strana 3
z p r avo d ajs t v í z d ivi z í
1
Karlovarské bazénové centrum dokončeno
První říjnový den bylo v sousedství KV Areny v Karlových Varech otevřeno nové bazénové centrum. Na
obou stavbách se výrazně podílela divize 9, přestřižení
pásky se proto kromě primátora města Ing. Petra Kulhánka ujal mezi jinými i její ředitel Ing. Petr Zábský.
Areál (foto č. 2), který za 18 měsíců postavilo sdružení
firem Metrostav, BAU-STAV a TIMA pod vedením týmu
Radka Kučery z naší divize 9, nabízí kromě krytého bazénu s kapacitou 200 osob (foto č. 1) také relaxační zónu,
vířivku, saunu a odpočinková lehátka. Jeho návštěvníci
mají k dispozici i téměř šedesátimetrový tobogan (foto
č. 3), který klesá z výšky šesti metrů. Plavecký bazén je
pak dlouhý 25 metrů a široký dvacet. Z původně plánovaných deseti plaveckých drah v něm nakonec zůstalo jen
šest, zato přibyla pětimetrová relaxační zóna. V objektu
je samozřejmě i zázemí, jako jsou šatny, sprchy a sociální
zařízení, klubovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře
zaměstnanců a dohledové centrum plavčíků. Doplňuje je
i gastro provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.
Součástí stavby byly i parkovací plochy pro asi
180 aut, umístěné mezi oběma budovami vzdálenými
přibližně 80 metrů, a lávka pro pěší, jež jim umožňuje bezpečný přechod nad přilehlou frekventovanou komunikací.
2
Zajímavostí je, že bazénové centrum je energeticky
napojeno na sousední KV Arenu a využívá její odpadní
teplo, které vzniká při ledování bruslařské plochy, což
snižuje provozní náklady plaveckého areálu.
Nová hala je založena na celkem 150 pilotách o délce
až 15 metrů a její nosnou konstrukci tvoří železobeton.
Dostala atypickou střešní krytinu KALZIP, která se formovala z hliníkového plechu přímo na staveništi. Nepříliš
běžná montáž nerezového bazénu nepředstavovala nakonec podle Radka Kučery žádný závažnější problém.
„Klíčovým rozhodnutím byl výběr kvalitního dodavatele, který má s realizací nerezových bazénů zhruba padesátiletou praxi. Díky jeho know-how a našim zkušenostem
při řízení zakázek se tak nejednalo o výjimečně náročnou
operaci,“ říká. Bazénové prostředí, pro které je typická vysoká teplota i relativní vlhkost, však samo o sobě představuje pro stavbaře mnoho rizik. Korozí materiálů počínaje,
přes nejrůznější možné kondenzace vody až po specifické
požadavky na použité materiály. „Proto jsme nad řešením
těchto problémů strávili mnoho času a doufám, že naše
snaha bude zúročena dlouholetým provozem komplexu
bez vážnějších problémů,“ uzavřel Radek Kučera.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
3
Protipovodňová opatření ochrání Králův Dvůr
Asi 55 km dlouhá říčka Litavka umí před soutokem
s Berounkou pozlobit. Zatímco jejím korytem v Králově
Dvoře běžně protéká jen něco málo přes 2 m³/s, při
nedávných povodních stoupl její průtok až stonásobně.
Není proto divu, že se zastupitelé města snaží škody
na životech, zdraví i majetku omezit. Polovina protipovodňových opatření je tu už hotová, stavba druhé části,
kterou povede tým Ing. Miroslava Pajera z divize 6,
byla zahájena letos 2. října a skončí ještě v roce 2013.
