Strana 3

strana 3

zPrAVoDAJStVí z DiVizí

Úspěchy Metrostavu v podzemním stavitelství

V úterý 16. února po poledni odstřelil primátor hlavního města Prahy Pavel Bém (foto č. 1 uprostřed) poslední nálož, kterou v kalotě propojil jižní tubus tunelového

komplexu Blanka. Po 12. lednu, kdy došlo k prorážce

jeho severní trouby, tak naši raziči překročili další

významný mezník na největší podzemní stavbě v čr.

Metrostav při ní prokazuje, že svou profesi ovládá.

na stavbě trasy V. A metra si jistě stejně dobře poradí

i s moderními razicími štíty, které nedávno objednal.

Prorážka 2223 metrů dlouhé jižní tunelové trouby se

uskutečnila v hloubce asi 35 metrů pod Korunovační ulicí, přibližně uprostřed mezi jejími křižovatkami s ulicemi

Jana Zajíce a Sládkova. Polohu setkání vymezilo rozhraní

mezi dvoupruhovými tunely, jejichž ražbu zahájil tým naší

divize 5 vedený Ing. Janem Kvašem v září 2007 z portálu

Troja, a třípruhovými tunely, které z portálu Letná začala

razit osádka Doprastavu loni v srpnu.

Přesně po pěti týdnech od prorážky severního tubusu

se tedy v podzemí opět setkali představitelé magistrátu se

zástupci stavbařů. Z Metrostavu nechyběl výrobně-technický ředitel společnosti Ing. Ivan Hrdina ani Ing. Miloslav

Hadrava, ředitel divize 2, která celou stavbu komplexu

První mechanizované štíty TŠčB-3 použil Metrostav

na stavbu trasy I. A pražského metra už v roce 1973.

Ražba trasy V. A proběhne pomocí tzv. plnoprofilových

zeminových štítů neboli strojů EPB (Earth Pressure Balance) s vnějším průměrem 6050 mm. Práce na čelbě

zde budou probíhat pod ochranou osm metrů dlouhého

ocelového štítu s plnoprofilovou razicí hlavou, která se

bude točit kolem podélné osy. Zemním či poloskalním

masivem se štít protlačí díky obvodovým hydraulickým

lisům, opřeným o poslední prstenec hotového ostění. Razicí hlava bude uzavřená, aby čelbu celoplošně podepíral

tlak, který vytvoří rozpojená zemina v oddělené komoře na

čele stroje. Pod ochranou štítu se v celkem 80 m dlouhém

stroji uskuteční výstavba jediného a definitivního ostění

tunelu z prefabrikovaných železobetonových segmentů.

„Štíty EPB tvoří až 90 % všech v současnosti nasazených tunelovacích strojů s tlakovou kontrolou na čelbě.

Profesoru Eisensteinovi se s jejich pomocí dokonce podařilo i při ražbě pod hustě zastavěnou oblastí Los Angeles

dosáhnout nulové ztráty zeminy,“ říká Ing. Hrdina. „Naše

zeminové štíty už sestavují pracovníci firmy Herrenknecht

AG v německém Schwanau. Na začátku příštího roku je

V brněnském kampusu ožívají systémy řízení

Letošní mráz a sněhová nadílka asi nejvíc těší děti.

tým divize 1, který pod vedením Ing. roberta Schneidera staví Akademický výzkumný a výukový areál

univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně

(foto č. 1), však z arktických podmínek příliš nadšený

není. I když právě jejich stavbě současné počasí tolik

nevadí. Sníh vlastně ovlivnil jen přejímku venkovních

ploch, která po dohodě s investorem proběhne až na

jaře. termín ukončení stavby však ohrožen není.

