strana 2
Z Dejvic do Motola
Pravidelná návštěva fotografa na stavbě metra V.A
odhaluje, že se dílo Metrostavu a firmy HOCHTIEF CZ
rychle rozrůstá nejen do délky, ale i do hloubky.
V demontážní jámě TBM na zařízení staveniště E1
u Evropské třídy provádějí pracovníci firmy Zakládání
staveb horizontální tryskovou injektáž pro vylepšení pevnosti okolních hornin (foto č. 1). Zatímco zeminový štít
Adéla stále ještě razí pravý traťový tunel od Petřin, Tonda
už čeká před stanicí Veleslavín (foto č. 2), než mu v ní
stavaři připraví železobetonové lůžko pro protažení (foto
č. 3). Na Petřinách razí pracovníci sdružení divizí 8 a 5
Metrostavu eskalátorový tunel do vestibulu (foto č. 4).
Ve stanici Motol náš partner ze sdružení zajišťuje stavební jámu (foto č. 5) a provádí zemní práce. V raženém
tunelu pro obratové koleje pokračuje v izolaci klenby,
kterou pro něj realizuje naše divize 1, a zahájil betonáž
definitivního ostění (foto č. 6). Další snímky najdete
na stránkách http://strategickeprojekty.dpp.cz/metro.
Ptáme se
Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
1
Divize 4 postaví most přes polskou řeku Přemši
1
2
3
4
5
6
Historicky první stavbou, kterou Metrostav vybuduje
v Polsku, bude most přes Přemši ve městě Chełmek.
Zakázku na jeho výstavbu formou design-built čili vyprojektuj-postav vyhráli ve výběrovém řízení pracovníci zahraničního zastoupení divize 4 vedení ředitelem
organizační složky Ing. Michaelem Dibonem.
Most, který přes Přemši a její inundační území převede komunikaci DW 780 do Krakova, bude mít teoretické
rozpětí 60 m. Jeho nosná konstrukce o jednom poli je navržena jako prostě uložený nosník typu Langerova trámu.
Stavbaři zde proto na pevné skruži vybetonují tuhou dolní
mostovku vyztuženou volným horním obloukem.
„Na podání nabídky investorovi, společnosti Zarzad
Dróg Wojewódzkich, jsme měli jen 14 dní,“ říká Ing. Dibon. „A to je u projektu typu design-built nesmírně krátká
doba.“ Specialisté z divize 4 dnes pro nové přemostění
Přemše hledají optimální řešení. Připravují dvě možné
varianty – první je most se dvěma krajními ocelovými
oblouky (vizualizace č. 1), druhý most se středovým obloukem ze železobetonu, případně oceli (vizualizace č. 2).
Stavba v Chełmku zahrnuje kromě mostu i vybudování
objízdné trasy přes řeku Přemši po mostním provizoriu,
demolici dnes užívaného železobetonového trámového
mostu a s tím související přeložky inženýrských sítí. Rozšíření stávající silnice DW 780 v navazujícím úseku doplní
výstavba nové křižovatky na předpolí mostu.
„Stavbu budeme moci zahájit až po schválení projektu
mostního provizoria a akceptaci polského projektu organizace provozu, který odpovídá našemu dopravně-inženýrskému opatření,“ vysvětluje Ing. Dibon. „Do sedmi dní
poté bychom měli převzít staveniště. Snad jediný termín,
který známe přesně, je 14. červen 2013, kdy musíme hotové dílo předat objednateli. Při vysokých nárocích, které
na nás investor klade, to nebude jednoduchá práce.“
Městu Chełmek, které leží asi 77 km vzdušnou čarou
severovýchodně od Ostravy, se u nás říkávalo Malý
Zlín. Po roce 1930 jej totiž radikálně změnil Tomáš
Baťa, který zde vystavěl svou první polskou továrnu
s kolonií typických domků. Za 5 let se počet obyvatel
osady zdvojnásobil. V roce 1938 už 1700 zdejších
Baťových zaměstnanců vyrobilo 2 miliony a 260 tisíc
párů obuvi. Za 2. světové války provoz zabrali Němci,
po ní jej Poláci znárodnili. Boty se však v původních
halách vyrábějí dodnes a stejně vychází i dříve firemní
časopis Echo Chełmka, který dnes vydává radnice.
