Strana 2
Úrazovost vMetrostavu má sestupnou tendenci
Většina lidí vnímá kladně grafy, které stoupají, protože
vyznačují růst – třeba zisku či produktivity. Graf, který
je připojený ktomuto článku, klesá, apřesto je pozitiv-
ní. Odráží totiž, jak se vMetrostavu postupně snižovala
úrazovost nahistoricky nejnižší hodnotu 0,59 pracov-
ního úrazu nasto zaměstnanců ajeden rok.
Úrazovost, počty mimořádných událostí a nemocí
zpovolání patří mezi ukazatele bezpečnosti práce, které
lze kvantifikovat a dlouhodobě sledovat. Při srovnání
četnosti pracovních úrazů vMetrostavu se statistickými
údaji vyhlášenými vroce 2013 pro jednotlivá odvětví prů-
myslu České republiky vhornictví (1,51) avestavebnictví
(1,31) je patrné, že naše společnost je ovíce než polovinu
lepší (0,59), než je celorepublikový průměr vtěchto odvět-
vích. Zaskvělými výsledky stojí zejména práce stabilního
týmu firemních bezpečnostních techniků.
Kprvnímu zlomovému poklesu úrazovosti vroce 2006
přispěly hlavně systémové změny BOZP uvnitř společ-
nosti, zejména zavedení postupů popsaných vmetodice
SMS (Safety Management System). Nedílnou součástí
systému bezpečnosti se tehdy vedle provozních kontrol
staly iaudity bezpečnosti práce.
Snižování úrazovosti v posledních letech ovlivňuje
celá řada aspektů, mezi něž patří především vyšší důraz
bezpečnostních techniků na prevenci rizik, důkladnější
osvěta alepší získávání zpětné vazby.
Přístup jednotlivce k celkové bezpečnosti aochraně
zdraví při práci dnes rozvíjíme jednak formou školení
avzdělávání, která poskytují nové vědomosti aupevňují
dovednosti, ale ipodporou projektových týmů při vlastní
realizaci stavby. Znalosti a návyky vštěpované bezpeč-
nostními techniky se tak dnes citelně dostávají „pod kůži“
iřadovým zaměstnancům, ato ne jako nutné zlo, ale jako
forma pomoci při ochraně jejich vlastního zdraví.
Pracovní ahygienická rizika snižují také nová technic-
ká zařízení, která Metrostav pořizuje – třeba plnoprofilové
zeminové štíty pro podzemní stavitelství. Mezi účinná
preventivní opatření lze zařadit imotivační program Bez-
pečné pracoviště, jehož každoroční vyhodnocení je pro
odměněné týmy iurčitým závazkem dobudoucnosti.
Vsoučasné době ještě cítíme rezervy při eliminaci pra-
covních úrazů umladých lidí povyučení. Aktivně se proto
věnujeme tomu, abychom unich nastavili vysokou úroveň
povědomí oBOZP co nejdříve ponástupu dozaměstnání.
Všem, kdo nejsou lhostejní k ochraně vlastního zdraví
abezpečnosti napracovišti, patří idík Metrostavu.
Ing.Jan Klejch, vedoucí útvaru BOZ MTS
Líheň inovací
Centrum InnoCrystal veZlatníkách uPrahy (foto č. 1),
které vloni dokončil tým Josefa Majera zdivize 9, vzbu-
dilo 29. ledna při slavnostním otevření pozornost řady
hostů. Jeho vznik totiž posílil význam oblasti, které se
snadsázkou říká pražské Silicon Valley.
Zaprosklenou fasádou sgrafickými motivy (foto č.2)
se nedaleko Zlatníků skrývá soukromé business centrum,
vněmž by se měli setkávat schopní lidé avznikat projek-
ty zejména zoblasti biotechnologie apříbuzných oborů.
Nejprve se však vInnoCrystalu shromáždili ti, kdo kjeho
vzniku přispěli, včetně zástupců Metrostavu včele sředi-
telem divize 9 Ing.Petrem Zábským (foto č.3 vlevo). Spo-
lečně si prohlédli architektonicky zajímavou budovu, která
se zhruba 3000 m
2
kancelářských ploch (foto č. 4–6)
doplní nabídku STAR (Science and Technology Advanced
Region), tedy oblasti rozvinuté vědy atechnologií kolem
Dolních Břežan, Hodkovic aVestce, kam spadá třeba iELI
Beamlines, jehož výstavbu řídí tým divizí 3 a9.
