strana 3
zpravodajství z divizí
1
Moderní prostředí pro pacienty v Příbrami
Po 21 měsících dokončila divize 3 pod taktovkou Jiřího
Macháčka rozsáhlou modernizaci a dostavbu Oblastní
nemocnice v Příbrami. Stavbaři pracovali za plného
provozu nemocnice, a tak museli najít společnou řeč
mezi svými postupy, zdravotníky, pacienty a montáží
medicínských technologií. To se podařilo na výbornou
a obyvatelé středočeské Příbrami a okolí se již brzy –
po dokončení instalace přístrojů od společnosti PURO-KLIMA – budou léčit v příjemném, moderním prostředí a pomocí nejnovějších zdravotnických přístrojů.
Téměř dva roky trvající modernizace významně zasáhla do půdorysu několika budov nemocnice. Na místě
bývalého parkoviště vyrostl moderní pavilon C, jehož součástí je hlavní vstup do celého zdravotnického areálu (foto
č. 1). Vedle něj byl postaven druhý nový pavilon F a obě
moderní budovy propojil koridor navázaný na podzemní
komunikační systém stávajících budov.
A právě napojení nových budov na ty staré bylo bez
omezení provozu nemocnice pro stavbaře velmi náročné.
„Jednalo se o výstavbu nového schodiště v prostoru bývalých pokojů a provozních místností a následné vybourání staré vertikální komunikace. Na jejím místě jsme museli
propojit podlaží nové a staré části budovy. Samozřejmě
s ohledem na charakter provozu jsme museli vyloučit
hlučné technologie při demolicích, které prováděla naše
divize 7,“ vzpomíná Jiří Macháček a pokračuje: „Kromě
toho jsme museli operativně reagovat na odlišnosti mezi
současným stavem a realizační dokumentací, protože
projektant neměl původní plány k dispozici.“
Dalším velice citlivým problémem bylo přepojení
energetické páteře ve stávajícím objektu, které provedla
společnost Subterra. Během celé modernizace se stavbaři
museli plně podřídit provozu nemocnice a zohlednit plánované operace, předpokládat možnost nenadálých událostí a přizpůsobit se i nepřetržitému provozu na odděleních ARO a JIP. Vše ale proběhlo bez problémů. Během
výstavby a rekonstrukce docházelo ještě k dílčím změnám
a úpravám podle dodatečných požadavků investora. Nejvíc se jich týkalo komunikační vertikály a 6. nadzemního
podlaží budovy D, kterou rekonstrukce teprve čeká.
V pavilonu C jsou operační sály (foto č. 2), oddělení
ARO s 12 lůžky a pooperační intenzivní péče se šesti lůžky.
V 1. NP je urgentní a pohotovostní příjem a v 1. PP centrální sterilizace spolu s dalšími technologiemi pro provoz,
jako jsou např. vyvíječ sterilní páry, kompresorová a podtlaková stanice, potrubní pošta, velín, rozvodny elektro
i s náhradním zdrojem a trafostanice. V pavilonu F je nová
lékárna a oddělení klinické biochemie a hematologie.
Moderní kabát získá také okolí příbramské nemocnice,
takže na jaře budou moci pacienti relaxovat v pěkně upraveném parku nebo u nově vzniklé fontány.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
1
Metrostav_2_10.indd 3
Řadu let jezdily tramvaje po Karlovarské třídě v Plzni na trati tvořené kolejovým roštem z kolejnic NP-3
v betonových pražcích, usazených na betonové desce
chráněné zákrytovými panely. Jenže zub času dokáže
udělat své i na těch nejbytelnějších stavbách...
Rekonstrukci tramvajové trati zahájilo sdružení firem
Metrostav a BERGER BOHEMIA vloni 21. dubna. Probíhala
za nepřetržitého provozu a investor hotové dílo převzal
ve stanoveném termínu, v poslední listopadový den.
Stavba byla strategicky rozdělena na několik zhruba
300 m úseků s oboustranným provozem po jedné koleji
řízeným semafory. A některé práce se navíc daly provádět pouze v nočních hodinách, mezi půl jednou a čtvrtou
ranní, kdy tramvaje nejezdí a bylo možné vypnout trakci.
