strana 3

zpravodajství z divizí

1

Moderní prostředí pro pacienty v Příbrami

Po 21 měsících dokončila divize 3 pod taktovkou Jiřího

Macháčka rozsáhlou modernizaci a dostavbu Oblastní

nemocnice v Příbrami. Stavbaři pracovali za plného

provozu nemocnice, a tak museli najít společnou řeč

mezi svými postupy, zdravotníky, pacienty a montáží

medicínských technologií. To se podařilo na výbornou

a obyvatelé středočeské Příbrami a okolí se již brzy –

po dokončení instalace přístrojů od společnosti PURO-KLIMA – budou léčit v příjemném, moderním prostředí a pomocí nejnovějších zdravotnických přístrojů.

Téměř dva roky trvající modernizace významně zasáhla do půdorysu několika budov nemocnice. Na místě

bývalého parkoviště vyrostl moderní pavilon C, jehož součástí je hlavní vstup do celého zdravotnického areálu (foto

č. 1). Vedle něj byl postaven druhý nový pavilon F a obě

moderní budovy propojil koridor navázaný na podzemní

komunikační systém stávajících budov.

A právě napojení nových budov na ty staré bylo bez

omezení provozu nemocnice pro stavbaře velmi náročné.

„Jednalo se o výstavbu nového schodiště v prostoru bývalých pokojů a provozních místností a následné vybourání staré vertikální komunikace. Na jejím místě jsme museli

propojit podlaží nové a staré části budovy. Samozřejmě

s ohledem na charakter provozu jsme museli vyloučit

hlučné technologie při demolicích, které prováděla naše

divize 7,“ vzpomíná Jiří Macháček a pokračuje: „Kromě

toho jsme museli operativně reagovat na odlišnosti mezi

současným stavem a realizační dokumentací, protože

projektant neměl původní plány k dispozici.“

Dalším velice citlivým problémem bylo přepojení

energetické páteře ve stávajícím objektu, které provedla

společnost Subterra. Během celé modernizace se stavbaři

museli plně podřídit provozu nemocnice a zohlednit plánované operace, předpokládat možnost nenadálých událostí a přizpůsobit se i nepřetržitému provozu na odděleních ARO a JIP. Vše ale proběhlo bez problémů. Během

výstavby a rekonstrukce docházelo ještě k dílčím změnám

a úpravám podle dodatečných požadavků investora. Nejvíc se jich týkalo komunikační vertikály a 6. nadzemního

podlaží budovy D, kterou rekonstrukce teprve čeká.

V pavilonu C jsou operační sály (foto č. 2), oddělení

ARO s 12 lůžky a pooperační intenzivní péče se šesti lůžky.

V 1. NP je urgentní a pohotovostní příjem a v 1. PP centrální sterilizace spolu s dalšími technologiemi pro provoz,

jako jsou např. vyvíječ sterilní páry, kompresorová a podtlaková stanice, potrubní pošta, velín, rozvodny elektro

i s náhradním zdrojem a trafostanice. V pavilonu F je nová

lékárna a oddělení klinické biochemie a hematologie.

Moderní kabát získá také okolí příbramské nemocnice,

takže na jaře budou moci pacienti relaxovat v pěkně upraveném parku nebo u nově vzniklé fontány.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

1

Metrostav_2_10.indd 3

Řadu let jezdily tramvaje po Karlovarské třídě v Plzni na trati tvořené kolejovým roštem z kolejnic NP-3

v betonových pražcích, usazených na betonové desce

chráněné zákrytovými panely. Jenže zub času dokáže

udělat své i na těch nejbytelnějších stavbách...

Rekonstrukci tramvajové trati zahájilo sdružení firem

Metrostav a BERGER BOHEMIA vloni 21. dubna. Probíhala

za nepřetržitého provozu a investor hotové dílo převzal

ve stanoveném termínu, v poslední listopadový den.

Stavba byla strategicky rozdělena na několik zhruba

300 m úseků s oboustranným provozem po jedné koleji

řízeným semafory. A některé práce se navíc daly provádět pouze v nočních hodinách, mezi půl jednou a čtvrtou

ranní, kdy tramvaje nejezdí a bylo možné vypnout trakci.

