Strana 3

strana 3

zpravodajství z divizí

Důležitá rekonstrukce uprostřed Hrádku n/N

do ko n č ení z e s t r. 1

Světla a stíny pražské pětsetdvanáctky

Katastrální území Prahy křižuje pavučina bezmála

tří tisíc kilometrů různých komunikací. Jedno mají

společné: pět dní v týdnu jsou většinu času ucpané

a neprůjezdné. Dopravní situaci by mělo zlepšit dobudování silničního okruhu okolo hlavního města. V jeho

jižním segmentu se staví úsek, který po dokončení

propojí dálniční tahy D1 a D5, čímž odlehčí přetížené

jižní spojce a Barrandovskému mostu.

Díl, na kterém pracuje Metrostav, nese označení 512

D1–Vestec. Měří 8750 m a i se středním dělicím pásem je

široký 28 m. Začíná napojením na stavbu 513 Vestec–Lahovice, vede mezi obcemi Dobřejovice a Modletice a končí

křižovatkou s dálnicí D1 u obce Kuří v místě čerpací

stanice Shell. Jeho realizaci zajišťuje sdružení čtyř firem,

z nichž největší podíl – 28 % – připadá na naši divizi 4. Ta

má v úzké součinnosti s divizemi 1 a 7 na starosti kromě

3,1 km dlouhého úseku vlastní komunikace také výstavbu

osmi mostů a celou řadu doprovodných investic, jako jsou

přeložky sítí, vodoteče, biokoridory, kanalizace, nádrže

meliorace či téměř 4 km protihlukových stěn.

„Dnes máme ve svém úseku dokončeny všechny

nosné mostní konstrukce s výjimkou poloviny pravého

mostu SO 206 a celého pravého mostu SO 210,“ zhodnotil

aktuální stav vedoucí projektu Ing. Radim Čáp. „Na konci

října byl před termínem uveden do provozu most SO 211

a zkolaudována přeložka komunikace SO 133. Nyní betonujeme římsy levých mostů SO 212, SO 206 a SO 210.“

Most SO 212 (foto č. 2) je nejdelší a spolu s SO 206

pravděpodobně nejdůležitější ze všech. Vede přes Dobřejovický potok a někdejší rybník, měří 253 m a tvoří jej

devět polí. Jeho mostovka však vede pouhé 4 m nad úrovní terénu, takže v konfiguraci krajiny zůstává nenápadný.

Dominantu tvoří most SO 206 (foto č. 1), který měří 160 m

a klene se nad údolím Botiče ve výši 18 m.

„Dokončujeme i zemní práce na hlavní trase. Obstarává je pro nás divize 7. Divize 1 zde provádí středovou

kanalizaci,“ uzavřel Ing. Čáp. „Vzhledem k opožděnému

předání staveniště jsme bohužel ve skluzu. Na našem

úseku však třeba ještě letos v červenci probíhal archeologický průzkum, i když jsme tu měli začít pracovat už

vloni na podzim. Zpoždění se snažíme dohnat a věříme, že

se nám podaří hrubé terénní práce na hlavní trase uzavřít

do konce listopadu podle požadavku investora.“

–rip–, foto Josef Husák

Komorní setkání se svatou Barborou

V úterý 20. října se raziči v tunelu Radejčín na rozestavěném úseku dálnice D8 na chvíli zastavili. Spolu

s hosty vyslechli slova litoměřického emeritního biskupa Mons. ThDr. Josefa Koukla (foto č. 2), který na

závěr vystoupení posvětil sošku sv. Barbory, patronky

horníků. Vedoucí projektu Ing. David Cyroň z divize 5 ji

potom uložil do výklenku v boční portálové stěně.

„Uložení Barborky nám vždy připomene naše přání

dokončit podzemní práce včas a bez újmy na zdraví,“ řekl

ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup (foto č. 1 vlevo). „Dostavbou dálnice D8 posloužíme motoristům, protože po ní

bezpečně a rychle dojedou ke svému cíli,“ doplnil dr. Pavel

Lány, vedoucí TDS Lovosice, který se setkání zúčastnil za

investora, Ředitelství silnic a dálnic ČR, spolu s ředitelkou

Závodu Praha Ing. Marií Nádvorníkovou.

