Metrostav

Strana 2

Souběžná výstavba tří bioplynových stanic

Tým divize 8 vedený Tomášem Novotným dnes staví

naráz hned tři bioplynové stanice (BPS) – ve Vintířově,

Dlouhé Lhotě a Smolotelech. Na výstavbu dvou dal-

ších – vNačeradci a Mýšlovicích – se navíc připravuje.

„Všechny BPS, na kterých pracujeme za vydatné po-

moci betonářů zdivize 6, jsou víceméně totožné a liší se

jen velikostí,“ vysvětluje vedoucí projektu Tomáš Novot-

ný. „Výstavbu se proto snažíme vyladit a unifikovat tak,

abychom nejen zkrátili její dobu, ale také snížili náklady.

Působíme především vareálech zemědělských družstev,

kde pro technology dodáváme kompletní stavební práce.“

Doba realizace stavební části jedné BPS se obvykle

pohybuje kolem 4–6 měsíců. První stavba ve Vintířově

začala vpolovině března a včetně technologie musí být

hotová do konce srpna, což je nezvykle krátký termín. Za-

hájení ostatních zakázek následovalo zhruba směsíčním

odstupem a všechny by měly být uzavřeny do konce října.

Bioplynové stanice vždy tvoří několik oplocených

objektů. Jednopodlažní zděná budova kogenerace zahr-

nuje strojovny, elektrorozvodny, sklad motorových olejů,

velín a příslušenství. Koncový sklad digestátu je otevřená

železobetonová nádrž, částečně zapuštěná do terénu,

stejně jako dvě až čtyři uzavřené železobetonové kruhové

jímky fermentorů. Ty někdy doplňuje sběrná jímka a vždy

zastřešený prostor strojovny čerpadel. Nad nimi je umís-

těný plynojem, který sprůměrem kolem 11,5 m a výškou

téměř 8,6 m obvykle vystupuje asi 12 m nad upravený

terén. Součástí stavby je i napojení na vnitroareálové sítě,

trafostanice, komunikace a provozní soubor technologie,

který však do zakázky Metrostavu nespadá.

Výstavba BPS převádí otevřené skladování hnoje na

uzavřený systém s odvětráváním fermentorů přes bio-

filtr. Výsledkem výstavby BPS tak není jen zisk elektřiny

atepla, které vzniká při fermentaci, ale i výroba kvalitního

hnojiva a zefektivnění zemědělského provozu.

Sedmnáct tisíc diváků

V den otevřených dveří 2. června zavítalo do Královo-

polského tunelu v Brně víc návštěvníků, než kdokoli

očekával. Na 17 tisíc obyvatel Brna a okolí totiž využilo

poslední příležitost, kdy si mohli pěšky projít dva asi

1250 m dlouhé tubusy, jež se od letošního září stanou

další částí velkého městského okruhu v Brně.

Stavba dlouho rozestavěného úseku čtyřproudové

komunikace mezi Žabovřeskami a Královým Polem, kte-

rou brzdily námitky ekologických aktivistů, se chýlí ke

konci. Stavební sdružení, ve kterém tým Ing. Pavla Brožka

zdivize 1 Metrostavu odpovídá za ražbu tunelů s běžným

výrubovým profilem 135 m², všechny hloubené tunely,

komunikace, plynovody a horkovody, se rozhodlo téměř

dokončené dílo s asi 450 stavebními objekty aprovozními

soubory představit jeho budoucím uživatelům. Ti tak měli

poslední příležitost pěšky projít trasu, kterou už za pár

měsíců jen rychle projedou auty.

Návštěvníci mohli nahlédnout také do technických

prostor tunelů a prozkoumat oba jejich tubusy včetně

vybavení (foto č. 1) a strojní techniky, kterou stavbaři pro

zbudování podzemních komunikací použili.

Na výlet pod zem vyrazily kromě obdivovatelů tunelů

i celé rodiny s kočárky, cyklisté a in-line bruslaři, kterým

nafukovací oblouky připomínaly všechny stavební firmy,

jež se na budování této části okruhu podílejí (foto č. 2).

„Čekali jsme, že zájem o prohlídku bude velký. Netušili

jsme však, že lidí dorazí tolik,“ podivil se stavbyvedoucí

Robert Škarecký z divize 1 Metrostavu. Hosty při prohlíd-

ce (foto č. 3) provázely letáky s podrobným popisem stav-

by i sami stavbaři, kteří podávali informace o všem, co

návštěvníky zajímalo. Informovali i o tom, že při náročné

stavbě vobtížných geologických podmínkách musela být

čelba tunelů členěna na šest dílčích výrubů, aby nebyly

poškozeny objekty v poklesové kotlině.

