Strana 2

strana 2

veřejnost na stavbě

ptÁME sE

V sobotu 5. listopadu proběhl v nemocnici v Karlových

Varech den otevřených dveří na stavbě Pavilonu akutní

medicíny a centrálního vstupu (foto č. 1).

Nabídku prohlédnout si dílo firem Metrostav, BAUSTAV, TIMA a PREFA-BETON Cheb využilo přes tři sta

návštěvníků. Od přízemí po střešní heliport s krásným

výhledem je po stavbě provázela ochota a trpělivost

pracovníků karlovarské oblasti naší divize 9, kteří stavbu

zpřístupnili v rámci Dnů stavitelství a architektury. Vedoucí projektu Jan Kučera (foto č. 2) i hlavní stavbyvedoucí

Ing. Lukáš Simon z divize 9 (foto č. 3) všem přiblížili průběh stavby a na vyvěšených vizualizacích i její definitivní

podobu, kterou by pavilon měl nabýt už v červnu 2012.

ing. jiřího vícha,

náměstka ředitele divize 3

tunely mezi Helsinkami a Espoo se prodlužují

poděkování dárcům

Dvanácté akce Daruj krev s Metrostavem se 4. listopadu zúčastnilo více než 50 zaměstnanců naší firmy (foto

č. 1). Zdravotníci z odběrového týmu Ústřední vojenské

nemocnice Praha jim odebrali téměř 21 litrů krve.

Mezi dárci byla i Jana Danielová, přípravářka z divize 9, která za jubilejní desátý bezpříspěvkový odběr

převzala z rukou MUDr. Markéty Chlupáčové (foto č. 2)

Bronzovou medaili prof. MUDr. Jana Janského. Na závěr

akce lékařka ocenila dárce i organizátory: „Jsem u vás

poprvé a byla jsem velmi příjemně překvapena vstřícným

postojem firmy, připraveností akce i dobrou informovaností příchozích. Na jaře ráda přijedu znova.“ Těšíme se

a děkujeme všem, kteří se tradiční akce zúčastnili.

Pracovníci divize 5 z týmu Ing. Václava Pavlovského už

většinou zimu v severní Evropě zažili. Buď na Islandu,

kde razili tunely Héđinsfjarđargöng, nebo v Helsinkách, kde od loňského září pracují na projektu Länsimetro. I když je tu může hřát dobrý pocit, že stavba přístupových tunelů zdárně skončila a práce v traťových

tunelech metra běží podle harmonogramu, určitě se

netěší na mrazy, které jsou v zimě ve Finsku obvyklé.

Výstavba přístupových tunelů o délce více než 1,3 km,

které umožní vybudovat metro mezi Helsinkami a Espoo,

už brzy skončí. Sdružení divize 5 a místní firmy Destia Oy

předalo tunel Myllykallio investorovi v lednu, Koivusaari

v červnu a Lauttasaari (foto č. 1) ukončí před Vánocemi.

„Jeho ražba je i na místní podmínky vedena v nezvykle

kvalitních žulách,“ říká Ing. Pavlovský. „Geologie, která

je snem snad každého tuneláře, nám však při nízkém

nadloží pod obytnou zástavbou přináší problémy – masiv

totiž málo tlumí dynamické účinky trhacích prací. Museli

jsme proto zmenšit nálože v jednotlivých vrtech, což mělo

za následek zkrácení záběru na dva metry. Kvůli přísným

hlukovým limitům můžeme navíc střílet jen v pracovních

dnech od 7 do 22 hodin a i to ražbu zpomalilo. Skluz eliminujeme souběžnou výstavbou definitivního ostění tunelu

ze svorníkové výstroje a stříkaného betonu.“

Kvalita masivu u tunelu Lauttasaari vyniká při srovnání

s geologií v místě ražeb traťových tunelů Karhusaari (foto

č. 2), které jsou vzdáleny ani ne 3 km. Tamější hornina je

totiž rozpukaná a její bloky nedrží při sobě, protože pukliny mají jílovité výplně s přítoky podzemní vody. I přes

použití injektáží a ochranu samozávrtnými IBO deštníky

museli raziči záběry zkrátit až na 3 m a výrub opakovaně

strojně i ručně začišťují. „I tak jsme do konce října vyrazili 650 m, tedy asi čtvrtinu celkové délky,“ pochvaluje si

Ing. Pavlovský. „Pracujeme souběžně na čtyřech čelbách

a brzy začneme razit i první ze tří technologických komor,

s profilem 318 m2. Zatímco traťové tunely razíme s probíráním čelby v celém profilu 36,2 m2, zde budeme muset

výrub členit nejen vertikálně, ale i horizontálně.“

V době, kdy budeme v Praze nejspíš opět slavit Vánoce

na blátě, může rtuť teploměru v Helsinkách klesnout i pod

-30 °C. Přes 30 pracovníků divize 5, kteří se ve Finsku střídají, proto bude muset doma ve svém volnu nabrat hodně

energie. Překonat severské mrazy totiž není snadné.

