Strana 2

strana 2

Líheň inovací

PTÁME SE

Centrum InnoCrystal ve Zlatníkách u Prahy (foto č. 1),

které vloni dokončil tým Josefa Majera z divize 9, vzbudilo 29. ledna při slavnostním otevření pozornost řady

hostů. Jeho vznik totiž posílil význam oblasti, které se

s nadsázkou říká pražské Silicon Valley.

Za prosklenou fasádou s grafickými motivy (foto č. 2)

se nedaleko Zlatníků skrývá soukromé business centrum,

v němž by se měli setkávat schopní lidé a vznikat projekty zejména z oblasti biotechnologie a příbuzných oborů.

Nejprve se však v InnoCrystalu shromáždili ti, kdo k jeho

vzniku přispěli, včetně zástupců Metrostavu v čele s ředitelem divize 9 Ing. Petrem Zábským (foto č. 3 vlevo). Společně si prohlédli architektonicky zajímavou budovu, která

se zhruba 3000 m2 kancelářských ploch (foto č. 4–6)

doplní nabídku STAR (Science and Technology Advanced

Region), tedy oblasti rozvinuté vědy a technologií kolem

Dolních Břežan, Hodkovic a Vestce, kam spadá třeba i ELI

Beamlines, jehož výstavbu řídí tým divizí 3 a 9.

Ing. Ondřeje Buršíka,

obch. ředitele Metrostavu Development

S Metrostavem se Ondřej Buršík seznámil už při studiu

na stavební fakultě ČVUT. Pracoval v něm přes pět let

– jako analytik developerských příležitostí v úseku rozvojových programů, později vedl útvar akvizic v divizi

developerských aktivit. Dalších 12 let řídil projekty

velkých zahraničních developerů. V roce 2012 se vrátil

k Metrostavu Development jako jeho obchodní ředitel.

Firma BeMo překonává v Karlsruhe rekordy

Pracovníci společnosti BeMo Tunneling (BeMo) úspěšně pokračují ve výstavbě lehkého metra v německém

Karlsruhe. Ražby jeho tunelů pomocí bentonitového

štítu od firmy Herrenknecht s průměrem 9,32 m (foto

č. 1) začaly vloni 17. listopadu ze stanice Durlacher Tor

a ve směru od východu na západ už pod pěší, památkově chráněnou zónou města překonaly hranici 800 m.

Celková délka tubusu, který asi 85 m dlouhý stroj (foto

č. 2) pojmenovaný Giulia musí vyrazit, přesáhne 2 km.

Ostění tunelu lehkého metra vytvoří prstence ze železobetonových tybinků, které se na staveniště dovážejí až

z asi 250 km vzdálené výrobny. Jeden 2 m široký prstenec

se skládá z šesti tybinků, které jsou tlusté 400 mm a váží

kolem devíti tun. Obsahují polypropylenová vlákna, jež

zvyšují požární odolnost ostění, protože se vlivem vysoké

teploty vypaří a uvolní tak prostor pro rozepnutí betonu,

čímž se sníží možnost totální destrukce tunelu.

Ražby v Karlsruhe probíhají nepřetržitě. Materiál na

stavbu – tybinky, bentonit, malty do prstencových spár

i třeba potrubí – je však na zařízení staveniště možné navážet pouze od pondělí do soboty mezi 7. a 20. hodinou.

Totéž platí i pro odvoz rubaniny. Stavba proto vyžaduje

přesné logistické plánování, protože v noci, v neděli

a o svátcích musí probíhat bez vnějších návazností.

Podloží v Karlsruhe se přitom skládá z ledovcovo-říčních usazenin, kde mocnost vrstev písčitých štěrků či

štěrkových písků dosahuje až několika desítek metrů. Výjimkou nejsou ani vrstvy s valouny, které jsou nesoudržné

a při ztrátě podpory se mohou dostat do tekoucího stavu.

V místních sedimentech je možné narazit i na zvětšené, až

10cm vrstvy jílovito-bahnitých čoček či rašeliny. V centru

města komplikují podzemní práce i tzv. kulturní usazeniny

obsahující zbytky cihel a suti. Nezhutněné vrstvy přitom

podle odhadů sahají až do tří metrů pod terén.

