Strana 3
První říjnový den bylo v sousedství KV Areny v Kar-
lových Varech otevřeno nové bazénové centrum. Na
obou stavbách se výrazně podílela divize9, přestřižení
pásky se proto kromě primátora města Ing.Petra Kul-
hánka ujal mezi jinými i její ředitel Ing.Petr Zábský.
Areál (foto č. 2), který za18 měsíců postavilo sdružení
firem Metrostav, BAU-STAV a TIMA pod vedením týmu
Radka Kučery znaší divize 9, nabízí kromě krytého bazé-
nu skapacitou 200 osob (foto č. 1) také relaxační zónu,
vířivku, saunu a odpočinková lehátka. Jeho návštěvníci
mají k dispozici i téměř šedesátimetrový tobogan (foto
č.3), který klesá z výšky šesti metrů. Plavecký bazén je
pak dlouhý 25 metrů aširoký dvacet. Způvodně plánova-
ných deseti plaveckých drah vněm nakonec zůstalo jen
šest, zato přibyla pětimetrová relaxační zóna. Vobjektu
je samozřejmě izázemí, jako jsou šatny, sprchy asociální
zařízení, klubovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře
zaměstnanců adohledové centrum plavčíků. Doplňuje je
igastro provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.
Součástí stavby byly i parkovací plochy pro asi
180 aut, umístěné mezi oběma budovami vzdálenými
přibližně 80metrů, alávka pro pěší, jež jim umožňuje bez-
pečný přechod nad přilehlou frekventovanou komunikací.
Zajímavostí je, že bazénové centrum je energeticky
napojeno na sousední KV Arenu a využívá její odpadní
teplo, které vzniká při ledování bruslařské plochy, což
snižuje provozní náklady plaveckého areálu.
Nová hala je založena nacelkem 150 pilotách odélce
až 15 metrů ajejí nosnou konstrukci tvoří železobeton.
Dostala atypickou střešní krytinu KALZIP, která se for-
movala zhliníkového plechu přímo nastaveništi. Nepříliš
běžná montáž nerezového bazénu nepředstavovala nako-
nec podle Radka Kučery žádný závažnější problém.
„Klíčovým rozhodnutím byl výběr kvalitního dodava-
tele, který má srealizací nerezových bazénů zhruba pade-
sátiletou praxi. Díky jeho know-how anašim zkušenostem
při řízení zakázek se tak nejednalo ovýjimečně náročnou
operaci,“ říká. Bazénové prostředí, pro které je typická vy-
soká teplota irelativní vlhkost, však samo osobě předsta-
vuje pro stavbaře mnoho rizik. Korozí materiálů počínaje,
přes nejrůznější možné kondenzace vody až pospecifické
požadavky napoužité materiály. „Proto jsme nad řešením
těchto problémů strávili mnoho času adoufám, že naše
snaha bude zúročena dlouholetým provozem komplexu
bez vážnějších problémů,“ uzavřel Radek Kučera.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Karlovarské bazénové centrum dokončeno
1
2
1
3
2
V areálu plzeňské Škodovky byl v polovině letošního
roku zahájen rozsáhlý projekt přestavby dosavadních
výrobních prostor bývalé lokomotivky na opravárenský
závod autobusů a trolejbusů.
Kromě nového opláštění a střechy získá zdejší největší
hala při přestavbě i moderní provozní zázemí a doplní ji
prostory pro zaměstnance. Některé objekty, pro něž už
není využití, jako je bývalá lakovna, tzv. přesuvna, dřívější
budova výzkumu a vývoje aněkteré přístavky u původní
haly, budou zbourány amísto nich vzniknou menší budovy
pro obslužné procesy. Další haly, které budou sloužit pře-
devším pro manipulaci a odstavení vozidel, budou pouze
zastřešené, bez bočních stěn, a jejich interiér tak splyne
s exteriérem. Součástí zakázky je i napojení závodu na
dopravní a technickou infrastrukturu Plzně, což zahrnuje
i vybudování dvou výjezdových křižovatek. Metrostav je
dodavatelem zhruba tří čtvrtin popsané stavby, která by
měla být hotova koncem listopadu příštího roku.
„Staveniště jsme převzali letos v polovině června (fo-
to č. 1). Dnes už máme za sebou demolice nepotřebných
objektů a připravujeme se na montáž ocelové konstrukce
nového zastřešení hlavní haly (foto č.2),“ popisuje začátek
prací vedoucí projektu z plzeňské oblasti divize 1 Ing. Ra-
dek Böhm. „Demontovali jsme její původní střechu včetně
nosné konstrukce. Nechali jsme pouze sloupy sjeřábový-
mi drahami, které ponesou nové zastřešení. Kompletně
jsme odstranili obvodový plášť a nahradíme jej novým.