Tunel Radejčín je vedený mělce pod povrchem a jeho

nadloží je vysoké jen od 8 do 34 m. „Na rozdíl od sousedního tunelu Prackovice, kde byla hornina porušena komorovými odstřely z lomu, zdejší trasu razíme v kvalitnějších

tufech, které jsou uloženy v horizontálních vrstvách

s mocností od 10 do 50 cm,“ vysvětluje Ing. Cyroň. „Bez

Metrostav_20_09.indd 3

nadvýlomů je dobře odtěžujeme tunelbagrem. Protože se

blížíme do oblasti s předpokládaným výskytem kvalitnějších bazaltů, mohli jsme už začít lehce přistřelovat.“

Od září, kdy raziči začali, postoupili s čelbou kaloty do

vzdálenosti 122 m od portálu a v jádru ubrali z kopce celých 27 m. „Dno nám příznivá geologická skladba umožňuje uzavírat až po delších úsecích,“ doplňuje Ing. Cyroň,

který si ražbu pochvaluje: „I když je úpadní, s přítoky vody

problémy nemáme. Dosahují nejvýš dvou litrů za minutu

a ve srovnání s Islandem, kde jsme s celou partou dřív

pracovali, si tu připadáme jak na Sahaře.“

V nejbližších dnech se stavební jáma u ústeckého portálu tunelu Radejčín začne rozšiřovat i před jeho budoucí

severní troubu, jejíž ražba by měla začít do konce listopadu. Svatá Barbora bezpečnost prací jistě dobře ohlídá,

vždyť je tu po staletí doma – už od 16. století stojí její

kostelík jen pár set metrů dál v obci Dubice, kde je i naše

hlavní zařízení staveniště. Za apsidou kostela sv. Barbory

se z terasy otevírá výhled na údolí Labe. Svou krásou připomíná, proč se nově budovaná dálnice v těchto partiích

Českého středohoří tak často ukrývá pod zem.

Na rekonstrukci Horního náměstí a přilehlých ulic získalo

město Hrádek nad Nisou dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Celkové náklady

na projekt byly vyčísleny na zhruba 67,6 milionu Kč,

přičemž dotace činí 62,5 milionu, zbytek pokryje radnice

z vlastních zdrojů. Podle starosty města Martina Půty

půjde o největší investiční projekt v novodobých dějinách

Hrádku od konce druhé světové války.

Revitalizace se týká nejen Horního náměstí, ale

i všech přilehlých ulic – Liberecké až po křižovatku s ulicí

Generála Svobody, Školní, Kostelní, Lutherovy, Husovy,

Tiché, části Žitavské, Anglické a Lékárnické. Do projektu

se podařilo zařadit i kompletní rekonstrukci ulice 1. máje.

„Chodníky v této ulici jsou velmi úzké, takže rodiče s kočárky mají problém po nich projíždět. Kvalita povrchů je

zde místy až nebezpečná. Po rekonstrukci bude mít ulice

zcela jiný vzhled – provoz v ní se zklidní díky úpravám

vozovky, která bude zúžena na tři metry,“ přiblížil chystané změny starosta Martin Půta. V horní části třídy budou

parkovací místa vpravo, o něco níže naopak vlevo, takže

vozovka nepovede přímo a auta v ní budou muset zpomalit. Další vydlážděná parkovací místa budou v prostoru

před městským parkem a na dolním konci ulice. Celkem

zde vznikne 52 parkovacích stání. Zbývající plochy v šíři

ulice budou vydlážděny jako chodníky.

Nové dláždění získá po opravě sítí i celé Horní náměstí. Vzhledem k tomu, že se jedná o památkovou zónu,

bude použita původní, žulová a čedičová dlažba. V dolní

části náměstí bude zachována možnost parkování, horní

zůstane vyhrazena chodcům. Vznikne zde plocha pro postavení pódia a prostranství oživí nová kašna a sluneční

hodiny vyznačené v dlažbě – stín, ukazující čas, vytvoří

svým tělem člověk, který bude chtít zjistit, kolik je hodin.

Západní stranu náměstí budou lemovat okrasné stromy.

Vozovky v okolí náměstí pokryjí původní dlažební

kostky, ve vzdálenější části pak budou mít převážně

živičný povrch, s výjimkou ulic Kostelní, Lékárnická

a Bartolomějská, které budou dlážděné. Chodníky vytvoří

žulové kostky, které ve větších vzdálenostech od náměstí

přejdou v betonovou zámkovou dlažbu.

Divize 8 Metrostavu převzala staveniště na začátku

listopadu a hned zahájila první práce. „Začínáme ulicí

1. máje a následovat budou práce na Horním náměstí,“

uvedl stavbyvedoucí Josef Patočka. Postupně by se

měli pracovníci přesouvat i do dalších ulic. Rekonstrukce

skončí podle harmonogramu v srpnu příštího roku, tedy

přesně sto let poté, co byla naposledy na Horním náměstí

položena stávající dlažba. První zatěžkávací zkouškou rekonstruovaného náměstí pak bude zdejší tradiční pouť.

