strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Luxusní bydlení ve Statenickém mlýně
Na severozápad od Prahy, v obci Statenice vyrostl
za pouhých 14 měsíců nový obytný komplex nazvaný
Statenický mlýn. Na ploše asi 22 500 m² jsou jeho
součástí tři čtyřpatrové bytové domy, 21 řadových
domků a restaurace s přilehlým rybníkem a mostem.
Výstavbu pro developera projektu, irskou společnost
Ballymore Properties, prováděla divize 3 Metrostavu
společně s divizí 2 dceřiné společnosti Subterra.
Stavba byla zahájena v polovině srpna loňského roku
a podle vedoucího projektu Ing. Petra Macháčka z divize 3
téměř všechny práce probíhaly podle harmonogramu.
Hrubou stavbu, včetně základových konstrukcí, izolace spodní stavby, skladby střešního pláště a zámečnických a klempířských konstrukcí, prováděla Subterra, vše
ostatní bylo dílem Metrostavu, včetně navazující příjezdové komunikace a sadových úprav. Součástí projektu byla
také rekultivace přilehlé vodoteče a biokoridoru.
„Za nejsložitější část celého projektu považuji provedení fasád včetně klempířských a zámečnických prvků.
Zde jsme naráželi na opravdu pestrou prostorovou členitost s množstvím detailů, na kterých si architekt dal
opravdu záležet. Na fasádách bylo místy třeba kombinovat až tři různé druhy materiálů – akrylátovou omítku,
hořický pískovec a dřevěný obklad z červeného cedru.
Zejména obklad dřevem patřil mezi nejproblémovější dodávky,“ říká Ing. Macháček a dodává: „Vše komplikovaly
dlouhé dodací lhůty, protože cedr bylo třeba dovézt z Kanady, vysoká cena i nezkušenost tuzemských dodavatelů
při práci s tímto luxusním materiálem.“
Komplex Statenický mlýn, který v údolí malebného
Únětického potoka vznikl za necelých 14 měsíců, nabízí
opravdu luxusní bydlení. Čtyřpodlažní bytové domy (foto
č. 1) jsou koncipovány jako multifunkční s nájemními
jednotkami v přízemích. Architekt je navrhl naproti sobě
tak, aby uprostřed vytvářely malé náměstí, jež by se mělo
stát přirozeným centrem obce. K dispozici jsou zde byty
o velikosti 45 až 100 m² s jednou či dvěma ložnicemi.
Téměř všechny byty mají balkon, terasu nebo vlastní
zahradu, samozřejmostí jsou také parkovací stání nebo
garáž. Třípodlažní řadové domy o velikosti 170 až 200 m²
jsou dispozičně řešeny se dvěma nebo třemi ložnicemi,
vjezdem do garáže z čela domu a zahradou vzadu.
Kolektor pod Vodičkovou ulicí je v provozu
Dalších více než 1350 metrů kolektorové sítě v samotném centru hlavního města oficiálně uvedl do
provozu pražský primátor MUDr. Pavel Bém. Slavnostní přestřižení symbolické pásky proběhlo u vstupu
do kolektoru z objektu na Karlově náměstí. V pátek
14. prosince 2007 pár minut po poledni tak společnosti
Metrostav a Subterra završily déle jak čtyři roky trvající stavbu pod Vodičkovou ulicí.
„Skvělé načasování této mimořádné akce přímo vybízí
k obdarování Pražanů v době adventu. Snahou pražského magistrátu je neustálé rozšiřování kolektorové sítě,
neboť víme, že je to významná investice do budoucna,
ze které budou mít užitek další a další generace. Pražský
systém kolektorů přijíždějí obdivovat zastupitelé z daleko
významnějších měst. Jsem hrdý na to, že svět se také
jezdí učit od nás, nikoli jen my k němu. Chtěl bych tak
poděkovat celému realizačnímu týmu, jenž se na výstavbě kolektoru podílel, za profesionálně odvedenou práci,“
uvedl ve svém proslovu Pavel Bém.
Čtyřletou práci na výstavbě kolektoru Vodičkova,
který navazuje na dříve dokončené části podzemní sítě
v Jindřišské ulici a řeší rozvody v oblasti středu Václavského náměstí, za Metrostav řídil tým divize 1.
