Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 2
Multifunkční centrum SAPA čeká na své hosty
Na přelomu roku dokončil tým Ing. Jana Krajdla z divi-
ze 3 multifunkční centrum SAPA na okraji městské čás-
ti Praha-Libuš. Tuto část Prahy tak nově zdobí zajímavě
designově řešený čthvězdičkový hotel, ednost
určený pro obchodní klientelu. Kromě 20 de luxe a sed-
mi VIP pokojů v něm hosi návštěvníci z okolí budou
t k dispozici restauraci, konferenčmístnost a od-
dechovou zónu s kasinem a karaoke salonky.
Hotelová i zábavní část centra SAPA vznikla z hrubé
stavby objektu v rámci druetapy prací, kterou divize 3
zahájila vloni v únoru. Z deseti měsíců stavby bylo podle
Ing. Krajdla nejnáročnější období od května do září, kdy
bylo třeba koordinovat činnosti podle zásadní změny kon-
cepce využití budovy, kterou si investor v té době vyžádal.
Výrazně se dotkla zejména prvního podzemního a prvního
nadzemního podlaží hotelového objektu. Nepříznivé poča-
potom v listopadu a prosinci práce zkomplikovalo jen
nepatrně při dokončování komunikací a fasády.
Hotel SAPA má jedno podzemní a i nadzemní podla-
ží. Kromě nezbytného zemí k dispozici i parkovací
stání, a to jak na terénu před budovou, tak v samostatném
podzemním parkovti, které je propojes hlavbudo-
vou. Obě části centra – hotel i parkovtě – jsou založeny
na základových deskách. Vodorovné nosné konstrukce
a sny v suterénech jsou železobetonové, ve vších pa-
trech je monolit kombinovaný s vyzdívkami. Projektanti ze
společnosti FABIONN navrhli obě části komplexu tak, aby
na nich mohly vzniknout nadstavby – nad hotelem jedno-
patrová, nad podzemními garážemi až čtyřpodlažní.
Při budování centra SAPA měl investor vysoké nároky
i na provedení interiéru (foto č. 1). Stavbaři se proto museli
podřídit přesně specifikovaným požadavkům designérské
firmy, která jej navrhovala. A právě na období, kdy se
v konečné podobě začínal objevovat interiér s netradičními
povrchovými úpravami, Ing. Jan Krajdl nejraději vzpomí-
: „Sny jsme obkdali mnoha růzmi způsoby – ať už
obklady ze standardních materiálů, ale nestandardně pou-
žitých, nebo z takových, se kterými jsme ještě nepracovali.
Na obklady jsme třeba použili sklokeramickou dlažbu či
skleněnou mozaiku se zataveným hliníkovým vzorem.
tkové a papírové tapety jsme kombinovali s lesklými
i patinovanými plochami kovového vzhledu. Na některých
stěch jsou plasticprvky ze sádrokartonu, jejichž vy-
stouplý tvar zvýrazňuje podsvícení LED diodami.“
sledkem práce návrhářů a našich stavbařů je tak
v centru SAPA stylově unikátprostor, kombinujímo-
derní komfort s luxusním interiérem (foto č. 2).
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Stalo se před 40 lety
Prvho ledna 2011 uplynulo čticet let od doby, kdy
byl v rámci oborového podniku Vodní stavby ustano-
ven národní podnik Metrostav. Historii naší společnos-
ti si poprvé připomeneme také fotografiemi.
Pro novou firmu s ředitelem Ing. Jaroslavem Trpišov-
ským a sídlem v Osadní ulici v Praze 7 se stala kolébkou
i perspektivou výstavba pražského metra. Východiskem
pro realizaci tohoto velkého la byla materlo a vý-
robní základna na Rohanském ostrově (foto č. 1). Po
persolní stránce se jádrem Metrostavu staly závod
Vodních staveb 02 – Želivka, který měl bohaté zkušenosti
z výstavby velkých vodních děl, a závod 04 – Metro, jenž
od počátku úspěšně pracoval v pražském podzemí.
V historickém roce 1971 dokončili stavbaři hrubé zem-
ní práce na tělese hráze vodního díla Želivka (foto č. 2)
jako zaměstnanci Metrostavu z provozní jednotky 6. Je-
jich kolegové z Jedničky zajišťovali výstavbu stanic metra
Budějovická (foto č. 3), Pražského povstání a Gottwaldo-
va. Provozní jednotka 2, vybave prvním nemechani-
