strana 2
Nová knihovna divize 9
Ptáme se
Pod dosud nevyužívaným dvorem hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha v Praze dostavěl v lednu tým Václava Meisnera
z divize 9 novou, částečně podzemní knihovnu s kapacitou 300 000 svazků a 160 studijních míst.
Pod jménem Centrum studijních a informačních služeb ukryje 150 tisíc knih ve skladech a zbytek nabídne
čtenářům ve volném výběru. Největším prostorem nové
knihovny je první podzemní podlaží, v němž návštěvníci
najdou Halu výpůjček, velkou Červenou studovnu (foto
č. 1) s filologickými publikacemi, Počítačovou studovnu
s volným výběrem beletrie ze zastoupených oborů a Týmovou studovnu s audiovizuální technikou. O patro výš,
tedy na úrovni chodníku, je v nultém podlaží umístěna
Modrá studovna (foto č. 2) s atraktivní prosklenou galerií
a s literárními fondy pro obory filozofie, umění a sociální
vědy. Zelená studovna (foto č. 3) je v nejvyšším 1. patře
v prostorách bývalého slovanského semináře a bude
Jiřího Procházky, MBA,
obchodního ředitele Metrostavu
1
Montáž technologie začala v ELE s předstihem
1
určena zejména pro studenty historie. Sklady (foto č. 4)
a technické zázemí jsou ukryté pod zemí a proti průsakům
vody z nedaleké Vltavy či jiným živelním pohromám je
chrání nepropustná železobetonová vana.
V Centru studijních a informačních služeb dnes technici ověřují a ladí jeho nejmodernější vybavení – detekční
brány a bezpečnostní kamery, technologii RFID čipů pro
revizi knihovních fondů, wi-fi přístup k internetu a elektronický informační systém, který bude čtenáře informovat
o akcích FF UK pomocí LCD panelů. Po Národní technické
knihovně v Dejvicích, kterou divize 9 dostavěla vloni,
představuje tato knihovna další příspěvek Metrostavu
ke zvýšení kultury a odbornosti studentů.
Náročnou zakázku na stavbu 660MWe zdroje pro Elektrárnu Ledvice (foto č. 1) zvládá divize 8 s přehledem.
Po loňském úspěšném dobetonování 145 m vysokých
schodišťových věží předala letos v lednu stavebně
připravenou kotelnu a strojovnu pro instalaci technologického vybavení nového výrobního bloku. Díky dobré
spolupráci s objednatelem stavby a se všemi partnery,
včetně našich divizí 6, 7, 11 a projektantů, mohli technologové zahájit svou práci dokonce o měsíc dřív.
V elektrárně, která patří společnosti ČEZ, provádí naše
divize 8 pro společnost ŠKODA PRAHA Invest výstavbu
hned pěti dílčích stavebních úseků. Tým vedený ředitelem výstavby Ing. Radkem Zemanem zahájil stavbu vloni
v lednu a v srpnu už měl do posuvného bednění vybetonované obě vysoké schodišťové věže.
„Kotelnu a celé staveniště jsme měli předat technologům z firmy ALSTOM 15. února a tento termín se nám podařilo zkrátit. Významně nám k tomu pomohli i pracovníci
dalších divizí Metrostavu. Šestka v předstihu dokončila
železobetonové základové desky, divize 11 bezproblémově
nasadila velké staveništní jeřáby a divize 7 splnila krátký
termín náročné montáže ocelových konstrukcí zastřešení
strojovny,“ konstatoval nový vedoucí projektu Ing. Josef
Špryňar, který se ujal řízení prací v Ledvicích poté, co
Ing. Zeman začal naplno pracovat jako oblastní ředitel
v Ústeckém kraji. „Kotelnu, tedy její železobetonový krabicový suterén se základy pro ocelové konstrukce kotle
i opláštění, jsme stavebně dokončili s měsíčním předstihem. Ve strojovně (foto č. 2) už dokonce jako subdodavatel pro společnost ŠKODA POWER montujeme spolu
s divizí 7 kondenzátory. Také v mezistrojovně pracujeme
bez ohledu na počasí v uzavřeném a temperovaném prostoru. V dozorně, kterou tvoří pětipodlažní ocelový skelet
s půdorysem 18 x 55 m, odstraňujeme poslední vady
a nedodělky, i když ji budeme předávat až v dubnu. Tým
Ing. Jana Všetečky v termínu dokončil i základovou desku
v partii za kotlem,“ uzavřel výčet úspěchů Ing. Špryňar.
