strana 2

Stalo se před 40 lety

Ptáme se

Prvního ledna 2011 uplynulo čtyřicet let od doby, kdy

byl v rámci oborového podniku Vodní stavby ustanoven národní podnik Metrostav. Historii naší společnosti si poprvé připomeneme také fotografiemi.

Pro novou firmu s ředitelem Ing. Jaroslavem Trpišovským a sídlem v Osadní ulici v Praze 7 se stala kolébkou

i perspektivou výstavba pražského metra. Východiskem

pro realizaci tohoto velkého díla byla materiálová a výrobní základna na Rohanském ostrově (foto č. 1). Po

personální stránce se jádrem Metrostavu staly závod

Vodních staveb 02 – Želivka, který měl bohaté zkušenosti

z výstavby velkých vodních děl, a závod 04 – Metro, jenž

od počátku úspěšně pracoval v pražském podzemí.

Ing. Pavla Piláta,

generálního ředitele Metrostavu

1

Stavby, které lodím zpřístupní horní Vltavu

1

2

3

Rok 2010 uplynul. O jeho první hodnocení i výhled do

nejbližších let jsme požádali Ing. Pavla Piláta.

V polovině prosince zahájil tým jihočeského oblastního ředitele Miroslava Führera z divize 6 další ze série

staveb, které upraví horní tok Vltavy. Podle zadání

investora, Ředitelství vodních cest ČR, vybudují naši

stavbaři ve sdružení s firmou SMP CZ během příštích

23 měsíců novou plavební komoru u jezu v Hluboké n/V

(vizualizace č. 1). Po jejím dokončení se splavná vodní

cesta na Vltavě prodlouží o dalších 11 km a lodím zpřístupní i doposud izolovanou vodní zdrž Hněvkovice.

Plavební komora u Hluboké umožní překonání 3m jezu

a  bude umístěna v původní vorové propusti. V  horním

ohlaví ji uzavřou klapková vrata s nepřímým plněním jednostranným krátkým obtokem, v dolním pak jednokřídlová desková vrata s přímým prázdněním. V obou rejdách

budou čekací stání pro lodě (vizualizace č. 2). Z velínu komory bude možné nově ovládat plavební i jezové prvky.

„Jsme teprve na  samém začátku stavby a  všechno

máme ještě před sebou,“ okomentoval současný stav

vedoucí projektu Miroslav Führer. „Důležité je, že nevstupujeme do neznáma. Tahle komora je v  pořadí již třetí

zakázkou, kterou v rámci projektu splavnění řeky z Českých Budějovic do  Týna nad Vltavou zajišťujeme. Řadu

zkušeností jsme získali zejména při budování plavební

komory na nejvyšším vltavském jezu České Vrbné. A to

i přes některé rozdíly, vyplývající z konkrétních podmínek.

Například zabezpečení zdejší stavební jámy se na rozdíl

od  Českého Vrbného provádí přeřezávanými pilotovými

stěnami a nasazenými jímkami. Z technického i technologického hlediska zajímavým momentem bude zjišťování

Jak se Metrostavu v uplynulém roce dařilo?

Oproti předchozímu období poklesly výkony společnosti

o asi pět procent. I přesto Metrostav splnil plánované parametry a jeho nekonsolidované výsledky dosáhnou výše

kolem 21 miliard korun. Chtěl bych za to poděkovat všem,

kteří se o to zasloužili. Musíme si však přiznat, že jsme

stále ještě dokončovali projekty vysoutěžené v době před

hospodářskou recesí. Rok 2011 proto bude velmi náročný

a musíme v něm vyvinout maximální úsilí, abychom naše

stabilní postavení na stavebním trhu udrželi a  všechny

plánované parametry splnili.

Množství nově vypisovaných výběrových řízení v privátních i veřejných zakázkách klesá a nezdá se, že by

se situace lepšila. Co z toho pro Metrostav vyplývá?

Vnější prostředí je nestabilní a podmínky pro podnikání

v našem oboru se stále zhoršují. Vše je komplikovanější

než dřív a obáváme se i toho, že se nové stavby málo připravují. Všechny stavební firmy u nás se však nacházejí ve

stejné situaci a úspěch bude záležet jen na tom, jak se s ní

kdo vyrovná. V Metrostavu se proto každý musí snažit,

aby zvýšil výkonnost a maximalizoval svoji prospěšnost

pro firmu tak, abychom úskalími trhu prošli co nejlépe.

