strana 2
Co prozradí detaily
Ptáme se
Při popisu staveb autoři nejraději uvádějí zastavěné
metry, obestavěné kubíky a tuny použitého betonu či
oceli. O všech budovách však nejvíc vypovídají jejich
leckdy skryté konstrukce a promyšlené detaily.
V historickém dobrovickém dvoře, který tým Pavla
Szmeka z divize 1 nedávno přestavěl na Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice, třeba
na první pohled zaujme nové schodiště s bezbariérovým
výtahem. Je přistavěné k zrekonstruované budově se sociálním zařízením a perfektně dokresluje novodobý účel
objektu, protože pláštěm z nýtovaného nerezového plechu
připomíná historický cukrovarnický difuzér (foto č. 1).
Ing. Josefa Neuwirtha,
ředitele divize 4 Metrostavu
1
Na Pankráci vzniká 167 bytů a kanceláře
1
Stejně jako v jiných objektech, i v Dobrovici nalezli stavaři při rekonstrukci zajímavé krovy. O tom, jak vypadaly
ty nejstarší, renesanční, se návštěvníci muzea mohou přesvědčit hned na několika místních půdách. Jedna z nich
– nad severním křídlem bývalé konírny a sýpky – dokonce
ukazuje původní dřevěné prvky v obnovené kráse (foto
č. 2). Pod přísným dohledem památkářů zde totiž tesaři
obnovili unikátní krov typu ležaté stolice pomocí trámů
snesených z ostatních budov v areálu. Půdní prostor pod
nimi zůstal volný a veřejnosti je přístupný na požádání.
2
Jinde už nezvyklé krovy bohužel zakrylo sádrokartonové obložení. Třeba v prostoru strojoven, kde se nachází
největší dochovaný Ránkův krov ve střední Evropě. Fotografie ze stavby představuje detail jeho plné vazby (foto
č. 3). Krov vznikl ve 2. čtvrtině 19. století, kdy pražský
tesař Michal Ránek zjednodušil německou hambálkovu
soustavu tím, že vypustil spodní vaznici a tu středovou
načepoval na konec rozepřených šikmých sloupků. O muzeích v Dobrovici se už brzy dozvíte víc na webových
stránkách www.dobrovickamuzea.cz.
–ls–, foto Josef Husák, Jaroslav Krkavec
3
Metrostav_09_10.indd 2
Od začátku února se tým Ing. Davida Vlasáka z divize 3
na skoro dva roky zabydlel v Praze na Pankráci, aby
zde mezi ulicemi Bezejmenná a Hanusova vystavěl
dva nové bytové domy a dvě administrativní budovy. Ty
budou v patrech přímo navazovat na vedlejší stávající
kancelářskou budovu u Bauhausu.
Komplex s kancelářemi vytvoří dvě šestipodlažní
budovy se čtyřmi společnými podzemními podlažími
(vizualizace č. 1). Dohromady nabídnou až 10 tisíc m2
kancelářských ploch. Novostavba bude v patrech propojena se stávající administrativní budovou u obchodního
střediska Bauhaus a společné budou mít také recepce.
Byty vzniknou ve dvou šesti– a sedmipodlažních objektech o půdorysných rozměrech 70 x 19 a 33 x 17 m,
které budou propojené ve dvou podzemních podlažích (vizualizace č. 2). Po dokončení poskytnou 167 bytů o rozloze od 33 do 133 m2 a s dispozicemi od 1+kk až po 4+kk
– velké byty s terasami obsadí poslední ustupující podlaží.
Součástí komplexu budou i garážová stání, 566 pro administrativní budovu a 176 pro bytové objekty.
Zatím však na Pankráci panuje jen čilý stavební ruch.
Tým Ing. Vlasáka nejprve musel zajistit odstranění stávajících objektů. V současné době dohlíží nad prováděním
zemních prací, které obstarává naše divize 7. „U bytových
domů dokončujeme výkopy na základovou spáru a výdřevy záporového pažení. V administrativní části komplexu
probíhají práce na převrtávané pilotové stěně, která zajistí
stavební jámu v těsné blízkosti stávajícího objektu. Věnujeme se i přípravě pro betonáž základové desky,“ popisuje
Ing. Vlasák. Po dokončení základů by už během léta měli
betonáři z divize 6 Metrostavu začít stavět monolitické
železobetonové skelety budoucích objektů.
