Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 1
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 2
Problémy kvality povrchů podlah v garážích
Podlahy v garážích jsou často lo odol proti pů-
sobeagresivní vody s chloridy, kterou na ně vnášejí
vjíždějící vozidla. Voda vniká do nosné konstrukce
a výzt ohrožuje vznikem a rozvojem koroze. Vady
podlah se pak projevují trhlinami, psaky stropními
konstrukcemi (foto) a poškozením konstrukcí vlhkostí.
Poebnou kvalitu podlah předepisuje požadavek do-
statečné odolnosti jejich povrchu či dynamickému
zažení pojížděné konstrukce, které vzniká obdobně jako
u mospojezdem a ejezdy dilatací jezdových ramp
či stropních konstrukcí. K ochraně garážových podlah je
proto nutné volit dostatečně odolné výrobky, jejichž vhod-
nost je prokazována schválením Ministerstva dopravy ČR
k použití na mostech. Kromě běžných vlastností, jako jsou
drsnost protiskluznost, odolnost proti ropným tkám,
vodě a mrazu, musí přemostit trhliny v podkladních kon-
strukcích, které se u mostů předpokládají do 2 mm.
V návrhu závisí šířka trhlin na agresivitě prostředí,
které ČSN EN 1992-1-1 pro garáže stanoví stupněm XD3
(voda s chloridy používanými k údržbě vozovek). Maxi-
mální návrhová šířka trhlin je 0,20,1 mm a měla by t
prokázána a doložena v projektové dokumentaci ověřením
II. mezho stavu poitelnosti vznik trhlin. Praxe uka-
zuje, že tento posudek je nutvyžadovat. Pokud chybí,
byl zpravidla II. MS už ve výpočtu zanedbán. Reálná šířka
trhlin se totiž oproti návrhu často zvyšuje na 0,5 a 0,6 mm,
a proto bychom měli pro vodotěsnou úpravu povrchu
podlah v garážích vyžadovat přemostění trhlin do 1 mm.
Pro finální úpravu povrchů v garážích se v projektech
často objevují technologie využíva pro průmyslové
podlahy, které však nejsou primárurčeny pro použi
v garážích. Technologie vsypu do zavadlého povrchu
desky nejsou i es obsah rozptýlených vláken schopné
enést skutečně vznikatrhliny i proto, že jsou navr-
hovány pro desky na pružném podkladu, terénu, nikoliv
na samonosných stropních konstrukcích. i průhybu,
který obvykle vzniká jejich malou tuhos, vyvolanou ne-
dostatečnou tloušťkou či špatným vyztužením vzhledem
k naa objemovým změnám, jsou podlahy v gará-
žích vznikem trhlin výrazohroženy. Mezi vady návrhu
patří i makryvýztuže pro méně agresivní prostředí,
nevhodné návrhy dilatací povrchových i nosných vrstev,
žádné nebo nedostatečné odvodnění ploch a vjezdů, ne-
schopnost povrchů překlenout trhliny, chycí nebo ne-
vhodné hydroizolace konstrukcí namáhaných agresivitou
a nereálné předpoklady o možné údržbě.
Tato rizika je potřebné eliminovat v ípravě. Pro
splnění definovaných požadavje nutné zajistit vhodné
prováděpodmínky, kvalitní a realizovatelnou projekto-
vou dokumentaci respektující potřeby ochrany konstruk-
cí, technologické postupy a KZP, vybrat správné výrobky
a zkušeného dodavatele. Při realizaci pak je nezbyt
kontrolovat postup prací včet mezioperačních stadií
a pečlivě ejímat hotolo. ce informanajdete na
intranetu Metrostavu na portálu VTŘ.
Ing. Jaroslav Synek
Z Dejvic do Motola
Pravidelná návštěva fotografa na stav metra V.A
odhaluje, že se lo Metrostavu a firmy HOCHTIEF CZ
rychle rozrůstá nejen do délky, ale i do hloubky.
V demonž TBM na zízení staveniště E1
u Evropské třídy provádějí pracovníci firmy Zakládání
staveb horizontální tryskovou injektáž pro vyleení pev-
nosti okolních hornin (foto č. 1). Zatímco zeminový štít
Adéla stále ještě razí pravý traťový tunel od Petřin, Tonda
čeká před stanicí Veleslavín (foto č. 2), nmu v
stavaři připraželezobetonožko pro protažení (foto
č. 3). Na Peich razí pracovníci sdredivi8 a 5
Metrostavu eskalátorový tunel do vestibulu (foto č. 4).
