strana 2
veřejnost na stavbě
ptÁME sE
V sobotu 5. listopadu proběhl v nemocnici v Karlových
Varech den otevřených dveří na stavbě Pavilonu akutní
medicíny a centrálního vstupu (foto č. 1).
Nabídku prohlédnout si dílo firem Metrostav, BAUSTAV, TIMA a PREFA-BETON Cheb využilo přes tři sta
návštěvníků. Od přízemí po střešní heliport s krásným
výhledem je po stavbě provázela ochota a trpělivost
pracovníků karlovarské oblasti naší divize 9, kteří stavbu
zpřístupnili v rámci Dnů stavitelství a architektury. Vedoucí projektu Jan Kučera (foto č. 2) i hlavní stavbyvedoucí
Ing. Lukáš Simon z divize 9 (foto č. 3) všem přiblížili průběh stavby a na vyvěšených vizualizacích i její definitivní
podobu, kterou by pavilon měl nabýt už v červnu 2012.
ing. jiřího vícha,
náměstka ředitele divize 3
1
tunely mezi Helsinkami a Espoo se prodlužují
1
2
3
poděkování dárcům
Dvanácté akce Daruj krev s Metrostavem se 4. listopadu zúčastnilo více než 50 zaměstnanců naší firmy (foto
č. 1). Zdravotníci z odběrového týmu Ústřední vojenské
nemocnice Praha jim odebrali téměř 21 litrů krve.
Mezi dárci byla i Jana Danielová, přípravářka z divize 9, která za jubilejní desátý bezpříspěvkový odběr
převzala z rukou MUDr. Markéty Chlupáčové (foto č. 2)
Bronzovou medaili prof. MUDr. Jana Janského. Na závěr
akce lékařka ocenila dárce i organizátory: „Jsem u vás
poprvé a byla jsem velmi příjemně překvapena vstřícným
postojem firmy, připraveností akce i dobrou informovaností příchozích. Na jaře ráda přijedu znova.“ Těšíme se
a děkujeme všem, kteří se tradiční akce zúčastnili.
1
2
Pracovníci divize 5 z týmu Ing. Václava Pavlovského už
většinou zimu v severní Evropě zažili. Buď na Islandu,
kde razili tunely Héđinsfjarđargöng, nebo v Helsinkách, kde od loňského září pracují na projektu Länsimetro. I když je tu může hřát dobrý pocit, že stavba přístupových tunelů zdárně skončila a práce v traťových
tunelech metra běží podle harmonogramu, určitě se
netěší na mrazy, které jsou v zimě ve Finsku obvyklé.
Výstavba přístupových tunelů o délce více než 1,3 km,
které umožní vybudovat metro mezi Helsinkami a Espoo,
už brzy skončí. Sdružení divize 5 a místní firmy Destia Oy
předalo tunel Myllykallio investorovi v lednu, Koivusaari
v červnu a Lauttasaari (foto č. 1) ukončí před Vánocemi.
„Jeho ražba je i na místní podmínky vedena v nezvykle
kvalitních žulách,“ říká Ing. Pavlovský. „Geologie, která
je snem snad každého tuneláře, nám však při nízkém
nadloží pod obytnou zástavbou přináší problémy – masiv
totiž málo tlumí dynamické účinky trhacích prací. Museli
jsme proto zmenšit nálože v jednotlivých vrtech, což mělo
za následek zkrácení záběru na dva metry. Kvůli přísným
hlukovým limitům můžeme navíc střílet jen v pracovních
dnech od 7 do 22 hodin a i to ražbu zpomalilo. Skluz eliminujeme souběžnou výstavbou definitivního ostění tunelu
ze svorníkové výstroje a stříkaného betonu.“
Kvalita masivu u tunelu Lauttasaari vyniká při srovnání
s geologií v místě ražeb traťových tunelů Karhusaari (foto
č. 2), které jsou vzdáleny ani ne 3 km. Tamější hornina je
totiž rozpukaná a její bloky nedrží při sobě, protože pukliny mají jílovité výplně s přítoky podzemní vody. I přes
použití injektáží a ochranu samozávrtnými IBO deštníky
museli raziči záběry zkrátit až na 3 m a výrub opakovaně
strojně i ručně začišťují. „I tak jsme do konce října vyrazili 650 m, tedy asi čtvrtinu celkové délky,“ pochvaluje si
Ing. Pavlovský. „Pracujeme souběžně na čtyřech čelbách
a brzy začneme razit i první ze tří technologických komor,
s profilem 318 m2. Zatímco traťové tunely razíme s probíráním čelby v celém profilu 36,2 m2, zde budeme muset
výrub členit nejen vertikálně, ale i horizontálně.“
V době, kdy budeme v Praze nejspíš opět slavit Vánoce
na blátě, může rtuť teploměru v Helsinkách klesnout i pod
-30 °C. Přes 30 pracovníků divize 5, kteří se ve Finsku střídají, proto bude muset doma ve svém volnu nabrat hodně
energie. Překonat severské mrazy totiž není snadné.