Ražby v Karlsruhe přesto probíhají úspěšně. V dosud

vyraženém úseku se kolegům z BeMo podařilo udržet poklesy v pěti- až sedmimetrovém nadloží do 5 mm, zatímco

projekt předpokládal až trojnásobek. Také dosahované

výkony podstatně překonávají plán. Průměrné hodnoty

denních postupů se pohybují kolem 12 m, což je více než

uspokojivé – s ohledem na náročné geologické podmínky,

nutnost co nejmenšího sedání objektů v poklesové kotlině a komplikovanou logistiku v městském centru. Raziči

dokonce několikrát vyrazili až 30 m za 24 hodin, což je

v místních podmínkách hraniční výkon.

Při maximální možné výrobě tybinků by ražby v Karlsruhe mohly skončit už v první polovině letošního června.

Za nadstandardní výkony, minimální poklesy i vysokou

kvalitu hotového tunelu je nutné poděkovat nejen dobré

technické přípravě, ale zejména vynikajícímu týmu razičů,

kterému vyslovujeme uznání za jeho úsilí. Zdařbůh!

M. Schimmelpfennig, R. Dostál, foto BeMo

Úrazovost v Metrostavu má sestupnou tendenci

Metrostav_03_2015.indd 2

Většina lidí vnímá kladně grafy, které stoupají, protože

vyznačují růst – třeba zisku či produktivity. Graf, který

je připojený k tomuto článku, klesá, a přesto je pozitivní. Odráží totiž, jak se v Metrostavu postupně snižovala

úrazovost na historicky nejnižší hodnotu 0,59 pracovního úrazu na sto zaměstnanců a jeden rok.

Úrazovost, počty mimořádných událostí a nemocí

z povolání patří mezi ukazatele bezpečnosti práce, které

lze kvantifikovat a dlouhodobě sledovat. Při srovnání

četnosti pracovních úrazů v Metrostavu se statistickými

údaji vyhlášenými v roce 2013 pro jednotlivá odvětví průmyslu České republiky v hornictví (1,51) a ve stavebnictví

(1,31) je patrné, že naše společnost je o více než polovinu

lepší (0,59), než je celorepublikový průměr v těchto odvětvích. Za skvělými výsledky stojí zejména práce stabilního

týmu firemních bezpečnostních techniků.

K prvnímu zlomovému poklesu úrazovosti v roce 2006

přispěly hlavně systémové změny BOZP uvnitř společnosti, zejména zavedení postupů popsaných v metodice

SMS (Safety Management System). Nedílnou součástí

systému bezpečnosti se tehdy vedle provozních kontrol

staly i audity bezpečnosti práce.

Snižování úrazovosti v posledních letech ovlivňuje

celá řada aspektů, mezi něž patří především vyšší důraz

bezpečnostních techniků na prevenci rizik, důkladnější

osvěta a lepší získávání zpětné vazby.

Přístup jednotlivce k celkové bezpečnosti a ochraně

zdraví při práci dnes rozvíjíme jednak formou školení

a vzdělávání, která poskytují nové vědomosti a upevňují

dovednosti, ale i podporou projektových týmů při vlastní

realizaci stavby. Znalosti a návyky vštěpované bezpeč-

nostními techniky se tak dnes citelně dostávají „pod kůži“

i řadovým zaměstnancům, a to ne jako nutné zlo, ale jako

forma pomoci při ochraně jejich vlastního zdraví.

Pracovní a hygienická rizika snižují také nová technická zařízení, která Metrostav pořizuje – třeba plnoprofilové

zeminové štíty pro podzemní stavitelství. Mezi účinná

preventivní opatření lze zařadit i motivační program Bezpečné pracoviště, jehož každoroční vyhodnocení je pro

odměněné týmy i určitým závazkem do budoucnosti.

V současné době ještě cítíme rezervy při eliminaci pracovních úrazů u mladých lidí po vyučení. Aktivně se proto

věnujeme tomu, abychom u nich nastavili vysokou úroveň

povědomí o BOZP co nejdříve po nástupu do zaměstnání.

Všem, kdo nejsou lhostejní k ochraně vlastního zdraví

a bezpečnosti na pracovišti, patří i dík Metrostavu.

Ing. Jan Klejch, vedoucí útvaru BOZ MTS

Pokles počtu pracovní úrazovosti

v Metrostavu na 100 zaměstnanců

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1,98

0,94

1,02

1,07

0,84

1,04

0,90

1,08

0,85

0,59

Jak se dnes Metrostavu Development daří?