„Technický stav trati na Karlovarské třídě byl velmi

špatný a v podstatě se dostal až na samu hranici bezpečnosti,“ vzpomíná Ing. Radek Böhm, vedoucí projektu

z divize 1 Metrostavu. „Museli jsme provést kompletní

demontáž kolejí až na původní železobetonovou desku,

tu očistit, v některých místech sanovat, jinde dokonce

vybourat a položit novou. Co se kde bude dělat, jsme

posuzovali průběžně, krok za krokem. Dnes se dá říci,

že nejobtížnějším místem se ukázalo být zřízení výhybky

a odbočky tramvajové trati do Lidické ulice.“

Mimochodem – právě z tohoto uzlového bodu se nakonec stal „ majstrštyk“ celé rekonstrukce. Použitá výhybka

Vetra s vlastním vyhříváním totiž patří k prvním osazeným

a zároveň nejmodernějším v Evropě. Plzeňské městské

dopravní podniky ji, respektive celý systém, v současné

1

době předvádějí na exkurzích svým partnerům, kteří se

sem sjíždějí ze všech možných států „starého kontinentu“,

aby si zdejší trať (foto č. 1) prohlédli.

Součástí rekonstrukce bylo kromě tramvajového tělesa také postavení nových sloupů a natažení horního

trakčního vedení, položení jeho kabelů a samozřejmě

zřízení nových, komfortnějších tramvajových zastávek,

rozšíření Karlovarské třídy o jeden jízdní pruh, dále nové

chodníky, sadové úpravy a řada doprovodných prací.

I když divize 1 práce kolem tramvajových kolejí v západočeské metropoli ukončila, s dopravními stavbami

v Plzni pokračuje. Spolu se společností STRABAG buduje

novou, dva a půl kilometru dlouhou trolejbusovou trať

v průmyslové zóně Borská pole na jihozápadě města.

Práce na ní začaly vloni v červenci a do provozu má být

předána letos v březnu. A také zde plní Metrostav vytyčené cíle. Do příchodu mrazů zajistili lidé Ing. Radka Böhma

všechny důležité práce závislé na povětrnostních podmínkách. Jsou osazeny všechny trakční stožáry pro trolejovou dráhu a uloženy veškeré kabelové rozvody. V současné době pokračují práce na vystrojení elektroměnírny, kde

se snižuje napětí a mění střídavý proud na jednosměrný

pro pohon trolejbusů, a pokračuje montáž horního trakčního vedení (foto č. 2) a nových osvětlovacích těles.

O tom, že si i na této stavbě vede Metrostav dobře,

nejlépe svědčí skutečnost, že spolu s firmou STRABAG

zvítězil i ve výběrovém řízení na rozšíření této stavby

o zavedení trolejové dráhy do ulice U Nové hospody.

–rip–, foto Josef Husák

2

HVM Plasma: stavba, která se vymyká průměru

2

Úředníci ve Znojmě pracují v novém prostředí

Po roce stavebních prací září budova finančního úřadu

a Úřadu práce ve Znojmě novotou. Jejího slavnostního

otevření se předposlední lednový týden zúčastnili ředitelé obou institucí, zástupci veřejné správy, starosta

Znojma Ing. Petr Nezveda a další hosté spolu s výrobním náměstkem naší divize 1 Ing. Jaroslavem Heranem a vedoucím projektu Ing. Jaroslavem Kuncem.

Budova, v níž dříve sídlil sekretariát komunistické

strany, po rekonstrukci přímo volala. „Ve velmi špatném

stavu byly zejména rozvody všech sítí. Nebezpečné byly

i vnější obklady tubusů schodišť, které hrozily odpadnutím a mohly zranit kolemjdoucí chodce,“ řekl ředitel znojemského úřadu práce Mgr. Emil Čopf. Z pohledu ředitele

finančního úřadu Ing. Prokopa Pospíchala je také velmi

důležité, že rekonstrukce a stavební úpravy umožnily propojit obě poloviny budovy, kde dnes klienti mohou volněji

přecházet a lépe se v rozmístění obou úřadů orientují.

