strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Změnu stavby po ukončení díla nepostřehnete
Na jaře se jihočeský tým divize 6 v čele s Janem Prokešem pustí do úpravy velké plavební komory Hořín.
Výsledkem náročného projektu, který je spolufinancován Státním fondem dopravní infrastruktury a EU,
bude rozšíření průjezdného profilu vodního díla z 11 na
12 metrů a hlavně zvýšení podjezdné výšky památkově
chráněného mostu přes dolní ohlaví zdymadla o téměř
pět metrů pomocí nové posuvně-zdvihací konstrukce.
„Tato stavba zřejmě bude technicky i časově nejnáročnější ze všech, které jsem zatím prováděl,“ říká vedoucí
projektu. „Plánované odstávky plavebního kanálu z Vraňan do Mělníka, kde dvoukomorové zdymadlo Hořín leží,
budou minimální. Průplav v malé komoře musí být zachován a přestavěná velká komora by měla být uvedena do
provizorního provozu za pouhých devět měsíců od jejího
uzavření. Na novou zvedací konstrukci mostního oblouku
budeme složitě připevňovat původní kamenný obklad, aby
na první pohled nebyla patrná žádná změna. Upravujeme
totiž technickou památku, a proto budou celou stavbu
a přestavbu mostu sledovat památkáři,“ vysvětluje.
1
Skalka je další perlou resortu Dolní Morava
Lyžaři a návštěvníci sportovního areálu Dolní Morava
mají k dispozici další zajímavý objekt – vyhlídkovou
restauraci Skalka pod horní stanicí lanovky Sněžník
(foto č. 1). Prosklenou krásku, jak tuto novinku zcela zaslouženě prezentuje resort na svých webových
stránkách, dokončili stavbaři Metrostavu z oblastního
zastoupení divize 9 pro Pardubický kraj jen několik dnů
před zahájením letošní zimní sezony.
Stavba restaurace s hygienickým zázemím byla zahájena v srpnu 2017. Investor si v průběhu stavby vyžádal
změnu koncepce a určité zpoždění vzniklo během nutné
zimní pauzy. Novostavba se nachází v horském terénu
ochranného pásma národní přírodní rezervace Králický
Sněžník ve výšce přes 1100 m nad mořem (foto č. 2).
„Termín byl problematický, protože jsme tam už v listopadu bojovali se sněhem. Nahoru po úzké osmikilometrové
turistické cestě jsme se nedostali bez prohrnování a sněhových řetězů. Zásobování se muselo zajišťovat malými vozy,
2
Další z úspěšných projektů
Jan Prokeš přitom není na Vltavě žádný nováček. Za posledních 12 let byl členem týmu, který zrekonstruoval jezy
ale například poslední týden před předáním byl přístup
ke stavbě možný už jen sedačkovou lanovkou,“ vysvětluje stavbyvedoucí Ing. David Hlaváč. Metrostav předal
novostavbu investorovi, společnosti SKYWALK, s. r. o.,
vloni 19. prosince. Pro veřejnost se nové zařízení otevřelo
o víkendu před vánočními svátky.
Speciální posuvná střecha
Restaurace se nachází těsně pod největší atrakcí turistického areálu, šroubovitou konstrukcí Stezky v oblacích.
Novostavba je částečně zapuštěna do svahu, přičemž
v dolním patře je umístěno zázemí pro zaměstnance a veřejné WC přístupné ze sjezdovky. V horním proskleném
patře se nachází kuchyně, terasa a prostorná restaurace
s barem krytá speciální posuvnou střechou dodanou
rakouským výrobcem. „Horní část stavby je koncipována
jako transparentní objem APRESSKI, kde jsou obvodové
stěny zredukovány na podpory prosklené střechy, jejíž
dvě třetiny jsou řešeny jako posuvná konstrukce, která
zajíždí pod pevnou část,“ uvádí se v technické zprávě.
Stavbaři divize 9 pracovali v resortu Dolní Morava
podruhé. Poprvé to bylo 60 bytů pro zaměstnance areálu
U Slona dokončených v srpnu roku 2018. Letos je čeká
další zakázka: nástavba horní a dolní stanice čtyřsedadlové lanové dráhy, jež vede od hotelu Vista k horské chatě
Slaměnka. „Nástavby spojené s přípravou pro technologii
bobové dráhy bude nutné zvládnout do léta. Zbývající
práce, jako třeba garáž pro rolby, by měly být hotovy před
zimní sezonou,“ uzavírá inženýr Hlaváč.
