strana 2
krev z metrostavu
PtÁme se
Na Velký pátek se zaměstnanci naší firmy už potřinácté zúčastnili akce Daruj krev s Metrostavem (foto č. 1
a 2). Všem dobrovolným dárcům krve děkujeme!
Zdravotníci z výjezdového týmu oddělení hematolo
gie, biochemie a krevní transfuze ÚVN v Praze odebrali
6. dubna v Metrostavu krev všem přihlášeným, kteří se
do centrály naší společnosti k odběru dostavili! Už poně
kolikáté mezi nimi byl i Jiří Bělohlav, prezident Skupiny
Metrostav (foto č. 3). Vedoucí sestra odběrů a zpracování
krve Iveta Fořtová, která tým vedla, ocenila i samotný
ing. jiřího navrátila,
ředitele a jednatele firmy sQz
1
1
2
Metrostav: „Přišlo 48 dárců, od kterých jsme celkem
odebrali 21,6 litru krve, a z toho máme jako vždy radost.
Poprvé jsme si ale všimli, že Metrostav motivuje své pra
covníky k bezplatným odběrům i v Kolektivní smlouvě,
a to nás zaujalo.“ Firma totiž za udělení jakékoliv Janské
ho plakety za opakované bezpříspěvkové dárcovství krve
(foto č. 4, 5 a 6) může poskytnout i finanční odměnu.
3
strahovský kopec oživí moderní bytový dům
U křižovatky ulic Podbělohrská a Pod Stadiony na pražském Smíchově vyrůstá luxusní polyfunkční dům Pod
Ladronkou (obr č. 1). Pojmenování získal podle nedaleké usedlosti a parku s historickým názvem Ladronka.
Tým Ing. Tomáše Vašuta z divize 3 musel nejprve
pozemek vyčistit od stávajících staveb. Začal demolicemi
dvoupatrové, částečně podsklepené kancelářské budovy,
kterou využíval bývalý geologický ústav, a vedlejší ne
funkční trafostanice. Na jejich místě do dubna příštího
roku vyroste komplex složený ze dvou budov – čtyřpod
lažní a pětipodlažní – se společným podzemním a prvním
nadzemním podlažím (obr. č. 2). „Objekt bude založen
na pilotách, jeho podzemní část budeme provádět jako
tzv. bílou vanu,“ popisuje Ing. Vašut a pokračuje: „Nad
zemní část vytvoří železobetonové konstrukce, které
budou provádět kolegové z Doprastavu.“
Vzhledem ke svažitému terénu a garážím umístě
ným v suterénu museli stavbaři odtěžit zhruba 2500 m³
zeminy. Dnes už je stavební jáma zajištěna záporovým
pažením a jsou hotové i piloty a veškeré rozvody pod
základovou deskou. Na řadu proto přišly železobetonové
konstrukce, zatím jen v podzemním podlaží.
Komplex dvou originálních budov, pod jehož návrhem
je podepsán Ing. arch. Jan Viktorin z architektonického
ateliéru ABV, nabídne po dokončení 26 nadstandardních
bytových jednotek. Obsáhne i tři nebytové prostory o cel
kové rozloze 116 m² a odpovídající místa pro parkování:
celkem 32 garážových a venkovních parkovacích stání.
Byty v budovách Pod Ladronkou mají prakticky řeše
né dispozice ve velikosti od 1+kk s výměrou 40 m² přes
nejčastější 3+kk a 4+kk s výměrou od 65 do 119 m² až
po exkluzivní pětipokojový střešní byt o rozloze 150 m²
s rozlehlou terasou. Ke každé bytové jednotce náleží sa
mozřejmě také sklep v suterénu domu, kde budou umís
těny i nezbytné technické místnosti.
Stavbaře však nečeká jen výstavba nového domu, ale
musí mu přizpůsobit i nejbližší okolí. V plánu mají rozší
ření ulic Pod Stadiony a Podbělohorské, vybudování nové
autobusové zastávky a napojení stoky, která pozemkem
prochází, na kanalizaci uloženou pod blízkou křižovatkou.
