strana 3
zpravodajství z divizí
1
Stavba přeloučské radnice se vydařila
Každý, kdo se 7. února zúčastnil slavnostního otevření
radnice v Přelouči, se mohl přesvědčit o tom, že se její
stavba po všech stránkách povedla. Svědčila o tom
nejen úvodní slova starostky města, ale po první prohlídce budovy i pochvala od všech pozvaných hostů.
Město si na novou radnici ušetřilo z vlastních zdrojů
a financování její výstavby si velmi pečlivě hlídalo. Projev
starostky Bc. Ireny Burešové však svědčil o tom, že ji
výsledek práce naší divize 9 potěšil: „I přesto, že jsme
několikrát v průběhu stavby požadovali její výraznou změnu, Metrostav nám radnici předal v požadované kvalitě
a v původně dohodnutém termínu. Všem jeho pracovníkům proto děkuji, a to i za vstřícnost a férové jednání.“ Obchodní ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský (foto č. 2)
k tomu poznamenal: „Paní starostka je spokojená a to mě
hřeje u srdce. Moje díky za to patří kolegům z týmu Ing.
Ivana Millera, kteří stavbu řídili.“
„Převedením části agendy na úřad práce se radnici
uvolnilo celé přízemí budovy, které pronajala městské
policii. Úpravy, které strážníci vyžadovali, výrazně zasáhly
už do téměř dokončeného díla. Projekt sadových úprav
se zase změnil až vloni v říjnu. Na jejich provedení máme
proto čas až do dubna,“ doplnil slova starostky Ing. Miller.
Mgr. Miroslava Cejpová z Východočeského muzea
v Pardubicích poděkovala jak našim pracovníkům, tak
zástupcům města. Mluvila za archeology, jejichž záchran-
ný archeologický výzkum na staveništi trval tři měsíce
a zachytil pozůstatky zdejší stavební činnosti od první
poloviny 13. století až do doby nedávno minulé. „Nemají
nás rádi ani investoři, ani stavební firmy, protože stavby
komplikujeme, prodlužujeme a zdražujeme. To vše jsme
učinili i tady a chci všem poděkovat za to, že to s námi
vydrželi a vycházeli nám maximálně vstříc,“ řekla a upozornila na vitrínu u vstupu do radnice, kde jsou některé
archeologické nálezy vystaveny.
Podsklepenou pětipatrovou budovu radnice (foto
č. 1), kterou navrhl Ing. arch. Milan Košař, doplnilo před
vstupem sousoší od Kláry Klose. Určitě se bude líbit stejně jako radnice, protože je vlastně lavičkou, na kterou se
mohou posadit nejen návštěvníci nově otevřeného úřadu.
2
Domy na Pankráci přivítají nové obyvatele
V listopadu loňského roku byly po necelých dvou letech prací zkolaudovány dva nové bytové domy v Praze
na Pankráci, které vybudoval tým Ing. Davida Vlasáka
z divize 3. V těsném sousedství novostaveb ještě stejný tým v současné době dokončuje dvě administrativní
budovy, které přímo navazují na kancelářský objekt
u Bauhausu mezi ulicemi Bezejmenná a Hanusova.
„Momentálně odstraňujeme už jen drobné vady a nedodělky. Práce na obchodních plochách v přízemí bytových domů jsou právě teď zastaveny, protože se pře-
pracovává projektová dokumentace podle požadavků
konečných uživatelů,“ říká Ing. Vlasák.
Bytové domy v podobě dvou šesti a sedmipodlažních
objektů mají rozměry 70 x 19 a 33 x 17 metrů. V podzemí
jsou propojené dvěma podlažími, kde se nachází 176 parkovacích stání. V nově dokončených domech je celkem
167 bytů, které mají rozlohu od 33 do 133 m². Vznikly
zde bytové jednotky s dispozicí 1+kk až 4+kk, přičemž ty
rozměrově největší jsou situovány do nejvyššího, ustupujícího podlaží. Díky tomu jejich majitelé mohou využívat
i přilehlé terasy, ze kterých je pěkný výhled do okolí.
