strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Divize 1 dokončila tři stavby na severní Moravě

Podnikatelský inkubátor v Olomouci (foto č. 2)

„Rok trvající stavba s 935 m² zastavěné plochy se obešla

bez mimořádných požadavků architekta či nevyzkoušených technologií. Bylo ji však náročné zvládnout, protože

nám k ní na pár měsíců přibyly i další dvě větší zakázky. Za

to, že jsme ji byli schopni dokončit podle požadavků, patří

velké uznání stavbyvedoucímu Ing. Vítězslavu Přikrylovi.

O ekonomický výsledek stavby se zase velmi zasloužil

svou pečlivostí při výběrech dodavatelů Ing. Martin Kocmánek,“ konstatuje vedoucí projektu Ing. Jan Vachutka.

Autobusové nádraží v Havířově (foto č. 3)

Vedoucí projektu Pavel Szmek vzpomíná: „Při výstavbě

nádražní budovy s kruhovým půdorysem o průměru

22,8 m byla nejsložitější koordinace osazení železobetonových prefabrikovaných průvlaků na monolitické sloupy

betonované na místě. Do zhlaví každého sloupu jsme

osadili čtyři trny, na které musely přesně pasovat hned tři

průvlaky – dva obloukové a jeden přímý, uložený radiálně

ze středového sloupu. Vyžadovalo to podporu geodetů

a precizní výrobu s co nejmenšími nepřesnostmi.“

Vojáky v areálu nahradí studenti a zubaři

Začátkem letošního března dostanou bývalá kladenská

kasárna nové nájemníky. Přestěhují se do nich budoucí

zdravotníci a fyzioterapeuti, kteří studují na Fakultě

biomedicínského inženýrství a přestávají jim na sídlišti Sítná stačit dosavadní prostory v Kokosu (zkratka ze

slovního spojení komunistický kostel, obecně používaná pro bývalé budovy KSČ). Fakulta biomedicínského

inženýrství je druhou nejmladší fakultou ČVUT v Praze.

Vznikla před deseti lety, jako jediná je mimopražská

a počet jejích studentů by se měl v příštích letech

zdvojnásobit z dosavadních 1500 na rovné tři tisíce.

Stěhování fakulty předcházela kompletní rekonstrukce vojenského objektu, který byl postaven mezi dvěma

světovými válkami a po odchodu armády zůstával z větší

části nevyužitý. Stavbařské práce měla na starosti divize 1, která čtyřpodlažní budovu s půdorysem ve tvaru E

během jednoho roku přestavěla na učebny, laboratoře,

kabinety vyučujících, šatny a další požadované zázemí,

včetně nezbytného bufetu. Objekt obsahuje i speciální přízemní učebnu osazenou garážovými vraty, kde se budou

studenti seznamovat s vybavením skutečných sanitek.

Stavbaři přistavěli k původní budově kasáren i nové

části (foto č. 1), které vyplnily prostory mezi postranními

křídly rekonstruovaného komplexu. Studenti v nich naleznou i dvě nové posluchárny, každou pro 150 posluchačů.

Jsou stupňovité a mají vlastní vzduchotechniku, pro jejíž

rozvody našli projektanti místo ve volném prostoru pod

podlahou (foto č. 2). Objekt bude mít i náhradní energetický zdroj pro případ výpadku elektrického proudu.

Novinkou jsou i moderní vstupní hala a dva výtahy.

„Stavbu jsme předali na Silvestra 2014, o 14 dní dříve,

než bylo plánováno. Slavnostní ukončení projektu bude

v polovině února,“ přibližuje závěr akce vedoucí projektu Petr Kratochvíl. „Stavba se nijak zvlášť nevymykala

obdobným rekonstrukcím či přístavbám. Netradiční jsou

snad jen podlahy v přízemní nepodsklepené části, které

jsme provedli jako zdvojené a odvětrávané. Potýkali jsme

se ale s poměrně velkou vlhkostí. Objekt totiž nebyl delší

dobu využíván, a tak do něj zatékalo. Proto jsme museli

v suterénu provést sanační omítky. S budoucími nájemci

jsme konzultovali pouze některé drobnosti jako například

dispoziční umístění koncových prvků. Zejména se jednalo

o slaboproudé zásuvky,“ doplňuje Petr Kratochvíl.

