strana 2

krev z metrostavu

PtÁme se

Na Velký pátek se zaměstnanci naší firmy už potřinácté zúčastnili akce Daruj krev s Metrostavem (foto č. 1

a 2). Všem dobrovolným dárcům krve děkujeme!

Zdravotníci z výjezdového týmu oddělení hematolo­

gie, biochemie a krevní transfuze ÚVN v Praze odebrali

6. dubna v Metrostavu krev všem přihlášeným, kteří se

do centrály naší společnosti k odběru dostavili! Už poně­

kolikáté mezi nimi byl i Jiří Bělohlav, prezident Skupiny

Metrostav (foto č. 3). Vedoucí sestra odběrů a zpracování

krve Iveta Fořtová, která tým vedla, ocenila i samotný

ing. jiřího navrátila,

ředitele a jednatele firmy sQz

1

1

2

Metrostav: „Přišlo 48 dárců, od kterých jsme celkem

odebrali 21,6 litru krve, a z toho máme jako vždy radost.

Poprvé jsme si ale všimli, že Metrostav motivuje své pra­

covníky k bezplatným odběrům i v Kolektivní smlouvě,

a to nás zaujalo.“ Firma totiž za udělení jakékoliv Janské­

ho plakety za opakované bezpříspěvkové dárcovství krve

(foto č. 4, 5 a 6) může poskytnout i finanční odměnu.

3

strahovský kopec oživí moderní bytový dům

U křižovatky ulic Podbělohrská a Pod Stadiony na pražském Smíchově vyrůstá luxusní polyfunkční dům Pod

Ladronkou (obr č. 1). Pojmenování získal podle nedaleké usedlosti a parku s historickým názvem Ladronka.

Tým Ing. Tomáše Vašuta z divize 3 musel nejprve

pozemek vyčistit od stávajících staveb. Začal demolicemi

dvoupatrové, částečně podsklepené kancelářské budovy,

kterou využíval bývalý geologický ústav, a vedlejší ne­

funkční trafostanice. Na jejich místě do dubna příštího

roku vyroste komplex složený ze dvou budov – čtyřpod­

lažní a pětipodlažní – se společným podzemním a prvním

nadzemním podlažím (obr. č. 2). „Objekt bude založen

na pilotách, jeho podzemní část budeme provádět jako

tzv. bílou vanu,“ popisuje Ing. Vašut a pokračuje: „Nad­

zemní část vytvoří železobetonové konstrukce, které

budou provádět kolegové z Doprastavu.“

Vzhledem ke svažitému terénu a garážím umístě­

ným v suterénu museli stavbaři odtěžit zhruba 2500 m³

zeminy. Dnes už je stavební jáma zajištěna záporovým

pažením a jsou hotové i piloty a veškeré rozvody pod

základovou deskou. Na řadu proto přišly železobetonové

konstrukce, zatím jen v podzemním podlaží.

Komplex dvou originálních budov, pod jehož návrhem

je podepsán Ing. arch. Jan Viktorin z architektonického

ateliéru ABV, nabídne po dokončení 26 nadstandardních

bytových jednotek. Obsáhne i tři nebytové prostory o cel­

kové rozloze 116 m² a odpovídající místa pro parkování:

celkem 32 garážových a venkovních parkovacích stání.

Byty v budovách Pod Ladronkou mají prakticky řeše­

né dispozice ve velikosti od 1+kk s výměrou 40 m² přes

nejčastější 3+kk a 4+kk s výměrou od 65 do 119 m² až

po exkluzivní pětipokojový střešní byt o rozloze 150 m²

s rozlehlou terasou. Ke každé bytové jednotce náleží sa­

mozřejmě také sklep v suterénu domu, kde budou umís­

těny i nezbytné technické místnosti.

Stavbaře však nečeká jen výstavba nového domu, ale

musí mu přizpůsobit i nejbližší okolí. V plánu mají rozší­

ření ulic Pod Stadiony a Podbělohorské, vybudování nové

autobusové zastávky a napojení stoky, která pozemkem

prochází, na kanalizaci uloženou pod blízkou křižovatkou.

