strana 3
z p r a v o d a js t v í z d i v i z í
1
Letmá betonáž v nejvýš osmidenním taktu
Klíčovou stavbou nového 25km úseku dálnice D3 z Tábora do Veselí n/L je most přes rybník Koberný u jihočeských Košic, který staví naše divize 4. Pracovníci
z Metrostavu, vedení Ing. Bohumilem Rohnem, na
tomto úseku ještě vybudují most přes údolí Černovického potoka a 14 menších mostů a nadjezdů. Práce
u rybníka Koberný však zřejmě budou nejnáročnější.
Přes rybník a vedlejší biokoridor převedou dálnici dvě
šestipolové mostní konstrukce, samostatné pro každý
dopravní směr. Budou 575 m dlouhé a vznikají technologií
letmé betonáže. Divize 4 už dnes na obou pěticích jejich
mostních pilířů dokončila devět z deseti zárodků, které
jsou nutné pro zahájení prací na vodorovných nosných
konstrukcích (foto č. 1). Pomocí dvou párů vozíků už z některých začala souběžně na obě strany po pětimetrových
lamelách betonovat i tzv. vahadla (foto č. 2).
Jeden zajímavý mezník stavby má u Koberného tým
Ing. Petra Štědronského za sebou: po betonáži deváté
lamely vahadla P30 na levém mostě montéři spustili bednění zavěšené na vozíku na připravený ponton. Převezli
je ke stejnému pilíři pod pravou část mostu a tam opět
vyzdvihli. Horní nosnou část vozíků vrátili zpět na zárodek
a na vedlejší pravý most přesunuli i jeřáby.
„Z celé operace jsme měli trochu obavy,“ řekl stavbyvedoucí Ing. Jan Růžička, který práce na místě řídí.
„Zejména proto, že vozíky jsme museli přesouvat demontované, kdy jsou poddajné a křehké. Naše obavy se nejvíc
týkaly toho, jak se nám je podaří znovu zpět slícovat.
Nakonec všechno dopadlo dobře a dnes již máme vybetonovanou i první lamelu na pravém vahadle P30. Důležité
také je, že už víme, jak postup zopakovat. Tato operace
nás totiž do konce stavby čeká ještě devětkrát.“
V současnosti začala i další náročná část díla – rektifikace prvních hotových vahadel do požadované polohy, aby mohla proběhnout betonáž spojovací lamely.
Uskuteční se během noci, aby se vahadla při vyšší denní
teplotě rozepla, a tím vybetonovanou spáru sevřela. Po
odstranění aretace ložisek na přilehlých pilířích a dosažení stanovené pevnosti betonu se na polovinu předepnou
kabely, procházející spárou. Udělá se bednění stropu, odříznou se vnitřní provizorní podpěry, fixující vahadla proti
překlopení, a kabely se dopnou. Až tento cyklus proběhne
ještě sedmkrát, bude most v podstatě hotový.
„Aby se nám jako dosud dařilo postupovat podle
harmonogramu, musíme v rámci možností dodržovat pravidelný, sedmi– až osmidenní cyklus betonáží. Most pak
předáme začátkem září 2011,“ dokončil Ing. Růžička.
–rip–, foto Josef Husák
2
Koleje do budoucnosti vedou po pevné dráze
Díky divizi 5 může Metrostav od konce dubna provádět nově i konstrukce kolejí s pevnou jízdní dráhou.
O zvládnutí této technologie podle požadavků normy
ČSN EN ISO 9001:2009 se zasloužil její provoz mostů a železobetonových konstrukcí dopravních staveb.
Naší společnosti tím umožnil i v budoucnosti nabízet
komplexní výstavbu drážních tunelů a mostů nebo
moderního metra. Klasické uložení kolejí na pražce
a štěrkové lože už totiž u těchto novostaveb odeznívá.
„Certifikát na provádění pevné jízdní dráhy jsme získali
jako jeden z prvních tuzemských podniků,“ říká vedoucí
provozu Bc. Alexandr Tvrz a dodává: „Tato nekonvenční
konstrukce železničního svršku u nás byla zatím použita
jen na zkušebním úseku koridoru Krasíkov–Česká Třebová. My jsme získali oprávnění provádět ji systémem LVT
(Low Vibration Track), který má podkladní prefabrikované
betonové bloky uložené v pryžové botě. S kolejnicemi se
osadí na pevný, vyrovnaný podklad do projektované polohy a bez výztuže se zabetonují (foto, archiv divize 5).“
Metrostav_09_10.indd 3
Mezi bloky a pryžové boty se u LVT navíc vkládají
pružné podložky z přírodního kaučuku nebo z polyuretanu, navrhované individuálně pro konkrétní projekt.
