strana 3
zpravodajství z divizí
1
Divize 4 buduje moravské silnice a dálnice
Na území Moravy se naplno rozeběhly práce na výstavbě nových silnic a dálnic. Významně se na nich podílí
i naše divize 4. Z jejích staveb dnes přiblížíme tři – dva
dokončené mosty na dálnici D47 u Bělotína, probíhající stavbu úseku rychlostní silnice R55 na trase dálnice D1 Kroměříž–Říkovice a projekt na výstavbu R49
v úseku Hulín–Fryšták.
Mezi Lipníkem a Bělotínem se už jezdí
Od konce listopadu řidiči u Hranic na Moravě jezdí po nově vybudovaném 15km úseku dálnice D47. Jsou na něm
i dva mosty, jejichž výstavbu jako subdodávku pro společnost STRABAG zajišťoval tým Ing. Michaela Dibona.
Dálniční estakáda (foto č. 1) přes mělké údolí potoka
Ludiny a pár polních cest měří téměř 320 m. Tvoří ji dvě
nezávislé souběžné mostní konstrukce z monolitického
předpjatého betonu o deseti spojitých polích. Obě konstrukce ve směrovém oblouku mají v příčném řezu tvar
dvoutrámu s horní, příčně předpjatou mostovkou a byly
budovány na posuvné skruži. Opěry obou mostů jsou
hlubinně založené na vrtaných železobetonových pilotech. Stlačitelné jílovité podloží muselo být u některých
podpěr sanováno geodrény a předupraveno hutněným
konsolidačním násypem.
Druhý dálniční most vede přes přivaděč Bělotín a je
menší obdobou předchozího. Obě jeho samostatné mostní konstrukce jsou třípolové a měří kolem 110 m.
„Ukončení této stavby nám uvolnilo ruce pro další
významnou dopravní zakázku,“ doplnil Ing. Dibon. „Letos
v lednu jsme zahájili stavbu Prodloužené Místecké v Ostravě, kterou musíme dokončit do září 2010.“
Stavba v archeologicky významném území u Hulína
První významná zakázka, kterou v tomto roce na Moravě
divize 4 získala, je pokračování výstavby obchvatu Kroměříže na dálnici D1. V rámci rozdělení stavby, kterou
buduje sdružení firem vedené společností Skanska DS,
Metrostav řídí výstavbu asi dvoukilometrového úseku
rychlostní komunikace R55 s asi 40 stavebními objekty
mezi Hulínem a mimoúrovňovou křižovatkou Hulín.
Území celého projektu je velmi bohaté na archeologické nálezy. Nejzajímavější pocházejí právě z území naší
stavby a archeologický výzkum proto částečně ovlivnil
i její zahájení. Vykopávky odhalily pozůstatky z kultur
z neolitického období (5–6 tisíc let př. n. l.), ze starší do-
2
Metrostav_22_08.indd 3
by bronzové (2200–2000 let př. n. l.), z doby halštatské
(750–500 let př. n. l.) a z pozdní doby římské ze 4. století
po Kristu. Zvláště význačný byl nález zbytků pochodového římského tábora, který územně posunul dokladové
pobyty římských vojsk až k Hulínu. Konec lidských aktivit
v tomto prostoru dokladuje pohřebiště z velkomoravské
říše v 9. století, z nějž bylo nalezeno 34 hrobů (foto č. 2)
a dvě pohřební komory se zbytky výzdoby a vystrojení.
„Archeologům potrvá zpracování nálezů dlouhé roky.
„Dnes dokončují výzkumy na okrajích staveniště a prakticky denně nacházejí další artefakty,“ říká vedoucí projektu Ing. Břetislav Polák a dodává, že z hlediska své profese
vnímá důkladné zmapování téměř 8000 let dlouhé historie
zdejšího území za velmi důležité, a proto i se svým týmem
vychází archeologům v maximální míře vstříc.