–mv–, foto stávajícího stavu Josef Husák,

vizualizace SIADESIGN Liberec

Největší investiční akce Plzeňského kraje

Zhruba před jedenácti týdny zahájili pracovníci oblasti

Plzeň z divize 1 Metrostavu práce na současné největší

investiční akci v Plzeňském kraji. Na ploše 4000 m² má

díky ní během příštích dvou let vyrůst nový monoblok

klatovské nemocnice. Rozpočtové náklady: 836 milionů Kč (bez DPH); investor: Plzeňský kraj; Generální

projektant: Plzeňský projektový a architektonický ateliér ve sdružení se společností INGEM inženýrská.

Nemocnice v Klatovech je nejrozsáhlejším a současně

nejintenzivněji se rozvíjejícím zdravotnickým zařízením

v regionu. Jenže slouží už od roku 1914, a tak prakticky

všech jejích 12 pavilonů má své „lepší časy“ dávno za

sebou. Nový monoblok ve tvaru kříže a s heliportem na

střeše soustředí všech 17 medicínských oborů, které tvoří

náplň působnosti klatovské nemocnice, do 90 000 m³

obestavěného prostoru. Vyšetřovací část bude reprezentovat 30 ambulancí. Jednotka intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitační oddělení budou disponovat sedmnácti, respektive pěti lůžky. Srdcem celého komplexu se

stanou tři hlavní operační sály a šest zákrokových. Dvě

stě čtyřicet jedna lůžek, rozmístěných převážně ve dvoua třílůžkových pokojích s toaletami a sprchovým koutem,

vytvoří spolu s ambulancemi a rehabilitačním oddělením

lůžkový trakt objektu. Doplní je centrální lékárna, provozní

zázemí a parkovací prostory rozdělené na 65 venkovních

stání a 200 stání v samostatné třípodlažní budově.

Stavba byla oficiálně zahájena poklepem na základní

kámen 20. srpna. Výstavba hlavních objektů však začala

už 28. července. Od té doby stačili stavbaři divize 1 za

účinné spolupráce divizí 7 a 11, které zde zajišťují zemní

práce, záporové pažící stěny, podkladní vrstvy a betony a

pronájem buněk pro zařízení staveniště, dokončit přeložky

stávajících inženýrských sítí (výstavba nových je zhruba

v polovině), uvolnit prostranství pro stavbu monobloku,

ukončit výkopy figur hlavních objektů, u objektů SO 01 a

SO 02 (komplementární provoz a lůžková část monobloku) vztyčit dva stabilní jeřáby, provést výkopy a záporové

pažící stěny. Hotové jsou zde také podkladní vrstvy včetně drenáží a složitého systému zemnění. Práce na jeho

spodní vrstvě jsou v polovině, stejně jako u vodorovné

hydroizolace s ochranným potěrem (foto č. 1), a betonáři

končí podkladní betony. Železobetonová základová deska

již pokrývá čtvrtinu plochy objektu, dokončeny jsou dno

a stěny železobetonového nasávacího kanálu vzduchotechniky. Totéž platí pro schodišťové stěny provozu vodoléčby (foto č. 2) a začala už i montáž prefabrikovaných

sloupů v lůžkové části monobloku. U technického objektu

označeného jako SO 03 skončil výkop stavební jámy,

hotové jsou i záporová pažící stěna a podkladové vrstvy

včetně betonu a zemnění, začátkem listopadu zde železáři

začali armovat základovou desku.

Z hlavních objektů zbývá ještě zahájit stavbu skladu

medicínských plynů a tříúrovňové parkovací budovy. Ty

však přijdou na řadu pravděpodobně až v březnu či dubnu

příštího roku podle toho, jak dovolí počasí. Hlavní důvod

odkladu ale spočívá v tom, že zatím chybí jejich prováděcí

projektová dokumentace.

„Původní tendrová dokumentace byla na základě

požadavků investora a uživatele změněna,“ poznamenal

vedoucí projektu Ing. Miroslav Záhoř. „Projektant začal na

změnách pracovat v květnu a dělá na nich dosud. Hotovou

projektovou dokumentaci tak zatím máme jen na areálové inženýrské sítě, výkopy a tři základové desky. Ostatní

dostáváme průběžně a po částech, přičemž investor připouští další dodatečné změny. Stavíme tedy podle toho,

co máme, potíž je však v tom, že chybí logické návaznosti

jednotlivých prací a komplikuje se organizace naší činnosti.“ Žádná stavba se však v počátcích neobejde bez

zádrhelů a improvizací a divize 1 si s nimi jistě poradí.

–rip–, foto Josef Husák

11/6/09 3:14:32 PM