2
Problémy kvality povrchů podlah v garážích
Podlahy v garážích jsou často málo odolné proti působení agresivní vody s chloridy, kterou na ně vnášejí
vjíždějící vozidla. Voda vniká do nosné konstrukce
a výztuž ohrožuje vznikem a rozvojem koroze. Vady
podlah se pak projevují trhlinami, průsaky stropními
konstrukcemi (foto) a poškozením konstrukcí vlhkostí.
Potřebnou kvalitu podlah předepisuje požadavek dostatečné odolnosti jejich povrchu vůči dynamickému
zatížení pojížděné konstrukce, které vzniká obdobně jako
u mostů pojezdem a přejezdy dilatací nájezdových ramp
či stropních konstrukcí. K ochraně garážových podlah je
proto nutné volit dostatečně odolné výrobky, jejichž vhodnost je prokazována schválením Ministerstva dopravy ČR
k použití na mostech. Kromě běžných vlastností, jako jsou
drsnost – protiskluznost, odolnost proti ropným látkám,
vodě a mrazu, musí přemostit trhliny v podkladních konstrukcích, které se u mostů předpokládají do 2 mm.
V návrhu závisí šířka trhlin na agresivitě prostředí,
které ČSN EN 1992-1-1 pro garáže stanoví stupněm XD3
(voda s chloridy používanými k údržbě vozovek). Maximální návrhová šířka trhlin je 0,2–0,1 mm a měla by být
prokázána a doložena v projektové dokumentaci ověřením
II. mezního stavu použitelnosti – vznik trhlin. Praxe ukazuje, že tento posudek je nutné vyžadovat. Pokud chybí,
byl zpravidla II. MS už ve výpočtu zanedbán. Reálná šířka
trhlin se totiž oproti návrhu často zvyšuje na 0,5 a 0,6 mm,
a proto bychom měli pro vodotěsnou úpravu povrchu
podlah v garážích vyžadovat přemostění trhlin do 1 mm.
Pro finální úpravu povrchů v garážích se v projektech
často objevují technologie využívané pro průmyslové
podlahy, které však nejsou primárně určeny pro použití
v garážích. Technologie vsypu do zavadlého povrchu
desky nejsou i přes obsah rozptýlených vláken schopné
přenést skutečně vznikající trhliny i proto, že jsou navr-
hovány pro desky na pružném podkladu, terénu, nikoliv
na samonosných stropních konstrukcích. Při průhybu,
který obvykle vzniká jejich malou tuhostí, vyvolanou nedostatečnou tloušťkou či špatným vyztužením vzhledem
k namáhání a objemovým změnám, jsou podlahy v garážích vznikem trhlin výrazně ohroženy. Mezi vady návrhu
patří i malé krytí výztuže pro méně agresivní prostředí,
nevhodné návrhy dilatací povrchových i nosných vrstev,
žádné nebo nedostatečné odvodnění ploch a vjezdů, neschopnost povrchů překlenout trhliny, chybějící nebo nevhodné hydroizolace konstrukcí namáhaných agresivitou
a nereálné předpoklady o možné údržbě.
Tato rizika je potřebné eliminovat už v přípravě. Pro
splnění definovaných požadavků je nutné zajistit vhodné
prováděcí podmínky, kvalitní a realizovatelnou projektovou dokumentaci respektující potřeby ochrany konstrukcí, technologické postupy a KZP, vybrat správné výrobky
a zkušeného dodavatele. Při realizaci pak je nezbytné
kontrolovat postup prací včetně mezioperačních stadií
a pečlivě přejímat hotové dílo. Více informací najdete na
intranetu Metrostavu na portálu VTŘ.
Ing. Jaroslav Synek
Jak se Metrostavu dařilo v uplynulém roce 2011?
I přes tři roky pokračující recesi ekonomiky se nám v jubilejním 40. roce existence Metrostavu podařilo splnit
plánované výsledky. Stejně jako v roce 2010 očekáváme
tržby přes 21 miliard korun, což je vzhledem k situaci na
trhu vynikající. Chtěl bych za to poděkovat všem našim zaměstnancům a zároveň jim popřát do nastupujícího roku
2012 hodně osobního štěstí a pracovních úspěchů.
Které vloni prováděné stavby vás nejvíc zaujaly?
