strana 2

„Čas neexistuje.

PTÁME SE

Čas?! Čas jako takový. Jak to, jako takový? ,Die zeit an

sich’… Už jste viděl někde čas, na moři jste viděl čas

nebo v lese jste potkal čas? Nebo někdo zazvonil a vešel čas? Čas existuje jenom v lidské představě. Čas

si vymysleli lidi, aby věděli, odkdy dokdy a co za to.“

Úryvek klaunské předscény Jana Wericha a Miroslava

Horníčka ze hry Balada z hadrů napovídá, že hodiny by

rozhodně neměly chybět na žádném pracovišti. Do sídla

Metrostavu jich designéři ze studia Side2 navrhli celou

řadu. Kromě toho, že s průměrem přes jeden metr tikají

odkdy dokdy, některé z nich odpovídají i na otázku kde?

V Centru vzdělávání Skupiny Metrostav třeba barva

číselníku odkazuje na mateřskou společnost koncernu

(foto č. 1). Jiné hodiny zase prozrazují divizi, nad jejíž

recepcí visí (foto č. 2, 3 a 4). Jen ve věži A, kde sídlí útvary centrály, je časomíra anonymní (foto č. 5 a 6). Možná

proto, aby naznačila, že měří všem stejně, i když – jak řekl

William Shakespeare – ubíhá různě, podle toho s kým.

Ing. Pavla Piláta,

generálního ředitele Metrostavu

1

Rekonstrukce Petrinu se divizi 1 povedla

1

2

3

Památkově chráněná budova Petrinu v Bruntále, postavená v letech 1924–1926 podle návrhu Ing. Adolfa

Müllera pro chlapecký seminář, se musela během

posledního školního roku přeměnit v moderní centrum vzdělávání, kultury a volného času. Vedle více

než dvou stovek žáků základní školy se v ní proto až

do konce října 2014 pohybovali i stavbaři z divize 1

Metrostavu, aby provedli její nezbytnou rekonstrukci.

Budovu čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím

dlouhá léta podmáčela podzemní voda, která při vydatných deštích dokonce zaplavovala suterén. Stavbaři proto

zvenku odkopali celý obvod objektu, položili drenážní

potrubí a soklové zdivo doplnili svislými provětrávanými

mezerami. „Navíc bylo nutné zainjektovat všechny obvodové stěny a provést sanační omítky,“ vzpomíná vedoucí

projektu Ing. Michal Osička ze severomoravského regionu

Metrostavu. Voda však do suterénu prosakovala i po dokončení těchto opatření a komplikovala další práce. Pracovníci divize 1 proto museli provést drenáže i v interiéru

a zřídit v něm několik záchytných jímek. Dnes už díky nim

funguje v dříve často zaplavovaných prostorách středisko

pro trávení volného času.

Také některé nosné stěny a klenby bylo zapotřebí

sanovat a staticky zajistit. „Naši předchůdci totiž do nich

při přestavbách neodborně zasahovali a hrozilo riziko, že

se mohou zřítit,“ konstatuje Ing. Osička.

Na průběh rekonstrukce samozřejmě dohlíželi i památkáři. Dosáhnout s nimi alespoň částečného kompromisu při výběru návrhů a vzorků zabralo týmu Ing. Osičky

opravdu hodně času. Třeba před výrobou 290 nových

oken, která musela na jednu stranu splňovat současné

moderní technické požadavky a na druhou měla zachovat

co nejvěrněji jejich historickou podobu. Dalších 230 dvojitých oken bylo navíc zapotřebí repasovat.

Vnější omítky i štukatérské prvky, které neměly dostatečnou soudržnost, museli stavbaři oklepat a udělat

nově tak, aby vypadaly stejně jako původní. Použili k tomu armované omítkové materiály s finálním silikátovým

nátěrem. „Celkem jsme na fasádě provedli přes 6000 m²

nových vnějších omítek a přes 600 m2 štukatérských prvků,“ upřesňuje vedoucí projektu. Dnes už je rekonstrukce

Petrinu dokončena s výjimkou vnějších sanačních omítek

soklu (foto č. 1). Práce na něm byly kvůli nadměrné vlhkosti zastaveny a měly by být dokončeny na jaře.

