Strana 2
Subterra modernizuje trať Benešov–Votice
Vloni na konci roku se společnost Subterra stala vý-
znamným partnerem stavby IV. tranzitního železniční-
ho koridoru – jako člen Sdružení VoBen získala zakázku
na modernizaci jeho trati Votice–Benešov.
Přestavba asi 18,4 km dlouhého traťového úseku řeší
především jeho zdvojkolejnění a úpravu trasy. Po jejím
dokončení se zvýší výkonnost a životnost trati a vlaky
se zde budou moci pohybovat rychlostí až 160 km/h. Při
směrových přeložkách dojde k výstavbě 5 nových dvojko-
lejných tunelů, z nichž jeden bude hloubený a čtyři ražené.
Všechny provede pro divizi 3 firmy Subterra její divize 1.
Za stanicí Votice to bude první, 590 m dlouhý Votický
tunel, který Subterra jako jediný provede v otevřené hlou-
bené jámě. Na něj naváže tunel Olbramovický s délkou
480 m, z nichž 360 m bude ražených a 120 m hloubených.
Další přeložka trati povede za stanicí Olbramovice a její
součástí bude i nejdelší, 1044 m dlouhý Zahradnický tu-
nel, jehož ražený úsek dosáhne 936 m a hloubený 108 m.
Za zastávkou Tomice přeložka projde Tomickým tune-
lem s celkovou délkou 324 m (ražený úsek bude 216 m
a hloubený 108 m). Stavbu zakončí poslední přeložka, jež
obsáhne 252 m dlouhý tunel Tomice II se 204 m dlouhým
raženým a 48 m krátkým hloubeným úsekem.
Ražba Zahradnického tunelu byla zahájena tradičním
hornickým způsobem už 4. prosince, právě na svátek
sv. Barbory. Stejně jako u každé jiné podobné stavby, i zde
nejprve dělníci uložili posvěcenou sošku patrona horníků
a tunelářů do jejího předportálí, aby je chránila.
V polovině ledna se i přes nepříznivé klimatické pod-
mínky práce na Zahradnickém tunelu posunuly kupředu
(foto). Týmu Radima Šponara z divize 1 se v jeho kalotě
podařilo vyrazit už 25 metrů. „Podle geologických pod-
mínek postupujeme každým záběrem asi o jeden metr
a denně je provedeme dva,“ popisuje Radim Šponar.
Prvních osmnáct metrů jeho tým razil pod ochra-
nou mikropilotového deštníku za použití skalního bagru
a částečně trhacích prací. „S každým dalším metrem se
však horninový masiv stává kompaktnější a trhací práce
potřebujeme víc a víc. Do provozu proto zavádíme novou
technologii řízeného vrtání,“ vysvětluje Radim Šponar.
Subterra už razí i Olbramovický tunel a práce na něm
probíhají téměř ve stejném režimu jako v Zahradnickém.
Ražbu posledních dvou tunelů zahájí s odstupem.
Štěpán Sedláček, foto Jaromír Hlávka
Stavby pod sněhem
Vysoká vrstva sněhu pokryla letos v lednu nejen stře-
chy a silnice téměř v celé Evropě, ale také stavby Met-
rostavu. Na některých se už pracovníci mohli se svým
dílem ukrýt do zateplených interiérů. Jinde jim nezbý-
valo než v práci pod širým nebem pokračovat.
V pražských Dejvicích se už nosné železobetonové
konstrukce nové budovy pro Fakultu architektury vyšpl-
haly do třetího nadzemního podlaží (foto č. 1). „Nestan-
dardní sněhová nadílka provádění monolitického skeletu
zpomalila,“ řekl vedoucí projektu Ing. Jan Šlajs z divize 1.