Z hlediska výrobního programu máme letošek ještě přiměřeně zajištěný. V oblasti obchodu však bude práce v roce 2011 rozhodovat o naší situaci v budoucích letech.

Jaká opatření přijalo vedení firmy pro příští období?

Abychom eliminovali výpadky tržeb na českém a slovenském trhu, hledáme nové příležitosti v těch segmentech,

kde jsme zatím nepůsobili. K  obchodnímu úspěchu by

mělo vést i posílení našeho postavení v  zahraničí, kde

bychom chtěli uplatnit zejména podnikové nosné technologie. V úseku prezidenta Skupiny Metrostav proto nově

vznikl útvar zahraničního podnikání, který bude zastupovat všechny naše společnosti. Po přístupových štolách

pro výstavbu metra v Helsinkách se podařilo uspět

i v návazné zakázce na vybudování 1,3 km dlouhého úseku

dvou traťových tunelů Karhusaari. To je první zahraniční

úspěch, ze kterého se v novém roce můžeme radovat.

Stále trvá tlak na snižování nákladů. Daří se uvnitř Metrostavu nacházet nějaké další rezervy?

Nepřestáváme je hledat. Kromě jiných opatření chystáme

třeba spolu s našimi developery projekt společného sídla

divizí Metrostavu. V horizontu tří let by měl v našich vnitřních nákladech přinést výrazné úspory.

Co naši společnost čeká v roce 2011?

Jako první zmíním oslavy 40. výročí založení Metrostavu.

Čerpáme ze zkušeností našich předchůdců a ze základu,

který firmě položili. Chtěl bych proto naše bývalé kolegy

připomenout a poděkovat jim za dobrou práci a úspěšně

dokončené stavby. Jejich dědictví je pro nás závazkem.

V roce 2011 bude největší výzvou pro naše stavbaře ražba

tunelů metra V. A pomocí plnoprofilových razicích štítů.

Vzhledem k tomu, že plánované prostředky na výstavbu

tunelového komplexu Blanka budou pravděpodobně kráceny a  nižší financování a legislativní potíže na dalších

stavbách dopravní infrastruktury oddálí zprovoznění nových úseků dálnic D8 a D3, budeme muset tyto výpadky

výrobního programu nahradit novými zakázkami.

Abychom dobře stavěli i obchodovali, musíme mít kvalitní personál. Co bude letos jeho hlavním úkolem?

Osobní nasazení, výkonnost a kvalitní práce. O úspěchu

stavby totiž rozhoduje nejen termín jejího ukončení a kladný hospodářský výsledek, ale i počet vad, nedodělků,

případně reklamací. Jejich počet chceme minimalizovat,

a proto musíme klást stále větší důraz na kvalitu. Je nutné

udržet si dobré jméno na trhu, protože to je jedna z devíz,

které se lehce ztrácí, ale velmi těžko získávají. Ve všech

směrech proto musíme postupovat korektně. Pamatovat

na naše krédo Držíme slovo a chovat se podle něj.

skutečné tvrdosti říčního dna ve  zdrži Hněvkovice kvůli

provádění 3,3 km dlouhých prohrábek na  požadovanou

hloubku 1,6 m. Teprve po něm se ukáže, jestli budeme

moci použít v projektu navržený postup těžby dna. Stručně řečeno nejde o běžnou stavbu, ale o dílo, které má svá

specifika a jehož realizace vyžaduje zkušený tým, schopný

podle potřeby operativně navrhovat efektivnější řešení.“

Součástí stavby bude také instalace plavebního značení a kilometráže vltavské vodní cesty. Kromě toho bude

u Hluboké vybudována 791 m dlouhá usměrňovací hráz,

která v  konci vzdutí nádrže Hněvkovice oddělí plavební

dráhu od místních ostrůvků a mělčin. Tečkou uzavírající

stavební aktivity na tomto úseku řeky pak bude stání pro

osobní lodní dopravu Hluboká nad Vltavou – Hamry a plovoucí molo s  bezbariérovým přístupem, umístěné jako

zastávka pro linkovou plavbu nedaleko silničního mostu.

