strana 2
Líheň inovací
PTÁME SE
Centrum InnoCrystal ve Zlatníkách u Prahy (foto č. 1),
které vloni dokončil tým Josefa Majera z divize 9, vzbudilo 29. ledna při slavnostním otevření pozornost řady
hostů. Jeho vznik totiž posílil význam oblasti, které se
s nadsázkou říká pražské Silicon Valley.
Za prosklenou fasádou s grafickými motivy (foto č. 2)
se nedaleko Zlatníků skrývá soukromé business centrum,
v němž by se měli setkávat schopní lidé a vznikat projekty zejména z oblasti biotechnologie a příbuzných oborů.
Nejprve se však v InnoCrystalu shromáždili ti, kdo k jeho
vzniku přispěli, včetně zástupců Metrostavu v čele s ředitelem divize 9 Ing. Petrem Zábským (foto č. 3 vlevo). Společně si prohlédli architektonicky zajímavou budovu, která
se zhruba 3000 m2 kancelářských ploch (foto č. 4–6)
doplní nabídku STAR (Science and Technology Advanced
Region), tedy oblasti rozvinuté vědy a technologií kolem
Dolních Břežan, Hodkovic a Vestce, kam spadá třeba i ELI
Beamlines, jehož výstavbu řídí tým divizí 3 a 9.
Ing. Ondřeje Buršíka,
obch. ředitele Metrostavu Development
S Metrostavem se Ondřej Buršík seznámil už při studiu
na stavební fakultě ČVUT. Pracoval v něm přes pět let
– jako analytik developerských příležitostí v úseku rozvojových programů, později vedl útvar akvizic v divizi
developerských aktivit. Dalších 12 let řídil projekty
velkých zahraničních developerů. V roce 2012 se vrátil
k Metrostavu Development jako jeho obchodní ředitel.
1
Firma BeMo překonává v Karlsruhe rekordy
1
2
3
Pracovníci společnosti BeMo Tunneling (BeMo) úspěšně pokračují ve výstavbě lehkého metra v německém
Karlsruhe. Ražby jeho tunelů pomocí bentonitového
štítu od firmy Herrenknecht s průměrem 9,32 m (foto
č. 1) začaly vloni 17. listopadu ze stanice Durlacher Tor
a ve směru od východu na západ už pod pěší, památkově chráněnou zónou města překonaly hranici 800 m.
Celková délka tubusu, který asi 85 m dlouhý stroj (foto
č. 2) pojmenovaný Giulia musí vyrazit, přesáhne 2 km.
Ostění tunelu lehkého metra vytvoří prstence ze železobetonových tybinků, které se na staveniště dovážejí až
z asi 250 km vzdálené výrobny. Jeden 2 m široký prstenec
se skládá z šesti tybinků, které jsou tlusté 400 mm a váží
kolem devíti tun. Obsahují polypropylenová vlákna, jež
zvyšují požární odolnost ostění, protože se vlivem vysoké
teploty vypaří a uvolní tak prostor pro rozepnutí betonu,
čímž se sníží možnost totální destrukce tunelu.
Ražby v Karlsruhe probíhají nepřetržitě. Materiál na
stavbu – tybinky, bentonit, malty do prstencových spár
i třeba potrubí – je však na zařízení staveniště možné navážet pouze od pondělí do soboty mezi 7. a 20. hodinou.
Totéž platí i pro odvoz rubaniny. Stavba proto vyžaduje
přesné logistické plánování, protože v noci, v neděli
a o svátcích musí probíhat bez vnějších návazností.
Podloží v Karlsruhe se přitom skládá z ledovcovo-říčních usazenin, kde mocnost vrstev písčitých štěrků či
štěrkových písků dosahuje až několika desítek metrů. Výjimkou nejsou ani vrstvy s valouny, které jsou nesoudržné
a při ztrátě podpory se mohou dostat do tekoucího stavu.
V místních sedimentech je možné narazit i na zvětšené, až
10cm vrstvy jílovito-bahnitých čoček či rašeliny. V centru
města komplikují podzemní práce i tzv. kulturní usazeniny
obsahující zbytky cihel a suti. Nezhutněné vrstvy přitom
podle odhadů sahají až do tří metrů pod terén.