Stavební práce u Hulína tým divize 4 zahájil letos
v březnu. V současnosti má i díky vlídnému podzimnímu
počasí hotové přeložky většiny inženýrských sítí, provizorní most přes řeku Rusavu a s pomocí mechanizace
divize 7 dokončuje konsolidační náspy (foto č. 3). Pracovníci divize 4 Metrostavu se přímo podílejí na stavbě
dvou zdejších dálničních mostů, kde právě končí spodní
stavbu. Vybudování dalšího mostu na místní komunikaci
má na starost náš subdodavatel. Stavba bude podle klimatických možností pokračovat příští rok na jaře a měla
by být uvedena do provozu jako celek v roce 2010.
3
Důležitý železniční uzel prošel modernizací
Železniční nádraží v Kolíně bylo postaveno už v roce
1845 a dnes se v něm kříží dvě velmi důležité tratě
– z České Třebové do Prahy a z Nymburka do Havlíčkova Brodu. Kromě toho tudy prochází i regionální trať
do Ledečka. Je tedy jasné, že modernizace takového
železničního uzlu má svá specifika a je složitá. Navíc,
když se vše provádí za provozu. Nicméně tým Ing. Ladislava Ploce z divize 4 si se složitým úkolem velmi
dobře poradil a jeho práce se pomalu blíží ke konci.
Od listopadu 2006, kdy byly zahájeny přípravné práce, stavbaři v okolí Kolína zrekonstruovali celkem osm
mostů, deset propustků, 680 m zárubních zdí a 683 m
opěrných zdí. Jeden most (tzv. poštovní tunel) zrušili
a nově vybudovali lávku pro pěší (foto č. 1), která nahradí úrovňové křížení místní komunikace a železniční trati
u zastávky Kolín. Díky ní zůstane zachováno historické
spojení s aglomerací města a cestující budou mít snazší
přístup na nástupiště.
Po zahájení stavby přišla na řadu začátkem loňského
roku rekonstrukce čtyř mostů. „U jednoho z nich (foto
č. 2) jsme použili technologii náhradního přemostění
nad kolejemi vedoucími mezi Prahou a Českou Třebovou
pomocí mostních provizorií a dvou propustků,“ vzpomíná Ing. Ploc a popisuje postup dalších prací: „Od ledna
letošního roku pak probíhaly přípravné práce pro stavbu
1
lávky pro pěší, upravovali jsme zavazadlový tunel a rušili
poštovní.“ Od dubna pak stavbaři rekonstruovali most
nad druhou kolejí, kde zatím probíhala výluka, a opravovali propustky vedoucí pod ní. V druhé polovině prázdnin
začali práce na dalším mostě, zdech a propustcích.
Celá rekonstrukce železničního uzlu Kolín již byla dokončena s jedinou výjimkou. Tou je lávka pro pěší, která
překlenula první a druhou kolej a vyústí na Rybářskou
ulici. „Dokončení dílčích prací na lávce předpokládáme
do konce ledna příštího roku, kdy by měla být uvedena
do zkušebního provozu,“ říká Ing. Ploc s tím, že do začátku dubna budou dokončeny celkové stavební úpravy.
„Největší problém, který jsme museli řešit, byla provizorní mostní konstrukce a přemostění kolejí č. 1 a 2 lávkou na ulici Rybářské,“ zmiňuje Ing. Ploc „Práce probíhaly
v nočních výlukách od půl dvanácté do půl čtvrté ráno.“
Vzhledem k tomu, že Kolín je důležitý železniční uzel,
museli stavbaři celou rekonstrukci provádět za stálého
železničního provozu, což na ně kladlo vysoké nároky.
Díky rekonstrukci železničního uzlu Kolín tak po vytížených tratích z Prahy do České Třebové a z Nymburka
do Havlíčkova Brodu budou moci jezdit běžné vlakové
soupravy rychlostí až 120 km/h a jednotky s naklápěcí
technikou dokonce až 155 až 160 km/h.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
V brněnském kampusu se staví další pavilony
Akademický výzkumný a výukový areál (AVVA) Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích se dále rozrůstá. Jeho první etapa byla otevřena
v září 2007 a navázala na původní Univerzitní kampus,
na němž se podílela i naše divize 1 výstavbou Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií.
