strana 3

z p r avo d ajs t v í z d ivi z í

1

Karlovarské bazénové centrum dokončeno

První říjnový den bylo v sousedství KV Areny v Karlových Varech otevřeno nové bazénové centrum. Na

obou stavbách se výrazně podílela divize 9, přestřižení

pásky se proto kromě primátora města Ing. Petra Kulhánka ujal mezi jinými i její ředitel Ing. Petr Zábský.

Areál (foto č. 2), který za 18 měsíců postavilo sdružení

firem Metrostav, BAU-STAV a TIMA pod vedením týmu

Radka Kučery z naší divize 9, nabízí kromě krytého bazénu s kapacitou 200 osob (foto č. 1) také relaxační zónu,

vířivku, saunu a odpočinková lehátka. Jeho návštěvníci

mají k dispozici i téměř šedesátimetrový tobogan (foto

č. 3), který klesá z výšky šesti metrů. Plavecký bazén je

pak dlouhý 25 metrů a široký dvacet. Z původně plánovaných deseti plaveckých drah v něm nakonec zůstalo jen

šest, zato přibyla pětimetrová relaxační zóna. V objektu

je samozřejmě i zázemí, jako jsou šatny, sprchy a sociální

zařízení, klubovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře

zaměstnanců a dohledové centrum plavčíků. Doplňuje je

i gastro provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.

Součástí stavby byly i parkovací plochy pro asi

180 aut, umístěné mezi oběma budovami vzdálenými

přibližně 80 metrů, a lávka pro pěší, jež jim umožňuje bezpečný přechod nad přilehlou frekventovanou komunikací.

2

Zajímavostí je, že bazénové centrum je energeticky

napojeno na sousední KV Arenu a využívá její odpadní

teplo, které vzniká při ledování bruslařské plochy, což

snižuje provozní náklady plaveckého areálu.

Nová hala je založena na celkem 150 pilotách o délce

až 15 metrů a její nosnou konstrukci tvoří železobeton.

Dostala atypickou střešní krytinu KALZIP, která se formovala z hliníkového plechu přímo na staveništi. Nepříliš

běžná montáž nerezového bazénu nepředstavovala nakonec podle Radka Kučery žádný závažnější problém.

„Klíčovým rozhodnutím byl výběr kvalitního dodavatele, který má s realizací nerezových bazénů zhruba padesátiletou praxi. Díky jeho know-how a našim zkušenostem

při řízení zakázek se tak nejednalo o výjimečně náročnou

operaci,“ říká. Bazénové prostředí, pro které je typická vysoká teplota i relativní vlhkost, však samo o sobě představuje pro stavbaře mnoho rizik. Korozí materiálů počínaje,

přes nejrůznější možné kondenzace vody až po specifické

požadavky na použité materiály. „Proto jsme nad řešením

těchto problémů strávili mnoho času a doufám, že naše

snaha bude zúročena dlouholetým provozem komplexu

bez vážnějších problémů,“ uzavřel Radek Kučera.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

3

Protipovodňová opatření ochrání Králův Dvůr

Asi 55 km dlouhá říčka Litavka umí před soutokem

s Berounkou pozlobit. Zatímco jejím korytem v Králově

Dvoře běžně protéká jen něco málo přes 2 m³/s, při

nedávných povodních stoupl její průtok až stonásobně.

Není proto divu, že se zastupitelé města snaží škody

na životech, zdraví i majetku omezit. Polovina protipovodňových opatření je tu už hotová, stavba druhé části,

kterou povede tým Ing. Miroslava Pajera z divize 6,

byla zahájena letos 2. října a skončí ještě v roce 2013.

Malé slavnosti při zahájení stavby se zúčastnil jako

hlavní host ministr zemědělství ČR Ing. Petr Bendl. Stalo

se tak i proto, že jako dřívější hejtman Středočeského

kraje inicioval už po velkých povodních v roce 2002 počáteční kroky, které měly obyvatele Králova Dvora a ne-

dalekého Berouna před další vodou ochránit. První část

zdejších protipovodňových opatření tu byla dokončena

v roce 2009, výstavba druhé začne okamžitě, jakmile

na ni investor uvolní finanční prostředky. Zahrne asi 3 km

dlouhý úsek, v němž pracovníci z týmu Ing. Pajera rozšíří

a tím zkapacitní koryto Litavky, vybudují ochranné zídky

i hráze a nový silniční most. „Ten stávající, který strhneme, totiž neumožňuje volný průtok při povodni,“ vysvětluje Ing. Pajer. „Nový, asi 38 m dlouhý železobetonový