Rekonstrukce tramvajové trati splnila svůj účel

Interiér objektu prošel kompletní a komplexní rekonstrukcí (foto č. 2), z původních prvků zůstala místy

zachována pouze mramorová dlažba a keramické obklady

schodišť. Rekonstrukci podstoupily i oba výtahy, třetí byl

nově vybudován v přístavku. Kromě zprůchodnění obou

částí objektu ve všech podlažích, kterému dřív bránil komín kotelny, byl pro potřeby úřadu práce přestavěn i prostor bývalé restaurace. Budova byla zateplena, získala

novou fasádu, okna i střechu (foto č. 1). Stavba probíhala

v několika etapách a za plného provozu obou úřadů a neomezeného rozsahu jejich služeb. „Ze zásadnějších úprav

bych rád vyzdvihl i rekonstrukci všech sociálních zařízení

a vybudování nové moderní plynové kotelny včetně komínového tělesa,“ vyjmenovává vedoucí projektu Ing. Kunc.

Úpravy, které ve Znojmě divize 1 provedla, by měly oběma

úřadům v budoucnu ušetřit ročně až 300 tisíc korun.

Martina Vampulová, foto Jaroslav Kunc

2

Nový výrobně-administrativní objekt firmy HVM Plasma v Praze-Jinonicích (foto č. 1), který staví pracovníci

divize 8 Metrostavu, je těsně před dokončením. Ještě

před Vánocemi proběhla kolaudace i přejímka; konkrétně 11. prosince byl podepsán kolaudační protokol

a o šest dní později převzal stavbu investor.

Tolik hlavní aktuální fakta o stavbě, která si sice nečiní

nárok na zařazení do Guinnessovy knihy rekordů, přesto

ve své kategorii rozhodně nepatří mezi všední průměr. Je

pozoruhodná především tím, že od samého počátku se

1

investor, projektant a následně i realizátor rozhodli ukázat,

že ani budova určená především k výrobě nemusí působit

šedivě a nudně, že může být konstrukčně i architektonicky

zajímavá a že se tento přístup, pokud ho společně akceptují všichni zúčastnění a dokážou ho dodržovat, nemusí

prodražit. Není to však jednoduché...

„V posledních měsících jsme řešili především množství klientských změn, takže nakonec došlo i k jistému posunu konečného termínu dokončení,“ poznamenal

k průběhu závěrečné fáze výstavby Ing. Petr Půta, vedoucí

projektu divize 8. „Záměr, aby i výrobní prostory vypadaly vkusně a byly příjemné, ovlivňoval i finální výběr

koncových prvků: nášlapných vrstev podlah, keramiky v sociálních prostorách, svítidel, barevných maleb...

Vybíraly se speciální materiály. Keramiku Marazzi jsme

objednali prostřednictvím firmy METROS z Itálie, svítidla

dodával Trilux, na podlahách je použito zátěžové PVC

skládané do čtverců (foto č. 2), na schodištích a parapetech i výrobních hal je umělý mramor. Poslední barevné

malby doděláváme po dohodě s investorem až nyní. Jde

totiž o to, že když je provedeme až nakonec po všech

opravách a nedodělcích a někde i po nastěhování strojů

a zařízení, snížíme nutnost jejich oprav na minimum. Čas

je na stavbě samozřejmě vždycky důležitý, ale díky tomu,

že si vzájemně dokážeme vyjít vstříc, není zcela rozhodující. Pokud se to tak dá říci, v Jinonicích u budovy HVM

Plasma prostě před rychlostí dostala přednost kvalita.“

2

To ostatně potvrzuje i fakt, že třeba o vybavení interiérů nábytkem a zařízením se také rozhoduje až teď.

I montáž strojů a technologického vybavení objektu začala až letos v lednu, takže zkušební provoz se v Jinonicích

rozběhne někdy koncem února nebo v březnu.

Je to vlastně prosté. Pokud dodavateli pod hrozbou

sankcí nevisí konečný termín nad hlavou jako Damoklův

meč, může spolupráce fungovat i v oblastech, které jinde

bývají Achillovou patou. O to, aby v konkrétních situacích

nedošlo ke střetům, se však musí snažit a zasloužit všichni zúčastnění. Výsledkem pak je – jako v tomto případě

– stavba, která nejenže disponuje v naší republice ojedinělou technologií na pokovování nejrůznějších předmětů,

ale je zajímavá i svou architekturou a pohodou vnitřního

prostředí. Ve svém důsledku tak dobře navazuje na kvalitní českou průmyslovou architekturu 19. a 20. století.

–rip–, foto Josef Husák

2/1/10 12:27:51 PM