Ražby v Karlsruhe přesto probíhají úspěšně. V dosud
vyraženém úseku se kolegům z BeMo podařilo udržet poklesy v pěti- až sedmimetrovém nadloží do 5 mm, zatímco
projekt předpokládal až trojnásobek. Také dosahované
výkony podstatně překonávají plán. Průměrné hodnoty
denních postupů se pohybují kolem 12 m, což je více než
uspokojivé – s ohledem na náročné geologické podmínky,
nutnost co nejmenšího sedání objektů v poklesové kotlině a komplikovanou logistiku v městském centru. Raziči
dokonce několikrát vyrazili až 30 m za 24 hodin, což je
v místních podmínkách hraniční výkon.
Při maximální možné výrobě tybinků by ražby v Karlsruhe mohly skončit už v první polovině letošního června.
Za nadstandardní výkony, minimální poklesy i vysokou
kvalitu hotového tunelu je nutné poděkovat nejen dobré
technické přípravě, ale zejména vynikajícímu týmu razičů,
kterému vyslovujeme uznání za jeho úsilí. Zdařbůh!
M. Schimmelpfennig, R. Dostál, foto BeMo
2
Úrazovost v Metrostavu má sestupnou tendenci
4
5
6
Metrostav_03_2015.indd 2
Většina lidí vnímá kladně grafy, které stoupají, protože
vyznačují růst – třeba zisku či produktivity. Graf, který
je připojený k tomuto článku, klesá, a přesto je pozitivní. Odráží totiž, jak se v Metrostavu postupně snižovala
úrazovost na historicky nejnižší hodnotu 0,59 pracovního úrazu na sto zaměstnanců a jeden rok.
Úrazovost, počty mimořádných událostí a nemocí
z povolání patří mezi ukazatele bezpečnosti práce, které
lze kvantifikovat a dlouhodobě sledovat. Při srovnání
četnosti pracovních úrazů v Metrostavu se statistickými
údaji vyhlášenými v roce 2013 pro jednotlivá odvětví průmyslu České republiky v hornictví (1,51) a ve stavebnictví
(1,31) je patrné, že naše společnost je o více než polovinu
lepší (0,59), než je celorepublikový průměr v těchto odvětvích. Za skvělými výsledky stojí zejména práce stabilního
týmu firemních bezpečnostních techniků.
K prvnímu zlomovému poklesu úrazovosti v roce 2006
přispěly hlavně systémové změny BOZP uvnitř společnosti, zejména zavedení postupů popsaných v metodice
SMS (Safety Management System). Nedílnou součástí
systému bezpečnosti se tehdy vedle provozních kontrol
staly i audity bezpečnosti práce.
Snižování úrazovosti v posledních letech ovlivňuje
celá řada aspektů, mezi něž patří především vyšší důraz
bezpečnostních techniků na prevenci rizik, důkladnější
osvěta a lepší získávání zpětné vazby.
Přístup jednotlivce k celkové bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci dnes rozvíjíme jednak formou školení
a vzdělávání, která poskytují nové vědomosti a upevňují
dovednosti, ale i podporou projektových týmů při vlastní
realizaci stavby. Znalosti a návyky vštěpované bezpeč-
nostními techniky se tak dnes citelně dostávají „pod kůži“
i řadovým zaměstnancům, a to ne jako nutné zlo, ale jako
forma pomoci při ochraně jejich vlastního zdraví.
Pracovní a hygienická rizika snižují také nová technická zařízení, která Metrostav pořizuje – třeba plnoprofilové
zeminové štíty pro podzemní stavitelství. Mezi účinná
preventivní opatření lze zařadit i motivační program Bezpečné pracoviště, jehož každoroční vyhodnocení je pro
odměněné týmy i určitým závazkem do budoucnosti.
V současné době ještě cítíme rezervy při eliminaci pracovních úrazů u mladých lidí po vyučení. Aktivně se proto
věnujeme tomu, abychom u nich nastavili vysokou úroveň
povědomí o BOZP co nejdříve po nástupu do zaměstnání.
Všem, kdo nejsou lhostejní k ochraně vlastního zdraví
a bezpečnosti na pracovišti, patří i dík Metrostavu.
Ing. Jan Klejch, vedoucí útvaru BOZ MTS
Pokles počtu pracovní úrazovosti
v Metrostavu na 100 zaměstnanců
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
1,98
0,94
1,02
1,07
0,84
1,04
0,90
1,08
0,85
0,59
Jak se dnes Metrostavu Development daří?
