strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Olomoucká stavba pro dvojnásobnou pohodu

POHODA = Podpora samostatnosti + Ošetření nemocných + Humanita péče + Odbornost personálu + Dostupnost služeb + Aktivizace obyvatel = nabídka domova seniorů v olomoucké čtvrti Chválkovice. K tomu,

aby jeho zaměstnanci mohli lépe plnit vše, co klientům

v názvu slibují, pomohl nedávno tým Ing. Pavla Brožka

z jihomoravského regionu divize 1, když dokončil přestavbu hlavní budovy místního komplexu (foto č. 1).

1

1

Postupy prací na trati diktuje režim přejezdů

Výměna asi 14 km železničního svršku i spodku 132 let

staré jednokolejky, demolice ocelového mostu a výstavba nového, sanace dvou klenbových mostů, rekonstrukce 34 propustků, 24 úrovňových přejezdů,

dvou přechodů a dvou železničních stanic, přestavba

či dostavba nástupišť na šesti zastávkách, přeložky

kabelových sítí i potrubních vedení – to je hrubý výčet

základních úkolů, které v říjnu 2015 začal řešit tým

Ing. Ladislava Šabacha z divize 5.

Kolegové opustili Cheb, kde zmodernizovali úsek železnice na státní hranici, a přestěhovali se na regionální trať

číslo 175 mezi Rokycany a Nezvěstice. Jako lídr ve sdružení s firmami Chládek & Tintěra a EDIKT zde Metrostav

zahájil zakázku, která se protáhne téměř na celý rok.

„Už máme za sebou první, 45denní výluku, při které

jsme v krátkém čase zvládli provést opravdu velký objem

prací. Poradit jsme si přitom museli i se stále se opakujícím se problémem železničních staveb – s opožďovaný-

2

mi dodávkami pražců a kolejnic, které všichni stavbaři

v České republice musí odebírat od jediných certifikovaných dodavatelů,“ říká Ing. Šabach. „Se stavbou souvisí

asi devět vleček, z nichž šest je hodně obsluhovaných

a výstavba je i kvůli zachování jejich provozu rozčleněna

na mnoho stavebních postupů. Dílo nám komplikuje také

příkaz, že při práci nesmíme najednou uzavřít víc než

pouhý jeden přejezd. Abychom při výluce všechno stihli,

museli i zaměstnanci našeho železničního střediska při

výstavbě traťového spodku pracovat na dvě směny. Ještě

že stavíme v polích, kde nikoho nerušíme. O to horší ale

máme přístupy na jednotlivá staveniště, které projekt navíc vůbec neřešil. Práce na místě ale řídí stavbyvedoucí

Jan Kantor a na toho se mohu spolehnout, že si se vším

poradí. Ke konci roku jsme tak úspěšně dokončili tříkilometrový úsek mezi Mirošovem a Příkosicemi (foto č. 1)

a část trati (foto č. 2) do Nezvěstic,“ dodává Ing. Šabach.

Dosavadní traťová rychlost 50 km/hod., kterou mezi

Rokycany a Nezvěsticemi snižovaly na pouhou desítku

přejezdy zabezpečené pouze výstražnými kříži, by se

měla už koncem léta 2016 zvýšit na 70–80 km/hod.

v celém úseku. Zkrátí se tím doba jízdy a stoupne i propustná výkonnost regionální trati, která jinak byla už

koncem 19. století z hlediska směrového vedení navržena

velkoryse. Náhrada zastaralého zabezpečovacího a sdělovacího zařízení novou technologií, umožňující dálkové

řízení provozu, zajistí větší bezpečnost ve vlacích i vozidel

na přejezdech. Bezbariérové úpravy zlepší pohodlí cestujících, o zvýšení kultury dopravy nemluvě. Účel projektu,

hrazeného z dotačních programů EU, bude splněn.

v každém oddělení dnes mají navíc k dispozici také moderní společenskou místnost a dvě kuchyňky.