Kromě tunelů jsou součástí stavby i návazné komu-

nikace a silniční galerie, které novou část komunikace

napojí na brněnskou uliční síť (foto č. 4). Zemní stroje při

zdejší stavbě přemístily celkem přes milion kubíků zemi-

ny. I to vypovídá o složitosti akce, která se k velké radosti

stavbařů i budoucích uživatelů rychle chýlí ke konci.

–red–, foto J. Kučírek a R. Ševčík

Ing.Jaroslava Herana,

ředitele divize 1

Také divizi 1 vede od začátku roku 2012 nový ředitel.

Stal se jím Ing. Heran, který v ní v předcházejících

letech působil jako výrobní náměstek. U Metrostavu

začínal jako absolvent stavební fakulty ČVUT v Praze

už v roce 1989. Vystudovanému oboru – vodním stav-

bám – se však nikdy nevěnoval. Ze začátku u divize 9

ai později u divize 1 už totiž vždy řídil jen ty pozemní.

Divizi jste přebíral od Ing. Milana Veselského, který

nastoupil na místo obchodního ředitele Metrostavu.

Jak se vám v nové pozici pracuje?

Ačkoliv si myslím, že jsem měl o problematice vedení

divize již z dřívějška poměrně dobrou představu, pořád

nalézám mnoho nového, s čím se musím vyrovnávat. Ja-

ko ředitel si proto v mnoha ohledech svůj vlastní přístup

astyl práce stále ještě hledám. Divize 1 řadu posledních

let plnila všechny podstatné plánované parametry. Výrob-

ní program na letošní rok má zajištěný a zásobník práce

na další období dává slušné předpoklady i pro splnění

plánu v roce 2013. Tento dobrý výchozí stav je výsled-

kem předchozí práce celého kolektivu divize 1 vedeného

více než deset let Ing. Veselským. Cením si toho, že mi

byla svěřena prosperující divize, a zároveň si uvědomuji

i váhu takového závazku. Udržet takto vysoko nastavený

standard nebude vůbec snadné.

Liší se divize 1 od ostatních výrobních jednotek firmy?

Každá složka Metrostavu je něčím jiná a originální a právě

v této pestrosti vidím jednu ze silných stránek společnos-

ti. Naše divize sice stejně jako ostatní realizuje převážný

objem výroby v oboru generálních dodávek staveb, má

však i řadu specializovaných výrobních a servisních

středisek. Díky nim může využívat vlastní kapacity v obo-

rech podzemních staveb, izolací, provádění venkovních

vodovodů a kanalizací, venkovních plynovodů a zámeč-

nických, elektrikářských i geodetických prací. Specifické

je i její široké teritoriální působení – mimo Prahu má

zastoupení vPlzni, Brně a Ostravě, přičemž pracovníci ve

dvou posledně jmenovaných městech zajišťují obchodní

a výrobní činnost na celé Moravě. Usilujeme o to, aby

každé zastoupení bylo v oblasti svého působení vnímáno

jako významná domácí firma. Třeba i proto zaměstnává-

me především místní odborníky. Tato strategie přináší

vposledních letech dobré výsledky a přispívá ke stabilitě

výrobní náplně naší divize. Vloni tak k dobrému výsledku

největším dílem přispěla naše plzeňská oblast. V letošním

roce zase největší objemy prací plánujeme na Moravě.

Jsou nějaké problémy, které musíte rychle vyřešit?

Samozřejmě, že problémů k řešení je stále celá řada.

Například již od loňska se potýkáme se zajištěním odpoví-

dající výrobní náplně pro některá naše výrobní střediska.

Týká se to především střediska podzemí, jehož pracovníci

aktuálně působí převážně mimo Prahu, například v Táboře

či v Brně. Naším důležitým úkolem je zajistit pro ně vý-

robní program již pro konec tohoto roku a na dobu příští.

Co považujete za nejdůležitější pro další vývoj divize?

Za prioritu považuji právě zajištění výrobního programu

na další období a zároveň udržení zdravého hospodaření

uvnitř divize. Musíme dále rozvíjet vlastní výrobní kapa-

city a upevňovat postavení divize v regionech. Zhlediska

obchodního spoléhám zejména na zkušenosti a sehranost

týmu obchodního náměstka Ing. Jiřího Anděla. Očeká-

vám, že významné synergické efekty přinese i skutečnost,

že i když náš marketing a obchodní činnost vrcholově ří-

díme z Prahy, konkrétní obchodní a marketingové případy

řeší a realizují pracovníci čtyř samostatných center – Pra-

hy, Plzně, Brna a Ostravy. Stále také musíme zkvalitňovat

práci všech našich týmů a snažit se fungovat maximálně

efektivně s minimem vnitřních nákladů. To nejcennější,

co máme, jsou přitom naši pracovníci. Mít kvalitní speci-

alisty však nestačí, důležité je, že musí tvořit tým a dobře

spolu komunikovat. Ve výchově dalších odborníků a vtr-

valé péči o budování správných vztahů a dobré pracovní

atmosféry v našich týmech proto vidím nejlepší investici

pro budoucí prosperitu divize.