Martina Vampulová,

vizualiz ace w w w.podladronkou.cz

Na území dnešního parku Ladronka na rozhraní

Břevnova, Vypichu a Motola se původně nacházely

rozsáhlé vinice. Koncem 17. století je koupil italský

hrabě Filip Ferdinand de la Crone, lidově přezdívaný

Ladrone. Odtud vznikl i název místa, kde hrabě

vybudoval prosperující zájezdní hostinec. Usedlost

sloužila také jako ubytovací zařízení, protože stála

při poutní cestě z Lorety do Hájku, na níž bylo později

vystavěno 20 mariánských kapliček. Jedna se

dochovala i poblíž usedlosti. Počátkem 18. století

Ladronku zničili uherští vojáci a po opravě sloužila až

do 19. století jen jako hostinec. Potom ji majitelé kvůli

malé prosperitě přeměnili na zemědělskou usedlost.

2

místo hotelu bude zatím jen wellness centrum

4

5

6

V polovině června dokončí divize 8 novostavbu rozsáhlého relaxačního centra ve Frýdlantu v Čechách

s názvem Antonie spa concept. Obyvatelé a návštěvníci tohoto severočeského města v něm budou mít

nově k dispozici patnáctimetrový krytý vyhřívaný bazén, vířivku, wellness bar a venkovní koupací jezírko. Odpočinout si budou moci při masážích, součástí

komplexu bude i vertikální turbosolárium, infrasauna,

finská sauna a kaldarium. Rodiny s dětmi zde jistě rády

využijí i nové dětské hřiště.

Původně mělo relaxační centrum Antonie spa concept

navazovat na čtyřhvězdičkový hotel Antonie. Ten měl

vzniknout přestavbou a rekonstrukcí bývalé historické

ubikace ve frýdlantské Zelené ulici, nazývané podle uby­

tovaných imigrantů Řecký domov. Investor, kterým je

společnost Antonie Hotels, zde chtěl už v příštím roce

otevřít luxusní bezbariérový hotel se 40 lůžky, restaurací

a kongresovou místností. Dnes je ale všechno jinak.

„V průběhu rekonstrukce secesního viladomu Řec­

ký domov se ukázalo, že základové a nosné konstrukce

budovy jsou v takovém stavu, že by jejich rekonstrukce

byla neúměrně nákladná. Investor se proto rozhodl objekt

zbourat a přepracovat celý projekt na novostavbu hotelu

na jiném místě pozemku. Po dokončení projektových prací

bude na výstavbu hotelu vypsáno nové výběrové řízení,“

vysvětluje složitou situaci na stavbě oblastní ředitel pro

Liberecký kraj Ing. Jaroslav Stuchlík z divize 8. Nicméně

návštěvníci se budou moci u relaxačního centra ubytovat

ihned po otevření, jeho součástí totiž budou i čtyři nové

apartmány. Celková kapacita bude zatím – do dokončení

novostavby hotelu – osm lůžek a dvě přistýlky.

V současnosti však nic nebrání tomu, aby už letos

v létě vyzkoušeli nové wellness centrum první návštěvní­

ci. Stavbaři z divize 8 totiž už dnes ve sdružení s firmou

BERNDORF BADERBAU finišují s montáží bazénových

a wellness technologií. Následovat je budou dokončovací

práce: obklady, dlažby, finální úpravy povrchů a komple­

tace sanitární techniky. Jednopodlažní budova je téměř

hotova i zvenku (foto), zbývá jen konečná úprava fasády,

kterou vzhledem k počasí nebylo možné provést dříve.

Relaxační centrum a v budoucnu snad i hotel vzniknou

díky evropské dotaci v rámci Regionálního operačního

programu Severovýchod a zcela jistě přispějí k rozvoji

cestovního ruchu ve frýdlantském výběžku na česko­

­polsko­německém trojmezí.

Martina Vampulová, foto archiv divize 8

Ing. Navrátil řídí společnost SQZ už od jejího založení

v roce 1999. Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně

se zaměřením na stavební stroje a technologie. Znalosti si později doplnil dvěma postgraduály na ČVUT

v Praze, z nichž jeden se orientoval na experimentální

metody měření v oboru pružnosti a pevnosti a druhý

na řízení technologických procesů. Po studiích více

než 10 let pracoval v Dopravních stavbách Olomouc,

naposledy jako vedoucí útvaru technického rozvoje.

Název SQZ je zkratka složená ze slov služby, kvalita

a zkoušky. Jak byste činnost firmy představil blíž?

