Strana 2

strana 2

Konec hlučného mostu

Ptáme se

Poslední chvíle existence pražského mostu přes Vltavu

mezi Trojou a Holešovicemi, na němž tramvaje lomozily tak, že se mu říkalo Rámusák, doprovází Metrostav.

Konkrétně pracovníci provozu mostních technologií

divize 4 vedení Ing. Martinem Ředinou, kteří jej rozebírají. Spolu s veřejností přitom věří, že se už brzy rozjedou tramvaje po novém Trojském mostě, který je součástí tunelového komplexu Blanka a Rámusák nejen

nahradí, ale převede navíc i automobilovou dopravu.

Most, který divize 4 likviduje, podědil jméno po hlučném, o čtyři roky starším předchůdci. Vznikl v roce 1981

z 6 vojenských provizorních konstrukcí ŽM-16, v jednom

poli zůstala původní ŽM-30. Dnes ho mostaři pečlivě rozebírají, protože by jeho díly mohli v budoucnosti použít

pro výstavbu jiných provizorních přemostění či pro sestrojení přesuvných skruží na stavbu betonových mostů.

Ing. Josefa Černého,

specialisty interního auditu

Správný správce nesmí jen sedět v kanceláři

„Krajní pole Rámusáku jsme demontovali mobilním

jeřábem ze břehů Vltavy. Vnitřní pole jsme svařili do

jednoho spojitého dílce, který postupně vysouváme na

trojský břeh (foto č. 1). Na holešovické straně už sjel z vysouvacích stolic a vysouvací krakorec je uvolněný (foto

č. 2),“ popisuje Ing. Ředina, jehož tým pracuje na likvidaci

Rámusáku v subdodávce pro divizi 2, která staví Blanku.

Na demontážní plošině na břehu (foto č. 3) pracovníci

divize 4 (foto č. 4 a 5) spojený dílec rozeberou pomocí

věžového jeřábu zpět do jednotlivých dílů a odvezou je na

úložiště v SDHP. Svou práci by měli skončit ještě v březnu.

Do konce dubna pak za pomoci lodí zmizí z řeky i mostní

pilíře vybudované pod původní Rámusák.

Metrostav Facility (MF), dceřiná firma Metrostavu

Development, zahájila činnost hekticky. Od loňského

října její pracovníci stihli zařídit nejen vše, co se týká

rozjezdu společnosti, ale převzali i objekt Palmovka

Park II a obstarali hladké sestěhování divizí a úseků

centrály Metrostavu do nového sídla. Vyladění jeho

provozu sice ještě chvíli potrvá, ale díky vstřícnosti

všech zúčastněných se dílo, spojené se starostí o nemovitý majetek Skupiny Metrostav, MF daří.

„Na práci spojenou s provozováním budov máme

48 zaměstnanců včetně malířů a údržbářů,“ říká Ing. Lenka Zátorská, ředitelka a jednatelka MF. Převážná část pracovníků přešla do firmy z Metrostavu a Subterry. Doplnili

je však i osvědčení zaměstnanci bývalých dodavatelů služeb, kteří sice změnili zaměstnavatele, ale ne pracoviště.

Činnosti, které MF zajišťuje, jsou různorodé a dají se

rozdělit do tří skupin. Základem je kompletní správa budov, tedy to, co s nimi souvisí ve vztahu k nájemci. Sem

patří běžná údržba nebo opravy, úklid či topení, ale třeba

také protipovodňová opatření. Do druhé skupiny spadají

mimo jiného jednání se státní správou, příprava investičních plánů oprav a sestavování nájemních smluv. Poslední

skupinu tvoří vše, co je na objednávku – například velké

opravy, stěhování či oprava červené krávy Růži.

Také na 40 objektů, areálů či pozemků, které MF spravuje, se dá rozčlenit na tři části a každá má své správce.

Za administrativní a obchodní budovy odpovídají Ing. Jiří

Trojan a Libuše Petráčková. Do jejich působnosti patří bývalá centrála Metrostavu, dům v Zenklově ulici (foto č. 2),

Palmovka Park II, paláce na Ovocném trhu, Pánská pasáž,

budova Subterry v Modřanech a další. Výrobní areály –

stavební dvůr v Horních Počernicích (foto č. 1) včetně

archivu a jeho provozu, areál Subterry v Tišnově a jiné –

spravuje Ing. Ivo Rojík. Mgr. Miroslav Ballek se zase stará

o ubytovací zařízení, byty a majetek dceřiných společností

Metrostavu Development, jako jsou třeba pozemky pro

další výstavbu Rezidenčního parku Na Vackově.