Zbylé ocelové prvky opatřujeme potřebnou antikorozní
úpravou,“ upřesňuje další práce Ing. Böhm.
I když se tato stavba technologiemi ani materiály ne-
vymyká standardu, svým rozsahem je neobvyklá. Hlavní
hala totiž měří 260 x 125 metrů a svou plochou 32 500 m²
patří k největším průmyslovým halovým objektům v ČR.
Projektovou dokumentaci pro přestavbu areálu zpra-
covává Plzeňský projektový a architektonický ateliér. Jeho
autoři kladou po architektonické stránce hlavní důraz na
nové velkoplošné fasády halových objektů. Řeší je stě-
novými sendvičovými panely, které budou u hlavní haly
vperleťově šedé barvě. Fasáda administrativní budovy bu-
de v kombinaci hnědého, červeného a okrového odstínu.
Součástí rekonstruovaného areálu, v němž bude za-
městnáno na 560 lidí, budou prostory pro opravy strojů,
pro lehkou údržbu a mytí i čištění opravovaných vozidel,
dále nová lakovna, manipulační hala, sklad náhradních dí-
lů, zkušební trať aodstavná stání pro vozidla nad 3,5 tuny.
Místo zde najde i administrativní budova, vrátnice, parko-
viště pro 200 osobních vozů i další zázemí. K technickému
vybavení haly bude patřit devět mostových jeřábů, jeden
podvěsný jeřáb a další manipulační a přepravní zařízení.
Jaroslav Růžek, foto Josef Husák
Lokomotivy nahradí autobusy a trolejbusy
VKladrubech se těší nakonec roku 2014
Protipovodňová opatření ochrání Králův Dvůr
Asi 55 km dlouhá říčka Litavka umí před soutokem
sBerounkou pozlobit. Zatímco jejím korytem vKrálově
Dvoře běžně protéká jen něco málo přes 2 m³/s, při
nedávných povodních stoupl její průtok až stonásobně.
Není proto divu, že se zastupitelé města snaží škody
naživotech, zdraví imajetku omezit. Polovina protipo-
vodňových opatření je tu už hotová, stavba druhé části,
kterou povede tým Ing. Miroslava Pajera z divize 6,
byla zahájena letos 2. října askončí ještě vroce 2013.
Malé slavnosti při zahájení stavby se zúčastnil jako
hlavní host ministr zemědělství ČR Ing.Petr Bendl. Stalo
se tak i proto, že jako dřívější hejtman Středočeského
kraje inicioval už povelkých povodních vroce 2002 po-
čáteční kroky, které měly obyvatele Králova Dvora ane-
dalekého Berouna před další vodou ochránit. První část
zdejších protipovodňových opatření tu byla dokončena
v roce 2009, výstavba druhé začne okamžitě, jakmile
nani investor uvolní finanční prostředky. Zahrne asi 3 km
dlouhýúsek, vněmž pracovníci ztýmu Ing.Pajera rozšíří
atím zkapacitní koryto Litavky, vybudují ochranné zídky
ihráze anový silniční most. „Ten stávající, který strhne-
me, totiž neumožňuje volný průtok při povodni,“ vysvět-
luje Ing. Pajer. „Nový, asi 38 m dlouhý železobetonový
most musíme stejně jako ostatní části protipovodňových
opatření vKrálově Dvoře zhotovit do15. listopadu 2013.“
Podle slov starosty Petra Vychodila je ochrana města
před povodněmi prioritní záležitostí: „Pozemky, kterým
dnes hrozí zatopení, bychom rádi využili k vybudování
průmyslové zóny, jež poskytne našim obyvatelům řadu
pracovních příležitostí, aleží ivmístě, kudy má vbudouc-
nosti vést silniční městský obchvat. Budovaná protipo-
vodňová ochrana proto nejen zabezpečí stávající stavby,
ale je ipředpokladem pro další rozvoj Králova Dvora.“
Poklepu nazákladní kámen se kromě ministra země-
dělství astarosty města zúčastnil iředitel divize 6 Ing.Jan
Cuc agenerální ředitel Metrostavu Ing.Pavel Pilát (foto
vpravo), který vprojevu poděkoval zasvěřenou důvěru
avyjádřil přání, aby se všichni přítomní zúčastnili iplá-
novaného zakončení stavby vestejně přátelském ovzduší,
jaké naradnici panovalo při jejím zahájení.
