strana 4
psalo se před 40 lety
iNForMaCE / aKtUaLitY / zajíMavosti
dlouhá historie
NaŠE FotorEportÁŽ
V roce 1971 vycházely noviny Vodních staveb dvacátý rok a prvně obsahovaly i přílohu o Metrostavu. Číslo 7/8 z 25. 2. 1971 zveřejnilo dotaz od J. K.
z Prahy. Prostřednictvím redakce na něj odpověděl
odbor výstavby Národního výboru hl. m. Prahy. Jeho závěrečná očekávání se naštěstí vyplnila.
Kvůli výstavbě tunelu pod Vltavou se prý má bourat Kampa. Nebylo by možné návrh přezkoumat?
Stavba malostranského automobilového tunelu je dosud předmětem úvah a projednává se v centrálních
orgánech. Projekt sleduje především zájmy ochrany
památek Malé Strany, které jsou ohroženy stálými
otřesy, způsobenými těžkou nákladní a tramvajovou
dopravou. Vybudování tunelu by vrátilo Malé Straně
klid a kouzlo starobylosti. I když je tunelová trasa vedena z větší části pod vodou, nemohli se projektanti
vyhnout několika demolicím. Je mezi nimi i objekt
Sovových mlýnů, Hergetova cihelna a několik obytných domů v Újezdě a na Klárově. Je třeba pochopit,
že Praha není jen historickou památkou, ale i hlavním
městem republiky. Naši urbanisté vidí řešení hlavních
problémů dopravy v odklonění jejích hlavních toků
z historicky chráněných rezervací a vytvoření okruhů,
které by je minuly. Malostranský tunel má být částí
vnitřního z nich, jeho další části vytvoří Švermův
(dnes Štefánikův) most, Revoluční třída, Příkopy,
ulice 28. října, Národní třída a most 1. máje. Státní
správa věnuje projektu plnou pozornost. Byla zvažována řada variant, vypracováno několik expertiz a lze
očekávat, že konečné rozhodnutí nebude ukvapené.
redakčně kráceno
1
2
3
současnost divize 1
Snaha o zvýšení efektivity práce se dotkla také specifických technologií, které divize Metrostavu provádějí
vlastními silami. Postupně nabídneme jejich přehled.
Divize 1 je generálním dodavatelem staveb v Praze,
Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Při budování občanských, bytových,
inženýrských, dopravních a vodohospodářských staveb či
při jejich rekonstrukcích využívá následující technologie:
Vnitropodnikové nosné technologie:
Divize 1 provádí hornickým způsobem podzemní díla
malých profilů od 8 do 30 m², zejména kolektory, kabelové
tunely (foto) a kanalizační řady. Hloubí šachty až do 65 m
pod terén. Díla dodává i s definitivním ostěním a technologickým vybavením. Kontaktní osoba: Ing. Pavel Kacíř.
Divizní technologie:
Provoz inženýrských sítí Praha a Středisko plynovodů
Brno budují venkovní kanalizace, vodovody a plynovody,
a to jak klasicky pokládkou do otevřených výkopů, tak
za použití hornických nebo bezvýkopových technologií.
Kontaktní osoba: Jiří Růt.
Středisko izolací provádí izolace proti vodě zejména
u podzemních staveb a spodních staveb velkých objektů
včetně technologie sektorované kontrolovatelné hydroizolace. Izoluje mostovky, vodní a ekologické stavby
a střechy. Nabízí i poradenskou činnost v oboru. Kontaktní
osoba: Ing. Tomáš Homolka.
Středisko elektroservis provádí kompletní staveništní rozvody včetně zřízení přípojek, a to komplexně od
zajištění projektu přes vyřízení povolení až po realizaci.
Zajišťuje provozní servis pro stavby, revize vyhrazených
elektrických zařízení a realizuje drobnější dodávky a montáže elektroinstalací. Kontaktní osoba: Miloslav Novotný.
Zámečnický servis vyrábí a montuje zámečnické stavební konstrukce a doplňky včetně povrchových úprav
a výplní. Součástí jeho služeb je i součinnost s generálním
projektantem, zpracování dílenské dokumentace a poradenská činnost. Kontaktní osoba: Miloslav Novotný.
Lyžování lákalo reprezentanty Metrostavu odjakživa.
Už v březnu 1971 se zúčastnili XIV. zimních her, které
pro zaměstnance Vodních staveb uspořádala jejich
tělovýchovná jednota z Prahy. Při cestě do historie lyžování však musíme začít o mnoho tisíc let dříve.
Kdy přesně si lidé začali usnadňovat cestu ve sněhu,
asi nikdo nezjistí. Archeologické nálezy a prehistorické
skalní malby z norského ostrova Rödöy však dokazují, že
v období kolem roku 2500 př. n. l. už byly tehdy užívané
sněžnice poměrně úzké, protáhlé a dřevěné. Používali je
nejen obyvatelé severní Evropy, ale i Ruska, Číny, Koreje
a Japonska. Kromě dopravy a lovu sloužily i armádám
– podle dochovaných zpráv se už kolem roku 1200 n. l.
uskutečnila mezi Švédskem a Dánskem válka na lyžích.
Nejstarší zmínky o skutečném lyžování, které provázely i soutěže, pocházejí z Dějin severských národů, jež
v roce 1555 sepsal švédský arcibiskup Olaf Magnus z Uppsaly. Od 18. století byly součástí povinného lyžařského
výcviku v norské armádě závody ve sjezdu, běhu, skocích
z můstku a střelbě za jízdy. Asi za sto let je nahradily veřejné soutěže, pořádané jako lidová slavnost v údolí Telemark na jihu země. Zdejší sjezdaři už tehdy vymysleli lyže
s bočním vykrojením, používali dvě hole a zatáčeli pomocí
kristiánek a telemarku. Závody v Tromsø v roce 1843 potom odstartovaly dobu sportovního využívání lyží.