„Při stavbě jsme používali tradiční postupy i materiály

a v první řadě zde rozhodovala cena. Třeba omítky jsme

proto vyspravovali jen lokálně. Sjednocení těch nových

s původními bylo hodně náročné, stejně jako osazování

zárubní do starých křivých zdí. Často jsme také odkryli

materiály, které se už dnes nepoužívají, jako xylolitové

3

Rekonstruované prostory Domova seniorů POHODA

Chválkovice si ve středu 9. prosince 2015 prohlédl mezi

jinými hosty také hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (foto č. 2 druhý zleva). Při slavnostním otevření uvedl:

„Právě dokončená modernizace výrazně zvyšuje komfort

pobytu v domově a uživatelům umožňuje zachovat si

samostatnost a nezávislost v co nejvyšší možné míře

a po co nejdelší dobu.“

Kapacita nově zrekonstruované budovy se sice snížila

na 78 lůžek, ale každé dva nebo tři pokoje díky ní nově

získaly vlastní sociální zázemí (foto č. 3). Úpravou prošly

i společenské prostory, objekt má bezbariérový přístup

do všech svých částí a doplnil jej evakuační výtah. Klienti

potěry, různé typy odlehčených příček či tepelných izolací,“ popisuje Ing. Brožek. „Získali jsme tak zajímavou

zkušenost z rekonstrukce objektu postaveného v 50. letech minulého století a poprvé jsme přitom pracovali pro

Olomoucký kraj. Naše téměř rok a půl trvající práce proto

bude patřit k užitečným referencím divize 1,“ doplňuje.

Náklady na stavební úpravy přesáhly 50 milionů korun a převážnou část z nich hradil Regionální operační

program Střední Morava, zbytek přispěl Olomoucký kraj.

V nejbližší době se už v areálu POHODA s žádnou výstavbou nebo rekonstrukcí nepočítá, protože je už téměř vše

postaveno či opraveno, a všech 290 obyvatel zmodernizovaného komplexu může zaslouženě odpočívat v pohodě.

Kromě domova POHODA stojí ve Chválkovicích také

jediná dochovaná parní vodárna v ČR. Za sekundu

přečerpala 30 litrů vody a v době svého vzniku,

v roce 1889, dokázala pokrýt spotřebu celé Olomouce.

Setrvačníková kola o průměru více než pět metrů

a hmotnosti asi šest tun patří k jediným, dodnes

existujícím strojům z pražské Rustonky, navíc

umístěným v původním prostředí. Parní vodárna,

kulturní a technická památka České republiky, byla

v provozu až do roku 1960, kdy přešla na elektřinu.

2

je počet firem, které v lednu 2016 tvoří Skupinu Metrostav. Její

řídící osobou je akciová společnost Metrostav, mezi řízené osoby

patří 17 jejích dceřiných firem, ostatní jsou takzvané vnučky.

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

Rok 2016 z pohledu výrobních náměstků divizí

Stavbaři raději projekty zahajují, než končí, protože

pro jejich budoucnost je stěžejní naplnění zásobníku

práce. Pohled výrobních náměstků divizí do roku 2016

vytváří obrázek nejen o nadcházející činnosti Metrostavu, ale i o možnostech českého stavebního trhu.

Za divizi 1 uvádí Ing. Martin Sirotek: „Naší nejzajímavější zakázkou roku 2016 bude zřejmě výstavba karosárny pro automobilku Volkswagen v Bratislavě. Jedná se

o hrubou stavbu montážní haly pro vozy značky Porsche

Cayenne na celkové ploše zhruba 85 000 m². Její stavbu

bude v termínu od 5. ledna do 30. listopadu 2016 řídit tým

naší brněnské oblasti vedený Ing. Radovanem Jaškem

ve sdružení se slovenskou společností INGSTEEL.

Ing. Michal Pokorný připomíná, že divize 3 letos

ve sdružení dokončí laserové centrum ELI Beamlines

v Dolních Břežanech (foto) a pokračuje v rekonstrukci

ocelové konstrukce haly železniční stanice Praha hlavní

nádraží. Další zakázky soutěží, stejně postupují i pracovníci provozu ocelových konstrukcí divize 3.

