strana 3
zPrAVoDAJStVí z DiVizí
Úspěchy Metrostavu v podzemním stavitelství
V úterý 16. února po poledni odstřelil primátor hlavního města Prahy Pavel Bém (foto č. 1 uprostřed) poslední nálož, kterou v kalotě propojil jižní tubus tunelového
komplexu Blanka. Po 12. lednu, kdy došlo k prorážce
jeho severní trouby, tak naši raziči překročili další
významný mezník na největší podzemní stavbě v čr.
Metrostav při ní prokazuje, že svou profesi ovládá.
na stavbě trasy V. A metra si jistě stejně dobře poradí
i s moderními razicími štíty, které nedávno objednal.
Prorážka 2223 metrů dlouhé jižní tunelové trouby se
uskutečnila v hloubce asi 35 metrů pod Korunovační ulicí, přibližně uprostřed mezi jejími křižovatkami s ulicemi
Jana Zajíce a Sládkova. Polohu setkání vymezilo rozhraní
mezi dvoupruhovými tunely, jejichž ražbu zahájil tým naší
divize 5 vedený Ing. Janem Kvašem v září 2007 z portálu
Troja, a třípruhovými tunely, které z portálu Letná začala
razit osádka Doprastavu loni v srpnu.
Přesně po pěti týdnech od prorážky severního tubusu
se tedy v podzemí opět setkali představitelé magistrátu se
zástupci stavbařů. Z Metrostavu nechyběl výrobně-technický ředitel společnosti Ing. Ivan Hrdina ani Ing. Miloslav
Hadrava, ředitel divize 2, která celou stavbu komplexu
1
První mechanizované štíty TŠčB-3 použil Metrostav
na stavbu trasy I. A pražského metra už v roce 1973.
Ražba trasy V. A proběhne pomocí tzv. plnoprofilových
zeminových štítů neboli strojů EPB (Earth Pressure Balance) s vnějším průměrem 6050 mm. Práce na čelbě
zde budou probíhat pod ochranou osm metrů dlouhého
ocelového štítu s plnoprofilovou razicí hlavou, která se
bude točit kolem podélné osy. Zemním či poloskalním
masivem se štít protlačí díky obvodovým hydraulickým
lisům, opřeným o poslední prstenec hotového ostění. Razicí hlava bude uzavřená, aby čelbu celoplošně podepíral
tlak, který vytvoří rozpojená zemina v oddělené komoře na
čele stroje. Pod ochranou štítu se v celkem 80 m dlouhém
stroji uskuteční výstavba jediného a definitivního ostění
tunelu z prefabrikovaných železobetonových segmentů.
„Štíty EPB tvoří až 90 % všech v současnosti nasazených tunelovacích strojů s tlakovou kontrolou na čelbě.
Profesoru Eisensteinovi se s jejich pomocí dokonce podařilo i při ražbě pod hustě zastavěnou oblastí Los Angeles
dosáhnout nulové ztráty zeminy,“ říká Ing. Hrdina. „Naše
zeminové štíty už sestavují pracovníci firmy Herrenknecht
AG v německém Schwanau. Na začátku příštího roku je
V brněnském kampusu ožívají systémy řízení
Letošní mráz a sněhová nadílka asi nejvíc těší děti.
tým divize 1, který pod vedením Ing. roberta Schneidera staví Akademický výzkumný a výukový areál
univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně
(foto č. 1), však z arktických podmínek příliš nadšený
není. I když právě jejich stavbě současné počasí tolik
nevadí. Sníh vlastně ovlivnil jen přejímku venkovních
ploch, která po dohodě s investorem proběhne až na
jaře. termín ukončení stavby však ohrožen není.
