Strana 2
Souběžná výstavba tří bioplynových stanic
Tým divize 8 vedený Tomášem Novotným dnes staví
naráz hned tři bioplynové stanice (BPS) – ve Vintířově,
Dlouhé Lhotě a Smolotelech. Na výstavbu dvou dal-
ších – vNačeradci a Mýšlovicích – se navíc připravuje.
„Všechny BPS, na kterých pracujeme za vydatné po-
moci betonářů zdivize 6, jsou víceméně totožné a liší se
jen velikostí,“ vysvětluje vedoucí projektu Tomáš Novot-
ný. „Výstavbu se proto snažíme vyladit a unifikovat tak,
abychom nejen zkrátili její dobu, ale také snížili náklady.
Působíme především vareálech zemědělských družstev,
kde pro technology dodáváme kompletní stavební práce.“
Doba realizace stavební části jedné BPS se obvykle
pohybuje kolem 4–6 měsíců. První stavba ve Vintířově
začala vpolovině března a včetně technologie musí být
hotová do konce srpna, což je nezvykle krátký termín. Za-
hájení ostatních zakázek následovalo zhruba směsíčním
odstupem a všechny by měly být uzavřeny do konce října.
Bioplynové stanice vždy tvoří několik oplocených
objektů. Jednopodlažní zděná budova kogenerace zahr-
nuje strojovny, elektrorozvodny, sklad motorových olejů,
velín a příslušenství. Koncový sklad digestátu je otevřená
železobetonová nádrž, částečně zapuštěná do terénu,
stejně jako dvě až čtyři uzavřené železobetonové kruhové
jímky fermentorů. Ty někdy doplňuje sběrná jímka a vždy
zastřešený prostor strojovny čerpadel. Nad nimi je umís-
těný plynojem, který sprůměrem kolem 11,5 m a výškou
téměř 8,6 m obvykle vystupuje asi 12 m nad upravený
terén. Součástí stavby je i napojení na vnitroareálové sítě,
trafostanice, komunikace a provozní soubor technologie,
který však do zakázky Metrostavu nespadá.
Výstavba BPS převádí otevřené skladování hnoje na
uzavřený systém s odvětráváním fermentorů přes bio-
filtr. Výsledkem výstavby BPS tak není jen zisk elektřiny
atepla, které vzniká při fermentaci, ale i výroba kvalitního
hnojiva a zefektivnění zemědělského provozu.
Sedmnáct tisíc diváků
V den otevřených dveří 2. června zavítalo do Královo-
polského tunelu v Brně víc návštěvníků, než kdokoli
očekával. Na 17 tisíc obyvatel Brna a okolí totiž využilo
poslední příležitost, kdy si mohli pěšky projít dva asi
1250 m dlouhé tubusy, jež se od letošního září stanou
další částí velkého městského okruhu v Brně.
Stavba dlouho rozestavěného úseku čtyřproudové
komunikace mezi Žabovřeskami a Královým Polem, kte-
rou brzdily námitky ekologických aktivistů, se chýlí ke
konci. Stavební sdružení, ve kterém tým Ing. Pavla Brožka
zdivize 1 Metrostavu odpovídá za ražbu tunelů s běžným
výrubovým profilem 135 m², všechny hloubené tunely,
komunikace, plynovody a horkovody, se rozhodlo téměř
dokončené dílo s asi 450 stavebními objekty aprovozními
soubory představit jeho budoucím uživatelům. Ti tak měli
poslední příležitost pěšky projít trasu, kterou už za pár
měsíců jen rychle projedou auty.
Návštěvníci mohli nahlédnout také do technických
prostor tunelů a prozkoumat oba jejich tubusy včetně
vybavení (foto č. 1) a strojní techniky, kterou stavbaři pro
zbudování podzemních komunikací použili.
Na výlet pod zem vyrazily kromě obdivovatelů tunelů
i celé rodiny s kočárky, cyklisté a in-line bruslaři, kterým
nafukovací oblouky připomínaly všechny stavební firmy,
jež se na budování této části okruhu podílejí (foto č. 2).
„Čekali jsme, že zájem o prohlídku bude velký. Netušili
jsme však, že lidí dorazí tolik,“ podivil se stavbyvedoucí
Robert Škarecký z divize 1 Metrostavu. Hosty při prohlíd-
ce (foto č. 3) provázely letáky s podrobným popisem stav-
by i sami stavbaři, kteří podávali informace o všem, co
návštěvníky zajímalo. Informovali i o tom, že při náročné
stavbě vobtížných geologických podmínkách musela být
čelba tunelů členěna na šest dílčích výrubů, aby nebyly
poškozeny objekty v poklesové kotlině.