Stavbaři se v průběhu rekonstrukce, která probíhala

za plného provozu základní školy, jež v budově sídlí, vypořádali se všemi komplikacemi i obtížnými podmínkami

na jedničku. Rekonstrukci Petrinu je možné zařadit mezi

jednu z nejdůležitějších staveb ve městě, a proto byla spojena s velkým zájmem a očekáváním veřejnosti. Ohlasy

místních obyvatel jsou po jejím dokončení veskrze pozitivní. „Oceňují zejména prostory nové městské knihovny

a školní auly (foto č. 2), které jsou velice reprezentativní.

Poskytnou velmi příjemné prostředí pro konání rozličných společenských událostí,“ uzavírá Ing. Osička.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Tradiční oslavy svátku svaté Barbory

4

5

6

Metrostav_01_2015.indd 2

V katolicky orientovaných zemích uctívají nejen ti, kdo

pracují pod zemí, 4. prosince svátek svaté Barbory –

patronky horníků a tunelářů. Slavnosti, které původně

měly za úkol vyprosit si její celoroční ochranu, se třeba

v Rakousku či v Německu konají pravidelně už od začátku 19. století. Také vloni zde v tento den proběhly ve

významných kostelech mše na její počest a snad u každého tunelového portálu, kde je osazena soška sv.

Barbory, se objevily květy a zapálené svíce. Několika

takových akcí se zúčastnili i naši zahraniční kolegové

ze společnosti BeMo Tunnelling (BeMo).

Oslavy sv. Barbory proběhly 4. prosince třeba u hornorakouské obce Sankt Pankraz, kde byly spojeny s oficiálním zahájením stavby dalších dvou tubusů, které

umožní převést provoz v tunelovém řetězci Klaus na

dálnici A9 z polovičního profilu na plný. Na ražbách obou

východních trub tunelů Spering (2894 m) a Falkenstein

(752 m) pomocí metody NRTM se ve sdružení s 50procentním podílem účastní i pracovníci firmy BeMo. Jejich

dílo má být uvedeno do provozu v září roku 2017. Staré

tunely potom projdou rekonstrukcí a celý 7,6 km dlouhý

úsek řetězce Klaus s 6,3 km tunelů a 700 m mostů bude

v plném profilu zprovozněn koncem roku 2018.

V Karlsruhe, kde společnost BeMo odpovídá za výstavbu městského kolejového tunelu pro podzemní trasu

tramvajové tratě, tzv. lehkého metra, se na počest sv. Barbory konala ekumenická mše v kostele sv. Bernharda

(foto), který stojí u Durlacherské brány v bezprostřední

blízkosti zařízení staveniště. Kromě velkého počtu našich

kolegů se jí zúčastnila i významná německá politička Gerlinde Hämmerle, patronka tunelu, která svou přítomností

zdůraznila význam tohoto městského megaprojektu.

Svatá Barbora byla vloni vlídná a razičům v Karlsruhe

umožnila strávit vánoční i novoroční svátky v klidu domova. Od 18. listopadu, kdy s pomocí plnoprofilového

bentonitového štítu Giulia zahájili práci, totiž do 23. prosince 2014 dokončili ražbu celého 382 m dlouhého úseku

mezi stanicemi metra Durlacher Tor a Kronenplatz. Vzhledem k tomu, v jak složitých geologických podmínkách

v centru města pracovali, odvedli velice pěkný výkon.

Giulia poté přezimovala ve stanici Kronenplatz a 7. ledna

letošního roku vyrazila na další úsek své trasy.

Všem, kdo se účastní tunelářských projektů Skupiny

Metrostav, přejeme pod patronací svaté Barbory úspěšný

rok 2015 bez nehod a mimořádných událostí!

C l e m e n s L a n t s c h n e r, R o b e r t D o s t á l, f o t o B e M o

V lednu uplynul rok od přesídlení firmy do objektu Palmovka Park II. Splnila centralizace očekávání?

Ano, umožnila zlepšit komunikaci uvnitř společnosti

– máme k sobě blíž a můžeme rychleji spolupracovat.

Přispěla i ke snížení režijních nákladů, protože jsou dnes

spojené jen s jedním objektem. Prodej budov, kde dřív

divize Metrostavu působily, navíc z významné části pokryl investici do vybudování společného sídla. Za aktivní

přístup ke stěhování bych chtěl kolegům poděkovat. Celá

společnost se díky tomu přemístila v relativně krátkém

čase, aniž by to mělo negativní vliv na její fungování.