Výrazně tlumí hluk a vibrace vyvolané dopravou.
Systém samozřejmě umožňuje použít i různé druhy
upevnění kolejnic a kolejové křížení. Zatím je určený zejména pro železniční tunely a mosty, je však také výhodný
pro městskou a příměstskou povrchovou i podpovrchovou tramvajovou či vlakovou dopravu a další místa, kde
je zapotřebí omezit hluk od projíždějících souprav.
To je však jen jedna z předností, které pevná jízdní
dráha nabízí. Těmi dalšími jsou například omezení velkých
přesunů hmot při vytváření kolejového svršku a možnost
budovat jej při horších povětrnostních podmínkách. Výhodou nové konstrukce je také její malá stavební výška,
která je důležitým parametrem při návrhu profilu tunelu.
Pevná jízdní dráha má také oproti klasickému železničnímu svršku podstatně vyšší stabilitu. Lze ji proto využít
zejména u vysokorychlostních tratí, kde jinak dochází
k významnému snížení životnosti štěrkového lože, které
se často musí upravovat. Téměř bezúdržbovou a bezpražcovou pevnou dráhu mohou také ve výjimečných
případech použít k přesunu i kolová vozidla.
Divize 5 může systém LVT provádět podle konkrétních
potřeb ve spolupráci s ostatními členy Skupiny Metrostav.
Společnost CCE Praha třeba umí zajistit kompletní geodetické práce pro uložení kolejí a firma TBG Metrostav zase
dodat betonovou směs. Do budoucnosti tak Metrostav
opět může nabízet třeba výstavbu železničních tunelů
na klíč. V těch nových na koridorech už totiž koleje po žádné jiné jízdní dráze než po pevné zřejmě nepovedou.
Prospěšná stavba s velmi krátkým termínem
Na vybudování nového hospice ve Frýdku-Místku dostal tým severomoravského regionu divize 1 pouhých
dvě stě dvacet sedm dní od 16. září minulého roku. Už
od začátku proto bylo zřejmé, že alfou i omegou pro
úspěšné zvládnutí tohoto úkolu bude organizace práce, načasování jednotlivých postupů a jejich plynulá
návaznost, protože při takto napjatém termínu byly
časové rezervy prakticky nulové.
Podlouhlá novostavba hospice je částečně zapuštěná
do svažitého terénu a skládá se ze dvou propojených
celků: dvoupodlažního lůžkového, který v každém patře
zahrnuje jedenáct pokojů s bezbariérovou koupelnou (deset jednolůžkových a jeden dvoulůžkový), a třípodlažního
administrativně-provozního objektu. V něm jsou v přízemí umístěny vstupní hala, kuchyně s jídelnou, prádelna,
byt správce, jeden jednolůžkový a jeden dvoulůžkový
pokoj a místnost pro rozloučení se zesnulým. Obdobná
struktura pokojů je i v prvním patře. Ve druhém se pak
nachází šest místností odlehčovací péče, čtyři hostinské
pokoje a kaple. Obě části spojuje centrální schodiště s výtahem, který umožňuje snadnou přepravu lůžek.
Po stavebně technické stránce jde o standardní objekt, jakých Metrostav každý rok běžně dělá desítky. Úkol
jistě náročný, ale nikoliv takový, se kterým by si zkušený
tým pod vedením Ing. Marka Veselého nedokázal poradit.
Průběh výstavby ve Frýdku-Místku však výrazně zkomplikovaly nepříznivé povětrnostní podmínky.
Nejdřív nastoupila dlouhá, mrazivá zima se spoustou sněhu. Udělala možná radost dětem, stavbaře však
rozhodně nepotěšila. Investor ale pochopil, že s počasím
nelze bojovat, a datum předání díla posunul o dva měsíce.
Jenže potom mrazy a sněhovou nadílku vystřídal vytrvalý
déšť a s ním dostal místní název lokality Na Bažinách pro
stavbu velice konkrétní a nepříjemný význam...
„V současné době už totiž pracujeme venku na podkladních vrstvách přilehlých komunikací a na úpravách
okolního terénu. Doděláváme také oplocení a připravujeme se i na sadové úpravy,“ okomentoval momentální
situaci na stavbě Ing. Marek Veselý. „Opakované deště
ale terén podmáčejí a brání i jeho řádnému proschnutí,
takže práce nepostupují tak rychle, jak bychom si přáli
a potřebovali. Neustálé vlhko nám komplikuje i provádění
obvodového pláště (foto). Pokud jde o vnitřní prostory,
dokončujeme rozvody elektro, vzduchotechniky, ústředního topení a zdravotní techniky. Kompletujeme všechny
povrchy, pracujeme na sádrokartonových konstrukcích,
obkladech a dlažbách a začínáme s malováním. V brzké
době nás ještě čeká kompletace technologií prádelny
i kuchyně a interiérové vybavení.“
Do předání hotové zakázky tedy zbývají Metrostavu
necelé dva měsíce. Vzhledem ke stávajícím povětrnostním podmínkám však mají stavbaři hospice ve Frýdku-Místku neustále práce až nad hlavu. Tým divize 1 si
však s jejím řízením a koordinací umí poradit. Jen všem
musíme držet palce, aby už konečně přestalo pršet.
