Strana 3
Když jsme loni v říjnu naposledy psali o rozšíření
výrobního závodu Jan Becher v Karlových Varech-Bo-
haticích, prováděli stavbaři z divize 9 na nové výrobní
hale střechu a opláštění. Situaci jim komplikovala slo-
žitá koordinace všech činností souvisejících s montáží
technologického vybavení (foto č. 1) a všichni na stav-
bě si přáli, aby se do konce roku 2009 podařilo objekt
uzavřít proti povětrnostním vlivům.
Na základě požadavku zahraniční pojišťovny musel
investor do projektu ještě zapracovat další bezpečnostní
prvky, a tím se situace na stavbě koncem loňského roku
výrazně zkomplikovala. „Realizační tým pod vedením
Jana Mráze se ale častým novým požadavkům investora
vždy flexibilně podle možností přizpůsobuje a úspěšně
je pokaždé splní. Jsem rád, že se přes mírné komplikace
povedlo splnit požadavky pojišťovny a investora ohledně
zajištění některých místností proti výbuchu a následně
úspěšně dokončit střešní plášť a tím uzavřít objekt proti
nepříznivým klimatickým podmínkám, což jsme si všichni
kladli za nejdůležitější cíl ke konci loňského roku,“ říká
hlavní stavbyvedoucí Ing. Karel Hes.
Dnes tým divize 9 pod vedením Jana Mráze dokončuje
dvouvrstvé omítky (foto č. 2), provádí montáž rozvodů
a pomalu se připravuje na aplikaci hydroizolace. Následně
se pustí do betonových podlah, které budou podkladem
pro finální epoxidové stěrky. A právě provedení podlah
v koordinaci s ostatními řemesly a technologiemi bude
podle Ing. Hese v následujících dvou měsících zásadní pro
další postup stavby. „Převážná část speciální technologie
na výrobu likéru je již namontovaná, a přímo tak bude
ovlivňovat samotné provádění podlah, protože zařízení
haly výrazně stísnilo podmínky pro práci,“ říká Ing. Hes.
Již dříve bylo jasné, že vzhledem k přibývajícím novým
požadavkům investora je plánovaný termín dokončení
stavby v únoru nereálný. Oproti původnímu projektu
se na stavbě musely provádět nové prvky, často velmi
finančně nákladné a časově náročné. To dovedlo obě
strany k dohodě o dokončení stavby v polovině května
a následnému zahájení zkušebního provozu.
„Jak jsem se už zmínil, převážná část technologie je
v hale již namontována a zásadně ovlivňuje další postup
prací. Všichni ale dělají maximum pro kvalitní dokončení
svých činností a tím i celé zakázky. A všichni už se také
těší, že se tu koncem května sejdeme a budeme moci
sledovat slavnostní zahájení výroby vyhlášeného ‚třinác-
tého‘ pramene z Karlových Varů v nových prostorách, na
kterých jsme se výrazně podíleli,“ uzavírá Ing. Hes.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Letošní mráz a sněhová nadílka asi nejvíc těší děti.
Tým divize 1, který pod vedením Ing. Roberta Schnei-
dera staví Akademický výzkumný a výukový areál
univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně
(foto č. 1), však z arktických podmínek příliš nadšený
není. I když právě jejich stavbě současné počasí tolik
nevadí. Sníh vlastně ovlivnil jen přejímku venkovních
ploch, která po dohodě s investorem proběhne až na
jaře. Termín ukončení stavby však ohrožen není.
„Vloni jsme zvolili a snažili se dodržet takový postup
prací, aby případná nepřízeň počasí v zimě neovlivňovala
předepsaný harmonogram,“ zhodnotil současnou situaci
Ing. Schneider. „Veškeré venkovní činnosti proto máme
v podstatě hotové. To je důležité nejen kvůli časovému
průběhu stavby, ale díky tomu jsme se vyhnuli i nutnosti
přijímat nezbytná zimní opatření, která dílo pochopitelně
prodražují. Momentálně se tak můžeme soustředit na po-
stupné předávání jednotlivých pavilonů, které probíhá už
dva měsíce, a v součinnosti s investorem také na koor-
dinaci přímých dodávek, jakými je vybavení nábytkem či
audiovizuální technikou (foto č. 2 a 3). Připravujeme se
také na kolaudaci, která je vypsána na konec února.“
Vlastní těžiště dění na této svým způsobem výjimečné
stavbě v současné době leží zejména na testech, prověr-
kách a diagnostice realizovaných funkčních systémů,
které probíhají prostřednictvím programu inteligentního
řízení budov. Metrostav pro něj zpracovává ojedinělý
systém pasportizace stavebních částí a technologií, kte-
rý jako své know-how vytvořil Útvar výpočetní techniky
Masarykovy univerzity a jenž výrazně zjednoduší řízení
i chod provozu celého areálu a umožní rychlé odhalení
případných chyb či výpadků jednotlivých částí.
