Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 1
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 2
Spolupráce českého aslovenského Metrostavu
Od začátku loňského listopadu pracují v Metrosta-
vuSK dva čeští přípraváři – Ing.Jan Chour zdivize 8
aIng.Zdeněk Exler zdivize 9. Dostali zaúkol porovnat
způsob práce v obchodních odlech Metrostavu
ajeho dceřiné firmy naSlovensku apodpořit zakázko-
vou úspěšnost bratislavských kolegů.
Základní představu o spolné misi jsme získali
od ředitele Metrostavu SK Ing. Miroslava Zobaka už
i výběrovém řízení,“ říká Ing.Chour aIng.Exler dodá-
: „Předpokládali jsme, že nás vBratislavě čeká stejná
nebo velmi podobná činnost jako vPraze – účastnit se
veřejných soutěží o zakázky apodle jejich zadání tvořit
konkurenceschopné nabídky.
ekávání je nezklamalo. Život a práce v hlavním
stě Slovenska se odtěch včeské metropoli snad vůbec
neliší. Ani vzdálenost mezi Bratislavou aPrahou není ve-
liká, ikdyž obě města zvěí části spojuje problematická
lnice D1, jejíž průjezdnost – zvšť vzimním období –
není dokona. Prostřednictvím e-mailů aspojení Skype
ak ksobě mají všichni blízko bez ohledu nato, kde právě
pracují. Apokud je nabídka zastnání zajímavá, dají se
způsobené životní komplikace snadněji překonat.
Mezi Čechy aSlováky není nac velká jazyková barié-
ra. „Kolegové nás přijali velmi vsícně. Nemáme problém
se naSlovensku domluvit, apokud musíme něco napsat,
vždy se najde ochotný spolupracovk, který naši grama-
tiku opraví,“ pochvaluje si Ing.Exler.
Práce nanadkách je podle zkušeností nich přípra-
řů stejná vMetrostavu SK jakovjeho mateřské firmě.
Vždy je třeba předanou zadávací dokumentaci podrob
prostudovat azjistit oprojektu co nejvíce informací, aby
se mohla stanovit jeho optimální cena. Momentálně mají
naši pracovníci naSlovensku rozpracovaných šest zaká-
zek – vBratislavě imimo ni. Znich jedna je už vyhraná
apředávají ji kolem dorealizace.
Jak uspějí při ostatních a čím byla jejich práce pro
Metrostav SK přínosná, ukáže až čas avyhodnocení mise,
která skončí letos 29. února. Jedno je však už dnes jisté:
Jsme rádi, že jsme využili příležitost pracovat vBratisla-
vě aseznámili se tu snovými kolegy isami mezi sebou.
Pokud naše znalosti azkušenosti na Slovensku pomohou,
la naše práce smysl. Anic jiho si neejeme,“ uzaví-
rají přípraři, kteří se už zapár týdnů vrátí domů abudou
l působit vpražských sídlech svých divi.
Dva měsíce dokonce
Až sdružení ní divize 1 adivize2 Subterra dokoí
vnitřní zateplení, podlahy, výtah a profese, čekají je
naspolné stavbě vOstravě jen dokončovací práce.
Zbývalé VI. energetické úsedny veVítkovicích vznik-
ne interaktivní muzeum technických tradic regionu,
které už v polovině dubna zahájí zkební provoz.
Povnitřm vybavení se ještě letos otevře vejnosti.
Zatímco očištěnou fasádu doplňují poslední okna (foto
č. 1), v budově už poutají pozornost nejtší expoty –
detisettunová plynová pístová dmychadla (foto č. 2).
Odrzi abarev je stavaři očistili tryskajícím granulátem ze
sucho ledu. Pracovali opatrně, aby hlavní dominanty
nového muzea (foto č. 3) nezbavili historické patiny.
„Budova, kde pracujeme (foto č. 4), je národní kultur
patkou,“ konstatuje vedoucí projektu Ing. Petr Ba
znaší divize 1. „Fadu jsme třeba nesměli zateplit zvenčí,
aby muzeu zůstal zachovaný pmyslový výraz (foto č. 5).
Proto jsme museli přistoupit kmontáži velmi nezvyklého
vnitřní zateplovacího systému.“ Zadva měce už musí
t stavi všechnu práci hotovou. Do první části bý-
vaho hutho komplexu, který je zapsán idoseznamu
evropsho kulturního dědictví, se tak opět vrátí život.
Ing. Jana Hrubeše,
ředitele org. složky v Bělorusku
Už více než rok působí Ing. Jan Hrubeš v Bělorusku jako
ředitel taí organizační složky divize 3 Metrostavu.
S východními teritorii má bohaté zkenosti – v součtu
es 20 let pracoval v Moskvě v obchodních zastoupe-