–rip–, vizualizace archiv ŘVC ČR

2

Multifunkční centrum SAPA čeká na své hosty

4

5

V historickém roce 1971 dokončili stavbaři hrubé zemní práce na tělese hráze vodního díla Želivka (foto č. 2) už

jako zaměstnanci Metrostavu z provozní jednotky 6. Jejich kolegové z Jedničky zajišťovali výstavbu stanic metra

Budějovická (foto č. 3), Pražského povstání a Gottwaldova. Provozní jednotka 2, vybavená prvním nemechanizovaným štítem, pracovala ve Štětkově ulici na Pankráci

(foto č. 4). Trojku byste zastihli třeba ve stanicích Muzeum

a Hlavní nádraží (foto č. 5). Ostatní stavby měli na starost

pracovníci PJ  7. Pěti výrobním jednotkám pomáhaly už

i dvě další, servisní – Osmička, která obhospodařovala

stavební dvůr na Rohanském ostrově, a Devítka, jejíž pracovníci zajišťovali dopravu a prováděli zemní práce. Tato

organizační struktura se Metrostavu osvědčila a stala se

dobrým základem pro jeho budoucnost.

–red–, foto archiv Metrostavu

Na přelomu roku dokončil tým Ing. Jana Krajdla z divize 3 multifunkční centrum SAPA na okraji městské části Praha-Libuš. Tuto část Prahy tak nově zdobí zajímavě

designově řešený čtyřhvězdičkový hotel, přednostně

určený pro obchodní klientelu. Kromě 20 de luxe a sedmi VIP pokojů v něm hosté i návštěvníci z okolí budou

mít k dispozici restauraci, konferenční místnost a oddechovou zónu s kasinem a karaoke salonky.

Hotelová i zábavní část centra SAPA vznikla z hrubé

stavby objektu v rámci druhé etapy prací, kterou divize 3

zahájila vloni v únoru. Z deseti měsíců stavby bylo podle

Ing. Krajdla nejnáročnější období od května do září, kdy

bylo třeba koordinovat činnosti podle zásadní změny koncepce využití budovy, kterou si investor v té době vyžádal.

Výrazně se dotkla zejména prvního podzemního a prvního

nadzemního podlaží hotelového objektu. Nepříznivé počasí potom v listopadu a prosinci práce zkomplikovalo jen

nepatrně při dokončování komunikací a fasády.

Hotel SAPA má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží. Kromě nezbytného zázemí má k dispozici i parkovací

stání, a to jak na terénu před budovou, tak v samostatném

podzemním parkovišti, které je propojené s hlavní budovou. Obě části centra – hotel i parkoviště – jsou založeny

na  základových deskách. Vodorovné nosné konstrukce

1

a stěny v suterénech jsou železobetonové, ve vyšších patrech je monolit kombinovaný s vyzdívkami. Projektanti ze

společnosti FABIONN navrhli obě části komplexu tak, aby

na nich mohly vzniknout nadstavby – nad hotelem jednopatrová, nad podzemními garážemi až čtyřpodlažní.

Při budování centra SAPA měl investor vysoké nároky

i na provedení interiéru (foto č. 1). Stavbaři se proto museli

podřídit přesně specifikovaným požadavkům designérské

firmy, která jej navrhovala. A  právě na  období, kdy se

v konečné podobě začínal objevovat interiér s netradičními

povrchovými úpravami, Ing. Jan Krajdl nejraději vzpomíná: „Stěny jsme obkládali mnoha různými způsoby – ať už

obklady ze standardních materiálů, ale nestandardně použitých, nebo z takových, se kterými jsme ještě nepracovali.

Na obklady jsme třeba použili sklokeramickou dlažbu či

skleněnou mozaiku se zataveným hliníkovým vzorem.

Látkové a  papírové tapety jsme kombinovali s  lesklými

i patinovanými plochami kovového vzhledu. Na některých

stěnách jsou plastické prvky ze sádrokartonu, jejichž vystouplý tvar zvýrazňuje podsvícení LED diodami.“

Výsledkem práce návrhářů a  našich stavbařů je tak

v centru SAPA stylově unikátní prostor, kombinující moderní komfort s luxusním interiérem (foto č. 2).

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2