„Technický stav trati na Karlovarské třídě byl velmi
špatný a v podstatě se dostal až na samu hranici bezpečnosti,“ vzpomíná Ing. Radek Böhm, vedoucí projektu
z divize 1 Metrostavu. „Museli jsme provést kompletní
demontáž kolejí až na původní železobetonovou desku,
tu očistit, v některých místech sanovat, jinde dokonce
vybourat a položit novou. Co se kde bude dělat, jsme
posuzovali průběžně, krok za krokem. Dnes se dá říci,
že nejobtížnějším místem se ukázalo být zřízení výhybky
a odbočky tramvajové trati do Lidické ulice.“
Mimochodem – právě z tohoto uzlového bodu se nakonec stal „ majstrštyk“ celé rekonstrukce. Použitá výhybka
Vetra s vlastním vyhříváním totiž patří k prvním osazeným
a zároveň nejmodernějším v Evropě. Plzeňské městské
dopravní podniky ji, respektive celý systém, v současné
1
době předvádějí na exkurzích svým partnerům, kteří se
sem sjíždějí ze všech možných států „starého kontinentu“,
aby si zdejší trať (foto č. 1) prohlédli.
Součástí rekonstrukce bylo kromě tramvajového tělesa také postavení nových sloupů a natažení horního
trakčního vedení, položení jeho kabelů a samozřejmě
zřízení nových, komfortnějších tramvajových zastávek,
rozšíření Karlovarské třídy o jeden jízdní pruh, dále nové
chodníky, sadové úpravy a řada doprovodných prací.
I když divize 1 práce kolem tramvajových kolejí v západočeské metropoli ukončila, s dopravními stavbami
v Plzni pokračuje. Spolu se společností STRABAG buduje
novou, dva a půl kilometru dlouhou trolejbusovou trať
v průmyslové zóně Borská pole na jihozápadě města.
Práce na ní začaly vloni v červenci a do provozu má být
předána letos v březnu. A také zde plní Metrostav vytyčené cíle. Do příchodu mrazů zajistili lidé Ing. Radka Böhma
všechny důležité práce závislé na povětrnostních podmínkách. Jsou osazeny všechny trakční stožáry pro trolejovou dráhu a uloženy veškeré kabelové rozvody. V současné době pokračují práce na vystrojení elektroměnírny, kde
se snižuje napětí a mění střídavý proud na jednosměrný
pro pohon trolejbusů, a pokračuje montáž horního trakčního vedení (foto č. 2) a nových osvětlovacích těles.
O tom, že si i na této stavbě vede Metrostav dobře,
nejlépe svědčí skutečnost, že spolu s firmou STRABAG
zvítězil i ve výběrovém řízení na rozšíření této stavby
o zavedení trolejové dráhy do ulice U Nové hospody.
–rip–, foto Josef Husák
2
HVM Plasma: stavba, která se vymyká průměru
2
Úředníci ve Znojmě pracují v novém prostředí
Po roce stavebních prací září budova finančního úřadu
a Úřadu práce ve Znojmě novotou. Jejího slavnostního
otevření se předposlední lednový týden zúčastnili ředitelé obou institucí, zástupci veřejné správy, starosta
Znojma Ing. Petr Nezveda a další hosté spolu s výrobním náměstkem naší divize 1 Ing. Jaroslavem Heranem a vedoucím projektu Ing. Jaroslavem Kuncem.
Budova, v níž dříve sídlil sekretariát komunistické
strany, po rekonstrukci přímo volala. „Ve velmi špatném
stavu byly zejména rozvody všech sítí. Nebezpečné byly
i vnější obklady tubusů schodišť, které hrozily odpadnutím a mohly zranit kolemjdoucí chodce,“ řekl ředitel znojemského úřadu práce Mgr. Emil Čopf. Z pohledu ředitele
finančního úřadu Ing. Prokopa Pospíchala je také velmi
důležité, že rekonstrukce a stavební úpravy umožnily propojit obě poloviny budovy, kde dnes klienti mohou volněji
přecházet a lépe se v rozmístění obou úřadů orientují.