zovaným štítem, pracovala ve Štětkově ulici na Pankráci
(foto č. 4). Trojku byste zastihli třeba ve stanicích Muzeum
a Hlavní nádraží (foto č. 5). Ostatní stavby měli na starost
pracovníci PJ 7. Pěti výrobním jednotkám pomáhaly
i dvě další, servisní Osmička, která obhospodařovala
stavební dvůr na Rohanském ostrově, a Devítka, jejíž pra-
covníci zajišťovali dopravu a proli zemní práce. Tato
organizační struktura se Metrostavu osvědčila a stala se
dobrým základem pro jeho budoucnost.
–red–, foto archiv Metrostavu
Ing. Pavla Piláta,
genelního ředitele Metrostavu
Rok 2010 uplynul. O jeho prvhodnocení i výhled do
nejbližších let jsme požádali Ing. Pavla Piláta.
Jak se Metrostavu v uplynulém roce dařilo?
Oproti edchozímu období poklesly výkony společnosti
o asi pět procent. I přesto Metrostav splnil plánované pa-
rametry a jeho nekonsolidované výsledky dosáhnou výše
kolem 21 miliard korun. Chtěl bych za to poděkovat všem,
ktí se o to zasloužili. Musíme si však iznat, že jsme
stále ještě dokončovali projekty vysoutěžené v době před
hospodářskou recesí. Rok 2011 proto bude velmi náročný
a musíme v něm vyvinout maximální úsilí, abychom naše
stabilní postavení na stavebním trhu udrželi a všechny
plánované parametry splnili.
Množst nově vypisovach výběrových řízení v pri-
tních i veřejných zazkách klesá a nezse, že by
se situace lepšila. Co z toho pro Metrostav vyplývá?
Vnější prostředí je nestabilní a podmínky pro podnikání
v našem oboru se sle zhoršují. Vše je komplikovanější
než dřív a obáváme se i toho, že se nové stavby málo při-
pravují. Všechny stavební firmy u nás se však nacházejí ve
stejné situaci a úspěch bude záležet jen na tom, jak se s
kdo vyrovná. V Metrostavu se proto každý musí snažit,
aby zvýšil výkonnost a maximalizoval svoji prospěšnost
pro firmu tak, abychom úskalími trhu prošli co nejlépe.
Z hlediska výrobního programu máme letošek ješi-
měřeně zajištěný. V oblasti obchodu však bude práce v ro-
ce 2011 rozhodovat o naší situaci v budoucích letech.
Jaká opatřepřijalo vedení firmy pro příšobdobí?
Abychom eliminovali výpadky tržeb na českém a sloven-
ském trhu, hledáme nové příležitosti v těch segmentech,
kde jsme zatím nepůsobili. K obchodnímu úspěchu by
mělo vést i posílení našeho postavení v zahraničí, kde
bychom chtěli uplatnit zejména podnikové nosné techno-
logie. V úseku prezidenta Skupiny Metrostav proto nově
vznikl útvar zahraničního podnikání, který bude zastupo-
vat všechny naše společnosti. Po ístupových štolách
pro výstavbu metra v Helsinkách se podařilo uspět
i v návazné zakázce na vybudování 1,3 km dlouhého úseku
dvou traťových tunelů Karhusaari. To je prvzahranič
úspěch, ze kterého se v novém roce můžeme radovat.
Stále trvá tlak na snižování nákladů. Daří se uvnitř Me-
trostavu nacházet nějaké další rezervy?
Nepřestáváme je hledat. Kromě jiných opatření chystáme
třeba spolu s našimi developery projekt společného sídla
divizí Metrostavu. V horizontu tří let by měl v našich vnitř-
ch kladech přinést výrazné úspory.
Co naši společnost čeká v roce 2011?
Jako prvzmíním oslavy 40. výročí založení Metrostavu.
Čerpáme ze zkušeností našich předchůdců a ze základu,
který firmě polili. Chl bych proto ne vakolegy
připomenout a poděkovat jim za dobrou práci a úspěšně
dokončené stavby. Jejich dědictví je pro nás závazkem.
V roce 2011 bude největší výzvou pro naše stavbaře ražba
tunelů metra V. A pomocí plnoprofilových razicích štítů.
Vzhledem k tomu, že plánované prosedky na výstavbu
tunelového komplexu Blanka budou pravděpodobně krá-
ceny a nižší financování a legislativní potíže na dalších
stavbách dopravní infrastruktury oddálí zprovoznění no-