Přestavba i dostavba kladenských kasáren byly kvůli

odlišnému financování projektovány a sledovány odděleně. Rekonstrukce je z 85 % hrazena dotacemi EU. Přístavbu, na kterou dotační prostředky nezbyly, platilo město.

Kromě ČVUT bude v objektu i vzdělávací centrum pro

stomatology, které má být největší v České republice.

Na své povolání se v něm budou připravovat zubní lékaři

a dentální hygienici i technici. Ti poslední dokonce budou

moci být i neslyšící. Do Kladna by měli jezdit nejen zubaři

z celé České republiky, ale počítá se i se zájemci ze zahraničí. Součástí centra totiž bude i výuková zubní laboratoř

a šest stomatologických křesel s možností obrazového

online přenosu do přednáškové místnosti a pomocí internetu i dále, vlastně kamkoliv na světě. Postupem času

by zde zakladatelé centra chtěli zřídit i vysokou školu pro

tolik potřebné dentální hygienisty.

–jar–, foto Josef Husák

Traumatologie v Městské nemocnici Ostrava (foto č. 1)

„Rekonstrukci 2. a 3. nadzemního podlaží budovy a její

zateplení jsme jako lídr ve sdružení prováděli při zachovaném provozu a na základě dvou projektů různých autorů.

Během stavby jsme proto museli operativně řešit detaily,

v nichž se projekty střetávaly či rozcházely. Díky vstřícnému přístupu všech zúčastněných jsme však pracovali

bez větších problémů,“ popisuje vedoucí projektu Pavel

Szmek, jehož tým investor pověřil i další etapou stavby.

Martina Vampulová, foto archiv staveb

1

2

Stovky tun konstrukční oceli a desítky tun svarů

2

3

Poslední dny pro výhodný nákup bytu se slevou

Domy z 2. etapy výstavby rezidenčního parku Na Vackově v Praze 3 jsou pro Metrostav zajímavé hned ze tří

důvodů – jako developerský projekt, stavební zakázka, jež zaměstnává vlastní kapacity, i jako příležitost

pro pracovníky firem Skupiny Metrostav koupit s 5%

slevou hezký byt v zajímavé lokalitě (vizualizace č. 1).

Po alfarezidenci, která v Praze 3 Na Vackově vyrostla

na jaře před třemi lety, začala vloni v říjnu mezi ulicí Olgy

Havlové a parkem Židovské pece vznikat i 2. etapa rezidenčního parku Na Vackově. Pro investora – Metrostav

Development – řídí novostavbu tří objektů s 202 byty tým

Jiřího Paulera z divize 9. Práci Na Vackově si pochvaluje:

„Panuje mezi námi nesrovnatelně větší důvěra, než jaká

je ve vztahu investor–dodavatel obvyklá, protože máme

stejný cíl. Dobře se nám spolupracuje i s dalšími kolegy

z Metrostavu či jeho Skupiny. Železobetonové konstrukce tu pro nás dělají betonáři divize 6 vedení Ing. Markem

Kubrem. Teď pracují na betonážích základových desek,

které budou součástí bílých van objektů A a B. Na place

je však předešli pracovníci firmy Pragis, kteří prvně provedli záporové pažení stavební jámy a pilotové založení

1

Metrostav_03_2015.indd 3

budov. Ještě se tu potkáváme s kolegy z divize 1, kteří

pro zařízení staveniště zajistili elektroinstalace a pracují

na uzemnění objektů. Technologickou část výměníkových

stanic vystrojí Subterra,“ vypočítává vedoucí projektu.

U 2. etapy zástavby Na Vackově se developeři poučili

z alfarezidence a navrhli pro ni více malých bytů, o které

byl větší zájem – konkrétně 85 studií 1+kk a 26 malometrážních bytů 2+kk. Zbylé byty budou převážně třípokojové.

I když začátek prací zdržel při hloubení stavební jámy

nečekaný objev zasypaných železobetonových objektů

a navážky stavební suti i pneumatik, rozpracovaná hrubá

stavba obou objektů skončí letos v srpnu. Hotovou zakázku předá divize 9 investorovi v červnu příštího roku.

To, co je pro developery třešnička na dortu, protože

stavba završuje jejich mnoholeté úsilí získat stavební

povolení, zajistit financování a uvést projekt do života, se

týmu Jiřího Paulera změnilo až do léta 2016 v pracovní

oříšek. Pro kolegy ze Skupiny Metrostav se ještě navíc do

konce února 2015 nabízí jako chuťovka – v podobě nižší

ceny za moderní byt v klidném prostředí (vizualizace č. 2).

