strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Luxusní bydlení ve Statenickém mlýně

Na severozápad od Prahy, v obci Statenice vyrostl

za pouhých 14 měsíců nový obytný komplex nazvaný

Statenický mlýn. Na ploše asi 22 500 m² jsou jeho

součástí tři čtyřpatrové bytové domy, 21 řadových

domků a restaurace s přilehlým rybníkem a mostem.

Výstavbu pro developera projektu, irskou společnost

Ballymore Properties, prováděla divize 3 Metrostavu

společně s divizí 2 dceřiné společnosti Subterra.

Stavba byla zahájena v polovině srpna loňského roku

a podle vedoucího projektu Ing. Petra Macháčka z divize 3

téměř všechny práce probíhaly podle harmonogramu.

Hrubou stavbu, včetně základových konstrukcí, izolace spodní stavby, skladby střešního pláště a zámečnických a klempířských konstrukcí, prováděla Subterra, vše

ostatní bylo dílem Metrostavu, včetně navazující příjezdové komunikace a sadových úprav. Součástí projektu byla

také rekultivace přilehlé vodoteče a biokoridoru.

„Za nejsložitější část celého projektu považuji provedení fasád včetně klempířských a zámečnických prvků.

Zde jsme naráželi na opravdu pestrou prostorovou členitost s množstvím detailů, na kterých si architekt dal

opravdu záležet. Na fasádách bylo místy třeba kombinovat až tři různé druhy materiálů – akrylátovou omítku,

hořický pískovec a dřevěný obklad z červeného cedru.

Zejména obklad dřevem patřil mezi nejproblémovější dodávky,“ říká Ing. Macháček a dodává: „Vše komplikovaly

dlouhé dodací lhůty, protože cedr bylo třeba dovézt z Kanady, vysoká cena i nezkušenost tuzemských dodavatelů

při práci s tímto luxusním materiálem.“

Komplex Statenický mlýn, který v údolí malebného

Únětického potoka vznikl za necelých 14 měsíců, nabízí

opravdu luxusní bydlení. Čtyřpodlažní bytové domy (foto

č. 1) jsou koncipovány jako multifunkční s nájemními

jednotkami v přízemích. Architekt je navrhl naproti sobě

tak, aby uprostřed vytvářely malé náměstí, jež by se mělo

stát přirozeným centrem obce. K dispozici jsou zde byty

o velikosti 45 až 100 m² s jednou či dvěma ložnicemi.

Téměř všechny byty mají balkon, terasu nebo vlastní

zahradu, samozřejmostí jsou také parkovací stání nebo

garáž. Třípodlažní řadové domy o velikosti 170 až 200 m²

jsou dispozičně řešeny se dvěma nebo třemi ložnicemi,

vjezdem do garáže z čela domu a zahradou vzadu.

Kolektor pod Vodičkovou ulicí je v provozu

Dalších více než 1350 metrů kolektorové sítě v samotném centru hlavního města oficiálně uvedl do

provozu pražský primátor MUDr. Pavel Bém. Slavnostní přestřižení symbolické pásky proběhlo u vstupu

do kolektoru z objektu na Karlově náměstí. V pátek

14. prosince 2007 pár minut po poledni tak společnosti

Metrostav a Subterra završily déle jak čtyři roky trvající stavbu pod Vodičkovou ulicí.

„Skvělé načasování této mimořádné akce přímo vybízí

k obdarování Pražanů v době adventu. Snahou pražského magistrátu je neustálé rozšiřování kolektorové sítě,

neboť víme, že je to významná investice do budoucna,

ze které budou mít užitek další a další generace. Pražský

systém kolektorů přijíždějí obdivovat zastupitelé z daleko

významnějších měst. Jsem hrdý na to, že svět se také

jezdí učit od nás, nikoli jen my k němu. Chtěl bych tak

poděkovat celému realizačnímu týmu, jenž se na výstavbě kolektoru podílel, za profesionálně odvedenou práci,“

uvedl ve svém proslovu Pavel Bém.

Čtyřletou práci na výstavbě kolektoru Vodičkova,

který navazuje na dříve dokončené části podzemní sítě

v Jindřišské ulici a řeší rozvody v oblasti středu Václavského náměstí, za Metrostav řídil tým divize 1.