most musíme stejně jako ostatní části protipovodňových

opatření v Králově Dvoře zhotovit do 15. listopadu 2013.“

Podle slov starosty Petra Vychodila je ochrana města

před povodněmi prioritní záležitostí: „Pozemky, kterým

dnes hrozí zatopení, bychom rádi využili k vybudování

průmyslové zóny, jež poskytne našim obyvatelům řadu

pracovních příležitostí, a leží i v místě, kudy má v budoucnosti vést silniční městský obchvat. Budovaná protipovodňová ochrana proto nejen zabezpečí stávající stavby,

ale je i předpokladem pro další rozvoj Králova Dvora.“

Poklepu na základní kámen se kromě ministra zemědělství a starosty města zúčastnil i ředitel divize 6 Ing. Jan

Cuc a generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto

vpravo), který v projevu poděkoval za svěřenou důvěru

a vyjádřil přání, aby se všichni přítomní zúčastnili i plánovaného zakončení stavby ve stejně přátelském ovzduší,

jaké na radnici panovalo při jejím zahájení.

Lokomotivy nahradí autobusy a trolejbusy

V areálu plzeňské Škodovky byl v polovině letošního

roku zahájen rozsáhlý projekt přestavby dosavadních

výrobních prostor bývalé lokomotivky na opravárenský

závod autobusů a trolejbusů.

Kromě nového opláštění a střechy získá zdejší největší

hala při přestavbě i moderní provozní zázemí a doplní ji

prostory pro zaměstnance. Některé objekty, pro něž už

není využití, jako je bývalá lakovna, tzv. přesuvna, dřívější

budova výzkumu a vývoje a některé přístavky u původní

haly, budou zbourány a místo nich vzniknou menší budovy

pro obslužné procesy. Další haly, které budou sloužit především pro manipulaci a odstavení vozidel, budou pouze

zastřešené, bez bočních stěn, a jejich interiér tak splyne

s exteriérem. Součástí zakázky je i napojení závodu na

dopravní a technickou infrastrukturu Plzně, což zahrnuje

i vybudování dvou výjezdových křižovatek. Metrostav je

dodavatelem zhruba tří čtvrtin popsané stavby, která by

měla být hotova koncem listopadu příštího roku.

„Staveniště jsme převzali letos v polovině června (foto č. 1). Dnes už máme za sebou demolice nepotřebných

objektů a připravujeme se na montáž ocelové konstrukce

nového zastřešení hlavní haly (foto č. 2),“ popisuje začátek

prací vedoucí projektu z plzeňské oblasti divize 1 Ing. Radek Böhm. „Demontovali jsme její původní střechu včetně

nosné konstrukce. Nechali jsme pouze sloupy s jeřábovými drahami, které ponesou nové zastřešení. Kompletně

jsme odstranili obvodový plášť a nahradíme jej novým.

Zbylé ocelové prvky opatřujeme potřebnou antikorozní

úpravou,“ upřesňuje další práce Ing. Böhm.

1

I když se tato stavba technologiemi ani materiály nevymyká standardu, svým rozsahem je neobvyklá. Hlavní

hala totiž měří 260 x 125 metrů a svou plochou 32 500 m²

patří k největším průmyslovým halovým objektům v ČR.

Projektovou dokumentaci pro přestavbu areálu zpracovává Plzeňský projektový a architektonický ateliér. Jeho

autoři kladou po architektonické stránce hlavní důraz na

nové velkoplošné fasády halových objektů. Řeší je stěnovými sendvičovými panely, které budou u hlavní haly

v perleťově šedé barvě. Fasáda administrativní budovy bude v kombinaci hnědého, červeného a okrového odstínu.

Součástí rekonstruovaného areálu, v němž bude zaměstnáno na 560 lidí, budou prostory pro opravy strojů,

pro lehkou údržbu a mytí i čištění opravovaných vozidel,

dále nová lakovna, manipulační hala, sklad náhradních dílů, zkušební trať a odstavná stání pro vozidla nad 3,5 tuny.

Místo zde najde i administrativní budova, vrátnice, parkoviště pro 200 osobních vozů i další zázemí. K technickému

vybavení haly bude patřit devět mostových jeřábů, jeden

podvěsný jeřáb a další manipulační a přepravní zařízení.

