strana 3
zp r a v o d a j s t v í z d i v i z í
1
Nápaditou fasádu inspiroval účel stavby
Už téměř čtyři měsíce řídí tým divize 9 v Praze-Hostivaři práce na první etapě dostavby depozitáře Národní
knihovny ČR. Nová budova (vizualizace 1) poslouží pro
uložení 2,5 milionu svazků Národního konzervačního
fondu, jeho zpracování, digitalizaci a další služby, které knihovna zatím nabízí v Klementinu.
Depozitář v Hostivaři slouží od 90. let minulého století
a rozkládá se na půdorysu přibližně 100 x 65 m. K jeho
delší straně bude s asi jedenáctimetrovým odstupem
dostavěna stejně dlouhá budova nová, složená ze dvou
dilatačních celků, které samostatně vyrostou ve dvou
etapách stavby. Prosklené krčky ji nakonec spojí se starým depozitářem do jednoho provozního komplexu. První
etapa projektu, která skončí koncem letošního listopadu,
zahrne kromě poloviny novostavby i veškeré terénní
úpravy, přebudování sítí a přípravu na snadnou dostavbu
druhého dilatačního celku nového depozitáře.
„Dokončili jsme už přeložky sítí a několik demolic.
Díky pracovníkům z firmy Zakládání staveb je hotové i za-
2
ložení objektu na vrtaných pilotách,“ vypočítává vedoucí
projektu Jiří Pauler z divize 9 a dodává: „Dnes na podkladních betonech provádíme hydroizolace spodní stavby
a pracovníci divize 6 zahájili armování podlahové desky
částečně zapuštěného 1. podzemního podlaží a osazování
jeho prefabrikovaných sloupů. Zatím příznivé zimní počasí
přispělo k tomu, že práce běží s předstihem. Proto věřím
že nosný skelet dokončíme podle plánu k 1. červenci.“
Architekti z ateliéru ATREA přistupovali k návrhu nové
pětipodlažní budovy depozitáře se snahou vytvořit v Hostivaři homogenní a hmotově vyvážený objekt. Kromě
výškového sjednocení k tomu má přispět i návrh fasád
dostavby, které se dělí podle toho, k jakému účelu budou
sloužit k nim přilehlé prostory. Kanceláře budou mít před
okenní stěnou manipulační lávky pro údržbu, zvenku
propojené soustavou nepravidelně rozmístěných, různě
zbarvených a širokých skleněných tabulí (vizualizace 2).
Poslouží jako slunolamy a měly by z dálky připomínat
hřbety knih na policích. U skladů okna nebudou, a jejich
průčelí proto oživí jen venkovní schodiště, rizalitový ústup
fasádních rovin a zeleň, pnoucí se podél nich na lankách.
Součástí zakázky je i dodávka posuvných regálů, svazky
ochrání klimatizace a plynové stabilní hasicí zařízení.
Po dokončení II. etapy stavby by v hostivařských depozitářích mělo najít úložiště 10 milionů svazků Národní
knihovny ČR. Mezi nimi budou i všechna dosud vyšlá
čísla novin Metrostavu, jejichž povinně odevzdávané výtisky jsou součástí Národního konzervačního fondu. Ten
schraňuje všechny dokumenty vydané na našem území
od roku 1901 až dodnes a zahraniční bohemika.
– l s – , v i z u a l i z a c e ATREA
Stavba Domova matky Vojtěchy nabrala tempo
I když se zprvu nad Domovem matky Vojtěchy v Prachaticích stahovala mračna, dnes už je vše na dobré cestě.
Stavbu výjimečného zařízení pro osoby s různými druhy demencí, zejména pak s Alzheimerovou chorobou,
totiž investor v roce 2010 pozastavil, protože se mu
nepodařilo získat dotace z evropských fondů. Chybějící
prostředky však nakonec obdržel nejen z EU, ale také
od Ministerstva financí České republiky. Tým Ing. Petra Šimáka z divize 6 proto už od července loňského
roku pokračuje s pracemi ve svižném tempu. Má hotovou hrubou stavbu a snad nic už nezabrání tomu, aby
Domov matky Vojtěchy letos v červnu dokončil.
