Strana 3
Po roce a půl dokončil koncem listopadu tým Ing. Da-
vida Tůmy z divize 6 druhou etapu výstavby bytových
domů Metropole Zličín. Její součástí byla generální
dodávka čtyř objektů označených písmeny I, J, K a L.
Naposledy jsme zličínské staveniště navštívili zhruba
před rokem, v době, kdy betonáři z divize 6 pod vedením
Ing. Horáčka dokončili jejich nosné železobetonové kon-
strukce. Dnes jsou už domy hotové (fota). „Stavba jako ta-
ková příliš složitá nebyla,“ vzpomíná Ing. Tůma. „Jediným
úskalím byl objem prací. V jednom termínu jsme museli
najednou dokončit 360 bytů, a to za pouhých 18 měsíců.
Díky maximálnímu úsilí celého realizačního týmu a dobré
spolupráci s investorem se nám však dílo podařilo dokon-
čit včas. Za odvedenou práci proto všem děkuji.“
Nedaleko konečné pražského metra na Zličíně tak no-
vě vzniklo celkem 360 bytů ve čtyřech domech, přičemž
ty větší (dům I ve tvaru písmene L a dům J ve tvaru písme-
ne V) zahrnují každý 134 bytových jednotek. Ve dvou pod-
zemních podlažích mají k dispozici dostatek garážových
stání, v sedmi nadzemních podlažích pak byty s různou
dispozicí od 1+kk až po mezonety. V dalších dvou menších
domech, K a L, se nachází celkem 45, resp. 48 bytů včetně
parkovacích míst. Dům K má na rozdíl od všech ostatních
domů jen jedno podzemní podlaží. V úrovni suterénů jsou
pak všechny čtyři objekty vzájemně propojené a podzem-
ní půdorys celé stavby tím získává tvar písmene U.
Stavba probíhala podle harmonogramu a všechny
domy předala divize 6 investorovi – společnosti Central
Group – ve stanoveném termínu. „Deset dní po předání
proběhlo úspěšně i místní šetření. Dnes za účasti inves-
tora předáváme byty klientům a tento proces bude trvat
asi ještě další dva až tři měsíce,“ popisuje Ing. Tůma.
Předáním bytů z druhé etapy výstavby Metropole Zli-
čín investorovi završil Metrostav již čtvrtou zakázku pro
společnost Central Group. Ta letos hodlá zahájit stavbu
dalších čtyř bytových domů, přičemž objekt M s 82 byty
by se měl začít stavět již v únoru. A pokud současný pro-
dej bytů výrazně nepoleví, koncem roku je v plánu také
stavba dalšího komplexu domů s označením N, O a P,
v němž bude na 250 nových bytových jednotek. O tom,
zda se bude Metrostav podílet i na jejich stavbě, vždy roz-
hodne výběrové řízení. Výsledek toho prvního – na dům
M – by měl být znám již ve druhé polovině ledna.
M a r t i n a V a m p u l o v á , f o t o J o s e f H u s á k
dokončení ze str. 1
Podle přání veřejnosti ponese most u Litoměřic jméno
stíhače Františka Chábery, který ve druhé světové válce
bojoval na západní i na východní frontě. Jeho osobnost
připomněl při slavnostním otevření i plukovník Bedřich
Opočenský a Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje.
Spolu s nimi a dalšími významnými hosty pásku na mos-
tě přestřihl i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát
(foto č. 1 vpravo). Na slavnosti byl také ředitel divize 4
Ing. Josef Neuwirth a jeho kolegové, kteří práce řídili.
Nový, 600 m dlouhý most generála Chábery je sed-
mipolový. Na jeho hlubinném založení se podílela i naše
divize 7, která vybudovala štětovnicové jímky pro základy
pilířů na břehu Labe i na jeho písečném ostrově. Vodorov-
nou nosnou konstrukci v pořadí druhého litoměřického
mostu vytvořila dodatečně předpjatá komorová kon-
strukce stavěná letmou betonáží, stavba monolitických
předpolí (foto č. 2) probíhala na pevné skruži.
Součástí předposlední etapy výstavby části komu-
nikace II/247 – přivaděče k průmyslové zóně Prosmyky
– bylo kromě mostu generála Chábery i 165 m dlouhé
převedení silnice přes záplavové území Labe. Až stavbaři
dokončí poslední úsek přivaděče – okružní křižovatku
v Litoměřicích, pocítí zlepšení dopravní situace i celý
Ústecký kraj, protože jeho větší komunikační dostupnost
přispěje k místnímu průmyslovému rozvoji.
