Metrostav

Strana 2

Úrazovost vMetrostavu má sestupnou tendenci
Většina lidí vnímá kladně grafy, které stoupají, protože
vyznačují růst – třeba zisku či produktivity. Graf, který
je připojený ktomuto článku, klesá, apřesto je pozitiv-
ní. Odráží totiž, jak se vMetrostavu postupně snižovala
úrazovost nahistoricky nejnižší hodnotu 0,59 pracov-
ního úrazu nasto zaměstnanců ajeden rok.
Úrazovost, počty mimořádných událostí a nemocí
zpovolání patří mezi ukazatele bezpečnosti práce, které
lze kvantifikovat a dlouhodobě sledovat. Při srovnání
četnosti pracovních úrazů vMetrostavu se statistickými
údaji vyhlášenými vroce 2013 pro jednotlivá odvětví prů-
myslu České republiky vhornictví (1,51) avestavebnictví
(1,31) je patrné, že naše společnost je ovíce než polovinu
lepší (0,59), než je celorepublikový průměr vtěchto odvět-
vích. Zaskvělými výsledky stojí zejména práce stabilního
týmu firemních bezpečnostních techniků.
Kprvnímu zlomovému poklesu úrazovosti vroce 2006
přispěly hlavně systémové změny BOZP uvnitř společ-
nosti, zejména zavedení postupů popsaných vmetodice
SMS (Safety Management System). Nedílnou součástí
systému bezpečnosti se tehdy vedle provozních kontrol
staly iaudity bezpečnosti práce.
Snižování úrazovosti v posledních letech ovlivňuje
celá řada aspektů, mezi něž patří především vyšší důraz
bezpečnostních techniků na prevenci rizik, důkladnější
osvěta alepší získávání zpětné vazby.
Přístup jednotlivce k celkové bezpečnosti aochraně
zdraví při práci dnes rozvíjíme jednak formou školení
avzdělávání, která poskytují nové vědomosti aupevňují
dovednosti, ale ipodporou projektových týmů při vlastní
realizaci stavby. Znalosti a návyky vštěpované bezpeč-
nostními techniky se tak dnes citelně dostávají „pod kůži“
iřadovým zaměstnancům, ato ne jako nutné zlo, ale jako
forma pomoci při ochraně jejich vlastního zdraví.
Pracovní ahygienická rizika snižují také nová technic-
ká zařízení, která Metrostav pořizuje – třeba plnoprofilové
zeminové štíty pro podzemní stavitelství. Mezi účinná
preventivní opatření lze zařadit imotivační program Bez-
pečné pracoviště, jehož každoroční vyhodnocení je pro
odměněné týmy iurčitým závazkem dobudoucnosti.
Vsoučasné době ještě cítíme rezervy při eliminaci pra-
covních úrazů umladých lidí povyučení. Aktivně se proto
věnujeme tomu, abychom unich nastavili vysokou úroveň
povědomí oBOZP co nejdříve ponástupu dozaměstnání.
Všem, kdo nejsou lhostejní k ochraně vlastního zdraví
abezpečnosti napracovišti, patří idík Metrostavu.
Ing.Jan Klejch, vedoucí útvaru BOZ MTS
Líheň inovací
Centrum InnoCrystal veZlatníkách uPrahy (foto č. 1),
které vloni dokončil tým Josefa Majera zdivize 9, vzbu-
dilo 29. ledna při slavnostním otevření pozornost řady
hostů. Jeho vznik totiž posílil význam oblasti, které se
snadsázkou říká pražské Silicon Valley.
Zaprosklenou fasádou sgrafickými motivy (foto č.2)
se nedaleko Zlatníků skrývá soukromé business centrum,
vněmž by se měli setkávat schopní lidé avznikat projek-
ty zejména zoblasti biotechnologie apříbuzných oborů.
Nejprve se však vInnoCrystalu shromáždili ti, kdo kjeho
vzniku přispěli, včetně zástupců Metrostavu včele sředi-
telem divize 9 Ing.Petrem Zábským (foto č.3 vlevo). Spo-
lečně si prohlédli architektonicky zajímavou budovu, která
se zhruba 3000 m
2
kancelářských ploch (foto č. 4–6)
doplní nabídku STAR (Science and Technology Advanced
Region), tedy oblasti rozvinuté vědy atechnologií kolem
Dolních Břežan, Hodkovic aVestce, kam spadá třeba iELI
Beamlines, jehož výstavbu řídí tým divizí 3 a9.