Průběh stavby provázelo několik záludností. Nejprve
musel tým Ing. Vlasáka zvládnout náročné demolice podzemních konstrukcí, jež byly nalezeny v prostoru bývalého
areálu ČKD. Také zajištění stavební jámy doznalo až v průběhu stavby celou řadu změn. Stavební práce se navíc
prováděly v těsné blízkosti sousedních, plně obsazených
objektů. „Dále jsme se museli vypořádat se značnými nesrovnalostmi mezi stavebním povolením, zadávací dokumentací a skutečnými představami investora,“ připomíná
Ing. Vlasák a dodává: „Mnoho změn provázelo zakázku
i v průběhu stavebních prací. Jen na bytovém domě došlo ke třem změnám stavby před dokončením.“ Naopak
množství klientských změn nebylo nijak překvapivé. Byly
ovšem velmi rozmanité: počínaje barvami obkladu a konče třeba sloučením dvou bytů do jednoho, jehož majitelé
přišli s požadavkem vlastního vstupu z výtahu.
Nové bytové domy na Pankráci (foto) však nejsou jen
dílem divize 3, která stavbu řídila. Je to další z projektů,
na kterém spojilo síly více divizí Metrostavu. Zemní práce
prováděla ještě divize 7 a železobetonové konstrukce zase
byly v kompetenci divize 6. Také podíl dalších vnitrofiremních dodávek byl vyšší, než bývá obvyklé, zakázka
celofiremního významu si je však zasloužila.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Konstruktivní spolupráce na stavbě ČOV
Mnoho detailů k řešení, ostrý termín dokončení, nekompromisně stanovená cena díla. Tak by se dala charakterizovat intenzifikace Městské čistírny odpadních
vod v Českém Brodě-Liblicích, kterou vloni 12. prosince úspěšně dokončil tým Ing. Petra Brože z divize 6.
„Metrostav v Liblicích nestavěl poprvé,“ připomněl
Ing. Brož. „Původní ČOV tu totiž v roce 1996 vybudoval
tým Ing. Jiřího Zlatohlávka z divize 6. Už tehdy zde působil
jako mistr Miroslav Klusáček, který i teď řídil partu našich
divizních dělníků. Rozhodující zásluhu na tom, že jsme naši stavbu dokončili řádně a včas, má také stavbyvedoucí
Ing. Josef Holada. Rychle a s vysokou odborností si dokázal poradit se všemi problémy, které při práci vznikly.“
Metrostav při přestavbě českobrodské čistírny (foto
č. 1) odpovídal jako lídr sdružení za stavební část a celek
technologické elektroinstalace, jeho menšinový partner,
firma ENVI-PUR.CZ, za strojní vybavení.
„Stavbu jsme v prosinci 2010 zahájili přípravnými
pracemi, kvůli zimnímu období jsme však naplno začali
pracovat až v březnu 2011. Termín dokončení jsme si navíc oproti návrhu investora sami zkrátili o zhruba půl roku,
protože jsme vzhledem k napjatému rozpočtu potřebovali
co nejvíce snížit naše náklady,“ říká Ing. Brož.
Dosavadní čistírna v Liblicích pracovala na hranici
svých kapacitních možností především z hlediska odstra-
1
ňování dusíku. V první etapě prací byla za současného
chodu stávající linky č. 2 odstavena a rekonstruována
biologická linka č. 1. Po jejím dokončení 16. září byla odstavena a přestavěna linka druhá, která byla zprovozněna
vloni 12. prosince. Nová ČOV tak má dnes hrubé předčištění a biologický stupeň s oživeným kalem ve vznosu,
kalové hospodářství s předzahuštěním přebytečného kalu
a oddělenou aerobní stabilizací kalu s odtahem kalové
vody. Její součástí je i nové zařízení pro odvodnění kalu
na sítopásovém lisu (foto č. 2), snížení koncentrací vypouštěného fosforu zajišťuje dávkování síranu železitého.