V současné době naši stavbaři na Pankráci bojují
s podzemní vodou. Právě založení objektů ve složitých
geologických podmínkách považuje Ing. Vlasák za jeden
z nejsložitějších úkolů celé zakázky. Náročné podle něj
bude i napojení kancelářské budovy na stávající administrativní objekt ve všech šesti podlažích, a to za jeho
plného provozu. „Máme také respekt před velkým počtem
bytových jednotek, a tedy i množstvím případných klientských změn, které nás čekají,“ dodává.
Dá se předpokládat, že tým Ing. Vlasáka si se všemi
nástrahami stavby poradí a v listopadu 2011 předá hotový komplex investorovi, kterým je akciová společnost
Pankrác. Bližší podrobnosti o jejich novém projektu jsou
uvedeny na internetových stránkách www.vivus.cz.
Martina Vampulová, vizualizace archiv d3
2
Subterra dál pracuje v Lupáčově ulici
Divize 2 Subterra se stala pro Městskou část Praha 3
generálním dodavatelem nejprve první a v dubnu tohoto roku také třetí etapy projektu Revitalizace Lupáčova. Druhou etapu provádí společnost Energie – stavební a báňská, která se ve sdružení podílí i na té třetí.
Do první etapy revitalizace spodní části Lupáčovy
ulice na Žižkově patří výstavba podzemních garáží. Druhá
zahrnuje rekonstrukci domů č. p. 18 a 20. Poslední třetí
etapa, zahájená před pár týdny, představuje opravu zbylých čtyř panelových domů č. p. 10–16 a terénní a sadové
úpravy, zejména zásyp nad podzemními garážemi.
Garáže na zastavěné ploše přes 1700 m² poskytnou
96 parkovacích stání včetně pěti pro invalidy. Rostou
na rohu Rokycanovy a Prokopovy ulice a směrem k jihu se
zařezávají do svahu (foto). Jejich výrazným prvkem, který
vystupuje na povrch, je nároží při zmiňovaných ulicích,
jehož tvarování vychází z kruhové rampy v podzemních
podlažích. „Stavíme v místě bývalého parku. Nikdo se
však nemusí bát, že by se odsud zeleň ztratila. Park obnovíme v rámci finálních etap stavby, kdy garáže zmizí
pod zemí,“ vysvětluje manažer projektu Jaroslav Hovorka
z divize 2 Subterra, který řídí I. a III. etapu revitalizace.
Stavební jáma pro garáže musela být dokola jištěna
záporovou stěnou a vrtanými pilotami. Protože se stavba
buduje ve svahu, hloubka jámy pro dvoupatrové garáže
nepřesáhla čtyři metry. Zdejší svažité podloží je však
rozdílné, a proto tu bylo poměrně komplikované zakládání – polovina objektu je založena na pilotách a polovina
plošně na základové desce. „V některých místech tu jsou
tvrdé břidlice a křemeny, tam jsme zakládali plošně. Jinde
jsme narazili na nestabilní navážky a museli použít piloty.
Asi 50 m dlouhá pilotová stěna také zajišťuje stávající
objekty,“ vysvětluje založení stavby Jaroslav Hovorka.
Nestabilní podloží způsobilo i krátké zdržení stavby.
Navzdory téměř stovce vrtaných pilot totiž hrozil posun
štítové stěny přilehlého panelového domu, takže bylo
nutné provést dodatečné stabilizační tryskové injektáže.
„Základové podmínky tu jsou skutečně neobvyklé. Objasnil je archeologický průzkum, když prokázal, že zde dřív
stával mlýn a byl u něj rybník. O náročnosti zdejší stavby
vědí své i pracovníci divize 7 Metrostavu, kteří pro nás
provádějí zemní práce,“ říká Jaroslav Hovorka.
Budova podzemních garáží je půdorysně tvořena dvěma na sebe kolmými křídly. První a druhé podzemní podlaží propojí vnitřní kruhová rampa, dvě schodiště a výtah,
který jako prosklená transparentní hmota vystoupí až nad
střechu zakončenou vegetačním souvrstvím.
Vjezd do podzemí zajistí dvousměrné přímé rampy
z Rokycanovy ulice. Z ní povede i bezbariérový vstup pro
pěší. „Garáže dokončíme do 30. června. Dnes nám chybí
už jen provést dokončovací práce, zásypy a izolace střechy. Její ozelenění bude součástí až poslední etapy díla,“
doplnil popis první etapy prací Jaroslav Hovorka.
text i foto Štěpán Sedláček
Před deseti lety nastoupil Ing. Josef Neuwirth do naší
společnosti, aby znalostmi a bohatými zkušenostmi
z oboru dopravního stavitelství napomohl Metrostavu
rozvíjet práce i v tomto segmentu trhu. O tom, že úkol
splnil dobře, svědčí i úspěchy jeho divize 4, kterou od
začátku vybudoval a dodnes úspěšně řídí.
