strana 2
Rozsvícené dětské oči
Ptáme se
I když se letošní sportovně-zábavný den Darujte sebe!
přestěhoval z oblíbené pražské Letné na výstaviště
do Holešovic, své věrné příznivce neztratil. Charitativní akci, kterou pro zviditelnění problematiky týraných
a zneužívaných dětí i získání podpory pořádalo už pošesté Dětské krizové centrum, i letos navštívilo na čtyři tisíce dětských a dospělých účastníků.
Metrostav byl – jako tradičně – generálním partnerem
dne, a proto jeho stánek návštěvníci našli jako jeden z prvních, přímo za vstupem do výstavního areálu. Ti nejmladší
se hned vrhli na házení míčků na cíl. I když se dospělým
často zdálo, že trefit otvory po vyřezaných profilech tunelů Valík a Březno (foto č. 1) není příliš obtížné, opak byl
pravdou. Sami si to mohli vyzkoušet. Běh s kolečky naloženými míčky umožnil soutěžit malým i velkým (foto č. 2)
i rozličným generacím. Dětské oči tu nejvíc svítily, když
tatínek s velkým kolečkem doběhl až druhý.
Ing. Petra Sobola,
vedoucího laboratoře VHP Zbraslav
1
Tunel Ólafs prodlužuje protiražba z fjordu Héðins
1
2
Z ostatních atrakcí zejména kluky lákaly ukázky vybavení hasičů a záchranářů, které si mohli vyzkoušet
na vlastní kůži. Zjistili, že unést na hlavě helmu není vůbec
jednoduché (foto č. 3). Z nafukovacích atrakcí všechny
děti bez rozdílu nejvíc přitahovala lezecká stěna, na které
ti nejmrštnější mohli jištění lanem vyšplhat až do výšky
téměř deseti metrů (foto č. 4). Mezi různorodým doprovodným programem, složeným z tanečních a hudebních
vystoupení i divadla, zazářil písničkář Mirek Paleček
(foto č. 5) a skupina Bluesberry. Jejich písničky se líbily
malým i velkým a snad i počasí, protože letos akci přálo.
–ls–, foto Josef Husák
Více než rok a půl usilovné práce při stavbě dvou silničních dvoupruhových tunelů na Islandu přináší viditelné výsledky. Po prorážce kratšího, 3640 m dlouhého
tunelu Siglufjörður a vybudování asi 800 m dlouhé
spojovací cesty přes fjord Héðins (foto č. 1) provedli
raziči divize 5 Metrostavu v pondělí 5. května první
odpal (foto č. 2) na protiražbě tunelu Ólafsfjörður. Jeho
vyražená část tak ke konci května dosáhla 3500 metrů
ze 7124 m celkové délky.
„S protiražbou jsme se trochu zdrželi,“ říká vedoucí
projektu Ing. Ermín Stehlík z divize 5 a vysvětluje: „Práce
nám komplikovalo zejména počasí a odstranění volných
sutí, jež měly být původně odklizeny už v předchozí etapě
prací. Tyto zemní práce prováděli naši partneři z firmy
Háfell. Rovněž bylo nutné přistřelovat skalní horninu
u portálu tunelu Ólafs. Oba portály bylo také nutné zajistit kotvami a stříkaným betonem, který jsme ale v dubnu
nemohli použít, protože ve fjordu panovaly teploty pod
bodem mrazu, foukaly silné větry a sněžilo.“
Počasí je na Islandu velmi proměnlivé, protože se nad
ostrovem setkávají polární a tropické větry a kolem něj
obtékají dva různé mořské proudy – severní větev teplého
Golfského proudu a chladný Islandský východní proud.
Léto tak tady bývá chladnější a vlhčí než ve střední Evropě
a zimy mírnější a větrnější. Sněhová vánice však na Islandu může překvapit v každém ročním období. Klimatické
podmínky pro stavaře tu jsou opravdu náročné.
„Při překonávání fjordu Héðins jsme prvně museli odstranit enormní množství sněhu, který místy dosahoval až
do výšky pěti metrů,“ pokračuje Ing. Stehlík. „Na úpravě
spojovací cesty v bažině mezi portály i přemostění říčky
Héðinsfjarðará se potom podíleli jak naši zaměstnanci,
tak pracovníci islandské firmy Háfell.“
Součástí přípravných prací před protiražbou bylo
i natažení elektrického kabelu a vybudování trafostanice,
přivedení vodovodního potrubí a instalace vodárny.
