strana 2

stavby pod sněhem

PtáMe se

Vysoká vrstva sněhu pokryla letos v lednu nejen střechy a silnice téměř v celé evropě, ale také stavby Metrostavu. na některých se už pracovníci mohli se svým

dílem ukrýt do zateplených interiérů. Jinde jim nezbývalo než v práci pod širým nebem pokračovat.

V pražských Dejvicích se už nosné železobetonové

konstrukce nové budovy pro Fakultu architektury vyšplhaly do třetího nadzemního podlaží (foto č. 1). „Nestandardní sněhová nadílka provádění monolitického skeletu

zpomalila,“ řekl vedoucí projektu Ing. Jan Šlajs z divize 1.

„Z povrchu stavby jsme museli odklidit nezvykle velké

množství sněhu (foto č. 2). Její další části provizorně zakrýváme, abychom mohli pokračovat v betonážích. Tání

způsobilo i větší zatékání vody do suterénů, odkud ji při

nepřetržitém strojním vysávání musíme odčerpávat, protože zde již vyzdíváme a montujeme rozvody instalací.“

otakara Čapka,

generálního ředitele společnosti

Kolektory Praha

stavba metra z dejvic do Motola začíná

1

2

Na plošně rozsáhlejším staveništi Galerie Harfa

ve Vysočanech stojí už téměř hotové nosné konstrukce

podnože obchodního střediska (foto č. 3), ze kterých

zatím do 5. NP vyrostla kostra vyšší administrativní části. „Když je sníh, betonování nám trvá tak pětkrát déle

než obvykle,“ konstatoval vedoucí projektu Ing. Tomáš

Fuksa z divize 3. „Kromě neustálého zakrývání a odkrývání konstrukcí musíme mnohdy odstraňovat sníh přímo

z bednění (foto č. 4). Část stavby se také proměnila v ledové kluziště, a proto všechny práce, nejen ve výškách,

musíme provádět s daleko větší opatrností, než je běžné

(foto č. 5). Uvnitř objektů však v zateplených částech běží

na plno práce HSV, i když jsou okolní konstrukce na celé

naší vysočanské stavbě promrzlé.“

K 57 stanicím a téměř 60 km linek pražského metra

přibude od konce roku 2014 pátý provozní úsek trasy a,

který k metropolitní podzemní dráze doplní 6134 m

dalších traťových tunelů a čtyři stanice – Červený vrch,

Veleslavín, Petřiny a Motol. Přípravné práce na jejich

stavební části už začaly – pracovníci sdružení společností Metrostav a HOCHtIeF CZ začali přebírat staveniště a v březnu se chystají zahájit vlastní stavbu.

„Metrostav je lídrem sdružení a náš tým z divize 8, vedený ředitelem výstavby Ing. Miroslavem Filipem, v něm

kromě jiného má na starosti navázání nového úseku

na stávající stanici Dejvická, ražbu traťových tunelů mezi

ní a Vypichem a výstavbu ražených stanic Veleslavín

a Petřiny,“ popisuje Ing. Jan Prosr. „Vybudujeme i některé společné objekty trasy a odpovídáme i za projektovou

dokumentaci pro provedení stavby a geodetické práce.“

V současnosti probíhá kromě projektových a přípravných prací postupné přebírání ploch pro 17 stavebních

dvorů, ze kterých se nová podzemní dopravní stavba bude provádět. Po dokončení přístupové štoly na Vypichu,

jejíž ražba Novou rakouskou tunelovací metodou bude

zahájena jako první, se v roce 2011 do podzemí zanoří

1

hned dva razicí stroje typu TBM. V nepřetržitých směnách

a jen s několikaměsíčním odstupem začnou rychlostí až

300 metrů za měsíc souběžně vyrážet dva jednokolejné

tunely. Díky TBM nebude výstavba vyžadovat žádné větší

zábory na terénu. Tento systém výstavby pomáhal v Metrostavu zavádět v celém světě uznávaný tunelář, emeritní

profesor Zdenek Eisenstein. Využití této moderní technologie v současné české praxi se však už nedočkal.

