Metrostav

Strana 2

Proč kontrolovat projektovou dokumentaci?

Skvalitou a jejím stavem se jako stavaři setkáváme

v dobrém i zlém denně. Pro výsledky naší práce je

to trvale závažné téma. Systémové nedostatky, které

kvalitu snižují, i ostatní problémy ovlivňující kvalitu

díla známe zkaždodenní praxe velmi dobře.

Počátek kvality staveb, kterou po nás vyžadují objed-

natelé při přejímkách, začíná kvalitou návrhu akvalitou

projektové dokumentace. Její kontrola (viz ilustrační

zákres do řezu stavby – detail) je vzhledem krostoucím

požadavkům náročným procesem vyžadujícím specifické

zkušenosti, především vdopadech návrhů na činnosti na

staveništi. Tuto nekvalitu se Metrostav snaží trvale od-

straňovat. Postupy kontrol kvality projektové dokumen-

tace připravují aprověřují pracovníci Útvaru technologií

amateriálů (ÚTM) úseku výrobně-technického ředitele.

Dlouhou dobu byly tyto snahy ignorovány. Veřejnost,

ato ani odborná, jim nevěnovala téměř žádnou pozornost

aaž několik vážných havárií přitáhlo obecnou publicitu ke

kvalitě staveb. Náhle jsou pracovníci ÚTM denně konfron-

továni dotazy, zda mosty ijiné konstrukce jsou skutečně

vtak špatném stavu, aby bylo nutné je nákladně arozsáh-

le opravovat, anebo dokonce bourat astavět znovu.

Úskalí měření kvality

Co kvalita je anení? Základní technické normy využívané

křízení kvality ČSN EN ISO řady 9000 uvádějí, že kvalita

„je stupeň naplnění požadavků inherentními (obsaženými)

vlastnostmi produktu“. Kvalita pro hodnocení staveb musí

být měřitelná, její existenci musíme prokázat zkouškami

a doložit protokoly. Pokud jsou dohodnuty neměřitelné

ukazatele kvality (například vizuální kvalita povrchů), je

její prokázání složité ačasto vede ke sporům.

Všechny vstupy do procesů budování a užívání stavby

musejí splňovat potřebné anezbytné požadavky kvality

tak, aby ji její zhotovitel mohl vpotřebné kvalitě vytvořit

auživatel užívat. Kvalita staveb je komplikována dlouho-

dobým užíváním díla (obvykle 50 až 100 let) avtomto

velmi dlouhém období zákonitě klesá. Stavební firmy se

vČR obvykle soustřeďují na kvalitu při předání díla, která

je rozhodující pro výrobní uzavření zakázky avyúčtování.

Kvalitu musíme sledovat v dohodnutých atributech

vyjádřených ve stanovených parametrech (rovinnost,

pevnost, uprojektové dokumentace vjejí úplnost aspráv-

nost). Problémem jsou procesy aatributy, které nemají

zkušební aověřovací postupy stanoveny. Vtakovém pří-

padě musí některý zúčastníků stavby navrhnout postupy

a ostatní je schválit. Potřebné postupy kontroly kvality

projektové dokumentace jsou obsaženy von-line aplikaci

Kontrola projektové dokumentace, kterou ÚTM aaktuali-

zuje podle měnících se požadavků.

Ing.Jaroslav Synek, vedoucí ÚTM

řez archiv Metrostavu

Na dálnici D6 ivzimě

Tým divize 4 buduje obchvat Řevničova, který je sou-

částí dálnice D6. Výstavba tu pokračuje ipřes zimu.

„Práce vtomto období je vždy náročná jak zhlediska

času (krátký den), tak mrazivé počasí je nepříjemné pro

dělníky. Některé technologické procesy, jako jsou například

tělesa násypů, konstrukce vozovek abetonáže se vmrazi-

vých zimních podmínkách vůbec nedají provádět aje nutné

vyčkávat na krátkodobé zlepšení klimatických podmínek,“

vysvětluje Ing.Pavel Aksamit, vedoucí projektu.