–ls–, foto archiv divize 5
2
tři severomoravské zakázky jednoho týmu
Perfektně sehraný kolektiv a vzájemná důvěra. To jsou
dva nejdůležitější tipy vedoucího projektu Pavla Szmeka z divize 1, jak zvládnout koordinaci několika zakázek najednou. Ví, o čem mluví – během své profesní
kariéry u Metrostavu snad jen dva roky řídil pouze
jednu zakázku a většinou pracoval na dvou až čtyřech
najednou. Ani současnost není výjimkou.
V rámci projektu nazvaného Úspora energie na školách ve Frýdku-Místku dokončuje jeho tým zateplení
fasády na Základní škole Pionýrů. Hotová je zde i rekonstrukce Mateřské školy Josefa Lady (foto), kde jsou stejně
na předchozí budově osazena nová okna i dveře a objekt
má zateplenou střechu i fasádu.
Kromě toho tým Pavla Szmeka končí výstavbu kanalizace v Novém Jičíně. „Zbývá nám asi 20 % prací. Veškeré krajské komunikace jsou hotové a pokryté novým
asfaltovým kobercem. Momentálně dokončujeme boční
ulice, což už není tak náročné,“ popisuje Pavel Szmek.
V Novém Jičíně a okolních obcích stavbaři položí celkem
osm kilometrů kanalizace a vybudují 450 domovních přípojek. „Nejsložitější byl úsek v obci Žilina, kde jsme kopali
v hloubce asi pěti metrů v tvrdé skále, a proto jsme denně
zvládli položit jen pět metrů potrubí,“ vzpomíná vedoucí
projektu. Ačkoli je termín dokončení nové kanalizace
na Novojičínsku stanoven až na konec července příštího
roku, tým Pavla Szmeka by chtěl stavbu z úsporných důvodů dokončit už do letošních Vánoc.
Zatím poslední, třetí zakázkou, kterou má Pavel Szmek
pod patronací, je výstavba splaškové kanalizace v obcích
Dolní Suchá, Prostřední Suchá, Bludovice a Dolní Datyně nedaleko Havířova. Její součástí je i výstavba sedmi
přečerpávacích stanic a dvou velkých čističek odpadních
vod. Jde o poměrně velké a náročné dílo, které je téměř
devětkrát nákladnější než kanalizace v Novém Jičíně.
Navíc ulice v obcích jsou podle vedoucího projektu Pavla
Szmeka nejen frekventované a špatně dostupné, ale často
i slepé. Zakázka se v současné době teprve rozjíždí, pětičlenný projektový tým zatím připravuje zařízení staveniště
a projekty. I u Havířova by ale chtěl Pavel Szmek zkrátit
termín dokončení, který je stanoven na září roku 2013.
„Skloubit všechny tři zakázky bývá někdy hodně složité. Za pět let, co s naším současným týmem pracuji,
jsme však už sehraní skoro jako v rodině. I díky tomu nám
všechno dobře funguje,“ uzavírá Pavel Szmek.
Martina Vampulová, foto archiv divize 1
Nový Jičín
Délka kanalizace (DN 300 a 400):
Spotřeba zásypového materiálu:
Těžený štěrkopísek frakce 0/16
Drcené kamenivo frakce 32/63
Havířov
Délka kanalizace (DN 200, 250, 300):
Spotřeba materiálu:
Obsypový materiál
Zásypový materiál
8,2 km
14 tisíc tun
21 tisíc tun
54 km
72 tisíc tun
96 tisíc tun
S Metrostavem se Jiří Vích seznámil při praxi během
studia na strojní fakultě ČVUT. Po krátkém období podnikání přijal nabídku pracovat jako mistr na montáži
ocelové konstrukce stanice metra Střížkov. Od roku
2009 byl náměstkem divize 7, po jejím zániku přešel
spolu s kolegy oceláři do divize 3. Dnes v ní působí
nejen jako náměstek, ale od letošního 1. října je i vedoucím provozu ocelových konstrukcí a garantem této
vnitropodnikové nosné technologie (VNT).