Robert Schneider k tomu poznamenal: „Je to pro stav-
baře do jisté míry netypická, ale o to zajímavější a náročná
práce, která je výzvou nejen pro naše techniky, ale i celý
tým projektantů a programátorů, kteří musí sbírat data,
zadávat je do systému a vzájemně provázat. Jestli si smím
dovolit osobní poznámku, chtěl bych říci, že jsem velmi
rád, že jsem se mohl aktivně zúčastnit takto náročné
stavby. Podle dosavadního hodnocení věřím, že je s kva-
litou naší práce spokojen i investor a že do budoucna naši
společnost zahrne do portfolia firem, s nimiž bude počítat
při realizaci staveb obdobného rozsahu a parametrů.“
–rip–, foto Josef Husák
V úterý 16. února po poledni odstřelil primátor hlavní-
ho města Prahy Pavel Bém (foto č. 1 uprostřed) posled-
ní nálož, kterou v kalotě propojil jižní tubus tunelového
komplexu Blanka. Po 12. lednu, kdy došlo k prorážce
jeho severní trouby, tak naši raziči překročili další
významný mezník na největší podzemní stavbě v ČR.
Metrostav při ní prokazuje, že svou profesi ovládá.
Na stavbě trasy V. A metra si jistě stejně dobře poradí
i s moderními razicími štíty, které nedávno objednal.
Prorážka 2223 metrů dlouhé jižní tunelové trouby se
uskutečnila v hloubce asi 35 metrů pod Korunovační uli-
cí, přibližně uprostřed mezi jejími křižovatkami s ulicemi
Jana Zajíce a Sládkova. Polohu setkání vymezilo rozhraní
mezi dvoupruhovými tunely, jejichž ražbu zahájil tým naší
divize 5 vedený Ing. Janem Kvašem v září 2007 z portálu
Troja, a třípruhovými tunely, které z portálu Letná začala
razit osádka Doprastavu loni v srpnu.
Přesně po pěti týdnech od prorážky severního tubusu
se tedy v podzemí opět setkali představitelé magistrátu se
zástupci stavbařů. Z Metrostavu nechyběl výrobně-tech-
nický ředitel společnosti Ing. Ivan Hrdina ani Ing. Miloslav
Hadrava, ředitel divize 2, která celou stavbu komplexu
Blanka řídí. Razičům k úspěchu osobně pogratuloval také
ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup (foto č. 2 uprostřed).
„Ražby probíhaly ve velmi dobré kvalitě. Díky včasné-
mu uzavírání klenby i instalaci prvků primární obezdívky
se sedání objektů na povrchu podařilo snížit na 20 % pro-
jektovaného stavu,“ pochválil Ing. Hrdina a dodal: „Divi-
ze 5 práci v podzemí zvládá dobře a bude i garantem ražeb
pomocí plnoprofilových štítů. Tým Ing. Davida Cyroně se
už připravuje na jejich nasazení na trase V. A metra.“
První mechanizované štíty TŠčB-3 použil Metrostav
na stavbu trasy I. A pražského metra už v roce 1973.
Ražba trasy V. A proběhne pomocí tzv. plnoprofilových
zeminových štítů neboli strojů EPB (Earth Pressure Ba-
lance) s vnějším průměrem 6050 mm. Práce na čelbě
zde budou probíhat pod ochranou osm metrů dlouhého
ocelového štítu s plnoprofilovou razicí hlavou, která se
bude točit kolem podélné osy. Zemním či poloskalním
masivem se štít protlačí díky obvodovým hydraulickým
lisům, opřeným o poslední prstenec hotového ostění. Ra-
zicí hlava bude uzavřená, aby čelbu celoplošně podepíral
tlak, který vytvoří rozpojená zemina v oddělené komoře na
čele stroje. Pod ochranou štítu se v celkem 80 m dlouhém
stroji uskuteční výstavba jediného a definitivního ostění
tunelu z prefabrikovaných železobetonových segmentů.
