Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 1
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 2
Palmovka Park II má ekologický certifikát
V poslední době se vČeské republice u pozemních sta-
veb zaly sle častěji objevovat zkratky typu LEED,
BREEAM, DGNB a nově i SBToolCZ, které reprezen-
tují u nás nejrozšířeněí environmentální certifikáty
budov. Jedním se může pochlubit i Palmovka Park II.
Šetrné budovy, jak se někdy certifikovam objektům
říká, jsou stavby, které v různých fách projektu prly
nezávislým auditem, jenž je hodnotil podle desítek kritérií.
Mezi ta hlavní patří třeba spoeba energie a zdrojů, kvalita
lokace, vnitřního prosedí či použitých materiálů, odpa-
dové hospodářství a management stavebního procesu.
Šetrná budova musí být nejen energeticky úsporná, ale
úspor se nac nesmí dosáhnout třeba na úkor prosedí
nebo užim materlů nárných na výrobu aepravu.
Certifikace klade vysoké nároky na projektové práce a je
také velkou výzvou pro zhotovitele, jak nejpe všechny,
často proticdné padavky naplnit. Vše umouje to, že
audit nekoí kolaudací stavby, ale analýzou skutečných
provozních nákladů budovy po prvních letech užívání.
Nejvýznamím certifikním systémem u nás je
britský BREEAM, který byl vyvinut v 90. letech 20. stole-
tí. Prošlo jím mnoho především administrativních budov,
které byly hodnoceny nejen jako novostavby, ale idoda-
tečně – ze staveb Metrostavu to byl například Business
Park či Centrum Chodov. Druhý v padí je systém LEED
vyvinutý v roce 2000 v USA. Tato znka je dnes rozšířena
po celém světě a hodnotí širokou škálu budov od adminis-
trativních až po výrobní. Metrostav se s ní může pochlubit
u nevno dokoené stavby v České Lípě. Rozestavěná
hala na Karlovarsku, kterou buduje divize 9, v LEED usiluje
o vysoké hodnocení Gold. Další sysm v našem regionu,
který se snaží dohnat své konkurenty, je německý DGNB.
I když jím u nás prošlo málo budov, jednou z nich je třeba
Amazon Court, jehož stavbu řídila divize 3. Posledním
zástupcem, který chce u nás v budoucnu postihnout
hodnocení veřejných objektů, je český systém SBToolCZ.
Na základě mezinárodní metodiky jej vyvinuli na ČVUT
a upravili pro naše prostředí. Až donedávna vm bylo
hodnoceno jen několik rodinných a bytových domů. Jeden
se síbrm certifikátem postavila na Šumavě divize9.
Jako první z administrativních budov získala certifikát
SBToolCZ Palmovka Park II, když dosáhla na jeho bron-
zový stupeň. Mezi nejviditeljší prvky příznné pro
šetrné stavby v ní paí zelené sny, které zlepšují kvalitu
prosedí. Jsou nejen ve vstupní hale, ale v menším ive
ech patrech (foto). Dále lze zmínit velmi kvalitní zatep-
lení budovy, volné chlazení, hospodaření s vodou, zelené
střechy a možnost osprchovat se na pracovišti po jízdě do
zaměstnání na kole. Aktlně prohá vPPII první ladění
ch zařízení, která spotřebovají energie. Za rok poz-
me, zda PPII dohla plánované cíle a v šetrnosti obsla.
Ing. Jan Klečka, foto Josef Husák
Krtek je už vprovozu
Vedle stávající administrativní budovy Správy Krko-
nošského národního parku ve Vrchlabí ukončil vloni
tým Ing. Pavla Trojana z divize 9 výstavbu Krkonoš-
ského centra environmentálho vzdělávání. Architek-
tonicky unikátní dílo, oktem noviny několikrát infor-
movaly, dostalo přezvku Krtek apro vejnost bylo
slavnostně otevřeno letos 9. ledna.
„Tvar novostavby vyczí zgeometrie pohoří Krkonoš
asloí jako nástroj kestudiu apochopení jejich jedinečné
topografie. Stavba je zapušná dozemě aprosednic-
tvím zelené sechy zhorských rozchodníků je harmonic-
ky napojena nakrajinu zámeckého parku (foto č. 1),“ po-
psal při otevření své dílo architekt Petr Hájek. Veřejnos
iodborníky obdivovaný nepravidelný tvar střechy Krtka,
