Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 1
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 2
Ivo Kukly,
vedoucího armozávodu divize 6
Když si s Ivo Kuklou povídáte, určitě o sobě íve či
později prohlásí, že měl v životě štěstí na lidi. Když ho
ale dobře posloucháte, je vám jasné, že svému štěs
vždycky hodně ihrával. K velké stavební firchtěl
jako zdravě ctádostivý kluk proto, že mu šlo o to,
poznat opravdové řemeslo a co se naučit. Příležitos-
ti na velkých stavbách však v Metrostavu postupně
nedosval jen proto, že by byl oblíbenec štěstěny.
A Osobnos Metrostavu se v roce 2006 ta urči
nestal jen šťastnou souhrou náhod. Kdý, kdo s ním
měl možnost pracovat, potvrdí, že je to chlap, který se
k cem staví zíma, a když své zkušenosti edává
jiným, jde mu o to, aby jednou dokázali víc než on.
Dá se říct, že jste se vlastně s Metrostavem oženil?
Asi ano a dlužno říct, že jsem měl velkou kliku, že jsem
v něm hned napoprnašel „tu pravou“. Čím jsem star-
ší, tím víc si uvědomuji, že moje pracovní kariéra začala
opravdu šťastně. Když jsem v roce 1972 nastoupil do
tesárny, kde jsem pracoval na stanicích metra Florenc, Hl.
nádraží a Muzeum, ani se mi nesnilo, že za dva roky
budu pracovat na tak prestní zakázce, jakou byla stavba
obchodního domu Kotva. Šlo o subdodávku železářských
prapro švédskou firmu SIAP, kvalita se sledovala pod
drobnohledem a za kaž zpoždění oproti napnutému
harmonogramu hrozily vysoké pokuty. (Kolegové na
stavbách to dnes nemajednodušší.) Vše jsme navzdo-
ry mnoha obtížím zvdli a pro Metrostav získali nejen
nasmlouvané peníze, ale také „devizové“ technické vyba-
vení, které v té době neměl žádný jiný podnik v zemi.
Kdy jste se rozhodl napevno zakotvit u „železa“?
žko se dá hovořit o nějakém zlomu, prostě to nějak při-
rozeně vyplynulo. Na armozávod jsem přešel definitiv
v roce 1975 na nabídku vedoucího armozávodu, který
viděl, že mi to docela jde se železem i lidmi kolem něj,
a nechával mi stále í prostor i zodpovědnost. Bylo
to zavazující, irozeně jsem nechtěl zklamat nadřízené
a nemohl nechat ve štychu svůj tým. Postupně jsem si
doplňoval odborné vzdělání a hlavzjišťoval, že železo-
betonové konstrukce jsou nejen perspektivním, ale hlavně
úchvatným oborem. Vzhledem k tomu, že Metrostav patřil
a stále patří v tomto odvětví ke špičce, mohli jsme být při
tom, když vznikaly technicky zcela unikátní stavby, a pro
jejich realizaci jsme hledali a navrhovali úplně noření.
ání co se naučit, s nímž jsem do Metrostavu nastu-
poval, se mi vrchovasplnilo a musím říct, že těší,
že kolegové z divizí i vedení společnosti stále chtějí slyšet
můj názor na věci, které třeba nefungují tak, jak by měly.
Umíte si představit, že byste dělal něco jiného?
ed hodně lety jsem dospěl k zásadě, že člověk by měl
chodit do práce pro pošení a peníze by měl dostávat za
to, co odvedl. Z tohoto pohledu bych tedy mohl někde jin-
de lat co jiného a párkrát jsem takové nabídky dostal.
Ale nikdy jsem o změně neuvažoval, protože k tomu pros-
tě nebyl vod. Jsem spokojený, práce, kterou dělám, mě
pořád nutí přemýšlet a nedovolí mi stereotyp ani pohodlí.
Lidé kolem mě to cítí stejně a mohu se na ně spolehnout.
Jen se přiznám, že mi v počernickém areálu trochu chy
Vltava. Na Rohanském ostrově, kde jsem jednu dobu
s rodinou i bydlel, jsem totchodil k řece hodně často
přemýšlet. Klid vodní hladiny mi pomáhal hledat život
rovnováhu, vždycky jsem si tam úžasně odpočinul a vět-
šinou taky našel spoustu pracovních nápadů.
Proto jste si teď alespoň udělal papíry na loď?
Za to, že jsem se loni ed Vánocemi odhodlal t ke zkouš-
kám, abych skal oprávnění VPN (vůdce malého plavidla)
a COLREG, jak zní oficiální název, může víc věcí. Původně
jsem sice chtěl pro jachtaře hlavně získat syna. Ale
