strana 3
ZPRAVODAJStVÍ Z DIVIZÍ
i schopnost udržet jeden z nich v nejvíc vyložené pozici
déle než 30 minut po přerušení přívodu energie.
Závěs = most a vozíky 1–7
Závěs našeho EPBM tvoří sedm asi 8–10 m dlouhých plošin, které se anglicky označují gantry a česky se jim také
říká vozíky. Vezou totiž jednotlivá technologická zařízení
potřebná pro funkci TBM – hydraulickou sekci, trafostanici, laserový naváděcí systém, sekci pro prodlužování
vedení atd. Kromě nich je v závěsu i jeden most (bridge),
který umožňuje podtažení tybinků k erektoru. Závěs nemá
vlastní ochrannou obálku, protože se pohybuje v tunelu
vystrojeném definitivním ostěním.
„Zpočátku jsme byli překvapeni, že pilotní kabina, ze
které se stroj řídí, je až ve vzdálenosti asi 50 m od řezací
hlavy,“ říká Ing. Stehlík. „Rychle jsme si však uvědomili,
že jinak to být nemůže. Náš stroj má totiž malý průměr, do
kterého se potřebné komponenty složitě sestavují. Pilot
však čelo štítu vidí pomocí čtyř kamer a všechny měřené údaje i pohyb stroje sleduje na monitorech a dalších
přístrojích na řídicím panelu (foto č. 5). Při přejímce jsme
ověřovali, zda všechny zobrazené informace odpovídají
reálnému stavu na kontrolovaných místech.“
1
který bude práci v Praze dozorovat. Je to zkušený expert,
který si dobře uvědomuje, že čím pečlivěji proběhne přejímka, tím méně starostí budeme všichni mít na stavbě.“
Ve Schwanau přejímka dopadla úspěšně. Drobné nedostatky, které všichni společně pomáhali odhalit, byly
zapsány do protokolů. Firma Herrenknecht je už odstranila a na řezací hlavu dovařila i plátky z tvrdokovu na ochranu proti obrusu, jak doporučil John Foster. TBM č. 609
(foto č. 10) už mechanici v hale demontují a připravují na
převoz. Celou akci, až do smontování stroje a provedení
přejímacích zkoušek na staveništi, mají opět na starost
pracovníci společnosti Herrenknecht. Oba zeminové štíty
nám totiž dodávají „na klíč“, včetně dopravy.
Stavba rozpočítaná na dny a minuty
Zatímco v Německu technici přejímali TBM 609, v Praze
probíhala příprava staveniště, které umožní jeho rozjezd.
Projektový tým Ing. Cyroně, složený dnes z techniků našich divizí 5 a 8 a ze zaměstnanců společnosti Subterra,
zde začal pracovat vloni v listopadu. Od firmy HOCHTIEF
převzal 37 m hlubokou montážní šachtu s průměrem 21 m
a na ni navazující montážní komoru o profilu cca 100 m².
Na povrchu naši stavaři vybudovali spolu s dalším záze-
Detailní seznámení s razicím strojem č. 609
Příprava ražeb traťových tunelů metra V. A z Dejvic
do Motola, které provede sdružení divizí 8 a 5, překročila významný mezník. Ve čtvrtek 16. prosince 2010
podepsali zástupci Metrostavu a firmy Herrenknecht
přejímku prvního plnoprofilového zeminového štítu
s pořadovým číslem 609. Z továrny v německém městě
Schwanau už brzy vyrazí na cestu do Prahy.
Hlava – přesnost v řádu milimetrů
Řezná hlava našeho EBPM s vnějším průměrem 6060 mm
má maximální rychlost čtyři a půl otáčky za minutu. Dosáhne ji jak v tovární hale (foto č. 1), tak i při práci v hornině. Při přejímce se kromě rychlosti hlavy kontrolovalo
i její centrické provedení a tzv. přetěžba (overcut), kterou
zajišťují čtyři jednoduchá valivá dláta umístěná na obvodu
6
Ze všeho nejdůležitější jsou lidé
„Jsem rád, že naším konzultantem pro TBM je John Foster
z Anglie (foto č. 6 druhý zleva),“ konstatoval Ing. Stehlík.
„Tunelovací stroje umí nejen projektovat, ale za 40 let praxe jich už téměř stovku úspěšně rozjel do ražby. Podle mě
patří ke světové špičce a jako snad každý, kdo něco opravdu umí, je velice skromný. Málokdo ví, že bez nároku na
patent vymyslel současně užívaný vakuový erektor, když
mu na tybincích nedržely dříve používané úchyty.“
2
„Přejímka probíhala tři dny, protože jsme museli zkontrolovat funkčnost všech hlavních částí stoje, který má asi
24 tisíc součástek,“ vysvětlil Ing. Ermín Stehlík z divize 5,
který v Metrostavu za průběh přejímky odpovídal. „V předem připraveném přejímacím protokolu byly vypsány
stovky položek, u nichž bylo vyznačeno, co a jak se má
kontrolovat. Kromě přezkoušení chodu jednotlivých dílů
kladla přejímka největší důraz na ověření bezpečnostních prvků, které TBM chrání proti poškození a zajišťují
ochranu i jeho obsluze. V protokolu jsme schválením či
4
připomínkami potvrdili a popsali většinu specifikovaných
zkoušek. Další bude možné provést až s plně funkčním
zařízením na stavbě. Druhá přejímka – s totožným testováním a se zkouškami navíc – proto proběhne až po sestavení stroje v montážní komoře na Vypichu.“
EPBM, nebo TBM?
