Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 2
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 3
to a voda patří k sobě. Dovolenou je možné trávit
u moří, řek, jezer, rybníků či bazénů. Nebo taky na
kanálech – vodních komunikach, které přirozené vo-
dote doplnily do rozsáhlé sítě, jež v Evropě dosahuje
celkové délky 40 tisíc kilometrů. Dnes se už po ka-
lech nedopravuje dřevo, uhlí nebo mouka, ale lidé. Pro
pohodové strávení prázdnin na obytném člunu jim stačí
jen pochopit jeho řízení při krátm zácviku.
Anglie – kolébka průplavů
První ucelená plavební síť na stě vznikla ve Velké Bri-
tánii (foto č. 1, 3). Dnes se jech 3000 km délky využívá
edeím k rekreaci. Mezi Liverpoolem a Londýnem,
voblasti zvané Midlands, vytvářejí kaly spolu s řekami
bludiště dlouhé 3200 km. Pplav Llangollen překonává
veskou pahorkatinu 40 tunely a mnoha akvadukty. Do-
volenou bez zdymadel nabízí 400 km vodních cest Norfolk
Broads u města Norwich. Ve Skotsku je největší atrak
Kaledonský průplav, který zem od roku 1822 proná od
moře kmoři s pomocí protáhlých vnitrozemských jezer
etně legendárho Loch Ness. Drsnou krajinu hor tu
projasňují místní whisky a festivaly duckých kapel.
Ten, kdo má raději konzervativní Anglii, může vyrazit na
královskou Temži obklopenou historickými památkami.
Francouzská vodní síť se vine mezi vinicemi
Středozemní me spojuje sAtlantikem po celé Francii síť
kanálů, které dohromady měří 7531 km. Obsahuje více
než 2000 plavebních komor, 34 průplavních tunelů – včet-
ně prvho na stě v Malpas – a spoustu akvaduktů. Dá
se tu plout stovkami růzch tras, které ukazují nebývalou
rozmanitost krajiny, gastronomie a kultury. Canal du Midi
(foto č. 2) je dokonce zapsán v seznamu UNESCO jako
součást světového kulturního dědictví.
Zemí tulipánů, sýrů a větrných mlýnů
Holandsko nazí vosmi provinciích přes 5000km vod-
ch cest vhodných pro bezprůkazovou plavbu. Jeho
dvě plavební oblasti, fríská jezerní (foto č. 4) a region
AmsterdamUtrecht, se liší krajinou ikulturou. Kanály se
tu ospale vinou mezilány ktin, kolem větrch mnů,
vesnických trhů i centrem rušch měst jako je i Amster-
dam (foto č.5). Vrovinaté holandské krajině stačí k ces-
tování po vodě jen malý počet plavebních komor. Prvkem
limitujícím plavbu jsou pouze pohyblivé mosty, které mají
různou provozní dobu. Nejvyhledávanější jsou tu plavby
na je, kdy v zemi rozkvetou miliony tulipánů.
Malá země svelkými technickými díly
Belgie disponuje téměř 2000 km splavných řek a průpla-
. Její přírodní podmínky pro plavbu však nejsou tak
jednoduché jako vNizozemsku. Jednotlivé belgické vodní
cesty totiž neprobíhají pouze rovinatým přímořím severu,
ale i jižními oblastmi s velmi členitým terénem, kde bylo
nutné při stavbě vodch cest budovat velké množství
plavebních stuů a často zřizovat i velkorysé a nákladné
plavební objekty. Není náhodou, že právě v Belgii bylo
postaveno nejmohutnější lodní zdvihadlo vEvropě, které
u města Strépy překová sd 73výškových metrů.
Za italským sluncem, vínem a romantikou
V Itálii nabízí nejromantičtější plavby řeka Pád a moře
polBenátské laguny. Do starovné Padovy z ní míří
Brentský kanál a průplav Bianco vede do Mantovy. Vinou
se poli, vinicemi, olivovými háji a ovocnými sady, kde své
stopy zanechali už stí Etruskové či Říma.
Nový německý rybářský ráj
Kromě cest po Rýnu či Dunaji se v Německu nedávno
otevřela mnost až 300km plavby po Meklenburských
jezerech u Berna a brandenburských vodních cestách.
stala zde téměř nedoená příroda smnstvím ryb.
Zvšť rybaření na Meklenburských jezerech se stalo
legendou. Úhoři, okouni, štiky, kapři, sumci a candáti, to
je jen malý výběr možných úlovků. Obdobné možnosti
poskytují i Mazurská jezera na severovýchodě Polska.