Ing. Ondřeje Buršíka,
obch. ředitele Metrostavu Development
S Metrostavem se Ondřej Buršík seznámil už při studiu
na stavební fakultě ČVUT. Pracoval v něm přes pětlet
– jako analytik developerských příležitostí vúsekuroz-
vojových programů, později vedl útvar akvizic vdivizi
developerských aktivit. Dalších 12 let řídil projekty
velkých zahraničních developerů. V roce2012 se vrátil
k Metrostavu Development jako jeho obchodní ředitel.
Jak se dnes Metrostavu Development daří?
Jeho hospodářské výsledky rostou. Vloni jsme prodali
52 bytů, letošní plán předpokládá prodej 77 a věřím,
že brzy dosáhneme i cíle, který jsme si stanovili kolem
150prodaných bytů ročně. Daří se nám i komerční pro-
jekty. Rychlý pronájem obchodní části Nové Palmovky
hodnotí kladně i konkurence. Příprava projektů ale trvá
velmi dlouho a bojujeme při ní nejen s různými občanský-
mi a ekologickými aktivitami, ale zejména s nestandardně
se měnící legislativou a nestabilním vnějším prostředím.
V poslední době nám práci velmi komplikuje i zastavení
účinnosti Pražských stavebních předpisů. Do budoucnos-
ti ale pohlížím s optimismem.
Které rezidenční projekty nabízíte a rozvíjíte?
Zaměřujeme se výhradně na Prahu azejména na lokalitu
Na Vackově s celkovou kapacitou 1100 bytových jedno-
tek. Z její první etapy – alfarezidence – nám ze 126 bytů
chybí prodat necelých 20 %. Zpomalení tohoto projektu
způsobilo radikální omezení prodejů vyvolané podvod-
ným restitučním nárokem na tamější pozemky. Dnes je
už jasné, že jsme jejich právoplatným vlastníkem, ještě
však dobíhají soudní jednání, která musí naše nezvrati-
telné vlastnictví potvrdit. Přesto už máme pod smlouvou
i 18 bytů z druhé etapy projektu Na Vackově, kterou jsme
zahájili vloni vlistopadu, a dalších 18 smluv se na podpis
připravuje. Vrámci tohoto území bychom chtěli souběž-
ně stavět nejen bytové domy s převážně menšími byty
nižších kategorií, jako má právě rozestavěná etapa a další
připravovaná, ale poblíž parku Židovské pece i takzvané
viladomy s dražšími bytovými jednotkami a řadové domy
či mezonety s přímým výstupem na terén. Na Vackově
tak máme v různé fázi projektu připravenu výstavbu asi
700bytů. Čekáme také na vydání územního rozhodnutí
pro stavbu 150 bytů v Praze 5 kolem Klamovky a aktivně
se zaměřujeme na vyhledání další lokality k akvizici.
Komerční aktivity soustřeďujete kolem Palmovky...
Podle smluv s Centrem Palmovka, společností vlastněnou
městskou částí Praha 8, zde stavíme Novou Palmovku –
budoucí radnici s obchodními a kancelářskými prostory.
Zatímco s pronájmem kanceláří trochu bojujeme, klienty
pro celou obchodní pasáž jsme už našli. Budou tu nejen
velké prodejny, jako Lidl či Rossmann, ale i Česká spoři-
telna a restaurace Potrefená husa. Za velký úspěch pova-
žujeme, že se sem ze Smíchova přestěhuje Království že-
leznic, které v Libni nalezne 2800 m² ploch pro modelová
kolejiště. Z návštěvy zhruba 200 000 lidí ročně, kteří se
chodí na vláčky dívat, budou profitovat iokolní obchod-
níci. Tím se splní náš cíl, aby se jednotlivé funkce objektu
vzájemně doplňovaly. Domníváme se, že projekt pomůže
celé oblasti kolem Palmovky, kterou bychom chtěli spolu
s ostatními developery z okolí zviditelnit prostřednictvím
platformy Živá Palmovka. Rádi bychom do ní zapojili
nejen další komerční partnery, ale iradnici nebo Divadlo
pod Palmovkou, abychom o lokalitě vybudovali dobré po-
vědomí. Brzy tu totiž zahájíme i další kancelářský projekt
– stavbu Palmovka Open Parku. Budou to dvě adminis-
trativní budovy s centrální památkově chráněnou halou,
které by měly sousedit s Palmovka Parkem II, ale měly by
být určeny pro nájemce mimo Skupinu Metrostav.