„Upravili jsme i prostory pro útvar zahraničního podnikání v budově v Zenklově ulici a teď naši lidé předělávají

bývalou centrálu Metrostavu pro potřeby Subterry. Stěhování jejích pracovníků by mělo začít 17. února a potrvá

asi dva týdny,“ říká Ing. Zátorská a uzavírá: „Chtěli bychom pokračovat v komunikaci s kolegy, jak byla nastavena před stěhováním. Zavedli jsme proto i intranetový

helpdesk, kam může každý napsat, co od nás potřebuje.

Optimální a efektivní služby totiž můžeme zajistit jen tehdy, když známe zadání, ale i problémy. Naši správci proto

nikdy nebudou zavření v kancelářích. Dobrá správa je totiž

vždy o dobré komunikaci, a to nejlépe osobní.“

České stavbě na Kladské Nise přeje počasí

Metrostav_02_2014.indd 2

Ze 33 měsíců, za které má polsko-české sdružení zmodernizovat stavby a zařízení polské vodní nádrže česky

pojmenované Nisa (Jezioro Głębinowskie), už uplynula

víc než třetina. Metrostav se na této první etapě projektu protipovodňových opatření na ochranu měst Nisa

(Nysa) a Otmuchov (Otmuchów) podílí zhruba ze 30 %.

Zastupuje jej sdružení divizí 6 a 4 vedené Ing. Davidem Štochlem, jenž si letošní mírnou zimu pochvaluje.

Stavba bočního řízeného přepadu, kterou provádí jeho

divize 6, totiž díky ní rychle postupuje (foto).

„Zdejší boční bezpečnostní přeliv s pohyblivými uzávěry a spadištěm se dá velikostí i funkcí přirovnat ke klapkovému jezu o 5 polích, z nichž každé je asi 32 m dlouhé

a kolem 3 m vysoké,“ vysvětluje Ing. Štochl a vypočítává,

jaké práce už tým jeho techniků – 5 českých a 4 polských

– od loňského února řídil: „Zajištění 9 m hluboké stavební

jámy s půdorysem 188 × 29 m pomocí štětové stěny,

výkopy na základovou spáru, provedení kilometr dlouhé

elektrické přípojky, podkladních betonů a vybetonování

poloviny základové desky, což obnáší asi 6400 kubíků

betonu.“ S betonážemi ale mají kolegové u Nisy problém

– v dostupném okolí totiž není žádná betonárna, která

by byla schopná vyrobit a dodat více než 40 m3 betonu

za hodinu. Divize 6 jej ale potřebuje asi 17 000 kubíků.

Kromě prací na základové desce stavbaře v současné době zaměstnává i příprava bednění pro pilíře jezu.

Poslouží jako podpěry 190m mostní konstrukce, kterou

dodá divize 4, a budou v nich strojovny ovládání klapek.

Betonáž pilířů by mohla začít už koncem února, o prázdninách přijde na řadu montáž klapek a jejich ovládání.

Harmonogram předpokládá, že tyto práce skončí ještě

letos zároveň s hrubou stavbou, aby v příštím roce mohli

strojaři technologii oživit a odzkoušet. Zatím se zdá, že

plánované mezníky bude možné dodržet, i když stavbaři

musí stále počítat s tím, že zima se ještě nevzdala a průtok

v Kladské Nise i stav vody v nádrži mohou výrazně kolísat.

Tým divize 4, který řídí Ing. René Kolebač, provedl

vloni všechny práce, které měl naplánované – převážně

demolice. Na jaře se na hlavním výpustním objektu nádrže

pustí do rekonstrukce silničního mostu, který přebuduje

na most technologický s pod ním umístěnou lávkou.

V létě jej potom čeká výstavba mostu přes bezpečnostní

přeliv. Této části díla se proto budeme věnovat až příště.

