Metrostav

Strana 2

Palmovka Park II má ekologický certifikát

V poslední době se vČeské republice u pozemních sta-

veb začaly stále častěji objevovat zkratky typu LEED,

BREEAM, DGNB a nově i SBToolCZ, které reprezen-

tují u nás nejrozšířenější environmentální certifikáty

budov. Jedním se může pochlubit i Palmovka Park II.

Šetrné budovy, jak se někdy certifikovaným objektům

říká, jsou stavby, které v různých fázích projektu prošly

nezávislým auditem, jenž je hodnotil podle desítek kritérií.

Mezi ta hlavní patří třeba spotřeba energie a zdrojů, kvalita

lokace, vnitřního prostředí či použitých materiálů, odpa-

dové hospodářství a management stavebního procesu.

Šetrná budova musí být nejen energeticky úsporná, ale

úspor se navíc nesmí dosáhnout třeba na úkor prostředí

nebo užitím materiálů náročných na výrobu apřepravu.

Certifikace klade vysoké nároky na projektové práce a je

také velkou výzvou pro zhotovitele, jak nejlépe všechny,

často protichůdné požadavky naplnit. Vše umocňuje to, že

audit nekončí kolaudací stavby, ale analýzou skutečných

provozních nákladů budovy po prvních letech užívání.

Nejvýznamnějším certifikačním systémem u nás je

britský BREEAM, který byl vyvinut v 90. letech 20. stole-

tí. Prošlo jím mnoho především administrativních budov,

které byly hodnoceny nejen jako novostavby, ale idoda-

tečně – ze staveb Metrostavu to byl například Business

Park či Centrum Chodov. Druhý v pořadí je systém LEED

vyvinutý v roce 2000 v USA. Tato značka je dnes rozšířena

po celém světě a hodnotí širokou škálu budov od adminis-

trativních až po výrobní. Metrostav se s ní může pochlubit

u nedávno dokončené stavby v České Lípě. Rozestavěná

hala na Karlovarsku, kterou buduje divize 9, v LEED usiluje

o vysoké hodnocení Gold. Další systém v našem regionu,

který se snaží dohnat své konkurenty, je německý DGNB.

I když jím u nás prošlo málo budov, jednou z nich je třeba

Amazon Court, jehož stavbu řídila divize 3. Posledním

zástupcem, který chce u nás v budoucnu postihnout

hodnocení veřejných objektů, je český systém SBToolCZ.

Na základě mezinárodní metodiky jej vyvinuli na ČVUT

a upravili pro naše prostředí. Až donedávna vněm bylo

hodnoceno jen několik rodinných a bytových domů. Jeden

se stříbrným certifikátem postavila na Šumavě divize9.

Jako první z administrativních budov získala certifikát

SBToolCZ Palmovka Park II, když dosáhla na jeho bron-

zový stupeň. Mezi nejviditelnější prvky příznačné pro

šetrné stavby v ní patří zelené stěny, které zlepšují kvalitu

prostředí. Jsou nejen ve vstupní hale, ale v menším ive

všech patrech (foto). Dále lze zmínit velmi kvalitní zatep-

lení budovy, volné chlazení, hospodaření s vodou, zelené

střechy a možnost osprchovat se na pracovišti po jízdě do

zaměstnání na kole. Aktuálně probíhá vPPII první ladění

těch zařízení, která spotřebovávají energie. Za rok pozná-

me, zda PPII dosáhla plánované cíle a v šetrnosti obstála.

Ing. Jan Klečka, foto Josef Husák

Krtek je už vprovozu

Vedle stávající administrativní budovy Správy Krko-

nošského národního parku ve Vrchlabí ukončil vloni

tým Ing. Pavla Trojana z divize 9 výstavbu Krkonoš-

ského centra environmentálního vzdělávání. Architek-

tonicky unikátní dílo, okterém noviny několikrát infor-

movaly, dostalo přezdívku Krtek apro veřejnost bylo

slavnostně otevřeno letos 9. ledna.