Ve stanici Motol náš partner ze sdružení zajišťuje sta-
vební mu (foto č. 5) a provádí zemní práce. V raženém
tunelu pro obrato koleje pokračuje v izolaci klenby,
kterou pro j realizuje naše divize 1, a zahájil betož
definitivního ostění (foto č. 6). Další snímky najdete
na stránkách http://strategickeprojekty.dpp.cz/metro.
Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
Jak se Metrostavu dilo v uplynulém roce 2011?
I es tři roky pokračurecesi ekonomiky se nám v ju-
bilejním 40. roce existence Metrostavu podilo splnit
plánované výsledky. Stejně jako v roce 2010 ekáváme
tržby es 21 miliard korun, což je vzhledem k situaci na
trhu vynikající. Chtěl bych za to poděkovat všem našim za-
městnancům a zároveň jim popřát do nastupujícího roku
2012 hodně osobního štěstí a pracovních úspěchů.
Které vloni prováděné stavby vás nejvíc zaujaly?
Ze ech projektů bych zmínil velké infrastrukturní za-
zky. Chtěl bych u nich vyzdvihnout výkony divize 5 při
ražbách plnoprofilovými štíty na trase metra V.A, s nim
osádky dosahují výkonů až 36 m za 24 hodin. Potvr-
zují, že technický potenciál našich zaměstnanje vysoký
a Metrostav je schopen zvládat nové technologie, které
mu poskytují příležitost zvýšit konkurenceschopnost.
Vloni byl prověřen a upraven sysm pravidel fungo-
vání společnosti, který je formalizován v organiz-
-řídicí dokumentaci. Jak tento krok vnímáte?
Z mého pohledu se nám při snaze o celkové zjednodušení
OŘD podařilo nejen snížit mnství řízených činnos, ale
také zprůhlednit odpovědnosti a napřímit vztah s divizemi
ve vzájemné informovanosti.
Na přelomu let 2011 a 2012 došlo ve firmě k řadě vý-
znamných personálních změn. Čím byly vyvolané?
Ve tšině ípadů se jednalo o dlouhodobě plánované
změny, které s sebou ináší vývoj firmy a čas. Z ch
nejvýznamnějších bych připomněl přechod obchodního
ředitele Metrostavu Jiřího Procházky, MBA, do pozice ge-
nerálního ředitele Metrostavu Development. V ní spo-
lečnosti jej nahradil ředitel divize 1 Ing. Milan Veselský, na
jehož místo postoupil Ing. Jaroslav Heran. Ředitel divize 8
Ing. Pavel Šrámek posílil firemní audit Skupiny Metrostav
a na jeho předchozím místě jej nahradil Ing. Ivo Vrbka.
Vnější ekonomicko-politicko-společenské prostředí se
stále mění. Jak na něj podle vás musíme v jednotlivých
oblastech reagovat, abychom v roce 2012 uspěli?
V oblasti obchodu, kde výpadky na českém trhu výraz
ovlivňují š sobník práce, musíme zaměřit pozornost
na nové segmenty, a to jak v tuzemsku, tak i za hranice-
mi. Velkou výzvou je spolupráce i přípravě nabídky na
dostavbu jaderné elektrárny Temelín, kde se výběrového
řízení zúčastníme jako partner americké společnosti We-
stinghouse. Hledáme i nové zahraniční trhy, kde stejně ja-
ko u nás neodmítáme myšlenku akvizic. Kromě Slovenska
stavíme ve Finsku a v Bělorusku, vyhráli jsme kontrakt na
stavbu v Polsku a účastníme se soutěží v Německu a Ra-
kousku. Musíme však hledat zakázky i mimo tato území.
Co je ním základním úkolem v ekonomicoblasti?
Trvalé snižová nákladů. V soutěžích se setkáváme
s dumpingovými cenami, a proto se na všech stavch
musíme snažit přiblížit na úroveň nezbytně nutných ná-
kladů. Celkové výdaje s celkovými tržbami jsou spojité
nádoby, které musí zůstat v plánovaných proporcích.
U výroby upozorňujete na nutnost dodržovat kvalitu.
Abychom uspěli, nemůžeme si dovolit žádné odchylky
ani od kvality, ani od korektnosti nebo poctivosti. Chyby
nám totiž nebude nikdo tolerovat. Každý z nás si to musí
uvědomit a podle toho se chovat i pracovat.
Dotkl jste se tím personalistiky...
Chceme le rozjet personál zejména v oblasti vnitro-
podnikových nosných technologií a udržet i maximálně
využívat veškeré vnitřní výrobní kapacity Metrostavu