„Vloni jsme zvolili a snažili se dodržet takový postup

prací, aby případná nepřízeň počasí v zimě neovlivňovala

předepsaný harmonogram,“ zhodnotil současnou situaci

Ing. Schneider. „Veškeré venkovní činnosti proto máme

v podstatě hotové. To je důležité nejen kvůli časovému

průběhu stavby, ale díky tomu jsme se vyhnuli i nutnosti

přijímat nezbytná zimní opatření, která dílo pochopitelně

prodražují. Momentálně se tak můžeme soustředit na postupné předávání jednotlivých pavilonů, které probíhá už

dva měsíce, a v součinnosti s investorem také na koordinaci přímých dodávek, jakými je vybavení nábytkem či

audiovizuální technikou (foto č. 2 a 3). Připravujeme se

také na kolaudaci, která je vypsána na konec února.“

Vlastní těžiště dění na této svým způsobem výjimečné

stavbě v současné době leží zejména na testech, prověrkách a diagnostice realizovaných funkčních systémů,

které probíhají prostřednictvím programu inteligentního

řízení budov. Metrostav pro něj zpracovává ojedinělý

systém pasportizace stavebních částí a technologií, který jako své know-how vytvořil Útvar výpočetní techniky

Masarykovy univerzity a jenž výrazně zjednoduší řízení

i chod provozu celého areálu a umožní rychlé odhalení

případných chyb či výpadků jednotlivých částí.

Robert Schneider k tomu poznamenal: „Je to pro stavbaře do jisté míry netypická, ale o to zajímavější a náročná

práce, která je výzvou nejen pro naše techniky, ale i celý

tým projektantů a programátorů, kteří musí sbírat data,

zadávat je do systému a vzájemně provázat. Jestli si smím

dovolit osobní poznámku, chtěl bych říci, že jsem velmi

rád, že jsem se mohl aktivně zúčastnit takto náročné

stavby. Podle dosavadního hodnocení věřím, že je s kvalitou naší práce spokojen i investor a že do budoucna naši

společnost zahrne do portfolia firem, s nimiž bude počítat

při realizaci staveb obdobného rozsahu a parametrů.“

–rip–, foto Josef Husák

Vzniká nové centrum environmentálních věd

Vloni v říjnu se v suchdolském areálu české zemědělské univerzity vedle studentů opět zabydleli i stavbaři

z divize 1 Metrostavu. Východně od budovy Fakulty

lesnické a environmentální (FLE) začali s výstavbou

Mezifakultního centra environmentálních věd podle

návrhu architektonického ateliéru IngProPrAHA.

Pětipodlažní objekt propojí s budovou FLE nová dvoupodlažní centrální hala. Provozně a funkčně půjde o dva

samostatné objekty, v nichž bude zázemí pro fakultu, dvě

katedry, studijní oddělení a děkanát. V současnosti probíhá první etapa výstavby, na niž by měly navázat další,

které budovu rozšíří severním a jižním směrem.

V prvním nadzemním podlaží velkého objektu budou

hlavní výukové prostory, konkrétně dvě posluchárny,

každá pro asi sto studentů, a tři seminární místnosti.

Ve spojovacím koridoru je navržena otevřená počítačová

hala a centrální hala s terasou a atriem. Druhé a třetí nadzemní podlaží je určeno převážně jednotlivým katedrám.

Z architektonického hlediska bude zajímavá západní

prosklená stěna, která umožní panoramatický výhled

na terasu a do atria. V dolní části na nosných pilířích bude

použit pohledový beton, na parapetech ve 2. a 3. NP pak

dřevěný lamelový obklad a v 1. PP a 1. NP velkoplošné

skleněné fasády (obr.). Výraz objektu doplní subtilní římsy

v prvních třech nadzemních podlažích, které zdůrazní

horizontální charakter stavby, a vnější hliníkové žaluzie.

Materiály v exteriéru budou odlišeny i barevně. Nosné

zdi zůstanou v barvě pohledového betonu, lamelový obklad bude z tmavšího dřeva. Stříbřité hliníkové rámy otvorů doplní tmavě šedá barva rámů otvíravých částí výplní.

Výrazná bude žlutá stěna lemující venkovní schodiště.

Vloni stavbaři objekt založili, rozvedli vnější sítě a provedli izolace proti zemní vlhkosti a radonu. Dnes už budova roste nad zem. „Nyní jsou naší hlavní pracovní náplní

železobetonové konstrukce 1. PP. Jak budeme dokončovat

jednotlivá podlaží skeletu, začneme s rozvody technologických částí,“ popisuje vedoucí projektu Aleš Synek.

Mezifakultní centrum environmentálních věd by mělo

být hotové v říjnu. Konečný termín může ovlivnit snad jen

změna v technologii vytápění objektu, která se vrací k původnímu řešení a plynové teplovodní kotelně na střeše.

