanály začaly brzy
fungovat jako obchodní cesty a již tehdy na nich lodě
pomocí převlak překonávaly i větší terénní rozdíly.
Během času se vodní sítě rozvinuly po celém světě
a vzniklo na nich i mnoho stavebně zajímavých děl.
V Evropě začalo už v roce 793 na šest tisíc mužů
stavět vodní kanál Fossa Carolina, který měl z příkazu
císaře Karla Velikého propojit Rýn s Dunajem. Stavba
se ale nezdařila – vlivem dešťů se asi 3 km dlouhý kanál
brzy zanesl půdními sesuvy. Stopy kopáčů však zůstaly
dodnes patrné u města Treuchtlingen, kde je připomíná
asi 800 m dlouhý zatopený příkop a valy zeminy.
V Evropě vznikl nejstarší a dodnes skutečně funkční
kanál v letech 1127 až 1272 v severní Itálii. Jmenuje se
Naviglio Grande, měří téměř 50 km a z řeky Ticino napájí
kanály proplétající se starým Milánem.
Teprve poté, co v roce 1439 v Itálii Filip z Modeny
a Fioravante z Boloně znovu vynalezli plavební komoru
(foto č. 1) – kterou přitom již ve 3. století před naším letopočtem znali Řekové, začala se v 16. století síť evropských
umělých plavebních kanálů rozrůstat. Hodně se stavěly
po třicetileté válce, velkého rozšíření se potom dočkaly
v devatenáctém století a už po sto letech začaly místo
obchodu sloužit především turistům.
Vodní turistika v našich zemích kvete. Řeky v létě plní
vodáci na kánoích, na přehradách se prohánějí pla
chetnice. Umělý kanál však máme pro lodě jen jeden
– mezi Otrokovicemi a Rohatcem jej na popud Tomáše
Bati vybudoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín.
Baťův plavební kanál, postavený v letech 1934–1938,
byl původně určený k dopravě lignitu z ratíškovických
dolů do otrokovické elektrárny. Plavba po něm však byla
z ekonomických důvodů v roce 1960 ukončena a od té
doby chátral. Teprve v roce 1996 se k jeho obnově spojily
okolní obce, aby podpořily rozvoj turistiky v regionu.
Sjízdná trasa Baťova kanálu dnes měří 53 km, víc než
polovina z ní se vine korytem řeky Moravy a zbytek vede
umělým průplavem (mapa). Je na něm 13 plavebních komor, které celkem překonávají výšku 18,6 m, 10 přístavů
(foto) a 16 přístavišť. Kanál je průměrně 1,5 m hluboký
a 12 m široký. Na jeho cestě je postaveno přes 50 mostů
a mnohé z nich jsou unikátní technickou památkou. Díky
přístavu Skalica, který vznikl v roce 2007 a slouží jako
hraniční přechod mezi Českem a Slovenskem, se kanál zařadil k mezinárodním vodním cestám. V jeho úpravách se
ještě bude pokračovat výstavbou dvou plavebních komor,
aby s délkou 76 km dosáhl až do Hodonína a Kroměříže.
1
Využití přírodních toků pro vodní dopravu často bránily výškové rozdíly, které se nedaly překonat pomocí
plavebních komor. Údolí proto začaly překonávat vodní
mosty – potomci starověkých indických a řeckých akvaduktů, které nejen přiváděly do měst vodu, ale občas
sloužily i pro přepravu nákladů. Rané dopravní akvadukty z konce 17. století byly z kamene a cihel. Na průplavu
Llangollen v severním Walesu byl v roce 1805 uveden
do provozu akvadukt Pontcysyllte (foto č. 2). Stal se největším a nejdelším kanálovým mostem v Británii – jeho
307 m dlouhý litinový žlab, který podpírá 18 kamenných
sloupů, vede téměř 37 m nad řekou Dee. Více než 660 m
dlouhý Briare aqueduct přes řeku Loiru z roku 1896 už byl
celokovový. Do roku 2003, kdy byl v Magdeburku otevřen
918 m dlouhý vodní most přes Labe, byl nejdelší na světě.