Jaroslav Růžek, foto Josef Husák

S objemem přes 13 milionů m³ je největší budovou na

světě montážní hala továrny na letadla firmy Boeing

v americkém Everettu. Má rozlohu téměř 400 000 m²

a 30 000 zaměstnanců v ní v třísměnném provozu

vyrábí letadla typu Boeing 747, 767, 777 a 787.

2

V Kladrubech se těší na konec roku 2014

Národní kulturní památka hřebčín v Kladrubech nad

Labem projde v následujících dvou letech náročnou rekonstrukcí. Projekt pod dohledem památkářů a ve spolupráci s restaurátory tu povede společný tým složený

ze zaměstnanců divize 9 a firmy Chládek a Tintěra,

Pardubice. Stavba, spolufinancovaná z prostředků EU,

se dotkne 17 objektů a tří venkovních ploch. Proběhne

za nepřerušeného provozu areálu, ve kterém se už

od roku 1579 chovají hlavně starokladrubští koně.

Zahájení stavby se 26. září uskutečnilo za přítomnosti

zástupců ministerstva zemědělství, krajských a místních

institucí a ředitele divize 9 Ing. Petra Zábského. Na základní kámen díla poklepal i obchodní ředitel Metrostavu

Ing. Milan Veselský (foto č. 1 vpravo). Slavnost korunovala přehlídka dovedností zdejších koní i jejich jezdců.

Barokní vysokou školu či jízdu jedno-, dvoj-, čtyř- a šestispřeží, jež dřív jezdilo pouze pro potřeby císaře a i dnes je

1

zapřaháno jen při nejreprezentativnějších akcích, završila

čtverylka a ukázka velmi náročné jízdy v dámském sedle

(foto č. 2). Následná prohlídka stájí všem zúčastněným

přiblížila nejen krásu jediné živé české kulturní památky –

kmenového stáda starokladrubských běloušů, ale odhalila

i žalostný stav jejich stájí a celého areálu.

Renesanční kladrubský zámek s hřebčínem, který

začátkem 18. století barokně přestavěl František Maxmilián Kaňka, v roce 1757 vyhořel. Po 13 letech jej obnovil

císař Josef II., v 19. století prošel pseudorenesanční přestavbou a stáje se dočkaly empírové podoby. Od té doby

areál více či méně chátral. Letos se do něj po 290 letech

opět vrátil Kaňka – tentokrát však Václav, který bude

jako vedoucí projektu za divizi 9 Metrostavu řídit celou

rekonstrukci. „Do Kladrub se opravdu těším. Zúčastnil

jsem se už několika oprav historických památek a vždy

to byla sice náročná, ale krásná práce, jejíž výsledek mě

pokaždé potěšil,“ řekl a dodal: „Postup prací jsme museli

kvůli posunutí začátku stavby z května na říjen přeorganizovat tak, aby vyhověl provozu hřebčína. Začneme proto

rekonstrukcí porodny, souběžně vrátíme podobu budově

nynější chlapecké ubytovny, aby mohla sloužit původnímu

účelu jako reprezentační a výstavní prostory hřebčína. Zámek je už také téměř vyklizený, stejně jako přilehlý a dnes

již odsvěcený kostel sv. Václava a Leopolda. Spolu s hřbitovní kaplí svatého Kříže bude jejich oprava představovat

historicky nejzajímavější a nejnáročnější část díla.“

Od roku 2002 je hřebčín v Kladrubech nad Labem

včetně kmenového stáda běloušů národní kulturní památkou České republiky. Od konce roku 2014 by mohl – i díky

právě zahájené rekonstrukci – aspirovat také na zápis

do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

2

Starokladrubáci, kteří patří mezi galakarosiery –

tahouny těžkých ceremoniálních zápřeží, jsou jedním

z nejstarších koňských plemen na světě a v Kladrubech

se nepřetržitě chovají déle než 400 let. Základ jejich

chovu vytvořili španělští a italští barokní koně. Patří

mezi nejtěžší teplokrevníky, hřebci měří v kohoutku

i 180 cm a váží až 680 kg. Starokladrubáci mají živý

charakter a vyrovnaný temperament, jsou snadno

ovladatelní, pracovití a dobře spolupracují s lidmi.

Svoje přednosti uplatňují ve vozatajském sportu,

využívají se ale i k drezuře, rekreačnímu ježdění

nebo hypoterapii. Jejich hříbata se vždy rodí tmavá,

v dospělosti z nich však vyrostou buď bělouši, nebo

vraníci, jejichž chov začátkem 20. století téměř zanikl.