strana 2
Krtek je už v provozu
Ptáme se
Vedle stávající administrativní budovy Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí ukončil vloni
tým Ing. Pavla Trojana z divize 9 výstavbu Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Architektonicky unikátní dílo, o kterém noviny několikrát informovaly, dostalo přezdívku Krtek a pro veřejnost bylo
slavnostně otevřeno letos 9. ledna.
„Tvar novostavby vychází z geometrie pohoří Krkonoš
a slouží jako nástroj ke studiu a pochopení jejich jedinečné
topografie. Stavba je zapuštěná do země a prostřednictvím zelené střechy z horských rozchodníků je harmonicky napojena na krajinu zámeckého parku (foto č. 1),“ popsal při otevření své dílo architekt Petr Hájek. Veřejností
i odborníky obdivovaný nepravidelný tvar střechy Krtka,
který je pozorovatelný i z interiéru, vytvořilo 14 převážně
trojúhelníkových segmentů. Výroba nosné desky zastřešení dala betonářům z divize 6 pořádně zabrat – museli si
pro ni dokonce vytvořit vlastní dokumentaci z 3D modelu.
Ing. Jany Krempové,
vedoucí útvaru financování
1
Druhá stavba divize 3 v Bělorusku pokračuje
1
2
Krtek je i jinak výjimečný. Světovým unikátem jsou
třeba prosklené části fasády. Původní požadavek architekta na 4,3 vysoké nedělené protipožární sklo se
m
ukázal jako téměř nesplnitelný. Dodavatel musel na jeho
výrobu vyvinout novou technologii a je v Evropě jediný,
kdo ho umí vyrobit. Centrum obsahuje laboratoř pro
16 studentů, která je součástí učebny pro dalších 30 osob
(foto č. 2), přednáškový sál pro 78 lidí (foto č. 3), výstavní
prostory, knihovnu, ekoporadnu a malou garáž (foto č. 4).
–red–, foto Benedikt Markel
Po úspěšném dokončení logistického centra ve Ščitomiriči u Minsku pokračuje divize 3 zdárně i ve své
druhé běloruské zakázce. Tým osmi Čechů a sedmi
Bělorusů vedený Ing. Pavlem Hruškou už na stavbě příhraničního nákladního terminálu Kozloviči-2 v Brestu
dokončil všechny hlavní nosné konstrukce, obvodové
zdivo a osadil většinu oken i vrat (foto č. 1). Hotovou
stavbu o rozloze 14 hektarů by měl zadavateli předat
v druhé polovině letošního září.
„Organizace práce na běloruských stavbách je ve
srovnání s českými na o něco nižší úrovni. Zdejší stavbyvedoucí totiž nejsou tak schopní jako naši, a to přináší problémy při realizaci,“ zmiňuje své zkušenosti
Ing. Hruška a připomíná další „stavební“ odlišnosti obou
zemí: „Na brestském staveništi se setkáváme s u nás již
nepoužívanými stroji či technikou a také systémové lešení
zde není příliš obvyklé a nahrazuje je dřevěné. Na druhou
stranu se tu daleko víc používají plné pálené cihly, a to
nejen na obvodové stěny, ale i na příčky. Práce nám však
nejvíc ztěžuje systém paralelního projektování a realizace. Na začátku stavby jsme třeba měli k dispozici jen kus
projektu základů a ostatní části projektové dokumentace
jsme dostávali až v průběhu roku a se značným zpožděním od původního harmonogramu, což nám velmi komplikovalo projekt, zejména plánování výběrových řízení.“
Největším rozestavěným objektem brestského terminálu Kozloviči-2 je ocelová skladovací hala na zastavěné
ploše 17 340 m² (foto č. 2). Díky teplému počasí v prosinci a v první polovině ledna se v ní stavbařům podařilo
s předstihem vybetonovat 14 500 m² drátkobetonové
podlahy, jejíž provedení plánovali až na jaro. Zima už
ale v Brestu propukla s plnou silou, a tak se dnes místo
venku pracuje spíš uvnitř objektů – na vyzdívání příček
či rozvodech všech možných instalací.