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Metropole Zličín roste podle abecedy
Na Nový rok po novém mostě přes Labe
Sportovně-obytné centrum atypického vzhledu
Čistší voda v Labi a menší nebezpečí povodní
Díky příspěvkům z EU se naše životní prostředí zlep-
šuje. I odpadní vody z pardubického regionu už splňují
požadované limity znečištění a místní obyvatelé se
navíc nemusejí tolik bát povodní. Po 26 měsících práce
zde totiž skončil projekt Labe – Loučná, největší zdejší
investiční akce, na níž v čele s naší divizí 9 pracovalo
sdružení firem Metrostav, VCES a Chládek a Tintěra.
Náročná akce byla složena z více než 20 staveb, které
si jednotliví členové dodavatelského sdružení rozdělili
v poměru podle svého zastoupení. Od října 2007 při nich
kolem Pardubic postupně vystavěli kanalizační síť o cel-
kové délce téměř 47 km, na kterou napojili 6180 nových
ekvivalentních obyvatel (EO). Pomocí intenzifikace zvýšili
kapacitu čistíren odpadních vod o 6350 EO, rekonstrukce
stávajících stok se dotkla více než 3500 dalších. Osm sta-
veb, včetně přečerpávací stanice na Spojilském odpadu,
o níž jsme psali před 8 měsíci, přispělo k regulaci přívalo-
vých vod, a tím doplnilo místní protipovodňová opatření.
Naše divize 9 kromě výstavby jiných kanalizačních
staveb zmodernizovala a zvýšila kapacitu čistíren odpad-
ních vod v Holicích a v Opatovicích nad Labem. Protože
o opatovické čistírně jsme už psali, v dnešním čísle novin
se budeme věnovat ČOV v Holicích (fota), která byla včet-
ně zkušebního provozu dokončena v září 2009.
„Modernizace čistírny probíhala za plného provozu
bez odstávek, a to při plnění předepsaných odtokových
limitů,“ popsal stavbu vedoucí projektu Ing. Petr Kosto-
mlatský. „Technicky nevyhovující nadzemní linky jsme
demontovali a zrekonstruovali některá stávající zařízení,
třeba dmychadla. Nově jsme postavili biologickou linku
s oběhovou aktivací a denitrifikační částí a dvě dosazovací
nádrže. Technologické zařízení jsme doplnili o odstřediv-
ku pro odvodnění kalu a o jeho hygienizaci.“
„Vzhledem k tomu, že se jednalo o celkem 21 samo-
statných staveb, bylo uzavření akce po stránce technické
i dokladové daleko náročnější, než jsme byli zvyklí. A to
jsme předtím rekonstruovali historický dům U Zlatého
anděla v centru Prahy...“ vzpomíná Ing. Kostomlatský.
Tým divize 9 při projektu poprvé pracoval s obchod-
ními podmínkami FIDIC. „Kromě nich byla pro mě velmi
zajímavá i výstavba kanalizace v Polabinách, kterou jsme
pod komunikací se zachovaným provozem prováděli raž-
bou s pomocí nemechanizovaného štítu kombinovanou
s protlakem,“ uzavřel vzpomínky Ing. Kostomlatský.
Obyvatelé tří nových domů v Záběhlicích, jejichž stav-
bu nedávno dokončil tým Tomáše Pýchy z divize 1,
budou moci ze svých bytů sestoupit jen o pár pater
níž a protáhnout si tělo ve Sport Relax Centru. Bydlení
v novém komplexu nedaleko dvou fotbalových hřišť je
totiž určeno zejména milovníkům pohybu.
