strana 2
„Čas neexistuje.
PTÁME SE
Čas?! Čas jako takový. Jak to, jako takový? ,Die zeit an
sich’… Už jste viděl někde čas, na moři jste viděl čas
nebo v lese jste potkal čas? Nebo někdo zazvonil a vešel čas? Čas existuje jenom v lidské představě. Čas
si vymysleli lidi, aby věděli, odkdy dokdy a co za to.“
Úryvek klaunské předscény Jana Wericha a Miroslava
Horníčka ze hry Balada z hadrů napovídá, že hodiny by
rozhodně neměly chybět na žádném pracovišti. Do sídla
Metrostavu jich designéři ze studia Side2 navrhli celou
řadu. Kromě toho, že s průměrem přes jeden metr tikají
odkdy dokdy, některé z nich odpovídají i na otázku kde?
V Centru vzdělávání Skupiny Metrostav třeba barva
číselníku odkazuje na mateřskou společnost koncernu
(foto č. 1). Jiné hodiny zase prozrazují divizi, nad jejíž
recepcí visí (foto č. 2, 3 a 4). Jen ve věži A, kde sídlí útvary centrály, je časomíra anonymní (foto č. 5 a 6). Možná
proto, aby naznačila, že měří všem stejně, i když – jak řekl
William Shakespeare – ubíhá různě, podle toho s kým.
Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
1
Rekonstrukce Petrinu se divizi 1 povedla
1
2
3
Památkově chráněná budova Petrinu v Bruntále, postavená v letech 1924–1926 podle návrhu Ing. Adolfa
Müllera pro chlapecký seminář, se musela během
posledního školního roku přeměnit v moderní centrum vzdělávání, kultury a volného času. Vedle více
než dvou stovek žáků základní školy se v ní proto až
do konce října 2014 pohybovali i stavbaři z divize 1
Metrostavu, aby provedli její nezbytnou rekonstrukci.
Budovu čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím
dlouhá léta podmáčela podzemní voda, která při vydatných deštích dokonce zaplavovala suterén. Stavbaři proto
zvenku odkopali celý obvod objektu, položili drenážní
potrubí a soklové zdivo doplnili svislými provětrávanými
mezerami. „Navíc bylo nutné zainjektovat všechny obvodové stěny a provést sanační omítky,“ vzpomíná vedoucí
projektu Ing. Michal Osička ze severomoravského regionu
Metrostavu. Voda však do suterénu prosakovala i po dokončení těchto opatření a komplikovala další práce. Pracovníci divize 1 proto museli provést drenáže i v interiéru
a zřídit v něm několik záchytných jímek. Dnes už díky nim
funguje v dříve často zaplavovaných prostorách středisko
pro trávení volného času.
Také některé nosné stěny a klenby bylo zapotřebí
sanovat a staticky zajistit. „Naši předchůdci totiž do nich
při přestavbách neodborně zasahovali a hrozilo riziko, že
se mohou zřítit,“ konstatuje Ing. Osička.
Na průběh rekonstrukce samozřejmě dohlíželi i památkáři. Dosáhnout s nimi alespoň částečného kompromisu při výběru návrhů a vzorků zabralo týmu Ing. Osičky
opravdu hodně času. Třeba před výrobou 290 nových
oken, která musela na jednu stranu splňovat současné
moderní technické požadavky a na druhou měla zachovat
co nejvěrněji jejich historickou podobu. Dalších 230 dvojitých oken bylo navíc zapotřebí repasovat.
Vnější omítky i štukatérské prvky, které neměly dostatečnou soudržnost, museli stavbaři oklepat a udělat
nově tak, aby vypadaly stejně jako původní. Použili k tomu armované omítkové materiály s finálním silikátovým
nátěrem. „Celkem jsme na fasádě provedli přes 6000 m²
nových vnějších omítek a přes 600 m2 štukatérských prvků,“ upřesňuje vedoucí projektu. Dnes už je rekonstrukce
Petrinu dokončena s výjimkou vnějších sanačních omítek
soklu (foto č. 1). Práce na něm byly kvůli nadměrné vlhkosti zastaveny a měly by být dokončeny na jaře.