Martina Vampulová,
vizualiz ace w w w.podladronkou.cz
Na území dnešního parku Ladronka na rozhraní
Břevnova, Vypichu a Motola se původně nacházely
rozsáhlé vinice. Koncem 17. století je koupil italský
hrabě Filip Ferdinand de la Crone, lidově přezdívaný
Ladrone. Odtud vznikl i název místa, kde hrabě
vybudoval prosperující zájezdní hostinec. Usedlost
sloužila také jako ubytovací zařízení, protože stála
při poutní cestě z Lorety do Hájku, na níž bylo později
vystavěno 20 mariánských kapliček. Jedna se
dochovala i poblíž usedlosti. Počátkem 18. století
Ladronku zničili uherští vojáci a po opravě sloužila až
do 19. století jen jako hostinec. Potom ji majitelé kvůli
malé prosperitě přeměnili na zemědělskou usedlost.
2
místo hotelu bude zatím jen wellness centrum
4
5
6
V polovině června dokončí divize 8 novostavbu rozsáhlého relaxačního centra ve Frýdlantu v Čechách
s názvem Antonie spa concept. Obyvatelé a návštěvníci tohoto severočeského města v něm budou mít
nově k dispozici patnáctimetrový krytý vyhřívaný bazén, vířivku, wellness bar a venkovní koupací jezírko. Odpočinout si budou moci při masážích, součástí
komplexu bude i vertikální turbosolárium, infrasauna,
finská sauna a kaldarium. Rodiny s dětmi zde jistě rády
využijí i nové dětské hřiště.
Původně mělo relaxační centrum Antonie spa concept
navazovat na čtyřhvězdičkový hotel Antonie. Ten měl
vzniknout přestavbou a rekonstrukcí bývalé historické
ubikace ve frýdlantské Zelené ulici, nazývané podle uby
tovaných imigrantů Řecký domov. Investor, kterým je
společnost Antonie Hotels, zde chtěl už v příštím roce
otevřít luxusní bezbariérový hotel se 40 lůžky, restaurací
a kongresovou místností. Dnes je ale všechno jinak.
„V průběhu rekonstrukce secesního viladomu Řec
ký domov se ukázalo, že základové a nosné konstrukce
budovy jsou v takovém stavu, že by jejich rekonstrukce
byla neúměrně nákladná. Investor se proto rozhodl objekt
zbourat a přepracovat celý projekt na novostavbu hotelu
na jiném místě pozemku. Po dokončení projektových prací
bude na výstavbu hotelu vypsáno nové výběrové řízení,“
vysvětluje složitou situaci na stavbě oblastní ředitel pro
Liberecký kraj Ing. Jaroslav Stuchlík z divize 8. Nicméně
návštěvníci se budou moci u relaxačního centra ubytovat
ihned po otevření, jeho součástí totiž budou i čtyři nové
apartmány. Celková kapacita bude zatím – do dokončení
novostavby hotelu – osm lůžek a dvě přistýlky.
V současnosti však nic nebrání tomu, aby už letos
v létě vyzkoušeli nové wellness centrum první návštěvní
ci. Stavbaři z divize 8 totiž už dnes ve sdružení s firmou
BERNDORF BADERBAU finišují s montáží bazénových
a wellness technologií. Následovat je budou dokončovací
práce: obklady, dlažby, finální úpravy povrchů a komple
tace sanitární techniky. Jednopodlažní budova je téměř
hotova i zvenku (foto), zbývá jen konečná úprava fasády,
kterou vzhledem k počasí nebylo možné provést dříve.
Relaxační centrum a v budoucnu snad i hotel vzniknou
díky evropské dotaci v rámci Regionálního operačního
programu Severovýchod a zcela jistě přispějí k rozvoji
cestovního ruchu ve frýdlantském výběžku na česko
polskoněmeckém trojmezí.
Martina Vampulová, foto archiv divize 8
Ing. Navrátil řídí společnost SQZ už od jejího založení
v roce 1999. Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně
se zaměřením na stavební stroje a technologie. Znalosti si později doplnil dvěma postgraduály na ČVUT
v Praze, z nichž jeden se orientoval na experimentální
metody měření v oboru pružnosti a pevnosti a druhý
na řízení technologických procesů. Po studiích více
než 10 let pracoval v Dopravních stavbách Olomouc,
naposledy jako vedoucí útvaru technického rozvoje.
Název SQZ je zkratka složená ze slov služby, kvalita
a zkoušky. Jak byste činnost firmy představil blíž?