–red–, foto Richard Ptáček, říjen 2013
Běloruský Brest leží na hranici s Polskem na řece Bug
a první písemná zmínka o něm pochází již ze začátku
11. století. Roku 1500 město vypálili Tataři a celé bylo
znovu postaveno. Kvůli své hraniční poloze změnilo
několikrát „státní příslušnost“ – v letech 1569–1795
příslušelo do Polsko-litevského státu, pak až do roku
1918 spadalo pod ruské impérium. Mezi lety 1918
a 1939 bylo součástí II. Polské republiky. Od roku 1939
do vzniku Běloruska v roce 1991 patřilo pod Sovětský
svaz. Ještě začátkem 20. století tvořili většinu jeho
obyvatel Židé, za 2. sv. války však byli prakticky všichni
vyvražděni. Dnes má Brest přes 310 000 obyvatel.
2
Palmovka Park II má ekologický certifikát
3
4
Metrostav_03_2014.indd 2
V poslední době se v České republice u pozemních staveb začaly stále častěji objevovat zkratky typu LEED,
BREEAM, DGNB a nově i SBToolCZ, které reprezentují u nás nejrozšířenější environmentální certifikáty
budov. Jedním se může pochlubit i Palmovka Park II.
Šetrné budovy, jak se někdy certifikovaným objektům
říká, jsou stavby, které v různých fázích projektu prošly
nezávislým auditem, jenž je hodnotil podle desítek kritérií.
Mezi ta hlavní patří třeba spotřeba energie a zdrojů, kvalita
lokace, vnitřního prostředí či použitých materiálů, odpadové hospodářství a management stavebního procesu.
Šetrná budova musí být nejen energeticky úsporná, ale
úspor se navíc nesmí dosáhnout třeba na úkor prostředí
nebo užitím materiálů náročných na výrobu a přepravu.
Certifikace klade vysoké nároky na projektové práce a je
také velkou výzvou pro zhotovitele, jak nejlépe všechny,
často protichůdné požadavky naplnit. Vše umocňuje to, že
audit nekončí kolaudací stavby, ale analýzou skutečných
provozních nákladů budovy po prvních letech užívání.
Nejvýznamnějším certifikačním systémem u nás je
britský BREEAM, který byl vyvinut v 90. letech 20. století. Prošlo jím mnoho především administrativních budov,
které byly hodnoceny nejen jako novostavby, ale i dodatečně – ze staveb Metrostavu to byl například Business
Park či Centrum Chodov. Druhý v pořadí je systém LEED
vyvinutý v roce 2000 v USA. Tato značka je dnes rozšířena
po celém světě a hodnotí širokou škálu budov od administrativních až po výrobní. Metrostav se s ní může pochlubit
u nedávno dokončené stavby v České Lípě. Rozestavěná
hala na Karlovarsku, kterou buduje divize 9, v LEED usiluje
o vysoké hodnocení Gold. Další systém v našem regionu,
který se snaží dohnat své konkurenty, je německý DGNB.
I když jím u nás prošlo málo budov, jednou z nich je třeba
Amazon Court, jehož stavbu řídila divize 3. Posledním
zástupcem, který chce u nás v budoucnu postihnout
hodnocení veřejných objektů, je český systém SBToolCZ.
Na základě mezinárodní metodiky jej vyvinuli na ČVUT
a upravili pro naše prostředí. Až donedávna v něm bylo
hodnoceno jen několik rodinných a bytových domů. Jeden
se stříbrným certifikátem postavila na Šumavě divize 9.
Jako první z administrativních budov získala certifikát
SBToolCZ Palmovka Park II, když dosáhla na jeho bronzový stupeň. Mezi nejviditelnější prvky příznačné pro
šetrné stavby v ní patří zelené stěny, které zlepšují kvalitu
prostředí. Jsou nejen ve vstupní hale, ale v menším i ve
všech patrech (foto). Dále lze zmínit velmi kvalitní zateplení budovy, volné chlazení, hospodaření s vodou, zelené
střechy a možnost osprchovat se na pracovišti po jízdě do
zaměstnání na kole. Aktuálně probíhá v PPII první ladění
těch zařízení, která spotřebovávají energie. Za rok poznáme, zda PPII dosáhla plánované cíle a v šetrnosti obstála.
