Metrostav

Strana 3

Léto a voda patří k sobě. Dovolenou je možné trávit

u moří, řek, jezer, rybníků či bazénů. Nebo taky na

kanálech – vodních komunikacích, které přirozené vo-

doteče doplnily do rozsáhlé sítě, jež v Evropě dosahuje

celkové délky 40 tisíc kilometrů. Dnes se už po kaná-

lech nedopravuje dřevo, uhlí nebo mouka, ale lidé. Pro

pohodové strávení prázdnin na obytném člunu jim stačí

jen pochopit jeho řízení při krátkém zácviku.

Anglie – kolébka průplavů

První ucelená plavební síť na světě vznikla ve Velké Bri-

tánii (foto č. 1, 3). Dnes se jejích 3000 km délky využívá

především k rekreaci. Mezi Liverpoolem a Londýnem,

voblasti zvané Midlands, vytvářejí kanály spolu s řekami

bludiště dlouhé 3200 km. Průplav Llangollen překonává

velšskou pahorkatinu 40 tunely a mnoha akvadukty. Do-

volenou bez zdymadel nabízí 400 km vodních cest Norfolk

Broads u města Norwich. Ve Skotsku je největší atrakcí

Kaledonský průplav, který zem od roku 1822 protíná od

moře kmoři s pomocí protáhlých vnitrozemských jezer

včetně legendárního Loch Ness. Drsnou krajinu hor tu

projasňují místní whisky a festivaly dudáckých kapel.

Ten, kdo má raději konzervativní Anglii, může vyrazit na

královskou Temži obklopenou historickými památkami.

Francouzská vodní síť se vine mezi vinicemi

Středozemní moře spojuje sAtlantikem po celé Francii síť

kanálů, které dohromady měří 7531 km. Obsahuje více

než 2000 plavebních komor, 34 průplavních tunelů – včet-

ně prvního na světě v Malpas – a spoustu akvaduktů. Dá

se tu plout stovkami různých tras, které ukazují nebývalou

rozmanitost krajiny, gastronomie a kultury. Canal du Midi

(foto č. 2) je dokonce zapsán v seznamu UNESCO jako

součást světového kulturního dědictví.

Zemí tulipánů, sýrů a větrných mlýnů

Holandsko nabízí vosmi provinciích přes 5000km vod-

ních cest vhodných pro bezprůkazovou plavbu. Jeho

dvě plavební oblasti, fríská jezerní (foto č. 4) a region

Amsterdam–Utrecht, se liší krajinou ikulturou. Kanály se

tu ospale vinou mezilány květin, kolem větrných mlýnů,

vesnických trhů i centrem rušných měst jako je i Amster-

dam (foto č.5). Vrovinaté holandské krajině stačí k ces-

tování po vodě jen malý počet plavebních komor. Prvkem

limitujícím plavbu jsou pouze pohyblivé mosty, které mají

různou provozní dobu. Nejvyhledávanější jsou tu plavby

na jaře, kdy v zemi rozkvetou miliony tulipánů.

Malá země svelkými technickými díly

Belgie disponuje téměř 2000 km splavných řek a průpla-

vů. Její přírodní podmínky pro plavbu však nejsou tak

jednoduché jako vNizozemsku. Jednotlivé belgické vodní

cesty totiž neprobíhají pouze rovinatým přímořím severu,

ale i jižními oblastmi s velmi členitým terénem, kde bylo

nutné při stavbě vodních cest budovat velké množství

plavebních stupňů a často zřizovat i velkorysé a nákladné

plavební objekty. Není náhodou, že právě v Belgii bylo

postaveno nejmohutnější lodní zdvihadlo vEvropě, které

u města Strépy překonává spád 73výškových metrů.

Za italským sluncem, vínem a romantikou

V Itálii nabízí nejromantičtější plavby řeka Pád a moře

podélBenátské laguny. Do starodávné Padovy z ní míří

Brentský kanál a průplav Bianco vede do Mantovy. Vinou

se poli, vinicemi, olivovými háji a ovocnými sady, kde své

stopy zanechali už staří Etruskové či Římané.

Nový německý rybářský ráj

Kromě cest po Rýnu či Dunaji se v Německu nedávno

otevřela možnost až 300km plavby po Meklenburských

jezerech u Berlína a brandenburských vodních cestách.

Zůstala zde téměř nedotčená příroda smnožstvím ryb.