„Štíty EPB tvoří až 90 % všech v současnosti nasa-
zených tunelovacích strojů s tlakovou kontrolou na čelbě.
Profesoru Eisensteinovi se s jejich pomocí dokonce poda-
řilo i při ražbě pod hustě zastavěnou oblastí Los Angeles
dosáhnout nulové ztráty zeminy,“ říká Ing. Hrdina. „Naše
zeminové štíty už sestavují pracovníci firmy Herrenknecht
AG v německém Schwanau. Na začátku příštího roku je
rozebrané dovezou k nám a přes šachtu složí v montážní
komoře vybudované pomocí NRTM. První stroj by měl
zahájit ražbu levého traťového tunelu z Dejvic na Petři-
ny na jaře 2011, druhý bude nasazen s asi tříměsíčním
odstupem. Jsem přesvědčený, že divize 5 s nimi zvládne
ražbu stejně dobře, jako dnes ovládá technologii NRTM
na stavbě tunelového komplexu Blanka.“
– r e d – p o d l e m a t e r i á l ů p r o f . I n g . J i ř í h o
Bartáka, DrSc., foto Josef Husák
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
V brněnském kampusu ožívají systémy řízení
1
Úspěchy Metrostavu v podzemním stavitelství
2 3
Stavba výrobní haly pro Becherovku finišuje
Vzniká nové centrum environmentálních věd
Vloni v říjnu se v suchdolském areálu České zeměděl-
ské univerzity vedle studentů opět zabydleli i stavbaři
z divize 1 Metrostavu. Východně od budovy Fakulty
lesnické a environmentální (FLE) začali s výstavbou
Mezifakultního centra environmentálních věd podle
návrhu architektonického ateliéru INGPROPRAHA.
Pětipodlažní objekt propojí s budovou FLE nová dvou-
podlažní centrální hala. Provozně a funkčně půjde o dva
samostatné objekty, v nichž bude zázemí pro fakultu, dvě
katedry, studijní oddělení a děkanát. V současnosti pro-
bíhá první etapa výstavby, na niž by měly navázat další,
které budovu rozšíří severním a jižním směrem.
V prvním nadzemním podlaží velkého objektu budou
hlavní výukové prostory, konkrétně dvě posluchárny,
každá pro asi sto studentů, a tři seminární místnosti.
Ve spojovacím koridoru je navržena otevřená počítačová
hala a centrální hala s terasou a atriem. Druhé a třetí nad-
zemní podlaží je určeno převážně jednotlivým katedrám.
Z architektonického hlediska bude zajímavá západní
prosklená stěna, která umožní panoramatický výhled
na terasu a do atria. V dolní části na nosných pilířích bude
použit pohledový beton, na parapetech ve 2. a 3. NP pak
dřevěný lamelový obklad a v 1. PP a 1. NP velkoplošné
skleněné fasády (obr.). Výraz objektu doplní subtilní římsy
v prvních třech nadzemních podlažích, které zdůrazní
horizontální charakter stavby, a vnější hliníkové žaluzie.
Materiály v exteriéru budou odlišeny i barevně. Nosné
zdi zůstanou v barvě pohledového betonu, lamelový ob-
klad bude z tmavšího dřeva. Stříbřité hliníkové rámy otvo-
rů doplní tmavě šedá barva rámů otvíravých částí výplní.
Výrazná bude žlutá stěna lemující venkovní schodiště.
Vloni stavbaři objekt založili, rozvedli vnější sítě a pro-
vedli izolace proti zemní vlhkosti a radonu. Dnes už budo-
va roste nad zem. „Nyní jsou naší hlavní pracovní náplní
železobetonové konstrukce 1. PP. Jak budeme dokončovat
jednotlivá podlaží skeletu, začneme s rozvody technolo-
gických částí,“ popisuje vedoucí projektu Aleš Synek.
Mezifakultní centrum environmentálních věd by mělo
být hotové v říjnu. Konečný termín může ovlivnit snad jen
změna v technologii vytápění objektu, která se vrací k pů-
vodnímu řešení a plynové teplovodní kotelně na střeše.
–mv–, ilustrace INGPROPRAHA
1
1
2
2
Metrostav_3_10.indd 3 2/22/10 10:26:27 AM