Strana 3
Katastrální území Prahy křižuje pavučina bezmála
tří tisíc kilometrů různých komunikací. Jedno mají
společné: pět dní v týdnu jsou většinu času ucpané
a neprůjezdné. Dopravní situaci by mělo zlepšit dobu-
dování silničního okruhu okolo hlavního města. V jeho
jižním segmentu se staví úsek, který po dokončení
propojí dálniční tahy D1 a D5, čímž odlehčí přetížené
jižní spojce a Barrandovskému mostu.
Díl, na kterém pracuje Metrostav, nese označení 512
D1–Vestec. Měří 8750 m a i se středním dělicím pásem je
široký 28 m. Začíná napojením na stavbu 513 Vestec–La-
hovice, vede mezi obcemi Dobřejovice a Modletice a končí
křižovatkou s dálnicí D1 u obce Kuří v místě čerpací
stanice Shell. Jeho realizaci zajišťuje sdružení čtyř firem,
z nichž největší podíl – 28 % – připadá na naši divizi 4. Ta
má v úzké součinnosti s divizemi 1 a 7 na starosti kromě
3,1 km dlouhého úseku vlastní komunikace také výstavbu
osmi mostů a celou řadu doprovodných investic, jako jsou
přeložky sítí, vodoteče, biokoridory, kanalizace, nádrže
meliorace či téměř 4 km protihlukových stěn.
„Dnes máme ve svém úseku dokončeny všechny
nosné mostní konstrukce s výjimkou poloviny pravého
mostu SO 206 a celého pravého mostu SO 210,“ zhodnotil
aktuální stav vedoucí projektu Ing. Radim Čáp. „Na konci
října byl před termínem uveden do provozu most SO 211
a zkolaudována přeložka komunikace SO 133. Nyní beto-
nujeme římsy levých mostů SO 212, SO 206 a SO 210.“
Most SO 212 (foto č. 2) je nejdelší a spolu s SO 206
pravděpodobně nejdůležitější ze všech. Vede přes Dob-
řejovický potok a někdejší rybník, měří 253 m a tvoří jej
devět polí. Jeho mostovka však vede pouhé 4 m nad úrov-
ní terénu, takže v konfiguraci krajiny zůstává nenápadný.
Dominantu tvoří most SO 206 (foto č. 1), který měří 160 m
a klene se nad údolím Botiče ve výši 18 m.
„Dokončujeme i zemní práce na hlavní trase. Obsta-
rává je pro nás divize 7. Divize 1 zde provádí středovou
kanalizaci,“ uzavřel Ing. Čáp. „Vzhledem k opožděnému
předání staveniště jsme bohužel ve skluzu. Na našem
úseku však třeba ještě letos v červenci probíhal arche-
ologický průzkum, i když jsme tu měli začít pracovat už
vloni na podzim. Zpoždění se snažíme dohnat a věříme, že
se nám podaří hrubé terénní práce na hlavní trase uzavřít
do konce listopadu podle požadavku investora.“
–rip–, foto Josef Husák
dokončení ze str. 1
Na rekonstrukci Horního náměstí a přilehlých ulic získalo
město Hrádek nad Nisou dotaci z Regionálního operač-
ního programu NUTS II Severovýchod. Celkové náklady
na projekt byly vyčísleny na zhruba 67,6 milionu Kč,
přičemž dotace činí 62,5 milionu, zbytek pokryje radnice
z vlastních zdrojů. Podle starosty města Martina Půty
půjde o největší investiční projekt v novodobých dějinách
Hrádku od konce druhé světové války.
Revitalizace se týká nejen Horního náměstí, ale
i všech přilehlých ulic – Liberecké až po křižovatku s ulicí
Generála Svobody, Školní, Kostelní, Lutherovy, Husovy,
Tiché, části Žitavské, Anglické a Lékárnické. Do projektu
se podařilo zařadit i kompletní rekonstrukci ulice 1. máje.
„Chodníky v této ulici jsou velmi úzké, takže rodiče s ko-
čárky mají problém po nich projíždět. Kvalita povrchů je
zde místy až nebezpečná. Po rekonstrukci bude mít ulice
zcela jiný vzhled – provoz v ní se zklidní díky úpravám
vozovky, která bude zúžena na tři metry,“ přiblížil chysta-
né změny starosta Martin Půta. V horní části třídy budou
parkovací místa vpravo, o něco níže naopak vlevo, takže
vozovka nepovede přímo a auta v ní budou muset zpo-
malit. Další vydlážděná parkovací místa budou v prostoru
před městským parkem a na dolním konci ulice. Celkem
zde vznikne 52 parkovacích stání. Zbývající plochy v šíři
ulice budou vydlážděny jako chodníky.