Ing. Ondřeje Buršíka,
obch. ředitele Metrostavu Development
S Metrostavem se Ondřej Buršík seznámil už při studiu
na stavební fakultě ČVUT. Pracoval v něm přes pětlet
– jako analytik developerských příležitostí vúsekuroz-
vojových programů, později vedl útvar akvizic vdivizi
developerských aktivit. Dalších 12 let řídil projekty
velkých zahraničních developerů. V roce2012 se vrátil
k Metrostavu Development jako jeho obchodní ředitel.
Jak se dnes Metrostavu Development daří?
Jeho hospodářské výsledky rostou. Vloni jsme prodali
52 bytů, letošní plán předpokládá prodej 77 a věřím,
že brzy dosáhneme i cíle, který jsme si stanovili kolem
150prodaných bytů ročně. Daří se nám i komerční pro-
jekty. Rychlý pronájem obchodní části Nové Palmovky
hodnotí kladně i konkurence. Příprava projektů ale trvá
velmi dlouho a bojujeme při ní nejen s různými občanský-
mi a ekologickými aktivitami, ale zejména s nestandardně
se měnící legislativou a nestabilním vnějším prostředím.
V poslední době nám práci velmi komplikuje i zastavení
účinnosti Pražských stavebních předpisů. Do budoucnos-
ti ale pohlížím s optimismem.
Které rezidenční projekty nabízíte a rozvíjíte?
Zaměřujeme se výhradně na Prahu azejména na lokalitu
Na Vackově s celkovou kapacitou 1100 bytových jedno-
tek. Z její první etapy – alfarezidence – nám ze 126 bytů
chybí prodat necelých 20 %. Zpomalení tohoto projektu
způsobilo radikální omezení prodejů vyvolané podvod-
ným restitučním nárokem na tamější pozemky. Dnes je
už jasné, že jsme jejich právoplatným vlastníkem, ještě
však dobíhají soudní jednání, která musí naše nezvrati-
telné vlastnictví potvrdit. Přesto už máme pod smlouvou
i 18 bytů z druhé etapy projektu Na Vackově, kterou jsme
zahájili vloni vlistopadu, a dalších 18 smluv se na podpis
připravuje. Vrámci tohoto území bychom chtěli souběž-
ně stavět nejen bytové domy s převážně menšími byty
nižších kategorií, jako má právě rozestavěná etapa a další
připravovaná, ale poblíž parku Židovské pece i takzvané
viladomy s dražšími bytovými jednotkami a řadové domy
či mezonety s přímým výstupem na terén. Na Vackově
tak máme v různé fázi projektu připravenu výstavbu asi
700bytů. Čekáme také na vydání územního rozhodnutí
pro stavbu 150 bytů v Praze 5 kolem Klamovky a aktivně
se zaměřujeme na vyhledání další lokality k akvizici.
Komerční aktivity soustřeďujete kolem Palmovky...
Podle smluv s Centrem Palmovka, společností vlastněnou
městskou částí Praha 8, zde stavíme Novou Palmovku –
budoucí radnici s obchodními a kancelářskými prostory.
Zatímco s pronájmem kanceláří trochu bojujeme, klienty
pro celou obchodní pasáž jsme už našli. Budou tu nejen
velké prodejny, jako Lidl či Rossmann, ale i Česká spoři-
telna a restaurace Potrefená husa. Za velký úspěch pova-
žujeme, že se sem ze Smíchova přestěhuje Království že-
leznic, které v Libni nalezne 2800 m² ploch pro modelová
kolejiště. Z návštěvy zhruba 200 000 lidí ročně, kteří se
chodí na vláčky dívat, budou profitovat iokolní obchod-
níci. Tím se splní náš cíl, aby se jednotlivé funkce objektu
vzájemně doplňovaly. Domníváme se, že projekt pomůže
celé oblasti kolem Palmovky, kterou bychom chtěli spolu
s ostatními developery z okolí zviditelnit prostřednictvím
platformy Živá Palmovka. Rádi bychom do ní zapojili
nejen další komerční partnery, ale iradnici nebo Divadlo
pod Palmovkou, abychom o lokalitě vybudovali dobré po-
vědomí. Brzy tu totiž zahájíme i další kancelářský projekt
– stavbu Palmovka Open Parku. Budou to dvě adminis-
trativní budovy s centrální památkově chráněnou halou,
které by měly sousedit s Palmovka Parkem II, ale měly by
být určeny pro nájemce mimo Skupinu Metrostav.
