strana 3
ZprAVoDAjstVí Z DiViZí
1
stavby divize 9 v pardubickém regionu
Pozornost každého, kdo vjede do Pardubic po Hradecké třídě, přitahují loga Metrostavu na dvou velkých
staveništích. V univerzitním kampusu dostavuje tým
Ing. Ivana Millera Fakultu chemicko-technologickou
a na Masarykově náměstí pracovníci divize 9 pod vedením Ing. Jana Šunky staví multifunkční centrum Palác Pardubice (foto č. 1). třetí stavba, kterou divize 9
v Pardubicích řídí, vypadá nenápadně. Projekt rekonstrukce a výstavby kanalizačních sítí ve městě a okolí,
nazvaný labe – loučná, je totiž rozdělen na 21 menších staveb, z nichž je často vidět jen posunující se
výkop v zemi. Přesto spolu s předchozími i tato stavba
patří k zakázkám celofiremního významu.
2
univerzita Pardubice
Tři nové univerzitní budovy mají být v Pardubicích dokončeny letos v prosinci (foto č. 2). Stavba, kterou Metrostav
provádí ve sdružení se společnostmi VCES a Unistav, se
oproti původním předpokladům zdržela, protože došlo
k výraznému přepracování projektu.
„V investorem odsouhlasené zadávací dokumentaci
nebylo dostatečně prověřeno navržené statické řešení,
nebyly dořešeny všechny tepelně-technické a akustické
požadavky a v průběhu přípravy stavby se zpřísnila norma
na osvětlení,“ vysvětluje hlavní důvody zdržení Ing. Miller. „Přemístění tepelné izolace obvodového pláště a její
překrytí zavěšenými monolitickými železobetonovými
obklady si třeba vyžádalo kompletní přepracování statické
části projektu a zesílení všech nosných konstrukcí.“
Zvýšení nákladů přineslo i legislativní problémy, jejichž řešení pozdržely i změny ve vedení ministerstva
školství. V současnosti jsou tyto obtíže vyřešeny a probíhají jednání o uzavření smluvních vztahů na dokončení
díla, které dnes patří mezi největší stavby rezortu vysokých škol v celé České republice.
3
Metrostav_06_08.indd 3
Palác Pardubice
Ani stavba Paláce Pardubice se nevyhnula problémům,
spojeným s přepracováváním projektové dokumentace.
Zde je však vyvolala snaha investora objekt rozšířit.
„Izraelská společnost AFI EUROPE by ráda nadstavěla
na původní jednopatrovou obchodní část ještě další podlaží, určené pro kongresové služby,“ říká Ing. Šunka a pokračuje: „V této části už máme hotové svislé monolitické
konstrukce obou nadzemních podlaží a z 60 % položeny
a zmonolitněny i prefabrikované průvlaky a stropní panely. Rovnou jsme je zesílili tak, aby v případě nadstavby
vyhovovaly požadavkům na zvýšené užitné zatížení.
Společné podzemí pro 574 aut je už téměř hotové
včetně většiny rozvodů. V té části půdorysu, kde bude
multikino, montéři dokončují železobetonové a ocelové
sloupy konečného 3. NP a chystají se patro uzavřít střechou na ocelové nosné konstrukci (foto č. 4).
„Veškeré změny a nedořešené detaily v projektové dokumentaci řešíme s investorem velmi rychle,“ pochvaluje
si Ing. Šunka a vysvětluje: „Jmenoval totiž do Pardubic
svého stálého zástupce, se kterým denně chodím na stavbu a na místě řeším všechny podrobnosti.“
labe – loučná
Na rozsáhlou a finančně náročnou rekonstrukci a dostavbu kanalizační sítě na Pardubicku přispěje z více než
šedesáti procent EU. Projekt, řízený Ing. Petrem Kostomlatským z divize 9, je proto více nežli pečlivě sledován ze
všech stran. Mimo Metrostavu se na něm podílejí i společnosti VCES a Chládek a Tintěra a 21 samostatných staveb si rozdělily v poměru podle zastoupení ve sdružení.
4
„Práce jsme zahájili v říjnu a kromě opatovické čističky toho zatím k vidění moc není,“ říká Ing. Kostomlatský.