2
3
K nejobtížnějším úsekům při budování kanálů však
vždy patřily tunely (foto č. 3). V severní Anglii je dodnes
průplavný Standedge Tunnel. Byl zprovozněn po 17 letech
stavby v roce 1811 na Huddersfield Narrow Canal, aby
svou délkou přes 5 km prorazil pohoří Pennine. Obchodní
dopravě sloužil až do roku 1921, dnes je součástí vyhledávané turistické trasy mezi městy Huddersfield a Aston.
Lodě na ní v 32 km dlouhém úseku musí překonat 74 zdymadel. Zhruba stejně starý tunel u St.-Quentin ve francouzské Pikardii měří 5670 m, a protože v něm není umělá
ventilace, lodě jím dvě hodiny táhne elektrický tahač.
1
S hausbótem po evropských vodních kanálech
Léto a voda patří k sobě. Dovolenou je možné trávit
u moří, řek, jezer, rybníků či bazénů. Nebo taky na
kanálech – vodních komunikacích, které přirozené vo
doteče doplnily do rozsáhlé sítě, jež v Evropě dosahuje
celkové délky 40 tisíc kilometrů. Dnes se už po kaná
lech nedopravuje dřevo, uhlí nebo mouka, ale lidé. Pro
pohodové strávení prázdnin na obytném člunu jim stačí
jen pochopit jeho řízení při krátkém zácviku.
Anglie – kolébka průplavů
První ucelená plavební síť na světě vznikla ve Velké Británii (foto č. 1, 3). Dnes se jejích 3000 km délky využívá
především k rekreaci. Mezi Liverpoolem a Londýnem,
v oblasti zvané Midlands, vytvářejí kanály spolu s řekami
bludiště dlouhé 3200 km. Průplav Llangollen překonává
velšskou pahorkatinu 40 tunely a mnoha akvadukty. Dovolenou bez zdymadel nabízí 400 km vodních cest Norfolk
2
Broads u města Norwich. Ve Skotsku je největší atrakcí
Kaledonský průplav, který zem od roku 1822 protíná od
moře k moři s pomocí protáhlých vnitrozemských jezer
včetně legendárního Loch Ness. Drsnou krajinu hor tu
projasňují místní whisky a festivaly dudáckých kapel.
Ten, kdo má raději konzervativní Anglii, může vyrazit na
královskou Temži obklopenou historickými památkami.
Francouzská vodní síť se vine mezi vinicemi
Středozemní moře spojuje s Atlantikem po celé Francii síť
kanálů, které dohromady měří 7531 km. Obsahuje více
než 2000 plavebních komor, 34 průplavních tunelů – včetně prvního na světě v Malpas – a spoustu akvaduktů. Dá
se tu plout stovkami různých tras, které ukazují nebývalou
rozmanitost krajiny, gastronomie a kultury. Canal du Midi
(foto č. 2) je dokonce zapsán v seznamu UNESCO jako
součást světového kulturního dědictví.
Zemí tulipánů, sýrů a větrných mlýnů
Holandsko nabízí v osmi provinciích přes 5000 km vodních cest vhodných pro bezprůkazovou plavbu. Jeho
dvě plavební oblasti, fríská jezerní (foto č. 4) a region
Amsterdam–Utrecht, se liší krajinou i kulturou. Kanály se
tu ospale vinou mezi lány květin, kolem větrných mlýnů,
vesnických trhů i centrem rušných měst jako je i Amster-
dam (foto č. 5). V rovinaté holandské krajině stačí k cestování po vodě jen malý počet plavebních komor. Prvkem
limitujícím plavbu jsou pouze pohyblivé mosty, které mají
různou provozní dobu. Nejvyhledávanější jsou tu plavby
na jaře, kdy v zemi rozkvetou miliony tulipánů.
Malá země s velkými technickými díly
Belgie disponuje téměř 2000 km splavných řek a průplavů. Její přírodní podmínky pro plavbu však nejsou tak
jednoduché jako v Nizozemsku. Jednotlivé belgické vodní
cesty totiž neprobíhají pouze rovinatým přímořím severu,
ale i jižními oblastmi s velmi členitým terénem, kde bylo
nutné při stavbě vodních cest budovat velké množství
plavebních stupňů a často zřizovat i velkorysé a nákladné
plavební objekty. Není náhodou, že právě v Belgii bylo
postaveno nejmohutnější lodní zdvihadlo v Evropě, které
u města Strépy překonává spád 73 výškových metrů.
