Ptáme se

Metrostav 9/2026

Ptáme se...

První zkušenosti v oboru získal již během studia na střední uměleckoprůmyslové škole a poté v ateliéru stavebněhistorických průzkumů. Před čtrnácti lety Václav Bláha nastoupil do Restaurátorského ateliéru divize 9, který se věnoval restaurování a výrobě replik dřevěných prvků. Ateliér se stal součástí Provozu obnovy památek, kde aktuálně pracuje jako stavbyvedoucí.

Jaké jsou největší rozdíly mezi běžnou stavební zakázkou a obnovou historické památky?

Hlavní rozdíl je v tom, že objekty zapsané v seznamu památek podléhají památkovému zákonu. Od začátku stavby je tedy nutná spolupráce s památkáři a správním orgánem, který vydává závazné stanovisko s podmínkami a požadavky na zpracování další dokumentace. Pro náš provoz to například znamená zpracování restaurátorských záměrů, průzkumů barevností nebo návrhů replik dle původních prvků včetně výrobní dokumentace. Tato dokumentace pak podléhá správnímu řízení. Po dokončení prací, které jsou v restaurátorském režimu, je nutné zpracovat závěrečné zprávy, které informují o způsobu provádění prací, což je důležité zejména pro budoucí obnovu. Dalším rozdílem oproti běžné stavební zakázce je skutečnost, že mnohé historicky cenné prvky nebo jejich části zůstávají v objektu po celou dobu stavby. Je tedy nutná jejich ochrana a opatrnost při provádění bezprostředně navazujících prací. A nesmíme zapomenout na archeology, kteří nezkoumají pouze prostor výkopů, ale i zásypy kleneb po odstranění podlah. Jejich práce může výrazně zasáhnout do harmonogramu.

Není to tak dlouho, co jsme v našich novinách psali o úspěšné rekonstrukci Čiperovy vily ve Zlíně. Provoz obnovy památek dodával restaurátorské práce. Můžete je přiblížit? 

Ve vile jsme restaurovali soubor dřevěných prvků z let 1939–1942, navržený architektem Vladimírem Karfíkem. Jednalo se o prvky pevně spojené se stavbou: schodiště, dveře a vestavěný mobiliář, jako jsou knihovní sestavy v pracovně, skříně nebo táflování stěn, vše dýhované ořechem, dubem nebo gabonem. Demontovatelné části jsme restaurovali v Praze. Cílem bylo čištění s minimálním zásahem do původních konstrukcí, doplnění chybějících komponentů souboru včetně kování a závěrečné sjednocení vzhledu mořením a voskovými oleji.

Které další restaurátorské práce vám aktuálně „leží na stole“?

Momentálně pracujeme na objektu Akademie věd v Hybernské ulici v Praze, kde repasujeme a vyrábíme dveře s fládrovaným povrchem, a dále pracujeme na obnově Kapitulního děkanství ve Staré Boleslavi s mimořádně dochovanými pozdně barokními a klasicistními prvky.

Co vás na práci v rámci restaurování historických objektů baví nejvíc?

Určitě rozmanitost a pestrost práce, protože i přes zdánlivou podobnost jsou objekty a jejich vybavení pokaždé trochu jiné a pro každý z nich musíme zvolit vhodný postup obnovy.

Za rozhovor děkuje David Kalců