Strana 3
High-tech pavilon pro výuku studentů ČZU
Divize 1 Metrostavu dokončila výstavbu pavilonu high-
-tech výukových avědeckých technologií v kampusu
České zemědělské univerzity. Slavnostní kolaudace
stavby, umístěné vareálu univerzity vpražském Such-
dole, je naplánována na únor. Po ní bude probíhat ještě
instalace technologií apřístrojového vybavení.
Stavbaři Metrostavu převzali staveniště vloni vbřeznu.
Investorovi, České zemědělské univerzitě (ČZU), předávali
stavbu po necelých devíti měsících. Vnízkopodlažním pa-
vilonu (foto č. 1), který se nachází vprostoru mezi zastavě-
nou plochou anavazujícími zemědělskými pozemky, budou
umístěny laboratoře aučebny Fakulty lesnické adřevařské.
Kontakt spřírodou zajití prosklená strukturální fasáda ata-
ké střecha svyhlídkovými apobytovými terasami, které
postupně doplní ještě vzrostlá zeleň.
Pavilon má dvě podlaží, první podzemní podlaží je
částečně zapuštěno pod terén. Požadovanému zobra-
zení budoucího přilehlého parku odrazem na fasádě se
dosahuje pomocí neobvyklého spojení zrcadlových skel
a dřevěných obkladů (foto č. 2). „Vnější plášť budovy
tvoří kombinace dřevěné provětrávané fasády a pro-
sklené strukturální fasády. Na zasklení bylo použito sklo
svysokou odrazivostí azároveň vysokým stupněm pro-
stupu světla,“ přibližuje práci stavbařů vedoucí projektu
Ing.Václav Petrášek zdivize 1.
Specializovaná laboratoř
Podle plánů investora má mít pavilon po dokončení high-
-tech infrastrukturu včetně softwarového a hardwaro-
vého vybavení. Studenti bakalářských amagisterských
programů zde budou moci pracovat súdaji ze 3D měření
růstu lesa, velkoobjemovým sběrem dat amodely přírod-
ních procesů. „Vnovém objektu bude specializovaná vý-
uková laboratoř metod dálkového průzkumu Země adále
například laboratoř protipožární ochrany lesa,“ uvedla při
zahájení stavby mluvčí univerzity Jana Kašparová.
Specifické podmínky výstavby vědeckého pracoviště
ovlivnily průběh stavebních prací. Původní termín dokon-
čení se kvůli požadavkům na změny nedařilo plnit, bylo
nutné řešit prodloužením v dodatku smlouvy. „Změny
požadavků na vybavenost objektu přicházely postupně
s tím, jak investor uzavíral navazující výběrová řízení.
Měnilo se laboratorní vybavení, měnil se způsob užívání
laboratoří. Kvůli tomu se předělávaly již hotové páteřní
rozvody i jednotlivé vývody, měnily se požární úseky
adoplňovaly požární uzávěry,“ vzpomíná inženýr Petrá-
šek. Stavbaři ukončili práce před koncem minulého roku.
Blanka Růžičková, foto Jakub Červenka
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
Divize 1 adalší zakázka vTřineckých železárnách
Podnik, který každoročně vyrobí kolem 2,5 milionu tun
surové oceli, už několik let investuje také do nových
zařízení. Naposledy šlo například o inovaci výroby
odlitků pro železniční dopravu, konkrétně nový mísič
(foto) a žíhací pec. Této náročně úpravy se úspěšně
zhostil už zavedený dodavatel Třineckých železáren,
tým Ing.Pavla Szmeka zdivize 1.
Stavbaři vyměnili nejen mísič ažíhací pec pro výrobu
odlitků pro železniční dopravu, ale také aby vybudovali
novou betonovou plochu orozloze 8000 m
2
sosvětlením
vareálu železáren. Umísiče ažíhací pece se začalo pro-
jekčními pracemi azároveň byly zahájeny bourací azemní
práce. Následně stavbaři pokračovali betonáží základů
amontáží ocelových konstrukcí. Pak byl čas na montáž,
oživení auvedení do provozu nových technologií. To vše
za plného provozu železáren.