3
Dnes slouží výhradně k rekreační plavbě. Pohybovat se na něm mohou pět metrů široké lodě s ponorem
do 80 cm. Na kanálových úsecích je jejich rychlost omezena na 8 km/hodinu. Plují zde nejen větší výletní lodě, ale
v přístavech si návštěvníci mohou půjčit motorové čluny
pro kratší vyjížďky i obytné hausbóty určené k delším
pobytům. K jejich řízení není zapotřebí žádné zvláštní
povolení či průkaz, stačí pouze proškolení.
Odemykání plavební sezony na Baťově kanále se
slavnostně odehrává každý rok přesně na prvního máje.
K „zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá 28. října. Obě
zmiňované akce bývají slavnostní a je na ně zvána široká
veřejnost. Většinou je doprovází kulturní program a samozřejmě plavby na lodích. Každý rok navíc chystají obce
kolem našeho jediného plavebního průplavu řadu dalších
akcí, aby do regionu přitáhly pozornost návštěvníků. In-
Za italským sluncem, vínem a romantikou
V Itálii nabízí nejromantičtější plavby řeka Pád a moře
podél Benátské laguny. Do starodávné Padovy z ní míří
Brentský kanál a průplav Bianco vede do Mantovy. Vinou
se poli, vinicemi, olivovými háji a ovocnými sady, kde své
stopy zanechali už staří Etruskové či Římané.
Nový německý rybářský ráj
Kromě cest po Rýnu či Dunaji se v Německu nedávno
otevřela možnost až 300km plavby po Meklenburských
jezerech u Berlína a brandenburských vodních cestách.
Zůstala zde téměř nedotčená příroda s množstvím ryb.
Zvlášť rybaření na Meklenburských jezerech se stalo
legendou. Úhoři, okouni, štiky, kapři, sumci a candáti, to
je jen malý výběr možných úlovků. Obdobné možnosti
poskytují i Mazurská jezera na severovýchodě Polska.
Dovolenou na sladké vodě je možné trávit i ve Španělsku a v Portugalsku, nedotčenou krajinu si z vodní hladiny
můžete prohlížet také ve Švédsku. V Norsku zase jezera
spojuje 105 km dlouhý Telemarský kanál, který 27 zdvihadly překonává rozdíl 72 m v jezerních hladinách. Více
zjistíte na www.tvadams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.
html, www.dovolenaslodi.cz, www.crystalcruise.cz,
www.hausboty.com nebo na www.hausboty4u.cz.
spirovaly se v Anglii, Francii či Holandsku, kde kanály propojují nejen jednotlivá města, ale i historii a současnost,
přírodu a technický um a hlavně lidi – domácí obyvatele
a jejich hosty. Těm u nás nabízí okolí kanálu i mnoho příležitostí k poznání historických, přírodních i technických
památek. Vyjmenovat všechny není možné, tak snad jen
pro připomenutí – nedaleko se nachází arcibiskupský
zámek a zahrady v Kroměříži, přírodní park Záhlinické
rybníky, větrné mlýny ve Velkých Těšanech a Kuželově,
slovanský archeoskanzen Modrá či mnoho vinných sklípků. Kanál lemuje i asi 80 km dlouhá cyklistická stezka,
která vede po rovině a je vhodná i pro in-line bruslaře. Podrobnosti obsahují webové stránky www.batacanal.cz.
Baťův kanál je u nás osamoceným technickým dílem, které na Slovácku podstatně oživilo turistický ruch.
Osud dalšího vodního koridoru, který by propojil řeky
Dunaj, Odru a Labe a o jehož výstavbu se pokusil už císař
Karel IV., je zatím ve hvězdách. Vytvořil by ekonomicky
efektivní vodní křižovatku evropského významu, důležitou
po stránce dopravní, obchodní, hospodářské i rekreační.
Snad i na jeho stavbu časem dojde. Více o něm naleznete
na internetových stránkách www.dol.cz.
stranu připravila Lenka Svobodová
4
5
foto Profimedia