Strana 3

strana 3

z p r av o da j s t v í z d i v i z í

Program na záchranu židovských památek

V současné době Metrostav rekonstruuje tři významné

židovské památky. Vedle synagogy v Březnici, o níž

jsme psali minule, k nim patří i synagoga a rabínský

dům v severočeském Úštěku. Tuto akci tým Ing. Josefa

Holady z divize 6 zahájil počátkem roku 2012 a v současnosti s ní již spěje k závěru. S předáváním opravené

synagogy začal vloni před Vánocemi, rabínský dům ji

bude následovat v polovině letošního února.

Nechybělo mnoho a úštěcká synagoga nemusela

existovat. Byla v dezolátním stavu a v 70. letech minulého století na ni byl dokonce vystaven demoliční výměr.

Spolupráce Židovské obce a města Úštěk však naštěstí

rozhodla o její opravě, a podařilo se tak zachránit stavbu,

která je hned z několika hledisek velmi zajímavá a originální. Byla postavena v klasicistním stylu koncem 18. století

na místě vyhořelé dřevěné synagogy. Stojí v prudkém sva-

hu na vysoké podezdívce z pískovcových kvádrů, zepředu

je jednopatrová (foto č. 2) a zezadu má charakter věžové

stavby. Uvnitř je vyzdobena maurskými motivy.

Synagoga i rabínský dům prošly v devadesátých letech 20. století velkými opravami. Rabínský dům dostal

novou střechu a fasádu, synagoga byla rekonstruována.

Bohužel se však nepodařilo odstranit vlhkost v jejích podzemních podlažích. Vyřešení tohoto problému bylo proto

spolu s rekonstrukcí zahrad hlavním úkolem divize 6.

Zahrada ovšem neznamenala jen úpravu dřevin a dalších

okrasných prvků, stavaři ji museli zpevnit a z lomového

kamene postavit tři úrovně opěrných zdí (foto č. 1).

„Vzhledem k složitému terénu jsme veškeré práce

dělali ručně,“ popisuje hlavní složitost stavby Ing. Holada.

„Jenom beton do základů jsme mohli dopravovat čerpadlem a k přesunu zeminy jsme použili dopravní pásy.

Jednoduché nebylo ani sehnat dostatečné množství pískovcových kvádrů pro opěrné stěny. Ty, které byly na místě, stačily tak na pětinu díla. Zbylé jsme museli shánět

z různých demolic v okolí. Místní pískovcový lom je totiž

už léta zavřený. A vozit kámen až z Hořic či Božejova, kde

jsou dnes jediné pískovcové lomy v ČR, by představovalo

značné náklady na dopravu a navíc by kvádry svou strukturou neodpovídaly okolním stavbám. A aby toho nebylo

málo, museli jsme je na místo pokládky tahat ručně asi

200 metrů po schodech,“ vzpomíná Ing. Holada.

U synagogy už dnes stavbařům zbývají dokončit pouze některé terénní úpravy. Obdobně i v rabínském domě už

mají téměř vše hotovo. Z deseti vybraných židovských objektů, které v současnosti procházejí rekonstrukcí v rámci

programu revitalizace pracovně nazvaného 10 hvězd, budou památky v Úštěku otevřeny jako první. Již počátkem

letošní letní sezony v nich návštěvníci najdou expozici

věnovanou židovskému školství.

Areál Mendelovy univerzity v Brně-Černých Polích

opouštějí po téměř dvou letech stavbaři. Sdružení pro

stavbu pavilonů M a X, jehož součástí byla divize 1

Metrostavu, tu už totiž dokončilo výstavbu dvou nových

budov, v nichž od začátku příštího akademického roku

najdou moderní zázemí pro výuku i výzkumnou činnost

studenti a pedagogové brněnské univerzity. Nevznikly

tu ale jen nové učebny a posluchárny vybavené potřebnými přístroji a technologiemi, pavilon X se díky své

poloze a moderní jídelně s výdejnou jídel pravděpodobně stane i centrálním bodem univerzitního života.

Tým Ing. Jaroslava Kunce z jihomoravské oblasti divize 1 měl u zakázky na starosti výstavbu části pavilonu M

a provedení venkovních terénních úprav a areálových sítí.

Ostatní objekty spadaly do kompetence dalších členů

dodavatelského sdružení – firem IMOS Brno a UNISTAV.

