strana 2
Odměna vítězům
Ředitel divize 8 Ing. Ivo Vrbka (foto č. 1 vpravo) předal
12. února ceny vylosovaným výhercům soutěže, uspořádané v průběhu dne otevřených dveří na metru V.A.
Do návštěvnické soutěže odevzdalo 19. ledna vyplněné a orazítkované lístky přes 5000 návštěvníků. Obchodní
ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský z nich následně vylosoval dvanáct, kteří od Metrostavu, Subterry a Dopravního podniku hlavního města Prahy obdrželi hodnotné
ceny. Kdo mohl, tak si je převzal 12. února v Informačním
středisku stavby metra V.A (foto č. 2), kam výherce pozval
ředitel divize 8, která toto dílo za Metrostav řídí. Seznámil je přitom s aktuálním postupem prací a informoval,
že tunelovací stroj Tonda právě doputoval z dejvického
podzemí do Stavebního dvora v Horních Počernicích, kde
po repasi počká i s Adélou na další nasazení.
Tři výherci hlavních cen získali v soutěži přehrávač
MP3 Apple iPod Nano sedmé generace, podle svých slov
však nejvíc ocenili badmintonovou raketu s autogramem
našeho reprezentanta Petra Koukala (foto č. 3).
Ptáme se
Ing. Davida Housky,
obchodního náměstka divize 8
1
Stavbě na Labi se lednová velká voda vyhnula
1
2
3
Stavění pro radost
Stavebnice, které designéři ze studia Side2 použili
k výrobě kalendáře Metrostavu pro rok 2013 a z něj vycházejících tiskovin, získal dětský domov v Pyšelech.
Při tvorbě kalendáře Metrostavu na rok 2013 se jeho
tvůrci nechali inspirovat dětmi a jejich stavěním pro radost. Dřevěné, plastové i kovové dílky hraček se tak staly
materiálem pro sestavení modelů různých staveb Metrostavu, jež obrazově doplnily měsíční rozpis dnů.
Stavebnice však už završily svůj „modelový“ úkol
a nastal čas vrátit je dětem. Ve středu 13. února je proto
grafička Side2 Lenka Stodůlková a Miloslav Kolář z útvaru
vztahů k veřejnosti Metrostavu předali Mgr. Haně Juřenové (foto zleva), ředitelce Dětského domova Pyšely. Hračky
využije jako odměnu za dobrý školní prospěch svěřenců.
Brzy uplyne rok od doby, kdy se tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6 začal zabývat projektem na výstavbu
malé vodní elektrárny vedle hradlového jezu na Labi
u města Štětí. Spolu s partnerem ve sdružení, společností Zakládání staveb, tu od té doby v obtížných
podmínkách vybudoval téměř celou základovou desku
elektrárny (foto č. 2) a se štěstím přečkal i třetí stupeň
povodňové aktivity, který staveniště v lednu ohrozil.
„Malá vodní elektrárna ve Štětí je podobná té v Litoměřicích, jejíž stavební část jsme dokončili vloni v létě.
Můžeme proto využívat zkušenosti, které jsme získali při
její stavbě,“ říká vedoucí projektu Ing. Škranc a doplňuje:
„Byli jsme tak připraveni třeba na tlakovou spodní vodu
a opatření proti ní jsme zvládli provést bez zpoždění návazných prací a celého harmonogramu.“
Ve Štětí pro tým Ing. Škrance pracoval provoz zemních prací divize 4. Jeho úkol nebyl jednoduchý, protože
ve čtvrtině stavební jámy na jeho stroje čekalo překvapení
v podobě nálezu hornin třídy 6. Zadání počítalo nejvýš
s horninami třídy 5, které jsou sice pevné, ale rozpojitelné
rypadlem. Na „šestku“ už ale musí nastoupit ripper, tedy
těžký rozrývač, který v plánu nebyl.
Zajištění jámy provedli pracovníci Zakládání staveb
a na výstavbu vodostavebních železobetonových konstrukcí objektu elektrárny nastoupili betonáři z divize 6
vedení Petrem Hanzlíkem. Díky jejich úsilí je dnes téměř
hotová celá její základová deska a nad ní začínají růst svislé konstrukce spodní stavby. Práce tady betonáři budou
mít ještě víc než dost – končit totiž mají až v listopadu.
Na fotografii číslo 1 je však už dobře patrné, že
na stavbě dnes pracují i technologové – 31. ledna převzali
základy, nad nimiž začali budovat ocelové šachty, zvané
PIT, pro dvě třílopatkové přímoproudé Kaplanovy turbíny.