SQZ provozuje v Praze na Rohanském ostrově a na Zbra­

slavi a v Olomouci tři stálé akreditované laboratoře pro

zkušební činnost ve stavebnictví, ve kterých se věnuje

zejména zkouškám stavebních materiálů, směsí a vzorků

stavebních konstrukcí. V Praze na Zbraslavi má i auto­

rizovanou laboratoř pro měření zákonných podmínek

pracovního prostředí a hygieny práce. Její pracovníci pro­

vádějí akreditované zkoušky přímo na stavbách, součástí

nabídky je také poradenství. SQZ je stoprocentní dceřiná

společnost Metrostavu a pracuje téměř z 60 % pro firmy

jeho Skupiny. Zbytek výkonů představují externí zakázky.

Na Strategické konferenci Skupiny Metrostav jmenoval

její prezident Jiří Bělohlav společnost SQZ mezi těmi

firmami, které vloni splnily plánované parametry. Jaký

byl rok 2011 z vašeho pohledu?

Úspěšný, stejně jako dva předcházející. Od roku 2009

dosahujeme výsledků s výkony kolem 45 milionů korun

za rok. Máme stabilní kádr složený asi ze čtyřiceti zaměst­

nanců, kterým bych chtěl touto cestou poděkovat nejen

za práci, ale i za jejich loajalitu.

V SQZ působíte 13 let. Jak se v průběhu času mění?

Do procesu zkušebnictví kontinuálně začleňujeme nové

zkušební metody v návaznosti na nové evropské normy

či jejich revize. Jako člen Skupiny Metrostav také pružně

reagujeme i na nové stavební technologie, které její firmy

zavádějí. Vloni jsme tak třeba naši laboratoř kompletně

vybavili na zkoušení vysokopevnostních betonů třeba pro

výstavbu mostů a na zkoušení injektážních malt nízkých

pevností, které se používají při ražbách tunelů technologií

TBM. Vzhledem k akvizici Skupiny do firmy BES uvažuje­

me i o tom, že zkoušení asfaltových směsí a konstrukcí,

které zatím provádíme jen v Olomouci, rozšíříme i do Pra­

hy pro oblast Čech. Všechny investice ale musíme dobře

plánovat s ohledem na vývoj stavebního trhu v republice.

Na kterých stavbách v současnosti pracujete?

Dá se říct, že na všech velkých projektech dopravní infra­

struktury, které Metrostav či Subterra provádějí. Stave­

ništní laboratoře máme u tunelu Prackovice na rozestavě­

ném úseku dálnice D8 a na stavbě dálnice D3 i rychlostní

komunikace R6. V Praze měříme na Blance i stavbě metra

V.A. Jinak pracujeme na R7 a pro firmu Subterra třeba

na stavbách železničních tratí. Nedávno jsem se vrátil i ze

Slovenska, kde jsme jednali o zkoušení stříkaných betonů

při plánované výstavbě tunelů v oblasti Žiliny.

Máte nějaké konkrétní plány do budoucna?

Rezervu vidím v provádění zkušebnictví pro podzhotovi­

tele na stavbách, které firmy Skupiny Metrostav řídí inže­

nýrským způsobem. Jako člen Skupiny jim totiž můžeme

stoprocentně garantovat doložení kvality díla investorovi.

Doléhá na vás současná recese ve stavebnictví?

Zatím se na našich výsledcích příliš neprojevila. Do bu­

doucna ale uvidíme, jak a kdy se uplatníme na nově

vypsaných projektech výstavby dopravní infrastruktury

například na opravě dálnice D1. Dá se ale říct, že s recesí

a stoupajícím tlakem na snižování cen staveb se význam

zkušebnictví zvyšuje. Šetří se totiž na materiálech, rezer­

vy mezi jejich naměřenými a požadovanými hodnotami při

zkouškách se stále zmenšují a riziko nevyhovujících vý­

sledků měření na stavbách stoupá. Zkušebnictví pomáhá

najít materiály, na kterých zhotovitel ušetří, a přitom může

garantovat kvalitu stavby ověřenou soubory kontrolních

zkoušek. Je ale těžké zkušebnictví někomu vnucovat, kaž­

dý zhotovitel musí poznat sám, že je pro něj přínosem.