Pavilon M byl z organizačních i projektových důvodů

rozdělen na zelenou budovu M1 (foto č. 2) a část M2, jejíž

fasáda je obložena cembonitem. Obě propojuje prosklená

vstupní hala. Pavilon má dvě podzemní a dvě nadzemní

podlaží a jeho nosnou konstrukci tvoří monolitický skelet

doplněný montovaným sendvičovým pláštěm. Zajímavé

je i některé vnitřní vybavení, jež bylo součástí dodávky.

Nacházejí se v něm například skleníky včetně nezbytného technického zázemí a dva fytotrony. To jsou speciální

klimatické komory k pěstování rostlin za kontrolovaných

a programově regulovatelných vnějších podmínek. Díky

tomu v nich lze simulovat klimatické podmínky od horké

a suché Sahary přes deštný prales až po ledovou Arktidu.

Pavilon X má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží,

přičemž to poslední mírně ustupuje. Pozornost upoutá především druhým podlažím, které má oválný tvar

a celoprosklenou obvodovou stěnu. Jeho fasádu zdobí

lepené lamely z modřínového dřeva, jež jsou uchyceny

do obvodové ocelové konstrukce a plní funkci slunolamu.

Nedodržení geometrické svislosti, které zaujme na první

pohled, je záměrné. Lamely totiž mají evokovat vzhled

kmenů stromů, se kterými si pohrává vítr (foto č. 1).

„Jednou z náročnějších činností byla koordinace stavební připravenosti pro výstavbu minipivovaru, pekárny,

minimlékárny, masné výrobny a mikrosladovny, které

jsou umístěny v části M2,“ vzpomíná Ing. Kunc. Hotové

dílo jeho tým předá investorovi v březnu. V následujících

měsících vedení univerzity zajistí vybavení nových pavilonů potřebným nábytkem a technologiemi do laboratoří

a na podzim otevře jejich dveře studentům.

Martina Vampulová, foto Vladimír Palát

Mendelova univerzita v Brně je nejstarším vysokým

zemědělským a lesnickým učením v českých

zemích. V roce 1919 byla založena jako Vysoká škola

zemědělská, po 76 letech ji pojmenovali po Gregoru

Johannu Mendelovi (1822 Hynčice – 1884 Brno), který

si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro

vysvětlování přírodních dějů. Objevil základní zákony

dědičnosti a stal se zakladatelem genetiky.

Se zimním počasím stavbaři z divize 4 počítají

I když práce na rozestavěné rychlostní komunikaci R7

v úseku mezi Vysočany a Droužkovicemi omezuje zimní

období, dílo se pomalu chýlí ke konci. Téměř 9,5 km

dlouhý úsek nové čtyřpruhové silnice na tahu mezi

Prahou a Saskem by totiž měl být uveden do provozu

ještě letos. Pracovníci divize 4 vedení Ing. Zdeňkem

Rozsypálkem dělají vše pro to, aby se tak stalo.

tace navrhovala provést vertikální geodrény, které měly

konsolidaci podloží násypů urychlit. Specialisté se však

nakonec shodli na tom, že tento způsob je nutné využít

jen ve velmi malém rozsahu. Na většině trasy byla stlačitelnost podloží nízká a použití geodrénů nakonec nebylo

třeba. V jednom úseku však museli pracovníci provozu

zemních prací divize 4 nahradit běžný násyp sendvičo-

–jar–, foto Josef Husák

Divize 5 umí stavět mosty, tunely i pivovary

Pracovníci divize 5 se vedle tunelů a mostů stávají odborníky i na pivovary. V letech 1995–2007 se podíleli

na rozsáhlé rekonstrukci v Krušovicích, a protože tamní management byl s jejich prací spokojen, objednal

si je i na modernizaci do svého dalšího působiště – do

pivovaru v Rakovníku, který vznikl roku 1454.

V pivovaru (foto) má divize 5 na starosti hned několik

akcí. Vloni v únoru začala s postupnou ruční demolicí

objektu humen – prostoru pro úpravu sladu, ke které se

pak přidala přestavba části skladu na novou kotelnu a také

rekonstrukce filtrace – tu momentálně stavbaři dokončují.

V říjnu zahájili práce na základech pro nové přetlačné

tanky, z nichž se stáčí hotové pivo. „I ty již máme prakticky hotové, a to včetně demolic souvisejících objektů,“

Mendelova univerzita má dva nové pavilony

uvedl vedoucí projektu Milan Špička a doplnil: „Další probíhající akcí je revitalizace tzv. hvozdu na sila pro skladování hotového sladu, kterou bychom měli dokončit letos

v květnu. Hvozdy, čili budova na sušení sladu, projdou

zásadní změnou a zbudou z nich pouze obvodové stěny.