„Ustavby mísiče byla velice složitá koordinace svý-
robou sléváren. Prostor jsme dostávali většinou ovíken-
dech ave svátcích, kdy jsme vždy museli stihnout uce-
lenou část stavby dokončit tak, aby se po víkendu mohla
na staveniště vrátit výroba. Tímto způsobem jsme museli
vše připravit aaž vdobě čtyřtýdenní odstávky jsme de-
montovali do poslední chvíle fungující zařízení. Pak jsme
namontovali novou technologii, oživili ji a co nejdříve
uvedli do provozu. Ihned po této odstávce byl tak zahájen
provoz už na nové technologii,“ vzpomíná stavbyvedoucí
Ing.Václav Dronski zdivize 1.
Využití odpadního plynu zvýroby
Užíhací pece se prodloužily projekční práce, protože bylo
třeba provést větší úpravy oproti předešlému projektu.
Ikdyž se stavbaři zdivize 1 vracejí do Třineckých železá-
ren už poněkolikáté, vždy je čeká něco nového. Například
nová žíhací pec má zajímavou konstrukci nejen zhlediska
žáruvzdorné vyzdívky, ale itopného systému na směsný
plyn, který u těchto pecí nebývá příliš obvyklý. Jedná
se totiž o druhotné využití odpadního plynu z výroby
zTřineckých železáren, které ssebou přináší komplikace
anáročnější údržbu, než je uklasického zemního plynu.
„Užíhací pece byla stavba zúplně jiného technologic-
kého oboru, než jsme doposud realizovali. Stím pocho-
pitelně souvisí sbírání nových cenných poznatků ohledně
technologií na směsný a zemní plyn a navázání nových
kontaktů s odbornými firmami místního významu, jako
byly společnosti Pires aTeplotechna průmyslové pece,
které realizovaly žíhací pec po technologické stránce jako
náš subdodavatel,“ uvedl Ing.Dronski.
Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík
Liniová stavba pro společnost Vršanská uhelná
Divize 3 a 8 pracují od loňského září ve sdružení na
výstavbě dálkovodů v Hořanském koridoru. Přeložky
produktovodů a trubních sítí (foto), které jsou hlavní
částí zakázky, by měly od května 2021 uvolnit prostor
těžby vhnědouhelném povrchovém lomu Vršany.
„Lídrem dodavatelského sdružení je divize 3, která
provede potrubní část, my máme na starost právě pro-
bíhající zemní práce apozději ielektro astavební část,“
vypočítává hned na úvod vedoucí projektu Jan Juštin
zústeckého zastoupení divize 8.
Plynovod apět dalších dálkovodů
Plocha staveniště pro potrubní koridor s šířkou pra-
covního pruhu 60 m dosahuje asi 30 ha. Trasa sítí vede
vpřevážné části po předem vybudované plošině nultého
skrývkového řezu lomu Vršany. Pro její pokračování je
ovšem nutné provést další zemní práce, které zahrnou
více než 380000 m
3
výkopů, ktomu téměř 77000 m
3
zásypů aznačně velké plochy stabilizací.
Všech deset překládaných produktovodů povede pod
zemí. Ve společném asi pět km dlouhém koridoru budou
vsamostatných výkopových rýhách uložena potrubí pro
plynovod (DN 300), vedení plynu (DN 500), plynného
etylenu (DN 250) – zUnipetrolu RPA do Spolany Nera-
tovice–, kapalné C4 frakce (DN 150), což je vpodstatě
směs butadienu a butenů, a etylbenzenu (DN 150) –
zUnipetrolu RPA do Synthosu Kralupy –, benzinu amo-
torové nafty společnosti Čepro (oboje DN 300) aropovod
(DN 500) – zCentrálního tankoviště ropy Nelahozeves do
společnosti Česká Rafinérská vLitvínově.
Mimo ně provede Metrostav i podzemní přeložku
dvou potrubí PVN – průmyslového vodovodu Nechrani-
ce – (2x DN 1200 ve společném výkopu), který zásobuje
výrobny azemědělské podniky Chomutovska aMostecka
povrchovou vodou z řeky Ohře. Minimální krytí všech
vrýze svařovaných potrubí musí dosáhnout 1000 mm.