Národní kulturní památka hřebčín v Kladrubech nad
Labem projde vnásledujících dvou letech náročnou re-
konstrukcí. Projekt pod dohledem památkářů avespo-
lupráci srestaurátory tu povede společný tým složený
ze zaměstnanců divize 9 a firmy Chládek a Tintěra,
Pardubice. Stavba, spolufinancovaná zprostředků EU,
se dotkne 17 objektů atří venkovních ploch. Proběhne
za nepřerušeného provozu areálu, ve kterém se už
odroku 1579 chovají hlavně starokladrubští koně.
Zahájení stavby se 26. září uskutečnilo zapřítomnosti
zástupců ministerstva zemědělství, krajských amístních
institucí a ředitele divize 9 Ing. Petra Zábského. Na zá-
kladní kámen díla poklepal iobchodní ředitel Metrostavu
Ing.Milan Veselský (foto č. 1 vpravo). Slavnost koruno-
vala přehlídka dovedností zdejších koní i jejich jezdců.
Barokní vysokou školu či jízdu jedno-, dvoj-, čtyř- ašesti-
spřeží, jež dřív jezdilo pouze pro potřeby císaře aidnes je
zapřaháno jen při nejreprezentativnějších akcích, završila
čtverylka aukázka velmi náročné jízdy vdámském sedle
(foto č. 2). Následná prohlídka stájí všem zúčastněným
přiblížila nejen krásu jediné živé české kulturní památky –
kmenového stáda starokladrubských běloušů, ale odhalila
ižalostný stav jejich stájí a celého areálu.
Renesanční kladrubský zámek s hřebčínem, který
začátkem18.století barokně přestavěl František Maxmi-
lián Kaňka, vroce 1757 vyhořel. Po13 letech jej obnovil
císař Josef II., v19. století prošel pseudorenesanční pře-
stavbou astáje se dočkaly empírové podoby. Odté doby
areál více či méně chátral. Letos se doněj po290 letech
opět vrátil Kaňka – tentokrát však Václav, který bude
jako vedoucí projektu za divizi 9 Metrostavu řídit celou
rekonstrukci. „Do Kladrub se opravdu těším. Zúčastnil
jsem se už několika oprav historických památek avždy
to byla sice náročná, ale krásná práce, jejíž výsledek mě
pokaždé potěšil,“ řekl adodal: „Postup prací jsme museli
kvůli posunutí začátku stavby zkvětna naříjen přeorgani-
zovat tak, aby vyhověl provozu hřebčína. Začneme proto
rekonstrukcí porodny, souběžně vrátíme podobu budově
nynější chlapecké ubytovny, aby mohla sloužit původnímu
účelu jako reprezentační a výstavní prostory hřebčína. Zá-
mek je už také téměř vyklizený, stejně jako přilehlý adnes
již odsvěcený kostel sv. Václava aLeopolda. Spolu shřbi-
tovní kaplí svatého Kříže bude jejich oprava představovat
historicky nejzajímavější anejnáročnější část díla.“
Od roku 2002 je hřebčín v Kladrubech nad Labem
včetně kmenového stáda běloušů národní kulturní památ-
kou České republiky. Odkonce roku 2014 by mohl – idíky
právě zahájené rekonstrukci – aspirovat také na zápis
doseznamu kulturního dědictví UNESCO.
Starokladrubáci, kteří patří mezi galakarosiery –
tahouny těžkých ceremoniálních zápřeží, jsou jedním
znejstarších koňských plemen nasvětě avKladrubech
se nepřetržitě chovají déle než 400let. Základ jejich
chovu vytvořili španělští aitalští barokní koně. Patří
mezi nejtěžší teplokrevníky, hřebci měří vkohoutku
i180 cm aváží až 680 kg. Starokladrubáci mají živý
charakter avyrovnaný temperament, jsou snadno
ovladatelní, pracovití adobře spolupracují slidmi.
Svoje přednosti uplatňují vevozatajském sportu,
využívají se ale ikdrezuře, rekreačnímu ježdění
nebo hypoterapii. Jejich hříbata se vždy rodí tmavá,
vdospělosti znich však vyrostou buď bělouši, nebo
vraníci, jejichž chov začátkem 20. století téměř zanikl.
1 2
S objemem přes 13 milionů m³ je největší budovou na
světě montážní hala továrny na letadla firmy Boeing
vamerickém Everettu. Má rozlohu téměř 400 000m²
a30000zaměstnanců v ní v třísměnném provozu
vyrábí letadla typu Boeing 747, 767, 777 a 787.