strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Divize 1 dokončila tři stavby na severní Moravě
Podnikatelský inkubátor v Olomouci (foto č. 2)
„Rok trvající stavba s 935 m² zastavěné plochy se obešla
bez mimořádných požadavků architekta či nevyzkoušených technologií. Bylo ji však náročné zvládnout, protože
nám k ní na pár měsíců přibyly i další dvě větší zakázky. Za
to, že jsme ji byli schopni dokončit podle požadavků, patří
velké uznání stavbyvedoucímu Ing. Vítězslavu Přikrylovi.
O ekonomický výsledek stavby se zase velmi zasloužil
svou pečlivostí při výběrech dodavatelů Ing. Martin Kocmánek,“ konstatuje vedoucí projektu Ing. Jan Vachutka.
Autobusové nádraží v Havířově (foto č. 3)
Vedoucí projektu Pavel Szmek vzpomíná: „Při výstavbě
nádražní budovy s kruhovým půdorysem o průměru
22,8 m byla nejsložitější koordinace osazení železobetonových prefabrikovaných průvlaků na monolitické sloupy
betonované na místě. Do zhlaví každého sloupu jsme
osadili čtyři trny, na které musely přesně pasovat hned tři
průvlaky – dva obloukové a jeden přímý, uložený radiálně
ze středového sloupu. Vyžadovalo to podporu geodetů
a precizní výrobu s co nejmenšími nepřesnostmi.“
Vojáky v areálu nahradí studenti a zubaři
Začátkem letošního března dostanou bývalá kladenská
kasárna nové nájemníky. Přestěhují se do nich budoucí
zdravotníci a fyzioterapeuti, kteří studují na Fakultě
biomedicínského inženýrství a přestávají jim na sídlišti Sítná stačit dosavadní prostory v Kokosu (zkratka ze
slovního spojení komunistický kostel, obecně používaná pro bývalé budovy KSČ). Fakulta biomedicínského
inženýrství je druhou nejmladší fakultou ČVUT v Praze.
Vznikla před deseti lety, jako jediná je mimopražská
a počet jejích studentů by se měl v příštích letech
zdvojnásobit z dosavadních 1500 na rovné tři tisíce.
Stěhování fakulty předcházela kompletní rekonstrukce vojenského objektu, který byl postaven mezi dvěma
světovými válkami a po odchodu armády zůstával z větší
části nevyužitý. Stavbařské práce měla na starosti divize 1, která čtyřpodlažní budovu s půdorysem ve tvaru E
během jednoho roku přestavěla na učebny, laboratoře,
kabinety vyučujících, šatny a další požadované zázemí,
včetně nezbytného bufetu. Objekt obsahuje i speciální přízemní učebnu osazenou garážovými vraty, kde se budou
studenti seznamovat s vybavením skutečných sanitek.
Stavbaři přistavěli k původní budově kasáren i nové
části (foto č. 1), které vyplnily prostory mezi postranními
křídly rekonstruovaného komplexu. Studenti v nich naleznou i dvě nové posluchárny, každou pro 150 posluchačů.
Jsou stupňovité a mají vlastní vzduchotechniku, pro jejíž
rozvody našli projektanti místo ve volném prostoru pod
podlahou (foto č. 2). Objekt bude mít i náhradní energetický zdroj pro případ výpadku elektrického proudu.
Novinkou jsou i moderní vstupní hala a dva výtahy.
„Stavbu jsme předali na Silvestra 2014, o 14 dní dříve,
než bylo plánováno. Slavnostní ukončení projektu bude
v polovině února,“ přibližuje závěr akce vedoucí projektu Petr Kratochvíl. „Stavba se nijak zvlášť nevymykala
obdobným rekonstrukcím či přístavbám. Netradiční jsou
snad jen podlahy v přízemní nepodsklepené části, které
jsme provedli jako zdvojené a odvětrávané. Potýkali jsme
se ale s poměrně velkou vlhkostí. Objekt totiž nebyl delší
dobu využíván, a tak do něj zatékalo. Proto jsme museli
v suterénu provést sanační omítky. S budoucími nájemci
jsme konzultovali pouze některé drobnosti jako například
dispoziční umístění koncových prvků. Zejména se jednalo
o slaboproudé zásuvky,“ doplňuje Petr Kratochvíl.
