strana 2

pamětní deska na jezu

ptáme se

Od letošního 2. března je na vltavském jezu České

Vrbné umístěna pamětní plaketa. Všem lidem kolem

sděluje, že tuto vodní stavbu zmodernizovala divize 6

Metrostavu za výrazného přispění Evropské Unie.

Spolu s přestavbou jezu (foto č. 1) skončila na Vltavě i prohrábka jejího dna pro zajištění plavební hloubky

1,6 metru ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. Obě díla patří

do série staveb, které by už za tři roky měly řeku souvisle

splavnit z Českých Budějovic až k hrázi Orlické přehrady.

„Divize 6 je tradičním dodavatelem vodních staveb,“

připomněl ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc (foto č. 2) a pochválil pracovníky jejího oblastního ředitelství pro Jihočeský kraj, kteří v čele se svým ředitelem Miroslavem

Führerem na obou stavbách pracovali. Poté spolu se zástupci investora a krajského města odhalil pamětní desku

(foto č. 3), která bude později umístěna na pilíři jezu.

ing. miroslava filipa z divize 8,

ředitele výstavby metra v. a

1

Blanka promění křižovatku na prašném mostě

1

2

3

O tom, že investor je s naší prací spokojen, svědčí

i to, že tým Miroslava Führera pokračuje i na další stavbě

vltavské vodní cesty – na plavební komoře České Vrbné.

„U její stavby bylo náročné podchycení pravého jezového

pilíře, který byl založen jen asi pět metrů nad úrovní komory a museli jsme jej zajišťovat nejen tryskovou injektáží, ale i pilotami s převázkami (foto č. 4 vpravo),“ řekl při

malé slavnosti novinářům Miroslav Führer a doplnil: „Teď

probíhají betonáže jak vlastní plavební komory (foto č. 6)

tak i její horní a dolní rejdy. I když dnešní průtok Vltavy

70 m³/s vypadá hrozivě, stavbu by mohl ohrozit až asi

třikrát větší. Věříme, že tak velká voda nepřijde, a my dílo

odevzdáme podle plánu hotové už letos v listopadu.“

Stavba tunelového komplexu Blanka zlepší v Praze dopravu i vzhled řady míst na povrchu. Nový park vyroste

i u křižovatky Prašný most. Jeho součástí budou také

pozůstatky barokních hradeb – dvou pětibokých bašt

čili bastionů s čísly XIII a XIV, které byly pojmenované

svatý Benedikt a svatý Václav (vizualizace nahoře).

„Když jsme na budoucí staveniště přišli, ocitli jsme

se v armádním sportovním komplexu,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing. Libor Čada z divize 2. „Těleso bastionu XIV

tehdy vypadalo jen jako zarostlá vyvýšenina. Po odkopání zeminy jsme odhalili jeho značně poškozené zdivo,

které sice pokračuje do hloubky 5–6 metrů, ale nad terén

vyčnívá pouze o metr (foto). I druhý, částečně omítnutý

bastion XIII byl narušen povětrností a náletovou zelení.“

Staveniště je na Prašném mostě proto, aby zpřístupnilo ražené tunely do Břevnova a na druhé straně otevřelo

cestu hloubeným tunelům na Letnou. Zdejší, 25 m hlubokou stavební jámu lemují z jižní strany oba bastiony a mezi

nimi tzv. kurtina. Práce proto probíhají za dohledu památkářů i odborníků z Archeologického ústavu AV ČR.

V místě, kde trasa tunelů protne linii opevnění, zůstane

nad základy bastionu XIII více než 10m nadloží. Aby nedošlo k poškození památky vlivem ražby, zajistila divize 2

základy bašty pomocí podzemních sanačních prací, tryskových injektáží a vějířových vrtů. Bastion sv. Benedikta

navíc pod úrovní terénu zpevnily i tyčové kotvy.

„Dnes máme zajištěné portálové stěny jámy a ještě

letos do ní pracovníci divize 5 prorazí jižní, 550 m dlouhý

tunel z jámy Myslbekova,“ říká Ing. Čada. „Vytěžený prostor postupně vyplní konstrukce hloubených tunelů, jejich

druhého technologického centra a podzemní garáže.