strana 2

PTÁME SE

Přestavěné tunely umožní další rozvoj divadla

Tři zchátralé podzemní koridory, které historicky spo-

jovaly suterén Národního divadla v Praze s vltavským

nábřežím, změnila třináctiměsíční práce týmu Ing. Ra-

dovana Aulíka z divize 3 na moderní komunikace. Dva

nejstarší přestavěla do jediného širokého tunelu, kudy

do zlaté kapličky budou vstupovat nejen materiály při

dalších rekonstrukcích, ale jednou třeba i kulisy. Ten

nejmladší a nejzachovalejší se díky stavbě vrátil ke

své funkci a dnes je schopen přivést do Zítkovy části

budovy až 130 tisíc m³ čistého vzduchu za hodinu.

Slavnostní ukončení stavby proběhlo poslední květ-

nový den, kdy představitelé Národního divadla předvedli

hotové dílo novinářům. Ti se od zástupce jeho technicko-

-provozního ředitele Miroslava Růžičky a hlavního inže-

nýra projektu Ing. Tomáše Míčky ze společnosti Pontex

dozvěděli, že rekonstrukce si vyžádala 1000 m³ betonu,

přes 173 tun výztuže a 18 tun konstrukční oceli. Proběhla

za nepřerušeného provozu divadla a při co nejkratší výlu-

ce tramvajové dopravy po přilehlém nábřeží. K provedení

stavby bylo nutné přeložit na 30 inženýrských sítí avnos-

né obvodové zdi chráněné památky vytvořit 12 m široký

prostup, aniž by utrpěla fasáda. Při této činnosti dělníci

navíc odhalili a museli sanovat i zcela neznámé štoly,

sloužící původně pro kanalizaci a odvětrání vlhkosti.

„Náročnost stavby snad nejlépe dokumentuje skuteč-

nost, že na staveništi extrémně malých rozměrů, jen asi

800 m², se na zhotovení 32 stavebních objektů vystřídalo

na 850 pracovníků,“ řekl Ing. Míčka a Ing. Aulík doplnil:

„Práci nám komplikovalo i to, že jsme se po celou rekon-

strukci potýkali s požadavkem na co nejmenší omezení

dopravy a že jsme museli udržovat v pohotovosti protipo-

vodňová opatření – jak v nábřežní zdi mezi Vltavou a sta-

vební jámou, tak mezi ní a suterénem historické budovy.“

Díky divizi 3 dnes místo dvou starých tunelů vede do

divadla nový široký vstup (foto č. 2), který umožní přísun

materiálu při rekonstrukcích či návoz kulis pomocí lodí.

Od Vltavy jej dělí ocelová elektronicky ovládaná vrata

vážící čtyři tuny (foto č. 1). Třetí tunel opravila vestavěná

skořepina ze ztuženého samozhutnitelného betonu. Oba

současné koridory mají před sebou až 150let provozu,

během nichž každou hodinu do divadla přivedou až 130ti-

síckubíků vzduchu a 750 tisíc litrů chladicí vody.

Než ředitel divize 3 Ing. Martin Plch předal řediteli ND

PhDr. Ondřeji Černému symbolický klíč (foto č. 3 zleva),

tiskovou konferenci uzavřel: „Tato stavba pro nás byla ve-

likou výzvou. Uvědomovali jsme si, že do divadla budeme

vedle vody a vzduchu vstupovat jako třetí živel – jako sta-

vaři, kteří nejsou všude vítáni. Věděli jsme, že své činnosti

musíme koordinovat tak, abychom provoz ND rušili co

nejméně a na co nejkratší dobu přerušili dopravu. Myslím

si, že se nám to podařilo, a za to našemu týmu děkuji.“

–ls–, foto Josef Husák

2 3

Bioplynové stanice jsou moderní ekologická zařízení

pro výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů

energie. Zpracovávají materiály či odpady organického

původu, jako jsou třeba rostlinné výpěstky, hnůj

amočůvka. Tato biomasa se vuzavřených reaktorech

proměňuje na bioplyn adigestát pomocí anaerobní

digesce neboli kontrolované mikrobiální přeměny bez

přístupu vzduchu. Bioplyn, který se převážně skládá

zmetanu a oxidu uhličitého, je vkogenerační jednotce

spalován pístovým spalovacím motorem, jenž přímo

pohání alternátor vyrábějící elektřinu. Biologicky

stabilizovaný digestát se používá jako kvalitní

organické hnojivo. Více najdete na http://biom.cz.

Metrostav a.s. - noviny