Nový areál v Praze 10 vypadá i ve skutečnosti přesně
jako na vizualizacích – nad přízemní protáhlou obdélníko-
vou podnoží s fitness centrem, která pod sebou ukrývá
patro podzemních garáží (foto č. 1), „kotví“ na sloupech
tři nevelké bytové domy. Mají lichoběžníkový půdorys
a obě kratší čela zešikmená, takže vypadají jako pohodlné
široké pramice (foto č. 2) vytažené na břeh. Od dřevěných
lodí je však odlišuje vnější obklad z měděných šablon
ve třech barvách, které ještě dál prohloubí oxidace. „Ša-
blony jsme museli přesně zařezávat podle kladečského
výkresu a musely mít různé délky, abychom udrželi pře-
depsaný spárořez. Řešení všech detailů a zejména styků
různých materiálů nebylo vzhledem k prostorově proměn-
livému tvaru domů vůbec jednoduché,“ vysvětluje vedoucí
projektu Tomáš Pýcha. Stavbyvedoucí Ing. Martin Trnka
dodává: „Požadavky architektů jsme splnili, i když byly
náročné. Třeba letokruhy dřeva na dýhování otevíravých
křídel dveří musely pohledově plynule přecházet také
na zárubně. Prakticky každé dveře tak byly originál a mu-
seli jsme je samostatně řešit s firmou, která je dodávala,
i s architekty. Obecně lze říct, že jsme pracovali s nad-
standardními materiály, mezi které patřily třeba exotická
jatoba na téměř všech dřevěných konstrukcích nebo pís-
kované sklo posuvných dveří či vnitřní nerezové obklady.
O pracnosti detailů svědčí i to, že jsme v každé koupelně
měli přesně daný spárořez pro obklady i dlažbu.“
Stavba Sport Relax Centra v Záběhlicích znamenala
více než rok zajímavé práce. Divize 1 při ní spolupracovala
i s dalšími výrobními jednotkami naší společnosti, třeba
s divizí 7, která realizovala výkopové práce, a s divizí 6,
jež provedla všechny zdejší železobetonové konstrukce.
Společně vytvořily designově netradiční sportovně-by-
tový objekt, přesně odpovídající náročnému návrhu jeho
tvůrců z Architektonického ateliéru KAAMA.
21
1 2
Vylodění stavebních strojů u Českých Kopist
I když je známo, že divize 6 umí vodní díla stavět
výborně, obvykle je nezačíná vyloděním. Začátkem
letošního ledna se však její pracovníci a zemní stroje
na staveniště malé vodní elektrárny (MVE) na pravém
břehu Labe u jezu České Kopisty nemohli dostat jinak.
„Do konce ledna by nám investor měl zajistit běžný
příjezd na staveniště i pro těžkou techniku,“ vysvětluje
vedoucí projektu Ing. Jiří Škranc z divize 6, která stavební
část MVE provede ve sdružení s firmou Zakládání staveb,
a v popisu pokračuje: „Protože však máme na dokončení
zakázky jen 24 měsíců, chtěli jsme začít co nejdřív. Stroje
pro sejmutí ornice, zbourání starých konstrukcí v řece,
přípravné zemní práce pro výstavbu podzemních stěn,
prohrábky a čištění koryta řeky a beranění štětových
stěn z vody můžeme na stavbu dopravit i lodí, a tak jsme
neváhali. Situaci nám trochu zkomplikovalo zamrznutí
mělnického přístavu, ale na Tři krále dopoledne jsme
vylodili první buldozer a dumpr (foto) a hned jsme začali
pracovat. Předpokládáme, že betonové konstrukce MVE
provedou pracovníci našeho střediska ŽBK, o zemní práce
se uchází také divize 7 Metrostavu.“
V těsné blízkosti třípolového pohyblivého klapkového
jezu tak i díky Metrostavu vznikne do ledna 2012 malá
bezobslužná vodní elektrárna, která po technologickém
vystrojení s pomocí dvou třílopatkových Kaplanových
turbín využije až třímetrový hydrostatický spád Labe
a dosáhne předpokládaného výkonu 5200 kW.
Nadzemní část MVE Litoměřice je přitom navržena
tak, aby sice vyjádřila funkci stavby, ale vzhledově neru-
šila okolí. Ochranu vodních živočichů zajistí elektronické
plašiče ryb umístěné nad vtokovým prahem, které třeba
dlouhé úhoře navedou na štěrbinový přechod umístěný
vedle elektrárny. Ekologický přínos díla je proto pro další
rozvoj povodí Labe nepopiratelný. O dalším postupu prací
na této zajímavé zakázce budeme informovat v násled-
ných číslech čtrnáctideníku Metrostav.
Lenka Svobodová, foto Jiří Škranc
Metrostav_1_10.indd 3 1/13/10 5:33:19 PM