„Dokončením tohoto díla jsme opět o něco víc naplnili ucelenou koncepci uložení sítí v centru města do

kolektorů. Plány Magistrátu v oblasti dalšího rozvoje

těchto podzemních děl však zdaleka nekončí. Čekají nás

další velmi složité úseky zejména v Revoluční ulici nebo

propojení obou břehů řeky u Hlávkova mostu. Vyřešit musíme také potřeby dynamicky se rozvíjejícího Smíchova,

kam je potřeba přivést další sítě,“ doplnil primátora Pavla

Béma jeho náměstek Ing. Pavel Klega, zodpovědný za

infrastrukturu hlavního města.

Vedoucí střediska podzemních staveb Ing. Jiří Svoboda (na foto vpravo) ze společnosti PRAGOPROJEKT,

která tento kolektor projektovala, zdůraznil složitou cestu

pražským podzemím, kdy ražby byly pod neustálým geomonitoringem. „Při projektování jsme museli počítat také

s krizovým plánem, protože chování horniny bylo mnohdy

nepředvídatelné. Díky dodržení správné technologie postupu prací jej však nebylo nutné použít v praxi. Celé dílo

ve všech úsecích bylo provedeno na vysoké profesionální

úrovni,“ pochválil Jiří Svoboda.

Závěrečné slovo patřilo předsedovi představenstva

společnosti Kolektory Praha Otakaru Čapkovi, který jako

zástupce uživatele dokončeného díla poukázal na nesporné výhody kolektorů v době jakýchkoliv poruch sítí

a připomněl i novou vizi jejich využití pro velkokapacitní

podzemní kontejnery na odpad, takzvané bezedné koše.

Sérii slavnostních projevů potom završil hrubým součtem

současné délky pražské kolektorové sítě, která dosahuje

již úctyhodných devadesáti kilometrů.

Radek Šediv ý, foto Josef Hus ák

Divize 6 zahájila stavbu u křižovatky Vypich

2

Prostorné byty i řadové domky, které navrhla pražská

pobočka mezinárodně uznávaného architektonického studia Ian Bryan Architects, jsou charakteristické svými jemnými liniemi a jednoduchými tvary. Jejich vnější fasády

mají okrové odstíny, obrysy oken zdůrazňují tmavohnědé

linky. Architekti se při jejich návrhu nechali inspirovat

funkcionalismem první republiky přizpůsobeným modernímu životnímu stylu současného 21. století.

Příjemnou atmosféru celého nového areálu Statenický

mlýn dotváří restaurace s barem a s terasou umístěnou

nad hladinou rybníka (foto č. 2).

Koncem loňského roku převzal tým Ing. Miroslava

Pajera z divize 6 staveniště v Břevnově na špici Bělohorské a Kukulovy ulice naproti oboře Hvězda, aby zde

pro společnosti InterCora a PROSS Vypich do září 2009

vybudoval Komerční centrum Vypich a provedl rekonstrukci přilehlé části Bělohorské ulice.

„Prostor staveniště nebyl po dlouhá léta využívaný,

a tak jsme práce museli zahájit nejen demolicemi stávajících drobných objektů, ale i vyčistěním ploch od odpadu,

abychom uvolnili místo archeologům, jejichž průzkum zde

právě končí,“ řekl přípravář Ing. Rostislav Jurka a popis

prací dokončil: „Potěšilo nás, že jsme na ploše mohli

zanechat několik vzrostlejších stromů, které nakonec

zakomponujeme do sadových úprav.“

Stavbu dvoupodlažního objektu obchodního domu

Kaufland i přilehlé třípodlažní podsklepené administrativní budovy o celkové užitné ploše přes 12 000 m² doplní

podzemní garáže a parkoviště na terénu. Novou výstavbu,

jejíž vzhled architekti uzpůsobili historickému prostředí

Bílé hory, od stávajících domů oddělí přibližně třicet metrů široký pás izolační zeleně s protihlukovou stěnou.

„Nejobtížnější budou práce při rekonstrukci zhruba

půlkilometrového úseku Bělohorské ulice, kam budeme

výjezd z areálu napojovat. V rámci stavby zde totiž navíc

rozšíříme vozovku o jeden pruh v každém směru. Vybudujeme nové autobusové a tramvajové zastávky včetně

podchodu pod Bělohorskou ulicí a přeložíme sítě, kabelové a trakční vedení. To vše při zachování automobilového

provozu a jen s jednou krátkou tramvajovou výlukou,“

prozradil Ing. Rostislav Jurka.