Malé slavnosti při zahájení stavby se zúčastnil jako
hlavní host ministr zemědělství ČR Ing. Petr Bendl. Stalo
se tak i proto, že jako dřívější hejtman Středočeského
kraje inicioval už po velkých povodních v roce 2002 počáteční kroky, které měly obyvatele Králova Dvora a ne-
dalekého Berouna před další vodou ochránit. První část
zdejších protipovodňových opatření tu byla dokončena
v roce 2009, výstavba druhé začne okamžitě, jakmile
na ni investor uvolní finanční prostředky. Zahrne asi 3 km
dlouhý úsek, v němž pracovníci z týmu Ing. Pajera rozšíří
a tím zkapacitní koryto Litavky, vybudují ochranné zídky
i hráze a nový silniční most. „Ten stávající, který strhneme, totiž neumožňuje volný průtok při povodni,“ vysvětluje Ing. Pajer. „Nový, asi 38 m dlouhý železobetonový
most musíme stejně jako ostatní části protipovodňových
opatření v Králově Dvoře zhotovit do 15. listopadu 2013.“
Podle slov starosty Petra Vychodila je ochrana města
před povodněmi prioritní záležitostí: „Pozemky, kterým
dnes hrozí zatopení, bychom rádi využili k vybudování
průmyslové zóny, jež poskytne našim obyvatelům řadu
pracovních příležitostí, a leží i v místě, kudy má v budoucnosti vést silniční městský obchvat. Budovaná protipovodňová ochrana proto nejen zabezpečí stávající stavby,
ale je i předpokladem pro další rozvoj Králova Dvora.“
Poklepu na základní kámen se kromě ministra zemědělství a starosty města zúčastnil i ředitel divize 6 Ing. Jan
Cuc a generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto
vpravo), který v projevu poděkoval za svěřenou důvěru
a vyjádřil přání, aby se všichni přítomní zúčastnili i plánovaného zakončení stavby ve stejně přátelském ovzduší,
jaké na radnici panovalo při jejím zahájení.
Lokomotivy nahradí autobusy a trolejbusy
V areálu plzeňské Škodovky byl v polovině letošního
roku zahájen rozsáhlý projekt přestavby dosavadních
výrobních prostor bývalé lokomotivky na opravárenský
závod autobusů a trolejbusů.
Kromě nového opláštění a střechy získá zdejší největší
hala při přestavbě i moderní provozní zázemí a doplní ji
prostory pro zaměstnance. Některé objekty, pro něž už
není využití, jako je bývalá lakovna, tzv. přesuvna, dřívější
budova výzkumu a vývoje a některé přístavky u původní
haly, budou zbourány a místo nich vzniknou menší budovy
pro obslužné procesy. Další haly, které budou sloužit především pro manipulaci a odstavení vozidel, budou pouze
zastřešené, bez bočních stěn, a jejich interiér tak splyne
s exteriérem. Součástí zakázky je i napojení závodu na
dopravní a technickou infrastrukturu Plzně, což zahrnuje
i vybudování dvou výjezdových křižovatek. Metrostav je
dodavatelem zhruba tří čtvrtin popsané stavby, která by
měla být hotova koncem listopadu příštího roku.
„Staveniště jsme převzali letos v polovině června (foto č. 1). Dnes už máme za sebou demolice nepotřebných
objektů a připravujeme se na montáž ocelové konstrukce
nového zastřešení hlavní haly (foto č. 2),“ popisuje začátek
prací vedoucí projektu z plzeňské oblasti divize 1 Ing. Radek Böhm. „Demontovali jsme její původní střechu včetně
nosné konstrukce. Nechali jsme pouze sloupy s jeřábovými drahami, které ponesou nové zastřešení. Kompletně
jsme odstranili obvodový plášť a nahradíme jej novým.
Zbylé ocelové prvky opatřujeme potřebnou antikorozní
úpravou,“ upřesňuje další práce Ing. Böhm.
1
I když se tato stavba technologiemi ani materiály nevymyká standardu, svým rozsahem je neobvyklá. Hlavní
hala totiž měří 260 x 125 metrů a svou plochou 32 500 m²
patří k největším průmyslovým halovým objektům v ČR.
Projektovou dokumentaci pro přestavbu areálu zpracovává Plzeňský projektový a architektonický ateliér. Jeho
autoři kladou po architektonické stránce hlavní důraz na
nové velkoplošné fasády halových objektů. Řeší je stěnovými sendvičovými panely, které budou u hlavní haly
v perleťově šedé barvě. Fasáda administrativní budovy bude v kombinaci hnědého, červeného a okrového odstínu.
Součástí rekonstruovaného areálu, v němž bude zaměstnáno na 560 lidí, budou prostory pro opravy strojů,
pro lehkou údržbu a mytí i čištění opravovaných vozidel,
dále nová lakovna, manipulační hala, sklad náhradních dílů, zkušební trať a odstavná stání pro vozidla nad 3,5 tuny.
Místo zde najde i administrativní budova, vrátnice, parkoviště pro 200 osobních vozů i další zázemí. K technickému
vybavení haly bude patřit devět mostových jeřábů, jeden
podvěsný jeřáb a další manipulační a přepravní zařízení.