Metrostav_01_2016.indd 3

„Divizi 4 čeká výstavba 20km rychlostní komunikace

S-7 Gdaňsk–Elblag, která je aktuálně největší veřejnou

zakázkou v oboru dopravních staveb v Polsku. Významná

je zejména svým rozsahem, technickou náročností, specifickými podmínkami a realizovaným objemem bezmála

devět miliard korun,“ sděluje Ing. Pavel Kout.

Bc. Alexandr Tvrz z divize 5 zmiňuje pokračující ražby

tunelů Ejpovice a projekty ve Skandinávii či na Slovensku.

„V rámci divize 6 můžeme hovořit o dvou zakázkách,

které jsou jistým způsobem výjimečné. Jednak je to komplex Garden Towers s více než 750 byty, které musíme

dokončit najednou a v krátkém termínu, což jsme v takovémto množství jednorázově ještě neřešili. V únoru pak

zahajujeme rekonstrukci autobusového nádraží a souvisejícího obchodního centra v Banské Bystrici. Tato akce

bude náročná z hlediska kapacit i technických parametrů,

kterých musíme dosáhnout,“ představuje Ing. Petr Benda.

Na Slovensku uspěla i divize 8. Podle slov Ing. Pavla

Komsy podepsala smlouvu o dílo se sdružením 13 obcí

středního Slovenska na vybudování kanalizačních sítí

a čistíren odpadních vod v hodnotě 15 833 tisíc eur. Práce

by kolegové měli zahájit už v březnu.

Nejzajímavějším projektem divize 9 zůstává dle názoru

Václava Meisnera rekonstrukce historické budovy Národního muzea, která by měla skončit až v roce 2018. Letos

v ní bude asi nejzásadnější podchycení objektu a realizace

spojovací chodby s novou budovou muzea. Velmi důležitá

bude i výstavba regionálního centra odpadů ve Vintířově

v Karlovarském kraji, a to kvůli prvnímu použití jeho technologií v České republice. Na třetím místě uvádí bytový

objekt Sacre Coeur, který bude v roce 2016 dokončen.

Na počátku Metrostavu bylo metro – a Metron

Během 45leté existence Metrostavu jeho zaměstnanci připravili, řídili i vlastními silami vybudovali mnoho desítek podzemních a stovky nadzemních staveb

všech možných druhů, významů či velikostí. Většinu

z nich představily firemní noviny, jiným byly věnovány celé knihy. Proto se k nim v roce 2016 nechceme vracet, ale jako připomínku minulosti nabídneme

umělecká díla, která sice nevypovídají o technickém

umu našich předchůdců, ale jejich tvorbu doplňují.

Metrostav vznikl v roce 1971 jako firma specializovaná na výstavbu pražského metra. Od 9. května 1974,

kdy se poprvé rozjely soupravy na prvním úseku trati C,

se stalo průvodcem cestujících v podzemí nové písmo

Metron. Jeho autorem je český typograf a grafický

designér Jiří Rathouský, který na zakázku dopravního

podniku vytvořil mezi lety 1970–1974 návrh řešení

celého orientačního systému metra. Jeho originální

a minimalistické písmo respektovalo poznatky o čitelnosti nápisů ve veřejném prostoru a umožňovalo využití

různých technik výroby včetně odlévání v kovech nebo

ražby do plastické hmoty.

Metron potlačuje pozůstatky rukopisu, zdůrazňuje

technickou formu a přitom se navíc vyznačuje osobitými a originálními tvary, které měly podávat informaci

o české národní zvláštnosti a spoluvytvářet tak charakter pražských komunikací. Čtení mělo zrychlit kolmé

ukončení tahů písma, jehož zvláštností byly hlubší zářezy v místech, kde se setkávají linie šikmé se svislými,

šikmými nebo s křivkami. Jedinečné bylo i řešení háčků,

které tvořily vodorovné čárky. Úspěšná byla také pozdější úprava písma pro tisk a koncem devadesátých let

20. století jím byla v rámci módní vlny sázena řada

časopisů zejména pro mladé čtenáře.

Metron už dnes – k lítosti řady grafiků a typografů –

v metru nefunguje, nahradila jej modifikovaná Helvetica.

Přesto je stále používán pro názvy stanic na stěnách za

nástupišti (foto), a to i u nově postavených úseků.

Pokračování příště

13.01.16 10:29