strana 3
Harvey se rozrostl
Na začátku května, na prahu nové lázeňské sezony,
otevřela společnost CPI Hotels čerstvě dokončenou
přístavbu hotelu Harvey ve Františkových Lázních (foto
č. 1). Dnes už zbrusu nové pokoje obývají první hosté.
Čtyřhvězdičkový spa & kur hotel Harvey, který rekon
struovala divize 9 pod vedením Jana Mráze, nedávno roz
šířila přístavba s 33 pokoji, jejíž výstavbu investor zadal
stejnému týmu Metrostavu. Nové křídlo (foto č. 2) s půdo
rysem 25 x 18,3 m a jedním podzemním a 4 nadzemními
podlažími vybudoval během 10 měsíců. „Nejobtížnější
bylo splnit termín dokončení ve vazbě na klimatické pod
mínky. Vzhledem k tomu, že stavba začala v létě a hotovou
jsme ji předávali na jaře, technologické postupy velmi
často vyžadovaly zimní opatření,“ říká Jan Mráz. V prů
běhu stavby si investor navíc objednal vybudování 4. NP
s terasou a barem a v 1. PP pak výstavbu dalších skladů.
Souběžně s dostavbou hotelu Harvey (foto č. 3) pů
sobil tým Jana Mráze ještě na další významném projektu
v regionu – během zimního období zrekonstruoval střechu
Národního domu v Karlových Varech. Před samotnou
stavbou, která začala loni v říjnu, musela divize 9 nejprve
zp r av o daj s t v í z diviz í
Rozpracované stavby
Ne o všech stavbách Metrostavu mohou informovat firemní noviny. Některé projekty zmíní při zahájení, jiné
představí hotové a na některé zakázky prostor nezbude
vůbec. Dnes proto připomeneme hned tři stavby najednou – fotografiemi a krátkým popisem.
Současně s rekonstrukcí kotelny provádí projektový
tým Ing. Daniela Riedla z divize 3 v Elektrárně Prunéřov
II i demontáž a montáž tří zásobníků chladicí vody (foto
č. 1). Na přípravě, zdvihu a zásunu nádrží, z nichž každá
váží 40 tun, se podílel tým složený z montérů provozů
ocelových konstrukcí divize 3 a mostních technologií di
vize 4. Vedoucí přípravy Ing. Vladimír Beneš navrhl a při
pravil elegantní řešení výměny a stavbyvedoucí Karel
Bouda – oba z divize 3 – řídil montáž zásobníků. Jedna
akce trvala pouhé čtyři dny. Sladěná spolupráce obou
divizí pokaždé přilákala velké množství pozorovatelů.
V Modřanech začal v červenci roku 2011 tým Aleše
Synka z divize 1 řídit stavbu hasičské zbrojnice s prosto
rami pro Krajské operační a informační středisko hlavního
města Prahy. Dnes už jsou v objektu téměř hotové rozvo
dy instalací a nejvíc práce v něm mají obkladači a montéři
1
Zlínské kulturní instituce v novém
1
2
zabezpečit prostory ve Slavnostním sále nad unikátním
skleněným stropem, který pochází z roku 1899 a podle
památkářů je nejcennější částí objektu. Tým Jana Mráze
jej musel nejprve překrýt tesařskou konstrukcí, kterou
osadil OSB deskami, aby zajistil, že historický strop ne
poškodí žádné padající předměty. Ještě předtím proběhla
podrobná pasportizace stávajícího stavu proskleného
stropu a stavbaři vše konzultovali s památkáři. S nimi se
také domluvili na ploše střechy, kde měla být zachována
originální krytina. „Její čištění bylo náročné, měla být totiž
kladena do cementové malty a ještě drátkována, takže se
při čistění někdy doslova rozpadala pod rukama,“ vzpo
míná vedoucí projektu. Velmi dobře si stavbaři poradili
i s pasířskými prvky na titanzinkové krytině, které musely
být vyrobeny jako přesná kopie původních. Také při této
stavbě potrápilo tým Jana Mráze počasí v zimním obdo
bí, kterému musel přizpůsobit průběh prací. Ztěžovalo
je i umístění stavby na pěší zóně, takže veškerá doprava
materiálu – nového i vybouraného – se prováděla ručně.
