strana 2

Odměna vítězům

Ředitel divize 8 Ing. Ivo Vrbka (foto č. 1 vpravo) předal

12. února ceny vylosovaným výhercům soutěže, uspořádané v průběhu dne otevřených dveří na metru V.A.

Do návštěvnické soutěže odevzdalo 19. ledna vyplněné a orazítkované lístky přes 5000 návštěvníků. Obchodní

ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský z nich následně vylosoval dvanáct, kteří od Metrostavu, Subterry a Dopravního podniku hlavního města Prahy obdrželi hodnotné

ceny. Kdo mohl, tak si je převzal 12. února v Informačním

středisku stavby metra V.A (foto č. 2), kam výherce pozval

ředitel divize 8, která toto dílo za Metrostav řídí. Seznámil je přitom s aktuálním postupem prací a informoval,

že tunelovací stroj Tonda právě doputoval z dejvického

podzemí do Stavebního dvora v Horních Počernicích, kde

po repasi počká i s Adélou na další nasazení.

Tři výherci hlavních cen získali v soutěži přehrávač

MP3 Apple iPod Nano sedmé generace, podle svých slov

však nejvíc ocenili badmintonovou raketu s autogramem

našeho reprezentanta Petra Koukala (foto č. 3).

Ptáme se

Ing. Davida Housky,

obchodního náměstka divize 8

1

Stavbě na Labi se lednová velká voda vyhnula

1

2

3

Stavění pro radost

Stavebnice, které designéři ze studia Side2 použili

k výrobě kalendáře Metrostavu pro rok 2013 a z něj vycházejících tiskovin, získal dětský domov v Pyšelech.

Při tvorbě kalendáře Metrostavu na rok 2013 se jeho

tvůrci nechali inspirovat dětmi a jejich stavěním pro radost. Dřevěné, plastové i kovové dílky hraček se tak staly

materiálem pro sestavení modelů různých staveb Metrostavu, jež obrazově doplnily měsíční rozpis dnů.

Stavebnice však už završily svůj „modelový“ úkol

a nastal čas vrátit je dětem. Ve středu 13. února je proto

grafička Side2 Lenka Stodůlková a Miloslav Kolář z útvaru

vztahů k veřejnosti Metrostavu předali Mgr. Haně Juřenové (foto zleva), ředitelce Dětského domova Pyšely. Hračky

využije jako odměnu za dobrý školní prospěch svěřenců.

Brzy uplyne rok od doby, kdy se tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6 začal zabývat projektem na výstavbu

malé vodní elektrárny vedle hradlového jezu na Labi

u města Štětí. Spolu s partnerem ve sdružení, společností Zakládání staveb, tu od té doby v obtížných

podmínkách vybudoval téměř celou základovou desku

elektrárny (foto č. 2) a se štěstím přečkal i třetí stupeň

povodňové aktivity, který staveniště v lednu ohrozil.

„Malá vodní elektrárna ve Štětí je podobná té v Litoměřicích, jejíž stavební část jsme dokončili vloni v létě.

Můžeme proto využívat zkušenosti, které jsme získali při

její stavbě,“ říká vedoucí projektu Ing. Škranc a doplňuje:

„Byli jsme tak připraveni třeba na tlakovou spodní vodu

a opatření proti ní jsme zvládli provést bez zpoždění návazných prací a celého harmonogramu.“

Ve Štětí pro tým Ing. Škrance pracoval provoz zemních prací divize 4. Jeho úkol nebyl jednoduchý, protože

ve čtvrtině stavební jámy na jeho stroje čekalo překvapení

v podobě nálezu hornin třídy 6. Zadání počítalo nejvýš

s horninami třídy 5, které jsou sice pevné, ale rozpojitelné

rypadlem. Na „šestku“ už ale musí nastoupit ripper, tedy

těžký rozrývač, který v plánu nebyl.

Zajištění jámy provedli pracovníci Zakládání staveb

a na výstavbu vodostavebních železobetonových konstrukcí objektu elektrárny nastoupili betonáři z divize 6

vedení Petrem Hanzlíkem. Díky jejich úsilí je dnes téměř

hotová celá její základová deska a nad ní začínají růst svislé konstrukce spodní stavby. Práce tady betonáři budou

mít ještě víc než dost – končit totiž mají až v listopadu.

Na fotografii číslo 1 je však už dobře patrné, že

na stavbě dnes pracují i technologové – 31. ledna převzali

základy, nad nimiž začali budovat ocelové šachty, zvané

PIT, pro dvě třílopatkové přímoproudé Kaplanovy turbíny.

