Metrostav 02/2011

• Strana 1

  Nové budovy na Pankráci rostou do

  výšky str. 3

  Dva další pražské obchodní domy

  Kaufland str. 3

  Rekonstrukce prostor pro biochemiky

  z Akademie věd ČR str. 3

  Ptáme se: Stanislava Šmola

  z firmy Metrostav Development str. 2

  Zimní sportovní hry Metrostavu

  fotosloupek str. 2

  Tunelové propojení mezi Blankou

  a Malovankou str. 2

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  3. února 2011 / 2 / XXIII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Ražby pod Letnou skončily

  Změny ve vedení divize 6 Metrostavu

  Novým technickým náměstkem divize 6 Metrostavu se

  prvního ledna letošního roku stal Ing. Pavel Kasal, Ph.D.

  V nové funkci mu přejeme hodně úspěchů.

  Konference

  Na 180 vybraných manažerů

  z firem Skupiny Metrostav

  se zúčastní ve středu

  2. března 2011 její letošní

  Strategické konference.

  Na pozvání prezidenta

  Skupiny se sejdou v Národní

  technické knihovně, kde jejich jednání proběhne v duchu

  předem stanoveného hesla Musíme dělat základní

  věci správně. Závěry Strategické konference Skupiny

  Metrostav konkrétně rozpracuje o čtrnáct dní později

  Technicko-ekonomická konference naší společnosti.

  Finská cena za bezpečnost

  Sdružení Metrostavu a místní společností Destia Oy

  zvítězilo v roce 2010 v soutěži o nejbezpečnější pracoviště

  v rámci projektu Západní metro Helsinky. Na skvělém

  výsledku se velkou měrou podíleli zaměstnanci naší

  divize 5, kteří pod vedením Ing. Václava Pavlovského

  provádějí ražby přístupových štol k nové části metra ve

  finském hlavním městě. Gratulujeme!

  Úbytek veřejných zakázek v roce 2010

  Podle nejnovější analýzy inženýrské a poradenské

  společnosti ÚRS Praha se v roce 2010 hodnota veřejných

  stavebních zakázek meziročně snížila o 37 % na 122,2 mld.

  Největší propad – o víc než tři čtvrtiny – vykázaly zakázky

  na výstavbu dopravní infrastruktury. Státní a veřejná

  správa loni vypsala sedm stavebních tendrů v hodnotě

  nad miliardu korun, o rok dříve bylo takových velkých

  zakázek 25. Počet veřejných stavebních zakázek se v roce

  2010 meziročně snížil o téměř 11 procent, úřady vyhlásily

  celkem 3913 tendrů. Města a obce se na celkové hodnotě

  zadaných zakázek vloni podílely z 56,5 %.

  V pondělí 10. ledna ukončilo slavnostní fárání ražby tu-

  nelového komplexu Blanka na stavbě s ev. číslem 0079

  Špejchar–Pelc-Tyrolka (ŠPELC). Kromě pracovníků

  Metrostavu a dalších pozvaných hostů při té příle-

  žitosti sestoupili do podzemí i nový první náměstek

  primátora hl. m. Prahy Ing. Karel Březina a generální

  ředitel naší společnosti Ing. Pavel Pilát (titulní foto zle-

  va, uprostřed Ing. Miroslav Padevět z divize 2).

  ŠPELC je s celkovou délkou 4320 metrů nejdelší částí

  tunelů Blanka, jejichž celou výstavbu řídí naše divize 2.

  V oblasti mezi Trojou a Letnou zahrnuje 2231 metrů

  ražených dvou- a třípruhých tunelů, 1207 metrů hloube-

  ných tunelů a 882 metrů nadzemního úseku. Pracovníci

  divize 5 pod vedením Ing. Jana Kvaše zahájili její ražbu

  z Troji už v červenci 2007, tedy před třemi a půl lety. Jak

  při posledním fárání řekl Ing. Pilát, za tu dobu raziči na

  stavbě ŠPELC vybudovali přes 5 km tunelů s různými

  profily a vytěžili z nich na 755 000 m

  3

  horniny.

  Ing. Březina při odvozu jejího posledního kubíku ze

  vzduchotechnického kanálu číslo 4 (foto č. 1) poděkoval

  za práci všem, kdo se na ní podílejí. Zmínil, že studoval

  průběh různých velkých podzemních staveb, a konsta-

  toval: „Jsem rád, že Blanku, po metru V. A nejdůležitější

  strategickou stavbu metropole, nedoprovázejí žádné velké

  problémy, jaké třeba nastaly při budování podobných tu-

  nelů v zahraničí. Věřím, že to tak vydrží až do konce.“

  Ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup si oddechl: „Těší

  mě, že jsme zdárně dokončili i složitý komplex podzem-

  ních technologických objektů pod Letnou. Skládá se ze

  strojovny vzduchotechniky a propojovacích, přívodních

  i odvodních vzduchotechnických kanálů (foto č. 2) a ša-

  chet, které budou sloužit pro požární a provozní větrání

  převážné části ražených tunelů v úseku ŠPELC. Největším

  objektem z nich je strojovna, která se nachází 25 m pod

  hustou obytnou zástavbou na Letné. Je dlouhá 125 m

  a plocha jejího výrubu měří téměř 300 m

  2

  .“

  Poslední velké střelby a vrtání se pod Letnou ozvaly

  ještě letos první týden v lednu. Do konce měsíce bude

  dokončeno i propojení tunelů s větracími kanály, kde za-

  tím stojí provizorní betonové stěny. Následné činnosti již

  nebudou tak hlučné, jako byly ty dosavadní.

  Pod zemí už totiž budou pokračovat jen hydroizolační

  práce a betonáři budou do formy budovat definitivní ostě-

  ní tubusů i vzduchotechnických objektů. V co nejkratším

  možném termínu po jeho dokončení nastoupí na stavbu

  týmy dodavatelů k montáži technologií nezbytných pro

  provoz největšího městského automobilového tunelu ve

  střední Evropě. Jeho úplné zprovoznění bude záviset

  nejen na vybavení komplexu Blanka, ale i na zhotovení

  stavby SAT 2B, která jej v podzemí propojí s křižovatkou

  Malovanka. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím uvede-

  ní této části Městského okruhu do života však bude objem

  finančních prostředků, které Magistrát hlavního města

  Prahy na stavbu v následujících letech uvolní. Spolu

  s ostatními obyvateli metropole nám nezbývá než věřit,

  že jich bude dostatek a na stavbu dorazí co nejdřív.