Ing. Jan Klečka, foto Josef Husák
Žádná firma se neobejde bez ekonomů. Ve stavebnictví, které jinak zaměstnává převážně muže, jsou
ekonomické útvary jedny z mála, kde se na vyšších
pozicích objevují ženy. V Metrostavu, přesněji v úseku
viceprezidenta jeho Skupiny, pracuje už pět let jako
vedoucí útvaru financování Ing. Jana Krempová. Má
za sebou bohaté zkušenosti, které po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nabyla i ve společnosti
Vojenské stavby, kde začínala jako vedoucí účtárny.
V Metrostavu působíte 22 let. Co vás ve firmě drží?
Různorodá náplň práce, která mě baví, a kolegové, s nimiž
ráda spolupracuji. Metrostav se pro mě stal srdeční záležitostí, a protože jej banky vnímají jako bonitní společnost
se stabilními hospodářskými výsledky, mám v něm pro
svou práci dobré předpoklady i do budoucnosti.
Co je hlavní náplní vaší činnosti?
Kromě zprostředkování každodenního přehledu všech
plateb společnosti Metrostav mezi útvarem vnitropodnikové banky a panem viceprezidentem je to právě komunikace s bankami. Týká se hlavně úvěrových rámců, jež má
Metrostav s bankami sjednané, aby mohl pro své potřeby
využívat úvěrové produkty, například dokumentární akreditivy, bankovní záruky či závazné přísliby bankovních
záruk. Je v nich také dojednána možnost zajištění kurzových a úrokových rizik. U úvěrových rámců se musí každoročně znovu vyjednat nejen jejich výše, ale i podmínky,
za kterých je banka ochotna jednotlivé úvěrové produkty
poskytnout. Tuto práci doprovází i řada dalších úkonů
včetně vypracovávání různých analýz. Banky v současné
době považují stavebnictví za rizikovější odvětví a dosáhnout u nich výhodnějších podmínek není jednoduché.
K čemu je zapotřebí dokumentární akreditiv?
Jeho prostřednictvím dává banka záruku dodavateli, že
mu odběratel zaplatí za dodané zboží, a na druhou stranu
odběrateli, že mu dodavatel dodá zboží podle smlouvy. Je
to ovšem zjednodušeně řečeno. V našem případě jsme
dokumentární akreditiv využili třeba při nákupu tunelovacích strojů TBM pro ražbu pražského metra V.A.
Vystavování bankovních záruk je asi častější...
Bankovní záruky jsou v současné době zapotřebí skoro
pro všechny nabídky do soutěží, protože jejich zadavatelé
podle zákona o veřejných zakázkách vyžadují takzvanou
jistotu, a to buď složením peněžní částky na jejich účet,
nebo právě formou bankovní záruky. S tím, jak se společnost Metrostav účastní stále většího počtu soutěží
i o menší zakázky, počet záruk samozřejmě roste. Pokud
potom zakázku získáme, je třeba vystavit bankovní záruku
za řádné provedení prací podle konkrétní smlouvy o dílo
a na závěr stavby je potřebná i bankovní záruka za řádné
odstranění vad po dobu záruční lhůty, případně za uvolnění dlouhodobého zádržného.
Pracujete pouze pro Metrostav?
Samozřejmě pracuji hlavně pro společnost Metrostav,
pomáhám ale i dalším firmám v jeho Skupině, většinou
když potřebují podpořit právě při vyjednávání s bankami.
Metrostav má totiž ve své Skupině jednoznačně nejsilnější
pozici. Naposledy jsme třeba pomáhali rakouské dceřiné
společnosti BeMo Tunnelling s vystavením bankovních
záruk pro jejich investora.
U kolika bank má Metrostav otevřený úvěrový rámec?
Úvěrové rámce máme v současnosti sjednány u jedenácti
bank. Spolupracuji ráda se všemi, jednání s jejich zástupci
bývají zajímavá a vždy seriózní. Naším hlavním bankovním partnerem, který společnost Metrostav dosud vždy
podržel, je však Komerční banka. Náš firemní účet byl
podle jejích údajů založen už v roce 1961, v době našich
předchůdců. Komerční banka nám v poslední době pomohla profinancovat i nové sídlo společnosti.
14.2.14 12:22