SQZ provozuje v Praze na Rohanském ostrově a na Zbra
slavi a v Olomouci tři stálé akreditované laboratoře pro
zkušební činnost ve stavebnictví, ve kterých se věnuje
zejména zkouškám stavebních materiálů, směsí a vzorků
stavebních konstrukcí. V Praze na Zbraslavi má i auto
rizovanou laboratoř pro měření zákonných podmínek
pracovního prostředí a hygieny práce. Její pracovníci pro
vádějí akreditované zkoušky přímo na stavbách, součástí
nabídky je také poradenství. SQZ je stoprocentní dceřiná
společnost Metrostavu a pracuje téměř z 60 % pro firmy
jeho Skupiny. Zbytek výkonů představují externí zakázky.
Na Strategické konferenci Skupiny Metrostav jmenoval
její prezident Jiří Bělohlav společnost SQZ mezi těmi
firmami, které vloni splnily plánované parametry. Jaký
byl rok 2011 z vašeho pohledu?
Úspěšný, stejně jako dva předcházející. Od roku 2009
dosahujeme výsledků s výkony kolem 45 milionů korun
za rok. Máme stabilní kádr složený asi ze čtyřiceti zaměst
nanců, kterým bych chtěl touto cestou poděkovat nejen
za práci, ale i za jejich loajalitu.
V SQZ působíte 13 let. Jak se v průběhu času mění?
Do procesu zkušebnictví kontinuálně začleňujeme nové
zkušební metody v návaznosti na nové evropské normy
či jejich revize. Jako člen Skupiny Metrostav také pružně
reagujeme i na nové stavební technologie, které její firmy
zavádějí. Vloni jsme tak třeba naši laboratoř kompletně
vybavili na zkoušení vysokopevnostních betonů třeba pro
výstavbu mostů a na zkoušení injektážních malt nízkých
pevností, které se používají při ražbách tunelů technologií
TBM. Vzhledem k akvizici Skupiny do firmy BES uvažuje
me i o tom, že zkoušení asfaltových směsí a konstrukcí,
které zatím provádíme jen v Olomouci, rozšíříme i do Pra
hy pro oblast Čech. Všechny investice ale musíme dobře
plánovat s ohledem na vývoj stavebního trhu v republice.
Na kterých stavbách v současnosti pracujete?
Dá se říct, že na všech velkých projektech dopravní infra
struktury, které Metrostav či Subterra provádějí. Stave
ništní laboratoře máme u tunelu Prackovice na rozestavě
ném úseku dálnice D8 a na stavbě dálnice D3 i rychlostní
komunikace R6. V Praze měříme na Blance i stavbě metra
V.A. Jinak pracujeme na R7 a pro firmu Subterra třeba
na stavbách železničních tratí. Nedávno jsem se vrátil i ze
Slovenska, kde jsme jednali o zkoušení stříkaných betonů
při plánované výstavbě tunelů v oblasti Žiliny.
Máte nějaké konkrétní plány do budoucna?
Rezervu vidím v provádění zkušebnictví pro podzhotovi
tele na stavbách, které firmy Skupiny Metrostav řídí inže
nýrským způsobem. Jako člen Skupiny jim totiž můžeme
stoprocentně garantovat doložení kvality díla investorovi.
Doléhá na vás současná recese ve stavebnictví?
Zatím se na našich výsledcích příliš neprojevila. Do bu
doucna ale uvidíme, jak a kdy se uplatníme na nově
vypsaných projektech výstavby dopravní infrastruktury
například na opravě dálnice D1. Dá se ale říct, že s recesí
a stoupajícím tlakem na snižování cen staveb se význam
zkušebnictví zvyšuje. Šetří se totiž na materiálech, rezer
vy mezi jejich naměřenými a požadovanými hodnotami při
zkouškách se stále zmenšují a riziko nevyhovujících vý
sledků měření na stavbách stoupá. Zkušebnictví pomáhá
najít materiály, na kterých zhotovitel ušetří, a přitom může
garantovat kvalitu stavby ověřenou soubory kontrolních
zkoušek. Je ale těžké zkušebnictví někomu vnucovat, kaž
dý zhotovitel musí poznat sám, že je pro něj přínosem.