a Skupiny. Do budoucnosti ak budeme klást větší důraz
na kvalitu pracovníků v nosných technologiích a výběr tý-
do zahraničí, kam budeme více upírat pozornost.
S jakým očekáváním vstupujete do roku 2012?
Věřím, že se s ním úspěšně vypořádáme a že se nám po-
daří splnit echny ukazatele, které plánujeme na stejné
úrovni jako v roce 2011. Pokud staneme stále semknu
a budeme dobrý kolektiv, který drží krédo, vizi a misi Me-
trostavu, neměli bychom mít s budoucností žádné zásadní
potíže. Máme reálnou šanci dosáhnout v roce 2012 dobré
výsledky a je jen na s, jestli se nám to podaří.
strana 2
PTÁME SE
1
Divize 4 postaví most přes polskou řeku Přemši
Historicky prv stavbou, kterou Metrostav vybuduje
v Polsku, bude most es Přemši ve měsChełmek.
Zakázku na jeho výstavbu formou design-built čili vy-
projektuj-postav vyhráli ve výběrom řízení pracov-
níci zahraničho zastoupení divize 4 vedení ředitelem
organizační složky Ing. Michaelem Dibonem.
Most, který přes Přemši a její inundační území převe-
de komunikaci DW 780 do Krakova, bude t teoretic
rozpětí 60 m. Jeho nosná konstrukce o jednom poli je na-
vržena jako prostě uložený nosník typu Langerova trámu.
Stavbaři zde proto na pevné skruži vybetonují tuhou dolní
mostovku vyztuženou volným horním obloukem.
„Na po nabídky investorovi, společnosti Zarzad
Dróg Wojedzkich, jsme měli jen 14 dní,říká Ing. Di-
bon. „A to je u projektu typu design-built nesmírně krátká
doba.Specialisz divize 4 dnes pro nové přemostění
Přemše hledají optimální ření. ipravují dvě možné
varianty první je most se dvěma krajními ocelovými
oblouky (vizualizace č. 1), drumost se středovým ob-
loukem ze železobetonu, případně oceli (vizualizace č. 2).
Stavba v Chełmku zahrnuje kromě mostu i vybudování
objízdné trasy es řeku emši po mostním provizoriu,
demolici dnes užívaného železobetonového trámového
mostu a sm související přelky inženýrských sítí. Roz-
šířestávajísilnice DW 780 v navazujícím úseku doplní
výstavba nové křižovatky na předpolí mostu.
„Stavbu budeme moci zahájit až po schválení projektu
mostho provizoria a akceptaci polského projektu orga-
nizace provozu, který odpovídá našemu dopravně-ie-
nýrskému opatření,“ vysvětluje Ing. Dibon. „Do sedmi dní
poté bychom měli převzít staveniště. Snad jediný termín,
který zme esně, je 14. červen 2013, kdy musíme ho-
tové dílo předat objednateli. Při vysokých nárocích, které
na s investor klade, to nebude jednoducpráce.
2
5
6
4
2
3
1
Městu Chełmek, které leží asi 77 km vzdušnou čarou
severovýchodně od Ostravy, se u nás řívalo Malý
Zlín. Po roce 1930 jej totiž radikálně znil Tomáš
Baťa, který zde vystavěl svou první polskou továrnu
s kolonií typických domků. Za 5 let se pet obyvatel
osady zdvojnásobil. V roce 1938 už 1700 zdejších
Baťových zaměstnanců vyrobilo 2 miliony a 260 tisíc
rů obuvi. Za 2. stové války provoz zabrali Němci,
po ní jej Poláci znárodnili. Boty se však v původních
hach vyrábějí dodnes a stejně vychází i dříve firemní
časopis Echo Chełmka, který dnes vyvá radnice.
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 1
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 2
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 3
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 4
Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 01/2012, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (438 ms)

Rendering Strana 3 (103820): (0/1) (437 ms)

Rendering Strana 2 (103819): (0/1) (478 ms)

Rendering Strana 1 (103818): (0/1) (477 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3059/vth120440-1.jpg (3x)

 i3059/vth120441-1.jpg (3x)

 i3059/bg103819.svg

 i3059/vth120442-1.jpg (3x)

 i3059/vth120443-1.jpg