Přestavba i dostavba kladenských kasáren byly kvůli
odlišnému financování projektovány a sledovány odděleně. Rekonstrukce je z 85 % hrazena dotacemi EU. Přístavbu, na kterou dotační prostředky nezbyly, platilo město.
Kromě ČVUT bude v objektu i vzdělávací centrum pro
stomatology, které má být největší v České republice.
Na své povolání se v něm budou připravovat zubní lékaři
a dentální hygienici i technici. Ti poslední dokonce budou
moci být i neslyšící. Do Kladna by měli jezdit nejen zubaři
z celé České republiky, ale počítá se i se zájemci ze zahraničí. Součástí centra totiž bude i výuková zubní laboratoř
a šest stomatologických křesel s možností obrazového
online přenosu do přednáškové místnosti a pomocí internetu i dále, vlastně kamkoliv na světě. Postupem času
by zde zakladatelé centra chtěli zřídit i vysokou školu pro
tolik potřebné dentální hygienisty.
–jar–, foto Josef Husák
Traumatologie v Městské nemocnici Ostrava (foto č. 1)
„Rekonstrukci 2. a 3. nadzemního podlaží budovy a její
zateplení jsme jako lídr ve sdružení prováděli při zachovaném provozu a na základě dvou projektů různých autorů.
Během stavby jsme proto museli operativně řešit detaily,
v nichž se projekty střetávaly či rozcházely. Díky vstřícnému přístupu všech zúčastněných jsme však pracovali
bez větších problémů,“ popisuje vedoucí projektu Pavel
Szmek, jehož tým investor pověřil i další etapou stavby.
Martina Vampulová, foto archiv staveb
1
2
Stovky tun konstrukční oceli a desítky tun svarů
2
3
Poslední dny pro výhodný nákup bytu se slevou
Domy z 2. etapy výstavby rezidenčního parku Na Vackově v Praze 3 jsou pro Metrostav zajímavé hned ze tří
důvodů – jako developerský projekt, stavební zakázka, jež zaměstnává vlastní kapacity, i jako příležitost
pro pracovníky firem Skupiny Metrostav koupit s 5%
slevou hezký byt v zajímavé lokalitě (vizualizace č. 1).
Po alfarezidenci, která v Praze 3 Na Vackově vyrostla
na jaře před třemi lety, začala vloni v říjnu mezi ulicí Olgy
Havlové a parkem Židovské pece vznikat i 2. etapa rezidenčního parku Na Vackově. Pro investora – Metrostav
Development – řídí novostavbu tří objektů s 202 byty tým
Jiřího Paulera z divize 9. Práci Na Vackově si pochvaluje:
„Panuje mezi námi nesrovnatelně větší důvěra, než jaká
je ve vztahu investor–dodavatel obvyklá, protože máme
stejný cíl. Dobře se nám spolupracuje i s dalšími kolegy
z Metrostavu či jeho Skupiny. Železobetonové konstrukce tu pro nás dělají betonáři divize 6 vedení Ing. Markem
Kubrem. Teď pracují na betonážích základových desek,
které budou součástí bílých van objektů A a B. Na place
je však předešli pracovníci firmy Pragis, kteří prvně provedli záporové pažení stavební jámy a pilotové založení
1
Metrostav_03_2015.indd 3
budov. Ještě se tu potkáváme s kolegy z divize 1, kteří
pro zařízení staveniště zajistili elektroinstalace a pracují
na uzemnění objektů. Technologickou část výměníkových
stanic vystrojí Subterra,“ vypočítává vedoucí projektu.
U 2. etapy zástavby Na Vackově se developeři poučili
z alfarezidence a navrhli pro ni více malých bytů, o které
byl větší zájem – konkrétně 85 studií 1+kk a 26 malometrážních bytů 2+kk. Zbylé byty budou převážně třípokojové.
I když začátek prací zdržel při hloubení stavební jámy
nečekaný objev zasypaných železobetonových objektů
a navážky stavební suti i pneumatik, rozpracovaná hrubá
stavba obou objektů skončí letos v srpnu. Hotovou zakázku předá divize 9 investorovi v červnu příštího roku.
To, co je pro developery třešnička na dortu, protože
stavba završuje jejich mnoholeté úsilí získat stavební
povolení, zajistit financování a uvést projekt do života, se
týmu Jiřího Paulera změnilo až do léta 2016 v pracovní
oříšek. Pro kolegy ze Skupiny Metrostav se ještě navíc do
konce února 2015 nabízí jako chuťovka – v podobě nižší
ceny za moderní byt v klidném prostředí (vizualizace č. 2).