V rámci nynější „zelené etapy“ výstavby a její fáze E
vzniknou v areálu další čtyři nové pavilony – společné
výukové centrum, Ústav preventivního lékařství, Fyziologický ústav a Farmakologický ústav s Ústavem
lékařské etiky. Divize 1 Metrostavu se vrací na místo
činu a staví je ve sdružení s OHL ŽS.
Práce zde probíhají od začátku července a tým pod
společným vedením Ing. Roberta Schneidera z Metrostavu a Ing. Radka Svobody z OHL ŽS dokončil hrubé terénní
úpravy i speciální zakládání, jehož součástí byly vrtané
piloty a areálová i vnitřní ležatá kanalizace. Bylo třeba
také postavit opěrné zdi a provést hlavní rozvody vody
a plynu. „Dokončené už jsou i základové desky prvního
nadzemního podlaží a v současné době probíhají práce
na železobetonových konstrukcích 1. PP,“ popisuje postup
prací Ing. Schneider a dodává, že stavbaři také provádějí
radonové izolace a zásypy a na budově Ústavu preventivního lékařství probíhá montáž ocelové konstrukce.
Nejtěžší práce však na na tým Ing. Schneidera ještě
čekají. Bude nutné rozvést všechny technologie, kterými
jsou pavilony doslova prošpikované. Nelehkým úkolem
bude také jejich napojení na stávající pavilony, které byly
dokončeny v předchozích letech a slouží studentům.
Fáze E zelené etapy výstavby (vizualizace) by měla být
dokončena za třináct měsíců v lednu roku 2010. Vybuduje
nové společné výukové centrum, umístěné mezi děkanáty
a informačním centrem. Objekt bude mít v prvním i druhém nadzemním podlaží stupňovitě umístěny posluchárny s proměnlivou kapacitou pro 55 až 260 posluchačů
a také přípravny. Ve třetím nadzemním podlaží architekti
navrhli další posluchárny a seminární místnosti, do kterých se vejde třicet až 260 posluchačů.
Jižně od ulice Kamenice pak budou umístěny tři zbývající jižní pavilony výukové části, které budou využívat
Ústav preventivního lékařství, Fyziologický ústav a Farmakologický ústav a Ústav lékařské etiky.
Martina Vampulová
vizualizace archiv stavby
Rychlostní komunikace z Hulína do Fryštáku
Mezi další moravské silniční stavby patří i zlínský projekt
rychlostní komunikace R4901. Nový, asi 17 km dlouhý
úsek propojí města Hulín a Fryšták. I přesto, že pro
všechny jeho stavební objekty dosud není pravomocné
stavební povolení, měl by být zprovozněn už v roce 2011.
Stavbu ve sdružení – pod vedením společnosti Skanska
DS – budeza Metrostav zajišťovat tým techniků divize 4,
částečně propojený s týmem ze stavby u Kroměříže.
Metrostav v rámci svého úseku zajistí část rychlostní
komunikace v délce asi 2,5 km, včetně 5 mostů, přeložek
inženýrských sítí a mimoúrovňové křižovatky Holešov.
„Úsek bude složitý na koordinaci prací. Zajistit asi 400 tisíc m³ zemin, chybějících do násypů na našem úseku, nebude snadné i proto, že na celé stavbě jich bude chybět asi
2,4 milionu kubíků,“ řekl vedoucí projektu Ing. Břetislav
Polák a dodal, že důležité bude zajistit přeložky inženýrských sítí, jejichž provedení předchází rozvinutí hlavních
prací na náspech a mostních objektech.
Zadávací dokumentace vyžaduje na obou projektech
provedení 55 % objemu prací vlastními kapacitami. I to je
důvod, proč se na obou stavbách bude výrazně podílet
provoz mostních technologií divize 4. Dopravní stavby
na Moravě nejsou pro jeho pracovníky žádný problém.
Ter e z a Re g n er o v á, L en k a S v o b o do v á
foto Josef Husák a archiv stavby
18.12.2008 12:24:05