„Vloni jsme zvolili a snažili se dodržet takový postup
prací, aby případná nepřízeň počasí v zimě neovlivňovala
předepsaný harmonogram,“ zhodnotil současnou situaci
Ing. Schneider. „Veškeré venkovní činnosti proto máme
v podstatě hotové. To je důležité nejen kvůli časovému
průběhu stavby, ale díky tomu jsme se vyhnuli i nutnosti
přijímat nezbytná zimní opatření, která dílo pochopitelně
prodražují. Momentálně se tak můžeme soustředit na postupné předávání jednotlivých pavilonů, které probíhá už
dva měsíce, a v součinnosti s investorem také na koordinaci přímých dodávek, jakými je vybavení nábytkem či
audiovizuální technikou (foto č. 2 a 3). Připravujeme se
také na kolaudaci, která je vypsána na konec února.“
2
Vlastní těžiště dění na této svým způsobem výjimečné
stavbě v současné době leží zejména na testech, prověrkách a diagnostice realizovaných funkčních systémů,
které probíhají prostřednictvím programu inteligentního
řízení budov. Metrostav pro něj zpracovává ojedinělý
systém pasportizace stavebních částí a technologií, který jako své know-how vytvořil Útvar výpočetní techniky
Masarykovy univerzity a jenž výrazně zjednoduší řízení
i chod provozu celého areálu a umožní rychlé odhalení
případných chyb či výpadků jednotlivých částí.
Robert Schneider k tomu poznamenal: „Je to pro stavbaře do jisté míry netypická, ale o to zajímavější a náročná
práce, která je výzvou nejen pro naše techniky, ale i celý
tým projektantů a programátorů, kteří musí sbírat data,
zadávat je do systému a vzájemně provázat. Jestli si smím
dovolit osobní poznámku, chtěl bych říci, že jsem velmi
rád, že jsem se mohl aktivně zúčastnit takto náročné
stavby. Podle dosavadního hodnocení věřím, že je s kvalitou naší práce spokojen i investor a že do budoucna naši
společnost zahrne do portfolia firem, s nimiž bude počítat
při realizaci staveb obdobného rozsahu a parametrů.“
–rip–, foto Josef Husák
3
Vzniká nové centrum environmentálních věd
Vloni v říjnu se v suchdolském areálu české zemědělské univerzity vedle studentů opět zabydleli i stavbaři
z divize 1 Metrostavu. Východně od budovy Fakulty
lesnické a environmentální (FLE) začali s výstavbou
Mezifakultního centra environmentálních věd podle
návrhu architektonického ateliéru IngProPrAHA.
Pětipodlažní objekt propojí s budovou FLE nová dvoupodlažní centrální hala. Provozně a funkčně půjde o dva
samostatné objekty, v nichž bude zázemí pro fakultu, dvě
katedry, studijní oddělení a děkanát. V současnosti probíhá první etapa výstavby, na niž by měly navázat další,
které budovu rozšíří severním a jižním směrem.
V prvním nadzemním podlaží velkého objektu budou
hlavní výukové prostory, konkrétně dvě posluchárny,
každá pro asi sto studentů, a tři seminární místnosti.
Ve spojovacím koridoru je navržena otevřená počítačová
hala a centrální hala s terasou a atriem. Druhé a třetí nadzemní podlaží je určeno převážně jednotlivým katedrám.
Z architektonického hlediska bude zajímavá západní
prosklená stěna, která umožní panoramatický výhled
na terasu a do atria. V dolní části na nosných pilířích bude
použit pohledový beton, na parapetech ve 2. a 3. NP pak
dřevěný lamelový obklad a v 1. PP a 1. NP velkoplošné
skleněné fasády (obr.). Výraz objektu doplní subtilní římsy
v prvních třech nadzemních podlažích, které zdůrazní
horizontální charakter stavby, a vnější hliníkové žaluzie.
Materiály v exteriéru budou odlišeny i barevně. Nosné
zdi zůstanou v barvě pohledového betonu, lamelový obklad bude z tmavšího dřeva. Stříbřité hliníkové rámy otvorů doplní tmavě šedá barva rámů otvíravých částí výplní.
Výrazná bude žlutá stěna lemující venkovní schodiště.
Vloni stavbaři objekt založili, rozvedli vnější sítě a provedli izolace proti zemní vlhkosti a radonu. Dnes už budova roste nad zem. „Nyní jsou naší hlavní pracovní náplní
železobetonové konstrukce 1. PP. Jak budeme dokončovat
jednotlivá podlaží skeletu, začneme s rozvody technologických částí,“ popisuje vedoucí projektu Aleš Synek.
Mezifakultní centrum environmentálních věd by mělo
být hotové v říjnu. Konečný termín může ovlivnit snad jen
změna v technologii vytápění objektu, která se vrací k původnímu řešení a plynové teplovodní kotelně na střeše.