Dovolenou na sladké vodě je mné trávit i ve Španěl-
sku a vPortugalsku, nedotčenou krajinu si zvodní hladiny
žete prohžet také ve Švédsku. V Norsku zase jezera
spojuje 105 km dlouhý Telemarský kanál, který 27zdvi-
hadly překonává rozl 72 m v jezerch hladinách. Více
zjistíte na www.tv-adams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.
html, www.dovolenaslodi.cz, www.crystalcruise.cz,
www.hausboty.com nebo na www.hausboty4u.cz.
Vzhůru napalubu
Vodní turistika vnašich zech kvete. Řeky v létě pl
voci na kánoích, na přehradách se projí pla-
chetnice. Ulý kanál však máme pro lodě jen jeden
– mezi Otrokovicemi aRohatcem jej napopud Tomáše
Bati vybudoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín.
Baťův plavební kanál, postavený v letech 1934–1938,
byl původně určený k dopravě lignitu z ratíškovických
dolů dootrokovické elektrárny. Plavba poněm však byla
zekonomických důvodů v roce 1960 ukoena a od té
doby chátral. Teprve vroce 1996 se kjeho obnově spojily
okolní obce, aby podpily rozvoj turistiky v regionu.
Szdná trasa Baťova kanálu dnes měří 53 km, víc n
polovina zní se vine korytem řeky Moravy azbytek vede
umělým průplavem (mapa). Je naněm 13 plavebch ko-
mor, které celkem překovají výšku 18,6 m, 10 přístavů
(foto) a16přístavišť. Kanál je průměrně 1,5 m hluboký
a12 m široký. Najeho cestě je postaveno přes 50 mos
amnohé znich jsou unikátní technickou památkou. Díky
ístavu Skalica, který vznikl v roce 2007 aslouží jako
hraniční přechod mezi Českem aSlovenskem, se kanál za-
řadil kmezinárodním vodm cestám. Vjeho úpravách se
ještě bude pokračovat výstavbou dvou plavebních komor,
aby sdélkou 76 km dosáhl až doHodonína aKroměříže.
Dnes sloí výhradně k rekrení plav. Pohybo-
vat se nam mohou pět metrů široké lodě sponorem
do80 cm. Nakanálových úsecích je jejich rychlost ome-
zena na8 km/hodinu. Plují zde nejen větší výletní lo, ale
vístavech si návštěvci mohou půjčit motorové čluny
pro kratší vyžďky i obytné hausbóty určené k deím
pobytům. K jejich řízení není zapoebí žádné zvláštní
povolení či průkaz, stačí pouze proškolení.
Odemykání plavební sezony na Baťově kanále se
slavnostně odehrává každý rok přesně naprvního máje.
K„zimmu spánku“ se vodní cesta ukládá 28. října. Obě
zmované akce bývají slavnostní aje naně zvána široká
veřejnost. Většinou je doprovází kulturní program asa-
mozřejmě plavby nalodích. Každý rok navíc chystají obce
kolem našeho jediného plavebního průplavu řadu dalších
akcí, aby doregionu přitáhly pozornost návštěvků. In-
spirovaly se vAnglii, Francii či Holandsku, kde kanály pro-
pojují nejen jednotlivá města, ale ihistorii asoučasnost,
írodu atechnický um ahlavně lidi – domácí obyvatele
ajejich hosty. Těm unás nazí okolí kanálu imnoho pří-
ležitostí kpoznání historických, přírodních itechnických
patek. Vyjmenovat všechny není možné, tak snad jen
pro připomenutí – nedaleko se nachází arcibiskupský
zámek a zahrady v Kroměříži, přírodní park Záhlinické
rybníky, větrné mlýny veVelkých Těšanech aKuželo,
slovanský archeoskanzen Modrá či mnoho vinných sklíp-
. Kanál lemuje i asi 80 km dlouhá cyklistická stezka,
která vede porovině aje vhodná ipro in-line bruslaře. Po-
drobnosti obsahují webové stránky www.batacanal.cz.
Baťův kal je u nás osamoceným technickým dí-
lem, které naSlovácku podstatně oživilo turistický ruch.
Osud dalšího vodního koridoru, který by propojil řeky
Dunaj, Odru aLabe aojehož výstavbu se pokusil už císař
KarelIV., je zam vehvězch. Vytvořil by ekonomicky
efektivní vodní křižovatku evropského významu, důležitou
postránce doprav, obchodní, hospodářské irekreační.
Snad inajeho stavbu časem dojde. Více o něm naleznete
nainternetových stránkách www.d-o-l.cz.