našel jsem pro sebe nový st a zjistil, že na vodní hladi-
ně se dá o věcech přemýšlet mnohem lépe než na břehu.
Nosím tv hlavě pár nápadů a doum, že se nám je
spolu s kolegy z armozávodu podaří brzy zrealizovat.
Z a r o z h o v o r d ě k u j e B l a n k a H r d i n o v á
Jízda do II. poločasu
První technická jízda na trase IV. C2 nebyla pro většinu
účastníků pouhou společenskou povinností, ale dlouho
ekávanou událostí, což potvrdil i mimořádný zájem
médií. Doslova v palbě otázek se ocitl především radní
Šteiner (foto č. 1), který novinářům vysvětloval, jak
složité je v poslední době financování výstavby a co
všechno musí vedesta řešit v souvislostí s dalším
rozšiřováním sítě metra.
Také generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Pra-
hy Ing. Tomáš Jílek (foto č. 2) přiznal, že každý okamžik,
který posouvá nový úsek metra blíž k provozní realitě, je
pro něj malým svátkem.
Bylo vidět, že i strojvedoucí, který soupravu řídil
(foto č. 3), si prá tuto jízdu ívá, byť 4602 m kole
položených v obou směrech mezi Ládm a Leany už
pracovně projel mnohokrát.
i krátkých „mezipřisních“ mohli ichni vidět, jak
zhruba rok a čtvrt před zahájením provozu metra vypada
stanice Prosek (foto č. 5) a Sížkov. Jakým způsobem
postupovali oceláři naší divize 7 i montáži unikátní
ocelové konstrukce pro střížkovskou „prarybu“, popsali
radnímu Šteinerovi generální ředitel společnosti IDS
Ing. Bohumil Kvasnička a Jiří Kuba z divize 8, který řídí
a koordinuje veškeré práce na tomto stavebním oddílu
budované trasy (foto č. 4).
B l a n k a H r d i n o v á , f o t o J o s e f H u s á k
strana 2
P T Á M E S E
2
5
Podzemí je už pod zámkem a škola se chys
Důlní štole Josef na íbramsku zbýposledních r
chvil klidu. Divize 5 v dokoila staveb úpravy,
které opušné dílo proměnily v nejdůležitější součást
Podzemho výukového střediska Josef. Okolí vstupu
ed portály se dnes sice ještě upravuje, od zátku
nového školního roku se tu však již roztočí kolotoč kur-
zů a školení pražské Fakulty stavební ČVUT.
Štolu Josef začali razit začátkem osmdetých let
minulého stole v souvislosti se zamýšlenou obnovou
žby v úzezlatorudného revíru Psí Hory. ří napříč
pod masivem vrchu Mokrsko a za levým portálem skrývá
1700 metrů dlouhou páteřní štolu s příčným průřezem
mezi 14 až 16 m² a za pravým portálem dřívější kompre-
sorovnu. Zahrnuje i další liniová průzkumná la a celková
délka jejích chodeb dosahuje 9 km. Pro výuku z nich bude
zpřístupněna jen malá část.
Pracovníci divize 5 Metrostavu museli nejdřív ze
štoly odstranit echny tarasy, které zamezovaly í-
stup amatérským zlatokopům. Za stálého monitoringu
kvality ovzduší potom stávající výrub zbavili částí zby-
lého vystroje a z geologického hlediska problémová
místa zabezpili kotvami a síkaným betonem. Chod-
by vybavili účinným odtráním, novými rozvody vody
a elekiny. Do betonové podlahy s novým odvodněním
položili zrekonstruovanou důlní drážku a přístupnou část
bezpečně oddělili od zbytku důlního díla.
Poslední práce teď probíha na oploceném pro-
stranství před upravenými portály, kde stavební buňky
napojené na nově vybudované přípojky budou sloužit pro
technické i studijní zestřediska, než dojde k rekon-
strukci celého areálu.
Projekt Podzemního výukového sediska Josef je
spolufinancován z fondu EU, ze státního rozpočtu ČR
a z rozpočtu hlavního sta Prahy. Nemalou měrou
k jeho úsšnému dokončení přispěl i Metrostav.
L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k
Na jadranské pobřeží po českém mostě
Na dostav plného profilu chorvats dálnice ze
Záhřebu do Rijeky pracuje také tým Ing. Jaroslava
Janečka z divize 5 Metrostavu, který ve vrchovině Gor-
sky kotar eklenuje údolí pomocí druhého, více n
420 metrů dlouhého a 40 metrů vysokého mostu Stara