Vnedávné době tak jeho tým pracoval na hlubinném

založení na největším mostním objektu vúseku (foto č. 1

a2). Na přeložce silnice I/6 (foto č. 3) stavbaři zhotovili

příkopové žlaby, bylo také možné provést bednění římsy

ujedné zopěrných zdí (foto č. 4). Chladné počasí nezasta-

vilo přípravu na betonáž nosné konstrukce mostu na D6

přes silnici I/6 (foto č. 5) astavbu konsolidačních násypů

přechodových oblastí mostu (foto č. 6).

–red–, foto archiv stavby

Ing.Milana Hromádky,

vedoucího projektů divize 6

Jeho kariéra začala u výstavby pražského metra V.A

do Motola, kde se pohyboval už jako student Fakulty

stavební ČVUT. Setkal se tam s mnoha zkušenými

lidmi, „osahal“ si Metrostav a poznal, jak funguje.

Poté Ing.Milan Hromádka vrámci divize 8 působil na

stavbách vPraze, vLiberci avTeplicích. Nakonec se

ale usadil na jihu Čech avposlední době tam dokončil

několik různorodých azajímavých projektů.

Co vás přimělo ktomu zakotvit vjihočeském regionu?

Přimělo mě to, že pocházím zPísku. Po střední škole jsem

se přesunul do Prahy, kde jsem studoval vysokou školu.

Aikdyž jsem poté pracovně působil vPraze ana severu

republiky, chtěli jsme smanželkou jít zpět do jižních Čech.

Kolem roku 2013 se naskytla příležitost přesunout se zdi-

vize 8 do nového kolektivu divize 6, konkrétně do jejího

regionálního zastoupení vjižních Čechách.

Kolik projektů jste loni realizovali?

Vroce 2018 jsme měli hodně práce. Celkem devět zaká-

zek, přičemž bylo období, kdy můj tým realizoval sedm

projektů najednou, ařekl bych, že to byl už strop našich

možností. K tomu, aby bylo možné zvládnout tolik pro-

jektů dohromady asoučasně na nich plnit termíny aeko-

nomické parametry, potřebujete tým, okterý se můžete

opřít akterému můžete důvěřovat. A vzhledem ktomu,

že na všech těchto projektech plníme řídicí smlouvy, tak

dnes mohu hrdě říci, že já takový tým mám. Kolegům patří

velké díky za jejich enormní nasazení aobětavost.

Čím to je, že se v jižních Čechách daří získat větší

množství zakázek?

Jako všude jinde se střídají období, kdy se daří více akdy

méně. Příchodem nového oblastního ředitele se u nás

hodně změnilo. Je snaha ozapojení realizačních týmů do

předvýrobní přípravy anaopak. Pomalu, ale jistě nám to

začíná fungovat aodráží se to ina výsledcích naší oblasti.

Můžete připomenout konkrétní projekty?

Jsme všestranní. Jenom minulý rok jsme dělali most,

lyžařský svah, nemocnici, administrativní budovu, aqua-

park či Husitské muzeum, takže saháme do všech spekter.

Např. most – atypickou Pleskotovu lávku vPísku – jsme

stavěli ve spolupráci sdivizí 3, která připravila ocelovou

konstrukci. Azvládla ji výborně! Tato stavba měla vPísku

hodně odpůrců, ale dnes, když jdeme srodinou klávce

na procházku, tak nasloucháme ohlasům kolemjdoucích

aslýcháme jen pozitiva. Jsem velmi rád, že je tato stavba

unás doma spojená sejménem naší firmy.

Daří se vám pracovat za pomoci vlastního dělnického

personálu?

Vzhledem kneustálému zvyšování cen subdodávek jsme

se v loňském roce rozhodli doplnit dělnický personál.

Nyní můj tým disponuje přibližně 20 velmi kvalitními děl-

níky, díky nimž jsme se stali soběstačnými vpodstatě ve

všech činnostech HSV. Díkyvětšímu počtu staveb je stav

takový, že se stavbyvedoucí odělníky de facto přetahují.

Samozřejmě – tato cesta nese iriziko reklamací. Nicméně

jsem toho názoru, že jsme největší anejlepší stavební fir-

ma unás amusíme umět přijímat zodpovědnost.

Mezi vašimi projekty je Husitské muzeum v Táboře.

Jak tato zakázka probíhá?

Jde o rekonstrukci historické budovy v centru města.