A jaké máte developerské plány do budoucnosti?
Chceme dodržet harmonogram přípravy projektů, který
jsme si vytyčili ve strategii, přestože to bude vzhledem
knepříznivým změnám v legislativě velmi složité. Protože
chceme uspět, plánujeme naše aktivity rozšířit i o další
rezidenční lokality v Praze, abychom nebyli závislí pouze
na těch, kde už stavíme či projekty připravujeme.
strana 2
PTÁME SE
1
Firma BeMo překonává v Karlsruhe rekordy
Pracovníci společnosti BeMo Tunneling (BeMo) úspěš-
ně pokračují ve výstavbě lehkého metra v německém
Karlsruhe. Ražby jeho tunelů pomocí bentonitového
štítu od firmy Herrenknecht s průměrem 9,32 m (foto
č.1) začaly vloni 17. listopadu ze stanice Durlacher Tor
a ve směru od východu na západ už pod pěší, památ-
kově chráněnou zónou města překonaly hranici 800m.
Celková délka tubusu, který asi 85 m dlouhý stroj (foto
č. 2) pojmenovaný Giulia musí vyrazit, přesáhne 2 km.
Ostění tunelu lehkého metra vytvoří prstence ze žele-
zobetonových tybinků, které se na staveniště dovážejí až
zasi 250 km vzdálené výrobny. Jeden 2 m široký prstenec
se skládá z šesti tybinků, které jsou tlusté 400 mm aváží
kolem devíti tun. Obsahují polypropylenová vlákna, jež
zvyšují požární odolnost ostění, protože se vlivem vysoké
teploty vypaří a uvolní tak prostor pro rozepnutí betonu,
čímž se sníží možnost totální destrukce tunelu.
Ražby v Karlsruhe probíhají nepřetržitě. Materiál na
stavbu – tybinky, bentonit, malty do prstencových spár
itřeba potrubí – je však na zařízení staveniště možné na-
vážet pouze od pondělí do soboty mezi 7. a 20. hodinou.
Totéž platí i pro odvoz rubaniny. Stavba proto vyžaduje
přesné logistické plánování, protože v noci, v neděli
aosvátcích musí probíhat bez vnějších návazností.
Podloží v Karlsruhe se přitom skládá z ledovcovo-
-říčních usazenin, kde mocnost vrstev písčitých štěrků či
štěrkových písků dosahuje až několika desítek metrů. Vý-
jimkou nejsou ani vrstvy s valouny, které jsou nesoudržné
a při ztrátě podpory se mohou dostat do tekoucího stavu.
V místních sedimentech je možné narazit i na zvětšené, až
10cm vrstvy jílovito-bahnitých čoček či rašeliny. V centru
města komplikují podzemní práce i tzv. kulturní usazeniny
obsahující zbytky cihel a suti. Nezhutněné vrstvy přitom
podle odhadů sahají až do tří metrů pod terén.
Ražby v Karlsruhe přesto probíhají úspěšně. V dosud
vyraženém úseku se kolegům z BeMo podařilo udržet po-
klesy v pěti- až sedmimetrovém nadloží do5mm, zatímco
projekt předpokládal až trojnásobek. Také dosahované
výkony podstatně překonávají plán. Průměrné hodnoty
denních postupů se pohybují kolem 12m, což je více než
uspokojivé – s ohledem na náročné geologické podmínky,
nutnost co nejmenšího sedání objektů vpoklesové kotli-
ně a komplikovanou logistiku vměstském centru. Raziči
dokonce několikrát vyrazili až 30 m za 24 hodin, což je
vmístních podmínkách hraniční výkon.
Při maximální možné výrobě tybinků by ražby v Karls-
ruhe mohly skončit už v první polovině letošního června.
Za nadstandardní výkony, minimální poklesy i vysokou
kvalitu hotového tunelu je nutné poděkovat nejen dobré
technické přípravě, ale zejména vynikajícímu týmu razičů,
kterému vyslovujeme uznání za jeho úsilí. Zdařbůh!
M. Schimmelpfennig, R. Dostál, foto BeMo
2
2
1
3
4
5
6
Pokles počtu pracovní úrazovosti
v Metrostavu na 100 zaměstnanců
2005 1,98
2006 0,94
2007 1,02
2008 1,07
2009 0,84
2010 1,04
2011 0,90
2012 1,08
2013 0,85
2014 0,59
Metrostav_03_2015.indd 2 13.02.15 11:29
Metrostav a.s. - noviny