–red–, vizualizace MS architekti

2

Na rozdíl od většiny bytových domů, které vyrostou jen

z betonu či cihel, rezidence Sacre Coeur II na pražském

Smíchově vznikne i z 1600 tun ocelových konstrukcí – díky smělému řešení a schopnostem pracovníků

Metrostavu. Developer ji totiž vtěsnal do proluky nad

Strahovský tunel, jehož stropní deska není dostatečně

únosná, a zatížení od šestipodlažních křídel domu musí přenést příhradové mosty. Na výrobě jejich prvků

i montáži na místě se vlastními silami podílejí zaměstnanci provozu ocelových konstrukcí divize 3. I když už

řadu úskalí překonali, nejsložitější úkol je teprve čeká.

1

„Odpovídáme za výrobu a dopravu všech ocelových

konstrukcí na staveniště a jejich montáž na místě,“ říká

vedoucí projektu Ing. Daniel Riedl. Pracuje v subdodávce

pro tým Jana Kučery z divize 9, který celou náročnou

stavbu řídí, a zaměstnává i další kolegy z Metrostavu:

„Zhruba třetinu konstrukcí vypálili a svařili kolegové pod

vedením Ing. Kamila Jiránka v naší výrobně v Horních

Počernicích. Na stavbu je dovezla divize 4, jejíž pracovníci

pro nás postavili i PIŽMO ve Strahovském tunelu. Divize 6

zase na staveniště dodala podpůrné roznášecí lešení,

na kterém se ocelové prvky naležato svařují.“

Oceláři musí pro Sacre Coeur II prvně sestavit dvě

dvojice příhradových nosníků. Ta první pro stavební

objekt 01 (foto č. 1), kterou zhotoví subdodavatelé, bude

cca 51,5 m dlouhá, kolem 9 m vysoká a povede šikmo přes

Strahovský tunel. Druhá, pro SO 02, jejíž díly s pomocí

14 tun svarů vyrobila divize 3, překlene tunel kolmo nad

jeho jižním portálem. Je vypálena z masivnějších plechů

o tloušťkách až 100 mm, protože při délce asi 45 m měří

na výšku pouhých 6 m. Oba kratší nosníky svaří pomocí

dalších 9 tun svarů opět zaměstnanci divize 3. „Na nejmohutnější svar jsem zatím použil až 170 svarových

housenek,“ zvýraznil složitost zdejší práce našich ocelářů

nejzkušenější svářeč Metrostavu Igor Štec.

Jeden z největších mobilních jeřábů v České republice

– osminápravový Liebherr LG 1550 – potom naležato svařené nosníky postaví svisle a osadí do pozice. Aby strop

Strahovského tunelu vydržel bodové zatížení jeřábových

patek a protizávaží, musely jej v nejširším rozpětí – přes

rozplet do třetího nedokončeného a tedy neprovozovaného tubusu – vyztužit věžové podpěry (foto č. 2).

2

„Nejtěžší nosník s hmotností kolem 275 tun jeřáb kolmo převrátí. Druhý, co bude vážit asi o 10 tun méně, však

musí nejen postavit, ale i zvednout a posunout o 3–4 m

do správné polohy, což bude akce na hranici jeho možností. Pásy nosníků se při ní prohnou až o 40 cm, protože

tuhost konstrukce se bude měnit s její polohou. Naši divizní geodeti budou spolu se statikem manipulace nepřetržitě sledovat. Nosníky pro SO 01 pak příčně propojíme

do definitivního prostorového tvaru, jeřáb přemístíme

a operace zopakujeme s mostem pro SO 02,“ zjednodušeně popisuje technicky obtížnou práci stavbyvedoucí Ing. Vladimír Beneš, autor technologického postupu

montáže a svařování konstrukcí na stavbě. Při návrzích

vycházel z prvotních podkladů zkušeného oceláře divize 3

Vladimíra Křemena a všechny montážní práce na místě řídí. O staveniště se přitom dělí i s betonáři divize 6, kteří už

pod vedením Ing. Marka Kubra vztyčili pět podlaží střední

části domu, která obě křídla na ocelových mostech propojí. Rezidence Sacre Coeur II tak vznikne díky odborným

dovednostem hned několika divizí Metrostavu.

13.02.15 11:29