či vystavěl nové plavební komory (PK) v Českém Vrbném
u Českých Budějovic, v Hluboké nad Vltavou, kde vybudoval i sportovní přístav, či v Hněvkovicích. V několika
úsecích řídil prohloubení dna řeky a postavil horní i dolní
rejdu PK na vodním díle Kořensko. Teď poprvé se jeho
práce z Vltavy, která plní horní část dnes přestavovaného
vodního díla Hořín, přesunou až na Labe – to totiž ovlivňuje dolní vodu pod tamějším zdymadlem.
Práce divize 6 se dotknou jen velké, levé PK Hořín
a jejích ohlaví, kde všude musí být průjezdný profil rozšířen o jeden metr na úkor levého břehu. „Technicky složitá
bude zejména přestavba železobetonového, kamenem
obloženého oblouku mostu na hydraulicky zdvižnou konstrukci. V současné době jednáme s možnými dodavateli
tohoto díla o cenových nabídkách a technických řešeních.
Nosný ocelový základ by nám třeba byla schopna dodat
i divize 3, spolupracovat bychom mohli se Zakládáním
staveb. Časově náročné potom bude rozšíření obou ohlaví
komory a s tím související výměna vrat. Demolice prvků
a jejich zpětná montáž totiž musí být hotova při první odstávce velké komory od letošního 1. července do zahájení
provizorního provozu v dubnu 2020,“ uzavírá Jan Prokeš.
Lenka Svobodová,
vizualizace Ředitelství vodních cest ČR
Dvoukomorové zdymadlo Hořín překonává víc než
osmimetrový rozdíl hladin a tvoří nejvyšší plavební
stupeň na Vltavě v úseku Praha – Mělník. Dílo uvedené
do provozu v roce 1905 projektoval Ing. František
Sander a je chráněno jako nemovitá kulturní památka
spolu s 10km Vraňansko-hořínským plavebním
kanálem, jenž velkým říčním lodím umožňuje vyhnout
se nebezpečnému proudu v posledních peřejích na
Vltavě před soutokem s Labem.
roku trvá v průměru povolovací řízení u nových staveb. Návrh
nového stavebního zákona, který má v březnu projednat vláda,
by tuto lhůtu měl zkrátit v průměru na jeden rok.
Tichý asfalt z obalovny Líchovy na českých silnicích
Ulice Čechova, Vlašimská či Na Chmelnici v Benešově u Prahy, ale také Bezručova, Hostomická či Čs. armády
v Dobříši nebo hlavní průtah obcí Hluboš nedaleko Příbrami. Co mají společného? Vedení těchto měst a obce se
při jejich rekonstrukci rozhodlo využít tzv. tichý asfalt. V České republice se začal vyvíjet a zkoušet okolo roku
2003 a vyrábí se také v obalovně Líchovy firmy BES, s. r. o., dceřiné společnosti Metrostavu.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
Začala rekonstrukce venkovních bazénů na Klíši
Metrostav se po třech letech vrátil do areálu Klíše
v Ústí nad Labem. Po rekonstrukci plavecké haly, kterou dokončil tým Ing. Radka Zemana z divize 8 v roce
2015, se teď stejná divize vrací, aby opravila venkovní
areál. Na konci ledna byl poklepán základní kámen
stavby (foto) a v polovině února se tým Ing. Petra Plachého pustil do zemních prací.
„Nejprve nás čeká příprava terénu, demoliční práce
a provedení přípojek vody, kanalizace a elektroinstalace.
Následovat bude betonáž zázemí,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Petr Plachý. Do konce letošního roku by podle
něj mohly být osazeny nové nerezové vany.
Ve venkovním areálu, který těsně navazuje na již
zrekonstruovanou plaveckou halu, vznikne vedle nového
plaveckého a dětského bazénu také nové zázemí, okolní
plochy a vstupní brána včetně turniketů. Plavecký bazén
bude mít relaxační část, kde se bude místo toboganu
nacházet široká skluzavka, relaxační plocha i masážní
lehátka. Dětský bazén bude vybaven moderními vodními
atrakcemi, například prolézací lodí se skluzavkami. Bazény zůstanou zhruba na stejném místě, jako jsou nyní,
pouze se rozšíří. Nově upravená bude plocha mezi nimi,
kde vzniknou sluneční terasy.
