strana 3

ZprAVoDAjstVí Z DiViZí

1

stavby divize 9 v pardubickém regionu

Pozornost každého, kdo vjede do Pardubic po Hradecké třídě, přitahují loga Metrostavu na dvou velkých

staveništích. V univerzitním kampusu dostavuje tým

Ing. Ivana Millera Fakultu chemicko-technologickou

a na Masarykově náměstí pracovníci divize 9 pod vedením Ing. Jana Šunky staví multifunkční centrum Palác Pardubice (foto č. 1). třetí stavba, kterou divize 9

v Pardubicích řídí, vypadá nenápadně. Projekt rekonstrukce a výstavby kanalizačních sítí ve městě a okolí,

nazvaný labe – loučná, je totiž rozdělen na 21 menších staveb, z nichž je často vidět jen posunující se

výkop v zemi. Přesto spolu s předchozími i tato stavba

patří k zakázkám celofiremního významu.

2

univerzita Pardubice

Tři nové univerzitní budovy mají být v Pardubicích dokončeny letos v prosinci (foto č. 2). Stavba, kterou Metrostav

provádí ve sdružení se společnostmi VCES a Unistav, se

oproti původním předpokladům zdržela, protože došlo

k výraznému přepracování projektu.

„V investorem odsouhlasené zadávací dokumentaci

nebylo dostatečně prověřeno navržené statické řešení,

nebyly dořešeny všechny tepelně-technické a akustické

požadavky a v průběhu přípravy stavby se zpřísnila norma

na osvětlení,“ vysvětluje hlavní důvody zdržení Ing. Miller. „Přemístění tepelné izolace obvodového pláště a její

překrytí zavěšenými monolitickými železobetonovými

obklady si třeba vyžádalo kompletní přepracování statické

části projektu a zesílení všech nosných konstrukcí.“

Zvýšení nákladů přineslo i legislativní problémy, jejichž řešení pozdržely i změny ve vedení ministerstva

školství. V současnosti jsou tyto obtíže vyřešeny a probíhají jednání o uzavření smluvních vztahů na dokončení

díla, které dnes patří mezi největší stavby rezortu vysokých škol v celé České republice.

3

Metrostav_06_08.indd 3

Palác Pardubice

Ani stavba Paláce Pardubice se nevyhnula problémům,

spojeným s přepracováváním projektové dokumentace.

Zde je však vyvolala snaha investora objekt rozšířit.

„Izraelská společnost AFI EUROPE by ráda nadstavěla

na původní jednopatrovou obchodní část ještě další podlaží, určené pro kongresové služby,“ říká Ing. Šunka a pokračuje: „V této části už máme hotové svislé monolitické

konstrukce obou nadzemních podlaží a z 60 % položeny

a zmonolitněny i prefabrikované průvlaky a stropní panely. Rovnou jsme je zesílili tak, aby v případě nadstavby

vyhovovaly požadavkům na zvýšené užitné zatížení.

Společné podzemí pro 574 aut je už téměř hotové

včetně většiny rozvodů. V té části půdorysu, kde bude

multikino, montéři dokončují železobetonové a ocelové

sloupy konečného 3. NP a chystají se patro uzavřít střechou na ocelové nosné konstrukci (foto č. 4).

„Veškeré změny a nedořešené detaily v projektové dokumentaci řešíme s investorem velmi rychle,“ pochvaluje

si Ing. Šunka a vysvětluje: „Jmenoval totiž do Pardubic

svého stálého zástupce, se kterým denně chodím na stavbu a na místě řeším všechny podrobnosti.“

labe – loučná

Na rozsáhlou a finančně náročnou rekonstrukci a dostavbu kanalizační sítě na Pardubicku přispěje z více než

šedesáti procent EU. Projekt, řízený Ing. Petrem Kostomlatským z divize 9, je proto více nežli pečlivě sledován ze

všech stran. Mimo Metrostavu se na něm podílejí i společnosti VCES a Chládek a Tintěra a 21 samostatných staveb si rozdělily v poměru podle zastoupení ve sdružení.

4

„Práce jsme zahájili v říjnu a kromě opatovické čističky toho zatím k vidění moc není,“ říká Ing. Kostomlatský.