Ručně vybouráme vnitřní konstrukce, zpevníme základové zdivo a provedeme omítky. Objekt pak předáme pro

montáž samotných sil. Po technologii dokončíme stavební úpravy a uděláme novou střechu. Podobně jako jinde,

i tady je součástí díla demolice přilehlého objektu.“

I když je pivovar dost specializovaný provoz, pracovníci divize 5 v něm provádějí především standardní stavební

práce. Nejkomplikovanější z nich jsou rozsáhlé a složité

ruční demolice. Pivovar se totiž nachází ve středu města,

a tak omezují hlučnost i prašnost a musejí se vypořádat

také s vyššími nároky na bezpečnost a logistiku. Největší

takovou akcí bude ruční zbourání 20 m vysokého sila

na nádvoří, ke kterému dojde při plném provozu pivovaru.

„Od počátku stavby jsme měli obavy z mokrých procesů, protože jejich provedení ve zcela rozkryté budově

vychází s ohledem na termíny montáže technologie na leden a únor. Současné mrazivé počasí naše obavy bohužel

potvrzuje,“ říká Milan Špička. Věří však, že všechny popsané komplikace jeho tým dobře zvládne, a svým dílem

tak přispěje k obnově slávy rakovnického piva.

–jar–, foto Josef Husák

„Na celé stavbě je celkem 11 mostů, za výstavbu osmi

z nich odpovídáme,“ říká hlavní stavbyvedoucí Ing. Petr

Marhold z divize 4, která na zakázce pracuje ve sdružení

se společnostmi EUROVIA CS a SALEMA Construction,

a doplňuje: „Sedm přímo postavili pracovníci našeho

provozu mostních technologií a jeden jsme zadali subdodavateli. Dvě přemostění (foto č. 1) už jsou hotová

a uvedená do provozu, ostatní mosty na R7 dokončíme

během prvního pololetí letošního roku. I když jsme teď

kvůli počasí stavbu na chvíli opustili, zemní práce jsou

už téměř hotové. Brzy budeme pokračovat v pokládce

nestmelených i stmelených konstrukčních vrstev vozovky, dokončíme její odvodnění, osazení svodidel, dopravní

značení a SOS systémy. Dále nás letos čeká ještě jedna

protihluková stěna, oplocení a nesmím samozřejmě zapomenout na vegetační úpravy a rekultivační práce.“

Stejně jako ostatním stavitelům liniových dopravních

staveb způsobily v počátcích díla pracovníkům z týmu Ing. Rozsypálka největší vrásky na čele geologické

podmínky. V zářezech třeba nečekaně odkryli spalitelné

uhelnaté vrstvy, které museli zabezpečit před případným

samovznícením. Dlouhé měsíce také trvalo, než po doplňkovém inženýrsko-geologickém průzkumu odborníci určili

nejvhodnější způsob, jak vyřešit konsolidaci vysokých

násypů zemního tělesa. Původní projektová dokumen-

vým, v němž zeminu násypu prokládali lehkým keramickým kamenivem. Vylehčený násyp podloží příliš nezatížil,

a jeho konsolidace proto byla výrazně menší a kratší.

Zkrácení jakéhokoliv termínu přitom bylo vítané –

stavbu totiž už v počátku zdrželo čekání na některá stavební povolení a pozdní přeložky vodičů vysokého a velmi

vysokého napětí. Teď už ale snad nic nezabrání tomu, aby

nová část čtyřpruhové rychlostní silnice R7 mezi křižovatkami Vysočany a Droužkovice (foto č. 2) byla ještě letos

uvedena do provozu, a zrychlila tak cestu na hlavním tahu

mezi Prahou, Chomutovem, Horou Svatého Šebestiána

a sousedním Německem. Celkové dokončení stavby je

naplánované na konec června roku 2014.

Rychlostní silnice R7, Praha–Slaný–Louny–Chomutov:

Čtyřpruh kategorie R 25,5/100

Celková délka:

82,634 km

Z toho v provozu:

25,999 km

Z toho v přípravě:

56,635 km

Rozestavěný úsek MÚK Vysočany–MÚK Droužkovice:

Délka:

9,444 km

Plocha vozovek:

206 322 m²

Objem výkopů:

225 000 m³

Objem násypů:

874 000 m³