Stavbaři se v průběhu rekonstrukce, která probíhala
za plného provozu základní školy, jež v budově sídlí, vypořádali se všemi komplikacemi i obtížnými podmínkami
na jedničku. Rekonstrukci Petrinu je možné zařadit mezi
jednu z nejdůležitějších staveb ve městě, a proto byla spojena s velkým zájmem a očekáváním veřejnosti. Ohlasy
místních obyvatel jsou po jejím dokončení veskrze pozitivní. „Oceňují zejména prostory nové městské knihovny
a školní auly (foto č. 2), které jsou velice reprezentativní.
Poskytnou velmi příjemné prostředí pro konání rozličných společenských událostí,“ uzavírá Ing. Osička.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
Tradiční oslavy svátku svaté Barbory
4
5
6
Metrostav_01_2015.indd 2
V katolicky orientovaných zemích uctívají nejen ti, kdo
pracují pod zemí, 4. prosince svátek svaté Barbory –
patronky horníků a tunelářů. Slavnosti, které původně
měly za úkol vyprosit si její celoroční ochranu, se třeba
v Rakousku či v Německu konají pravidelně už od začátku 19. století. Také vloni zde v tento den proběhly ve
významných kostelech mše na její počest a snad u každého tunelového portálu, kde je osazena soška sv.
Barbory, se objevily květy a zapálené svíce. Několika
takových akcí se zúčastnili i naši zahraniční kolegové
ze společnosti BeMo Tunnelling (BeMo).
Oslavy sv. Barbory proběhly 4. prosince třeba u hornorakouské obce Sankt Pankraz, kde byly spojeny s oficiálním zahájením stavby dalších dvou tubusů, které
umožní převést provoz v tunelovém řetězci Klaus na
dálnici A9 z polovičního profilu na plný. Na ražbách obou
východních trub tunelů Spering (2894 m) a Falkenstein
(752 m) pomocí metody NRTM se ve sdružení s 50procentním podílem účastní i pracovníci firmy BeMo. Jejich
dílo má být uvedeno do provozu v září roku 2017. Staré
tunely potom projdou rekonstrukcí a celý 7,6 km dlouhý
úsek řetězce Klaus s 6,3 km tunelů a 700 m mostů bude
v plném profilu zprovozněn koncem roku 2018.
V Karlsruhe, kde společnost BeMo odpovídá za výstavbu městského kolejového tunelu pro podzemní trasu
tramvajové tratě, tzv. lehkého metra, se na počest sv. Barbory konala ekumenická mše v kostele sv. Bernharda
(foto), který stojí u Durlacherské brány v bezprostřední
blízkosti zařízení staveniště. Kromě velkého počtu našich
kolegů se jí zúčastnila i významná německá politička Gerlinde Hämmerle, patronka tunelu, která svou přítomností
zdůraznila význam tohoto městského megaprojektu.
Svatá Barbora byla vloni vlídná a razičům v Karlsruhe
umožnila strávit vánoční i novoroční svátky v klidu domova. Od 18. listopadu, kdy s pomocí plnoprofilového
bentonitového štítu Giulia zahájili práci, totiž do 23. prosince 2014 dokončili ražbu celého 382 m dlouhého úseku
mezi stanicemi metra Durlacher Tor a Kronenplatz. Vzhledem k tomu, v jak složitých geologických podmínkách
v centru města pracovali, odvedli velice pěkný výkon.
Giulia poté přezimovala ve stanici Kronenplatz a 7. ledna
letošního roku vyrazila na další úsek své trasy.
Všem, kdo se účastní tunelářských projektů Skupiny
Metrostav, přejeme pod patronací svaté Barbory úspěšný
rok 2015 bez nehod a mimořádných událostí!
C l e m e n s L a n t s c h n e r, R o b e r t D o s t á l, f o t o B e M o
V lednu uplynul rok od přesídlení firmy do objektu Palmovka Park II. Splnila centralizace očekávání?
Ano, umožnila zlepšit komunikaci uvnitř společnosti
– máme k sobě blíž a můžeme rychleji spolupracovat.
Přispěla i ke snížení režijních nákladů, protože jsou dnes
spojené jen s jedním objektem. Prodej budov, kde dřív
divize Metrostavu působily, navíc z významné části pokryl investici do vybudování společného sídla. Za aktivní
přístup ke stěhování bych chtěl kolegům poděkovat. Celá
společnost se díky tomu přemístila v relativně krátkém
čase, aniž by to mělo negativní vliv na její fungování.