„Tvar novostavby vychází zgeometrie pohoří Krkonoš

aslouží jako nástroj kestudiu apochopení jejich jedinečné

topografie. Stavba je zapuštěná dozemě aprostřednic-

tvím zelené střechy zhorských rozchodníků je harmonic-

ky napojena nakrajinu zámeckého parku (foto č. 1),“ po-

psal při otevření své dílo architekt Petr Hájek. Veřejností

iodborníky obdivovaný nepravidelný tvar střechy Krtka,

který je pozorovatelný izinteriéru, vytvořilo 14 převážně

trojúhelníkových segmentů. Výroba nosné desky zastře-

šení dala betonářům zdivize 6 pořádně zabrat – museli si

pro ni dokonce vytvořit vlastní dokumentaci z3D modelu.

Ing. Jany Krempové,

vedoucí útvaru financování

Žádná firma se neobejde bez ekonomů. Ve staveb-

nictví, které jinak zaměstnává převážně muže, jsou

ekonomické útvary jedny z mála, kde se na vyšších

pozicích objevují ženy. V Metrostavu, přesněji v úseku

viceprezidenta jeho Skupiny, pracuje už pět let jako

vedoucí útvaru financování Ing. Jana Krempová. Má

za sebou bohaté zkušenosti, které po absolvování Vy-

soké školy ekonomické v Praze nabyla i ve společnosti

Vojenské stavby, kde začínala jako vedoucí účtárny.

V Metrostavu působíte 22 let. Co vás ve firmě drží?

Různorodá náplň práce, která mě baví, a kolegové, s nimiž

ráda spolupracuji. Metrostav se pro mě stal srdeční zále-

žitostí, a protože jej banky vnímají jako bonitní společnost

se stabilními hospodářskými výsledky, mám vněm pro

svou práci dobré předpoklady i do budoucnosti.

Co je hlavní náplní vaší činnosti?

Kromě zprostředkování každodenního přehledu všech

plateb společnosti Metrostav mezi útvarem vnitropodni-

kové banky a panem viceprezidentem je to právě komuni-

kace s bankami. Týká se hlavně úvěrových rámců, jež má

Metrostav s bankami sjednané, aby mohl pro své potřeby

využívat úvěrové produkty, například dokumentární ak-

reditivy, bankovní záruky či závazné přísliby bankovních

záruk. Je v nich také dojednána možnost zajištění kurzo-

vých aúrokových rizik. U úvěrových rámců se musí kaž-

doročně znovu vyjednat nejen jejich výše, ale i podmínky,

za kterých je banka ochotna jednotlivé úvěrové produkty

poskytnout. Tuto práci doprovází i řada dalších úkonů

včetně vypracovávání různých analýz. Banky v současné

době považují stavebnictví za rizikovější odvětví a do-

sáhnout u nich výhodnějších podmínek není jednoduché.

K čemu je zapotřebí dokumentární akreditiv?

Jeho prostřednictvím dává banka záruku dodavateli, že

mu odběratel zaplatí za dodané zboží, a na druhou stranu

odběrateli, že mu dodavatel dodá zboží podle smlouvy. Je

to ovšem zjednodušeně řečeno. V našem případě jsme

dokumentární akreditiv využili třeba při nákupu tunelova-

cích strojů TBM pro ražbu pražského metra V.A.

Vystavování bankovních záruk je asi častější...

Bankovní záruky jsou v současné době zapotřebí skoro

pro všechny nabídky do soutěží, protože jejich zadavatelé

podle zákona o veřejných zakázkách vyžadují takzvanou

jistotu, a to buď složením peněžní částky na jejich účet,

nebo právě formou bankovní záruky. S tím, jak se spo-

lečnost Metrostav účastní stále většího počtu soutěží

io menší zakázky, počet záruk samozřejmě roste. Pokud

potom zakázku získáme, je třeba vystavit bankovní záruku

za řádné provedení prací podle konkrétní smlouvy odílo

a na závěr stavby je potřebná ibankovní záruka za řádné

odstranění vad po dobu záruční lhůty, případně za uvol-

nění dlouhodobého zádržného.

Pracujete pouze pro Metrostav?

Samozřejmě pracuji hlavně pro společnost Metrostav,

pomáhám ale i dalším firmám v jeho Skupině, většinou

když potřebují podpořit právě při vyjednávání s bankami.

Metrostav má totiž ve své Skupině jednoznačně nejsilnější

pozici. Naposledy jsme třeba pomáhali rakouské dceřiné

společnosti BeMo Tunnelling s vystavením bankovních

záruk pro jejich investora.

U kolika bank má Metrostav otevřený úvěrový rámec?