–mv–, ilustrace IngProPrAHA

Metrostav_3_10.indd 3

Blanka řídí. Razičům k úspěchu osobně pogratuloval také

ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup (foto č. 2 uprostřed).

„Ražby probíhaly ve velmi dobré kvalitě. Díky včasnému uzavírání klenby i instalaci prvků primární obezdívky

se sedání objektů na povrchu podařilo snížit na 20 % projektovaného stavu,“ pochválil Ing. Hrdina a dodal: „Divize 5 práci v podzemí zvládá dobře a bude i garantem ražeb

pomocí plnoprofilových štítů. Tým Ing. Davida Cyroně se

už připravuje na jejich nasazení na trase V. A metra.“

rozebrané dovezou k nám a přes šachtu složí v montážní

komoře vybudované pomocí NRTM. První stroj by měl

zahájit ražbu levého traťového tunelu z Dejvic na Petřiny na jaře 2011, druhý bude nasazen s asi tříměsíčním

odstupem. Jsem přesvědčený, že divize 5 s nimi zvládne

ražbu stejně dobře, jako dnes ovládá technologii NRTM

na stavbě tunelového komplexu Blanka.“

–red–

podle

materiálů

prof.

Ing.

Jiřího

Bar táka, drSc., foto Josef Husák

Stavba výrobní haly pro Becherovku finišuje

Když jsme loni v říjnu naposledy psali o rozšíření

výrobního závodu Jan Becher v Karlových Varech-Bohaticích, prováděli stavbaři z divize 9 na nové výrobní

hale střechu a opláštění. Situaci jim komplikovala složitá koordinace všech činností souvisejících s montáží

technologického vybavení (foto č. 1) a všichni na stavbě si přáli, aby se do konce roku 2009 podařilo objekt

uzavřít proti povětrnostním vlivům.

Na základě požadavku zahraniční pojišťovny musel

investor do projektu ještě zapracovat další bezpečnostní

prvky, a tím se situace na stavbě koncem loňského roku

výrazně zkomplikovala. „Realizační tým pod vedením

Jana Mráze se ale častým novým požadavkům investora

vždy flexibilně podle možností přizpůsobuje a úspěšně

je pokaždé splní. Jsem rád, že se přes mírné komplikace

povedlo splnit požadavky pojišťovny a investora ohledně

zajištění některých místností proti výbuchu a následně

úspěšně dokončit střešní plášť a tím uzavřít objekt proti

nepříznivým klimatickým podmínkám, což jsme si všichni

kladli za nejdůležitější cíl ke konci loňského roku,“ říká

hlavní stavbyvedoucí Ing. Karel Hes.

Dnes tým divize 9 pod vedením Jana Mráze dokončuje

dvouvrstvé omítky (foto č. 2), provádí montáž rozvodů

a pomalu se připravuje na aplikaci hydroizolace. Následně

se pustí do betonových podlah, které budou podkladem

pro finální epoxidové stěrky. A právě provedení podlah

v koordinaci s ostatními řemesly a technologiemi bude

podle Ing. Hese v následujících dvou měsících zásadní pro

další postup stavby. „Převážná část speciální technologie

na výrobu likéru je již namontovaná, a přímo tak bude

ovlivňovat samotné provádění podlah, protože zařízení

haly výrazně stísnilo podmínky pro práci,“ říká Ing. Hes.

Již dříve bylo jasné, že vzhledem k přibývajícím novým

požadavkům investora je plánovaný termín dokončení

stavby v únoru nereálný. Oproti původnímu projektu

se na stavbě musely provádět nové prvky, často velmi

finančně nákladné a časově náročné. To dovedlo obě

strany k dohodě o dokončení stavby v polovině května

a následnému zahájení zkušebního provozu.

„Jak jsem se už zmínil, převážná část technologie je

v hale již namontována a zásadně ovlivňuje další postup

prací. Všichni ale dělají maximum pro kvalitní dokončení

svých činností a tím i celé zakázky. A všichni už se také

těší, že se tu koncem května sejdeme a budeme moci

sledovat slavnostní zahájení výroby vyhlášeného ‚třináctého‘ pramene z Karlových Varů v nových prostorách, na

kterých jsme se výrazně podíleli,“ uzavírá Ing. Hes.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2/22/10 10:26:27 AM