Nové dláždění získá po opravě sítí i celé Horní ná-
městí. Vzhledem k tomu, že se jedná o památkovou zónu,
bude použita původní, žulová a čedičová dlažba. V dolní
části náměstí bude zachována možnost parkování, horní
zůstane vyhrazena chodcům. Vznikne zde plocha pro po-
stavení pódia a prostranství oživí nová kašna a sluneční
hodiny vyznačené v dlažbě – stín, ukazující čas, vytvoří
svým tělem člověk, který bude chtít zjistit, kolik je hodin.
Západní stranu náměstí budou lemovat okrasné stromy.
Vozovky v okolí náměstí pokryjí původní dlažební
kostky, ve vzdálenější části pak budou mít převážně
živičný povrch, s výjimkou ulic Kostelní, Lékárnická
a Bartolomějská, které budou dlážděné. Chodníky vytvoří
žulové kostky, které ve větších vzdálenostech od náměstí
přejdou v betonovou zámkovou dlažbu.
Divize 8 Metrostavu převzala staveniště na začátku
listopadu a hned zahájila první práce. „Začínáme ulicí
1. máje a následovat budou práce na Horním náměstí,“
uvedl stavbyvedoucí Josef Patočka. Postupně by se
měli pracovníci přesouvat i do dalších ulic. Rekonstrukce
skončí podle harmonogramu v srpnu příštího roku, tedy
přesně sto let poté, co byla naposledy na Horním náměstí
položena stávající dlažba. První zatěžkávací zkouškou re-
konstruovaného náměstí pak bude zdejší tradiční pouť.
–mv–, foto stávajícího stavu Josef Husák,
vizualizace SIADESIGN Liberec
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Světla a stíny pražské pětsetdvanáctky
1
2
Důležitá rekonstrukce uprostřed Hrádku n/N
Komorní setkání se svatou Barborou
V úterý 20. října se raziči v tunelu Radejčín na roze-
stavěném úseku dálnice D8 na chvíli zastavili. Spolu
s hosty vyslechli slova litoměřického emeritního bis-
kupa Mons. ThDr. Josefa Koukla (foto č. 2), který na
závěr vystoupení posvětil sošku sv. Barbory, patronky
horníků. Vedoucí projektu Ing. David Cyroň z divize 5 ji
potom uložil do výklenku v boční portálové stěně.
„Uložení Barborky nám vždy připomene naše přání
dokončit podzemní práce včas a bez újmy na zdraví,“ řekl
ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup (foto č. 1 vlevo). „Do-
stavbou dálnice D8 posloužíme motoristům, protože po ní
bezpečně a rychle dojedou ke svému cíli,“ doplnil dr. Pavel
Lány, vedoucí TDS Lovosice, který se setkání zúčastnil za
investora, Ředitelství silnic a dálnic ČR, spolu s ředitelkou
Závodu Praha Ing. Marií Nádvorníkovou.
Tunel Radejčín je vedený mělce pod povrchem a jeho
nadloží je vysoké jen od 8 do 34 m. „Na rozdíl od soused-
ního tunelu Prackovice, kde byla hornina porušena komo-
rovými odstřely z lomu, zdejší trasu razíme v kvalitnějších
tufech, které jsou uloženy v horizontálních vrstvách
s mocností od 10 do 50 cm,“ vysvětluje Ing. Cyroň. „Bez
nadvýlomů je dobře odtěžujeme tunelbagrem. Protože se
blížíme do oblasti s předpokládaným výskytem kvalitněj-
ších bazaltů, mohli jsme už začít lehce přistřelovat.“
Od září, kdy raziči začali, postoupili s čelbou kaloty do
vzdálenosti 122 m od portálu a v jádru ubrali z kopce ce-
lých 27 m. „Dno nám příznivá geologická skladba umož-
ňuje uzavírat až po delších úsecích,“ doplňuje Ing. Cyroň,
který si ražbu pochvaluje: „I když je úpadní, s přítoky vody
problémy nemáme. Dosahují nejvýš dvou litrů za minutu
a ve srovnání s Islandem, kde jsme s celou partou dřív
pracovali, si tu připadáme jak na Sahaře.“
V nejbližších dnech se stavební jáma u ústeckého por-
tálu tunelu Radejčín začne rozšiřovat i před jeho budoucí
severní troubu, jejíž ražba by měla začít do konce listo-
padu. Svatá Barbora bezpečnost prací jistě dobře ohlídá,
vždyť je tu po staletí doma – už od 16. století stojí její
kostelík jen pár set metrů dál v obci Dubice, kde je i naše
hlavní zařízení staveniště. Za apsidou kostela sv. Barbory
se z terasy otevírá výhled na údolí Labe. Svou krásou při-
pomíná, proč se nově budovaná dálnice v těchto partiích
Českého středohoří tak často ukrývá pod zem.
