strana 2

Čilý ruch i v zimě

ptÁme se

I když to tak na první pohled nevypadá (foto č. 1),

staveniště na rohu Voctářovy a Koželužské ulice v Praze-Libni, kde do konce roku 2013 vyroste centrum

Palmovka Park II, pulzovalo i v letošních mrazivých

únorových dnech rušným životem.

Pod taktovkou týmu Ing. Přemysla Duška z divize 6

tu zaměstnanci naší dceřiné firmy PRAGIS zahajují práce

na zajištění stavební jámy (foto č. 2). Na staveniště už

proto stěhovali i potřebné strojní vybavení (foto č. 3).

V polovině února dokončili podchycení základů restaurace

Horkých Pivní sanatorium, která se stavbou těsně sousedí

a díky častým návštěvám známého spisovatele Bohumila

Hrabala patří mezi libeňské pamětihodnosti.

ing. pavla Brožka,

vedoucího projektu z divize 1

Deset let v Metrostavu oslavil Ing. Brožek vloni na stejné stavbě, na níž začínal ještě jako student stavební

fakulty VUT v Brně – na Královopolských tunelech.

V roce 2001 pomáhal budovat jejich průzkumné štoly,

dnes se už šest let podílí na řízení jejich výstavby.

1

2

3

Temperované velkoprostorové stany, které se už

od prosince postupně přesouvají po staveništi, ukrývají

pracoviště archeologů ze společnosti ARCHAIA Praha.

Pod vedením Mgr. Martina Vyšohlída v nich kopáči opatrně odkrývají pozůstatky minulosti, aby v jejich stopách

mohli archeologové provést plošný záchranný výzkum

(foto č. 4). Postupně zdokumentuje stavební vývoj parcel,

na nichž vyroste budoucí sídlo Metrostavu. I přes částečné zničení ploch inženýrskými sítěmi a tovární zástavbou

z 19. století výkopy hluboké i přes dva metry odhalují

na našem pozemku unikátně dochovaný celek postupně

se vyvíjející zástavby původního židovského města (foto

č. 5). Vzniklo před více než 450 lety a svou velikostí i významem bylo v Praze druhé největší. Výsledky výzkumu

najdete i na http://archaiapraha.cz a další podrobnosti

o stavbě na intranetových stránkách Skupiny Metrostav.

4

5

metrostav sK míří z jihu na východ slovenska

Vedle bytových domů Nejedlého v Bratislavě staví

Metrostav SK i na jihu Slovenska. Letos začne navíc

působit i ve východních regionech země.

Po rozsáhlé rekonstrukci základní školy v Dunajské

Stredě, která probíhala po etapách za plného provozu,

je už v těchto dnech připraven sloužit obyvatelům jihoslovenského města Sládkovičovo nový a zároveň i první

tamější supermarket Tesco (foto).

Umístění stavby téměř uprostřed centra města vyvolalo v první chvíli u místních obyvatel obavy, zda právě

kvůli ní nebudou muset toto prostranství zdaleka obcházet. Nic takového se však nestalo. Na pilotách založený

objekt halového typu, jehož železobetonovou konstrukci

kryjí šedobílé zateplené kazety, jim jakoby ze dne na den

vyrostl přímo před očima za pouhé tři měsíce. „Vzhledem

k problémům se starou místní kanalizací jsme museli

kromě supermarketu vybudovat blízko něj i retenční nádrž s objemem 85 m³. Je zaústěna do regulační šachty

a upravuje průtok vody do veřejné kanalizace,“ vysvětlil

vedoucí realizačního týmu Ing. Martin Beňo.

S výstavbou nákupního centra souvisela i výměna

oken v sousední budově základní a střední školy, kde původní výplně nahradily protihlukové se speciální větrací

mřížkou. Na parkovišti u supermarketu jsou i místa pro

invalidy a rodiny s malými dětmi. V nově vzniklém vedlejším parku zahradníci vysadili ještě na podzim mladé javory, na jaře jej pokryje i trávník. To vše stihl Metrostav SK

vybudovat za necelý čtvrtrok i přesto, že dokončovací

práce probíhaly v silných mrazech. Letos totiž neušetřily

ani tuto jinak klimaticky teplejší slovenskou lokalitu.