V roce 2010 byla provedena jen opravdu malá část
projektu – demolice původní zchátralé budovy a část zemních prací. Od loňského července v nich stavbaři pokračovali, budovali základy i venkovní přípojky. Na pozemku
ve středu Prachatic pak postupně rostla hrubá stavba
třípodlažní budovy, kterou tvoří tři části s obdélníkovým
půdorysem a sedlovou střechou a dva hranoly s plochou
střechou (foto č. 1). K hlavnímu traktu pak ještě v jižní
části pozemku přibyla příčná vstupní přízemní část. Koncem loňského roku tým Ing. Petra Šimáka hrubou stavbu
dokončil a objekt zastřešil (foto č. 2). „Momentálně v něm
vyzdíváme příčky, probíhá montáž hrubých rozvodů,
oken a dřevěného obkladu fasády,“ vyjmenoval. Během
následujících týdnů stavbaři fasádu dokončí a soustředí
se na omítky a betonové podlahy.
Domov matky Vojtěchy bude mít v prvním nadzemním podlaží halu a recepci, na kterou naváže další hala
se schodištěm, šatny a sociální zařízení zaměstnanců,
1
úklidová komora a další technické místnosti. Bude zde
k dispozici také tělocvična pro klienty a půjčovna zdravotnických pomůcek. Ve druhém nadzemním podlaží
najdou své prostory kanceláře, pokoj lékaře, ošetřovna,
sesterna s přímým napojením na společenskou a relaxační místnost, sklady, výdejna jídla a pokoje klientů se
samostatným sociálním zařízením. Ve třetím nadzemním
podlaží se počítá s místností pro pracovní a uměleckou
relaxaci, s nezbytným zázemím, výdejnou jídla a dalšími
pokoji pro nemocné. Celý objekt bude bezbariérový a režim v něm bude přizpůsoben specifickým potřebám až
26 ubytovaných osob, jejichž choroby vyžadují nepřetržitou a pravidelnou sociální i zdravotní péči.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Domov matky Vojtěchy se jmenuje po Antonii
Hasmandové, která se narodila 25. března 1914
v Huštěnovicích u Uherského Hradiště. V Praze
maturovala na učitelském ústavu a poté vstoupila
do Kongregace Milosrdných sester sv. Karla
Boromejského s řádovým jménem Marie Vojtěcha.
V roce 1950 se stala představenou ústavu
Neumanneum v Prachaticích. Roku 1952 byla zatčena
za ukrývání kněze a ve vykonstruovaném procesu
odsouzena k 8 letům vězení za údajnou špionáž
a velezradu. Propuštěna byla v roce 1960 při amnestii.
Další léta trávila charitativní službou a vedla řeholní
společenství. Zemřela v lednu 1988 na rakovinu.
2
Zalomená vodní elektrárna na řece Radbuze
Malá vodní elektrárna v Doudlevcích na levém břehu
řeky Radbuzy už měla být ve zkušebním provozu a dodávat první megawatty elektrického proudu do sítě. Její výstavba totiž podle původního investičního záměru
měla skončit v závěru minulého roku. Výběrové řízení
na zhotovitele stavby však proběhlo až v srpnu, a tak
jeho vítěz, divize 6 Metrostavu, zahájil první práce na
zřízení staveniště teprve 19. září 2011.
Kdysi v minulosti byl v těchto místech Radbuzy náhon
mlýna; za čas tu bude říční proud pohánět dvě Kaplanovy
Jak poznamenal vedoucí projektu Ing. Tomáš Ambros, charakteristickým rysem stavby MVE Doudlevce
je prostorová sevřenost: „Na všechno máme hrozně
málo místa. A to nemám na mysli jen zařízení staveniště.
Vzhledem k nedostatku volné plochy jsme třeba nemohli
postavit věžových jeřáb a museli jej nahradit autojeřábem.