  Kolektivní smlouva

  V závěru ledna byla za účasti všech zástupců statu-

  tárních orgánů dotčených společností a představitelů

  odborové organizace podepsána Podniková kolektivní

  smlouva Metrostavu pro rok 2011.

  Její vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli nebylo

  tentokrát příliš náročné, protože probíhalo v rámci dříve

  odsouhlasené Vzorové kolektivní smlouvy pro Skupinu

  Metrostav. Shoda byla proto letos dosažena už po dvou

  kolech vyjednávání, přičemž limity v Podnikové smlouvě

  odpovídají horní úrovni parametrů ze Vzorové smlouvy.

  Podniková kolektivní smlouva Metrostavu byla schvá-

  lena v orgánech obou smluvních partnerů a je účinná

  od 1. ledna 2011. I nadále zajišťuje pracovní, sociál-

  ní, zdravotní, bezpečnostní i další podmínky nastavené

  v předchozích letech. Oproti loňskému roku se v ní zpřes-

  nily jen některé detaily. Jedinou podstatnou změnou je

  nárůst minimálních mzdových tarifů o tři procenta.

  Tato kolektivní smlouva platí nejen pro Metrostav, ale

  i pro jeho dceřiné společnosti – Metrostav Development,

  METROS, SQZ a CCE Praha.

  Mimo prezidenta Skupiny Metrostav Jiřího Bělohlava

  a předsedy Základní organizace OS Stavba ČR Pavla

  Meyera se podpisu smlouvy zúčastnili i generální ředitel

  Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto zleva) a zástupci orgánů

  všech společností, na které se vztahuje. Stejně jako v mi-

  nulosti i letos bude kolektivní smlouva vytištěna v podobě

  červené brožurky, kterou dostane každý zaměstnanec.

  1 2

  Sestavujeme TBM

  Přesně podle plánu dorazil v pátek 28. ledna na Vypich

  na staveniště metra V. A první transport s díly plnopro-

  filového zeminového tunelovacího stroje č. 609.

  Nadměrný náklad z německého města Schwanau přijel

  do Prahy po dálnici D5 a jako první přivezl na díly rozlože-

  ný vozík číslo 5 (foto). Do středy 2. února by na staveništi

  měl být i vozík číslo 4, který bude do závěsu zařazen blíž

  k razicí hlavě. O přesunu tunelovacího stroje budeme po-

  drobněji informovat v příštím čísle novin Metrostavu.

• Strana 2

  Rekonstrukce čtyřicet metrů pod hladinou

  Na řadě toků a přehrad se objevují nové vodní stavby

  a stávající se opravují a modernizují, aby zabránily

  povodním. Mezi tato díla spadají i práce, které letos

  v únoru končí naše divize 6 na vodním díle Vranov.

  Od září 2009 zde technici z týmu Ing. Luboše Dalecké-

  ho řídí instalaci nového zavodňovacího potrubí spodních

  výpustí a ovládacího systému. Provedli také rekonstrukci

  manipulačního zařízení všech čtyř havarijních stavidlo-

  vých uzávěrů, které ze dna přehrady umožňují vypouštění

  nadbytečné vody. Při manipulaci s nimi už docházelo ke

  zvýšenému tření mezi jejich pevným vedením a klouzátky

  na pohyblivé části. Hrozilo, že se uzávěry zaseknou, což

  by v krizových okamžicích mohlo mít vážné důsledky.

  Oprava manipulačního zařízení byla obtížná. Pracova-

  ly při ní hned dvě skupiny potápěčů – ze speciálně vybu-

  dovaného pontonu, za provozu vodního díla a v hloubce až

  čtyřicet metrů pod hladinou. „Byla to pro nás v mnohém

  nová a zajímavá zkušenost,“ řekl Ing. Dalecký. „Nejprve

  proběhla demontáž původních kolejových vedení a pod

  hladinou následovalo očištění jejich kotevních desek.

  Potom potápěči vyměnili všechny připevňovací šrouby

  a matky. Jako poslední přišla na řadu montáž nových ne-

  rezových kolejí. Mezi ně jsme vložili pohyblivé konstrukce

  uzávěrů, jejichž spojovací rozpěry jsme osadili novými

  klouzátky. Provedená rekonstrukce obnovila spolehlivost

  uzávěrů, zvýšila bezpečnost provozu přehrady a výrazně

  prodloužila životnost jejího technologického zařízení.“

  Další součástí akce byla instalace velkoprofilového

  zavodňovacího potrubí. To vzájemně propojilo potrubí

  spodních výpustí, která lze podle potřeby nově zaplnit

  vodou i tehdy, když je zavodněné jenom jedno z nich.

  Zajistí se tak vyrovnání tlaku vody v potrubí a v přehradě

  u stavidlových uzávěrů, které bez toho nejdou otevřít.

  Divize 6 řídila na Vranově i instalaci nové páteřní optic-

  ké sítě mezi provozním objektem a horní (foto) i dolní stro-

  jovnou. S ní souviselo i vybudování kamerového systému,

  který umožňuje dálkově monitorovat ovládání pohonů.

  Polohy uzávěrů dnes pomocí čidel průběžně snímá a sle-

  duje systém kontroly a řízení technologického procesu,

  který předává informace do centrálního velínu, odkud je

  možné dálkově řídit vypouštění přehradní nádrže.

  Harmonogram předpokládal, že divize 6 ukončí práce

  na vodním díle Vranov až v srpnu letošního roku. Díky

  nasazení zmíněných dvou skupin potápěčů a vhodně

  zvolenému systému řízení a organizace práce se jí však

  podařilo původní termín zkrátit, takže projekt vstoupí do

  kolaudačního řízení již tento měsíc.