„Ne že bychom nic nedělali, ale výstavba kanalizace je

na pohled nezáživná – vykopete rýhu, položíte potrubí

a zasypete ho. Vše v délce, kterou zvládnete za den. A tak

to jde dokola. Musím říct, že se to dost liší od rekonstrukce domu U Zlatého anděla, kterou jsem vedl naposledy.“

Intenzifikace čistírny odpadních vod v Opatovicích

probíhá za plného provozu. „Právě armujeme oběhovou

aktivační nádrž,“ ukazuje stavbyvedoucí divize 9 Ing. Vladimír Pošvic. „Bude součástí nové biologické linky, která

téměř 3x zvýší množství zpracovaných kalových vod.“

V pardubické čtvrti Ohrazenice divize 9 řídí zatrubnění

dosud otevřené dešťové zdrže (foto č. 3), která by spolu

s několika čerpacími stanicemi, jejichž výstavba začne

v dubnu, měla pomoci řešit krizové stavy při povodních.

Projekt Labe – Loučná by po dokončení v roce 2010

měl zajistit splnění požadovaných limitů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. I tato práce divize 9 tak

pro Pardubicko skončí viditelně – čistší vodou v Labi.

lenka Svobodová, foto Josef Husák

metrostav staví sídlo pro společnost skanska

Na pražském Chodově se znovu rozeběhla stavba administrativního centra opatov I., kterou řídí tým divize 1 vedený dnes Ing. Miroslavem Voříškem. Práce

na projektu byly zastaveny vloni v červenci po dokončení železobetonových nosných konstrukcí, protože se

změnil budoucí uživatel objektu. Požadavky nového

nájemce, stavební společnosti Skanska, se sice stále

ještě zapracovávají do prováděcí dokumentace, i přesto už stavba běží naplno (foto č. 1).

„Změny se dotkly snad každé konstrukce,“ říká

Ing. Voříšek. „Zůstane zachován vnější vzhled a objemové členění objektu, zcela se však změní vnitřní dispozice

včetně umístění schodišť a počtu výtahů.“

Centrum Opatov I. bude mít tři podzemní podlaží s obdélníkovým půdorysem o rozměrech cca 57 x 75 metrů,

z nichž vyrostou dvě nadzemní šestipodlažní křídla A a B.

Obě nadzemní části propojí atrium s prosklenou střechou

a s ocelovými spojovacími lávkami.

V suterénu budovy najde své místo na parkování přes

230 osobních automobilů a kromě nich zde budou technické místnosti a strojovny. Na severní straně objektu

prostory prvního suterénu vystoupí nad okolní terén a bude v nich umístěna obchodní plocha s restaurací, která

bude sloužit zaměstnancům administrativního centra. Od

přízemí do pátého patra budou v budově administrativní

prostory – kanceláře, zasedací místnosti, sociální zařízení, čajové kuchyňky, serverovny a příruční sklady. Celá

budova bude sloužit jednomu nájemci a garáže v podzemí

nebudou přístupné veřejnosti.

Převážná část centra Opatov I. je založena plošně

na základové desce, předsazená pole a sloup pod jižní špicí křídla A (foto č. 2) jsou založeny hlubinně na velkoprofilových pilotách. Speciální zakládání stavby prováděla

divize 7 Metrostavu a probíhalo ve složitých geologických

poměrech s přítomností podzemní vody.

„Vloni v říjnu jsme začali pracovat na obvodovém

plášti budovy a na střechu jsme položili parozábrany, kte-

1

ré posloužily jako její provizorní hydroizolace,“ pokračuje

v popisu stavby Ing. Voříšek. „Od začátku ledna dostáváme přepracovanou projektovou dokumentaci a teď skeletu

dáváme podobu, kterou si vyžádal nový uživatel – vyřezáváme prostupy, měníme schodiště, doplňujeme výtahy.

Pracovníci naší divize 1 nedávno dokončili střešní izolace

a střecha je už téměř hotová, na jednom křídle na ní pokládáme kačírek. Pokračujeme s opláštěním a kontaktní

zateplovací fasádu dokončíme v červenci. Od března jsme

také začali rozvádět instalace.“

2

Centrum Opatov I. nabídne svým uživatelům komfortní kancelářské prostředí řízené automatickým systémem

EIB, který dokonale reguluje spotřebu energie. Topení,

chlazení, vzduchotechnika i osvětlení budou vzájemně propojené i s automaticky nastavitelnými žaluziemi.

Tepelnou a světelnou pohodu v budově bude řídit počítač,

jen omezené množství úkonů bude možné provést ručně.