A jaké máte developerské plány do budoucnosti?
Chceme dodržet harmonogram přípravy projektů, který
jsme si vytyčili ve strategii, přestože to bude vzhledem
knepříznivým změnám v legislativě velmi složité. Protože
chceme uspět, plánujeme naše aktivity rozšířit i o další
rezidenční lokality v Praze, abychom nebyli závislí pouze
na těch, kde už stavíme či projekty připravujeme.
strana 2
PTÁME SE
1
Firma BeMo překonává v Karlsruhe rekordy
Pracovníci společnosti BeMo Tunneling (BeMo) úspěš-
ně pokračují ve výstavbě lehkého metra v německém
Karlsruhe. Ražby jeho tunelů pomocí bentonitového
štítu od firmy Herrenknecht s průměrem 9,32 m (foto
č.1) začaly vloni 17. listopadu ze stanice Durlacher Tor
a ve směru od východu na západ už pod pěší, památ-
kově chráněnou zónou města překonaly hranici 800m.
Celková délka tubusu, který asi 85 m dlouhý stroj (foto
č. 2) pojmenovaný Giulia musí vyrazit, přesáhne 2 km.
Ostění tunelu lehkého metra vytvoří prstence ze žele-
zobetonových tybinků, které se na staveniště dovážejí až
zasi 250 km vzdálené výrobny. Jeden 2 m široký prstenec
se skládá z šesti tybinků, které jsou tlusté 400 mm aváží
kolem devíti tun. Obsahují polypropylenová vlákna, jež
zvyšují požární odolnost ostění, protože se vlivem vysoké
teploty vypaří a uvolní tak prostor pro rozepnutí betonu,
čímž se sníží možnost totální destrukce tunelu.
Ražby v Karlsruhe probíhají nepřetržitě. Materiál na
stavbu – tybinky, bentonit, malty do prstencových spár
itřeba potrubí – je však na zařízení staveniště možné na-
vážet pouze od pondělí do soboty mezi 7. a 20. hodinou.
Totéž platí i pro odvoz rubaniny. Stavba proto vyžaduje
přesné logistické plánování, protože v noci, v neděli
aosvátcích musí probíhat bez vnějších návazností.
Podloží v Karlsruhe se přitom skládá z ledovcovo-
-říčních usazenin, kde mocnost vrstev písčitých štěrků či
štěrkových písků dosahuje až několika desítek metrů. Vý-
jimkou nejsou ani vrstvy s valouny, které jsou nesoudržné
a při ztrátě podpory se mohou dostat do tekoucího stavu.
V místních sedimentech je možné narazit i na zvětšené, až
10cm vrstvy jílovito-bahnitých čoček či rašeliny. V centru
města komplikují podzemní práce i tzv. kulturní usazeniny
obsahující zbytky cihel a suti. Nezhutněné vrstvy přitom
podle odhadů sahají až do tří metrů pod terén.
Ražby v Karlsruhe přesto probíhají úspěšně. V dosud
vyraženém úseku se kolegům z BeMo podařilo udržet po-
klesy v pěti- až sedmimetrovém nadloží do5mm, zatímco
projekt předpokládal až trojnásobek. Také dosahované
výkony podstatně překonávají plán. Průměrné hodnoty
denních postupů se pohybují kolem 12m, což je více než
uspokojivé – s ohledem na náročné geologické podmínky,
nutnost co nejmenšího sedání objektů vpoklesové kotli-
ně a komplikovanou logistiku vměstském centru. Raziči
dokonce několikrát vyrazili až 30 m za 24 hodin, což je
vmístních podmínkách hraniční výkon.
Při maximální možné výrobě tybinků by ražby v Karls-
ruhe mohly skončit už v první polovině letošního června.
Za nadstandardní výkony, minimální poklesy i vysokou
kvalitu hotového tunelu je nutné poděkovat nejen dobré
technické přípravě, ale zejména vynikajícímu týmu razičů,
kterému vyslovujeme uznání za jeho úsilí. Zdařbůh!
M. Schimmelpfennig, R. Dostál, foto BeMo
2
2
1
3
4
5
6
Pokles počtu pracovní úrazovosti
v Metrostavu na 100 zaměstnanců
2005 1,98
2006 0,94
2007 1,02
2008 1,07
2009 0,84
2010 1,04
2011 0,90
2012 1,08
2013 0,85
2014 0,59
Metrostav_03_2015.indd 2 13.02.15 11:29