  –rip–, foto archiv divize 6

  Zimní sportovní hry

  Sportovci z Metrostavu změřili opět své síly při tradič-

  ních Zimních sportovních hrách a jejich výkony zaslu-

  hují obdiv. V pátek 21. ledna se utkali na nové sjezdov-

  ce ve Ski areálu Šachty ve Vysokém n/J, o den později

  nastoupili do stopy nedalekého běžeckého okruhu.

  Dvacet tři branek na trati dvoukolového slalomu pro-

  jížděli muži ve třech věkových kategoriích. První vyhrál

  Pavel Laciný z centrály, druhou Václav Bělohlávek z divi-

  ze 5 (foto č. 1). Ve třetí zvítězil Dušan Lubellan (D4), za

  ním byl těsně druhý Pavel Brožek z divize 1 (foto č. 2),

  Martin Jedlička (D4) skončil bronzový. Ženy obsadily dvě

  kategorie – mezi mladšími byla nejrychlejší Linda Veselá

  z centrály, druhá byla Iveta Zieglerová (D5) a třetí Jana Vy-

  mětalová z divize 7 (foto č. 3). Ve druhé kategorii projela

  cílem jako první Svatava Štěpánová z divize 9.

  Na start závodu v alpském lyžování přijelo 89 sjezda-

  řů a druhý den se do stopy rozeběhlo 27 běžců. Z mužů

  na trati dvakrát 2,5 km klasicky zvítězili Pavel Polák (D5),

  Jakub Suchý z divize 4 (foto č. 4) a Mojmír Stuchlík mladší

  (D9). Z osmi přihlášených žen (foto č. 5), které startovaly

  najednou bez rozdílu věku, absolvovala poloviční závod

  nejrychleji Hana Kadlecová z divize 2.

  Jak se můžete přesvědčit i na dalších fotografiích,

  které naleznete na intranetu naší společnosti, závody se

  vydařily. Nikdo z těch, kdo na Zimní sportovní hry 2011

  přijeli, účasti nelitoval. A ti, kterým se pro tentokrát sla-

  lom ani běh nevydařily, už jistě začali trénovat, aby se

  příště umístili na lepším místě ve výsledkovém žebříčku.

  –red–, foto Věra Dědková

  Stanislava Šmola,

  referenta Metrostavu Development

  V roce 2011 si připomínáme čtyřicáté výročí vzniku

  Metrostavu. Mezi více než padesát pracovníků, kteří

  svému často prvnímu zaměstnavateli zůstali po celý

  život věrní, patří i Stanislav Šmol. Dones jej každý den

  spolehlivě naleznete v ekonomickém úseku společnos-

  ti Metrostav Development.

  Jako řada dalších i vy jste v srpnu roku 1970 vlastně

  nastoupil ještě do Vodních staveb. Jak to tehdy bylo?

  Na stavební průmyslovce jsem studoval obor dopravní

  stavby a po ukončení školy mě zlákala příležitost podílet

  se na budování metra. Nastoupil jsem proto k Vodním

  stavbám, kde jsem začal pracovat jako asistent. Ne však

  v pražském podzemí, ale na Vodním díle Želivka. Když

  jsem se po dvou letech vojny na stejné pracoviště vrátil

  jako mistr, byl už mým zaměstnavatelem Metrostav.

  Oženil jste se, narodila se vám první dcera, vaše práce

  pro divizi 6 na Želivce v roce 1976 končila...

  Měl jsem přejít na stavbu VD Jesenice, ale zasáhl osud

  – při návratu z práce mi vlak nešťastnou náhodou ujel

  obě nohy. Za to, že jsem přežil, vděčím pohotové první

  pomoci, lékařům a rodině, zejména manželce. A také

  Metrostavu, který mě po roce rehabilitací znovu „postavil

  na nohy“ – i když jsem byl v plném invalidním důchodu,

  přijal mě zpět do zaměstnání, a to vůbec nebylo obvyklé.

  Lidé, kteří tehdy firmu tvořili, mi navíc pomohli získat

  příspěvek na auto a dostal jsem i větší služební byt. Naše

  společnost – teď už Metrostav Development – mi pomáhá

  dodnes. Díky ní jsem soběstačný a spokojený. Cítím to

  jako závazek a chci pro ni pracovat co nejlépe.

  V roce 1977 jste se do divize 6 vrátil, tentokrát na stav-

  bu metra. Co bylo náplní vaší nové činnosti?

  Přeškolil jsem se na výrobního kalkulanta. Když Me tro-

  stav s výstavbou metra na Chodově skončil, přešel jsem

  ve stejné funkci do divize 1. Ze začátku jsem „jen“ podle

  tabulek nasazoval jednotné ceny, postupně jsem stavby-

  vedoucím začal kontrolovat faktury. Dodnes si řada lidí

  ve stavebnictví myslí, že nejdůležitější je stavbu dokončit

  a papíry k ní jsou jen povinnost a nutné zlo – a podle toho

  to ze začátku vypadalo leckdy i u nás. Když jsem však

  dostal administrativu na starost, chtěl jsem ji dělat dobře.

  A tak jsem brzo začal upozorňovat na chyby, kterých jsem

  si ve fakturách všiml. Bývaly to nesprávně vyplněné for-

  mální náležitosti či nepřesnosti ve výpočtech, někdy jsem

  však odhalil, že se nás subdodavatel pokoušel ošidit. Stal

  se ze mne samostatný odborný ekonom, pak finanční re-

  ferent a před deseti lety jsem v Metrostavu začal po eko-

  nomické stránce pomáhat s developerskými projekty.

  Čím se v práci zabýváte dnes?

  V posledních letech mám na starosti finanční toky Me-

  trostavu Development a všech jeho dceřiných společ-

  ností. Od loňského podzimu proto pracuji se systémem

  OneWorld, do kterého byly převedeny.

  Na co z života v Metrostavu nejraději vzpomínáte?

  Nikdy jsem neztratil humor. I přesto nejraději vzpomínám

  na dobu, kdy jsem býval zdravý – vždycky jsem totiž chtěl

  být spíš v praxi na stavbě než v kanceláři. Osud to však

  zařídil jinak... I proto jsem měl velkou radost, když mě

  vloni vedení společnosti vybralo za Osobnost Metrostavu

  Development roku 2009. Nebývá obvyklé, aby takové oce-

  nění získal referent. O to víc si ho vážím a těší mě.