Nastal čas bilancování. Jaký byl podle vás rok 2014?

Myslím, že by se měl hodnotit z úhlu pohledu, jak se dařilo

oboru i celé ekonomice. A tady je zapotřebí připomenout,

že ačkoli se v roce 2014 prudký propad stavebnictví

zpomalil, přesto bylo stále zatíženo recesí a z velké míry

paralyzováno stavem českých zákonů a jejich výklady,

které jsou v mnoha ohledech přísnější než směrnice EU.

Pracovali jsme prostě v prostředí, které nám, našemu

oboru ani ekonomice nepřálo, a proto se Metrostavu nepodařilo zcela splnit plánované úkoly. Ne však dramaticky.

Co bude hlavním úkolem společnosti v roce 2015?

Rok 2015 by mohl být nejen pro náš obor zlomový – veřejní investoři se budou snažit dočerpat peníze z fondů EU

z minulého plánovacího období. Zároveň budou navrhovat

projekty pro novou finanční etapu. Pokud se potvrdí stabilizace ekonomiky a její mírný růst, očekávám, že porostou

i privátní investice. Avšak vzhledem k tomu, že příprava

velkých infrastrukturních zakázek je u nás výrazně zanedbaná, musí se Metrostav stále zaměřovat na segmenty

trhu a regiony, kde dosud nepůsobil, a na zahraničí. Rok

2015 tak nebude lehčí než ten minulý. Musíme se v něm

vyvarovat chyb ve všech činnostech – v obchodě, výrobě

i ekonomice. Obchod bude klíčovou oblastí, protože až

dosud jsme se přes krizová léta přenášeli díky dobrému

zásobníku práce z období před nástupem recese. Teď už

ale nastal okamžik, kdy jej musíme začít doplňovat rychleji, než se nám to dařilo v minulosti. Zároveň je třeba

podporovat zejména vlastní dělnické kapacity. Pokud by

se potvrdily optimistické předpoklady a stavebnictví by

začalo růst, dá se předpokládat, že jich na trhu bude nedostatek a začnou nabývat na ceně. Co se týče ekonomiky,

stále musíme přemýšlet, kde ušetřit další režijní náklady.

Zmínil jste zahraničí. Jak se tam Metrostavu daří?

Obecně považuji za úspěch, že naše zahraniční stavby

běží skoro bezproblémově a s kladným hospodářským

výsledkem. V zásobníku práce nám tak z části nahrazují

výpadky velkých staveb v ČR a můžeme při nich uplatnit

dělnické a technické kapacity i vlastní strojní vybavení.

Dosažené výkony jsou tam již významné. Na trzích mimo

ČR a SR budou za rok 2014 za Metrostav tvořit přibližně

4 mld. korun a v konsolidaci za celou Skupinu z očekávaných celkových 28 mld. budou asi 9 mld. V rámci Evropy

se připravujeme na několik soutěží na výstavbu metra či

velkých dopravních projektů. Jen naše pozice na Slovensku zatím není taková, jakou bych očekával, a musí se

zlepšit. Pro zahraniční zakázky také musíme připravovat

více techniků a přijímat i jazykově vybavené absolventy.

Jako pozitivní impulz pro tuto oblast vnímám vytvoření

útvaru zahraničního podnikání, který z úseku prezidenta

koordinuje činnosti všech firem Skupiny Metrostav.

Co očekáváte od budoucnosti?

Metrostav vždycky uměl zareagovat na změny, které se

na trhu objevily, a proto věřím, že máme natolik kvalifikovaný, schopný a flexibilní personál, že se vypořádáme

i se stavem legislativy a stavebnictví, který v současné

době v Česku panuje. Budeme ale muset posílit právnické znalosti a pracovníky více vzdělávat v naší současné

legislativě i pravidlech EU. Může totiž nastat doba, že se

bez právníků nepostaví ani dopravní značka. Co nás ale

nezabije, to nás posílí. Proto věřím, že situaci zvládneme.

Musíme hledat pozitivní motivaci a myšlení, nepodléhat

negativním náladám i okolnostem a místo řešení minulosti víc hledat strategii, cesty a východiska pro budoucnost.

14.01.15 13:41