Pokud třeba někdo otevře jedno z mála otevíravých oken,

systém hned zavře topení. Bude zde také nastavena intenzita osvětlení, která se bude moci regulovat jen ve velmi

malém rozsahu. Velká automatizace bude vyžadovat také

velké množství sdělovacích i elektroinstalačních rozvodů

a zařízení, na které se stavba teprve chystá, protože dokončena bude až na konci roku 2008.

lenka Svobodová, foto Josef Husák

uvnitř Kejřova mlýna panuje čilý stavební ruch

uprostřed lesoparku v pražském Hloubětíně vyrůstají

moderní novostavby, které společně s renovovanými

historickými budovami Kejřova mlýna nabídnou novým

obyvatelům luxusní bydlení. Za dobovou bránou se

rozprostírá uzavřený areál starobylého mlýna, v jehož

zadní části vyrostou čtyři nové nízké bytové domy. Zatím zde ale panuje čilý stavební ruch.

Pracovníci divize 6 Metrostavu pod vedením generálního dodavatele, společnosti Subterra, zde v současné

době provádějí nosné železobetonové konstrukce. „Prakticky od 10. ledna, kdy jsme převzali staveniště, jsme

dokončili asi 96 % leštěné základové desky, zbývající

část bude dokončena poté, co se vyřeší izolace proti vodě v historické části objektu mlýna,“ řekl stavbyvedoucí

divize 6 Martin Blažek. Kromě toho byly provedeny svislé

konstrukce u prvních dvou objektů a nyní pokračují práce

na svislých konstrukcích u třetí a čtvrté budovy (foto).

„Na druhé budově bedníme strop prvního podzemního

podlaží, u prvního objektu se strop prvního podzemního

podlaží armuje a připravujeme jeho betonáž,“ popsal postup prací Martin Blažek s tím, že vzhledem k výkyvům

teploty, kdy stále ještě mrzne, je třeba i nadále provádět

zimní opatření, zejména elektroohřev. Mráz také trochu

komplikoval postup prací v uplynulých týdnech, nicméně

pracovníci Metrostavu jsou na nepříznivé počasí zvyklí

a vše zvládli bez problémů. Stavbu přitom ztížila také

spodní voda, která se objevila v místech, kde bude stát

druhý a třetí bytový dům.

Do konce března by podle Martina Blažka měla být hotova betonáž všech stropů nad 1. PP, v dubnu by stavbaři

měli pokračovat zejména prvním nadzemním podlažím

a začít se stavbou druhého. „V květnu dokončíme 2. NP

a provedeme celé 3. NP. Na červen nám pak zbývá 4. NP

prvního a druhého objektu. Od dubna máme také zahájit

rekonstrukce původních objektů mlýna a rekonstruovat

skelet sýpky,“ nastiňuje další postup prací stavbyvedoucí

Martin Blažek a dodává: „Veškeré nosné železobetonové

konstrukce chceme dokončit do konce června, nicméně je

možné, že u rekonstruovaných objektů dojde k mírnému

skluzu v harmonogramu, protože zatím chybí stavební

připravenost.“ Po dokončení by v železobetonových konstrukcích mělo být použito 700 tun výztuže, 19 900 m²

bednění a 5500 m³ betonu.

Nový areál Kejřova mlýna bude tvořit sedm budov:

Původní vila, mlýnice a sýpka ve vstupní části a čtyři

nízké novostavby v zadní části objektu. Celkem zde bude

k dispozici pouze 78 bytů, nejmenší z nich 1+kk bude mít

45 m², největší 4+kk nabídne přes 130 m². K dispozici budou byty uvnitř renovovaných historických budov, nebo

v novostavbách. Vysoké stropy budovy mlýnice umožní

výstavbu jedinečných mezonetů.

Historie Kejřova mlýna sahá až do 16. století. V budově mlýnice se dodnes nachází trám s letopočtem 1781,

na desce na zdi bývalé provozní budovy můžete objevit

nápis Josef Kejř 1917. Vila u vstupu do areálu byla dokončena v roce 1926. Ve druhé polovině 20. století mlýn

sloužil jako sklad čokoládoven ORION a dnes se pod

rukama betonářů změnil v jedno velké staveniště. Na jaře

příštího roku by se sem však už měli začít stěhovat majitelé nových bytů, čímž bude dovršena další historická

etapa tohoto zajímavého místa v Praze.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

3/25/08 4:57:17 PM