  Brzy oslavíte šedesátiny. Jaké jsou vaše další plány?

  Pokud mi to zdraví umožní, chtěl bych pokračovat v práci,

  a být tak dál užitečný své „životní“ firmě. Až donedávna

  jsem se pohyboval jen s pomocí auta a berlí. Vloni jsem

  si však navíc pořídil vozík. Hlavně kvůli vnoučatům, abych

  s nimi mohl chodit na výlety, třeba do zoo. Vnučka je už

  školačka, první vnuk chodí do školky, druhý se narodil le-

  tos v lednu, dalšího potomka čekáme na konci března. Už

  teď se těším, jak jej přivítám do života. Jedna dcera a její

  manžel pracují také v Metrostavu, tak budu možná pro

  naši společnost pomáhat vychovávat další generaci…

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Spojnice mezi pražskou Blankou a Malovankou

  Při cestě po Městském okruhu ze Smíchova vyjíždějí

  auta ze Strahovského tunelu na mimoúrovňovou křižo-

  vatku Malovanka, kterou pod názvem SAT 2A dokonču-

  je tým Ing. Tomáše Kohouta z divize 5. Aby řidiči mohli

  po okruhu v budoucnosti pokračovat směrem do Troji,

  je kromě tunelového komplexu Blanka zapotřebí do-

  končit i asi 400 m dlouhý úsek tunelů pod Patočkovou

  ulicí. Jeho stavbu – SAT 2B – řídí sdružení společností

  EUROVIA CS a Energie – stavební a báňská. Pro první

  dodává tým Ing. Kohouta železobetonové konstrukce.

  „Mezi MÚK Malovanka a tunely Blanka, budovanými

  z jámy Myslbekova, je výstavba hloubených tunelů SAT 2B

  navržena dvěma různými způsoby,“ popisuje Ing. Kohout.

  „Jejich delší část pod Patočkovou třídou vznikne čelním

  odtěžováním pomocí modifikované milánské metody.

  O něco kratší úsek vytvoří v křižovatce s Myslbekovou

  ulicí klenbové tunely, prováděné v otevřené jámě. Zde se

  budou navíc oba třípruhové tubusy, samostatné pro každý

  směr, rozšiřovat ještě o jednu jízdní dráhu.“

  Naši pracovníci na stavbu SAT 2B nastoupili vloni

  v březnu. Převzali zajištěnou stavební jámu, vyhloubenou

  až pět metrů pod terén na úroveň budoucího stropu tu-

  nelů. Pracovníci firmy Zakládání staveb v ní dnes budují

  milánské stěny (foto č. 1), které vytvoří svislé konstrukce

  tubusů. Vzhledem k nepříznivým geologickým poměrům

  jsou hluboké i víc než 15 m, aby prošly vrstvami navážek

  a naplavenin v původním údolí potoka Brusnice a mohly

  být vetknuty do únosného podloží letenských břidlic.

  Na zeminu mezi milánskými stěnami zaměstnanci di-

  vize 5 betonují stropy tubusů. Až bude pod nimi odtěžena

  hornina (foto č. 2), vrátí se do jižní a pak i do severní trou-

  by, aby vybetonovali jejich spodní desky včetně kanálů.

  „Tímto způsobem bychom měli vybudovat všech osm

  dilatačních celků,“ pokračuje v popisu Ing. Kohout. „Práci

  nám však komplikuje skutečnost, že v pátém z nich arche-

  ologové nečekaně objevili staré vojenské hroby. Možná

  pocházejí z roku 1741, kdy Prahu obsadila francouzsko-

  -bavorská vojska. Mohou však být ještě o 100 let starší,

  z doby švédského obléhání na konci třicetileté války. Naše

  práce se proto přizpůsobí postupu archeologů.“

  Aby divize 5 umožnila odtěžování zeminy pod stropem

  tubusů, odstranila odřezáním a pomocí neexplozivních

  hydraulických klínů DARDA provizorní železobetonová za-

  slepení mezi stavbami SAT 2A a 2B. Klenbové tunely v já-

  mě na staveništi Myslbekova ještě betonovat nezačala.

  Její východní část totiž slouží pro ražbu tunelů Blanka

  a západní není zcela odtěžena. Svou práci na stavbě

  SAT 2B by měla divize 5 skončit příští rok v červnu.

  2

  1

  2

  3

  4

  5

• Strana 3

  Už rok působí tým Ing. Davida Vlasáka z divize 3 v cen-

  tru pražské Pankráce, kde řídí stavbu dvou administra-

  tivních a dvou obytných budov. Vedle pracovníků divi-

  ze 7, kteří na staveništi v srpnu dokončili zemní práce,

  přispívají dnes k jejich budování i betonáři divize 6.

  Pod vedením Ing. Vladislava Horáčka tu před Vánoce-

  mi ukončili hrubou stavbu bytových domů. Z monolitické-

  ho skeletu administrativního centra mají hotovou pětipod-

  lažní, z větší části podzemní podnož a u kancelářských

  křídel provádějí svislé konstrukce 3. NP (foto č. 1).

  Nová zástavba zaplňuje plochu mezi Hanusovou ulicí,

  pankráckým centrem BAUHAUS a zadním traktem stáva-

  jících administrativních budov podél Budějovické třídy.

  „Nejdřív nás mile překvapil pohodlný příjezd na stave-

  niště,“ vzpomíná Ing. Vlasák. „Kolegové, kteří nedaleko

  budovali areál České pojišťovny, měli totiž s obslužností

  své stavby velké potíže. Také pro zakládání byly u nás

  lepší podmínky, než očekával projekt. Nebylo tu tolik pod-

  zemní vody, a tak jsme v rychlém termínu zvládli provést

  i patnáctimetrovou převrtávanou pilotovou stěnu, která

  umožnila vyhloubit čtyři podzemní patra nových garáží

  těsně u fasády provozovaných budov.“

  Dva šesti- a sedmipodlažní domy se 167 byty a 176

  místy v dvoupatrových podzemních garážích už jsou

  z poloviny vyzděné (foto č. 2 a 3). Zatímco interiéry se

  připravují na nástup řemeslníků, investor si vybírá barvy

  fasád. Obvodový plášť bytovek bude totiž kombinovat tři

  odstíny omítek a obklady Cetris. Kvůli nedaleké magistrále

  do něj projektant navrhl speciálně odhlučněná okna.