Ze všech projektů bych zmínil velké infrastrukturní zakázky. Chtěl bych u nich vyzdvihnout výkony divize 5 při
ražbách plnoprofilovými štíty na trase metra V.A, s nimiž
už osádky dosahují výkonů až 36 m za 24 hodin. Potvrzují, že technický potenciál našich zaměstnanců je vysoký
a Metrostav je schopen zvládat nové technologie, které
mu poskytují příležitost zvýšit konkurenceschopnost.
Vloni byl prověřen a upraven systém pravidel fungování společnosti, který je formalizován v organizačně-řídicí dokumentaci. Jak tento krok vnímáte?
Z mého pohledu se nám při snaze o celkové zjednodušení
OŘD podařilo nejen snížit množství řízených činností, ale
také zprůhlednit odpovědnosti a napřímit vztah s divizemi
ve vzájemné informovanosti.
Na přelomu let 2011 a 2012 došlo ve firmě k řadě významných personálních změn. Čím byly vyvolané?
Ve většině případů se jednalo o dlouhodobě plánované
změny, které s sebou přináší vývoj firmy a čas. Z těch
nejvýznamnějších bych připomněl přechod obchodního
ředitele Metrostavu Jiřího Procházky, MBA, do pozice generálního ředitele Metrostavu Development. V naší společnosti jej nahradil ředitel divize 1 Ing. Milan Veselský, na
jehož místo postoupil Ing. Jaroslav Heran. Ředitel divize 8
Ing. Pavel Šrámek posílil firemní audit Skupiny Metrostav
a na jeho předchozím místě jej nahradil Ing. Ivo Vrbka.
Vnější ekonomicko-politicko-společenské prostředí se
stále mění. Jak na něj podle vás musíme v jednotlivých
oblastech reagovat, abychom v roce 2012 uspěli?
V oblasti obchodu, kde výpadky na českém trhu výrazně
ovlivňují náš zásobník práce, musíme zaměřit pozornost
na nové segmenty, a to jak v tuzemsku, tak i za hranicemi. Velkou výzvou je spolupráce při přípravě nabídky na
dostavbu jaderné elektrárny Temelín, kde se výběrového
řízení zúčastníme jako partner americké společnosti Westinghouse. Hledáme i nové zahraniční trhy, kde stejně jako u nás neodmítáme myšlenku akvizic. Kromě Slovenska
stavíme ve Finsku a v Bělorusku, vyhráli jsme kontrakt na
stavbu v Polsku a účastníme se soutěží v Německu a Rakousku. Musíme však hledat zakázky i mimo tato území.
Co je naším základním úkolem v ekonomické oblasti?
Trvalé snižování nákladů. V soutěžích se setkáváme
s dumpingovými cenami, a proto se na všech stavbách
musíme snažit přiblížit na úroveň nezbytně nutných nákladů. Celkové výdaje s celkovými tržbami jsou spojité
nádoby, které musí zůstat v plánovaných proporcích.
U výroby upozorňujete na nutnost dodržovat kvalitu.
Abychom uspěli, nemůžeme si dovolit žádné odchylky
ani od kvality, ani od korektnosti nebo poctivosti. Chyby
nám totiž nebude nikdo tolerovat. Každý z nás si to musí
uvědomit a podle toho se chovat i pracovat.
Dotkl jste se tím personalistiky...
Chceme dále rozvíjet personál zejména v oblasti vnitropodnikových nosných technologií a udržet i maximálně
využívat veškeré vnitřní výrobní kapacity Metrostavu
a Skupiny. Do budoucnosti však budeme klást větší důraz
na kvalitu pracovníků v nosných technologiích a výběr týmů do zahraničí, kam budeme více upírat pozornost.
S jakým očekáváním vstupujete do roku 2012?
Věřím, že se s ním úspěšně vypořádáme a že se nám podaří splnit všechny ukazatele, které plánujeme na stejné
úrovni jako v roce 2011. Pokud zůstaneme stále semknutí
a budeme dobrý kolektiv, který drží krédo, vizi a misi Me
trostavu, neměli bychom mít s budoucností žádné zásadní
potíže. Máme reálnou šanci dosáhnout v roce 2012 dobré
výsledky a je jen na nás, jestli se nám to podaří.