Zvlášť rybaření na Meklenburských jezerech se stalo

legendou. Úhoři, okouni, štiky, kapři, sumci a candáti, to

je jen malý výběr možných úlovků. Obdobné možnosti

poskytují i Mazurská jezera na severovýchodě Polska.

Dovolenou na sladké vodě je možné trávit i ve Španěl-

sku a vPortugalsku, nedotčenou krajinu si zvodní hladiny

můžete prohlížet také ve Švédsku. V Norsku zase jezera

spojuje 105 km dlouhý Telemarský kanál, který 27zdvi-

hadly překonává rozdíl 72 m v jezerních hladinách. Více

zjistíte na www.tv-adams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.

html, www.dovolenaslodi.cz, www.crystalcruise.cz,

www.hausboty.com nebo na www.hausboty4u.cz.

Vzhůru napalubu

Vodní turistika vnašich zemích kvete. Řeky v létě plní

vodáci na kánoích, na přehradách se prohánějí pla-

chetnice. Umělý kanál však máme pro lodě jen jeden

– mezi Otrokovicemi aRohatcem jej napopud Tomáše

Bati vybudoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín.

Baťův plavební kanál, postavený v letech 1934–1938,

byl původně určený k dopravě lignitu z ratíškovických

dolů dootrokovické elektrárny. Plavba poněm však byla

zekonomických důvodů v roce 1960 ukončena a od té

doby chátral. Teprve vroce 1996 se kjeho obnově spojily

okolní obce, aby podpořily rozvoj turistiky v regionu.

Sjízdná trasa Baťova kanálu dnes měří 53 km, víc než

polovina zní se vine korytem řeky Moravy azbytek vede

umělým průplavem (mapa). Je naněm 13 plavebních ko-

mor, které celkem překonávají výšku 18,6 m, 10 přístavů

(foto) a16přístavišť. Kanál je průměrně 1,5 m hluboký

a12 m široký. Najeho cestě je postaveno přes 50 mostů

amnohé znich jsou unikátní technickou památkou. Díky

přístavu Skalica, který vznikl v roce 2007 aslouží jako

hraniční přechod mezi Českem aSlovenskem, se kanál za-

řadil kmezinárodním vodním cestám. Vjeho úpravách se

ještě bude pokračovat výstavbou dvou plavebních komor,

aby sdélkou 76 km dosáhl až doHodonína aKroměříže.

Dnes slouží výhradně k rekreační plavbě. Pohybo-

vat se naněm mohou pět metrů široké lodě sponorem

do80 cm. Nakanálových úsecích je jejich rychlost ome-

zena na8 km/hodinu. Plují zde nejen větší výletní lodě, ale

vpřístavech si návštěvníci mohou půjčit motorové čluny

pro kratší vyjížďky i obytné hausbóty určené k delším

pobytům. K jejich řízení není zapotřebí žádné zvláštní

povolení či průkaz, stačí pouze proškolení.

Odemykání plavební sezony na Baťově kanále se

slavnostně odehrává každý rok přesně naprvního máje.

K„zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá 28. října. Obě

zmiňované akce bývají slavnostní aje naně zvána široká

veřejnost. Většinou je doprovází kulturní program asa-

mozřejmě plavby nalodích. Každý rok navíc chystají obce

kolem našeho jediného plavebního průplavu řadu dalších

akcí, aby doregionu přitáhly pozornost návštěvníků. In-

spirovaly se vAnglii, Francii či Holandsku, kde kanály pro-

pojují nejen jednotlivá města, ale ihistorii asoučasnost,

přírodu atechnický um ahlavně lidi – domácí obyvatele

ajejich hosty. Těm unás nabízí okolí kanálu imnoho pří-

ležitostí kpoznání historických, přírodních itechnických

památek. Vyjmenovat všechny není možné, tak snad jen

pro připomenutí – nedaleko se nachází arcibiskupský

zámek a zahrady v Kroměříži, přírodní park Záhlinické

rybníky, větrné mlýny veVelkých Těšanech aKuželově,

slovanský archeoskanzen Modrá či mnoho vinných sklíp-

ků. Kanál lemuje i asi 80 km dlouhá cyklistická stezka,

která vede porovině aje vhodná ipro in-line bruslaře. Po-

drobnosti obsahují webové stránky www.batacanal.cz.