Za pouhé tři čtvrtě roku prací získal Český Brod
moderní ČOV, jejíž kapacita se ze 7600 ekvivalentních
obyvatel zvýšila na téměř 9500. Nejdůležitější ovšem je,
že vody, které vypouští do říčky Šembery, už odpovídají
všem limitům stanoveným vodohospodářskou legislativou. Při slavnostním otevření čistírny 25. ledna však byl
spokojený nejen starosta města Bc. Jakub Nekolný, ale
také ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc. Na první pohled bylo
totiž vidět, že jeho lidé odvedli dobrou práci. Povedla
se jim i proto, že celou stavbu doprovázela velmi dobrá
a konstruktivní spolupráce mezi stavbaři, městem, správcem i provozovatelem ČOV – a tak to má být. Jen škoda,
že sadové úpravy tu byly odložené až na jaro – jinak by se
tu totiž už při otevření krásně zelenal plánovaný trávník.
2
Barevná rezidence na pražském Střížkově
Prostoru vymezenému křižovatkou pražských ulic
Střížkovská a Teplická vládnou již skoro rok stavbaři
z divize 6. Na místě někdejší jednopatrové prodejny
zde pod vedením Ing. Přemysla Duška budují nový bytový objekt – Art Rezidenci Střížkov.
Slovo „prostor“ představuje v tomto případě klíčový
pojem – a to hned z několika důvodů. Je zde totiž značně
stísněný, na jedné straně vymezený konfigurací terénu,
na druhé svíraný okolní zástavbou. Jako první se s tímto
problémem museli vypořádat architekti. Stáli před hlavolamem, kam přesně zasadit a jak hmotově uspořádat objekt při zachování výškové hladiny a příslušných odstupů
py. Systém nosných stěn doplňují obdélníkové a v nárožích půlkruhové železobetonové sloupy. Vnitřní dělicí
konstrukce a nenosný plášť jsou zděné. Obvodový plášť
vytvoří sendvičová železobetonová stěna o síle 200 mm,
tepelnou izolaci obstará 170 mm minerální vlny.
Převádět záměry architekta do skutečnosti začali stavbaři z divize 6 vloni v březnu. Čekal je minimální prostor
jak na stavbu, tak na zařízení staveniště, nejednoduché
podmínky výstavby komplikované těsným sousedstvím
okolní zástavby. Od samého začátku stavba postupovala
rychle a podle stanovených termínů. V současné době je
zkolaudováno připojení objektu na vodovodní řad, beto-
od okolní zástavby, splnění limitů na dostatečné oslunění
atd. Výsledkem je střídmý, ale přitom členitý dům s třemi
podzemními a třinácti oboustranně postupně ustupujícími
nadzemními podlažími. Všech 63 bytů, které v něm vzniknou, bude mít vlastní terasy nebo částečně zapuštěné
balkony a ve 3. PP i sklípky. Zbývající volný prostor v podzemí vyplní parkovací stání – počítá se i s pěti místy pro
návštěvy – a v přízemí je rezerva i pro případné komerční
využití. To vše na zastavěné ploše 677 m².
Celý objekt je řešen jako bezbariérový, a to nejen vstupy, ale v případě potřeby lze pro nájemníky s omezenou
schopností pohybu či orientace upravit i jednotlivé byty.
Budova je založena na vrtaných pilotách a 300 mm
silné základové desce se zesílenými hlavicemi pod slou-
náři provádějí nosné konstrukce 10. podlaží (foto), zedníci
vyzdívají obvodový plášť a příčky, provádějí se technické
rozvody a především se blíží k závěru dokončení vzorového bytu, který by měl být k dispozici již příští měsíc.
„Stavba běží dobře i díky dobré spolupráci a ochotě
subdodavatelů vyjít si vzájemně vstříc,“ řekl vedoucí
projektu Ing. Přemysl Dušek. A ze všech spolupracujících
firem jmenoval alespoň společnost Subterra, jejíž pracovníci mají na starost elektroinstalace. I díky nim, a přesto,
že současné arktické mrazy hladkému průběhu výstavby
nepřejí, bude moci Art Rezidence Střížkov už v polovině
září přivítat své první obyvatele. Staré sídliště potom oživí
nejen svým tvarem, ale i pestrými barvami fasády.
–rip–, foto Josef Husák