strana 3

LeTNÍ PŘÍLOHA

Historie a kuriozity

vzhůru na palubu

První umělé průplavy začali lidé prokazatelně budovat

už před téměř 4000 lety. Třeba v Mezopotámii, Egyp­

tě či v Číně. Původně zavlažovací kanály začaly brzy

fungovat jako obchodní cesty a již tehdy na nich lodě

pomocí převlak překonávaly i větší terénní rozdíly.

Během času se vodní sítě rozvinuly po celém světě

a vzniklo na nich i mnoho stavebně zajímavých děl.

V Evropě začalo už v roce 793 na šest tisíc mužů

stavět vodní kanál Fossa Carolina, který měl z příkazu

císaře Karla Velikého propojit Rýn s Dunajem. Stavba

se ale nezdařila – vlivem dešťů se asi 3 km dlouhý kanál

brzy zanesl půdními sesuvy. Stopy kopáčů však zůstaly

dodnes patrné u města Treuchtlingen, kde je připomíná

asi 800 m dlouhý zatopený příkop a valy zeminy.

V Evropě vznikl nejstarší a dodnes skutečně funkční

kanál v letech 1127 až 1272 v severní Itálii. Jmenuje se

Naviglio Grande, měří téměř 50 km a z řeky Ticino napájí

kanály proplétající se starým Milánem.

Teprve poté, co v roce 1439 v Itálii Filip z Modeny

a Fioravante z Boloně znovu vynalezli plavební komoru

(foto č. 1) – kterou přitom již ve 3. století před naším letopočtem znali Řekové, začala se v 16. století síť evropských

umělých plavebních kanálů rozrůstat. Hodně se stavěly

po třicetileté válce, velkého rozšíření se potom dočkaly

v devatenáctém století a už po sto letech začaly místo

obchodu sloužit především turistům.

Vodní turistika v našich zemích kvete. Řeky v létě plní

vodáci na kánoích, na přehradách se prohánějí pla­

chetnice. Umělý kanál však máme pro lodě jen jeden

– mezi Otrokovicemi a Rohatcem jej na popud Tomáše

Bati vybudoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín.

Baťův plavební kanál, postavený v letech 1934–1938,

byl původně určený k dopravě lignitu z ratíškovických

dolů do otrokovické elektrárny. Plavba po něm však byla

z ekonomických důvodů v roce 1960 ukončena a od té

doby chátral. Teprve v roce 1996 se k jeho obnově spojily

okolní obce, aby podpořily rozvoj turistiky v regionu.

Sjízdná trasa Baťova kanálu dnes měří 53 km, víc než

polovina z ní se vine korytem řeky Moravy a zbytek vede

umělým průplavem (mapa). Je na něm 13 plavebních komor, které celkem překonávají výšku 18,6 m, 10 přístavů

(foto) a 16 přístavišť. Kanál je průměrně 1,5 m hluboký

a 12 m široký. Na jeho cestě je postaveno přes 50 mostů

a mnohé z nich jsou unikátní technickou památkou. Díky

přístavu Skalica, který vznikl v roce 2007 a slouží jako

hraniční přechod mezi Českem a Slovenskem, se kanál zařadil k mezinárodním vodním cestám. V jeho úpravách se

ještě bude pokračovat výstavbou dvou plavebních komor,

aby s délkou 76 km dosáhl až do Hodonína a Kroměříže.

1

Využití přírodních toků pro vodní dopravu často bránily výškové rozdíly, které se nedaly překonat pomocí

plavebních komor. Údolí proto začaly překonávat vodní

mosty – potomci starověkých indických a řeckých akvaduktů, které nejen přiváděly do měst vodu, ale občas

sloužily i pro přepravu nákladů. Rané dopravní akvadukty z konce 17. století byly z kamene a cihel. Na průplavu

Llangollen v severním Walesu byl v roce 1805 uveden

do provozu akvadukt Pontcysyllte (foto č. 2). Stal se největším a nejdelším kanálovým mostem v Británii – jeho

307 m dlouhý litinový žlab, který podpírá 18 kamenných

sloupů, vede téměř 37 m nad řekou Dee. Více než 660 m

dlouhý Briare aqueduct přes řeku Loiru z roku 1896 už byl

celokovový. Do roku 2003, kdy byl v Magdeburku otevřen

918 m dlouhý vodní most přes Labe, byl nejdelší na světě.