Z kurtiny i bastionů odstraníme náletové dřeviny a opevnění zrekonstruujeme podle památkářského projektu.“

Mezi hradbami a třídou Milady Horákové bude v roce 2012 zpřístupněn nový park s fontánou. Opravené

bastiony doplní cihlám podobný obklad výjezdové rampy

z tunelu, který pohledově sladí barokní opevnění s moderní dopravní stavbou. Na jediném místě, kde stavba

tunelů Blanka na povrchu vstupuje do Pražské památkové

rezervace, tak stavební činnost umožní vznik nové zelené

oázy, která otevře malebný pohled na Pražský hrad.

– ls –, vizualiz ace w w w.tunelblanka.cz

foto http://archeopraha.cz

2

polský tunel emília už slouží motoristům

Jen pár kilometrů od slovensko-polských hranic je od

5. března v provozu nový silniční tunel Emília. Stavěl

jej slovenský Doprastav ve sdružení s českou firmou

BÖGL & KRÝSL a polští zastupitelé jej spolu se zahraničními zástupci dodavatelů otevřeli dohromady s novým, 4,676 km dlouhým úsekem rychlostní komunikace S69 mezi obcemi Szare a Laliky u města Živiec.

1

jen ve dvou krocích, a po kalotě tak rovnou dobírali dno.

„Abychom v nepříznivých geologických podmínkách dodrželi termín dokončení díla, zahájili jsme s odstupem

u obou tubusů v březnu 2009 i protiražbu,“ doplnil popis

výstavby Ing. František Očkaják, vedoucí projektového

týmu z polské organizační složky Doprastavu.

Stavba tunelu trvala od listopadu roku 2007 jen dva

roky. Dodavatelské sdružení při ní vyrazilo 630 m jízdního

i evakuačního tunelu, ke kterým přistavělo 48 m hloubených částí. Celková délka proražených průchodů překročila 80 m. Ze staveniště muselo být odvezeno téměř 165 tisíc m³ vykopané zeminy a pro výstavbu ostění tuneláři

použili skoro 3,5 tisíce tun betonářské oceli a 25 tisíc m³

stříkaného a více než 31 tisíc m³ litého betonu.

Doprastav svou práci dokončil vloni v listopadu.

Téměř 700 m dlouhý tunel byl po všech zkouškách zprovozněn a dnes je nejdelším hotovým podzemním silničním

dílem v Polsku. A protože Polsko je převážně rovinaté,

delší obdobný tunel tu asi hned tak někdo nepostaví...

–red–, foto archiv Doprastavu

4

5

Metrostav_04_10.indd 2

Tunel dostal jméno po matce papeže Jana Pavla II.

a prochází vrchem Sobczakowa Grapa s nadmořskou

výškou 766 m. Horu tvoří třetihorní sedimentární vrstvy

jílovců a pískovců, které mají v místech tektonických

poruch charakter jílu až jílovito-kamenitých sutí. Ražené

úseky díla proto byly provedeny pomocí NRTM.

Polští investoři u stavby zvolili na české podmínky

atypické řešení – tunel v oblouku a ve sklonu má pouze

jeden obousměrný jízdní tubus, který je pro zvýšení bezpečnosti čtyřmi propojkami spojený s evakuační štolou,

osově vzdálenou kolem třiceti metrů (foto č. 1).

U silniční trouby s profilem 104,6 m² byla ražba rozčleněna na tři části – kalotu, opěří a dno – a probíhala

rozpojováním horniny pomocí tunelbagrů s ojedinělým

použitím trhacích prací. U evakuační štoly s profilem

30,3 m² (foto č. 2) raziči postupovali stejným způsobem,

2

Po studiu vodních staveb na ČVUT v Praze se Miroslav Filip podílel na budování inženýrských sítí v malé

stavební společnosti. Po ročním pobytu v zahraničí

nastoupil před osmi lety jako přípravář do obchodního

úseku firmy Subterra. Později na vlastní žádost přešel

do projektového týmu její divize 2, kde jako hlavní

stavbyvedoucí řídil výstavbu metra IV. C2. Vloni koncem roku přijal nabídku na přestup do naší divize 8

a stal se za Metrostav ředitelem právě zahajované dostavby linky A pražského metra z Dejvic do Motola.