–red–, foto František Vilk

Po vystudování oboru konstrukce a dopravní stavby

na ČVUT nastoupil Ing. Černý v roce 1992 do Metrostavu k divizi 9. Pracoval na rekonstrukci Lichtenštejnského paláce a rok působil na stavbě v Kelkheimu. Další

profesní zkušenosti pak získal u německé stavební

firmy a jako samostatný statik. Při zaměstnání absolvoval postgraduální studia podnikového řízení a soudního znalectví v oblasti stavebnictví a ekonomiky. Před

13 lety se do Metrostavu vrátil a od roku 2011 pracuje

v útvaru interního auditu Skupiny Metrostav.

Čím se útvar interního auditu zabývá?

Nezávisle podává ujištění o dodržování vnitřních norem

firem ve Skupině Metrostav a formou zpráv z auditu předává managementu zprávu o zjištěných skutečnostech

v jednotlivých oblastech činností. Jinak řečeno prověřuje, zda nastavené kontrolní mechanismy pomáhají

společnostem při dosažení nastavených cílů vycházejících z dlouhodobé koncepce a zda odpovídají vnějším

podmínkám. Zabývá se ověřováním spolehlivosti a efektivitou prováděných činností. Spolupracuje s odbornými

útvary a svou činností podporuje výkonný management.

Má neomezený přístup k náhledu do činností ve všech

firmách Skupiny Metrostav, a proto může problematiku

pozorovat z širšího pohledu. Může tak odhalit synergické

efekty, zformulovat je a podat námět ke zlepšení činnosti

jednotlivých společností.

Na jakém významném auditu jste pracovali vloni?

Z více než 20 auditů, jež náš útvar vloni provedl, patřil

k časově nejnáročnějším audit dokumentace na stavbách. Ověřoval soulad jejího vedení s vnitřními normami

a postupy. Audit zahrnoval deset vybraných staveb realizovaných Metrostavem, po jedné Metrostavem Slovakia a Pragisem a čtyři stavby Subterry, kde jsme úzce

spolupracovali s Ing. Josefem Nežerkou, vedoucím jejího

útvaru interního auditu. Kromě vedení tohoto auditu jsem

samozřejmě všechny stavby navštívil, měl možnost poznat práci našich realizačních týmů a soustředil jsem se

i na prověření intranetového portálu staveb, který doposud auditován nebyl, protože byl zaveden teprve nedávno.

Co jste při auditu stavební dokumentace zjistili?

Vydali jsme ujištění, že podstatné dokumenty, které legislativa požaduje, jsou na stavbách k dispozici a nastavený

vnitřní systém řízení dokumentace splňuje svůj účel.

Portál stavby navíc umožňuje projektovým týmům správně se orientovat v problematice potřebných chybějících

dokumentů. Doporučili jsme, že je vhodné uvažovat také

o zavedení zjednodušené formy portálu pro malé stavby

nebo časem pomocí ankety prověřit, zda by portál stavby

dále nešel uspořádat přehledněji či uživatelsky příjemněji. Subterra má portál stavby zavedený poněkud odlišně.

U železničních staveb jsme se setkali s propracovaným

systémem řízení výrobních kapacit a s evidencí jejich

vytíženosti. Tento nástroj by bylo vhodné využít dále

ve Skupině Metrostav.

Na čem pracujete v současnosti?

Dokončujeme program interních auditů pro rok 2014,

který zahrnuje 26 auditů, a předpokládáme jeho schválení

do konce ledna. V periodických auditech se chceme věnovat vybraným procesům v divizích 8 a 9. V Metrostavu

chceme prověřit činnosti v předvýrobní přípravě a přenos

informací do fáze realizace. Nabídky do veřejných soutěží jsou podávané pod časovým tlakem, jsou náročné

na zpracování a nedostatky v nich jsou zdrojem následných problémů. V souladu se střednědobým plánováním

se vracíme i k auditům, které byly provedeny v předchozích letech, a znovu prověřujeme soulad organizačně-řídicí dokumentace se současně platnou legislativou a zda

se změnou vnějších podmínek nedochází k zvýšenému

ohrožení. Budeme se zabývat komplexností vnitřního

kontrolního systému a také tím, zda do systému OŘD jsou

odpovídajícím způsobem zapracovány změny ve vztahu

k směrnici EU o certifikaci stavebních výrobků, nového občanského zákoníku či zákona o obchodních korporacích.

30.1.14 13:57