„Dokončením tohoto díla jsme opět o něco víc naplnili ucelenou koncepci uložení sítí v centru města do
kolektorů. Plány Magistrátu v oblasti dalšího rozvoje
těchto podzemních děl však zdaleka nekončí. Čekají nás
další velmi složité úseky zejména v Revoluční ulici nebo
propojení obou břehů řeky u Hlávkova mostu. Vyřešit musíme také potřeby dynamicky se rozvíjejícího Smíchova,
kam je potřeba přivést další sítě,“ doplnil primátora Pavla
Béma jeho náměstek Ing. Pavel Klega, zodpovědný za
infrastrukturu hlavního města.
Vedoucí střediska podzemních staveb Ing. Jiří Svoboda (na foto vpravo) ze společnosti PRAGOPROJEKT,
která tento kolektor projektovala, zdůraznil složitou cestu
pražským podzemím, kdy ražby byly pod neustálým geomonitoringem. „Při projektování jsme museli počítat také
s krizovým plánem, protože chování horniny bylo mnohdy
nepředvídatelné. Díky dodržení správné technologie postupu prací jej však nebylo nutné použít v praxi. Celé dílo
ve všech úsecích bylo provedeno na vysoké profesionální
úrovni,“ pochválil Jiří Svoboda.
Závěrečné slovo patřilo předsedovi představenstva
společnosti Kolektory Praha Otakaru Čapkovi, který jako
zástupce uživatele dokončeného díla poukázal na nesporné výhody kolektorů v době jakýchkoliv poruch sítí
a připomněl i novou vizi jejich využití pro velkokapacitní
podzemní kontejnery na odpad, takzvané bezedné koše.
Sérii slavnostních projevů potom završil hrubým součtem
současné délky pražské kolektorové sítě, která dosahuje
již úctyhodných devadesáti kilometrů.
Radek Šediv ý, foto Josef Hus ák
Divize 6 zahájila stavbu u křižovatky Vypich
2
Prostorné byty i řadové domky, které navrhla pražská
pobočka mezinárodně uznávaného architektonického studia Ian Bryan Architects, jsou charakteristické svými jemnými liniemi a jednoduchými tvary. Jejich vnější fasády
mají okrové odstíny, obrysy oken zdůrazňují tmavohnědé
linky. Architekti se při jejich návrhu nechali inspirovat
funkcionalismem první republiky přizpůsobeným modernímu životnímu stylu současného 21. století.
Příjemnou atmosféru celého nového areálu Statenický
mlýn dotváří restaurace s barem a s terasou umístěnou
nad hladinou rybníka (foto č. 2).
Koncem loňského roku převzal tým Ing. Miroslava
Pajera z divize 6 staveniště v Břevnově na špici Bělohorské a Kukulovy ulice naproti oboře Hvězda, aby zde
pro společnosti InterCora a PROSS Vypich do září 2009
vybudoval Komerční centrum Vypich a provedl rekonstrukci přilehlé části Bělohorské ulice.
„Prostor staveniště nebyl po dlouhá léta využívaný,
a tak jsme práce museli zahájit nejen demolicemi stávajících drobných objektů, ale i vyčistěním ploch od odpadu,
abychom uvolnili místo archeologům, jejichž průzkum zde
právě končí,“ řekl přípravář Ing. Rostislav Jurka a popis
prací dokončil: „Potěšilo nás, že jsme na ploše mohli
zanechat několik vzrostlejších stromů, které nakonec
zakomponujeme do sadových úprav.“
Stavbu dvoupodlažního objektu obchodního domu
Kaufland i přilehlé třípodlažní podsklepené administrativní budovy o celkové užitné ploše přes 12 000 m² doplní
podzemní garáže a parkoviště na terénu. Novou výstavbu,
jejíž vzhled architekti uzpůsobili historickému prostředí
Bílé hory, od stávajících domů oddělí přibližně třicet metrů široký pás izolační zeleně s protihlukovou stěnou.
„Nejobtížnější budou práce při rekonstrukci zhruba
půlkilometrového úseku Bělohorské ulice, kam budeme
výjezd z areálu napojovat. V rámci stavby zde totiž navíc
rozšíříme vozovku o jeden pruh v každém směru. Vybudujeme nové autobusové a tramvajové zastávky včetně
podchodu pod Bělohorskou ulicí a přeložíme sítě, kabelové a trakční vedení. To vše při zachování automobilového
provozu a jen s jednou krátkou tramvajovou výlukou,“
prozradil Ing. Rostislav Jurka.