který je pozorovatelný izinteriéru, vytvořilo 14 převážně
trojúhelkových segmentů. Výroba nosné desky zastře-
šení dala betonářům zdivize 6 pořádně zabrat – museli si
pro ni dokonce vytvořit vlastní dokumentaci z3D modelu.
Ing. Jany Krempové,
vedoucí útvaru financování
Žádná firma se neobejde bez ekonomů. Ve staveb-
nictví, které jinak zaměstnává přežně muže, jsou
ekonomické útvary jedny z mála, kde se na vyšších
pozicích objevují ženy. V Metrostavu, přesji v úseku
viceprezidenta jeho Skupiny, pracuje už pět let jako
vedoucí útvaru financování Ing. Jana Krempová. Má
za sebou bohaté zkenosti, které po absolvování Vy-
soké školy ekonomické v Praze nabyla i ve společnosti
Vojenské stavby, kde začínala jako vedoucí účtárny.
V Metrostavu působíte 22 let. Co vás ve firmě drží?
Různorodá náplň práce, která mě baví, a kolegové, s nimiž
ráda spolupracuji. Metrostav se pro mě stal srdeční zále-
žitostí, a prote jej banky vmají jako bonitní společnost
se stabilními hospodářskými výsledky, mám vněm pro
svou práci dobré předpoklady i do budoucnosti.
Co je hlavní náplní ví činnosti?
Kromě zprostředkování každodenního přehledu všech
plateb spolnosti Metrostav mezi útvarem vnitropodni-
kové banky a panem viceprezidentem je to právě komuni-
kace s bankami. Týká se hlavně úrových rámců, jež má
Metrostav s bankami sjednané, aby mohl pro své potřeby
vyívat úrové produkty, naíklad dokumentární ak-
reditivy, bankovní záruky či závazné přísliby bankovních
záruk. Je v nich také dojednána možnost zajní kurzo-
vých aúrokových rizik. U úvěrových rámců se musí kaž-
dorně znovu vyjednat nejen jejich výše, ale i podmínky,
za kterých je banka ochotna jednotlivé úrové produkty
poskytnout. Tuto práci doprovází i řada dalších úko
etně vypraconí různých analýz. Banky v současné
době považují stavebnictví za rizikověí odtví a do-
sáhnout u nich výhodnějších podmínek není jednoduché.
K čemu je zapotřebí dokumentární akreditiv?
Jeho prosednictvím dává banka záruku dodavateli, že
mu odratel zaplatí za dodané zboží, a na druhou stranu
odběrateli, že mu dodavatel dodá zbí podle smlouvy. Je
to ovšem zjednodušeně řeno. V našem případě jsme
dokumentární akreditiv vyili třeba při nákupu tunelova-
ch strojů TBM pro ražbu pražského metra V.A.
Vystavoní bankovních záruk je asi časí...
Bankovní záruky jsou v současné době zapotřebí skoro
pro všechny nabídky do souží, protože jejich zadavatelé
podle zákona o veřejných zakázkách vyžadují takzvanou
jistotu, a to buď složením peněžní částky na jejich účet,
nebo právě formou bankovní záruky. S tím, jak se spo-
lečnost Metrostav účastní stále většího počtu soutěží
io menší zakázky, počet záruk samoejmě roste. Pokud
potom zazku získáme, je třeba vystavit bankovní záruku
za řádné provedení prací podle konktní smlouvy olo
a na závěr stavby je potřebná ibankovní záruka za řádné
odstraní vad po dobu záruční lhůty, případně za uvol-
nění dlouhodobého zádržného.
Pracujete pouze pro Metrostav?
Samoejmě pracuji hlavně pro společnost Metrostav,
pomáhám ale i dalším firm v jeho Skupině, věinou
když poebují podpit právě při vyjednávání s bankami.
Metrostav má totiž ve své Skupině jednoznačně nejsilí
pozici. Naposledy jsme třeba pomáhali rakouské dci
společnosti BeMo Tunnelling s vystavením bankovních
záruk pro jejich investora.
U kolika bank má Metrostav otevřený úrový rámec?
Úvěrové rámce máme v soasnosti sjednány u jedenácti
bank. Spolupracuji ráda se všemi, jední s jejich zástupci
vají zajímavá a vždy seriózní. Naším hlavním bankov-
ním partnerem, který společnost Metrostav dosud vždy
podržel, je však Komerční banka. Náš firemní účet byl
podle jejích údajů zalen už v roce 1961, v době našich
edchůdců. Komerční banka nám v poslední době po-