Součástí areálu budou rozsáhlé sadové úpravy a hřiště, které podchod spojí se sousedním parkem Ladronka.

Ve spolupráci s Úřadem městské části Praha 6 tak bude

obnovena část poutní cesty z Lorety do Hájku, která tu

v minulosti procházela, a maminky s kočárky i in-line

bruslaři budou moci snadno překonat rušnou křižovatku

Vypich a přímo z Landronky pokračovat do Hvězdy.

Lenka Svobodová

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Prorážka tunelu ze Smíchova na Nové Město

do ko n č ení z e s t r. 1

Sanační injektáže a injektáže do předpolí omezily nadměrné přítoky vody do díla na rozumnou míru a sehranému

týmu razičů se dobrou prací podařilo získat čas navíc, který divize 1 využije při budování sekundárního ostění. „Jeho stěny i klenbu vytvoří vodostavebný beton s krystalizační přísadou litý do tunelové formy,“ vysvětlil Ing. Kacíř.

„Betonová směs od společnosti TBG Metrostav bude

podle návrhu téměř samozhutnitelná a svým složením

zaručí, že voda v ostění neprostoupí do větší hloubky než

30 mm. Přísada v betonu navíc zkrystalizuje a zcela zaplní

zbylé póry tak, že konstrukce bude vodotěsná. S formou

jsme dosud nepracovali, a tak možná budeme zezačátku

potřebovat víc času, abychom práci dobře zvládli.“

Nový technologický postup si divize 1 vyzkouší na

modelu, který v měřítku 1:1 vznikl ve stavebním dvoře

v Horních Počernicích. Má rozměr 2 x 2,4 metru a umožní

otestovat hned čtyři varianty těsnění podélných pracovních spár. V prvním případě prozradí, zda bude nutné

jako pojistný systém po celé délce spáry použít poměrně

nákladnou injektážní hadičku, když spoj utěsní plechový

profil s krystalizačním nátěrem, jak navrhuje projekt právě budovaného kabelového tunelu. V rámci výzkumného

úkolu potom v dalších třech variantách budou specialisté

zkoumat, jak případná netěsnost ovlivní pronikání vody

spárou při různých způsobech jejího utěsnění. Výsledky

výzkumu, hrazeného centrálou, využije nejen tým Ing. Kacíře, ale poslouží i ostatním divizím Metrostavu.

„V současnosti pod Vltavou provádíme první betonáže

dna a formu pro sekundární ostění teprve začínáme montovat,“ řekl Ing. Kacíř a popis stavby dokončil: „Už v polovině srpna však vystrojený kabelovod předáme a naše

práce skončí, včetně povrchových úprav v okolí šachet.“

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Metrostav_01_08.indd 3

Přes estakádu u Rzavé už projíždějí auta rychlostí až 130 kilometrů za hodinu

V pondělí 17. prosince premiér Mirek Topolánek uvedl do provozu nový, 6,8 km dlouhý úsek dálnice D3 mezi obcemi Mezno

– Chotoviny. Jeho součástí je sedm dálničních mostů, jimž dominuje téměř 242 metrů dlouhá estakáda u Rzavé, jejíž

výstavbu pro sdružení firem STRABAG a SMP CZ zajišťovala divize 4 Metrostavu pod vedením Ing. Petra Štědronského.

Pro každý jízdní směr zde vybudovala samostatný subtilní sedmipolový most a oba údolí potoka překlenuly nezvykle

rychle. Ocelová konstrukce každého mostu, dílo divize 7, byla totiž už na předpolí spřažena s betonovou mostovkou

a v týdenním intervalu byla vysouvána do své konečné polohy. Posledních pár měsíců už téměř hotový most čekal na

vybavení svodidly a dopravním značením a zejména na dokončení návazných komunikací, bez nichž nemohl začít sloužit

veřejnosti. Po slavnostním otevření se nový úsek propojil s dříve zprovozněnou trasou Chotoviny – Stoklasná Lhota – Tábor

a zkompletoval souvislý obchvat Tábora v délce cca 17 km, který v jižních Čechách poprvé dovolí motoristům jet rychlostí

až 130 km za hodinu po první ucelené, dostatečně dlouhé a dávno toužebně očekávané části dálnice D3.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

1/14/08 3:13:49 PM