Plnoprofilový zeminový štít, zkratkou zvaný EPBM (Earth
Pressure Ballance Machine), je druhem tunelovacího stroje (TBM = Tunnel Boring Machine), u kterého je rovnováha
na čelbě zajišťována tlakem rozpojené horniny. Naše stroje od firmy Herrenknecht označují čísla 609 a 610. Podobně jako ostatní EPBM jsou složené z vlastního štítu o délce
8 m, který má zepředu řezací hlavu. Za ním je připojený
asi 95 m dlouhý závěs k vybudování hotového tunelu.
I když před 40 lety Metrostav pro stavbu metra I. A
používal sovětské mechanizované štíty, moderní tunelovací stroj u nás ještě nepracoval. Manuál pro jeho obsluhu
i údržbu, software pro ovládání i názvy jednotlivých částí
proto museli naši specialisté přeložit do češtiny, aby byly
srozumitelné. Pomohly jim při tom i materiály prof. Zdeňka Eisensteina a prof. Ing. Jiřího Bartáka, DrSc.
7
mím i halu 12 x 40 m pro servisní činnost, uskladnění materiálu a náhradních dílů. Zpevnili plochy pro montáž TBM
a připravují terén pro meziskládku tybinků, které v závodě
Prefa v Senci vyrábí sdružení divize 5 a Doprastavu. Od
listopadu dohlížejí i na konstrukce pásových dopravníků,
které umožní odvoz rubaniny na mezideponii.
„Teď jsme v komoře a na dně šachty začali připravovat
betonové lože pro montáž TBM, který do hloubky spustí
po dílech jeřáb Liebherr LR 1750. Při vyložení 31 m má
3
hlavy. Ta s jejich pomocí vyrazí otvor o 22 mm větší, než
je průměr hlavy, aby štít hladce zajel do vyraženého prostoru. Místo mezi povrchem definitivního ostění z prefabrikovaných železobetonových dílců (tybinků) a volnějším
výrubem se později vyplní injektážní směsí.
Valivá dláta pro přetěžbu jsou jediná, která na odzkoušené hlavě štítu zůstanou. Sedmnáct dalších dvojitých
dlát, která na ní byla při zkouškách ve Schwanau, nahradí
jednodušší řezná dláta (rippers). Budou efektivnější při
práci v měkčí hornině, která se v trase metra očekává.
5
Štít – zaostřeno na detaily
Za řezací hlavou se pod ochranou štítu v tlakové komoře
vyrubaná a rozpojená hornina smísí s vodou či chemickými přípravky. Přitíží čelbu a získá konzistenci vhodnou pro
přepravu. Čelo výrubu musí zůstat stabilizované, proto se
směs bude z komory odebírat v přesně řízeném množství
pomocí teleskopického šnekového dopravníku. Komora
se však musí dát i neprodyšně uzavřít. Ve Schwanau se
proto zkoušel také její gilotinový uzávěr (foto č. 2).
Přejímka ověřila i funkčnost doplňkového vrtacího
zařízení. To se v případě potřeby upevní na erektor a jeho
obálkou může procházet několika otvory; dva vedou i skrz
samotnou hlavu. Razičům musí umožnit provádění předvrtů po celém obvodu štítu jen jedním vrtacím ramenem.
Zkoušky potvrdily, že to půjde hladce, protože všechny
prostupy jsou správně zkosené a průchodné.
Od hotového tunelového ostění bude štít odtlačovat
šestnáct dvojic tlačných pístů (foto č. 3), které při testech
prokázaly nejen svoji sílu, ale i rychlost výsuvu.
Poslední významnou částí štítu je vakuový erektor
(foto č. 4), který na místo uvolněné písty osazuje do prstenců tybinky definitivního ostění. Součástí zkoušky byla
8
Za Metrostav se přejímky zúčastnili zejména technici
a mechanici divize 5. Mezi nimi také Ing. David Cyroň (foto č. 7 druhý zleva), vedoucí projektu pro stavbu tunelů
pomocí TBM. Za divizi 11 při zkouškách nezastupitelně
pomáhal vedoucí střediska montážních prací Ing. Miroslav Veselý. „Šestsetdevítku nám předával tovární tým
společnosti Herrenknecht vedený Ing. Patrickem Rennkampem, ve kterém byl i Ing. Günther Richter (foto č. 9
druhý zleva),“ doplnil výčet zúčastněných Ing. Stehlík
(foto č. 8 vpravo). „Pro nás však byla snad největším
přínosem přítomnost jejich experta Wolfganga Schultze,
10
9
nosnost až 120 tun. První transport přiveze kolem 28. ledna polovinu pátého vozíku,“ popsal Ing. Cyroň. „Hodně
času nám zabral výběr pracovníků pro sedmičlenné
posádky tunelovacích strojů. Dnes už máme vytipované
piloty, stále nám však ještě chybí pár specialistů.“
Až budou vozíky 5, 4 a 3 spuštěny do šachty a posunuty do montážní komory, bude smontována řezací hlava se
štítem a zasunuta do připravených zarážek. Po doplnění
závěsu se vztyčí startovací rám, o který se opře první prstenec ostění. Od něj by se měla 609 v dubnu 2011 rozjet
levým traťovým tunelem směrem na Petřiny.