–mv–, ilustrace IngProPrAHA
Metrostav_3_10.indd 3
1
Blanka řídí. Razičům k úspěchu osobně pogratuloval také
ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup (foto č. 2 uprostřed).
„Ražby probíhaly ve velmi dobré kvalitě. Díky včasnému uzavírání klenby i instalaci prvků primární obezdívky
se sedání objektů na povrchu podařilo snížit na 20 % projektovaného stavu,“ pochválil Ing. Hrdina a dodal: „Divize 5 práci v podzemí zvládá dobře a bude i garantem ražeb
pomocí plnoprofilových štítů. Tým Ing. Davida Cyroně se
už připravuje na jejich nasazení na trase V. A metra.“
2
rozebrané dovezou k nám a přes šachtu složí v montážní
komoře vybudované pomocí NRTM. První stroj by měl
zahájit ražbu levého traťového tunelu z Dejvic na Petřiny na jaře 2011, druhý bude nasazen s asi tříměsíčním
odstupem. Jsem přesvědčený, že divize 5 s nimi zvládne
ražbu stejně dobře, jako dnes ovládá technologii NRTM
na stavbě tunelového komplexu Blanka.“
–red–
podle
materiálů
prof.
Ing.
Jiřího
Bar táka, drSc., foto Josef Husák
Stavba výrobní haly pro Becherovku finišuje
Když jsme loni v říjnu naposledy psali o rozšíření
výrobního závodu Jan Becher v Karlových Varech-Bohaticích, prováděli stavbaři z divize 9 na nové výrobní
hale střechu a opláštění. Situaci jim komplikovala složitá koordinace všech činností souvisejících s montáží
technologického vybavení (foto č. 1) a všichni na stavbě si přáli, aby se do konce roku 2009 podařilo objekt
uzavřít proti povětrnostním vlivům.
Na základě požadavku zahraniční pojišťovny musel
investor do projektu ještě zapracovat další bezpečnostní
prvky, a tím se situace na stavbě koncem loňského roku
výrazně zkomplikovala. „Realizační tým pod vedením
Jana Mráze se ale častým novým požadavkům investora
vždy flexibilně podle možností přizpůsobuje a úspěšně
je pokaždé splní. Jsem rád, že se přes mírné komplikace
povedlo splnit požadavky pojišťovny a investora ohledně
zajištění některých místností proti výbuchu a následně
1
2
úspěšně dokončit střešní plášť a tím uzavřít objekt proti
nepříznivým klimatickým podmínkám, což jsme si všichni
kladli za nejdůležitější cíl ke konci loňského roku,“ říká
hlavní stavbyvedoucí Ing. Karel Hes.
Dnes tým divize 9 pod vedením Jana Mráze dokončuje
dvouvrstvé omítky (foto č. 2), provádí montáž rozvodů
a pomalu se připravuje na aplikaci hydroizolace. Následně
se pustí do betonových podlah, které budou podkladem
pro finální epoxidové stěrky. A právě provedení podlah
v koordinaci s ostatními řemesly a technologiemi bude
podle Ing. Hese v následujících dvou měsících zásadní pro
další postup stavby. „Převážná část speciální technologie
na výrobu likéru je již namontovaná, a přímo tak bude
ovlivňovat samotné provádění podlah, protože zařízení
haly výrazně stísnilo podmínky pro práci,“ říká Ing. Hes.
Již dříve bylo jasné, že vzhledem k přibývajícím novým
požadavkům investora je plánovaný termín dokončení
stavby v únoru nereálný. Oproti původnímu projektu
se na stavbě musely provádět nové prvky, často velmi
finančně nákladné a časově náročné. To dovedlo obě
strany k dohodě o dokončení stavby v polovině května
a následnému zahájení zkušebního provozu.
„Jak jsem se už zmínil, převážná část technologie je
v hale již namontována a zásadně ovlivňuje další postup
prací. Všichni ale dělají maximum pro kvalitní dokončení
svých činností a tím i celé zakázky. A všichni už se také
těší, že se tu koncem května sejdeme a budeme moci
sledovat slavnostní zahájení výroby vyhlášeného ‚třináctého‘ pramene z Karlových Varů v nových prostorách, na
kterých jsme se výrazně podíleli,“ uzavírá Ing. Hes.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2/22/10 10:26:27 AM