„Voda je stále náš největší problém, tedy ne ta pitná či
užitková, ale přítoky v tunelu Ólafs,“ dokončuje Ing. Stehlík. „Jednou jsme tam na zkoušku nechali deset dní otevřené předvrty na čelbě a z nich po celou dobu tryskaly
s nezměněnou intenzitou až 2 m³ vody za minutu. Tlak
vody sice poklesl z 32 na 9 barů, její teplota se však stále
pohybovala mezi 2–3 ºC. Přítoky takto studené vody musíme zastavovat chemickou injektáží aplikovanou do vějířů vrtů před čelbou, protože cement při těchto teplotách
nereaguje. S chemickou injektáží nám zezačátku radil zkušený konzultant ze Švédska, dnes už naši pracovníci umí
řešit všechno sami. Takže se s nimi nebojím pokračovat
ani do nejhlubších míst pod okolním pohořím, kde bude
tunel mít až 900m nadloží a tlak vodních přítoků by mohl
být ještě vyšší, než máme dosud zaznamenaný.“
Lenka Svobodová, foto Václav Anděl
2
Metrostav získal čtvrtý titul Bezpečný podnik
3
4
5
Metrostav_10_08.indd 2
V rámci veletrhu Interprotec 2008 převzali zástupci
Metrostavu 13. května v Brně už počtvrté prestižní
ocenění Bezpečný podnik. Titul uděluje ministr práce a sociálních věcí ČR na základě splnění podmínek
nezávislého externího auditu oblastního inspektorátu
práce. Oproti obhajobě certifikací norem ISO či OHSAS
je tento audit zaměřený více na prověrky praktického
dodržování bezpečnosti práce.
Dosažené ocenění vypovídá o tom, že naše společnost
dbá na bezpečné prostředí na svých pracovištích. Chrání
v maximální míře nejen zdraví svých zaměstnanců, ale
i pracovníků našich subdodavatelů. Stará se o ochranu
životního prostředí a dodržuje předpisy požární ochrany.
Opakovaný úspěch v programu Bezpečný podnik není
samozřejmý, jeho nároky se totiž rok od roku zvyšují.
„Skleněnou plastiku (foto) jako symbol titulu nám
předával státní tajemník a náměstek ministra práce
a sociálních věcí ČR Petr Šimerka,“ popisuje Ing. Roman
Čech, který ocenění přebíral spolu s Ing. Jiřím Typltem
a Ing. Janem Klejchem. „Pro mě osobně bylo velkou ctí, že
jsme titul letos získali zároveň s takovými společnostmi,
jako byly například dvě akciovky ze skupiny Mittal nebo
firma BOSCH DIESEL.“
O významu ocenění svědčí, že o ně usiluje nejen naše
konkurence, ale i velké nadnárodní společnosti z různých
oblastí průmyslu. Petr Šimerka také v Brně vyzdvihl zájem
a schopnost stavební firmy získat titul Bezpečný podnik,
protože stavební proces je obecně vnímaný jako rizikovější než práce ve výrobních či montážních závodech.
Metrostav se díky úsilí Ing. Typlta do programu Bezpečný
podnik zapojil ihned po jeho vyhlášení. První titul obdržel
už v roce 1998 a letos se zařadil mezi několik málo firem
v republice, které jej získaly čtyřikrát, což je zatím nejvyšší dosažený počet. Mají na tom zásluhu především naši
zaměstnanci, kteří obstáli při náročných bezpečnostních
prověrkách. Poděkování si zaslouží všichni, kteří pomáhají spoluvytvářet dobré jméno Metrostavu.
–red–, foto Josef Husák
Mezi dceřiné společnosti Metrostavu patří firma SQZ,
jejíž součástí je laboratoř VHP. Co se za zkratkami
skrývá nám prozradil Ing. Petr Sobol. S Metrostavem
se jeho profesní cesta zkřížila hned po vojně. Už v roce
1976 se jako stavbyvedoucí divize 3 podílel na výstavbě stanice metra Můstek a i jeho působení v oblasti hygieny a bezpečnosti práce začalo u naší společnosti.