Jeho hospodářské výsledky rostou. Vloni jsme prodali

52 bytů, letošní plán předpokládá prodej 77 a věřím,

že brzy dosáhneme i cíle, který jsme si stanovili kolem

150 prodaných bytů ročně. Daří se nám i komerční projekty. Rychlý pronájem obchodní části Nové Palmovky

hodnotí kladně i konkurence. Příprava projektů ale trvá

velmi dlouho a bojujeme při ní nejen s různými občanskými a ekologickými aktivitami, ale zejména s nestandardně

se měnící legislativou a nestabilním vnějším prostředím.

V poslední době nám práci velmi komplikuje i zastavení

účinnosti Pražských stavebních předpisů. Do budoucnosti ale pohlížím s optimismem.

Které rezidenční projekty nabízíte a rozvíjíte?

Zaměřujeme se výhradně na Prahu a zejména na lokalitu

Na Vackově s celkovou kapacitou 1100 bytových jednotek. Z její první etapy – alfarezidence – nám ze 126 bytů

chybí prodat necelých 20 %. Zpomalení tohoto projektu

způsobilo radikální omezení prodejů vyvolané podvodným restitučním nárokem na tamější pozemky. Dnes je

už jasné, že jsme jejich právoplatným vlastníkem, ještě

však dobíhají soudní jednání, která musí naše nezvratitelné vlastnictví potvrdit. Přesto už máme pod smlouvou

i 18 bytů z druhé etapy projektu Na Vackově, kterou jsme

zahájili vloni v listopadu, a dalších 18 smluv se na podpis

připravuje. V rámci tohoto území bychom chtěli souběžně stavět nejen bytové domy s převážně menšími byty

nižších kategorií, jako má právě rozestavěná etapa a další

připravovaná, ale poblíž parku Židovské pece i takzvané

viladomy s dražšími bytovými jednotkami a řadové domy

či mezonety s přímým výstupem na terén. Na Vackově

tak máme v různé fázi projektu připravenu výstavbu asi

700 bytů. Čekáme také na vydání územního rozhodnutí

pro stavbu 150 bytů v Praze 5 kolem Klamovky a aktivně

se zaměřujeme na vyhledání další lokality k akvizici.

Komerční aktivity soustřeďujete kolem Palmovky...

Podle smluv s Centrem Palmovka, společností vlastněnou

městskou částí Praha 8, zde stavíme Novou Palmovku –

budoucí radnici s obchodními a kancelářskými prostory.

Zatímco s pronájmem kanceláří trochu bojujeme, klienty

pro celou obchodní pasáž jsme už našli. Budou tu nejen

velké prodejny, jako Lidl či Rossmann, ale i Česká spořitelna a restaurace Potrefená husa. Za velký úspěch považujeme, že se sem ze Smíchova přestěhuje Království železnic, které v Libni nalezne 2800 m² ploch pro modelová

kolejiště. Z návštěvy zhruba 200 000 lidí ročně, kteří se

chodí na vláčky dívat, budou profitovat i okolní obchodníci. Tím se splní náš cíl, aby se jednotlivé funkce objektu

vzájemně doplňovaly. Domníváme se, že projekt pomůže

celé oblasti kolem Palmovky, kterou bychom chtěli spolu

s ostatními developery z okolí zviditelnit prostřednictvím

platformy Živá Palmovka. Rádi bychom do ní zapojili

nejen další komerční partnery, ale i radnici nebo Divadlo

pod Palmovkou, abychom o lokalitě vybudovali dobré povědomí. Brzy tu totiž zahájíme i další kancelářský projekt

– stavbu Palmovka Open Parku. Budou to dvě administrativní budovy s centrální památkově chráněnou halou,

které by měly sousedit s Palmovka Parkem II, ale měly by

být určeny pro nájemce mimo Skupinu Metrostav.

A jaké máte developerské plány do budoucnosti?

Chceme dodržet harmonogram přípravy projektů, který

jsme si vytyčili ve strategii, přestože to bude vzhledem

k nepříznivým změnám v legislativě velmi složité. Protože

chceme uspět, plánujeme naše aktivity rozšířit i o další

rezidenční lokality v Praze, abychom nebyli závislí pouze

na těch, kde už stavíme či projekty připravujeme.

13.02.15 11:29