Ipřes ztížené podmínky mírný předstih
Stavba zahrne takévybudování více než 10 km obslužných
cest, kilometry odvodňovacích příkopů a doplňkové stav-
by pro provoz produktovodů. „Dnes už máme plně rozvi-
nuté zemní práce pro pět podzemních potrubí avprosinci
jsme zahájili ispolečný výkop pro přeložku PVN. Přestože
jsou vsoučasném zimním období steplotami kolem nu-
ly značně ztíženy výkopové práce a těžká technika má
problémy spojezdem po staveništi, pracujeme smírným
předstihem oproti harmonogramu. Dálkovod etylbenzenu
tak bude moci být přepojen oasi čtyři měsíce před pláno-
vaným termínem,“ chválí Jan Juštin.
Lenka Svobodová, foto archiv stavby
účastníků prošlo loni Centrem vzdělávání Skupiny
Metrostav. Potvrdil se tak zájem zaměstnanců o rozvoj
profesních, manažerských i odborných způsobilostí.
Nová okružní křižovatka zklidnila dopravu vPrešově
Na jedné znejfrekventovanějších ulic vPrešově, nedaleko autobusového nádraží aobchodních center, dnes už
nevznikají dopravní kongesce. Solivarskou ulici sostatními komunikacemi vokolí totiž propojila nová okružní
křižovatka (foto), která umožňuje bezpečnější ahlavně plynulejší provoz.
Díky pracovníkům divize 4 Metrostavu na Slovensku
byla přeměna světelně řízené průsečné křižovatky za
okružní spolu s novými přechody pro chodce mnohem
rychlejší, než se původně počítalo. Pracovníci divize 4
převzali staveniště vprosinci roku 2017 auž vříjnu roku
následujících motoristé jezdili po nové okružní křižovatce.
Přitom podle původního plánu měla být stavba dokonče-
na až na začátku prosince loňského roku. Stavbařům se
podařilo zkrátit termín dokončení ovíce než měsíc, ato
se museli potýkat sřadou komplikací.
„Původní záměr projektu počítal s realizací v šesti
etapách. To by však vzhledem kvysoké intenzitě dopra-
vy a stávajícímu trolejovému vedení v křižovatce mělo
nepříznivý vliv na bezpečnost, dodržení technologických
postupů atím ina kvalitu celého stavebního díla. Proto
jsme předložili návrh změny technického řešení, který po-
čítal sodkloněním nákladní dopravy mimo staveniště po
městských komunikacích,“ popisuje oblastní ředitel pro
dopravní stavby Slovensko východ divize 4 Metrostavu
Ing.Alexander Kiseľák, PhD. Návrh byl přijat astavbaři
tak začali s výstavbou dočasné objízdné komunikace
apřekládkou části inženýrských sítí.
Náročné přeložky ičastá neukázněnost řidičů
Ztechnologického hlediska šlo ostandardní stavbu, sníž
mají pracovníci divize 4 mnoho zkušeností. Přesto museli
mimo plán pod objízdnou trasou i vněkterých místech
nově budovaných silnic provést přeložku některých sítí
nebo je vhodným způsobem ochránit. Během přeložek
bylo navíc nutné udržet sítě v trvale funkčním stavu,
protože k mnohým propojovacím bodům byl vzhledem
kjejich umístění špatný přístup anebylo je možné přepojit
ani dočasně. Funkční musely zůstat například inapájecí
a zpětné kabely Dopravního podniku města Prešova.
„Museli jsme se vypořádat i s potížemi, které vznikaly
při častém nerespektování dopravního značení ze strany
řidičů při průjezdu nákladních vozidel staveništěm. Občas
docházelo kvelmi nebezpečným situacím akpoškození
dočasných dopravních značek,“ uvádí Ing. Kiseľák.
Kromě výstavby vněkolika etapách byla podle oblast-
ního ředitele jedním znejnáročnějších úkonů demontáž
starých trolejí ajejich nahrazení novými. Se vším si museli
pracovníci poradit ve velké časové tísni, která byla vynu-
cena pouze krátkou výlukou trolejbusové dopravy.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
8507
Třinecké železárny jsou dlouhodobě jedním
znejvětších průmyslových podniků na severovýchodě
Českého Slezska azůstávají nejvýznamnějším
producentem ocelových dlouhých válcovaných
výrobků vČeské republice. Jsou dnes hutním
podnikem, který má uzavřený hutní výrobní cyklus.
První zakázku tu divize 1 uskutečnila už na
přelomu let 2014 a2015. Od té doby se stavbaři do
Třineckých železáren několikrát vrátili.
Metrostav_02_2019.indd 3 01.02.19 12:43