Jak vypadá divize 4 v desátém roce své činnosti?
Od 1. února 2001 vyrostla od dvou pracovníků – mě a asistentky – k dnešnímu počtu asi 320 zaměstnanců a její
externí obrat vloni dosáhl 2,8 miliardy korun. Vytvořit náš
tým, který je dnes schopný realizovat i náročné komplexní
stavby, však nebylo snadné. Neměli jsme zkušené praktiky, proto jsme kolektiv budovali převážně z absolventů
vysokých škol. Pokud se osvědčili, dostali mimořádnou
příležitost postoupit brzy do řídících funkcí. Divize 4 tak
má dnes v Metrostavu nejnižší věkový průměr, a otevírají
se jí proto i dobré perspektivy do budoucnosti.
Které mostní technologie vaši lidé ovládají?
Divize 4 vyšla ze zkušeností Metrostavu, který historicky ovládal některé postupy budování železobetonových
mostů třeba pomocí pevných skruží. Po rekonstrukci
Lahovického mostu, která získala titul Mostní dílo roku,
jsme ve výstavbě nových mostů na pevných skružích pokračovali. Ve spolupráci s divizí 7 jsme rozvinuli i technologii výstavby ocelobetonových spřažených konstrukcí.
Velký zlom pro nás nastal v roce 2004, kdy Metrostav
odkupem firmy Subterra získal i její dceřinou společnost
– Stavební obnovu železnic. Personál i majetek její mostní
divize byl totiž začleněn do té naší. Po prvním období, kdy
jsme se zabývali výhradně inženýrskou činností, jsme tak
získali schopnost stavět dopravní díla vlastními silami. Po
dohodě s vedením Metrostavu jsme koupili první dvě přesuvné skruže z Německa a další si vyrobili sami. Úspěšně
jsme zvládli i letmou betonáž, jak dokládají třeba most
Generála Chábery u Litoměřic nebo dálniční most přes
rybník Koberný, který v současnosti stavíme nedaleko
Tábora. Díky těmto dovednostem se divize 4 dostala na
špičku firem v oboru mostních konstrukcí.
Jaký je český trh dopravního stavitelství a kam míří?
V posledních letech se u nás výstavbě dopravní infrastruktury věnovala velká pozornost. I proto, že se nám se
vstupem do EU otevřela možnost financovat stavby z jejích fondů. Tento příliv peněz však už za tři roky skončí.
Další prostředky potom ministerstvo bude muset hledat
na úrovni národních zdrojů a úvěrů. Nebo rozvine jiné
formy spolupráce jako třeba PPP – partnerství veřejného
a soukromého sektoru. Dnes ještě práci máme, ale nejsou
vypisované žádné další soutěže. Zahájení řady staveb se
také protahuje, protože nejsou řádně připravené. A pokud
začnou, tak se často kvůli právním i faktickým závadám
nemohou rozvíjet v plánovaných časech nebo postupech.
Odstrašujícím příkladem je dostavba dálnice D11 u Hradce Králové. Smlouvu jsme podepsali v roce 2003, a i když
stavba měla za čtyři roky skončit, dodnes jsme na ní prostavěli stěží 20 % z našich plánovaných výkonů.
Co právě stavíte a jaké máte další plány?
Stavíme obchvaty Prahy a Kolína, Prodlouženou Místeckou u Ostravy, dálnice D3 u Tábora a D1 u Říkovic,
úseky silnic R6, R7, R35, R48 a R49 a řadu drobnějších
dopravních staveb. Vzhledem k očekávanému vývoji
však hledáme nové trhy a chceme zavést do praxe i další
technologie. Vloni jsme zřídili organizační složku v Polsku
a věříme, že brzy uspěje. Své odborné kapacity nabízíme
i na Slovensko Doprastavu. Ten by měl ve sdružení začít
pracovat na projektu PPP, který dostaví dálnici D1 do
Košic. Chceme také vlastními silami zvládnout komplexní
stavby. Spolu s divizí 7 jsme proto začali provádět i zemní
práce. Naše schopnosti zatím končí vybudováním silničního tělesa. V budoucnosti bychom se však chtěli pustit
i do konstrukcí vozovek. Věřím, že se nám i díky tomu
brzy povede získat další nové zakázky.
5/25/10 10:17:05 AM