  Dvě šestipodlažní křídla administrativního komple-

  xu s téměř 10 tisíci m² kancelářských ploch si investor

  nechává přistavět k podélné administrativní budově,

  kterou sám vlastní a provozuje. I proto budou komuni-

  kace v novostavbách v každém patře propojeny s těmi

  ve stávajícím objektu. „Práci provádíme při zachování

  plného provozu v budovách podél Budějovické třídy,“ po-

  pisuje Ing. Vlasák. Také kapacita téměř 570 garážových

  stání v novém pětipatrovém parkingu byla navržena pro

  staré i právě stavěné kancelářské objekty dohromady.“

  Betonáři z divize 6 plní své úkoly přesně a kvalitně;

  koncem března by měli dokončit nosné konstrukce admi-

  nistrativního centra. V jeho suterénech se už proto tým

  divize 3 připravuje na zdění a práce TZB tak, aby hotové

  dílo stavbaři předali investorovi už letos v listopadu.

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  strana 3

  Nové budovy na Pankráci rostou do výšky

  1

  2 3

  Tým Ing. Davida Štochla z divize 6 buduje v Praze

  hned dva obchodní domy Kaufland zároveň. Ten první

  staví od loňského června na křižovatce ulic Lhotecká

  a Československého exilu v Praze 12, druhý se bude

  nacházet v bývalém areálu autobusových garáží v ulici

  Pod Paťankou v Podbabě na Praze 6. Oba dva by měly

  veřejnosti začít sloužit ještě letos.

  Nejprve se vydejme na staveniště do Modřan, kde

  je mimo jiné dokončena základová deska a monolitické

  stěny dvou podzemních podlaží (foto č. 1). „V současné

  době provádíme montáž PREFA konstrukcí, betonáž vý-

  tahových šachet a prostoru pro travelátory – pohyblivé

  chodníky, které spojují jednotlivá podlaží (foto č. 2),“ vy-

  počítává Ing. Štochl a dodává, že vzhledem k mrazivému

  počasí na sklonku loňského roku práce nabraly mírný

  skluz. Už v únoru by však Ing. Štochl chtěl mít betonáže

  dokončené, stejně jako střechu budoucího obchodního

  domu. Také PREFA konstrukce a fasádní panely už budou

  na svém místě a na březen je naplánováno zahájení prací

  pomocné stavební výroby a provádění terénních úprav.

  Bude při nich zapotřebí vybudovat některé opěrné stěny,

  část objektu zasypat a upravit okolní křižovatky.

  V květnu by do prodejny měl investor umístit regály

  a během letošního června a července by měl být obchodní

  dům kompletně dokončen. O přesném termínu předání

  objektu investorovi se však rozhodne až v únoru, protože

  novostavbu ovlivnily nejen nepříznivé povětrnostní pod-

  mínky v závěru loňského roku, ale zejména velké změny

  projektu ze strany budoucího uživatele.

  Druhý obchodní dům Kaufland bude stát v už zmiňo-

  vaném areálu bývalých autobusových garáží v ulici Pod

  Paťankou v Praze 6. Pro milovníky filmového muzikálu

  Šakalí léta je to velmi zajímavé a takřka kultovní místo,

  protože se zde natáčely některé jeho velmi známé scény.

  Ve svých požadavcích na vzhled obchodního centra to

  hned zpočátku realizace důrazně připomněl i architekt

  městské části Praha 6. Proto bude nový objekt maximálně

  připomínat ráz původního garážového komplexu i atmo-

  sféru konce padesátých let a rokenrolu.

  Stará garážová hala proto v současné době prochází

  nezbytnými stavebními úpravami, aby v budoucnosti

  mohla místo autobusům sloužit jako kryté parkoviště

  pro zákazníky Kauflandu. Momentálně v ní probíhají

  udržovací práce – tým Ing. Štochla už má za sebou řízení

  nezbytných demolic, betonáží nových opěrných konstruk-

  cí a také stržení části původních nosných prvků. „Hala

  v dohledné době dostane novou podlahu, zrekonstruu-

  jeme střechu včetně světlíků a nakonec nás budou čekat

  úpravy povrchů. Při nich budeme muset opravit také ná-

  těry ocelových příhradových vazníků o rozpětí 70 metrů,

  které jsou dominantou celé haly,“ říká Ing. Štochl.

  Ve druhém čtvrtletí roku 2011 by mělo být vydáno

  stavební povolení na výstavbu nového dvoupodlažního

  obchodního domu Kaufland s půdorysem asi 50 x 75 m,

  který bude ke zmodernizovaným garážím přiléhat. Hotový

  by potom měl být už do konce letošního prosince.

  „V současné době máme na stavbu ztížený přístup,

  protože v rámci první etapy prodloužení tramvají do

  Suchdola zahájil vloni v prosinci Dopravní podnik hl.

  města Prahy výstavbu tramvajové smyčky Podbaba. Její

  součástí je i přeložka celé ulice Pod Paťankou. Současná

  tramvajová smyčka od bývalého hotelu Internacionál

  (nyní Crowne Plaza) se tak přesunula do těsné blízkosti

  našeho staveniště,“ uzavírá Ing. Štochl informace o pod-

  babském Kauflandu. I přes všechny nepříjemnosti práce

  na jeho výstavbě pokračují ve svižném tempu a všichni

  v divizi 6 věří, že i on začne veřejnosti sloužit ještě letos.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Dva nové pražské obchodní domy Kaufland

  Rekonstrukce prostor pro biochemiky z AV ČR

  Finanční úřad v Kroměříži mění působiště

  Třípodlažní budova na Husově náměstí v Kroměříži při-

  pomíná mraveniště: uvnitř se staví a bourá, nákladní

  auta odvážejí nepotřebný materiál a naopak přivážejí

  nový včetně strojních zařízení. V plném proudu jsou

  i přípravy k vybavení nových prostor kancelářským

  nábytkem. Krátce řečeno – stavba na okraji památkové

  zóny a náležející mezi kulturní památky města prožívá

  za plného provozu stěhování a rekonstrukci zároveň.