V rámci zakázky stavbaři vyměnili také část krovů
a cihelných zdí, na kterých krovy spočívaly, a to hlavně
3
v části střechy orientované do ulice. V relativně dobrém
stavu však zůstaly ty úseky, které byly vybudovány nově
po požáru budovy v 50. letech minulého století.
Většinu střechy rekonstruoval tým divize 9 ze za
věšeného lešení, jen v rozích Národního domu postavil
lešenářské věže po celé výšce budovy. Díky tomu značně
zmenšil rozsah záboru ulic a po dobu stavby jen mini
málně omezil chodce i dopravu, ačkoli se Národní dům
nachází na velice frekventovaném místě v centru města.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Ve středu 1. května byl pro veřejnost slavnostně otevřen 14/15 Baťův institut, tovární budovy v Baťově
areálu ve Zlíně přetvořené na kulturní komplex evropské úrovně. V rekonstruovaných prostorách dvou
památkově chráněných objektů dnes sídlí Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy
a Krajská knihovna Františka Bartoše. Všechny instituce, které dříve působily na nejrůznějších místech,
tak získaly reprezentativní i historicky pojaté prostory.
Obě výrobní budovy bývalé Baťovy továrny prochá
zely kompletní rekonstrukcí od srpna roku 2011. Nově je
propojila společná přístavba, jejíž střecha se stane veřej
ným prostranstvím, které oživí sochy. Na rekonstrukci
a dostavbě institutu se ve sdružení podílelo sedm firem,
mezi které patřila i divize 1 Metrostavu. Čtyři její pracov
níci od října 2011 v průběhu celého roku zabezpečovali
stavební část rekonstrukce objektu č. 15, kde se dnes
nachází krajská knihovna. Řídili především bourací práce,
sanace železobetonových konstrukcí, rekonstrukci fasády
a výstavbu sádrokartonových příček. „Podle mého názoru
bylo na stavbě nejnáročnější koordinovat veškeré práce
a řemesla. Zvláště pak v případech, kdy někteří dodavatelé
nebyli schopni dostát svým závazkům a ze stavby upro
střed prací odešli,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. David
Pohlodek z divize 1. Podle něj se jako největší komplikace
na celé stavbě ukázal právě odchod hlavního dodavatele
bouracích prací. „Následné hledání nového, který by bou
rání konstrukcí dokončil, bylo opravdu obtížné,“ dodává.
Vzhledem k tomu, že se jedná o historické budovy,
byla nezbytná také spolupráce stavbařů s památkáři.
Jejich přítomnost na stavbě byla znát především při vý
běru typů a odstínů použitých materiálů, při vzorkování
výrobků, ale i při instalování trvalých výstavních expozic.
Ing. arch. Juraj Sonlajtner z firmy A.D.N.S. PRODUCTION
vycházel při svém návrhu především z původně použitých
materiálů. Některé originální prvky proto museli stavbaři
během rekonstrukce opravovat. Hodně časově náročná
byla například repase veškerých okenních rámů či opra
va fasády, jejímž prvkem jsou i po rekonstrukci pro Zlín
charakteristické cihelné vyzdívky (foto č. 1). Nestandardní
bylo také natahování brizolitové fasády, která se už dnes
nepoužívá. Nemalý technický oříšek představovalo i čiš
tění a znovupoložení původní ocelové dlažby.
Dnes už je 14/15 Baťův institut k dispozici veřejnosti
a stavbaře v něm vystřídala díla českých malířů první
poloviny 20. století – Alfonse Muchy, Emila Filly, Bohumila
Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka či Jana Zrzavého.
Návštěvníci se ale mohou seznámit i s historií firmy Baťa
či s ní úzce spojeného zlínského filmu pro děti (foto č. 2).
1
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
2
podhledů. Vzhledem k tomu, že novostavbu má divize 1
dokončit 28. září letošního roku, rozběhly se kolem hasič
ské zbrojnice naplno zejména venkovní úpravy – terénní
práce i výstavba komunikací – a budova se začala obalo
vat fasádním obkladem (foto č. 2).