„I když zkušeností ze stavby MVE máme dost, poprvé

ji stavíme na klíč včetně technologie. To je pro nás novinka, kvůli které jsme museli náš tým doplnit o specialisty

z této oblasti výstavby,“ připomíná Ing. Škranc, kterého

spolu s kolegy potěšilo, že jejich stavba v lednu unikla

velké vodě: „Měli jsme už vyhlášený třetí stupeň povodňové aktivity, ale pak se příroda umoudřila a my jsme

na povodeň připravenou stavbu nemuseli zaplavit.“

Smluvní termín předání vyzkoušené a zkolaudované

MVE Štětí, která bude mít instalovaný výkon 5,2 MW,

je stanoven na únor 2015. Do té doby bude Metrostav

nejen jejím stavitelem a dodavatelem, ale zajistí i financování celé výstavby. Staví ji totiž pro obecně prospěšnou

společnost Energeia, která chce prostřednictvím výroby

elektřiny přispět na neziskové aktivity Nadačního fondu

Klíček. Úhrada investice proběhne za vzájemně dohodnutých podmínek až po úplném dokončení díla.

2

Demoliční práce v podzemní hydroelektrárně

V letošním roce zažívá přehrada Lipno největší opravu

ve své více než padesátileté historii. Před loňskými

Vánocemi zde totiž začala modernizace jedné ze dvou

Francisových vertikálních turbín, které v místní hydroelektrárně vyrábějí proud pro 40 tisíc domácností.

Spolu s dalšími firmami se na této velké akci podílí

jako subdodavatel i tým vedený Miroslavem Führerem,

oblastním ředitelem pro Jihočeský kraj z divize 6.

Modernizace lipenské elektrárny je specifická nejen

množstvím potřebného materiálu, ale i prostorem, kde

probíhá. Zdejší hydrolektrárna totiž byla vyražena do skalního masivu a nachází se v hloubce až 180 m pod povrchem. Všechen stavební materiál proto musí z i na místo

stavby putovat 3,5 km dlouhým tunelem, kudy normálně

od turbín odtéká voda do vyrovnávací nádrže Lipno II.

Divize 6 tu dostala za úkol vyměnit spirálu, což je ulitě

podobné zařízení, které slouží k rovnoměrnému rozvedení

přitékající vody z potrubního přivaděče na lopatky turbíny.

„I když naše práce na Lipně není rozsáhlá, musíme při ní

postupovat velmi opatrně, protože jakákoli chyba by mohla způsobit velkou škodu,“ řekl vedoucí projektu Miroslav

Führer. K vybourání 160centimetrové vrstvy betonu pod

a kolem ocelové spirály o průměru 7,5 m a hmotnosti více

než 30 tun stavbaři kvůli eliminaci otřesů používají trhací

technologii DARDA, která využívá systém působení rozpěrného klínu. Zbývající část hydroelektrárny totiž zůstala

v provozu a pracovníci divize 6 museli vyřešit i problém

s prašností prostředí. Zakryli generátorovou šachtu,

zaslepili přivaděč, zajistili kanály a průduchy, zavedli odsávání a postavili prachotěsné stěny. „Beton kolem staré

spirály jsme nejprve obřezali diamantovými lany (foto),

v polovině února jsme ho pak začali trhat pomocí hyd-

raulických klínů,“ popisuje průběh prací Miroslav Führer

a uzavírá: „Letos nás ještě čeká dokončení bouracích

prací, odvoz materiálu a zabetonování nové spirály. To

budeme provádět podle návrhu specialistů, kteří ještě

před započetím bouracích prací odebrali vzorky stávajících betonů, podrobili je pevnostní analýze a na základě

výsledků rozhodli o technologicky nejvhodnějším návrhu

kotvení spirály a provedení její betonové zálivky.

–jar–, foto archiv stavby

Lipenská přehrada je nejvýše položeným stupněm

Vltavské kaskády a byla dokončena v roce 1959. Svojí

vodní plochou 4870 ha je největší u nás. Její délka je

48 km, obvod břehů měří 150 km. Unikátem je zdejší

podzemní elektrárna v hloubce 180 m. Uměle vytvořená

jeskyně ve skalním masivu je tak velká, že by se do ní

vešel celý pražský Chrám sv. Víta. Generální oprava její

první turbíny by měla být hotova v prosinci 2013 a zvýší

výkon elektrárny Lipno až o čtyři miliony kWh ročně.