Baťův kanál je u nás osamoceným technickým dí-

lem, které naSlovácku podstatně oživilo turistický ruch.

Osud dalšího vodního koridoru, který by propojil řeky

Dunaj, Odru aLabe aojehož výstavbu se pokusil už císař

KarelIV., je zatím vehvězdách. Vytvořil by ekonomicky

efektivní vodní křižovatku evropského významu, důležitou

postránce dopravní, obchodní, hospodářské irekreační.

Snad inajeho stavbu časem dojde. Více o něm naleznete

nainternetových stránkách www.d-o-l.cz.

stranu připravila Lenka Svobodová

foto Profimedia

Historie akuriozity

První umělé průplavy začali lidé prokazatelně budovat

už před téměř 4000 lety. Třeba vMezopotámii, Egyp-

tě či v Číně. Původně zavlažovací kanály začaly brzy

fungovat jako obchodní cesty ajiž tehdy nanich lodě

pomocí převlak překonávaly i větší terénní rozdíly.

Během času se vodní sítě rozvinuly po celém světě

avzniklo nanich imnoho stavebně zajímavých děl.

V Evropě začalo už v roce 793 na šest tisíc mužů

stavět vodní kanál Fossa Carolina, který měl z příkazu

císaře Karla Velikého propojit Rýn s Dunajem. Stavba

se ale nezdařila – vlivem dešťů se asi 3 km dlouhý kanál

brzy zanesl půdními sesuvy. Stopy kopáčů však zůstaly

dodnes patrné u města Treuchtlingen, kde je připomíná

asi 800 m dlouhý zatopený příkop avaly zeminy.

VEvropě vznikl nejstarší adodnes skutečně funkční

kanál vletech 1127 až 1272 vseverní Itálii. Jmenuje se

Naviglio Grande, měří téměř 50 km azřeky Ticino napájí

kanály proplétající se starým Milánem.

Teprve poté, co v roce 1439 v Itálii Filip z Modeny

a Fioravante z Boloně znovu vynalezli plavební komoru

(foto č. 1) – kterou přitom již ve3. století před naším leto-

počtem znali Řekové, začala se v16. století síť evropských

umělých plavebních kanálů rozrůstat. Hodně se stavěly

potřicetileté válce, velkého rozšíření se potom dočkaly

v devatenáctém století a už po sto letech začaly místo

obchodu sloužit především turistům.

Využití přírodních toků pro vodní dopravu často brá-

nily výškové rozdíly, které se nedaly překonat pomocí

plavebních komor. Údolí proto začaly překonávat vodní

mosty – potomci starověkých indických ařeckých akva-

duktů, které nejen přiváděly do měst vodu, ale občas

sloužily ipro přepravu nákladů. Rané dopravní akvaduk-

ty zkonce 17. století byly zkamene acihel. Naprůplavu

Llangollen v severním Walesu byl v roce 1805 uveden

doprovozu akvadukt Pontcysyllte (foto č.2). Stal se nej-

větším anejdelším kanálovým mostem vBritánii – jeho

307 m dlouhý litinový žlab, který podpírá 18 kamenných

sloupů, vede téměř 37 m nad řekou Dee. Více než 660 m

dlouhý Briare aqueduct přes řeku Loiru zroku 1896 už byl

celokovový. Doroku 2003, kdy byl vMagdeburku otevřen

918 m dlouhý vodní most přes Labe, byl nejdelší nasvětě.

K nejobtížnějším úsekům při budování kanálů však

vždy patřily tunely (foto č. 3). Vseverní Anglii je dodnes

průplavný Standedge Tunnel. Byl zprovozněn po17 letech

stavby v roce 1811 na Huddersfield Narrow Canal, aby

svou délkou přes 5 km prorazil pohoří Pennine. Obchodní

dopravě sloužil až doroku 1921, dnes je součástí vyhle-

dávané turistické trasy mezi městy Huddersfield aAston.

Lodě naní v32 km dlouhém úseku musí překonat 74zdy-

madel. Zhruba stejně starý tunel u St.-Quentin ve fran-

couzské Pikardii měří 5670 m, aprotože vněm není umělá

ventilace, lodě jím dvě hodiny táhne elektrický tahač.

strana 3

2 3

S hausbótem po evropských vodních kanálech

LETNÍ PŘÍLOHA

4 5

Metrostav a.s. - noviny