Jeho hospodářské výsledky rostou. Vloni jsme prodali
52 bytů, letošní plán předpokládá prodej 77 a věřím,
že brzy dosáhneme i cíle, který jsme si stanovili kolem
150 prodaných bytů ročně. Daří se nám i komerční projekty. Rychlý pronájem obchodní části Nové Palmovky
hodnotí kladně i konkurence. Příprava projektů ale trvá
velmi dlouho a bojujeme při ní nejen s různými občanskými a ekologickými aktivitami, ale zejména s nestandardně
se měnící legislativou a nestabilním vnějším prostředím.
V poslední době nám práci velmi komplikuje i zastavení
účinnosti Pražských stavebních předpisů. Do budoucnosti ale pohlížím s optimismem.
Které rezidenční projekty nabízíte a rozvíjíte?
Zaměřujeme se výhradně na Prahu a zejména na lokalitu
Na Vackově s celkovou kapacitou 1100 bytových jednotek. Z její první etapy – alfarezidence – nám ze 126 bytů
chybí prodat necelých 20 %. Zpomalení tohoto projektu
způsobilo radikální omezení prodejů vyvolané podvodným restitučním nárokem na tamější pozemky. Dnes je
už jasné, že jsme jejich právoplatným vlastníkem, ještě
však dobíhají soudní jednání, která musí naše nezvratitelné vlastnictví potvrdit. Přesto už máme pod smlouvou
i 18 bytů z druhé etapy projektu Na Vackově, kterou jsme
zahájili vloni v listopadu, a dalších 18 smluv se na podpis
připravuje. V rámci tohoto území bychom chtěli souběžně stavět nejen bytové domy s převážně menšími byty
nižších kategorií, jako má právě rozestavěná etapa a další
připravovaná, ale poblíž parku Židovské pece i takzvané
viladomy s dražšími bytovými jednotkami a řadové domy
či mezonety s přímým výstupem na terén. Na Vackově
tak máme v různé fázi projektu připravenu výstavbu asi
700 bytů. Čekáme také na vydání územního rozhodnutí
pro stavbu 150 bytů v Praze 5 kolem Klamovky a aktivně
se zaměřujeme na vyhledání další lokality k akvizici.
Komerční aktivity soustřeďujete kolem Palmovky...
Podle smluv s Centrem Palmovka, společností vlastněnou
městskou částí Praha 8, zde stavíme Novou Palmovku –
budoucí radnici s obchodními a kancelářskými prostory.
Zatímco s pronájmem kanceláří trochu bojujeme, klienty
pro celou obchodní pasáž jsme už našli. Budou tu nejen
velké prodejny, jako Lidl či Rossmann, ale i Česká spořitelna a restaurace Potrefená husa. Za velký úspěch považujeme, že se sem ze Smíchova přestěhuje Království železnic, které v Libni nalezne 2800 m² ploch pro modelová
kolejiště. Z návštěvy zhruba 200 000 lidí ročně, kteří se
chodí na vláčky dívat, budou profitovat i okolní obchodníci. Tím se splní náš cíl, aby se jednotlivé funkce objektu
vzájemně doplňovaly. Domníváme se, že projekt pomůže
celé oblasti kolem Palmovky, kterou bychom chtěli spolu
s ostatními developery z okolí zviditelnit prostřednictvím
platformy Živá Palmovka. Rádi bychom do ní zapojili
nejen další komerční partnery, ale i radnici nebo Divadlo
pod Palmovkou, abychom o lokalitě vybudovali dobré povědomí. Brzy tu totiž zahájíme i další kancelářský projekt
– stavbu Palmovka Open Parku. Budou to dvě administrativní budovy s centrální památkově chráněnou halou,
které by měly sousedit s Palmovka Parkem II, ale měly by
být určeny pro nájemce mimo Skupinu Metrostav.
A jaké máte developerské plány do budoucnosti?
Chceme dodržet harmonogram přípravy projektů, který
jsme si vytyčili ve strategii, přestože to bude vzhledem
k nepříznivým změnám v legislativě velmi složité. Protože
chceme uspět, plánujeme naše aktivity rozšířit i o další
rezidenční lokality v Praze, abychom nebyli závislí pouze
na těch, kde už stavíme či projekty připravujeme.
13.02.15 11:29