Vloni v prosinci jste jako vedoucí dobře sehraného projektového týmu končil výstavbu protipovodňové ochrany v Praze na Zbraslavi a ve firmě Subterra se vám

líbilo. Čím si vás získala nabídka Metrostavu?

Přišla nečekaně a i přes to, že nepatřím mezi lidi, kteří

často a rádi mění zaměstnání, přivítal jsem ji. Do budoucnosti totiž pro mě znamená posun v náročnosti

práce a tím i velkou výzvu. Samozřejmě také odpovědnost za řízení a koordinaci početného kolektivu a stavbu

podzemního liniového díla, která mě typem a způsobem

nejvíc baví. Mimo vodních staveb je také asi nejblíž mé

specializaci. Velkým lákadlem pro mě byla i možnost

řídit ražby pomocí moderních zeminových štítů EPB, se

kterými se setkám poprvé. I když to bude náročná práce,

věřím zkušeným kolegům z divize 5, se kterými budeme

při této části stavby pracovat ve sdružení.

Metrostav znáte nejen z předchozí spolupráce na společných projektech. Jak vás v divizi 8 přivítali?

Rozhodně jsem nešel do neznáma. S řadou současných

kolegů jsem se seznámil třeba právě při stavbě metra

IV. C2. Známe se i z Letních sportovních her Metrostavu,

kde jsem za firmu Subterra často hrál volejbal a běhal, ale

i házel koulí. Pravidelně se účastním také zimních her, vloni jsem byl ve své kategorii druhý ve slalomu na závodech

o Putovní pohár prezidenta DDM Group. Spoustu lidí, se

kterými dnes pracuji, tak znám i neformálně. Všichni mě

však mezi sebe přijali přátelsky a podporují mě. Pomáhají

mi tak překonat začátky na novém projektu, který jsem

bohužel neměl možnost připravovat, a tím i poznávat od

začátku. Naskočil jsem do rozjetého vlaku a teď se prvně

musím se zakázkou podrobně seznámit. Podle mě je dobře připravená a pracuje na ní dobře obsazený tým opravdu

kvalitních pracovníků, který se postupně rozroste až asi

na sedmdesát techniků. Já teď musím dokázat, že budu jeho platným členem a přínosem pro divizi 8 i Metrostav.

Co se teď na stavbě metra V. A děje?

Zatím probíhají jen přípravné práce. Rozbíhá se hledání

dodavatelů a začínáme jednat s nimi i s našimi partnery,

mezi které mimo společníka ve sdružení, společnosti

HOCHTIEF CZ, patří i divize 5 Metrostavu a dále také Subterra. Přebíráme a vybavujeme první zařízení staveniště.

Chystáme se na slavnostní zahájení stavby, které by za

vedení pražského primátora Pavla Béma mělo proběhnout

v závěru letošního dubna. Od poloviny května bychom

potom rádi zahájili ražbu první přístupové štoly z portálu

stavební jámy na Vypichu.

Rok jste žil na Novém Zélandu. Co vám pobyt přinesl?

Je to velmi zajímavá země s krásnou přírodou. Pobyt v ní

mi mimo jiné zlepšil angličtinu, jež se mi ve firmě Subterra hodila třeba při stavbě obchodního centra Plzeň Plaza

pro izraelského investora. Ze stavařského hlediska mě na

ostrovech nejvíc upoutalo množství vodních staveb. Významná část elektrické energie je totiž na Novém Zélandu

získávána z vodních zdrojů, a tak jsou některé jeho části

protkány soustavou přehrad, nádrží, přivaděčů, kanálů

i dalšími hydrotechnickými díly. Moje přítelkyně a dnes

už i manželka, která mě doprovázela, mou profesionální

deformaci sdílela, protože vystudovala stejný obor jako já.

Rádi bychom se do jihozápadní části Pacifiku někdy vrátili, ale to teď nebude možné. Kromě náročné stavby metra

mě totiž čeká i výchova našeho malého syna.

3/9/10 1:45:52 PM