Úvěrové rámce máme v současnosti sjednány u jedenácti

bank. Spolupracuji ráda se všemi, jednání s jejich zástupci

bývají zajímavá a vždy seriózní. Naším hlavním bankov-

ním partnerem, který společnost Metrostav dosud vždy

podržel, je však Komerční banka. Náš firemní účet byl

podle jejích údajů založen už v roce 1961, v době našich

předchůdců. Komerční banka nám v poslední době po-

mohla profinancovat i nové sídlo společnosti.

strana 2

PTÁME SE

Druhá stavba divize 3 vBělorusku pokračuje

Po úspěšném dokončení logistického centra ve Šči-

tomiriči u Minsku pokračuje divize 3 zdárně i ve své

druhé běloruské zakázce. Tým osmi Čechů a sedmi

Bělorusů vedený Ing.Pavlem Hruškou už nastavbě pří-

hraničního nákladního terminálu Kozloviči-2 v Brestu

dokončil všechny hlavní nosné konstrukce, obvodové

zdivo aosadil většinu oken ivrat (foto č. 1). Hotovou

stavbu orozloze 14 hektarů by měl zadavateli předat

vdruhé polovině letošního září.

„Organizace práce na běloruských stavbách je ve

srovnání sčeskými nao něco nižší úrovni. Zdejší stav-

byvedoucí totiž nejsou tak schopní jako naši, a to při-

náší problémy při realizaci,“ zmiňuje své zkušenosti

Ing.Hruška apřipomíná další „stavební“ odlišnosti obou

zemí: „Nabrestském staveništi se setkáváme sunás již

nepoužívanými stroji čitechnikou ataké systémové lešení

zde není příliš obvyklé anahrazuje je dřevěné. Nadruhou

stranu se tu daleko víc používají plné pálené cihly, ato

nejen naobvodové stěny, ale inapříčky. Práce nám však

nejvíc ztěžuje systém paralelního projektování arealiza-

ce. Nazačátku stavby jsme třeba měli kdispozici jen kus

projektu základů aostatní části projektové dokumentace

jsme dostávali až vprůběhu roku ase značným zpoždě-

ním odpůvodního harmonogramu, což nám velmi kom-

plikovalo projekt, zejména plánování výběrových řízení.“

Největším rozestavěným objektem brestského termi-

nálu Kozloviči-2 je ocelová skladovací hala nazastavěné

ploše 17340m² (foto č. 2). Díky teplému počasí vpro-

sinci avprvní polovině ledna se vní stavbařům podařilo

s předstihem vybetonovat 14 500 m² drátkobetonové

podlahy, jejíž provedení plánovali až na jaro. Zima už

ale vBrestu propukla splnou silou, atak se dnes místo

venku pracuje spíš uvnitř objektů – navyzdívání příček

či rozvodech všech možných instalací.

–red–, foto Richard Ptáček, říjen 2013

Běloruský Brest leží nahranici sPolskem nařeceBug

aprvní písemná zmínka oněm pochází již ze začátku

11. století. Roku 1500 město vypálili Tataři acelé bylo

znovu postaveno. Kvůli své hraniční polozezměnilo

několikrát „státní příslušnost“ – vletech 1569–1795

příslušelo doPolsko-litevského státu, pak až doroku

1918 spadalo pod ruské impérium. Mezi lety 1918

a1939 bylo součástí II. Polské republiky. Odroku 1939

do vzniku Běloruska vroce 1991 patřilo pod Sovětský

svaz. Ještě začátkem 20. století tvořili většinujeho

obyvatel Židé, za 2. sv. války však byli prakticky všichni

vyvražděni. Dnes má Brest přes310000 obyvatel.

Krtek je i jinak výjimečný. Světovým unikátem jsou

třeba prosklené části fasády. Původní požadavek ar-

chitekta na4,3 m vysoké nedělené protipožární sklo se

ukázal jako téměř nesplnitelný. Dodavatel musel najeho

výrobu vyvinout novou technologii aje vEvropě jediný,

kdo ho umí vyrobit. Centrum obsahuje laboratoř pro

16studentů, která je součástí učebny pro dalších 30 osob

(foto č. 2), přednáškový sál pro 78lidí (foto č. 3), výstavní

prostory, knihovnu, ekoporadnu amalou garáž (foto č. 4).

–red–, foto Benedikt Markel

Metrostav_03_2014.indd 2 14.2.14 12:22

Metrostav a.s. - noviny