„Ne že bychom nic nedělali, ale výstavba kanalizace je
na pohled nezáživná – vykopete rýhu, položíte potrubí
a zasypete ho. Vše v délce, kterou zvládnete za den. A tak
to jde dokola. Musím říct, že se to dost liší od rekonstrukce domu U Zlatého anděla, kterou jsem vedl naposledy.“
Intenzifikace čistírny odpadních vod v Opatovicích
probíhá za plného provozu. „Právě armujeme oběhovou
aktivační nádrž,“ ukazuje stavbyvedoucí divize 9 Ing. Vladimír Pošvic. „Bude součástí nové biologické linky, která
téměř 3x zvýší množství zpracovaných kalových vod.“
V pardubické čtvrti Ohrazenice divize 9 řídí zatrubnění
dosud otevřené dešťové zdrže (foto č. 3), která by spolu
s několika čerpacími stanicemi, jejichž výstavba začne
v dubnu, měla pomoci řešit krizové stavy při povodních.
Projekt Labe – Loučná by po dokončení v roce 2010
měl zajistit splnění požadovaných limitů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. I tato práce divize 9 tak
pro Pardubicko skončí viditelně – čistší vodou v Labi.
lenka Svobodová, foto Josef Husák
metrostav staví sídlo pro společnost skanska
Na pražském Chodově se znovu rozeběhla stavba administrativního centra opatov I., kterou řídí tým divize 1 vedený dnes Ing. Miroslavem Voříškem. Práce
na projektu byly zastaveny vloni v červenci po dokončení železobetonových nosných konstrukcí, protože se
změnil budoucí uživatel objektu. Požadavky nového
nájemce, stavební společnosti Skanska, se sice stále
ještě zapracovávají do prováděcí dokumentace, i přesto už stavba běží naplno (foto č. 1).
„Změny se dotkly snad každé konstrukce,“ říká
Ing. Voříšek. „Zůstane zachován vnější vzhled a objemové členění objektu, zcela se však změní vnitřní dispozice
včetně umístění schodišť a počtu výtahů.“
Centrum Opatov I. bude mít tři podzemní podlaží s obdélníkovým půdorysem o rozměrech cca 57 x 75 metrů,
z nichž vyrostou dvě nadzemní šestipodlažní křídla A a B.
Obě nadzemní části propojí atrium s prosklenou střechou
a s ocelovými spojovacími lávkami.
V suterénu budovy najde své místo na parkování přes
230 osobních automobilů a kromě nich zde budou technické místnosti a strojovny. Na severní straně objektu
prostory prvního suterénu vystoupí nad okolní terén a bude v nich umístěna obchodní plocha s restaurací, která
bude sloužit zaměstnancům administrativního centra. Od
přízemí do pátého patra budou v budově administrativní
prostory – kanceláře, zasedací místnosti, sociální zařízení, čajové kuchyňky, serverovny a příruční sklady. Celá
budova bude sloužit jednomu nájemci a garáže v podzemí
nebudou přístupné veřejnosti.
Převážná část centra Opatov I. je založena plošně
na základové desce, předsazená pole a sloup pod jižní špicí křídla A (foto č. 2) jsou založeny hlubinně na velkoprofilových pilotách. Speciální zakládání stavby prováděla
divize 7 Metrostavu a probíhalo ve složitých geologických
poměrech s přítomností podzemní vody.
„Vloni v říjnu jsme začali pracovat na obvodovém
plášti budovy a na střechu jsme položili parozábrany, kte-
1
ré posloužily jako její provizorní hydroizolace,“ pokračuje
v popisu stavby Ing. Voříšek. „Od začátku ledna dostáváme přepracovanou projektovou dokumentaci a teď skeletu
dáváme podobu, kterou si vyžádal nový uživatel – vyřezáváme prostupy, měníme schodiště, doplňujeme výtahy.
Pracovníci naší divize 1 nedávno dokončili střešní izolace
a střecha je už téměř hotová, na jednom křídle na ní pokládáme kačírek. Pokračujeme s opláštěním a kontaktní
zateplovací fasádu dokončíme v červenci. Od března jsme
také začali rozvádět instalace.“
2
Centrum Opatov I. nabídne svým uživatelům komfortní kancelářské prostředí řízené automatickým systémem
EIB, který dokonale reguluje spotřebu energie. Topení,
chlazení, vzduchotechnika i osvětlení budou vzájemně propojené i s automaticky nastavitelnými žaluziemi.
Tepelnou a světelnou pohodu v budově bude řídit počítač,
jen omezené množství úkonů bude možné provést ručně.