  Probační a mediační služba i pozemkový úřad, které

  v ní doposud působily, se stěhují na nedaleké Riegrovo

  náměstí, odkud na Husovo přesídlí finanční úřad.

  Celý tento mumraj začal loni v září a podle harmono-

  gramu by měl skončit letos v květnu. Vedoucí projektu

  Ing. Jaroslav Kunc z divize 1, která přestavbu zajišťuje

  ve sdružení s místní firmou RAPOS, je přesvědčen, že

  i díky dobré vzájemné spolupráci stavbaři zadaný termín

  dodrží. Také proto, že spolu s kolegy může při práci v Kro-

  měříži využít zkušenosti, které Metrostav získal na obdob-

  né akci realizované ve Znojmě. Ta byla navíc organizačně

  náročnější, na zdejší přestavbu je zase méně času.

  Rekonstruovaná budova v Kroměříži se skládá ze

  dvou podzemních a tří nadzemních podlaží a tvoří ji dva

  propojené objekty, které v roce 1938 postavil brněnský

  architekt Oskar Poříska. Působil v ní Okresní úřad a její

  druhé podzemní podlaží je převážně ze železobetonových

  konstrukcí a mělo sloužit jako protiletecký kryt. Původní

  objekt doplnila v roce 1977 lichoběžníková přístavba.

  Rekonstrukce byla rozdělena do několika etap. První

  dvě se týkaly bouracích prací a změn vnitřní dispozice.

  V konkávní části budovy, která má tvar písmene C a jejíž

  průčelí s hlavním vchodem je orientováno do Husova ná-

  městí, vyměnili stavbaři původní špaletová okna za dře-

  věná eurookna. Rozšířili i sociální zázemí – kuchyňky,

  toalety pro zaměstnance, veřejnost a vozíčkáře. Novinkou

  je výtah, který stejně jako bezbariérový vchod do budovy

  ocení zejména fyzicky handicapovaní občané.

  První nadzemní podlaží konkávní části bude pře-

  devším sloužit ke styku pracovníků finančního úřadu

  s veřejností. Jeho podstatnou část proto zaujme přepáž-

  kový provoz pro návštěvy klientů, zbytek bude vyhrazen

  kancelářím. Výrazně se rozšíří spisovna a sklady exekuce,

  umístěné v prvním podzemním podlaží objektu přístavby,

  v prostorách někdejší zasedací místnosti. Nový konfe-

  renční sál pro zhruba 90 osob bude zřízen ve 3. NP.

  V současné době se stavbaři divize 1 chystají k výmě-

  ně starých oken ve střední a zadní části budovy za nové

  plastové výplně a připravují se k předání dokončované

  přední a střední části objektu, které proběhne v druhé

  polovině tohoto měsíce. Vzápětí vyklidí příslušné orga-

  nizace dosud obývané části budovy na Husově náměstí

  a začne závěrečná část rekonstrukce. Ta je rozplánována

  na měsíce březen a duben, aby k předání celého objektu

  investorovi mohlo dojít už počátkem letošního května.

  –rip–

  V areálu Ústavu organické chemie a biochemie Akade-

  mie věd ČR v pražských Dejvicích (foto č. 1) se vedle

  vědců zabydleli také stavbaři z Metrostavu. Na začátku

  loňského roku totiž zahájili jeho rekonstrukci, kterou

  otevřeli výstavbou energocentrály (foto č. 2). V čer-

  venci 2010 naši technici začali řídit také přestavbu

  a modernizaci samotného objektu biochemie. Zatím-

  co dokončené energocentrum předal tým Ing. Tomáše

  Vašuta z divize 3 investorovi již v loňském listopadu,

  budova laboratoří bude zářit novotou až letos v září.

  Divize 3 provádí zakázku ve sdružení s firmou BLOCK,

  jež je dodavatelem vybavení laboratoří a koordinuje spo-

  lečnou dodávku vzduchotechniky a systémů měření a re-

  gulace. Tým Ing. Tomáše Vašuta má na starosti stavební

  práce a ostatní dodávky. Zámečnické výrobky na střechu

  budovy včetně nového měděného opláštění bude dodávat

  středisko divize 1 vedené Miloslavem Novotným.

  „Po převzetí staveniště jsme nejdříve museli napláno-

  vat, jak propojíme dokončení novostavby energocentra

  s rekonstrukcí. Energocentrála totiž přímo sousedí s bu-

  dovou biochemie a přístup do ní byl pouze přes hlavní

  schodiště této budovy. Jako první proto musely být u re-

  konstrukce zahájeny práce na sanaci azbestových prvků,

  které znemožňovaly plynule dokončovat energocentrum,“

  vzpomíná Ing. Vašut. Poté následovaly bourací práce

  a pokládka venkovní i vnitřní kanalizace. Aby to stavbaři

  neměli v Ústavu organické chemie a biochemie Akade-

  mie věd ČR jednoduché, museli při kladení kanalizačního

  potrubí do hloubky 6,5 metru pod terén zachovat plnou

  průjezdnou šířku i v úzkém vjezdu do areálu.

  Jako další přišly v dejvickém komplexu na řadu nové

  konstrukce schodiště a střechy. Ještě před loňskými Vá-

  nocemi dělníci namontovali nová okna a dnes se věnují

  hlavně činnostem uvnitř zateplené budovy. „Provádíme

  rozvody vzduchotechniky, čisté páry a elektroinstala-

  ce. Kromě toho nanášíme vnitřní omítky a montujeme

  sádrokartonové konstrukce,“ vypočítává Ing. Vašut a po-

  dotýká, že běžné práci dodalo punc zajímavosti místo

  stavby nedaleko vysokoškolského komplexu, který jemu

  i většině jeho kolegů připomíná mládí a dobu studií.

