strana 2
Čilý ruch i v zimě
ptÁme se
I když to tak na první pohled nevypadá (foto č. 1),
staveniště na rohu Voctářovy a Koželužské ulice v Praze-Libni, kde do konce roku 2013 vyroste centrum
Palmovka Park II, pulzovalo i v letošních mrazivých
únorových dnech rušným životem.
Pod taktovkou týmu Ing. Přemysla Duška z divize 6
tu zaměstnanci naší dceřiné firmy PRAGIS zahajují práce
na zajištění stavební jámy (foto č. 2). Na staveniště už
proto stěhovali i potřebné strojní vybavení (foto č. 3).
V polovině února dokončili podchycení základů restaurace
Horkých Pivní sanatorium, která se stavbou těsně sousedí
a díky častým návštěvám známého spisovatele Bohumila
Hrabala patří mezi libeňské pamětihodnosti.
ing. pavla Brožka,
vedoucího projektu z divize 1
Deset let v Metrostavu oslavil Ing. Brožek vloni na stejné stavbě, na níž začínal ještě jako student stavební
fakulty VUT v Brně – na Královopolských tunelech.
V roce 2001 pomáhal budovat jejich průzkumné štoly,
dnes se už šest let podílí na řízení jejich výstavby.
1
2
3
Temperované velkoprostorové stany, které se už
od prosince postupně přesouvají po staveništi, ukrývají
pracoviště archeologů ze společnosti ARCHAIA Praha.
Pod vedením Mgr. Martina Vyšohlída v nich kopáči opatrně odkrývají pozůstatky minulosti, aby v jejich stopách
mohli archeologové provést plošný záchranný výzkum
(foto č. 4). Postupně zdokumentuje stavební vývoj parcel,
na nichž vyroste budoucí sídlo Metrostavu. I přes částečné zničení ploch inženýrskými sítěmi a tovární zástavbou
z 19. století výkopy hluboké i přes dva metry odhalují
na našem pozemku unikátně dochovaný celek postupně
se vyvíjející zástavby původního židovského města (foto
č. 5). Vzniklo před více než 450 lety a svou velikostí i významem bylo v Praze druhé největší. Výsledky výzkumu
najdete i na http://archaiapraha.cz a další podrobnosti
o stavbě na intranetových stránkách Skupiny Metrostav.
4
5
metrostav sK míří z jihu na východ slovenska
Vedle bytových domů Nejedlého v Bratislavě staví
Metrostav SK i na jihu Slovenska. Letos začne navíc
působit i ve východních regionech země.
Po rozsáhlé rekonstrukci základní školy v Dunajské
Stredě, která probíhala po etapách za plného provozu,
je už v těchto dnech připraven sloužit obyvatelům jihoslovenského města Sládkovičovo nový a zároveň i první
tamější supermarket Tesco (foto).
Umístění stavby téměř uprostřed centra města vyvolalo v první chvíli u místních obyvatel obavy, zda právě
kvůli ní nebudou muset toto prostranství zdaleka obcházet. Nic takového se však nestalo. Na pilotách založený
objekt halového typu, jehož železobetonovou konstrukci
kryjí šedobílé zateplené kazety, jim jakoby ze dne na den
vyrostl přímo před očima za pouhé tři měsíce. „Vzhledem
k problémům se starou místní kanalizací jsme museli
kromě supermarketu vybudovat blízko něj i retenční nádrž s objemem 85 m³. Je zaústěna do regulační šachty
a upravuje průtok vody do veřejné kanalizace,“ vysvětlil
vedoucí realizačního týmu Ing. Martin Beňo.
S výstavbou nákupního centra souvisela i výměna
oken v sousední budově základní a střední školy, kde původní výplně nahradily protihlukové se speciální větrací
mřížkou. Na parkovišti u supermarketu jsou i místa pro
invalidy a rodiny s malými dětmi. V nově vzniklém vedlejším parku zahradníci vysadili ještě na podzim mladé javory, na jaře jej pokryje i trávník. To vše stihl Metrostav SK
vybudovat za necelý čtvrtrok i přesto, že dokončovací
práce probíhaly v silných mrazech. Letos totiž neušetřily
ani tuto jinak klimaticky teplejší slovenskou lokalitu.