„Myslím, že nejnáročnější bude výstavba sociálního zázemí a zajištění potřebné stavební připravenosti
před montáží nerezových van. A v neposlední řadě také
zajištění vodotěsnosti,“ říká vedoucí projektu. Během
rekonstrukce budou stavbaři používat běžné technologie,
v zázemí objektu počítají s vodostavebními betony. Nově
vznikne nejen sociální zařízení, ale i bufet a rekonstrukcí
projde také plocha pro další stánky.
Času nazbyt stavbaři moc nemají. Rekonstrukce musí být hotová během prosince, aby ještě před Vánocemi
stavbaři stihli zahájit všechny potřebné zkoušky. Do ostrého provozu pak budou bazény uvedeny na jaře. První
obyvatelé Ústí nad Labem i jeho návštěvníci si budou nový
venkovní areál s bazény moci vyzkoušet příští rok v létě.
Mar tina Vampulová, foto Rober t Gruzovsk ý
Areál Klíše
Koupaliště na Klíši má dvě části – krytou a venkovní.
Naposledy se ve venkovních bazénech mohli lidé
vykoupat v roce 2014, od té doby jsou zavřené.
V roce 2015 byla po roční rekonstrukci otevřena
vnitřní část areálu se třemi bazény, párou, saunami
a posilovnou. Rekonstrukci prováděla také divize 8,
vedoucím projektu byl Ing. Radek Zeman.
V roce 2020 by měl být po rekonstrukci otevřen
i venkovní areál se dvěma bazény.
Metrostav_03_2019.indd 3
Odborně nazývaná asfaltová směs s CRmB má ještě
lepší vlastnosti než ostatní asfaltová pojiva a směsi – dokáže pohlcovat hluk z provozu a má dobré protismykové
vlastnosti. Vyrábí se na automatizované obalovací lince,
kde se směs ohřátého kameniva promíchá se silničním
asfaltem obohaceným o pryžová zrna a případně s dalšími
přísadami, jako je jemně mletý vápenec.
Zrna z drcených pneumatik
„Hlavní součástí směsi je asfaltové pojivo modifikované
pryžovým granulátem. Ten se vyrábí v modifikační stanici,
která je v našem případě stabilní součástí obalovny u obce Líchovy. V této stanici dochází ve stanoveném poměru
ke smíchání – modifikaci – silničního asfaltu s pryžovým
granulátem. My zatím k tomu používáme asfalt A 50/70,
který se ohřívá na teplotu do 190 °C a přidávají se k němu
zrna z drcených pneumatik. Takto vzniká modifikované
pojivo pryžovým granulátem pod označením CRmB,
které se po ukončení modifikace dopravuje potrubím
do míchací věže obalovny, kde se již běžným způsobem
vyrábí asfaltová směs,“ popisuje postup výroby vedoucí
obaloven Bohumil Stránský.
Pokládka vyžaduje rychlost
Pokládka asfaltové směsi s CRmB (foto) probíhá stejně jako
u směsi bez CRmB, pouze teplota vzduchu musí být vyšší.
Například pro položení vrstvy v tloušťce do 50 mm nesmí
okolní teplota klesnout pod 10 °C. S tím souvisí nižší dojezdová vzdálenost od obalovny na místo stavby. V letních
měsících je dojezdová vzdálenost delší než v zimě, pohybuje se maximálně do 60 km. „Dodávky směsi do zahraničí
jsou prakticky nemožné. Nicméně za hranice republiky
můžeme dodávat samotné asfaltové pojivo CRmB, které se
vyrobí v modifikační stanici a následně převeze na vzdálenou obalovnu poblíž stavby, kde se pak běžným postupem
vyrobí tzv. tichý asfalt,“ upřesňuje Bohumil Stránský.
V obalovně Líchovy začala výroba tichých asfaltů
v druhé polovině roku 2015 a do konce loňského roku bylo
vyrobeno necelých 5000 tun. „Roční výroba jak klasických asfaltových směsí, tak tichých asfaltů kolísá a není
možné je vyrábět na sklad. Záleží tak vždy na poptávce
investorů. My jako dodavatel stavby můžeme tiché asfalty pouze nabídnout, finální rozhodnutí ale už není v naší
kompetenci,“ uzavírá Bohumil Stránský.
Martina Vampulová, foto archiv BES
18.02.19 11:45