Nastal čas bilancování. Jaký byl podle vás rok 2014?
Myslím, že by se měl hodnotit z úhlu pohledu, jak se dařilo
oboru i celé ekonomice. A tady je zapotřebí připomenout,
že ačkoli se v roce 2014 prudký propad stavebnictví
zpomalil, přesto bylo stále zatíženo recesí a z velké míry
paralyzováno stavem českých zákonů a jejich výklady,
které jsou v mnoha ohledech přísnější než směrnice EU.
Pracovali jsme prostě v prostředí, které nám, našemu
oboru ani ekonomice nepřálo, a proto se Metrostavu nepodařilo zcela splnit plánované úkoly. Ne však dramaticky.
Co bude hlavním úkolem společnosti v roce 2015?
Rok 2015 by mohl být nejen pro náš obor zlomový – veřejní investoři se budou snažit dočerpat peníze z fondů EU
z minulého plánovacího období. Zároveň budou navrhovat
projekty pro novou finanční etapu. Pokud se potvrdí stabilizace ekonomiky a její mírný růst, očekávám, že porostou
i privátní investice. Avšak vzhledem k tomu, že příprava
velkých infrastrukturních zakázek je u nás výrazně zanedbaná, musí se Metrostav stále zaměřovat na segmenty
trhu a regiony, kde dosud nepůsobil, a na zahraničí. Rok
2015 tak nebude lehčí než ten minulý. Musíme se v něm
vyvarovat chyb ve všech činnostech – v obchodě, výrobě
i ekonomice. Obchod bude klíčovou oblastí, protože až
dosud jsme se přes krizová léta přenášeli díky dobrému
zásobníku práce z období před nástupem recese. Teď už
ale nastal okamžik, kdy jej musíme začít doplňovat rychleji, než se nám to dařilo v minulosti. Zároveň je třeba
podporovat zejména vlastní dělnické kapacity. Pokud by
se potvrdily optimistické předpoklady a stavebnictví by
začalo růst, dá se předpokládat, že jich na trhu bude nedostatek a začnou nabývat na ceně. Co se týče ekonomiky,
stále musíme přemýšlet, kde ušetřit další režijní náklady.
Zmínil jste zahraničí. Jak se tam Metrostavu daří?
Obecně považuji za úspěch, že naše zahraniční stavby
běží skoro bezproblémově a s kladným hospodářským
výsledkem. V zásobníku práce nám tak z části nahrazují
výpadky velkých staveb v ČR a můžeme při nich uplatnit
dělnické a technické kapacity i vlastní strojní vybavení.
Dosažené výkony jsou tam již významné. Na trzích mimo
ČR a SR budou za rok 2014 za Metrostav tvořit přibližně
4 mld. korun a v konsolidaci za celou Skupinu z očekávaných celkových 28 mld. budou asi 9 mld. V rámci Evropy
se připravujeme na několik soutěží na výstavbu metra či
velkých dopravních projektů. Jen naše pozice na Slovensku zatím není taková, jakou bych očekával, a musí se
zlepšit. Pro zahraniční zakázky také musíme připravovat
více techniků a přijímat i jazykově vybavené absolventy.
Jako pozitivní impulz pro tuto oblast vnímám vytvoření
útvaru zahraničního podnikání, který z úseku prezidenta
koordinuje činnosti všech firem Skupiny Metrostav.
Co očekáváte od budoucnosti?
Metrostav vždycky uměl zareagovat na změny, které se
na trhu objevily, a proto věřím, že máme natolik kvalifikovaný, schopný a flexibilní personál, že se vypořádáme
i se stavem legislativy a stavebnictví, který v současné
době v Česku panuje. Budeme ale muset posílit právnické znalosti a pracovníky více vzdělávat v naší současné
legislativě i pravidlech EU. Může totiž nastat doba, že se
bez právníků nepostaví ani dopravní značka. Co nás ale
nezabije, to nás posílí. Proto věřím, že situaci zvládneme.
Musíme hledat pozitivní motivaci a myšlení, nepodléhat
negativním náladám i okolnostem a místo řešení minulosti víc hledat strategii, cesty a východiska pro budoucnost.
14.01.15 13:41