„I když zkušeností ze stavby MVE máme dost, poprvé
ji stavíme na klíč včetně technologie. To je pro nás novinka, kvůli které jsme museli náš tým doplnit o specialisty
z této oblasti výstavby,“ připomíná Ing. Škranc, kterého
spolu s kolegy potěšilo, že jejich stavba v lednu unikla
velké vodě: „Měli jsme už vyhlášený třetí stupeň povodňové aktivity, ale pak se příroda umoudřila a my jsme
na povodeň připravenou stavbu nemuseli zaplavit.“
Smluvní termín předání vyzkoušené a zkolaudované
MVE Štětí, která bude mít instalovaný výkon 5,2 MW,
je stanoven na únor 2015. Do té doby bude Metrostav
nejen jejím stavitelem a dodavatelem, ale zajistí i financování celé výstavby. Staví ji totiž pro obecně prospěšnou
společnost Energeia, která chce prostřednictvím výroby
elektřiny přispět na neziskové aktivity Nadačního fondu
Klíček. Úhrada investice proběhne za vzájemně dohodnutých podmínek až po úplném dokončení díla.
2
Demoliční práce v podzemní hydroelektrárně
V letošním roce zažívá přehrada Lipno největší opravu
ve své více než padesátileté historii. Před loňskými
Vánocemi zde totiž začala modernizace jedné ze dvou
Francisových vertikálních turbín, které v místní hydroelektrárně vyrábějí proud pro 40 tisíc domácností.
Spolu s dalšími firmami se na této velké akci podílí
jako subdodavatel i tým vedený Miroslavem Führerem,
oblastním ředitelem pro Jihočeský kraj z divize 6.
Modernizace lipenské elektrárny je specifická nejen
množstvím potřebného materiálu, ale i prostorem, kde
probíhá. Zdejší hydrolektrárna totiž byla vyražena do skalního masivu a nachází se v hloubce až 180 m pod povrchem. Všechen stavební materiál proto musí z i na místo
stavby putovat 3,5 km dlouhým tunelem, kudy normálně
od turbín odtéká voda do vyrovnávací nádrže Lipno II.
Divize 6 tu dostala za úkol vyměnit spirálu, což je ulitě
podobné zařízení, které slouží k rovnoměrnému rozvedení
přitékající vody z potrubního přivaděče na lopatky turbíny.
„I když naše práce na Lipně není rozsáhlá, musíme při ní
postupovat velmi opatrně, protože jakákoli chyba by mohla způsobit velkou škodu,“ řekl vedoucí projektu Miroslav
Führer. K vybourání 160centimetrové vrstvy betonu pod
a kolem ocelové spirály o průměru 7,5 m a hmotnosti více
než 30 tun stavbaři kvůli eliminaci otřesů používají trhací
technologii DARDA, která využívá systém působení rozpěrného klínu. Zbývající část hydroelektrárny totiž zůstala
v provozu a pracovníci divize 6 museli vyřešit i problém
s prašností prostředí. Zakryli generátorovou šachtu,
zaslepili přivaděč, zajistili kanály a průduchy, zavedli odsávání a postavili prachotěsné stěny. „Beton kolem staré
spirály jsme nejprve obřezali diamantovými lany (foto),
v polovině února jsme ho pak začali trhat pomocí hyd-
raulických klínů,“ popisuje průběh prací Miroslav Führer
a uzavírá: „Letos nás ještě čeká dokončení bouracích
prací, odvoz materiálu a zabetonování nové spirály. To
budeme provádět podle návrhu specialistů, kteří ještě
před započetím bouracích prací odebrali vzorky stávajících betonů, podrobili je pevnostní analýze a na základě
výsledků rozhodli o technologicky nejvhodnějším návrhu
kotvení spirály a provedení její betonové zálivky.
–jar–, foto archiv stavby
Lipenská přehrada je nejvýše položeným stupněm
Vltavské kaskády a byla dokončena v roce 1959. Svojí
vodní plochou 4870 ha je největší u nás. Její délka je
48 km, obvod břehů měří 150 km. Unikátem je zdejší
podzemní elektrárna v hloubce 180 m. Uměle vytvořená
jeskyně ve skalním masivu je tak velká, že by se do ní
vešel celý pražský Chrám sv. Víta. Generální oprava její
první turbíny by měla být hotova v prosinci 2013 a zvýší
výkon elektrárny Lipno až o čtyři miliony kWh ročně.