–ls–, foto archiv divize 5

tři severomoravské zakázky jednoho týmu

Perfektně sehraný kolektiv a vzájemná důvěra. To jsou

dva nejdůležitější tipy vedoucího projektu Pavla Szmeka z divize 1, jak zvládnout koordinaci několika zakázek najednou. Ví, o čem mluví – během své profesní

kariéry u Metrostavu snad jen dva roky řídil pouze

jednu zakázku a většinou pracoval na dvou až čtyřech

najednou. Ani současnost není výjimkou.

V rámci projektu nazvaného Úspora energie na školách ve Frýdku-Místku dokončuje jeho tým zateplení

fasády na Základní škole Pionýrů. Hotová je zde i rekonstrukce Mateřské školy Josefa Lady (foto), kde jsou stejně

na předchozí budově osazena nová okna i dveře a objekt

má zateplenou střechu i fasádu.

Kromě toho tým Pavla Szmeka končí výstavbu kanalizace v Novém Jičíně. „Zbývá nám asi 20 % prací. Veškeré krajské komunikace jsou hotové a pokryté novým

asfaltovým kobercem. Momentálně dokončujeme boční

ulice, což už není tak náročné,“ popisuje Pavel Szmek.

V Novém Jičíně a okolních obcích stavbaři položí celkem

osm kilometrů kanalizace a vybudují 450 domovních přípojek. „Nejsložitější byl úsek v obci Žilina, kde jsme kopali

v hloubce asi pěti metrů v tvrdé skále, a proto jsme denně

zvládli položit jen pět metrů potrubí,“ vzpomíná vedoucí

projektu. Ačkoli je termín dokončení nové kanalizace

na Novojičínsku stanoven až na konec července příštího

roku, tým Pavla Szmeka by chtěl stavbu z úsporných důvodů dokončit už do letošních Vánoc.

Zatím poslední, třetí zakázkou, kterou má Pavel Szmek

pod patronací, je výstavba splaškové kanalizace v obcích

Dolní Suchá, Prostřední Suchá, Bludovice a Dolní Datyně nedaleko Havířova. Její součástí je i výstavba sedmi

přečerpávacích stanic a dvou velkých čističek odpadních

vod. Jde o poměrně velké a náročné dílo, které je téměř

devětkrát nákladnější než kanalizace v Novém Jičíně.

Navíc ulice v obcích jsou podle vedoucího projektu Pavla

Szmeka nejen frekventované a špatně dostupné, ale často

i slepé. Zakázka se v současné době teprve rozjíždí, pětičlenný projektový tým zatím připravuje zařízení staveniště

a projekty. I u Havířova by ale chtěl Pavel Szmek zkrátit

termín dokončení, který je stanoven na září roku 2013.

„Skloubit všechny tři zakázky bývá někdy hodně složité. Za pět let, co s naším současným týmem pracuji,

jsme však už sehraní skoro jako v rodině. I díky tomu nám

všechno dobře funguje,“ uzavírá Pavel Szmek.

Martina Vampulová, foto archiv divize 1

Nový Jičín

Délka kanalizace (DN 300 a 400):

Spotřeba zásypového materiálu:

Těžený štěrkopísek frakce 0/16

Drcené kamenivo frakce 32/63

Havířov

Délka kanalizace (DN 200, 250, 300):

Spotřeba materiálu:

Obsypový materiál

Zásypový materiál

8,2 km

14 tisíc tun

21 tisíc tun

54 km

72 tisíc tun

96 tisíc tun

S Metrostavem se Jiří Vích seznámil při praxi během

studia na strojní fakultě ČVUT. Po krátkém období podnikání přijal nabídku pracovat jako mistr na montáži

ocelové konstrukce stanice metra Střížkov. Od roku

2009 byl náměstkem divize 7, po jejím zániku přešel

spolu s kolegy oceláři do divize 3. Dnes v ní působí

nejen jako náměstek, ale od letošního 1. října je i vedoucím provozu ocelových konstrukcí a garantem této

vnitropodnikové nosné technologie (VNT).