V současnosti končí i kolaudace obchodního centra

Molo ve Zvolenu. „Ve spojení s vedlejším supermarketem

Tesco, který jsme předali vloni, vytvoří dlouho očekávané

centrum obchodu a služeb pro obyvatele sídliště Sekier,“

sdělil vedoucí obou projektů Ľubomír Čaniga. I tyto dvě

středoslovenské stavby, pod které se Metrostav SK podepsal, mají s ostatními společné zejména to, že je provedli

lidé, kterým záleží nejen na spokojenosti investora. Důležitý je pro ně i ohled na obyvatele z okolí díla, se kterými

během prací denně komunikují.

S nově nasmlouvanými zakázkami se místo působení

Metrostavu SK přesouvá na východní Slovensko. Vloni

v říjnu totiž začal realizovat první etapu stavby nových bytových domů v Košicích a zahájil i práce na rekonstrukci

a přístavbě Městské sportovní haly ve Staré Ľubovni. Brzy

se k nim připojí i výstavba nákupního centra v Bardejově

a modernizace a revitalizace náměstí ve Spišské Teplici.

zdroj: Metrostav SK

ostění s uzavřeným hydroizolačním systémem

Kabelový tunel pod Vltavou, který výrazně zlepšil energetické zásobování pražského Smíchova, dokončil Metrostav už v roce 2008. Toto podzemní dílo (foto), ražené pod korytem řeky, bylo velmi inovátorské v řešení

hydroizolační funkce definitivního ostění. Zkušenosti

z této výstavby chce proto Metrostav využít i při realizaci dalších podobných zakázek v budoucnosti.

Kabelový tunel Vltava uzavírají na obou březích šachty, z nichž jedna je 40 m hluboká. Je 280 m dlouhý a má

podkovovitý profil se světlou šířkou 2,4 m a výškou 2,6 m.

Vede 24 m pod běžnou provozní hladinou Vltavy, jeho

konstrukce však byly navrženy na ještě o 30 cm vyšší hladinu, než jaká byla v roce 2002, což pro dno čerpací jímky

v šachtě na Smíchově představuje 43 m vodního sloupce.

Vzhledem k trase pod řekou nebylo možné tunel

opatřit drenážním systémem, který by snížil zatížení

na konstrukcích a zamezil riziku průsaků podzemní vody.

Investor, společnost Pražská energetika, proto společně

s projektanty z firmy KO-KA požadoval zajištění vodonepropustnosti tunelu uzavřeným hydroizolačním systémem, tedy bez jakýchkoliv izolačních vrstev – jejich funkci

mělo plně převzít definitivní železobetonové ostění.

Realizační tým divize 1, který vedl Ing. Pavel Kacíř, tak

byl postaven před několik dílčích úloh, které ve spolupráci

s úsekem výrobně-technického ředitele Metrostavu začal

postupně ověřovat a získané závěry vtělovat do projektové dokumentace a technologických postupů.

Složení betonu bylo možné navrhnout tak, aby definitivní ostění bez výrazného finančního navýšení splňovalo

kritéria vodonepropustnosti. Větší problém však představovala doprava betonové směsi do více než 200 m

vzdálené betonářské formy. Výztuž ostění zase byla navržena tak, aby i při vzniku trhlin měla konstrukce dlouhou

dobu životnosti. Hloubku trhlin proto bylo nutné prověřit

statickými výpočty. Pro ověření praktické proveditelnosti

detailů byl vytvořen také experimentální segment tunelu

v měřítku 1:1, který prošel i tlakovými zkouškami.

Definitivní ostění bylo nakonec betonováno na dvě

etapy – nejprve dno a pak horní klenba. Forma pro betonáž byla během výstavby změněna tak, aby se pracovní

spára posunula o několik desítek centimetrů výš, což

při zachování statického schématu konstrukce zajistilo

jednodušší stykování výztužných prutů. Obtížnější bylo

i zajištění vodonepropustnosti pracovních a dilatačních

spár ostění. Ojedinělé lokální průsaky byly sanovány ještě

před předáním díla, a protože ani při následných prohlídkách nebyly žádné další zjištěny, můžeme realizaci tohoto

tunelu považovat za úspěšnou i s odstupem času.

Úspěch jsme dosáhli díky spolupráci s projektantem

a časové i finanční investici do zkoumání nové problematiky. Získali jsme zkušenosti s navrhováním a realizací vodonepropustného ostění tunelů bez izolačních souvrství,

které jsou podmínkou pro další plánované projekty.

Ing. Vladislav John, foto Josef Husák

Královopolské tunely, kterým se také říká Dobrovského

I a II, jsou v Brně diskutované podobně jako v Praze tunely Blanka. Mohl byste jejich situaci přiblížit?

