Metrostav a.s.

strana 4

Odstraňujeme bariéry

O čem píše publikace nazvaná Fakta & legendy o pražské městské hromadné dopravě, není nutné dlouho

vysvětlovat. Vyšla v roce 2010, fotografiemi do ní přispěl archiv Metrostavu a dotýká se i dopravy invalidů.

Přepravou osob se sníženou schopností pohybu a orientace se začala správní rada pražských Elektrických

podniků, které byly založeny v roce 1897, poprvé zabývat

až v roce 1915. První světová válka totiž zmrzačila takové

množství lidí jako nic jiného předtím. Ze začátku pomoc

představovalo jen zlevněné jízdné. O to, jak se lidé do

dopravních prostředků dostanou, se nikdo nestaral.

Už v roce 1930 se ale v pražských ulicích objevila

první desítka dvounápravových vlečných vozů se širokým

středním vstupem a sníženou plošinou, přezdívaných krasin. Umožňovaly snadný nástup i výstup také maminkám

s kočárky a jezdily až do roku 1974.

Dopravní podnik hl. města Prahy se soustavně začal

starat o řešení pohodlnější a bezpečnější dopravy všech

cestujících až v 90. letech minulého století. V metropoli

tak od roku 1995 jezdí nízkopodlažní autobusy, o rok později se v jejích ulicích objevily i nízkopodlažní tramvaje.

Zpřístupnění metra však stále není dokončené. Počítáme-li přestupní stanici na každé trati zvlášť, je v něm

celkem 57 stanic. Z nich 34 má bezbariérový přístup

pro všechny cestující, ve dvou stanicích mohou osoby

na invalidním vozíku používat upravené nákladní výtahy,

ve třech šikmou schodišťovou plošinu a v jedné plošinu

svislou. V návrhu plánu investic na letošní rok se počítá

s bezbariérovým zpřístupněním stanic I. P. Pavlova, Můstek A/B a Anděl. Ke zpřístupnění metra všem cestujícím

v minulosti přispěl i Metrostav. O další zakázky tohoto

druhu se samozřejmě bude také ucházet.

i n f o r m a c e / ak t u a l i t y / z a j í m av o s t i

Nejstarší na světě

n a š e FOTORE P ORTÁ Ž

Není boule jako boule

Vloni v listopadu se Metrostav stal partnerem nadějné

akrobatické lyžařky Terezy Vaculíkové (foto), která se

věnuje jízdě v boulích. I když první lyžařští akrobati

udivovali svými salty na zasněžených svazích už na

začátku 20. století, tato část moderního akrobatického

lyžování se stala závodní disciplínou až v roce 1971. Od

roku 1992, kdy se Tereza shodou okolností narodila, je

i na programu zimních olympijských her.

Sezona 2010/2011 byla pro Terezu zatím nejúspěšnější v její sportovní kariéře. Na jejím začátku se v 17 letech

stala nejmladší členkou české výpravy na zimních olympijských hrách ve Vancouveru. Při závodě ve francouzském Meribelu se vůbec poprvé probojovala do finále

světového poháru a následně se nominovala na mistrovství světa, kde obsadila 11. místo. V březnovém závodě ve

švédském Aare se poprvé umístila v elitní desítce světového poháru – na sedmém místě. Vrcholem sezony však pro

ni bylo mistrovství světa juniorů ve finském Jyväskylä,

kde v klasickém závodě vybojovala bronz a těšila se na

další závod. V něm se dostala mezi čtyři nejlepší a byla

odhodlaná bojovat o nejcennější medaili. V postupovém

kole si však při jízdě přetrhla přední křížový vaz, praskl jí

meniskus a její sen se rozplynul...

Po operacích a rehabilitaci se Tereza během léta 2012

věnovala jako obvykle trénování skoků do vody v Acrobatparku ve Štítech a do letní přípravy poprvé zařadila

i pobyt na sněhu – na konci července odletěla lyžovat do

Austrálie, kde trénink zaměřila především na získání citu

pro sníh. Postupně se však dostala i ke skokům a samotné

jízdě v boulích. Podzimní přípravu absolvovala na rakouském ledovci Hintertux.

První závody po roční pauze se Tereze nepovedly úplně podle jejích představ. Získala sice body do světového

poháru, ale skončila až na 22. místě. V Lake Placid se

17. ledna o jednu příčku zlepšila. Držíme palce, aby její

postup po žebříčku nejlepších byl nadále ještě rychlejší.

–red–, foto Sport-Invest

Víc lidí, než kolik přišlo 19. ledna, by se do tunelů metra V.A (foto č. 1) už nevešlo

Kolik lidí přijde v den otevřených dveří (DOD) na prohlídku stavby metra V.A, si 19. ledna ráno nikdo netroufal

odhadnout. Osmistupňový mráz je totiž mohl snadno odradit. Dorazilo však na 17 500 návštěvníků a staveniště

zaplnili do posledního místa. Prohlídková trasa začínala v jámě pro vestibul stanice Veleslavín (foto č. 2), odkud

vedla přes samotnou stanici (foto č. 3) do jámy E2 a zpět. Lidský had se potom vinul tubusem (foto č. 4), jejž

vytvořila Adéla, až do jednolodní stanice Petřiny (foto č. 5). Návštěvníky překvapila svou rozlehlostí, nezvyklým

osvětlením i montážními plošinami a formou pro pokládku izolací a betonáž definitivního ostění (foto č. 6). Čestným

hostem akce byl kromě ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy Ing. Milana Křístka i primátor hlavního města