ních různých českých firem.
Vystudoval jste Fakultu strojní ČVUT v Praze. Jak jste
se dostal do Moskvy a k obchodová?
V polovině 80. let mě zastnavatel vyslal na pětiletou
stáž do Mezirodního sediska vědeckých informa
v Moskvě. Znalost jazyka a kontakty, které jsem tehdy
skal, mi po sametové revoluci pomohly nastoupit k fir-
mě, která právě do Moskvy hledala obchodního zástupce.
Pro několik společností jsem tam pak pracoval přes 15 let.
V Metrostavu nejste zaměstn poprvé...
Kolem roku 1998 jsem pracoval ve Vodních stavch
a z nich jsem přel do útvaru zahraničho podniká
Metrostavu. Po roce jsem se sice s firmou rozešel, ale
stále jsem byl v kontaktu s Ing. Robertem Dostálem, který
mě doporil divizi 3, když hledala zástupce do Běloruska.
Byl jsem rád, že se mohu vrátit k činnosti, kterou dobře
znám a mohu v ní být pro firmu užitný. Při obchodová
vzemích bývaho Sovětsho svazu totiž není důlitá
jen dobrá ruština, ale hlavně znalost mentality místních
lidí. Často něco říkají, ale něco jiho si myslí. Díky život-
ním zkenostem i šedinám, kterých si na Východě hodně
ží, už dobře chápu, co ch.
Liší se stavebnictví v Bělorusku od toho u nás?
Výrazně a hned ve dvou aspektech. Za prvé je v Bělorusku
legislativa naprosto odlišná od zemí EU. Odlné je téř
e pínaje základními dokumenty stavby přes normy,
sysm fakturace až po účetnictví. Administrativa je tam
celkově o mnoho nárjší a složitější. Druhým rozlem
je statut stavebních firem. Ty velké jsou totiž doposud
státní a malé soukromé zam nejsou schopny působit
jako generální dodavatel. To nám hraje do karet, protože
loruští investoři státm firmám příliš nevěří.
Jakým zsobem zastoupení v Minsku funguje?
Zatím máme det českých pracovků, od března ješ
i přibudou. Tři týdny pracujeme v Minsku a pak se na
týden vracíme k rodim. S účetním máme pronajaté byty
blízko neho sídla v centru Minsku, kolegové, co sta
dopravně-logistický terminál u Ščitomiriči, bydlí nedaleko
stavby. Všichni mlume rusky, ale na různé úrovni. V Čes-
ku je už totiž probm nat vhodné pracovky, ktí jtě
dobře znají azbuku. Dál zastnáváme dvě Bělorusky,
znichž jedna mluví česky, a dva místní stavaře, ktí jsou
pro investora zárukou, že na stavbě bude vše probíhat
podle běloruských norem a předpisů.
Zmínil jste vaši první stavbu. Jak postoupila?
Práce jsme zahájili vloni 29. listopadu a teď už provádíme
základy první skladové haly, hotelu a objektu sleb. Po-
dařilo se nám už získat mnoho dodavatelů ze všech seg-
mentů stavebnictví, a to v místch podmínkách považuji
za velký úspěch. Když jsem ale naposledy z Minsku odž-
l, stavba stála kvůli mrazu, který ve dne klesal k –30 °C.
Pracujete i na jich projektech. Můžete je jmenovat?
ipravujeme třeba výstavbu logistického centra Kozlovi-
či, které bude vstupní branou do celé východní celní unie,
nebo Klubového domu v Minsku. Úzce spolupracujeme
sdivizí 5 na projektu 19 km dlouhé trasy metra v Minsku.
Ikdyž ni organizační slku založila a financuje divize3,
jsme totiž schopni a vidíme svůj cíl i v získání zakázek
pro celý Metrostav. Chtěli bychom třeba stavět most
vBrestu, a i na tomto projektu bychom jistě nepracovali
samostatně. Hledáme všechny příležitosti, jak uspět.
te i nějaké dlouhodobější pny?
d bych přesvědčil vedení Metrostavu, že nastal vhod
čas k expanzi směrem na východ. Díky svým dříím
kontaktům dostávám poptávky na významné zakázky –
eba stavbu moskevského metra – a myslím si, že pod-
nikání v Rusku je právě teď krok správným směrem. Má
totiž daleko lepší rating než Bělorusko a je v něm sze
dosažitelné financování formou exportního úvěru.
strana 2
PME SE
1
Zkušenosti zČech pomohly až vKanadě
Technologii letmé betože použila divize 4 popr
na začátku roku 2006 při výstavbě mostu přes Labe
u Litoměřic. Dnes má její tým pod vedením Ing.Petra
Šdronsho za sebou dva takové úspěšné projekty