Leží na velkém městském okruhu (VMO) v úseku, jenž

má přes 440 stavebních objektů a provozních souborů.

Tunely jsou paralelní, dvoupruhové, se čtyřmi propojkami

a každý z nich měří přes 1200 m. Vedou mělce pod hustou

městskou zástavbou a byly raženy v extrémně obtížných

geologických podmínkách. Stavbu provázely velké protesty obyvatel, kteří se obávali nejen poškození okolních

domů, ale i hluku z budoucí dopravy. Práce jsme proto

museli dvakrát na dlouhou dobu přerušit kvůli žalobám

ekologických aktivistů. Ražby začaly v únoru 2008, celý

úsek i s tunely by měl být zprovozněn až letos 31. srpna.

Jak jste se s problémy ražeb i protesty vypořádali?

Budovy přímo nad portálem investor vykoupil, stovku

dalších, které ležely v poklesové kotlině, jsme zajistili

injektážemi, výztuhami a táhly. Ražby potom probíhaly

strojním rozpojováním neogenních jílů s čelbou dělenou

na šest segmentů. Kromě kompenzačních injektáží jistil

stavbu nepřetržitý monitoring, podle kterého se postup

ražeb okamžitě optimalizoval. Díky tomu byla poškození

všech objektů minimální. V těch nevykoupených třeba

opravujeme jen vlasové trhliny v malbách. Samotné práce

mnoho stížností nedoprovázelo, jenom jsme museli upravit způsob rozebírání provizorního ostění jednotlivých

segmentů profilu, protože se na povrch přenášely vibrace.

Obavy z dopravního hluku se podařilo vyřešit dodatečnou

úpravou projektu. Osazujeme třeba speciální svodidla,

která bude možné jednoduše doplnit protihlukovými stěnami všude, kde to bude podle měření hluku zapotřebí.

Stavbu provádí sdružení. Jak jsme v něm zastoupeni?

Metrostav se na sdružení, jehož lídrem je firma OHL ŽS,

podílí 36 %. Jeho dalším členem je Subterra, jejíž pracovníci razili tunel Dobrovského II. Metrostav má ve společném týmu, který stavbu řídí, specialisty na výstavbu

tunelů, silnic, horkovodů a plynovodů. Na stavbě tunelů

se však podílel i vlastními silami. Pracovala tu zejména divize 1, jejíž izolatéři provedli hydroizolace všech ražených

i hloubených podzemních částí díla a její brněnské středisko inženýrských sítí zase zajistilo přeložky plynovodů.

Za půl roku otevíráte. Co se v tunelech provádí dnes?

Jejich povrch je už opatřen šedou cementovou barvou,

která je omyvatelná, a zahajujeme přípravu výstavby

vozovek. V březnu do obou tubusů vjedou finišery, které položí vozovkové vrstvy, u technologických souborů

probíhají převážně jen kompletace. Součástí stavby bylo

i sedmipodlažní podzemní technologické centrum, kam

se dnes dotahují kabeláže. Hloubili jsme ho pod ochranou

bentonitového pažení, 31 m dlouhých armokošů, mohutných rozpěr a nepřetržitého kotvení, aby stavba odolala

zemním tlakům. Na rozdíl od Blanky je totiž naše centrum

uspořádáno svisle, ne vodorovně jako pod Letnou.

Pro Metrostav jste už v Brně řídil i stavbu kolektorů či

rekonstrukci základní a mateřské školy ve Veslařské

ulici. Příprava ražeb a koordinace tunelové stavby vás

však bavila. Co byste chtěl dělat po jejím dokončení?

Na VMO je ještě nutné vybudovat úsek mezi naší stavbou

a Pisáreckým tunelem. Podél Svratky tam vede v údolí

tramvajová trať a úzká silnice. Aby z ní vznikla čtyřpruhová

magistrála, musí se pro tramvaj postavit tunel. Líbilo by

se mi, kdyby se Metrostav na této stavbě podílel.

Letos jste už poněkolikáté zvítězil ve slalomu na Zimních sportovních hrách. Co je váš koníček v létě?

Mám kapitánské zkoušky a jezdím regatové závody

na Jadranu. Na mistrovství republiky na moři jsme už

byli třetí a to sladkovodní jsme i vyhráli. V zimě mě prostě

najdete na sněhu, v létě na vodě a po celý rok na stavbě.