MUDr. Bohuslav Svoboda. V podzemí jej doprovázel generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto č. 7 zprava),

který při této příležitosti řekl: „Stavba pokračuje podle harmonogramu, v některých částech jsme dokonce v mírném

předstihu. Budování každé trasy metra přináší řadu novinek a technických inovací. Zde to byly razicí štíty, které

umožnily rychlou a bezpečnou ražbu v komplikovaných a neustále se měnících geologických formacích.“ Po celou

dobu, kdy byla stavba otevřena, v ní pracovníci z divize 8 Metrostavu a z divize 1 Subterry poskytovali informace

a odpovídali na dotazy (foto č. 8). Patří jim za to velký dík, stejně jako všem ostatním, kdo se na přípravě DOD

podíleli. Na závěr cesty bylo možné na Vypichu odevzdat soutěžní kupon s adresou a nasbíranými razítky (foto č. 9).

Sešlo se jich přes 5000 a obchodní ředitel Metrostavu z nich vylosoval 12 šťastlivců, kteří získají ceny – viz strana 1.

Zatímco v Praze začalo jezdit metro před 39 lety, londýnská podzemní dráha – nazývaná the Tube – oslavila

letos v lednu 150. výročí svého otevření. Měří dnes

něco málo přes 400 km a jejích 11 linek se jako pavoučí

síť proplétá pod anglickou metropolí i v jejích ulicích.

Londýnská podzemka je nejstarší na světě. První návrhy na její vybudování padly už v roce 1854, kdy vznikla

společnost Metropolitan Railway. V lednu 1863 otevřela

první sedmikilometrový úsek metra, v němž hned při

zahájení veřejného provozu, 10. ledna, párou poháněné

vlaky převezly na 40 tisíc cestujících. O šest let později

mohli poprvé podjet i pod řekou Temží. Od roku 1905 se

s počátky elektrifikace tratí pasažéři začali zbavovat nánosu sazí a průvanu z důkladného odvětrávacího systému,

který původní parní lokomotivy pod zemí vyžadovaly.

Na začátku 20. století provozovalo rozrůstající se londýnskou podzemní dráhu šest samostatných společností.

Linky nebyly propojené a cestující z nich museli často

vystupovat na povrch. Zlom nastal až před 80 lety, kdy

se firmy sjednotily. V roce 1948 bylo londýnské metro

znárodněno a začalo se rozvíjet pod správou města. To

už ale mělo za sebou období druhé světové války, kdy

při náletech na Londýn sloužilo pro desítky tisíc lidí jako

úkryt před bombardováním. Jedna jeho trať byla dokonce zcela uzavřena, aby ji Britské muzeum mohlo využít

pro uskladnění ohrožených historických památek.

Ne všechny stanice ze staré the Tube jsou však dnes

v provozu. Desítky nepoužívaných už byly zbourány, další

čekají na otevření nových tras nebo slouží jiným účelům,

třeba jako příležitostné kino. Kultura je ostatně v londýnském metru všudypřítomná – o místa k muzicírování zde

mají hudebníci s licencí neutuchající zájem.

Trasy současného metra pokrývají centrum a severní

část Londýna, a the Tube je tak svou délkou 402 km třetí

největší podzemní dráhou na světě po Pekingu a Šanghaji. Pod zemí je však jen asi 45 procent jejích tratí. Větší

část trasy vede po povrchu, kde využívá profilově větší

vlaky – všechny typy souprav ovšem v metru jezdí vlevo.

O provoz, údržbu a rozvoj nejen podzemní, ale i povrchové

dopravy v anglické metropoli se dnes stará společnost

Transport for London, v níž pracuje 25 tisíc zaměstnanců

– a nemají to snadné. Ve své historii už totiž londýnská

podzemka zažila i velmi smutné okamžiky. V únoru 1975

narazil její vlak na zeď tunelu u Moorgate a zemřelo zde

43 osob. V listopadu 1987 zase ve stanici King´s Cross

uhořelo 31 pasažérů, v červenci 2005 jich atentátníci

56 zabili při třech současných bombových útocích.

Bezpečnostní opatření v londýnském metru jsou proto

dnes jedna z nejpřísnějších. I díky tomu vloni bez problémů přepravilo asi 3,2 milionu osob denně, což ročně

představuje kolem 1,2 miliardy cestujících. Podrobnosti

o hromadné dopravě v britském hlavním městě najdete

na webových stránkách www.tfl.gov.uk. V našich novinách příště představíme hitparádu největších zajímavostí

z podzemních drah celého světa.

Auto k zrychlení služeb

Červený osobní automobil Škoda Fabia vyřazený z vozového parku Metrostavu předal 23. ledna vedoucí

útvaru vztahů k veřejnosti Ing. Jiří Kavan řediteli obecně prospěšné společnosti ENERGIE z Meziboří u Litvínova Ing. Ivanu Konečnému (foto zprava).

Společnost ENERGIE dnes poskytuje sociální služby

asi 80 mentálně postiženým a duševně nemocným lidem

převážně z ústeckého regionu. Pomáhá jim začlenit se

do společnosti i tím, že jim umožňuje chráněné bydlení

v šesti bytech a jednom rodinném domě. Jsou rozmístěny po celém městě, a proto osobní auto pomůže výrazně

usnadnit a zefektivnit práci asistentkám, které lidem slouží a doposud za nimi musely chodit pěšky.

–red–, foto Miloslav Kolář

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 2/2013 vyšlo 31. 1. 2013 (3/2013 vyjde 13. 2. 2013) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří

Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.