Po absolvování oboru konstrukce a dopravní stavby na
FSv ČVUT v Praze působil Ing. David Houska necelých
deset let ve dvou menších firmách, které subdodavatelsky pracovaly pro generální dodavatele velkých stavebních zakázek. V první společnosti začínal na pozici
obchodního manažera, z druhé už odcházel jako ředitel
divize. Vloni na jaře uspěl ve výběrovém řízení a stal
se novým obchodním náměstkem divize 8.
S jakými představami jste k Metrostavu nastupoval?
Naskytla se mi možnost vstoupit do nejvyšší úrovně
české stavařiny, kam jsem doposud neměl přístup. Byla
to pro mě příležitost, která se neodmítá a za kterou jsem
vděčný. Při předchozí spolupráci s některými divizemi
Metrostavu jsem měl možnost udělat si obrázek o fungování firmy této velikosti. Přesto jsem byl po svém
příchodu překvapen silou a stabilní pozicí Metrostavu na
českém stavebním trhu.
Co jste naopak nečekal nebo vás překvapilo?
Metrostav jsem vnímal jako společnost, která u nás snad
nejlépe ze všech přežívá recesi stavebního trhu a poskytuje svým zaměstnancům stabilní zázemí. Měl jsem
povědomí, že generální dodavatelé kalkulují s poměrně
malými maržemi. Teprve až nyní reálně vidím, jak je i pro
tak velkou a silnou společnost těžké získat zakázku, dosáhnout u ní plánované rentability, vyvážit všechna rizika
a najít nejvhodnější technická řešení.
V čem se vaše práce od dřívější liší?
Metrostav je mnohem větší firma, než v jakých jsem
pracoval předtím. I přesto vnímám velmi pozitivně, že
rozhodování je v mnoha směrech flexibilnější. Byl jsem
zaměstnaný u mezinárodní společnosti se zahraniční
centrálou a komunikace nebyla vždy tak pružná jako je
tady. Vše se muselo vícekrát prezentovat, vysvětlovat
a schvalovací procesy někdy zabraly více času.
Jak se dnes po obchodní stránce divizi 8 daří?
Naplněnost našeho plánu pro rok 2013 se v současnosti
pohybuje kolem 80 procent a dá se předpokládat, že
výsledek letošního roku bude dobrý. Aktuálně zpracováváme také několik klíčových nabídek v režimu zakázek
celofiremního významu. Vytíženost našeho obchodního
úseku je stabilně vysoká. Rád bych však vyzdvihl, že
si i přes částečnou reorganizaci a tlak na zvýšení počtu
připravovaných nabídek udržujeme schopnost podávat je
ve výborné kvalitě.
Příští rok skončí stavba metra V.A. Co bude dál?
Stavba pražského metra by měla letos a příští rok naplnit jen asi třetinu plánu divize a tak se kromě domácího
trhu a Slovenska začínáme zaměřovat i na zahraničí.
Právě v těchto dnech prochází schvalovací fází zřízení
dceřiné společnosti v Rusku, která by měla být jedním
z budoucích pilířů divize 8. Kromě standardních staveb v pozemním a průmyslovém segmentu, provádění
sanací a odstraňování ekologických zátěží či výstavby
protipovodňových opatření nebo bioplynových stanic se
chceme v budoucnosti více zaměřit na stavby pro energetiku, budování technologických celků nebo na výstavbu
moderních spaloven odpadů. V divizi 8 proto vznikl nový
úsek technického náměstka, který se primárně zaměřuje
na technologie a v této oblasti úzce spolupracuje s obchodem. Dále jsou tu samozřejmě oblastní zastoupení v Ústeckém a Libereckém kraji. Také zde plánujeme i nadále
rozvíjet naše aktivity a věříme, že budeme schopni naše
postavení v těchto regionech ještě posílit a dosáhnout
zvýšení tržního podílu.
Pracujete v Metrostavu devět měsíců. Nelitujete?
Rozhodně ne. Po nástupu nového ředitele Ing. Iva Vrbky
se na klíčových pozicích ve vedení divize udály významné změny a jsem přesvědčen, že si nový tým vyhovuje
jak po lidské, tak po pracovní stránce. Pozitivně vnímám
nastavenou spolupráci založenou na velmi rychlé komunikaci a operativním řešení aktuálních úkolů. Očekávám,
že naše snažení brzy přinese výsledky, a budu rád, když
k nim přispěji i svým pohledem a zkušenostmi člověka,
který v Metrostavu nezačínal od píky.