Úsek V. A bude od stanice Dejvická stoupat západně

pod Evropskou ulicí, ve vokovickém sedle se stočí k jihu

a vyústí ve svahu nad motolským údolím (mapa). Za první

raženou jednolodní stanicí Červený vrch (autor Ing. arch.

Miroslav Mroczek) bude následovat ražená trojlodní stanice Veleslavín od Ing. arch. Hany Vermachové, z níž

budou vlaky pokračovat do jednolodní ražené stanice

Petřiny, jejíž návrh vypracoval Ing. arch. Jiří Pešata (vizualizace č. 1). Úsek V. A uzavře do svahu zahloubená

stanice Motol s proskleným obloukovým zastřešením

(vizualizace č. 2) od Ing. arch. Pavla Sýse. Stavba metra

k největšímu pražskému nemocničnímu komplexu v Motole konečně začíná a Metrostav při ní opět nechybí.

–ls–, ilustrace MetrOPrOJeKt Praha

2

subterra modernizuje trať Benešov–votice

3

4

5

Metrostav_2_10.indd 2

Vloni na konci roku se společnost Subterra stala významným partnerem stavby IV. tranzitního železničního koridoru – jako člen Sdružení VoBen získala zakázku

na modernizaci jeho trati Votice–Benešov.

Přestavba asi 18,4 km dlouhého traťového úseku řeší

především jeho zdvojkolejnění a úpravu trasy. Po jejím

dokončení se zvýší výkonnost a životnost trati a vlaky

se zde budou moci pohybovat rychlostí až 160 km/h. Při

směrových přeložkách dojde k výstavbě 5 nových dvojkolejných tunelů, z nichž jeden bude hloubený a čtyři ražené.

Všechny provede pro divizi 3 firmy Subterra její divize 1.

Za stanicí Votice to bude první, 590 m dlouhý Votický

tunel, který Subterra jako jediný provede v otevřené hloubené jámě. Na něj naváže tunel Olbramovický s délkou

480 m, z nichž 360 m bude ražených a 120 m hloubených.

Další přeložka trati povede za stanicí Olbramovice a její

součástí bude i nejdelší, 1044 m dlouhý Zahradnický tunel, jehož ražený úsek dosáhne 936 m a hloubený 108 m.

Za zastávkou Tomice přeložka projde Tomickým tunelem s celkovou délkou 324 m (ražený úsek bude 216 m

a hloubený 108 m). Stavbu zakončí poslední přeložka, jež

obsáhne 252 m dlouhý tunel Tomice II se 204 m dlouhým

raženým a 48 m krátkým hloubeným úsekem.

Ražba Zahradnického tunelu byla zahájena tradičním

hornickým způsobem už 4. prosince, právě na svátek

sv. Barbory. Stejně jako u každé jiné podobné stavby, i zde

nejprve dělníci uložili posvěcenou sošku patrona horníků

a tunelářů do jejího předportálí, aby je chránila.

V polovině ledna se i přes nepříznivé klimatické podmínky práce na Zahradnickém tunelu posunuly kupředu

(foto). Týmu Radima Šponara z divize 1 se v jeho kalotě

podařilo vyrazit už 25 metrů. „Podle geologických podmínek postupujeme každým záběrem asi o jeden metr

a denně je provedeme dva,“ popisuje Radim Šponar.

Prvních osmnáct metrů jeho tým razil pod ochranou mikropilotového deštníku za použití skalního bagru

a částečně trhacích prací. „S každým dalším metrem se

však horninový masiv stává kompaktnější a trhací práce

potřebujeme víc a víc. Do provozu proto zavádíme novou

technologii řízeného vrtání,“ vysvětluje Radim Šponar.

Subterra už razí i Olbramovický tunel a práce na něm

probíhají téměř ve stejném režimu jako v Zahradnickém.

Ražbu posledních dvou tunelů zahájí s odstupem.

Štěpán Sedláček, foto Jaromír Hlávka

akciová společnost Kolektory Praha, kde je Otakar Čapek i předsedou představenstva, byla založena v roce

2002. Základy organizací, na které firma navazuje,

však vznikly už v roce 1976 spolu s prvními průchozími

podzemními liniovými stavbami, sdružujícími inženýrské sítě na nově budovaných sídlištích. Jediným majitelem společnosti je Hlavní město Praha, které vlastní

a buduje všechny kolektory v naší metropoli.