Největší investiční akce Plzeňského kraje
Zhruba před jedenácti týdny zahájili pracovníci oblasti
Plzeň z divize 1 Metrostavu práce na současné největší
investiční akci v Plzeňském kraji. Na ploše 4000 m² má
díky ní během příštích dvou let vyrůst nový monoblok
klatovské nemocnice. Rozpočtové náklady: 836 mili-
onů Kč (bez DPH); investor: Plzeňský kraj; Generální
projektant: Plzeňský projektový a architektonický ate-
liér ve sdružení se společností INGEM inženýrská.
Nemocnice v Klatovech je nejrozsáhlejším a současně
nejintenzivněji se rozvíjejícím zdravotnickým zařízením
v regionu. Jenže slouží už od roku 1914, a tak prakticky
všech jejích 12 pavilonů má své „lepší časy“ dávno za
sebou. Nový monoblok ve tvaru kříže a s heliportem na
střeše soustředí všech 17 medicínských oborů, které tvoří
náplň působnosti klatovské nemocnice, do 90 000 m³
obestavěného prostoru. Vyšetřovací část bude reprezen-
tovat 30 ambulancí. Jednotka intenzivní péče a anestezi-
ologicko-resuscitační oddělení budou disponovat sedm-
nácti, respektive pěti lůžky. Srdcem celého komplexu se
stanou tři hlavní operační sály a šest zákrokových. Dvě
stě čtyřicet jedna lůžek, rozmístěných převážně ve dvou-
a třílůžkových pokojích s toaletami a sprchovým koutem,
vytvoří spolu s ambulancemi a rehabilitačním oddělením
lůžkový trakt objektu. Doplní je centrální lékárna, provozní
zázemí a parkovací prostory rozdělené na 65 venkovních
stání a 200 stání v samostatné třípodlažní budově.
Stavba byla oficiálně zahájena poklepem na základní
kámen 20. srpna. Výstavba hlavních objektů však začala
už 28. července. Od té doby stačili stavbaři divize 1 za
účinné spolupráce divizí 7 a 11, které zde zajišťují zemní
práce, záporové pažící stěny, podkladní vrstvy a betony a
pronájem buněk pro zařízení staveniště, dokončit přeložky
stávajících inženýrských sítí (výstavba nových je zhruba
v polovině), uvolnit prostranství pro stavbu monobloku,
ukončit výkopy figur hlavních objektů, u objektů SO 01 a
SO 02 (komplementární provoz a lůžková část monoblo-
ku) vztyčit dva stabilní jeřáby, provést výkopy a záporové
pažící stěny. Hotové jsou zde také podkladní vrstvy včet-
ně drenáží a složitého systému zemnění. Práce na jeho
spodní vrstvě jsou v polovině, stejně jako u vodorovné
hydroizolace s ochranným potěrem (foto č. 1), a betonáři
končí podkladní betony. Železobetonová základová deska
již pokrývá čtvrtinu plochy objektu, dokončeny jsou dno
a stěny železobetonového nasávacího kanálu vzducho-
techniky. Totéž platí pro schodišťové stěny provozu vo-
doléčby (foto č. 2) a začala už i montáž prefabrikovaných
sloupů v lůžkové části monobloku. U technického objektu
označeného jako SO 03 skončil výkop stavební jámy,
hotové jsou i záporová pažící stěna a podkladové vrstvy
včetně betonu a zemnění, začátkem listopadu zde železáři
začali armovat základovou desku.
Z hlavních objektů zbývá ještě zahájit stavbu skladu
medicínských plynů a tříúrovňové parkovací budovy. Ty
však přijdou na řadu pravděpodobně až v březnu či dubnu
příštího roku podle toho, jak dovolí počasí. Hlavní důvod
odkladu ale spočívá v tom, že zatím chybí jejich prováděcí
projektová dokumentace.
„Původní tendrová dokumentace byla na základě
požadavků investora a uživatele změněna,“ poznamenal
vedoucí projektu Ing. Miroslav Záhoř. „Projektant začal na
změnách pracovat v květnu a dělá na nich dosud. Hotovou
projektovou dokumentaci tak zatím máme jen na areálo-
vé inženýrské sítě, výkopy a tři základové desky. Ostatní
dostáváme průběžně a po částech, přičemž investor při-
pouští další dodatečné změny. Stavíme tedy podle toho,
co máme, potíž je však v tom, že chybí logické návaznosti
jednotlivých prací a komplikuje se organizace naší čin-
nosti.“ Žádná stavba se však v počátcích neobejde bez
zádrhelů a improvizací a divize 1 si s nimi jistě poradí.
–rip–, foto Josef Husák
1 2
1 2
Metrostav_20_09.indd 3 11/6/09 3:14:32 PM