Pokud třeba někdo otevře jedno z mála otevíravých oken,
systém hned zavře topení. Bude zde také nastavena intenzita osvětlení, která se bude moci regulovat jen ve velmi
malém rozsahu. Velká automatizace bude vyžadovat také
velké množství sdělovacích i elektroinstalačních rozvodů
a zařízení, na které se stavba teprve chystá, protože dokončena bude až na konci roku 2008.
lenka Svobodová, foto Josef Husák
uvnitř Kejřova mlýna panuje čilý stavební ruch
uprostřed lesoparku v pražském Hloubětíně vyrůstají
moderní novostavby, které společně s renovovanými
historickými budovami Kejřova mlýna nabídnou novým
obyvatelům luxusní bydlení. Za dobovou bránou se
rozprostírá uzavřený areál starobylého mlýna, v jehož
zadní části vyrostou čtyři nové nízké bytové domy. Zatím zde ale panuje čilý stavební ruch.
Pracovníci divize 6 Metrostavu pod vedením generálního dodavatele, společnosti Subterra, zde v současné
době provádějí nosné železobetonové konstrukce. „Prakticky od 10. ledna, kdy jsme převzali staveniště, jsme
dokončili asi 96 % leštěné základové desky, zbývající
část bude dokončena poté, co se vyřeší izolace proti vodě v historické části objektu mlýna,“ řekl stavbyvedoucí
divize 6 Martin Blažek. Kromě toho byly provedeny svislé
konstrukce u prvních dvou objektů a nyní pokračují práce
na svislých konstrukcích u třetí a čtvrté budovy (foto).
„Na druhé budově bedníme strop prvního podzemního
podlaží, u prvního objektu se strop prvního podzemního
podlaží armuje a připravujeme jeho betonáž,“ popsal postup prací Martin Blažek s tím, že vzhledem k výkyvům
teploty, kdy stále ještě mrzne, je třeba i nadále provádět
zimní opatření, zejména elektroohřev. Mráz také trochu
komplikoval postup prací v uplynulých týdnech, nicméně
pracovníci Metrostavu jsou na nepříznivé počasí zvyklí
a vše zvládli bez problémů. Stavbu přitom ztížila také
spodní voda, která se objevila v místech, kde bude stát
druhý a třetí bytový dům.
Do konce března by podle Martina Blažka měla být hotova betonáž všech stropů nad 1. PP, v dubnu by stavbaři
měli pokračovat zejména prvním nadzemním podlažím
a začít se stavbou druhého. „V květnu dokončíme 2. NP
a provedeme celé 3. NP. Na červen nám pak zbývá 4. NP
prvního a druhého objektu. Od dubna máme také zahájit
rekonstrukce původních objektů mlýna a rekonstruovat
skelet sýpky,“ nastiňuje další postup prací stavbyvedoucí
Martin Blažek a dodává: „Veškeré nosné železobetonové
konstrukce chceme dokončit do konce června, nicméně je
možné, že u rekonstruovaných objektů dojde k mírnému
skluzu v harmonogramu, protože zatím chybí stavební
připravenost.“ Po dokončení by v železobetonových konstrukcích mělo být použito 700 tun výztuže, 19 900 m²
bednění a 5500 m³ betonu.
Nový areál Kejřova mlýna bude tvořit sedm budov:
Původní vila, mlýnice a sýpka ve vstupní části a čtyři
nízké novostavby v zadní části objektu. Celkem zde bude
k dispozici pouze 78 bytů, nejmenší z nich 1+kk bude mít
45 m², největší 4+kk nabídne přes 130 m². K dispozici budou byty uvnitř renovovaných historických budov, nebo
v novostavbách. Vysoké stropy budovy mlýnice umožní
výstavbu jedinečných mezonetů.
Historie Kejřova mlýna sahá až do 16. století. V budově mlýnice se dodnes nachází trám s letopočtem 1781,
na desce na zdi bývalé provozní budovy můžete objevit
nápis Josef Kejř 1917. Vila u vstupu do areálu byla dokončena v roce 1926. Ve druhé polovině 20. století mlýn
sloužil jako sklad čokoládoven ORION a dnes se pod
rukama betonářů změnil v jedno velké staveniště. Na jaře
příštího roku by se sem však už měli začít stěhovat majitelé nových bytů, čímž bude dovršena další historická
etapa tohoto zajímavého místa v Praze.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
3/25/08 4:57:17 PM