Základním úkolem vaší firmy je provozovat, udržovat

a monitorovat kolektory a zajišťovat pro ně nepřetržitou pohotovostní službu. Jakou síť tedy spravujete?

Máme v nájmu téměř 90 km kolektorů a dělíme je podle

druhu výstavby na hloubené, které jsou často prefabrikované a vznikaly v okrajových částech Prahy, a na ražené,

zpravidla vedené pod centrem města. Z hlediska funkce

je členíme na hlouběji založené kolektory 2. kategorie,

v nichž jsou centrální rozvody, a na mělčeji vedené trasy

3. kategorie, které se na předchozí napojují a přímo zásobují nadzemní objekty. Všechny jsou však zhruba na stejné úrovni a s totožným zabezpečením a vybavením.

liší se pražské kolektory od těch zahraničních?

Naše kolektorová síť je unikátní a s ostatními se nedá vůbec srovnat, protože je jako jediná budovaná komplexně

a obhospodařuje souvislý územní celek. Navíc je i největší

– v Paříži je jen asi 25 km kolektorů, v Berlíně a v Londýně

kolem 20 km a ostatní města jich mají ještě méně.

Odborníci z celého světa považují pražské kolektory

za vzor. Čeho si na nich nejvíc cení?

Kromě rozsahu a koncepce obdivují zejména jejich zabezpečení. Celý náš systém měření a regulace včetně dálkového ovládání servopohonů je na nesmírně vysoké úrovni.

I když jsou sítě v kolektoru uložené v ideálním prostředí,

2–3x do roka dochází k jejich poruše. Informace o každé

závadě je však okamžitě přenesena na dispečink. Naši

pracovníci tak mohou neprodleně zasáhnout jak na dálku, tak do 15 minut přímo na místě poškození. Každý

vstup do kolektoru také chrání čidlo, které ihned upozorní

i na snahu proniknout do podzemí. Z důvodu bezpečného

úniku jdou všechny naše poklopy zevnitř uvolnit snadno,

zvenku se však otevírají velmi obtížně. Za rok evidujeme

asi 2–3 pokusy o neoprávněné vniknutí, zatím vždy jsme

však byli my či policie na místě dřív, než se povedly.

Spolupracujete s hl. m. Praha i na investicích a opravách kolektorů. Co připravujete v blízké budoucnosti?

Je jen otázkou financí, kdy začne ražba pod Vltavou, která

propojí kolektory na severním a jižním předmostí Hlávkova mostu. Tuto část bychom dále chtěli pod Revoluční

ulicí napojit na kolektor Příkopy. Třetí plánovanou akcí je

rozvedení kolektorové sítě v horní části Václavského náměstí a její spojení s kolektory Vodičkova a I. P. Pavlova.

Metrostav se často na výstavbě kolektorů podílí. Co se

vám při jeho jméně nejdřív vybaví?

Spolehlivost. Pracovníky z Metrostavu znám už léta

a vždy se s nimi setkávám velmi rád, protože svou profesi

ovládají. Myslím, že třeba ne všichni odborníci dostatečně

ocenili nedávno úspěšně dokončenou stavbu trasy C kolektoru pod Václavským náměstím, kterou Metrostav vedl. Probíhala za velmi obtížných podmínek – v historickém

centru, těžké geologii, mezi změtí inženýrských sítí a vedle metra. Nic nepoškodila, i když se při ražbách dokonce

střílelo! Metrostav prostě umí a dokáže, co slíbí.

Vaše společnost nad rámec své činnosti nabízí i podzemní zážitkovou turistiku. Je o ni velký zájem?

Prohlídku kolektorů nabízíme jako jediní na světě a za dva

roky jsme v nich už provedli víc než 5000 návštěvníků.

Každý, kdo se chce do našeho podzemí podívat, se musí

minimálně týden dopředu přihlásit a zaplatit prostřednictvím internetu na www.kolektory.cz. Pražské podzemí

je nesmírně zajímavé. Jak to historické, tak i to moderní.

Přijďte se podívat, do kolektorů nově zveme i v sobotu!

2/1/10 12:27:48 PM