Tým divize 8 pod vedením Ing. Pavla Ducháče zahájil
letos v únoru už třetí etapu stavby pro firmu AREKO v Be
nátkách na Jizerou, která se zabývá výrobou kosmetiky
a potravinových doplňků. Přestavuje pro ni objekt bývalé
Klíčová křižovatka nabývá definitivní podobu
Jednu z největších metropolitních křižovatek na Prašném mostě pod Pražským hradem čeká v létě přestavba do definitivní podoby. Před třemi lety se doprava,
která přes ni proudila, musela přizpůsobit výstavbě
tunelů Blanka. Dnes jsou podzemní stavby zasypané
a křižovatka se vrací do své původní, ovšem vylepšené
podoby. Stejně jako tunelový úsek MYPRA řídí i tuto
náročnou akci tým Jiřího Kordíka z divize 2.
„Abychom mohli tunely v našem úseku postavit, mu
seli jsme křižovatku posunout a s koridory dopravních
tras kličkovat podle potřeb stavby,“ konstatoval vedoucí
projektu. „To samozřejmě obnášelo i mnoho provizorních
přeložek velmi komplikovaných inženýrských sítí. Vzhle
dem k tomu, že se konec naší stavby blíží, čeká nás teď
v létě velká tramvajová výluka, která od 29. června až
do října přeruší provoz nejen mezi stanicí Hradčanská
a Střešovicemi, ale i do Dejvic. Umožní nám převést kři
žovatku do její definitivní podoby v návaznosti na Svato
vítskou ulici, kde jsme postavili širší most přes železnici.“
Stavbaře tak v létě čeká provést mnoho různých čin
ností – v krátké době výluky tramvají, ale zřejmě za za
chovaného automobilového provozu. „Dnes dokončujeme
Svatovítský most, ubouráváme jeho provizorní konstruk
ce a pracujeme na jeho zábradlí a ozdobných pylonech,“
říká stavbyvedoucí Ing. Libor Čada a pokračuje: „V rámci
zabezpečovacích prací ještě betonujeme vjezdový objekt
do podzemních garáží, po úsecích budujeme definitivní
tramvajové trati, u podchodu pod Svatovítskou ulicí
končíme betonáže vstupních částí a opěrných křídel. Ta
ké ještě musíme prohloubit podchod pod třídou Milady
Horákové, který bude širší kvůli navrženým obchodům.
Požární objekt tunelů předáme koncem května technolo
gům a budeme pokračovat s definitivními úpravami terénu
a komunikací. Sadové úpravy nám zbudou na příští jaro.“
Mezitím se ovšem do svých tras musí vrátit nejen
doprava, ale i všechny inženýrské sítě a tramvajové za
stávky s podchody. Třešničkou na dortu hotového díla
bude zpětné osazení pomníčku štábního kapitána Vác
lava Morávka, který poblíž Prašného mostu zahynul při
přestřelce s gestapem. Na své místo u bastionů se vrátí
i originální deska se jmény padlých v květnovém povstání.
Stavbaři však budou muset spěchat – v polovině dub
na totiž archeologové ve sníženém cípu mezi podchody
(foto) odhalili uprostřed křižovatky asi 8 hrobů, pokračo
vání pohřebiště z konce 9. a počátku 10. století, v němž
už v roce 2011 odkryli kolem 70 podobných pozůstatků.
Stavba tak nabrala zpoždění, které se tým divize 2 pokusí
dohnat. Křižovatku ale určitě zprovozní nejpozději v říjnu.
3
4
jídelny a kulturního domu továrny CARBORUNDUM (foto
č. 3) na výrobní a vývojové centrum. Metrostav tu pracuje
jako subdodavatel a měl na starosti bourací práce a de
montáže, výrobu a montáž ocelové konstrukce stropu nad
2. NP a nástavbou (foto č. 4), opláštění budovy panely
Kingspan, veškeré zednické práce včetně sádrokartono
vých konstrukcí, zdravotně-technické instalace, ústřední
topení a zbudování zpevněných ploch i komunikací. Stav
bu úspěšně dokončil letos v polovině května.
–red–, foto Josef Husák a archivy staveb