mohla profinancovat i nové sídlo spolnosti.
strana 2
PME SE
1
Druhá stavba divize 3 vBělorusku pokračuje
Po úsšm dokoení logisticho centra ve Šči-
tomiri u Minsku pokračuje divize 3 zdárně i ve své
druhé běloruské zakázce. Tým osmi Čechů a sedmi
lorusů vedený Ing.Pavlem Hruškou už nastavbě pří-
hraničního nákladního terminálu Kozloviči-2 v Brestu
dokoil všechny hlavní nosné konstrukce, obvodo
zdivo aosadil většinu oken ivrat (foto č. 1). Hotovou
stavbu orozloze 14 hektarů by měl zadavateli předat
vdruhé polovině letošního září.
„Organizace pce na loruských stavbách je ve
srovnání sčeskými nao něco nižší úrovni. Zdejší stav-
byvedoucí totiž nejsou tak schopní jako naši, a to při-
ší probmy při realizaci,“ zmiňuje své zkušenosti
Ing.Hruška apřipomíná daí „stavební“ odlišnosti obou
zemí: „Nabrestském staveništi se setkáváme sunás j
nepoužívanými stroji čitechnikou ataké systémové lešení
zde není příliš obvyklé anahrazuje je dřené. Nadruhou
stranu se tu daleko víc používají plné pálené cihly, ato
nejen naobvodové stěny, ale inapříčky. Práce nám však
nejvíc ztěžuje systém paralelho projektování arealiza-
ce. Nazátku stavby jsme třeba měli kdispozici jen kus
projektu základů aostatní části projektové dokumentace
jsme dostávali až vphu roku ase znm zpoždě-
ním odvodního harmonogramu, což nám velmi kom-
plikovalo projekt, zejména plánování výběrových řízení.
Největším rozestavěným objektem brestského termi-
lu Kozloviči-2 je ocelová skladovací hala nazastavě
ploše 17340m² (foto č. 2). Díky teplému pasí vpro-
sinci avprvní polovině ledna se vní stavbům podilo
s edstihem vybetonovat 14 500 m² drátkobetonové
podlahy, jejíž provedení plánovali až na jaro. Zima už
ale vBrestu propukla splnou silou, atak se dnes místo
venku pracuje spíš uvnitř objektů – navyzdívání příček
či rozvodech všech možných instalací.
red, foto Richard Ptáček, říjen 2013
2
2
1
3
4
loruský Brest leží nahranici sPolskem nařeceBug
aprvní písemná zmínka oněm poczí již ze zátku
11. století. Roku 1500 město vypálili Tati acelé bylo
znovu postaveno. Kvůli své hranní polozezměnilo
kolikrát „státní příslušnost“ – vletech 1569–1795
íslušelo doPolsko-litevského státu, pak až doroku
1918 spadalo pod ruské imrium. Mezi lety 1918
a1939 bylo soástí II. Polské republiky. Odroku 1939
do vzniku Běloruska vroce 1991 patřilo pod Sovětský
svaz. Ještě začátkem 20. století tvili většinujeho
obyvatel Židé, za 2. sv. války však byli prakticky všichni
vyvražni. Dnes má Brest přes310000 obyvatel.
Krtek je i jinak výjimný. Světovým unitem jsou
eba prosklené části fasády. Původní požadavek ar-
chitekta na4,3 m vysoké nelené protipární sklo se
ukázal jako téměř nesplnitelný. Dodavatel musel najeho
výrobu vyvinout novou technologii aje vEvropě jediný,
kdo ho umí vyrobit. Centrum obsahuje laboratoř pro
16studentů, která je součástí učebny pro dalších 30 osob
(foto č. 2), přednáškový sál pro 78lidí (foto č. 3), výstavní
prostory, knihovnu, ekoporadnu amalou garáž (foto č. 4).
–red–, foto Benedikt Markel
Metrostav_03_2014.indd 2 14.2.14 12:22
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 1
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 2
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 3
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 4
Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 03/2014, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (1136 ms)

Rendering Strana 3 (102882): (0/1) (1137 ms)

Rendering Strana 2 (102880): (0/1) (1179 ms)

Rendering Strana 1 (102878): (0/1) (1179 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3001/vth119235-1.jpg (3x)

 i3001/vth119237-1.jpg (3x)

 i3001/bg102880.svg

 i3001/vth119239-1.jpg (3x)

 i3001/vth119241-1.jpg