strana 3
z p r av o da j s t v í z d i v i z í
1
Program na záchranu židovských památek
V současné době Metrostav rekonstruuje tři významné
židovské památky. Vedle synagogy v Březnici, o níž
jsme psali minule, k nim patří i synagoga a rabínský
dům v severočeském Úštěku. Tuto akci tým Ing. Josefa
Holady z divize 6 zahájil počátkem roku 2012 a v současnosti s ní již spěje k závěru. S předáváním opravené
synagogy začal vloni před Vánocemi, rabínský dům ji
bude následovat v polovině letošního února.
Nechybělo mnoho a úštěcká synagoga nemusela
existovat. Byla v dezolátním stavu a v 70. letech minulého století na ni byl dokonce vystaven demoliční výměr.
Spolupráce Židovské obce a města Úštěk však naštěstí
rozhodla o její opravě, a podařilo se tak zachránit stavbu,
která je hned z několika hledisek velmi zajímavá a originální. Byla postavena v klasicistním stylu koncem 18. století
na místě vyhořelé dřevěné synagogy. Stojí v prudkém sva-
2
hu na vysoké podezdívce z pískovcových kvádrů, zepředu
je jednopatrová (foto č. 2) a zezadu má charakter věžové
stavby. Uvnitř je vyzdobena maurskými motivy.
Synagoga i rabínský dům prošly v devadesátých letech 20. století velkými opravami. Rabínský dům dostal
novou střechu a fasádu, synagoga byla rekonstruována.
Bohužel se však nepodařilo odstranit vlhkost v jejích podzemních podlažích. Vyřešení tohoto problému bylo proto
spolu s rekonstrukcí zahrad hlavním úkolem divize 6.
Zahrada ovšem neznamenala jen úpravu dřevin a dalších
okrasných prvků, stavaři ji museli zpevnit a z lomového
kamene postavit tři úrovně opěrných zdí (foto č. 1).
„Vzhledem k složitému terénu jsme veškeré práce
dělali ručně,“ popisuje hlavní složitost stavby Ing. Holada.
„Jenom beton do základů jsme mohli dopravovat čerpadlem a k přesunu zeminy jsme použili dopravní pásy.
Jednoduché nebylo ani sehnat dostatečné množství pískovcových kvádrů pro opěrné stěny. Ty, které byly na místě, stačily tak na pětinu díla. Zbylé jsme museli shánět
z různých demolic v okolí. Místní pískovcový lom je totiž
už léta zavřený. A vozit kámen až z Hořic či Božejova, kde
jsou dnes jediné pískovcové lomy v ČR, by představovalo
značné náklady na dopravu a navíc by kvádry svou strukturou neodpovídaly okolním stavbám. A aby toho nebylo
málo, museli jsme je na místo pokládky tahat ručně asi
200 metrů po schodech,“ vzpomíná Ing. Holada.
U synagogy už dnes stavbařům zbývají dokončit pouze některé terénní úpravy. Obdobně i v rabínském domě už
mají téměř vše hotovo. Z deseti vybraných židovských objektů, které v současnosti procházejí rekonstrukcí v rámci
programu revitalizace pracovně nazvaného 10 hvězd, budou památky v Úštěku otevřeny jako první. Již počátkem
letošní letní sezony v nich návštěvníci najdou expozici
věnovanou židovskému školství.
Areál Mendelovy univerzity v Brně-Černých Polích
opouštějí po téměř dvou letech stavbaři. Sdružení pro
stavbu pavilonů M a X, jehož součástí byla divize 1
Metrostavu, tu už totiž dokončilo výstavbu dvou nových
budov, v nichž od začátku příštího akademického roku
najdou moderní zázemí pro výuku i výzkumnou činnost
studenti a pedagogové brněnské univerzity. Nevznikly
tu ale jen nové učebny a posluchárny vybavené potřebnými přístroji a technologiemi, pavilon X se díky své
poloze a moderní jídelně s výdejnou jídel pravděpodobně stane i centrálním bodem univerzitního života.
Tým Ing. Jaroslava Kunce z jihomoravské oblasti divize 1 měl u zakázky na starosti výstavbu části pavilonu M
a provedení venkovních terénních úprav a areálových sítí.
Ostatní objekty spadaly do kompetence dalších členů
dodavatelského sdružení – firem IMOS Brno a UNISTAV.