–red–, vizualizace MS architekti
2
Na rozdíl od většiny bytových domů, které vyrostou jen
z betonu či cihel, rezidence Sacre Coeur II na pražském
Smíchově vznikne i z 1600 tun ocelových konstrukcí – díky smělému řešení a schopnostem pracovníků
Metrostavu. Developer ji totiž vtěsnal do proluky nad
Strahovský tunel, jehož stropní deska není dostatečně
únosná, a zatížení od šestipodlažních křídel domu musí přenést příhradové mosty. Na výrobě jejich prvků
i montáži na místě se vlastními silami podílejí zaměstnanci provozu ocelových konstrukcí divize 3. I když už
řadu úskalí překonali, nejsložitější úkol je teprve čeká.
1
„Odpovídáme za výrobu a dopravu všech ocelových
konstrukcí na staveniště a jejich montáž na místě,“ říká
vedoucí projektu Ing. Daniel Riedl. Pracuje v subdodávce
pro tým Jana Kučery z divize 9, který celou náročnou
stavbu řídí, a zaměstnává i další kolegy z Metrostavu:
„Zhruba třetinu konstrukcí vypálili a svařili kolegové pod
vedením Ing. Kamila Jiránka v naší výrobně v Horních
Počernicích. Na stavbu je dovezla divize 4, jejíž pracovníci
pro nás postavili i PIŽMO ve Strahovském tunelu. Divize 6
zase na staveniště dodala podpůrné roznášecí lešení,
na kterém se ocelové prvky naležato svařují.“
Oceláři musí pro Sacre Coeur II prvně sestavit dvě
dvojice příhradových nosníků. Ta první pro stavební
objekt 01 (foto č. 1), kterou zhotoví subdodavatelé, bude
cca 51,5 m dlouhá, kolem 9 m vysoká a povede šikmo přes
Strahovský tunel. Druhá, pro SO 02, jejíž díly s pomocí
14 tun svarů vyrobila divize 3, překlene tunel kolmo nad
jeho jižním portálem. Je vypálena z masivnějších plechů
o tloušťkách až 100 mm, protože při délce asi 45 m měří
na výšku pouhých 6 m. Oba kratší nosníky svaří pomocí
dalších 9 tun svarů opět zaměstnanci divize 3. „Na nejmohutnější svar jsem zatím použil až 170 svarových
housenek,“ zvýraznil složitost zdejší práce našich ocelářů
nejzkušenější svářeč Metrostavu Igor Štec.
Jeden z největších mobilních jeřábů v České republice
– osminápravový Liebherr LG 1550 – potom naležato svařené nosníky postaví svisle a osadí do pozice. Aby strop
Strahovského tunelu vydržel bodové zatížení jeřábových
patek a protizávaží, musely jej v nejširším rozpětí – přes
rozplet do třetího nedokončeného a tedy neprovozovaného tubusu – vyztužit věžové podpěry (foto č. 2).
2
„Nejtěžší nosník s hmotností kolem 275 tun jeřáb kolmo převrátí. Druhý, co bude vážit asi o 10 tun méně, však
musí nejen postavit, ale i zvednout a posunout o 3–4 m
do správné polohy, což bude akce na hranici jeho možností. Pásy nosníků se při ní prohnou až o 40 cm, protože
tuhost konstrukce se bude měnit s její polohou. Naši divizní geodeti budou spolu se statikem manipulace nepřetržitě sledovat. Nosníky pro SO 01 pak příčně propojíme
do definitivního prostorového tvaru, jeřáb přemístíme
a operace zopakujeme s mostem pro SO 02,“ zjednodušeně popisuje technicky obtížnou práci stavbyvedoucí Ing. Vladimír Beneš, autor technologického postupu
montáže a svařování konstrukcí na stavbě. Při návrzích
vycházel z prvotních podkladů zkušeného oceláře divize 3
Vladimíra Křemena a všechny montážní práce na místě řídí. O staveniště se přitom dělí i s betonáři divize 6, kteří už
pod vedením Ing. Marka Kubra vztyčili pět podlaží střední
části domu, která obě křídla na ocelových mostech propojí. Rezidence Sacre Coeur II tak vznikne díky odborným
dovednostem hned několika divizí Metrostavu.
13.02.15 11:29