Po absolvování oboru konstrukce a dopravní stavby na

FSv ČVUT v Praze působil Ing. David Houska necelých

deset let ve dvou menších firmách, které subdodavatelsky pracovaly pro generální dodavatele velkých stavebních zakázek. V první společnosti začínal na pozici

obchodního manažera, z druhé už odcházel jako ředitel

divize. Vloni na jaře uspěl ve výběrovém řízení a stal

se novým obchodním náměstkem divize 8.

S jakými představami jste k Metrostavu nastupoval?

Naskytla se mi možnost vstoupit do nejvyšší úrovně

české stavařiny, kam jsem doposud neměl přístup. Byla

to pro mě příležitost, která se neodmítá a za kterou jsem

vděčný. Při předchozí spolupráci s některými divizemi

Metrostavu jsem měl možnost udělat si obrázek o fungování firmy této velikosti. Přesto jsem byl po svém

příchodu překvapen silou a stabilní pozicí Metrostavu na

českém stavebním trhu.

Co jste naopak nečekal nebo vás překvapilo?

Metrostav jsem vnímal jako společnost, která u nás snad

nejlépe ze všech přežívá recesi stavebního trhu a poskytuje svým zaměstnancům stabilní zázemí. Měl jsem

povědomí, že generální dodavatelé kalkulují s poměrně

malými maržemi. Teprve až nyní reálně vidím, jak je i pro

tak velkou a silnou společnost těžké získat zakázku, dosáhnout u ní plánované rentability, vyvážit všechna rizika

a najít nejvhodnější technická řešení.

V čem se vaše práce od dřívější liší?

Metrostav je mnohem větší firma, než v jakých jsem

pracoval předtím. I přesto vnímám velmi pozitivně, že

rozhodování je v mnoha směrech flexibilnější. Byl jsem

zaměstnaný u mezinárodní společnosti se zahraniční

centrálou a komunikace nebyla vždy tak pružná jako je

tady. Vše se muselo vícekrát prezentovat, vysvětlovat

a schvalovací procesy někdy zabraly více času.

Jak se dnes po obchodní stránce divizi 8 daří?

Naplněnost našeho plánu pro rok 2013 se v současnosti

pohybuje kolem 80 procent a dá se předpokládat, že

výsledek letošního roku bude dobrý. Aktuálně zpracováváme také několik klíčových nabídek v režimu zakázek

celofiremního významu. Vytíženost našeho obchodního

úseku je stabilně vysoká. Rád bych však vyzdvihl, že

si i přes částečnou reorganizaci a tlak na zvýšení počtu

připravovaných nabídek udržujeme schopnost podávat je

ve výborné kvalitě.

Příští rok skončí stavba metra V.A. Co bude dál?

Stavba pražského metra by měla letos a příští rok naplnit jen asi třetinu plánu divize a tak se kromě domácího

trhu a Slovenska začínáme zaměřovat i na zahraničí.

Právě v těchto dnech prochází schvalovací fází zřízení

dceřiné společnosti v Rusku, která by měla být jedním

z budoucích pilířů divize 8. Kromě standardních staveb v pozemním a průmyslovém segmentu, provádění

sanací a odstraňování ekologických zátěží či výstavby

protipovodňových opatření nebo bioplynových stanic se

chceme v budoucnosti více zaměřit na stavby pro energetiku, budování technologických celků nebo na výstavbu

moderních spaloven odpadů. V divizi 8 proto vznikl nový

úsek technického náměstka, který se primárně zaměřuje

na technologie a v této oblasti úzce spolupracuje s obchodem. Dále jsou tu samozřejmě oblastní zastoupení v Ústeckém a Libereckém kraji. Také zde plánujeme i nadále

rozvíjet naše aktivity a věříme, že budeme schopni naše

postavení v těchto regionech ještě posílit a dosáhnout

zvýšení tržního podílu.

Pracujete v Metrostavu devět měsíců. Nelitujete?

Rozhodně ne. Po nástupu nového ředitele Ing. Iva Vrbky

se na klíčových pozicích ve vedení divize udály významné změny a jsem přesvědčen, že si nový tým vyhovuje

jak po lidské, tak po pracovní stránce. Pozitivně vnímám

nastavenou spolupráci založenou na velmi rychlé komunikaci a operativním řešení aktuálních úkolů. Očekávám,

že naše snažení brzy přinese výsledky, a budu rád, když

k nim přispěji i svým pohledem a zkušenostmi člověka,

který v Metrostavu nezačínal od píky.