P e t r Ram pír, f o t o M ar e k Ve s el ý
Dvacetimetrový zásyp s volnou kolmou stěnou
Sotva tým Ing. Ladislava Michálka z divize 7 dokončil
rychlou betonáž čtyř velkoobjemových zásobníků na
pohonné hmoty v Loukově (foto), postavil jej projekt
před další dvě extrémně náročné etapy prací: provedení dvouplášťové sklolaminátové výstelky a zasypání
nádrží. Ta první, uvnitř zastřešených tenkostěnných
válců, probíhá bez ohledu na počasí. Tu druhou komplikuje déšť. Násep totiž musí být proveden obzvlášť
pečlivě a důsledně – zásobníky musí dokola obkroužit
dvacet metrů vysoká kolmá stěna zeminy, která u nich
ponechá 30 cm širokou vzduchovou mezeru.
„Jak zasypat nádrže, abychom je nezatížili víc, než statik dovolil, řešila dlouho celá expertní skupina,“ popisuje
Ing. Michálek. „Nakonec jí na výběr zbyly dvě varianty.
Buď zásyp vybudovat pomocí stabilizované zeminy, nebo
jej vyztužit geosyntetickými tkaninami a mřížemi. Po
mnoha zkouškách, statických posudcích a jednáních s investorem nakonec odborníci zvolili druhou možnost.“
Na několika tryskových stavech v české firmě Kordárna a ve slovenském Texiplastu se proto v současné době
pro Metrostav vyrábí asi 500 000 m² vysokopevnostních
geotextilií a geomříží. Celý zásyp musí protkat v jednolité,
soudržné a stabilní zeminové těleso se zhutněným objemem přes 200 tisíc kubíků. Opěrnou konstrukci pro jeho
svislé stěny vytvoří jako ztracené bednění sestava KARI
sítí, vyztužených ocelovými profily a geosyntetikou. Pro
zásyp poslouží materiál odtěžený ze stavební jámy. Divize 7 jej před několika dny začala přivážet z deponie, která
leží ve vzdálenosti asi dva kilometry od hlavní stavby.
„Nasypaná, dvacet metrů vysoká kolmá stěna, za níž
bude třiceticentimetrová bezpečnostní vzduchová mezera kolem stěn nádrží, se u nás staví vůbec poprvé,“
pokračuje Ing. Michálek. „Vedení stavby, divize i experti
z centrály Metrostavu věnují jejímu řešení zvláštní pozornost. I přes řadu posudků od různých odborníků a několik
metrů vysoké pokusy přímo na staveništi, je návrh zásypu
stále založen na řadě pouhých předpokladů. Jsme si proto
vědomi toho, že jen s velikou pečlivostí a technologickou
kázní jej můžeme provést tak, aby byl bezpečný.“
V současné době sice zemní práce v Loukově přerušuje nepříznivé počasí, stavba uvnitř nádrží ale probíhá
plynule a dokonce i v drobném předstihu. Jejich vnitřní
prostor je totiž klimatizovaný, aby v nich dobře vyzrávala
pryskyřice dvouplášťové výstelky z laminátu. I ta bude
u nás v takto velkých zásobnících provedena poprvé.
„Stěny všech čtyř nádrží už máme zevnitř opatřené
šesti samostatnými vrstvami takzvané sekundární výstelky, která zajišťuje vzduchotěsnost a v tomto případě
také ‚naftotěsnost‘ betonu,“ končí popis rozpracovanosti
stavby Ing. Michálek. „Brzy na ně začneme nanášet
i primární výstelku, opět složenou z několika vrstev pryskyřice, které budou v konečné fázi uzavřeny speciálním
nástřikem pro svedení elektrostatického náboje.“
Další dnes prováděné práce na staveništi, třeba izolace
technologické chodby a výstavba požárního zabezpečení,
které provádí divize 1 Metrostavu, jsou ve srovnání s výše
popsanými technologiemi už jen drobnosti...
–ls–, foto archiv divize 7
5/25/10 10:17:08 AM