Jaroslav Růžek, foto Josef Husák
S objemem přes 13 milionů m³ je největší budovou na
světě montážní hala továrny na letadla firmy Boeing
v americkém Everettu. Má rozlohu téměř 400 000 m²
a 30 000 zaměstnanců v ní v třísměnném provozu
vyrábí letadla typu Boeing 747, 767, 777 a 787.
2
V Kladrubech se těší na konec roku 2014
Národní kulturní památka hřebčín v Kladrubech nad
Labem projde v následujících dvou letech náročnou rekonstrukcí. Projekt pod dohledem památkářů a ve spolupráci s restaurátory tu povede společný tým složený
ze zaměstnanců divize 9 a firmy Chládek a Tintěra,
Pardubice. Stavba, spolufinancovaná z prostředků EU,
se dotkne 17 objektů a tří venkovních ploch. Proběhne
za nepřerušeného provozu areálu, ve kterém se už
od roku 1579 chovají hlavně starokladrubští koně.
Zahájení stavby se 26. září uskutečnilo za přítomnosti
zástupců ministerstva zemědělství, krajských a místních
institucí a ředitele divize 9 Ing. Petra Zábského. Na základní kámen díla poklepal i obchodní ředitel Metrostavu
Ing. Milan Veselský (foto č. 1 vpravo). Slavnost korunovala přehlídka dovedností zdejších koní i jejich jezdců.
Barokní vysokou školu či jízdu jedno-, dvoj-, čtyř- a šestispřeží, jež dřív jezdilo pouze pro potřeby císaře a i dnes je
1
zapřaháno jen při nejreprezentativnějších akcích, završila
čtverylka a ukázka velmi náročné jízdy v dámském sedle
(foto č. 2). Následná prohlídka stájí všem zúčastněným
přiblížila nejen krásu jediné živé české kulturní památky –
kmenového stáda starokladrubských běloušů, ale odhalila
i žalostný stav jejich stájí a celého areálu.
Renesanční kladrubský zámek s hřebčínem, který
začátkem 18. století barokně přestavěl František Maxmilián Kaňka, v roce 1757 vyhořel. Po 13 letech jej obnovil
císař Josef II., v 19. století prošel pseudorenesanční přestavbou a stáje se dočkaly empírové podoby. Od té doby
areál více či méně chátral. Letos se do něj po 290 letech
opět vrátil Kaňka – tentokrát však Václav, který bude
jako vedoucí projektu za divizi 9 Metrostavu řídit celou
rekonstrukci. „Do Kladrub se opravdu těším. Zúčastnil
jsem se už několika oprav historických památek a vždy
to byla sice náročná, ale krásná práce, jejíž výsledek mě
pokaždé potěšil,“ řekl a dodal: „Postup prací jsme museli
kvůli posunutí začátku stavby z května na říjen přeorganizovat tak, aby vyhověl provozu hřebčína. Začneme proto
rekonstrukcí porodny, souběžně vrátíme podobu budově
nynější chlapecké ubytovny, aby mohla sloužit původnímu
účelu jako reprezentační a výstavní prostory hřebčína. Zámek je už také téměř vyklizený, stejně jako přilehlý a dnes
již odsvěcený kostel sv. Václava a Leopolda. Spolu s hřbitovní kaplí svatého Kříže bude jejich oprava představovat
historicky nejzajímavější a nejnáročnější část díla.“
Od roku 2002 je hřebčín v Kladrubech nad Labem
včetně kmenového stáda běloušů národní kulturní památkou České republiky. Od konce roku 2014 by mohl – i díky
právě zahájené rekonstrukci – aspirovat také na zápis
do seznamu kulturního dědictví UNESCO.
2
Starokladrubáci, kteří patří mezi galakarosiery –
tahouny těžkých ceremoniálních zápřeží, jsou jedním
z nejstarších koňských plemen na světě a v Kladrubech
se nepřetržitě chovají déle než 400 let. Základ jejich
chovu vytvořili španělští a italští barokní koně. Patří
mezi nejtěžší teplokrevníky, hřebci měří v kohoutku
i 180 cm a váží až 680 kg. Starokladrubáci mají živý
charakter a vyrovnaný temperament, jsou snadno
ovladatelní, pracovití a dobře spolupracují s lidmi.
Svoje přednosti uplatňují ve vozatajském sportu,
využívají se ale i k drezuře, rekreačnímu ježdění
nebo hypoterapii. Jejich hříbata se vždy rodí tmavá,
v dospělosti z nich však vyrostou buď bělouši, nebo
vraníci, jejichž chov začátkem 20. století téměř zanikl.