2

3

K nejobtížnějším úsekům při budování kanálů však

vždy patřily tunely (foto č. 3). V severní Anglii je dodnes

průplavný Standedge Tunnel. Byl zprovozněn po 17 letech

stavby v roce 1811 na Huddersfield Narrow Canal, aby

svou délkou přes 5 km prorazil pohoří Pennine. Obchodní

dopravě sloužil až do roku 1921, dnes je součástí vyhledávané turistické trasy mezi městy Huddersfield a Aston.

Lodě na ní v 32 km dlouhém úseku musí překonat 74 zdymadel. Zhruba stejně starý tunel u St.-Quentin ve francouzské Pikardii měří 5670 m, a protože v něm není umělá

ventilace, lodě jím dvě hodiny táhne elektrický tahač.

1

S hausbótem po evropských vodních kanálech

Léto a voda patří k sobě. Dovolenou je možné trávit

u moří, řek, jezer, rybníků či bazénů. Nebo taky na

kanálech – vodních komunikacích, které přirozené vo­

doteče doplnily do rozsáhlé sítě, jež v Evropě dosahuje

celkové délky 40 tisíc kilometrů. Dnes se už po kaná­

lech nedopravuje dřevo, uhlí nebo mouka, ale lidé. Pro

pohodové strávení prázdnin na obytném člunu jim stačí

jen pochopit jeho řízení při krátkém zácviku.

Anglie – kolébka průplavů

První ucelená plavební síť na světě vznikla ve Velké Británii (foto č. 1, 3). Dnes se jejích 3000 km délky využívá

především k rekreaci. Mezi Liverpoolem a Londýnem,

v oblasti zvané Midlands, vytvářejí kanály spolu s řekami

bludiště dlouhé 3200 km. Průplav Llangollen překonává

velšskou pahorkatinu 40 tunely a mnoha akvadukty. Dovolenou bez zdymadel nabízí 400 km vodních cest Norfolk

2

Broads u města Norwich. Ve Skotsku je největší atrakcí

Kaledonský průplav, který zem od roku 1822 protíná od

moře k moři s pomocí protáhlých vnitrozemských jezer

včetně legendárního Loch Ness. Drsnou krajinu hor tu

projasňují místní whisky a festivaly dudáckých kapel.

Ten, kdo má raději konzervativní Anglii, může vyrazit na

královskou Temži obklopenou historickými památkami.

Francouzská vodní síť se vine mezi vinicemi

Středozemní moře spojuje s Atlantikem po celé Francii síť

kanálů, které dohromady měří 7531 km. Obsahuje více

než 2000 plavebních komor, 34 průplavních tunelů – včetně prvního na světě v Malpas – a spoustu akvaduktů. Dá

se tu plout stovkami různých tras, které ukazují nebývalou

rozmanitost krajiny, gastronomie a kultury. Canal du Midi

(foto č. 2) je dokonce zapsán v seznamu UNESCO jako

součást světového kulturního dědictví.

Zemí tulipánů, sýrů a větrných mlýnů

Holandsko nabízí v osmi provinciích přes 5000 km vodních cest vhodných pro bezprůkazovou plavbu. Jeho

dvě plavební oblasti, fríská jezerní (foto č. 4) a region

Amsterdam–Utrecht, se liší krajinou i kulturou. Kanály se

tu ospale vinou mezi lány květin, kolem větrných mlýnů,

vesnických trhů i centrem rušných měst jako je i Amster-

dam (foto č. 5). V rovinaté holandské krajině stačí k cestování po vodě jen malý počet plavebních komor. Prvkem

limitujícím plavbu jsou pouze pohyblivé mosty, které mají

různou provozní dobu. Nejvyhledávanější jsou tu plavby

na jaře, kdy v zemi rozkvetou miliony tulipánů.

Malá země s velkými technickými díly

Belgie disponuje téměř 2000 km splavných řek a průplavů. Její přírodní podmínky pro plavbu však nejsou tak

jednoduché jako v Nizozemsku. Jednotlivé belgické vodní

cesty totiž neprobíhají pouze rovinatým přímořím severu,

ale i jižními oblastmi s velmi členitým terénem, kde bylo

nutné při stavbě vodních cest budovat velké množství

plavebních stupňů a často zřizovat i velkorysé a nákladné

plavební objekty. Není náhodou, že právě v Belgii bylo

postaveno nejmohutnější lodní zdvihadlo v Evropě, které

u města Strépy překonává spád 73 výškových metrů.