Stavba je pod velkým dohledem památkářů ato má svá

specifika. Stavba trvá dlouho arežie jsou vysoké. Dokon-

ce jsme tam před koncem roku objevili katakomby Tábora,

když jsme chtěli vybourat strojovnu výtahu. Před námi

pak pracují archeologové apráce se protahují. To je ale

na stavbách tohoto typu normální.

Co vás kromě stavařiny baví?

Baví mě hlavně sport. Aktivně se věnuji hokejbalu aněko-

lik let hraju za hokejový tým Metrostavu. Zrovna vúnoru

proběhne Skybox Cup, na kterém bychom se chtěli posu-

nout avrátit se na medailové pozice. Tento turnaj je dobře

obsazený, scházejí se tam ibývalí extraligoví hráči. Hraje

se vpražské02 areně aje to velký zážitek.

Za rozhovor děkuje David Kalců

strana 2

PTÁME SE

Tenkrát na „prvním“ metru, aneb jubilejní ražba

Před 50 lety, na přelomu ledna aúnora 1969, začala ve

Štětkově ulici ražba prvního raženého tunelu pražské-

ho metra. Jde ojednu zklíčových událostí: pracovali

tam zaměstnanci Vodních staveb, ze kterých se později

vyčlenil Metrostav. S náročnou prací tam lidé získávali

cenné zkušenosti, formovaly se tam zkušené týmy.

První úsek metra vznikal už vroce 1967 uhlavního

nádraží, byl ale hloubený. Původně mělo jít otunel pod-

povrchové tramvaje, později se rozhodlo ovýstavě samo-

statného systému. Na trase I.C mezi stanicí Florenc aKa-

čerov byly všechny stanice navrženy hloubené atunely

převážně ražené. Ražený byl itunel voblasti Pankráce.

„Bylo mi tenkrát 28 let, působil jsem tam jako stav-

byvedoucí,“ vzpomíná Ing.Jindřich Hess, dlouholetý člen

vedení Metrostavu a nyní předseda dozorčí rady. „Sta-

veniště se nacházelo upředpolí budoucího Nuselského

mostu, kde bylo vybudováno skromné zařízení stave-

niště – šatny, kanceláře, kompresorovna, dílny – ataké

vyhloubena pod ochranou podzemních stěn jáma určená

pro montáž štítového komplexu (foto č. 1).“

Od začátku technicky náročné

Razicí štít zahájil svou činnost 20. ledna 1969. Zvýkopu

ve Štětkově ulici (foto č. 2) se postupovalo směrem

k dnešní stanici Pražského povstání. Podle inženýra

Hesse šlo především odobrý začátek, kdy se dával do-

hromady tým odborníků zrůzných oblastí. Sešla se tam

kromě lidí z Vodních staveb řada horníků, kteří dříve

pracovali například vuranových dolech arůzných šach-

tách. „Mnoho jsme se tam naučili. Měli jsme samozřejmě

zkušenosti s ražením tunelu malého profilu. Tady byl

průměr razicího štítu zhruba šest metrů. Navíc tunel se

razil velmi mělko, přibližně 8 až 10 metrů pod povrchem,

tedy vtěsné blízkosti základů budov, které byly většinou

ve špatném stavu. Před vlastní ražbou bylo rozhodnuto,

které domy budou sneseny akteré zajištěny. Během ražby

probíhalo nepřetržité měření poklesů ajejich vyhodnoco-

vání. Pod kostelíkem sv. Pankráce byl vpředstihu vybu-

dován speciální nosný rám postavený na pilotách. Mezi

nimi štít bezpečně prošel,“ líčí Jindřich Hess.

Na náměstí Hrdinů se razicí štít objevil 30. září 1969.

Ražba proběhla úspěšně i díky tvůrčí spolupráci všech

partnerů na výstavbě, tj. investora, projektanta, doda-

vatele, ale iřady odborníků zvysokých škol avědeckých

ústavů. Ti všichni operativně řešili problémy, které se

vyskytly. Je třeba ocenit prozíravé rozhodnutí bývalého

vedení Vodních staveb vstoupit do výstavby metra jako

vyšší dodavatel stavební části. Začala tak úspěšná éra na

realizaci rozsáhlého díla pro Metrostav.

–red– , foto archiv Metrostavu

Metrostav_02_2019.indd 2 01.02.19 12:43

Metrostav a.s. - noviny