Divize 8 svou činnost v elektrárně zdaleka nekončí.
Do všech objektů se bude vracet, aby při a po montáži
technologického vybavení dobudovala všechny návazné
stavební konstrukce a případně jako subdodavatel pracovala pro technology. „Nakonec ještě podle požadavků
investora dostavíme trafostanici, dokončíme instalace,
kompletace a řemesla ve strojovně a mezistrojovně, nastoupíme na druhou etapu prací v partii za kotlem, opravíme fasády a provedeme další venkovní úpravy vrátnice,
staré administrativní budovy, dílen i jiných objektů,“
popisuje Ing. Špryňar. Práce v ELE proto divize 8 uzavře
postupně podle harmonogramu až v květnu 2012.
2
Nenápadný provoz s velkými výsledky
2
3
4
Metrostav_3_10.indd 2
Dílenské středisko divize 5 Metrostavu, které pod
vedením Františka Pelešky vyrábí ocelové konstrukce
pro podzemní stavby, našlo prostor pro šikovné nápady
a dobrou práci před dvaceti lety na bývalém staveništi metra za stanicí Českomoravská. Jeho pracovníci
kromě příhradové výztuže vymysleli a vyrobili i řadu
pracovních plošin pro podzemní stavby, jejichž systém
je chráněný Úřadem průmyslového vlastnictví.
„Jsme historicky první a spolu se střediskem firmy
Subterra dnes jediný větší tuzemský výrobce příhradové
výztuže pro primární a sekundární ostění tunelů ražených
metodou NRTM. Zvlášť úspěšná je naše čtyřprutová příhradová výztuž,“ vysvětluje František Peleška. „Ročně
zpracujeme asi 24 tisíc tun oceli, ze které vyrobíme navíc
i pět až deset plošin pro dokončovací práce v tunelech
– od profilovacích vozů pro kalibraci, po plošiny pro provádění izolací a armování. Cenově výhodná jsou i naše
pojízdná bednění pro betonování hloubených částí tunelů. Oproti nájmu obvyklého bednění se finančně vyplatí
zejména tehdy, když jsou hloubené úseky delší a u všech
portálů, jako to bylo třeba u tunelu Valík (foto) nebo na Islandu. Všechny tyto prototypy by nebylo možné realizovat
bez spolupráce s odvážnými vedoucími projektů, kteří se
nebáli jít do nových technických řešení.“ Dnes oceláři
ve Vysočanech pracují na výztuži a plošinách pro tunely
Blanka, které svým profilem ve strojovně vzduchotechniky překonají i jednolodní stanici metra Kobylisy, jež byla
dosud nejširší a nejvyšší podzemní stavbou Metrostavu.
„Naučili jsme se dosahovat vysokou produktivitu pomocí dobrých nápadů. Předloženou dokumentaci umíme
upravit ve prospěch zákazníka, a možná i proto se nám
loni podařilo vyhrát většinu soutěží, do kterých jsme se
přihlásili, a třikrát jsme překročili plánované výkony,“ říká
František Peleška „Náklady spoříme i tím, že jsme si sami
navrhli a vyrobili část potřebného strojního zařízení.“
Mimo výroby příhradové výztuže a pracovních plošin
přispěli pracovníci střediska i k většímu komfortu práce
v tunelech – vymysleli a zhotovili speciální buňky pro sprchování. „Typizované sanitární kontejnery jsou osazené
pouze sprchovými kouty, které neodpovídají požadavkům
razičů. Naše buňka je zevnitř celá nerezová a upravená
jako jedna velká sprcha, která je pohodlná a dá se velmi
dobře udržovat,“ popisuje František Peleška. „Je to náš
malý příspěvek ke zlepšení namáhavé práce v podzemí.“
Jiří Procházka nastoupil do Metrostavu před 14 lety
jako stavbyvedoucí. Po dvou letech úspěšné práce se
stal obchodním náměstkem divize 3, v letech 2005 až
2008 působil jako její ředitel. Od ledna 2009 je obchodním ředitelem Metrostavu.