Sušica. Letoš dosud mírná zima stavbě svědčila.
Leží v nadmořské výšce kolem 800 metrů a dvoumetro-
závěje tu v zimě bývají zcela běžné. Letos našs
začalo sněžit až koncem ledna a stavbaři se na sníh
dokázali včas připravit.
Nová část mostu Stará Sušica se od již zprovozněné
druhé poloviny bude lišit. Vyústění tunelu, který navazuje
na těleso mostu, totiž dálniční tahy rozdělilo dále od sebe,
a protože bylo nutpodélný profil nové konstrukce i-
způsobit terénu údolí a místním podmínkám, dostavovaný
most nebude kopírovat dispozici stávajícího a budou se
rozczet i patky pilířů obou mostních konstrukcí.
Novou mostovku vytvoří systém ti jednoduchých
nosnís deseti poli, která budou navzájem propojena
spojitou železobetonovou deskou. Všechny prvky kon-
strukce jsou zhotoveny z vodonepropustnostného betonu
kategorie V-6, který je vysoce odolný i proti mrazu. Nos-
níky budou předepínave dvou fázích a opřeo hrnco-
vá elastomerová ložiska, jež umožní veliké posuvy dlouhé
mostovky. Bočně zelené masky na hlavicích sloupů
a podélně rozšířené hlavice přeberou funkci seizmických
bloků a zajis požadovanou bezpečnost i možném
zeměesení, které oblast kolem Sušice může postihnout.
Dilatační závěry budou pouze na mostových opěch.
Specialis divize 5 navrhli investorovi technicky
výhodnější ření, které však nebylo možrealizovat pro
průtahy projednávána straně orgánů státsprávy. Pře-
sto investor ocenil odbornou zdatnost našich pracovků,
kteří tak vytvořili základ pro další případnou spolupráci.
Namísto zdvojených šhlých pilířů budou mostovku
podporovat pouze jednoduché sloupy o větším příčném
průřezu, jak je tomu i u ostatních mostních staveb na
doplňovaném úseku dálnice. Osová vzdálenost sloupů
dosáhne 41 m, šířka mostu bude 12,2 m.
Kažpilíř je už založený na desce se šesti 16 met
dlouhými pilotami, jen obě opěry jsou zakládány mělce,
protože se opírají o skálu.
Práce na stavmusejí probíhat velmi opatrně, aby
jejich vlivem nedošlo k žádnému poškození druhé části
mostu, která je v provozu. Ochránit se také musely stá-
vající základy v místech většího příčného sklonu terénu.
Ing. Jaroslav Janek vzpomněl i na obtížpracov-
momenty: Horké chvilky jsme si užili při loňských
podzimních deštích, kdy vlivem silného promáčení došlo
k sesuvu svahu. Ohrozil nejen vedení vysokého napě,
jehož sloup se na svahu nacházel, ale i vlastní činnost
našich zaměstnanců i budování základu jednoho ze
sloupů. Problém se našstí podařilo vyřešit, a práce tak
mohly nerušeně pokračovat.
Silničsíť v hraničoblasti mezi Chorvatskem a Slo-
vinskem zali budovat Rakušapočátkem 18. století.
Sám císař Karel VI. se po ní jako první svezl do Rijeky už
v roce 1732. Tato cesta, po něm nazvaná Karolínská,
dávno nevyhovovala požadavkům na moderdopravu.
Nově budovaná dálnice podle evropských směrnic
požadovanou projektovou trvanlivost plných sto let. Již
v příštím roce budou za krásami Jadranu po nové dálnici
putovat tisíce turisa jen paměttabulka bude ipo-
mínkou, že se na této stavbě podílel i Metrostav.
L e n k a S v o b o d o v á , f o t o a r c h i v d i v i z e 5
3
4
1
Metrostav_4_07.indd 2 2/26/07 10:39:18 AM
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 1
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 2
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 3
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 4
Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 04/2007, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (242 ms)

Rendering Strana 3 (104333): (0/1) (236 ms)

Rendering Strana 2 (104332): (0/1) (275 ms)

Rendering Strana 1 (104331): (0/1) (181 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3169/vth121002-1.jpg

 i3169/vth121003-1.jpg

 i3169/bg104332.svg

 i3169/vth121004-1.jpg