Pavilon M byl z organizačních i projektových důvodů
rozdělen na zelenou budovu M1 (foto č. 2) a část M2, jejíž
fasáda je obložena cembonitem. Obě propojuje prosklená
vstupní hala. Pavilon má dvě podzemní a dvě nadzemní
podlaží a jeho nosnou konstrukci tvoří monolitický skelet
doplněný montovaným sendvičovým pláštěm. Zajímavé
je i některé vnitřní vybavení, jež bylo součástí dodávky.
Nacházejí se v něm například skleníky včetně nezbytného technického zázemí a dva fytotrony. To jsou speciální
klimatické komory k pěstování rostlin za kontrolovaných
a programově regulovatelných vnějších podmínek. Díky
tomu v nich lze simulovat klimatické podmínky od horké
a suché Sahary přes deštný prales až po ledovou Arktidu.
1
Pavilon X má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží,
přičemž to poslední mírně ustupuje. Pozornost upoutá především druhým podlažím, které má oválný tvar
a celoprosklenou obvodovou stěnu. Jeho fasádu zdobí
lepené lamely z modřínového dřeva, jež jsou uchyceny
do obvodové ocelové konstrukce a plní funkci slunolamu.
Nedodržení geometrické svislosti, které zaujme na první
pohled, je záměrné. Lamely totiž mají evokovat vzhled
kmenů stromů, se kterými si pohrává vítr (foto č. 1).
„Jednou z náročnějších činností byla koordinace stavební připravenosti pro výstavbu minipivovaru, pekárny,
minimlékárny, masné výrobny a mikrosladovny, které
jsou umístěny v části M2,“ vzpomíná Ing. Kunc. Hotové
dílo jeho tým předá investorovi v březnu. V následujících
měsících vedení univerzity zajistí vybavení nových pavilonů potřebným nábytkem a technologiemi do laboratoří
a na podzim otevře jejich dveře studentům.
Martina Vampulová, foto Vladimír Palát
Mendelova univerzita v Brně je nejstarším vysokým
zemědělským a lesnickým učením v českých
zemích. V roce 1919 byla založena jako Vysoká škola
zemědělská, po 76 letech ji pojmenovali po Gregoru
Johannu Mendelovi (1822 Hynčice – 1884 Brno), který
si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro
vysvětlování přírodních dějů. Objevil základní zákony
dědičnosti a stal se zakladatelem genetiky.
2
Se zimním počasím stavbaři z divize 4 počítají
I když práce na rozestavěné rychlostní komunikaci R7
v úseku mezi Vysočany a Droužkovicemi omezuje zimní
období, dílo se pomalu chýlí ke konci. Téměř 9,5 km
dlouhý úsek nové čtyřpruhové silnice na tahu mezi
Prahou a Saskem by totiž měl být uveden do provozu
ještě letos. Pracovníci divize 4 vedení Ing. Zdeňkem
Rozsypálkem dělají vše pro to, aby se tak stalo.
tace navrhovala provést vertikální geodrény, které měly
konsolidaci podloží násypů urychlit. Specialisté se však
nakonec shodli na tom, že tento způsob je nutné využít
jen ve velmi malém rozsahu. Na většině trasy byla stlačitelnost podloží nízká a použití geodrénů nakonec nebylo
třeba. V jednom úseku však museli pracovníci provozu
zemních prací divize 4 nahradit běžný násyp sendvičo-
–jar–, foto Josef Husák
Divize 5 umí stavět mosty, tunely i pivovary
Pracovníci divize 5 se vedle tunelů a mostů stávají odborníky i na pivovary. V letech 1995–2007 se podíleli
na rozsáhlé rekonstrukci v Krušovicích, a protože tamní management byl s jejich prací spokojen, objednal
si je i na modernizaci do svého dalšího působiště – do
pivovaru v Rakovníku, který vznikl roku 1454.
V pivovaru (foto) má divize 5 na starosti hned několik
akcí. Vloni v únoru začala s postupnou ruční demolicí
objektu humen – prostoru pro úpravu sladu, ke které se
pak přidala přestavba části skladu na novou kotelnu a také
rekonstrukce filtrace – tu momentálně stavbaři dokončují.
V říjnu zahájili práce na základech pro nové přetlačné
tanky, z nichž se stáčí hotové pivo. „I ty již máme prakticky hotové, a to včetně demolic souvisejících objektů,“
Mendelova univerzita má dva nové pavilony
uvedl vedoucí projektu Milan Špička a doplnil: „Další probíhající akcí je revitalizace tzv. hvozdu na sila pro skladování hotového sladu, kterou bychom měli dokončit letos
v květnu. Hvozdy, čili budova na sušení sladu, projdou
zásadní změnou a zbudou z nich pouze obvodové stěny.