„Z povrchu stavby jsme museli odklidit nezvykle velké
množství sněhu (foto č. 2). Její další části provizorně za-
krýváme, abychom mohli pokračovat v betonážích. Tání
způsobilo i větší zatékání vody do suterénů, odkud ji při
nepřetržitém strojním vysávání musíme odčerpávat, pro-
tože zde již vyzdíváme a montujeme rozvody instalací.“
Na plošně rozsáhlejším staveništi Galerie Harfa
ve Vysočanech stojí už téměř hotové nosné konstrukce
podnože obchodního střediska (foto č. 3), ze kterých
zatím do 5. NP vyrostla kostra vyšší administrativní čás-
ti. „Když je sníh, betonování nám trvá tak pětkrát déle
než obvykle,“ konstatoval vedoucí projektu Ing. Tomáš
Fuksa z divize 3. „Kromě neustálého zakrývání a odkrý-
vání konstrukcí musíme mnohdy odstraňovat sníh přímo
z bednění (foto č. 4). Část stavby se také proměnila v le-
dové kluziště, a proto všechny práce, nejen ve výškách,
musíme provádět s daleko větší opatrností, než je běžné
(foto č. 5). Uvnitř objektů však v zateplených částech běží
na plno práce HSV, i když jsou okolní konstrukce na celé
naší vysočanské stavbě promrzlé.“
Otakara Čapka,
generálního ředitele společnosti
Kolektory Praha
Akciová společnost Kolektory Praha, kde je Otakar Ča-
pek i předsedou představenstva, byla založena v roce
2002. Základy organizací, na které firma navazuje,
však vznikly už v roce 1976 spolu s prvními průchozími
podzemními liniovými stavbami, sdružujícími inženýr-
ské sítě na nově budovaných sídlištích. Jediným maji-
telem společnosti je Hlavní město Praha, které vlastní
a buduje všechny kolektory v naší metropoli.
Základním úkolem vaší firmy je provozovat, udržovat
a monitorovat kolektory a zajišťovat pro ně nepřetrži-
tou pohotovostní službu. Jakou síť tedy spravujete?
Máme v nájmu téměř 90 km kolektorů a dělíme je podle
druhu výstavby na hloubené, které jsou často prefabriko-
vané a vznikaly v okrajových částech Prahy, a na ražené,
zpravidla vedené pod centrem města. Z hlediska funkce
je členíme na hlouběji založené kolektory 2. kategorie,
v nichž jsou centrální rozvody, a na mělčeji vedené trasy
3. kategorie, které se na předchozí napojují a přímo záso-
bují nadzemní objekty. Všechny jsou však zhruba na stej-
né úrovni a s totožným zabezpečením a vybavením.
Liší se pražské kolektory od těch zahraničních?
Naše kolektorová síť je unikátní a s ostatními se nedá vů-
bec srovnat, protože je jako jediná budovaná komplexně
a obhospodařuje souvislý územní celek. Navíc je i největší
– v Paříži je jen asi 25 km kolektorů, v Berlíně a v Londýně
kolem 20 km a ostatní města jich mají ještě méně.
Odborníci z celého světa považují pražské kolektory
za vzor. Čeho si na nich nejvíc cení?
Kromě rozsahu a koncepce obdivují zejména jejich zabez-
pečení. Celý náš systém měření a regulace včetně dálko-
vého ovládání servopohonů je na nesmírně vysoké úrovni.
I když jsou sítě v kolektoru uložené v ideálním prostředí,
2–3x do roka dochází k jejich poruše. Informace o každé
závadě je však okamžitě přenesena na dispečink. Naši
pracovníci tak mohou neprodleně zasáhnout jak na dál-
ku, tak do 15 minut přímo na místě poškození. Každý
vstup do kolektoru také chrání čidlo, které ihned upozorní
i na snahu proniknout do podzemí. Z důvodu bezpečného
úniku jdou všechny naše poklopy zevnitř uvolnit snadno,
zvenku se však otevírají velmi obtížně. Za rok evidujeme
asi 2–3 pokusy o neoprávněné vniknutí, zatím vždy jsme
však byli my či policie na místě dřív, než se povedly.
Spolupracujete s hl. m. Praha i na investicích a opra-
vách kolektorů. Co připravujete v blízké budoucnosti?
Je jen otázkou financí, kdy začne ražba pod Vltavou, která
propojí kolektory na severním a jižním předmostí Hláv-
kova mostu. Tuto část bychom dále chtěli pod Revoluční
ulicí napojit na kolektor Příkopy. Třetí plánovanou akcí je
rozvedení kolektorové sítě v horní části Václavského ná-
městí a její spojení s kolektory Vodičkova a I. P. Pavlova.
Metrostav se často na výstavbě kolektorů podílí. Co se
vám při jeho jméně nejdřív vybaví?