Rekonstrukce tramvajové trati splnila svůj účel
Interiér objektu prošel kompletní a komplexní rekonstrukcí (foto č. 2), z původních prvků zůstala místy
zachována pouze mramorová dlažba a keramické obklady
schodišť. Rekonstrukci podstoupily i oba výtahy, třetí byl
nově vybudován v přístavku. Kromě zprůchodnění obou
částí objektu ve všech podlažích, kterému dřív bránil komín kotelny, byl pro potřeby úřadu práce přestavěn i prostor bývalé restaurace. Budova byla zateplena, získala
novou fasádu, okna i střechu (foto č. 1). Stavba probíhala
v několika etapách a za plného provozu obou úřadů a neomezeného rozsahu jejich služeb. „Ze zásadnějších úprav
bych rád vyzdvihl i rekonstrukci všech sociálních zařízení
a vybudování nové moderní plynové kotelny včetně komínového tělesa,“ vyjmenovává vedoucí projektu Ing. Kunc.
Úpravy, které ve Znojmě divize 1 provedla, by měly oběma
úřadům v budoucnu ušetřit ročně až 300 tisíc korun.
Martina Vampulová, foto Jaroslav Kunc
2
Nový výrobně-administrativní objekt firmy HVM Plasma v Praze-Jinonicích (foto č. 1), který staví pracovníci
divize 8 Metrostavu, je těsně před dokončením. Ještě
před Vánocemi proběhla kolaudace i přejímka; konkrétně 11. prosince byl podepsán kolaudační protokol
a o šest dní později převzal stavbu investor.
Tolik hlavní aktuální fakta o stavbě, která si sice nečiní
nárok na zařazení do Guinnessovy knihy rekordů, přesto
ve své kategorii rozhodně nepatří mezi všední průměr. Je
pozoruhodná především tím, že od samého počátku se
1
investor, projektant a následně i realizátor rozhodli ukázat,
že ani budova určená především k výrobě nemusí působit
šedivě a nudně, že může být konstrukčně i architektonicky
zajímavá a že se tento přístup, pokud ho společně akceptují všichni zúčastnění a dokážou ho dodržovat, nemusí
prodražit. Není to však jednoduché...
„V posledních měsících jsme řešili především množství klientských změn, takže nakonec došlo i k jistému posunu konečného termínu dokončení,“ poznamenal
k průběhu závěrečné fáze výstavby Ing. Petr Půta, vedoucí
projektu divize 8. „Záměr, aby i výrobní prostory vypadaly vkusně a byly příjemné, ovlivňoval i finální výběr
koncových prvků: nášlapných vrstev podlah, keramiky v sociálních prostorách, svítidel, barevných maleb...
Vybíraly se speciální materiály. Keramiku Marazzi jsme
objednali prostřednictvím firmy METROS z Itálie, svítidla
dodával Trilux, na podlahách je použito zátěžové PVC
skládané do čtverců (foto č. 2), na schodištích a parapetech i výrobních hal je umělý mramor. Poslední barevné
malby doděláváme po dohodě s investorem až nyní. Jde
totiž o to, že když je provedeme až nakonec po všech
opravách a nedodělcích a někde i po nastěhování strojů
a zařízení, snížíme nutnost jejich oprav na minimum. Čas
je na stavbě samozřejmě vždycky důležitý, ale díky tomu,
že si vzájemně dokážeme vyjít vstříc, není zcela rozhodující. Pokud se to tak dá říci, v Jinonicích u budovy HVM
Plasma prostě před rychlostí dostala přednost kvalita.“
2
To ostatně potvrzuje i fakt, že třeba o vybavení interiérů nábytkem a zařízením se také rozhoduje až teď.
I montáž strojů a technologického vybavení objektu začala až letos v lednu, takže zkušební provoz se v Jinonicích
rozběhne někdy koncem února nebo v březnu.
Je to vlastně prosté. Pokud dodavateli pod hrozbou
sankcí nevisí konečný termín nad hlavou jako Damoklův
meč, může spolupráce fungovat i v oblastech, které jinde
bývají Achillovou patou. O to, aby v konkrétních situacích
nedošlo ke střetům, se však musí snažit a zasloužit všichni zúčastnění. Výsledkem pak je – jako v tomto případě
– stavba, která nejenže disponuje v naší republice ojedinělou technologií na pokovování nejrůznějších předmětů,
ale je zajímavá i svou architekturou a pohodou vnitřního
prostředí. Ve svém důsledku tak dobře navazuje na kvalitní českou průmyslovou architekturu 19. a 20. století.
–rip–, foto Josef Husák
2/1/10 12:27:51 PM