vých úsedálnic D8 a D3, budeme muset tyto výpadky
výrobního programu nahradit novými zakázkami.
Abychom dobře stavěli i obchodovali, musíme mít kva-
litní personál. Co bude letos jeho hlavním úkolem?
Osobní nasazení, výkonnost a kvalitpráce. O úspěchu
stavby totiž rozhoduje nejen termín jejího ukončení a klad-
hospodářský výsledek, ale i pet vad, nedodělků,
případně reklamací. Jejich počet chceme minimalizovat,
a proto musíme klást stále í důraz na kvalitu. Je nut
udržet si dobré jméno na trhu, protože to je jedna z devíz,
které se lehce ztrácí, ale velmi žko skávají. Ve ech
směrech proto musíme postupovat korektně. Pamatovat
na naše krédo Držíme slovo a chovat se podle něj.
strana 2
PTÁME SE
1
Stavby, které lodím zpřístupní horní Vltavu
V polovině prosince zajil tým jihočesho oblastní-
ho ředitele Miroslava Führera z divize 6 další ze série
staveb, které upraví horní tok Vltavy. Podle zadání
investora, Ředitelstvodních cest ČR, vybudují naši
stavbi ve sdres firmou SMP CZ během íšch
23 měsíců novou plavební komoru u jezu v Hluboké n/V
(vizualizace č. 1). Po jejím dokončení se splavná vodní
cesta na Vltavě prodlouží o dalších 11 km a lodím zpří-
stupní i doposud izolovanou vodní zdrž Hněvkovice.
Plavební komora u Hluboké umožní překonání 3m jezu
a bude umístěna v původní vorové propusti. V horním
ohlaví ji uzavřou klapková vrata s neímým plněním jed-
nostranným krátkým obtokem, v dolním pak jednokřídlo-
desková vrata s ímým prázdněním. V obou rejdách
budou čekací stání pro lodě (vizualizace č. 2). Z velínu ko-
mory bude možné nově ovdat plavebi jezoprvky.
„Jsme teprve na samém začátku stavby a všechno
máme ješ před sebou,“ okomentoval současný stav
vedouprojektu Miroslav Führer. „Důležité je, že nevstu-
pujeme do neznáma. Tahle komora je v pořadí již etí
zakázkou, kterou v rámci projektu splavnění řeky z Čes-
kých Budějovic do na nad Vltavou zajišťujeme. Řadu
zkušeností jsme získali zejména při budová plavební
komory na nejvším vltavském jezu České Vrbné. A to
i přes některé rozdíly, vyplývající z konkrétních podmínek.
Například zabezpečení zdejší stavební jámy se na rozdíl
od Českého Vrbného provádí přeřezávanými pilotovými
stěnami a nasazemi jímkami. Z technického i technolo-
gického hlediska zajímavým momentem bude zjišťování
skutečtvrdosti říčního dna ve zdrži Hněvkovice kvůli
provádění 3,3 km dlouhých prohrábek na padovanou
hloubku 1,6 m. Teprve po něm se ukáže, jestli budeme
moci použít v projektu navržený postup těžby dna. Struč-
ně řečeno nejde o běžnou stavbu, ale o dílo, které má svá
specifika a jehož realizace vyžaduje zkušený tým, schopný
podle potřeby operativně navrhovat efektivnější řešení.
Součástí stavby bude tainstalace plavebho zna-
čení a kilometráže vltavsvodní cesty. Kromě toho bude
u Hlubovybudována 791 m dlouhá usrňovahráz,
která v konci vzdutí nádrže Hněvkovice oddělí plavební
dráhu od místních ostrůvků a lčin. Tečkou uzavírají
stavební aktivity na tomto úseku řeky pak bude sní pro
osobní lodní dopravu Hluboká nad Vltavou Hamry a plo-
vou molo s bezbarrovým ístupem, umístě jako
zastávka pro linkovou plavbu nedaleko silničního mostu.
rip–, vizualizace archiv ŘVC ČR
2
1
2
3
4
5
1 2
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 3
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 4
Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 01/2011, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (249 ms)

Rendering Strana 3 (103904): (0/1) (241 ms)

Rendering Strana 2 (103903): (0/1) (285 ms)

Rendering Strana 1 (103902): (0/1) (284 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3079/vth120524-1.jpg

 i3079/vth120525-1.jpg

 i3079/bg103903.svg

 i3079/vth120526-1.jpg

 i3079/vth120527-1.jpg