stranu připravila Lenka Svobodová
foto Profimedia
Historie akuriozity
První ulé průplavy začali lidé prokazatelně budovat
už před téměř 4000 lety. Třeba vMezopotámii, Egyp-
tě či v Číně. Původně zavlažovací kaly zaly brzy
fungovat jako obchodní cesty ajiž tehdy nanich lodě
pomocí převlak překonávaly i větší terénní rozly.
hem času se vodní sítě rozvinuly po celém světě
avzniklo nanich imnoho stavebně zajímavých děl.
V Evropě začalo už v roce 793 na šest tisíc mů
stat vodní kal Fossa Carolina, který měl z příkazu
saře Karla Velikého propojit Rýn s Dunajem. Stavba
se ale nezdila – vlivem dťů se asi 3 km dlouhý kal
brzy zanesl půdními sesuvy. Stopy kočů však zůstaly
dodnes patrné u města Treuchtlingen, kde je připomíná
asi 800 m dlouhý zatopený příkop avaly zeminy.
VEvropě vznikl nejstarší adodnes skutně funkční
kanál vletech 1127 až 1272 vseverní Itálii. Jmenuje se
Naviglio Grande, měří téř 50 km azřeky Ticino na
kanály proplétající se starým Minem.
Teprve po, co v roce 1439 v Itálii Filip z Modeny
a Fioravante z Boloně znovu vynalezli plavební komoru
(foto č. 1) – kterou přitom již ve3. století před naším leto-
počtem znali Řeko, zala se v16. století síť evropských
umělých plavebch kanálů rozrůstat. Hodně se stavěly
potřicetileté válce, velkého rozšíření se potom dočkaly
v devatenáctém století a už po sto letech začaly místo
obchodu sloužit především turistům.
Využití přírodch toků pro vodní dopravu často brá-
nily výškové rozly, které se nedaly překonat pomocí
plavebních komor. Údolí proto začaly překonávat vodní
mosty – potomci starokých indických ařeckých akva-
duktů, které nejen přiváděly do měst vodu, ale občas
sloužily ipro přepravu nákla. Rané dopravní akvaduk-
ty zkonce 17. století byly zkamene acihel. Naprůplavu
Llangollen v severním Walesu byl v roce 1805 uveden
doprovozu akvadukt Pontcysyllte (foto č.2). Stal se nej-
tším anejdelším kanálovým mostem vBritánii – jeho
307 m dlouhý litinový žlab, který podpírá 18 kamench
sloupů, vede téř 37 m nad řekou Dee. Více než 660 m
dlouhý Briare aqueduct přes řeku Loiru zroku 1896 už byl
celokovový. Doroku 2003, kdy byl vMagdeburku oteen
918 m dlouhý vodní most přes Labe, byl nejdelší nasvě.
K nejobtížnějším úsekům při budoní kanálů však
vždy patřily tunely (foto č. 3). Vseverní Anglii je dodnes
průplavný Standedge Tunnel. Byl zprovozn po17 letech
stavby v roce 1811 na Huddersfield Narrow Canal, aby
svou délkou přes 5 km prorazil pohoří Pennine. Obchodní
dopravě sloužil až doroku 1921, dnes je soástí vyhle-
vané turistické trasy mezi městy Huddersfield aAston.
Lodě naní v32 km dlouhém úseku musí překonat 74zdy-
madel. Zhruba stejně starý tunel u St.-Quentin ve fran-
couzské Pikardii měří 5670 m, aprote vněm není umělá
ventilace, lodě jím dvě hodiny táhne elektrický tah.
strana 3
2
3
2 3
1
S hausbótem po evropských vodních kanálech
LETNÍ PŘÍLOHA
1
4 5
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 1
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 2
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 3
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 4
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 5
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 6
Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 14-15/2012, Strana 6

Strana 6

3

Sending statistics … done (682 ms)

Rendering Strana 4 (103871): (0/1) (676 ms)

Rendering Strana 3 (103870): (0/1) (738 ms)

Rendering Strana 2 (103868): (0/1) (738 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3071/vth120490-1.jpg (3x)

 i3071/vth120492-1.jpg (3x)

 i3071/bg103870.svg

 i3071/vth120493-1.jpg (3x)

 i3071/vth120488-1.jpg

 i3071/vth120494-1.jpg

 i3071/vth120496-1.jpg