  Tým Ing. Vašuta čeká na jaře ještě montáž zdvojených

  podlah a finálních povrchů a pak jej vystřídají pracovníci

  společnosti BLOCK, kteří moderní laboratoře vybaví

  nezbytnými přístroji. V září pak stavbaři uvolní prostory

  vědcům, aby mohli pokračovat ve výzkumech.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  1 2

  1

  2

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  1

  Dlouhá historie

  Lyžování lákalo reprezentanty Metrostavu odjakživa.

  Už v březnu 1971 se zúčastnili XIV. zimních her, které

  pro zaměstnance Vodních staveb uspořádala jejich

  tělovýchovná jednota z Prahy. Při cestě do historie ly-

  žování však musíme začít o mnoho tisíc let dříve.

  Kdy přesně si lidé začali usnadňovat cestu ve sněhu,

  asi nikdo nezjistí. Archeologické nálezy a prehistorické

  skalní malby z norského ostrova Rödöy však dokazují, že

  v období kolem roku 2500 př. n. l. už byly tehdy užívané

  sněžnice poměrně úzké, protáhlé a dřevěné. Používali je

  nejen obyvatelé severní Evropy, ale i Ruska, Číny, Koreje

  a Japonska. Kromě dopravy a lovu sloužily i armádám

  – podle dochovaných zpráv se už kolem roku 1200 n. l.

  uskutečnila mezi Švédskem a Dánskem válka na lyžích.

  Nejstarší zmínky o skutečném lyžování, které prová-

  zely i soutěže, pocházejí z Dějin severských národů, jež

  v roce 1555 sepsal švédský arcibiskup Olaf Magnus z Up-

  psaly. Od 18. století byly součástí povinného lyžařského

  výcviku v norské armádě závody ve sjezdu, běhu, skocích

  z můstku a střelbě za jízdy. Asi za sto let je nahradily ve-

  řejné soutěže, pořádané jako lidová slavnost v údolí Tele-

  mark na jihu země. Zdejší sjezdaři už tehdy vymysleli lyže

  s bočním vykrojením, používali dvě hole a zatáčeli pomocí

  kristiánek a telemarku. Závody v Tromsø v roce 1843 po-

  tom odstartovaly dobu sportovního využívání lyží.

  Do Čech přivezl první lyže Josef Rössler-Ořovský,

  který roku 1887 založil i první lyžařský kroužek při Brus-

  lařském spolku v Praze. Nezávisle na něm ve stejné době

  vybavil lyžemi své zaměstnance v Krkonoších Jan Nepo-

  muk hrabě z Harrachu. V roce 1903 potom vznikl Svaz

  českých lyžařů, který byl prvním svého druhu na světě.

  V r. 1971, kdy své síly prvně změřili závodníci Metro-

  stavu, se na zimních hrách soutěžilo v obřím slalomu, bě-

  hu, biatlonu a ve štafetě. Naši reprezentanti v konečném

  hodnocení obsadili třetí místo z devíti týmů. Mezi jed-

  notlivci zazářili Ing. Karel Matzner, Zdeněk Mikolášek,

  Vladimír Weiss, Jiří Listík a Ing. Jan Vopálenský. Svými

  výkony nasadili následovníkům laťku hodně vysoko.

  4

  2

  5

  3

  6

  8

  7

  9

  Současnost divize 1

  Snaha o zvýšení efektivity práce se dotkla také speci-

  fických technologií, které divize Metrostavu provádějí

  vlastními silami. Postupně nabídneme jejich přehled.

  Divize 1 je generálním dodavatelem staveb v Praze,

  Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Morav-

  skoslezském kraji. Při budování občanských, bytových,

  inženýrských, dopravních a vodohospodářských staveb či

  při jejich rekonstrukcích využívá následující technologie:

  Vnitropodnikové nosné technologie:

  Divize 1 provádí hornickým způsobem podzemní díla

  malých profilů od 8 do 30 m², zejména kolektory, kabelové

  tunely (foto) a kanalizační řady. Hloubí šachty až do 65 m

  pod terén. Díla dodává i s definitivním ostěním a techno-

  logickým vybavením. Kontaktní osoba: Ing. Pavel Kacíř.

  Divizní technologie:

  Provoz inženýrských sítí Praha a Středisko plynovodů

  Brno budují venkovní kanalizace, vodovody a plynovody,

  a to jak klasicky pokládkou do otevřených výkopů, tak

  za použití hornických nebo bezvýkopových technologií.

  Kontaktní osoba: Jiří Růt.

  Středisko izolací provádí izolace proti vodě zejména

  u podzemních staveb a spodních staveb velkých objektů

  včetně technologie sektorované kontrolovatelné hyd-

  roizolace. Izoluje mostovky, vodní a ekologické stavby

  a střechy. Nabízí i poradenskou činnost v oboru. Kontaktní

  osoba: Ing. Tomáš Homolka.

  Středisko elektroservis provádí kompletní staveništ-

  ní rozvody včetně zřízení přípojek, a to komplexně od

  zajištění projektu přes vyřízení povolení až po realizaci.

  Zajišťuje provozní servis pro stavby, revize vyhrazených

  elektrických zařízení a realizuje drobnější dodávky a mon-

  táže elektroinstalací. Kontaktní osoba: Miloslav Novotný.

  Zámečnický servis vyrábí a montuje zámečnické sta-

  vební konstrukce a doplňky včetně povrchových úprav

  a výplní. Součástí jeho služeb je i součinnost s generálním

  projektantem, zpracování dílenské dokumentace a pora-

  denská činnost. Kontaktní osoba: Miloslav Novotný.

  Viadukt nad Kocourem

  Romantiku krajiny v okolí trati Posázavského pacifiku

  umocňuje vedení železnice mezi Petrovem a Kamen-

  ným Přívozem. Skály a rokle zde překonávají odvážné

  zářezy, násypy, tunely a mosty. Nejzajímavější z nich

  je viadukt nad roklí Kocour (foto). Italští dělníci jej

  na přelomu 19. a 20. st. postavili za pouhé dva roky.