Provoz ocelových konstrukcí měl dřív samostatná střediska výroby a montáže. Jak funguje dnes?
Po vyhodnocení zkušebního období byl v divizi 3 ustanoven nový, značně autonomní provoz ocelových konstrukcí. Má samostatný obchod s marketingem, vlastní nákup,
předvýrobní přípravu i úsek technického rozvoje a zabývá se jen zakázkami na bázi VNT. Práci, kterou na trhu
zajistíme, naši lidé v Horních Počernicích vyrobí – buď
pro koncového zákazníka, nebo častěji pro naši vlastní
realizaci. Ta se skládá ze čtyř projektových týmů a střediska montáží. Počet zaměstnanců provozu se nyní blíží
k číslu 170 – 78 z nich je techniků, 47 pracovníků výroby
a 41 pracovníků montáží. V obou posledních případech se
jedná jen o zaměstnance kmenové. Naším cílem je zajistit
pro ně dostatek práce a zakázky realizovat převážně vlastními silami, což se dnes na trhu obzvlášť cení.
Jak se vám tato organizace osvědčila?
Na hodnocení je po prvním měsíci zkušeností v divizi 3
příliš brzy, ale podobný model jsme si na některých zakázkách úspěšně vyzkoušeli již dříve. Očekáváme zvýšení
pružnosti provozu, zlepšení vnitřní komunikace a zejména
snížení režijních nákladů, protože jsme při realizaci projektů odstranili jednu řídicí úroveň.
Jaké zakázky jste prováděli v poslední době?
Byly to těžké ocelové konstrukce mostů, jako nedávno dokončené přemostění Ohře na rychlostní komunikaci R6 či
estakáda pro silnici I/11 Mokré Lazce. Nyní dokončujeme
obálku spalinových kotlů pro počeradskou elektrárnu.
Ročně zpracujeme asi čtyři až pět tisíc tun oceli podle
druhu výrobků. Za úspěch považuji, že jsme od roku 2009
neměli ve výrobě prakticky žádný propad.
Vyrábíte a budete montovat více než polovinu ocelové
konstrukce Trojského mostu. Co dalšího dnes děláte?
Trápí nás nedokončená zakázka montáže malých subtilních nádrží pro odsíření Elektrárny Ledvice. Úspěšně však
montujeme v počeradské elektrárně, na Blance, na stavbě
výrobního areálu Lego v Kladně a mnoha dalších místech.
Vyrábíme třeba velkorozponové příhradové vazníky pro
výrobní halu závodu Škoda Auto ve Vrchlabí nebo řadu
konstrukcí pro novou trasu metra V.A.
A vaše plány do budoucna?
Výrobu Trojského mostu zřejmě dokončíme už v březnu.
Pak jsme měli začít připravovat další ocelové konstrukce
pro Elektrárnu Prunéřov, ale její komplexní obnovu investor zatím odsunul. Doufám, že se nám tento výpadek
podaří brzo doplnit. V obecné rovině chceme upevňovat
svoji pozici v pětici největších výrobců těžkých ocelových
konstrukcí. Abychom nabídli víc než jen rychlou a kvalitní
výrobu a montáž, chceme během příštího roku vybudovat vlastní technickou podporu v podobě projektového
týmu, jehož statici budou schopni konstrukce připomínkovat a optimalizovat už v předvýrobní přípravě. Nejdůležitější je teď ale konsolidovat síly na všech úrovních našeho provozu. Znovu nabýt potřebné sebevědomí a hrdost
na to, co tvoříme. Vybudit u všech spolupracovníků pocit
sounáležitosti a loajality.
Nedávno jste rozšířili lakovnu. Potřebujete ještě nějaké další vybavení či zařízení?
Chtěli bychom zlepšit operativní manipulaci ve výrobně,
a proto snad brzy nakoupíme sloupové jeřáby, které
rychleji obslouží lokální pracoviště. Nad skladovou plochou u výjezdu z lakovny by se nám hodil portálový jeřáb
a přípravnou část bychom rádi doplnili o automatizované
pilovrtací centrum. Držte nám palce, ať se nám daří!