Do Čech přivezl první lyže Josef Rössler-Ořovský,
který roku 1887 založil i první lyžařský kroužek při Bruslařském spolku v Praze. Nezávisle na něm ve stejné době
vybavil lyžemi své zaměstnance v Krkonoších Jan Nepomuk hrabě z Harrachu. V roce 1903 potom vznikl Svaz
českých lyžařů, který byl prvním svého druhu na světě.
V r. 1971, kdy své síly prvně změřili závodníci Metrostavu, se na zimních hrách soutěžilo v obřím slalomu, běhu, biatlonu a ve štafetě. Naši reprezentanti v konečném
hodnocení obsadili třetí místo z devíti týmů. Mezi jednotlivci zazářili Ing. Karel Matzner, Zdeněk Mikolášek,
Vladimír Weiss, Jiří Listík a Ing. Jan Vopálenský. Svými
výkony nasadili následovníkům laťku hodně vysoko.
viadukt nad Kocourem
4
5
6
7
8
9
Práce na stavbě tunelového komplexu Blanka pokračují
Novináři – a jejich prostřednictvím i veřejnost – se letos 10. ledna dozvěděli, že ražby na stavbě ŠPELC skončily.
Při fárání do tunelu si však pracovníci médií dobře všimli, že další práce v podzemí rychle postupují. Prohlédli
si plošinu, ze které montéři upevňují fóliové izolace horní klenby ve strojovně vzduchotechniky (foto č. 1). K vjezdu
do tunelů použili už dokončené rampy křižovatky U Vorlíků (foto č. 2). Také nosné konstrukce podzemních garáží
v otevřené jámě na stropě hloubeného tunelu na Letné rostou všem na očích (foto č. 3). Zato další činnosti v tunelech
Blanka vidí už jen ten, kdo v nich pracuje. Třeba v severní tunelové troubě na úseku MYPRA je směrem od staveniště
Myslbekova vyražen plný profil tubusu až do vzdálenosti asi 385 m od portálu. Ražby v tomto směru ukončil zával,
proto zde už izolatéři mohou pokládat fólie dolní klenby (foto č. 4). V jižní tunelové troubě bylo koncem letošního
ledna vyraženo kolem 400 m plného profilu, izolatéři zde však zatím pracovat nemohou – tubusem jezdí nákladní
vozy (foto č. 5), které odvážejí rubaninu od dělené čelby (foto č. 6). Stavbu tunelů Blanka, kterou řídí naše divize 2,
v tomto úseku neustále kontrolují pracovníci divize 5. Fotograf v podzemí zastihl stavbyvedoucího Ing. Andreje
Korbu (foto č. 7 vpravo). Jeho kolegové vloni v polovině listopadu zahájili protiražbu severní tunelové trouby ze
staveniště na Prašném mostě – nejprve pravého a potom levého opěrového tunelu (foto č. 8). V pravém se už dnes
v kalotě i opěří dostali do vzdálenosti cca 70 m, s odstupem asi deseti metrů za nimi uzavírají i dno (foto č. 9). Ražba
severního tunelu bude ve směru ke staveništi Myslbekova pokračovat až k provizorní železobetonové stěně, která
zajišťuje prostor závalu. Razicí práce na stavbě MYPRA by divize 5 měla uzavřít už letos v polovině roku.
Romantiku krajiny v okolí trati Posázavského pacifiku
umocňuje vedení železnice mezi Petrovem a Kamenným Přívozem. Skály a rokle zde překonávají odvážné
zářezy, násypy, tunely a mosty. Nejzajímavější z nich
je viadukt nad roklí Kocour (foto). Italští dělníci jej
na přelomu 19. a 20. st. postavili za pouhé dva roky.
Kocourský viadukt, nazývaný někdy také Žampašský
most, patří k nejvyšším kamenným železničním mostům
ve střední Evropě. V zakřivené ose, kterou tvoří oblouk
o poloměru 180 m, měří celkem téměř 110 m. Jeho základ
tvoří sedm oblouků o rozpětí 12 m, ten nejvyšší přechází
nad roklí Kocour s potokem Studený ve výšce téměř 42 m.
Je tak jen asi o metr nižší než Nuselský most v Praze.
Výstavba viaduktu začala na jaře 1898. Denně se na ní
podílelo kolem 200 dělníků převážně z Itálie, kteří měli
s podobnými mosty zkušenosti z Alp. U Jílového na stavbu použili granodiorit z nedalekých lomů v okolí Borku
a Kamenného Přívozu, jejž na staveniště dopravovali polními drážkami a z údolí zvedali dvoukolejnou svážnicí.
Prameny uvádějí, že stavba spotřebovala 5780 m3
lomového kamene, 600 m3 kvádrů, 450 m3 klenebních
kamenů a 56 kamenných krakorců. Ty z mostních pilířů
dodnes u patek oblouků vyčnívají a připomínají místo
uložení příčných trámů, na něž se stavěly ramenáty –
dřevěné obloukové výztuže pod fošnové bednění. Tímto
způsobem stavěli své viadukty už staří Římané a jejich
metodu prověřila staletí. Kocourský viadukt, slavnostně zprovozněný i s posledním úsekem železniční trati
Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany prvního května 1900,
totiž dodnes slouží běžnému provozu bez větších oprav.
–ls–, foto Josef Mejstřík
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce
Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 2/2011 vyšlo 3. 2. 2011 (3/2011 vyjde 22. 2. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří
Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo
povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736