atento způsob výstavby mostů se stal jednou znos-
ch technologií Metrostavu. Ing. Tomáš Hnojský byl
nevno předávat své zkušenosti až v Kanadě.
i první letmé betonáži u Litoměřic nabíral tým
Ing.Štědronského zkušenosti apoužíval nejen bednění,
ale i betožní vozíky od rakouské firmy Doka. Byla to
jejich stová premiéra adivize 4 se naní aktivně polela.
Obdobně pokračovala vroce 2009 stavba mostu přes
rybník Koberný (foto č. 1), který byl budovaný stejm
způsobem, jen místo dvou vahadel se jich letmou beto-
ží stavělo deset. Proto byly vybrány voky od italské
spolnosti Alpi (dnes ULMA), které byly leí a bylo je
možné po dokoení jednoho vahadla snadno přesunout
na další zárodek. Zaměstnanci Metrostavu přispěli během
prací k mnoha jejich vylepšením. „Na voky se jezdily
vat návšvy zcelého světa. Byli tam zástupci zPeru,
Brazílie izKanady. Chtěli totiž vidět jejich poití vpraxi
amost Koberný byla tehdy jediná příležitost,“ vzpomíná
Ing.Hnojský adoplňuje: „Odborci ze zahraničních firem
byli překvapeni rozsahem projektu aocenili kvalitu díla
inasazení pracovků divize 4. Potom, co viděli, ainazá-
kladě našeho doporučení si mnozí znich pro své stavby
pocelém světě vybrali právě vozíky odfirmy Alpi.“
Patřila mezi ně ikanadská firma Torbridge Construc-
tion, která vyjádřila přání, aby Ing.Hnojský navštívil jejich
stavbu aasistoval umontáže voků. Proto se napozvání
Ulma Construction Systems Canada vydal nakonci mi-
nulého roku naslužební cestu doKanady na staveniště
260 metrů dlouhého mostu přes řeku Grand River pobž
Toronta. Jeho předpolí vznikla napevné skri, hlavní pole
orozpětí 95 metrů mělo vyrůst letmou betoží pomo
betožních vozíků znky ULMA (foto č. 2).
Vdobě mé nátěvy prohala montáž jednoho zvo-
ků abetož aesun druhého. Téměř každý den jsme
trávili nastavbě apřipravovali další postup. Konzultovali
jsme problematiku letmé betonáže, možná rizika při vý-
sunu adetaily spojení obou vahadel, tzv. klažní spáru,“
popisuje Ing.Hnojský. Pro pracovníky kanadské společ-
nosti to byl první velký akomplikovaný projekt, aproto
velmi ocenili, že jim kolega mohl předat zkenosti zed-
chozích projektů vČeské republice. „Bylo úžasné vit,
jak technologie, najejímž vývoji jsme se podíleli, funguje
pocem světě. Měl jsem také možnost porovnat kvalitu
arychlost výstavby mostů vzahraní aunás. Pozkuše-
nosti zKanady mohu konstatovat, že práce Metrostavu
snese ta nejpřísnější měřítka,“ uzael Ing.Hnojský.
2
1
2
3
4
5
Technologie letmé betonáže spočívá v symetrickém
budování nosné konstrukce po betonážch sekcích
(lamech) od zárodku ustěného na pilíři až do
poloviny rozpětí jednotlivých polí. Jednotlivé lamely
jsou betonovány do bednění zavěšeného na speciální
ocelové konstrukci, tzv. betožm vozíku. Vše
prohá bez jakékoliv potřeby podepření či zásahu
do prostoru pod nosnou konstrukcí. Proto je tato
technologie vhodná pro překonávání hlubokých údolí,
neístupch terénů nebo vodch překážek. Tento
způsob stavby byl poprvé použit už vroce1931.
Konstrukce však byla problémová, aproto se
ktechnologii letmé betonáže vrátil až o20 let pozji
německý inženýr Ulrich Finsterwalder. První jeho most
srozpěm 62 m vznikl přes řeku Lahn vroce 1951.
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 1
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 2
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 3
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 4
Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 03/2012, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (402 ms)

Rendering Strana 3 (103828): (0/1) (394 ms)

Rendering Strana 2 (103827): (0/1) (440 ms)

Rendering Strana 1 (103825): (0/1) (439 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3061/vth120447-1.jpg (2x)

 i3061/vth120449-1.jpg (2x)

 i3061/bg103827.svg

 i3061/vth120450-1.jpg

 i3061/vth120451-1.jpg