3

Dnes slouží výhradně k rekreační plavbě. Pohybovat se na něm mohou pět metrů široké lodě s ponorem

do 80 cm. Na kanálových úsecích je jejich rychlost omezena na 8 km/hodinu. Plují zde nejen větší výletní lodě, ale

v přístavech si návštěvníci mohou půjčit motorové čluny

pro kratší vyjížďky i obytné hausbóty určené k delším

pobytům. K jejich řízení není zapotřebí žádné zvláštní

povolení či průkaz, stačí pouze proškolení.

Odemykání plavební sezony na Baťově kanále se

slavnostně odehrává každý rok přesně na prvního máje.

K „zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá 28. října. Obě

zmiňované akce bývají slavnostní a je na ně zvána široká

veřejnost. Většinou je doprovází kulturní program a samozřejmě plavby na lodích. Každý rok navíc chystají obce

kolem našeho jediného plavebního průplavu řadu dalších

akcí, aby do regionu přitáhly pozornost návštěvníků. In-

Za italským sluncem, vínem a romantikou

V Itálii nabízí nejromantičtější plavby řeka Pád a moře

podél Benátské laguny. Do starodávné Padovy z ní míří

Brentský kanál a průplav Bianco vede do Mantovy. Vinou

se poli, vinicemi, olivovými háji a ovocnými sady, kde své

stopy zanechali už staří Etruskové či Římané.

Nový německý rybářský ráj

Kromě cest po Rýnu či Dunaji se v Německu nedávno

otevřela možnost až 300km plavby po Meklenburských

jezerech u Berlína a brandenburských vodních cestách.

Zůstala zde téměř nedotčená příroda s množstvím ryb.

Zvlášť rybaření na Meklenburských jezerech se stalo

legendou. Úhoři, okouni, štiky, kapři, sumci a candáti, to

je jen malý výběr možných úlovků. Obdobné možnosti

poskytují i Mazurská jezera na severovýchodě Polska.

Dovolenou na sladké vodě je možné trávit i ve Španělsku a v Portugalsku, nedotčenou krajinu si z vodní hladiny

můžete prohlížet také ve Švédsku. V Norsku zase jezera

spojuje 105 km dlouhý Telemarský kanál, který 27 zdvihadly překonává rozdíl 72 m v jezerních hladinách. Více

zjistíte na www.tv­adams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.

html, www.dovolenaslodi.cz, www.crystalcruise.cz,

www.hausboty.com nebo na www.hausboty4u.cz.

spirovaly se v Anglii, Francii či Holandsku, kde kanály propojují nejen jednotlivá města, ale i historii a současnost,

přírodu a technický um a hlavně lidi – domácí obyvatele

a jejich hosty. Těm u nás nabízí okolí kanálu i mnoho příležitostí k poznání historických, přírodních i technických

památek. Vyjmenovat všechny není možné, tak snad jen

pro připomenutí – nedaleko se nachází arcibiskupský

zámek a zahrady v Kroměříži, přírodní park Záhlinické

rybníky, větrné mlýny ve Velkých Těšanech a Kuželově,

slovanský archeoskanzen Modrá či mnoho vinných sklípků. Kanál lemuje i asi 80 km dlouhá cyklistická stezka,

která vede po rovině a je vhodná i pro in-line bruslaře. Podrobnosti obsahují webové stránky www.batacanal.cz.

Baťův kanál je u nás osamoceným technickým dílem, které na Slovácku podstatně oživilo turistický ruch.

Osud dalšího vodního koridoru, který by propojil řeky

Dunaj, Odru a Labe a o jehož výstavbu se pokusil už císař

Karel IV., je zatím ve hvězdách. Vytvořil by ekonomicky

efektivní vodní křižovatku evropského významu, důležitou

po stránce dopravní, obchodní, hospodářské i rekreační.

Snad i na jeho stavbu časem dojde. Více o něm naleznete

na internetových stránkách www.d­o­l.cz.

stranu připravila Lenka Svobodová

4

5

foto Profimedia