Čím se společnost SQZ a její laboratoř VHP zabývají?
SQZ je zkratka pro Služby – Kvalita – Zkoušky a přesně
to naše společnost zajišťuje. Má 42 zaměstnanců, kteří
ve třech laboratořích provádějí zkoušky při provádění staveb. Čtvrtá laboratoř VHP se zabývá větráním a hygienou
práce a původně vznikla jako oddělení Metrostavu. Při
transformaci společnosti v roce 1994 došlo k jeho delimitaci a začlenění do firmy METREX. Když zanikla, středisko
VHP se po dohodě s Metrostavem stalo součástí společnosti SQZ. Od počátku však dělá stále to samé – zajišťuje
pro Metrostav periodická měření hluku, prašnosti a chemických škodlivin pro zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Koncem roku 2007 jsme pro tuto činnost
získali i autorizaci u Státního zdravotního ústavu.
V Praze jste dokonce jediná takto autorizovaná laboratoř. Kde všude pracujete?
Měříme ve všech podzemních dílech Metrostavu. Dnes
tedy v tunelech Blanka, kolektoru pod Václavským náměstím, v kabelovém tunelu pod Vltavou, v ražené kanalizaci pod hlavním nádražím a v šachtách v Modřanech.
Chystáme se také na Island. Pracujeme ale i pro jiné firmy,
třeba v tunelech mezi Lochkovem a Cholupicemi.
Ze zákona musí zaměstnavatel při práci sledovat expozice zaměstnanců škodlivinami. Jak se to provádí?
Zaměstnanci pracující v podzemí jsou při nástupu k Metrostavu zařazeni do jedné ze tří skupin profesí – razič, pracovník závěsu nebo technik. Podle toho je pro ně omezen
počet směn, jež mohou v podzemí odpracovat. Například
razič může absolvovat 4500 směn, což při trvalé práci
představuje zhruba 20,5 roku. Naši pracovníci provádějí
v podzemí měření prašnosti, hluku a chemických škodlivin v ovzduší. Naměřené hodnoty potom zaznamenáváme
do karet prašné a hlukové expozice každého pracovníka
a všechna měření dokládáme protokoly. Pokud zjistíme
třeba vyšší expozici prachem při práci, okamžitě navrhujeme opatření, která zvýšenou prašnost zredukují.
Jak vlastně měření prašnosti v podzemí probíhají?
V každém čtvrtletí na každé stavbě měříme čtyři za sebou
jdoucí směny každé pracovní osádky. Měření probíhá pomocí moderních odběrových zařízení, na jejichž filtrech
se zachytává prach. Jeho množství vážíme a vzorek odesíláme do specializované laboratoře, kde stanoví obsah
respirabilní frakce SiO2. Kysličník křemičitý je totiž nebezpečný, protože jeho vdechování může způsobit zaprášení
plic a následnou silikózu. Podle množství prachu a chemického složení zařadíme pracovníky do kategorie 1, 2, 3,
nebo 4, která se ještě dělí na 4a, 4b, 4c a 4d. Zjištěnou
kategorii každému pracovníkovi zapíšeme do jeho karty
prašné a hlukové expozice, jež sleduje procento naplnění
nejvyšší přípustné expozice pro práci v podzemí.
V jakém zatřídění se pohybují stavby Metrostavu?
Od 2 u ražeb malých profilů až po ještě bezpečné 4b. Při
4c ihned následují opatření pro zvýšení bezpečnosti práce, takže dlouhodoběji toto zatřídění není zachytitelné.
Zabýváte se i hlukem a větráním. Jakým způsobem?
Měříme hlučnost každé pracovní operace a zjišťujeme,
jaká hluková zátěž připadá na pracovníka za směnu podle
toho, jakou dobu ve směně ta která operace trvá. Tuto hlukovou zátěž potom také zapisujeme do expozičních karet.
Co se týče větrání, navrhujeme nejvhodnější způsob odvětrání podzemních děl po dobu jejich výstavby. Všechny
naše činnosti přitom provádíme tak, abychom co nejlépe
dodrželi Q, tedy kvalitu podle jména naší firmy.
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
5/29/08 10:18:43 AM