Provoz ocelových konstrukcí měl dřív samostatná střediska výroby a montáže. Jak funguje dnes?

Po vyhodnocení zkušebního období byl v divizi 3 ustanoven nový, značně autonomní provoz ocelových konstrukcí. Má samostatný obchod s marketingem, vlastní nákup,

předvýrobní přípravu i úsek technického rozvoje a zabývá se jen zakázkami na bázi VNT. Práci, kterou na trhu

zajistíme, naši lidé v Horních Počernicích vyrobí – buď

pro koncového zákazníka, nebo častěji pro naši vlastní

realizaci. Ta se skládá ze čtyř projektových týmů a střediska montáží. Počet zaměstnanců provozu se nyní blíží

k číslu 170 – 78 z nich je techniků, 47 pracovníků výroby

a 41 pracovníků montáží. V obou posledních případech se

jedná jen o zaměstnance kmenové. Naším cílem je zajistit

pro ně dostatek práce a zakázky realizovat převážně vlastními silami, což se dnes na trhu obzvlášť cení.

Jak se vám tato organizace osvědčila?

Na hodnocení je po prvním měsíci zkušeností v divizi 3

příliš brzy, ale podobný model jsme si na některých zakázkách úspěšně vyzkoušeli již dříve. Očekáváme zvýšení

pružnosti provozu, zlepšení vnitřní komunikace a zejména

snížení režijních nákladů, protože jsme při realizaci projektů odstranili jednu řídicí úroveň.

Jaké zakázky jste prováděli v poslední době?

Byly to těžké ocelové konstrukce mostů, jako nedávno dokončené přemostění Ohře na rychlostní komunikaci R6 či

estakáda pro silnici I/11 Mokré Lazce. Nyní dokončujeme

obálku spalinových kotlů pro počeradskou elektrárnu.

Ročně zpracujeme asi čtyři až pět tisíc tun oceli podle

druhu výrobků. Za úspěch považuji, že jsme od roku 2009

neměli ve výrobě prakticky žádný propad.

Vyrábíte a budete montovat více než polovinu ocelové

konstrukce Trojského mostu. Co dalšího dnes děláte?

Trápí nás nedokončená zakázka montáže malých subtilních nádrží pro odsíření Elektrárny Ledvice. Úspěšně však

montujeme v počeradské elektrárně, na Blance, na stavbě

výrobního areálu Lego v Kladně a mnoha dalších místech.

Vyrábíme třeba velkorozponové příhradové vazníky pro

výrobní halu závodu Škoda Auto ve Vrchlabí nebo řadu

konstrukcí pro novou trasu metra V.A.

A vaše plány do budoucna?

Výrobu Trojského mostu zřejmě dokončíme už v březnu.

Pak jsme měli začít připravovat další ocelové konstrukce

pro Elektrárnu Prunéřov, ale její komplexní obnovu investor zatím odsunul. Doufám, že se nám tento výpadek

podaří brzo doplnit. V obecné rovině chceme upevňovat

svoji pozici v pětici největších výrobců těžkých ocelových

konstrukcí. Abychom nabídli víc než jen rychlou a kvalitní

výrobu a montáž, chceme během příštího roku vybudovat vlastní technickou podporu v podobě projektového

týmu, jehož statici budou schopni konstrukce připomínkovat a optimalizovat už v předvýrobní přípravě. Nejdůležitější je teď ale konsolidovat síly na všech úrovních našeho provozu. Znovu nabýt potřebné sebevědomí a hrdost

na to, co tvoříme. Vybudit u všech spolupracovníků pocit

sounáležitosti a loajality.

Nedávno jste rozšířili lakovnu. Potřebujete ještě nějaké další vybavení či zařízení?

Chtěli bychom zlepšit operativní manipulaci ve výrobně,

a proto snad brzy nakoupíme sloupové jeřáby, které

rychleji obslouží lokální pracoviště. Nad skladovou plochou u výjezdu z lakovny by se nám hodil portálový jeřáb

a přípravnou část bychom rádi doplnili o automatizované

pilovrtací centrum. Držte nám palce, ať se nám daří!