A jen jako zajímavost – i s ním byl problém. Nejprve jsme
totiž museli zahloubit příjezdovou komunikaci pod mostem, kde bychom s autojeřábem normálně neprojeli. Také
zalomený půdorysný tvar díla je hodně nezvyklý.“
turbíny o výkonu 98 kW. Pokud půjde vše podle předpokladů, jejich lopatky by se měly roztočit již počátkem
letošního července, protože termín dokončení stavby je
stanoven na pátý den tohoto měsíce.
V současné době spočívá těžiště prací v betonáži; základová deska je již hotová, postupně přicházejí na řadu
stěny (foto), připravuje se osazení vtokových kusů, savek
a korpusů turbín. K tomu je nutné připočítat i další činnosti, které jsou nedílnou součástí stavebních souborů,
z nichž se celé dílo skládá a mezi něž patří terénní úpravy,
přeložky kanalizace, vodovodu, různé přípojky apod.
Snad jako každá malá vodní elektrárna leží i ta doudlevecká v zátopovém území. Až stoletou vodu jí pomůže
zvládnout nově navržený obtokový oblouk na návodní
straně a umístění vstupů, hlavního rozvaděče, trafostanice, prostupů vzduchotechniky a dalších zařízení do
nadzemního patra položeného nad nebezpečnou hranicí.
Po dokončení projektu vznikne v intravilánu Plzně další nové a technicky zajímavé dílo, které spolu s místním
jezem, zrekonstruovaným před sedmi lety, vytvoří jednotný a do zdejšího prostředí organicky zasazený celek.
První část komplexu Trinity prošla kolaudací
V polovině prosince, tedy asi rok poté, co nad bratislavským komplexem Trinity vztyčil glajchu, měl
tým Ing. Jiřího Sudíka z divize 3 opět důvod k oslavě.
Prošel totiž kolaudací I. etapy generální dodávky této
stavby. Kromě věže A se 127 byty (foto č. 1) se týkala
podnože objektu, a to všech tří PP s garážemi, technickým zázemím a sklepy. Jen za pár dní potom proběhlo i
místní kolaudační šetření ve všech čtyřech jejích NP.
„Při stavbě jsme se museli vypořádat s rozsáhlými
změnami, vyplývajícími z etapizace a optimalizace projektu, kterými investor reagoval na nepříznivý vývoj stavebního trhu,“ říká stavbyvedoucí Ing. Jan Hehejík. „Veškeré
instalace a elektrotechnické rozvody byly třeba kompletně
přeprojektované a změnilo se i opláštění. Provětrávané
keramické fasády nahradilo kontaktní zateplení a rozsah
skleněných fasád se výrazně zmenšil.
Kolaudací první etapy však práce týmu Ing. Sudíka
v Bratislavě nekončí. Stále ještě musí dokončit některé
1
klientské změny a pilně pracuje i na kompletní dodávce
mateřské školy, která se bude nacházet ve 4. NP věže A.
Kromě toho ještě musí upravit obchodní prostory supermarketu Terno a pokračuje ve stavbě druhé věže B, kde
končí železobetonové konstrukce posledního, 26. NP.
Velké projektové změny, které celou zakázku provázely, si v týmu vyžádaly přítomnost samostatného koordinátora projektu a přinesly s sebou i velmi náročné operativní
řízení díla. „Naši přípraváři si však dokázali rychle poradit
i při společných výběrech dodavatelů s investorem,“
dodal Ing. Hehejík. A právě na to, jak s některými kolegy
a subdodavateli společně zvládli nejednu složitou a krizovou situaci, bude rád vzpomínat.
O tom, zda divize 3 bude pokračovat v dodávce i dalších etap výstavby komplexu Trinity – konkrétně by se
jednalo o přibližně 150 bytů ve věži B a dostavbu věže C –,
se teprve rozhoduje. Jasno by mělo být už za pár týdnů.
Martina Vampulová, foto archiv divize 3
2
–rip–, foto Josef Husák