Ručně vybouráme vnitřní konstrukce, zpevníme základové zdivo a provedeme omítky. Objekt pak předáme pro
montáž samotných sil. Po technologii dokončíme stavební úpravy a uděláme novou střechu. Podobně jako jinde,
i tady je součástí díla demolice přilehlého objektu.“
I když je pivovar dost specializovaný provoz, pracovníci divize 5 v něm provádějí především standardní stavební
práce. Nejkomplikovanější z nich jsou rozsáhlé a složité
ruční demolice. Pivovar se totiž nachází ve středu města,
a tak omezují hlučnost i prašnost a musejí se vypořádat
také s vyššími nároky na bezpečnost a logistiku. Největší
takovou akcí bude ruční zbourání 20 m vysokého sila
na nádvoří, ke kterému dojde při plném provozu pivovaru.
„Od počátku stavby jsme měli obavy z mokrých procesů, protože jejich provedení ve zcela rozkryté budově
vychází s ohledem na termíny montáže technologie na leden a únor. Současné mrazivé počasí naše obavy bohužel
potvrzuje,“ říká Milan Špička. Věří však, že všechny popsané komplikace jeho tým dobře zvládne, a svým dílem
tak přispěje k obnově slávy rakovnického piva.
–jar–, foto Josef Husák
1
„Na celé stavbě je celkem 11 mostů, za výstavbu osmi
z nich odpovídáme,“ říká hlavní stavbyvedoucí Ing. Petr
Marhold z divize 4, která na zakázce pracuje ve sdružení
se společnostmi EUROVIA CS a SALEMA Construction,
a doplňuje: „Sedm přímo postavili pracovníci našeho
provozu mostních technologií a jeden jsme zadali subdodavateli. Dvě přemostění (foto č. 1) už jsou hotová
a uvedená do provozu, ostatní mosty na R7 dokončíme
během prvního pololetí letošního roku. I když jsme teď
kvůli počasí stavbu na chvíli opustili, zemní práce jsou
už téměř hotové. Brzy budeme pokračovat v pokládce
nestmelených i stmelených konstrukčních vrstev vozovky, dokončíme její odvodnění, osazení svodidel, dopravní
značení a SOS systémy. Dále nás letos čeká ještě jedna
protihluková stěna, oplocení a nesmím samozřejmě zapomenout na vegetační úpravy a rekultivační práce.“
Stejně jako ostatním stavitelům liniových dopravních
staveb způsobily v počátcích díla pracovníkům z týmu Ing. Rozsypálka největší vrásky na čele geologické
podmínky. V zářezech třeba nečekaně odkryli spalitelné
uhelnaté vrstvy, které museli zabezpečit před případným
samovznícením. Dlouhé měsíce také trvalo, než po doplňkovém inženýrsko-geologickém průzkumu odborníci určili
nejvhodnější způsob, jak vyřešit konsolidaci vysokých
násypů zemního tělesa. Původní projektová dokumen-
2
vým, v němž zeminu násypu prokládali lehkým keramickým kamenivem. Vylehčený násyp podloží příliš nezatížil,
a jeho konsolidace proto byla výrazně menší a kratší.
Zkrácení jakéhokoliv termínu přitom bylo vítané –
stavbu totiž už v počátku zdrželo čekání na některá stavební povolení a pozdní přeložky vodičů vysokého a velmi
vysokého napětí. Teď už ale snad nic nezabrání tomu, aby
nová část čtyřpruhové rychlostní silnice R7 mezi křižovatkami Vysočany a Droužkovice (foto č. 2) byla ještě letos
uvedena do provozu, a zrychlila tak cestu na hlavním tahu
mezi Prahou, Chomutovem, Horou Svatého Šebestiána
a sousedním Německem. Celkové dokončení stavby je
naplánované na konec června roku 2014.
Rychlostní silnice R7, Praha–Slaný–Louny–Chomutov:
Čtyřpruh kategorie R 25,5/100
Celková délka:
82,634 km
Z toho v provozu:
25,999 km
Z toho v přípravě:
56,635 km
Rozestavěný úsek MÚK Vysočany–MÚK Droužkovice:
Délka:
9,444 km
Plocha vozovek:
206 322 m²
Objem výkopů:
225 000 m³
Objem násypů:
874 000 m³