  Kocourský viadukt, nazývaný někdy také Žampašský

  most, patří k nejvyšším kamenným železničním mostům

  ve střední Evropě. V zakřivené ose, kterou tvoří oblouk

  o poloměru 180 m, měří celkem téměř 110 m. Jeho základ

  tvoří sedm oblouků o rozpětí 12 m, ten nejvyšší přechází

  nad roklí Kocour s potokem Studený ve výšce téměř 42 m.

  Je tak jen asi o metr nižší než Nuselský most v Praze.

  Výstavba viaduktu začala na jaře 1898. Denně se na ní

  podílelo kolem 200 dělníků převážně z Itálie, kteří měli

  s podobnými mosty zkušenosti z Alp. U Jílového na stav-

  bu použili granodiorit z nedalekých lomů v okolí Borku

  a Kamenného Přívozu, jejž na staveniště dopravovali pol-

  ními drážkami a z údolí zvedali dvoukolejnou svážnicí.

  Prameny uvádějí, že stavba spotřebovala 5780 m

  3

  lomového kamene, 600 m

  3

  kvádrů, 450 m

  3

  klenebních

  kamenů a 56 kamenných krakorců. Ty z mostních pilířů

  dodnes u patek oblouků vyčnívají a připomínají místo

  uložení příčných trámů, na něž se stavěly ramenáty –

  dřevěné obloukové výztuže pod fošnové bednění. Tímto

  způsobem stavěli své viadukty už staří Římané a jejich

  metodu prověřila staletí. Kocourský viadukt, slavnost-

  ně zprovozněný i s posledním úsekem železniční trati

  Praha–Vrané nad Vltavou–Čerčany prvního května 1900,

  totiž dodnes slouží běžnému provozu bez větších oprav.

  – l s – , f o t o J o s e f M e j s t ř í k

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 2/2011 vyšlo 3. 2. 2011 (3/2011 vyjde 22. 2. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří

  Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Práce na stavbě tunelového komplexu Blanka pokračují

  Novináři – a jejich prostřednictvím i veřejnost – se letos 10. ledna dozvěděli, že ražby na stavbě ŠPELC skončily.

  Při fárání do tunelu si však pracovníci médií dobře všimli, že další práce v podzemí rychle postupují. Prohlédli

  si plošinu, ze které montéři upevňují fóliové izolace horní klenby ve strojovně vzduchotechniky (foto č. 1). K vjezdu

  do tunelů použili už dokončené rampy křižovatky U Vorlíků (foto č. 2). Také nosné konstrukce podzemních garáží

  v otevřené jámě na stropě hloubeného tunelu na Letné rostou všem na očích (foto č. 3). Zato další činnosti v tunelech

  Blanka vidí už jen ten, kdo v nich pracuje. Třeba v severní tunelové troubě na úseku MYPRA je směrem od staveniště

  Myslbekova vyražen plný profil tubusu až do vzdálenosti asi 385 m od portálu. Ražby v tomto směru ukončil zával,

  proto zde už izolatéři mohou pokládat fólie dolní klenby (foto č. 4). V jižní tunelové troubě bylo koncem letošního

  ledna vyraženo kolem 400 m plného profilu, izolatéři zde však zatím pracovat nemohou – tubusem jezdí nákladní

  vozy (foto č. 5), které odvážejí rubaninu od dělené čelby (foto č. 6). Stavbu tunelů Blanka, kterou řídí naše divize 2,

  v tomto úseku neustále kontrolují pracovníci divize 5. Fotograf v podzemí zastihl stavbyvedoucího Ing. Andreje

  Korbu (foto č. 7 vpravo). Jeho kolegové vloni v polovině listopadu zahájili protiražbu severní tunelové trouby ze

  staveniště na Prašném mostě – nejprve pravého a potom levého opěrového tunelu (foto č. 8). V pravém se už dnes

  v kalotě i opěří dostali do vzdálenosti cca 70 m, s odstupem asi deseti metrů za nimi uzavírají i dno (foto č. 9). Ražba

  severního tunelu bude ve směru ke staveništi Myslbekova pokračovat až k provizorní železobetonové stěně, která

  zajišťuje prostor závalu. Razicí práce na stavbě MYPRA by divize 5 měla uzavřít už letos v polovině roku.

  Psalo se před 40 lety

  V roce 1971 vycházely noviny Vodních staveb dva-

  cátý rok a prvně obsahovaly i přílohu o Metrosta-

  vu. Číslo 7/8 z 25. 2. 1971 zveřejnilo dotaz od J. K.

  z Prahy. Prostřednictvím redakce na něj odpověděl

  odbor výstavby Národního výboru hl. m. Prahy. Je-

  ho závěrečná očekávání se naštěstí vyplnila.

  Kvůli výstavbě tunelu pod Vltavou se prý má bou-

  rat Kampa. Nebylo by možné návrh přezkoumat?

  Stavba malostranského automobilového tunelu je do-

  sud předmětem úvah a projednává se v centrálních

  orgánech. Projekt sleduje především zájmy ochrany

  památek Malé Strany, které jsou ohroženy stálými

  otřesy, způsobenými těžkou nákladní a tramvajovou

  dopravou. Vybudování tunelu by vrátilo Malé Straně

  klid a kouzlo starobylosti. I když je tunelová trasa ve-

  dena z větší části pod vodou, nemohli se projektanti

  vyhnout několika demolicím. Je mezi nimi i objekt

  Sovových mlýnů, Hergetova cihelna a několik obyt-

  ných domů v Újezdě a na Klárově. Je třeba pochopit,

  že Praha není jen historickou památkou, ale i hlavním

  městem republiky. Naši urbanisté vidí řešení hlavních

  problémů dopravy v odklonění jejích hlavních toků

  z historicky chráněných rezervací a vytvoření okruhů,

  které by je minuly. Malostranský tunel má být částí

  vnitřního z nich, jeho další části vytvoří Švermův

  (dnes Štefánikův) most, Revoluční třída, Příkopy,

  ulice 28. října, Národní třída a most 1. máje. Státní

  správa věnuje projektu plnou pozornost. Byla zvažo-

  vána řada variant, vypracováno několik expertiz a lze

  očekávat, že konečné rozhodnutí nebude ukvapené.

  redakčně kráceno