V současnosti končí i kolaudace obchodního centra
Molo ve Zvolenu. „Ve spojení s vedlejším supermarketem
Tesco, který jsme předali vloni, vytvoří dlouho očekávané
centrum obchodu a služeb pro obyvatele sídliště Sekier,“
sdělil vedoucí obou projektů Ľubomír Čaniga. I tyto dvě
středoslovenské stavby, pod které se Metrostav SK podepsal, mají s ostatními společné zejména to, že je provedli
lidé, kterým záleží nejen na spokojenosti investora. Důležitý je pro ně i ohled na obyvatele z okolí díla, se kterými
během prací denně komunikují.
S nově nasmlouvanými zakázkami se místo působení
Metrostavu SK přesouvá na východní Slovensko. Vloni
v říjnu totiž začal realizovat první etapu stavby nových bytových domů v Košicích a zahájil i práce na rekonstrukci
a přístavbě Městské sportovní haly ve Staré Ľubovni. Brzy
se k nim připojí i výstavba nákupního centra v Bardejově
a modernizace a revitalizace náměstí ve Spišské Teplici.
zdroj: Metrostav SK
ostění s uzavřeným hydroizolačním systémem
Kabelový tunel pod Vltavou, který výrazně zlepšil energetické zásobování pražského Smíchova, dokončil Metrostav už v roce 2008. Toto podzemní dílo (foto), ražené pod korytem řeky, bylo velmi inovátorské v řešení
hydroizolační funkce definitivního ostění. Zkušenosti
z této výstavby chce proto Metrostav využít i při realizaci dalších podobných zakázek v budoucnosti.
Kabelový tunel Vltava uzavírají na obou březích šachty, z nichž jedna je 40 m hluboká. Je 280 m dlouhý a má
podkovovitý profil se světlou šířkou 2,4 m a výškou 2,6 m.
Vede 24 m pod běžnou provozní hladinou Vltavy, jeho
konstrukce však byly navrženy na ještě o 30 cm vyšší hladinu, než jaká byla v roce 2002, což pro dno čerpací jímky
v šachtě na Smíchově představuje 43 m vodního sloupce.
Vzhledem k trase pod řekou nebylo možné tunel
opatřit drenážním systémem, který by snížil zatížení
na konstrukcích a zamezil riziku průsaků podzemní vody.
Investor, společnost Pražská energetika, proto společně
s projektanty z firmy KO-KA požadoval zajištění vodonepropustnosti tunelu uzavřeným hydroizolačním systémem, tedy bez jakýchkoliv izolačních vrstev – jejich funkci
mělo plně převzít definitivní železobetonové ostění.
Realizační tým divize 1, který vedl Ing. Pavel Kacíř, tak
byl postaven před několik dílčích úloh, které ve spolupráci
s úsekem výrobně-technického ředitele Metrostavu začal
postupně ověřovat a získané závěry vtělovat do projektové dokumentace a technologických postupů.
Složení betonu bylo možné navrhnout tak, aby definitivní ostění bez výrazného finančního navýšení splňovalo
kritéria vodonepropustnosti. Větší problém však představovala doprava betonové směsi do více než 200 m
vzdálené betonářské formy. Výztuž ostění zase byla navržena tak, aby i při vzniku trhlin měla konstrukce dlouhou
dobu životnosti. Hloubku trhlin proto bylo nutné prověřit
statickými výpočty. Pro ověření praktické proveditelnosti
detailů byl vytvořen také experimentální segment tunelu
v měřítku 1:1, který prošel i tlakovými zkouškami.
Definitivní ostění bylo nakonec betonováno na dvě
etapy – nejprve dno a pak horní klenba. Forma pro betonáž byla během výstavby změněna tak, aby se pracovní
spára posunula o několik desítek centimetrů výš, což
při zachování statického schématu konstrukce zajistilo
jednodušší stykování výztužných prutů. Obtížnější bylo
i zajištění vodonepropustnosti pracovních a dilatačních
spár ostění. Ojedinělé lokální průsaky byly sanovány ještě
před předáním díla, a protože ani při následných prohlídkách nebyly žádné další zjištěny, můžeme realizaci tohoto
tunelu považovat za úspěšnou i s odstupem času.
Úspěch jsme dosáhli díky spolupráci s projektantem
a časové i finanční investici do zkoumání nové problematiky. Získali jsme zkušenosti s navrhováním a realizací vodonepropustného ostění tunelů bez izolačních souvrství,
které jsou podmínkou pro další plánované projekty.
Ing. Vladislav John, foto Josef Husák
Královopolské tunely, kterým se také říká Dobrovského
I a II, jsou v Brně diskutované podobně jako v Praze tunely Blanka. Mohl byste jejich situaci přiblížit?