Součástí areálu budou rozsáhlé sadové úpravy a hřiště, které podchod spojí se sousedním parkem Ladronka.
Ve spolupráci s Úřadem městské části Praha 6 tak bude
obnovena část poutní cesty z Lorety do Hájku, která tu
v minulosti procházela, a maminky s kočárky i in-line
bruslaři budou moci snadno překonat rušnou křižovatku
Vypich a přímo z Landronky pokračovat do Hvězdy.
Lenka Svobodová
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Prorážka tunelu ze Smíchova na Nové Město
do ko n č ení z e s t r. 1
Sanační injektáže a injektáže do předpolí omezily nadměrné přítoky vody do díla na rozumnou míru a sehranému
týmu razičů se dobrou prací podařilo získat čas navíc, který divize 1 využije při budování sekundárního ostění. „Jeho stěny i klenbu vytvoří vodostavebný beton s krystalizační přísadou litý do tunelové formy,“ vysvětlil Ing. Kacíř.
„Betonová směs od společnosti TBG Metrostav bude
podle návrhu téměř samozhutnitelná a svým složením
zaručí, že voda v ostění neprostoupí do větší hloubky než
30 mm. Přísada v betonu navíc zkrystalizuje a zcela zaplní
zbylé póry tak, že konstrukce bude vodotěsná. S formou
jsme dosud nepracovali, a tak možná budeme zezačátku
potřebovat víc času, abychom práci dobře zvládli.“
Nový technologický postup si divize 1 vyzkouší na
modelu, který v měřítku 1:1 vznikl ve stavebním dvoře
v Horních Počernicích. Má rozměr 2 x 2,4 metru a umožní
otestovat hned čtyři varianty těsnění podélných pracovních spár. V prvním případě prozradí, zda bude nutné
jako pojistný systém po celé délce spáry použít poměrně
nákladnou injektážní hadičku, když spoj utěsní plechový
profil s krystalizačním nátěrem, jak navrhuje projekt právě budovaného kabelového tunelu. V rámci výzkumného
úkolu potom v dalších třech variantách budou specialisté
zkoumat, jak případná netěsnost ovlivní pronikání vody
spárou při různých způsobech jejího utěsnění. Výsledky
výzkumu, hrazeného centrálou, využije nejen tým Ing. Kacíře, ale poslouží i ostatním divizím Metrostavu.
„V současnosti pod Vltavou provádíme první betonáže
dna a formu pro sekundární ostění teprve začínáme montovat,“ řekl Ing. Kacíř a popis stavby dokončil: „Už v polovině srpna však vystrojený kabelovod předáme a naše
práce skončí, včetně povrchových úprav v okolí šachet.“
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Metrostav_01_08.indd 3
Přes estakádu u Rzavé už projíždějí auta rychlostí až 130 kilometrů za hodinu
V pondělí 17. prosince premiér Mirek Topolánek uvedl do provozu nový, 6,8 km dlouhý úsek dálnice D3 mezi obcemi Mezno
– Chotoviny. Jeho součástí je sedm dálničních mostů, jimž dominuje téměř 242 metrů dlouhá estakáda u Rzavé, jejíž
výstavbu pro sdružení firem STRABAG a SMP CZ zajišťovala divize 4 Metrostavu pod vedením Ing. Petra Štědronského.
Pro každý jízdní směr zde vybudovala samostatný subtilní sedmipolový most a oba údolí potoka překlenuly nezvykle
rychle. Ocelová konstrukce každého mostu, dílo divize 7, byla totiž už na předpolí spřažena s betonovou mostovkou
a v týdenním intervalu byla vysouvána do své konečné polohy. Posledních pár měsíců už téměř hotový most čekal na
vybavení svodidly a dopravním značením a zejména na dokončení návazných komunikací, bez nichž nemohl začít sloužit
veřejnosti. Po slavnostním otevření se nový úsek propojil s dříve zprovozněnou trasou Chotoviny – Stoklasná Lhota – Tábor
a zkompletoval souvislý obchvat Tábora v délce cca 17 km, který v jižních Čechách poprvé dovolí motoristům jet rychlostí
až 130 km za hodinu po první ucelené, dostatečně dlouhé a dávno toužebně očekávané části dálnice D3.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
1/14/08 3:13:49 PM