Kromě tunelů jsou součástí stavby i návazné komu-
nikace a silniční galerie, které novou část komunikace
napojí na brněnskou uliční síť (foto č. 4). Zemní stroje při
zdejší stavbě přemístily celkem přes milion kubíků zemi-
ny. I to vypovídá o složitosti akce, která se k velké radosti
stavbařů i budoucích uživatelů rychle chýlí ke konci.
–red–, foto J. Kučírek a R. Ševčík
Ing.Jaroslava Herana,
ředitele divize 1
Také divizi 1 vede od začátku roku 2012 nový ředitel.
Stal se jím Ing. Heran, který v ní v předcházejících
letech působil jako výrobní náměstek. U Metrostavu
začínal jako absolvent stavební fakulty ČVUT v Praze
už v roce 1989. Vystudovanému oboru – vodním stav-
bám – se však nikdy nevěnoval. Ze začátku u divize 9
ai později u divize 1 už totiž vždy řídil jen ty pozemní.
Divizi jste přebíral od Ing. Milana Veselského, který
nastoupil na místo obchodního ředitele Metrostavu.
Jak se vám v nové pozici pracuje?
Ačkoliv si myslím, že jsem měl o problematice vedení
divize již z dřívějška poměrně dobrou představu, pořád
nalézám mnoho nového, s čím se musím vyrovnávat. Ja-
ko ředitel si proto v mnoha ohledech svůj vlastní přístup
astyl práce stále ještě hledám. Divize 1 řadu posledních
let plnila všechny podstatné plánované parametry. Výrob-
ní program na letošní rok má zajištěný a zásobník práce
na další období dává slušné předpoklady i pro splnění
plánu v roce 2013. Tento dobrý výchozí stav je výsled-
kem předchozí práce celého kolektivu divize 1 vedeného
více než deset let Ing. Veselským. Cením si toho, že mi
byla svěřena prosperující divize, a zároveň si uvědomuji
i váhu takového závazku. Udržet takto vysoko nastavený
standard nebude vůbec snadné.
Liší se divize 1 od ostatních výrobních jednotek firmy?
Každá složka Metrostavu je něčím jiná a originální a právě
v této pestrosti vidím jednu ze silných stránek společnos-
ti. Naše divize sice stejně jako ostatní realizuje převážný
objem výroby v oboru generálních dodávek staveb, má
však i řadu specializovaných výrobních a servisních
středisek. Díky nim může využívat vlastní kapacity v obo-
rech podzemních staveb, izolací, provádění venkovních
vodovodů a kanalizací, venkovních plynovodů a zámeč-
nických, elektrikářských i geodetických prací. Specifické
je i její široké teritoriální působení – mimo Prahu má
zastoupení vPlzni, Brně a Ostravě, přičemž pracovníci ve
dvou posledně jmenovaných městech zajišťují obchodní
a výrobní činnost na celé Moravě. Usilujeme o to, aby
každé zastoupení bylo v oblasti svého působení vnímáno
jako významná domácí firma. Třeba i proto zaměstnává-
me především místní odborníky. Tato strategie přináší
vposledních letech dobré výsledky a přispívá ke stabilitě
výrobní náplně naší divize. Vloni tak k dobrému výsledku
největším dílem přispěla naše plzeňská oblast. V letošním
roce zase největší objemy prací plánujeme na Moravě.
Jsou nějaké problémy, které musíte rychle vyřešit?
Samozřejmě, že problémů k řešení je stále celá řada.
Například již od loňska se potýkáme se zajištěním odpoví-
dající výrobní náplně pro některá naše výrobní střediska.
Týká se to především střediska podzemí, jehož pracovníci
aktuálně působí převážně mimo Prahu, například v Táboře
či v Brně. Naším důležitým úkolem je zajistit pro ně vý-
robní program již pro konec tohoto roku a na dobu příští.
Co považujete za nejdůležitější pro další vývoj divize?
Za prioritu považuji právě zajištění výrobního programu
na další období a zároveň udržení zdravého hospodaření
uvnitř divize. Musíme dále rozvíjet vlastní výrobní kapa-
city a upevňovat postavení divize v regionech. Zhlediska
obchodního spoléhám zejména na zkušenosti a sehranost
týmu obchodního náměstka Ing. Jiřího Anděla. Očeká-
vám, že významné synergické efekty přinese i skutečnost,
že i když náš marketing a obchodní činnost vrcholově ří-
díme z Prahy, konkrétní obchodní a marketingové případy
řeší a realizují pracovníci čtyř samostatných center – Pra-
hy, Plzně, Brna a Ostravy. Stále také musíme zkvalitňovat
práci všech našich týmů a snažit se fungovat maximálně
efektivně s minimem vnitřních nákladů. To nejcennější,
co máme, jsou přitom naši pracovníci. Mít kvalitní speci-
alisty však nestačí, důležité je, že musí tvořit tým a dobře
spolu komunikovat. Ve výchově dalších odborníků a vtr-
valé péči o budování správných vztahů a dobré pracovní
atmosféry v našich týmech proto vidím nejlepší investici
pro budoucí prosperitu divize.