Leží na velkém městském okruhu (VMO) v úseku, jenž
má přes 440 stavebních objektů a provozních souborů.
Tunely jsou paralelní, dvoupruhové, se čtyřmi propojkami
a každý z nich měří přes 1200 m. Vedou mělce pod hustou
městskou zástavbou a byly raženy v extrémně obtížných
geologických podmínkách. Stavbu provázely velké protesty obyvatel, kteří se obávali nejen poškození okolních
domů, ale i hluku z budoucí dopravy. Práce jsme proto
museli dvakrát na dlouhou dobu přerušit kvůli žalobám
ekologických aktivistů. Ražby začaly v únoru 2008, celý
úsek i s tunely by měl být zprovozněn až letos 31. srpna.
Jak jste se s problémy ražeb i protesty vypořádali?
Budovy přímo nad portálem investor vykoupil, stovku
dalších, které ležely v poklesové kotlině, jsme zajistili
injektážemi, výztuhami a táhly. Ražby potom probíhaly
strojním rozpojováním neogenních jílů s čelbou dělenou
na šest segmentů. Kromě kompenzačních injektáží jistil
stavbu nepřetržitý monitoring, podle kterého se postup
ražeb okamžitě optimalizoval. Díky tomu byla poškození
všech objektů minimální. V těch nevykoupených třeba
opravujeme jen vlasové trhliny v malbách. Samotné práce
mnoho stížností nedoprovázelo, jenom jsme museli upravit způsob rozebírání provizorního ostění jednotlivých
segmentů profilu, protože se na povrch přenášely vibrace.
Obavy z dopravního hluku se podařilo vyřešit dodatečnou
úpravou projektu. Osazujeme třeba speciální svodidla,
která bude možné jednoduše doplnit protihlukovými stěnami všude, kde to bude podle měření hluku zapotřebí.
Stavbu provádí sdružení. Jak jsme v něm zastoupeni?
Metrostav se na sdružení, jehož lídrem je firma OHL ŽS,
podílí 36 %. Jeho dalším členem je Subterra, jejíž pracovníci razili tunel Dobrovského II. Metrostav má ve společném týmu, který stavbu řídí, specialisty na výstavbu
tunelů, silnic, horkovodů a plynovodů. Na stavbě tunelů
se však podílel i vlastními silami. Pracovala tu zejména divize 1, jejíž izolatéři provedli hydroizolace všech ražených
i hloubených podzemních částí díla a její brněnské středisko inženýrských sítí zase zajistilo přeložky plynovodů.
Za půl roku otevíráte. Co se v tunelech provádí dnes?
Jejich povrch je už opatřen šedou cementovou barvou,
která je omyvatelná, a zahajujeme přípravu výstavby
vozovek. V březnu do obou tubusů vjedou finišery, které položí vozovkové vrstvy, u technologických souborů
probíhají převážně jen kompletace. Součástí stavby bylo
i sedmipodlažní podzemní technologické centrum, kam
se dnes dotahují kabeláže. Hloubili jsme ho pod ochranou
bentonitového pažení, 31 m dlouhých armokošů, mohutných rozpěr a nepřetržitého kotvení, aby stavba odolala
zemním tlakům. Na rozdíl od Blanky je totiž naše centrum
uspořádáno svisle, ne vodorovně jako pod Letnou.
Pro Metrostav jste už v Brně řídil i stavbu kolektorů či
rekonstrukci základní a mateřské školy ve Veslařské
ulici. Příprava ražeb a koordinace tunelové stavby vás
však bavila. Co byste chtěl dělat po jejím dokončení?
Na VMO je ještě nutné vybudovat úsek mezi naší stavbou
a Pisáreckým tunelem. Podél Svratky tam vede v údolí
tramvajová trať a úzká silnice. Aby z ní vznikla čtyřpruhová
magistrála, musí se pro tramvaj postavit tunel. Líbilo by
se mi, kdyby se Metrostav na této stavbě podílel.
Letos jste už poněkolikáté zvítězil ve slalomu na Zimních sportovních hrách. Co je váš koníček v létě?
Mám kapitánské zkoušky a jezdím regatové závody
na Jadranu. Na mistrovství republiky na moři jsme už
byli třetí a to sladkovodní jsme i vyhráli. V zimě mě prostě
najdete na sněhu, v létě na vodě a po celý rok na stavbě.