Skončil váš první rok ve funkci obchodního ředitele
naší společnosti. Co pro vás znamenal?
Rok 2009 byl pro mne, stejně jako pro většinu z nás, velmi
náročný a zařadil se mezi nejsložitější v mé dosavadní kariéře. S prací na pozici obchodního ředitele jsem začínal
v době, kdy Metrostav měl historicky nejlepší zásobník
práce, ale stavebnictví jako celek procházelo stagnací.
Obstát se nám podařilo jen díky velmi úzké spolupráci
ve vedení naší společnosti a s obchodními úseky divizí.
Do roku 2010 jsme tak mohli vstoupit se srovnatelným
zásobníkem práce, jako jsme měli v roce předešlém.
Jaký byl uplynulý rok v předběžném hodnocení?
Počáteční nepříznivé odhady vývoje ve stavebnictví se
nenaplnily. Stavební trh v České republice dosáhl velikosti cca 536 miliard korun, srovnatelné s předchozím
rokem. Metrostav zrealizoval externí zakázky s celkovým
objemem jen o jedno procento nižším než v roce 2008,
což je vzhledem k výraznému poklesu aktivit privátních
investorů v segmentu pozemních staveb určitě přijatelné.
Rád bych poděkoval všem spolupracovníkům, kteří se podíleli na skutečnosti, že objem našich prací provedených
v České republice meziročně vzrostl o 6,3 %. V obtížném
roce 2009 se nám tak tržní pozici Metrostavu podařilo
nejen potvrdit, ale navíc i posílit.
Máme za sebou první dva měsíce roku 2010. Co Metrostav z obchodního hlediska čeká?
Opět budeme pracovat v obtížnějších podmínkách než
v roce předchozím, výrobní program pro letošní rok ale
máme z významné části zajištěný. Přetrvává však nerovnováha v jeho rozvržení mezi divizemi orientujícími se na
pozemní stavby a na dopravní infrastrukturu. Potýkáme
se s nižšími požadavky na výstavbu nových bytů, administrativních center či obchodních komplexů, než jsme
byli v předchozích letech zvyklí. Musíme se proto naučit
věnovat větší pozornost i objemově menším zakázkám,
stavbám ve všech regionech ČR a je také nutné posílit naše aktivity v zahraničí. Zaměříme se nejen na marketingovou a obchodní činnost vedoucí k získání zakázky, ale také
na vytížení vlastních výrobních kapacit naší firmy a na
spolupráci ve Skupině Metrostav. Hlavním úkolem, který
nás však letos čeká, je zajistit si dobré výchozí podmínky
včetně kvalitního zásobníku práce pro další období – do
roku 2011, kdy Metrostav oslaví 40 let svého působení.
Čeho byste rád ve funkci obchodního ředitele Metrostavu dosáhl v budoucnosti?
Podílet se na vedení velké společnosti je pro každého manažera významná příležitost pro vlastní seberealizaci, ale
zároveň je to i velký závazek a odpovědnost. A co bych
chtěl dosáhnout? Spolupodílet se na řízení obchodních
aktivit Metrostavu tak, abychom bez ztrát prošli obdobím
recese, aby dělníci a technici na našich stavbách měli stále co stavět a v době oživení trhu jsme byli opět připraveni
na další růst firmy. Přál bych si, aby se k nám obchodní
partneři vraceli a Metrostav byl synonymem pro dynamicky se rozvíjející a respektovanou stavební společnost.
Co děláte, když právě nepracujete pro Metrostav?
Podle mého názoru je úspěšná práce v obchodě postavená především na kvalitních informacích, dobrých vztazích
s partnery a týmové spolupráci ve firmě. To vše se prolíná
i do mého osobního volna, kterého ale moc není, protože
mě práce baví a věnuji jí spoustu času. Pokud se mi ale
podaří nějaké volno najít, snažím se ho obvykle spravedlivě rozdělit mezi rodinu a své zájmy a koníčky. Mezi ně
dlouhodobě patří squash a v poslední době i golf. U těchto
sportovních aktivit si nejlépe odpočinu a nabírám při nich
energii a chuť řešit další pracovní povinnosti.
2/22/10 10:26:23 AM