strana 2
PTÁME SE
1
Přestavěné tunely umožní další rozvoj divadla
Tři zchátralé podzemní koridory, které historicky spo-
jovaly suterén Národního divadla v Praze s vltavským
nábřežím, změnila třináctiměsíční práce týmu Ing. Ra-
dovana Aulíka z divize 3 na moderní komunikace. Dva
nejstarší přestavěla do jediného širokého tunelu, kudy
do zlaté kapličky budou vstupovat nejen materiály při
dalších rekonstrukcích, ale jednou třeba i kulisy. Ten
nejmladší a nejzachovalejší se díky stavbě vrátil ke
své funkci a dnes je schopen přivést do Zítkovy části
budovy až 130 tisíc m³ čistého vzduchu za hodinu.
Slavnostní ukončení stavby proběhlo poslední květ-
nový den, kdy představitelé Národního divadla předvedli
hotové dílo novinářům. Ti se od zástupce jeho technicko-
-provozního ředitele Miroslava Růžičky a hlavního inže-
nýra projektu Ing. Tomáše Míčky ze společnosti Pontex
dozvěděli, že rekonstrukce si vyžádala 1000 m³ betonu,
přes 173 tun výztuže a 18 tun konstrukční oceli. Proběhla
za nepřerušeného provozu divadla a při co nejkratší výlu-
ce tramvajové dopravy po přilehlém nábřeží. K provedení
stavby bylo nutné přeložit na 30 inženýrských sítí avnos-
né obvodové zdi chráněné památky vytvořit 12 m široký
prostup, aniž by utrpěla fasáda. Při této činnosti dělníci
navíc odhalili a museli sanovat i zcela neznámé štoly,
sloužící původně pro kanalizaci a odvětrání vlhkosti.
„Náročnost stavby snad nejlépe dokumentuje skuteč-
nost, že na staveništi extrémně malých rozměrů, jen asi
800 m², se na zhotovení 32 stavebních objektů vystřídalo
na 850 pracovníků,“ řekl Ing. Míčka a Ing. Aulík doplnil:
„Práci nám komplikovalo i to, že jsme se po celou rekon-
strukci potýkali s požadavkem na co nejmenší omezení
dopravy a že jsme museli udržovat v pohotovosti protipo-
vodňová opatření – jak v nábřežní zdi mezi Vltavou a sta-
vební jámou, tak mezi ní a suterénem historické budovy.“
Díky divizi 3 dnes místo dvou starých tunelů vede do
divadla nový široký vstup (foto č. 2), který umožní přísun
materiálu při rekonstrukcích či návoz kulis pomocí lodí.
Od Vltavy jej dělí ocelová elektronicky ovládaná vrata
vážící čtyři tuny (foto č. 1). Třetí tunel opravila vestavěná
skořepina ze ztuženého samozhutnitelného betonu. Oba
současné koridory mají před sebou až 150let provozu,
během nichž každou hodinu do divadla přivedou až 130ti-
síckubíků vzduchu a 750 tisíc litrů chladicí vody.
Než ředitel divize 3 Ing. Martin Plch předal řediteli ND
PhDr. Ondřeji Černému symbolický klíč (foto č. 3 zleva),
tiskovou konferenci uzavřel: „Tato stavba pro nás byla ve-
likou výzvou. Uvědomovali jsme si, že do divadla budeme
vedle vody a vzduchu vstupovat jako třetí živel – jako sta-
vaři, kteří nejsou všude vítáni. Věděli jsme, že své činnosti
musíme koordinovat tak, abychom provoz ND rušili co
nejméně a na co nejkratší dobu přerušili dopravu. Myslím
si, že se nám to podařilo, a za to našemu týmu děkuji.“
–ls–, foto Josef Husák
1
2
3
4
2 3
Bioplynové stanice jsou moderní ekologická zařízení
pro výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů
energie. Zpracovávají materiály či odpady organického
původu, jako jsou třeba rostlinné výpěstky, hnůj
amočůvka. Tato biomasa se vuzavřených reaktorech
proměňuje na bioplyn adigestát pomocí anaerobní
digesce neboli kontrolované mikrobiální přeměny bez
přístupu vzduchu. Bioplyn, který se převážně skládá
zmetanu a oxidu uhličitého, je vkogenerační jednotce
spalován pístovým spalovacím motorem, jenž přímo
pohání alternátor vyrábějící elektřinu. Biologicky
stabilizovaný digestát se používá jako kvalitní
organické hnojivo. Více najdete na http://biom.cz.