Spolehlivost. Pracovníky z Metrostavu znám už léta
a vždy se s nimi setkávám velmi rád, protože svou profesi
ovládají. Myslím, že třeba ne všichni odborníci dostatečně
ocenili nedávno úspěšně dokončenou stavbu trasy C ko-
lektoru pod Václavským náměstím, kterou Metrostav ve-
dl. Probíhala za velmi obtížných podmínek – v historickém
centru, těžké geologii, mezi změtí inženýrských sítí a ved-
le metra. Nic nepoškodila, i když se při ražbách dokonce
střílelo! Metrostav prostě umí a dokáže, co slíbí.
Vaše společnost nad rámec své činnosti nabízí i pod-
zemní zážitkovou turistiku. Je o ni velký zájem?
Prohlídku kolektorů nabízíme jako jediní na světě a za dva
roky jsme v nich už provedli víc než 5000 návštěvníků.
Každý, kdo se chce do našeho podzemí podívat, se musí
minimálně týden dopředu přihlásit a zaplatit prostřednic-
tvím internetu na www.kolektory.cz. Pražské podzemí
je nesmírně zajímavé. Jak to historické, tak i to moderní.
Přijďte se podívat, do kolektorů nově zveme i v sobotu!
strana 2
PTÁME SE
Stavba metra z Dejvic do Motola začíná
K 57 stanicím a téměř 60 km linek pražského metra
přibude od konce roku 2014 pátý provozní úsek trasy A,
který k metropolitní podzemní dráze doplní 6134 m
dalších traťových tunelů a čtyři stanice – Červený vrch,
Veleslavín, Petřiny a Motol. Přípravné práce na jejich
stavební části už začaly – pracovníci sdružení společ-
ností Metrostav a HOCHTIEF CZ začali přebírat stave-
niště a v březnu se chystají zahájit vlastní stavbu.
„Metrostav je lídrem sdružení a náš tým z divize 8, ve-
dený ředitelem výstavby Ing. Miroslavem Filipem, v něm
kromě jiného má na starosti navázání nového úseku
na stávající stanici Dejvická, ražbu traťových tunelů mezi
ní a Vypichem a výstavbu ražených stanic Veleslavín
a Petřiny,“ popisuje Ing. Jan Prosr. „Vybudujeme i někte-
ré společné objekty trasy a odpovídáme i za projektovou
dokumentaci pro provedení stavby a geodetické práce.“
V současnosti probíhá kromě projektových a příprav-
ných prací postupné přebírání ploch pro 17 stavebních
dvorů, ze kterých se nová podzemní dopravní stavba bu-
de provádět. Po dokončení přístupové štoly na Vypichu,
jejíž ražba Novou rakouskou tunelovací metodou bude
zahájena jako první, se v roce 2011 do podzemí zanoří
hned dva razicí stroje typu TBM. V nepřetržitých směnách
a jen s několikaměsíčním odstupem začnou rychlostí až
300 metrů za měsíc souběžně vyrážet dva jednokolejné
tunely. Díky TBM nebude výstavba vyžadovat žádné větší
zábory na terénu. Tento systém výstavby pomáhal v Met-
rostavu zavádět v celém světě uznávaný tunelář, emeritní
profesor Zdenek Eisenstein. Využití této moderní techno-
logie v současné české praxi se však už nedočkal.
Úsek V. A bude od stanice Dejvická stoupat západně
pod Evropskou ulicí, ve vokovickém sedle se stočí k jihu
a vyústí ve svahu nad motolským údolím (mapa). Za první
raženou jednolodní stanicí Červený vrch (autor Ing. arch.
Miroslav Mroczek) bude následovat ražená trojlodní sta-
nice Veleslavín od Ing. arch. Hany Vermachové, z níž
budou vlaky pokračovat do jednolodní ražené stanice
Petřiny, jejíž návrh vypracoval Ing. arch. Jiří Pešata (vi-
zualizace č. 1). Úsek V. A uzavře do svahu zahloubená
stanice Motol s proskleným obloukovým zastřešením
(vizualizace č. 2) od Ing. arch. Pavla Sýse. Stavba metra
k největšímu pražskému nemocničnímu komplexu v Mo-
tole konečně začíná a Metrostav při ní opět nechybí.
–ls–, ilustrace METROPROJEKT Praha
1
1
2
4
5
2
3
Metrostav_2_10.indd 2 2/1/10 12:27:48 PM