strana 3
z p r a v od a j s t v í z di v i z í
1
Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II
V rámci projektu společnosti ČEZ na komplexní obnovu
uhelných zdrojů přišla vloni v září na řadu i Elektrárna Prunéřov II (EPR II). Generálním dodavatelem její
přestavby a modernizace se stala firma ŠKODA PRAHA Invest. Pracuje pro ni i několik projektových týmů
Metrostavu. Největší zakázky tu dnes řídí Ing. Daniel
Riedl z divize 3, jehož práci na obnově kotelny (foto
č. 1) jsme se věnovali nedávno, a hlavně jeho kolega
Ing. Marek Šach. Svůj díl práce v Prunéřově odvedla
i divize 8 – tým Ing. Josefa Pjentaka s Ing. Františkem
Vaňkem z firmy BEUMER Group tu vloni před koncem
roku provedl výměnu páteřového struskového dopravníku. I když toto dílo bylo rozsahem poměrně malé,
bylo náročné a extrémně rychle provedené.
v předstihu teplárenskou budovu, aby nedošlo k přerušení
dodávky tepla do okolních měst. Do poslední skupiny spadají demolice a modernizace ostatních netechnologických
objektů elektrárny, třeba úpravy a zateplení administrativních budov, opravy železniční vlečky i areálových komunikací a přestavba otevřeného skladu vápence na krytý.
„Na rozdíl od předchozích zakázek, které jsem řídil, je
tento projekt velmi různorodý. Každý objekt je jiný a liší
se i souběhem činností – někde práce teprve zahajujeme
a vedlejší objekt už třeba předáváme zadavateli. Jsem
rád, že se při takto náročném díle mohu spolehnout
na betonáře z divize 6, a věřím, že se dohodnu i s našimi
kolegy oceláři,“ uzavírá Ing. Šach, který v EPR II řídí navíc
výstavbu základů pro zdejší nové turbosoustrojí.
Nová ČOV pro Chotusice i leteckou základnu
Od konce listopadu běží v Chotusicích ve zkušebním
provozu rekonstruovaná čistírna odpadních vod (foto
č. 1). Slouží pro obyvatele obce i nedalekou Leteckou základnu Čáslav a její modernizaci a intenzifikaci
dokončila zhruba po roce prací divize 6 Metrostavu
ve sdružení s klatovskou firmou K&K TECHNOLOGY.
Výstavbu původní ČOV zahájil místní národní výbor v roce 1983 ve spolupráci s ministerstvem obrany
a dokončil ji o 14 let později spolu s odkanalizováním
celé obce. O dotaci na její rekonstrukci, aby odpovídala
požadavkům současné legislativy, však Chotusice mohly
požádat až po roce 2008, kdy jim ministerstvo obrany
převedlo své části bezúplatně do majetku.
Dnes už všechny objekty ČOV prošly větší či menší
stavební rekonstrukcí a její technologie se kompletně
změnila. Na dně nátokové čerpací stanice jsou třeba
osazeny hned tři komplety nových ponorných kalových
čerpadel. Každé z nich má samostatný výtlak vedený
do žlabu pod podlahou původní strojovny šnekových
čerpadel. Dvě čerpadla přitom slouží pro čerpání splaškových přítoků – v chodu je vždy ale jen jedno, druhé tvoří
stoprocentní rezervu. Třetí čerpá jen při zvýšených průtocích po dešti. Novou technologií byla vybavena i část
zajišťující hrubé předčištění, kde byly do hlavního žlabu
osazeny samočisticí strojně stírané česle.
Původní ČOV byla předimenzovaná – socialistický
návrh totiž předpokládal, že na letecké základně bude ko-
1
lem čtyř tisíc zaměstnanců včetně vojáků základní služby.
Po odstrojení obou stávajících biologických linek proto
mohla být jedna ze dvou dosazovacích nádrží na jedné
z nich odstavena. Nad ní a jímkou kalu musel tým Ing. Petra Brože vybudovat nový stavební objekt pro zpracování
kalu, elektrorozvodnu a dmychárnu. Dva komplety rotačních dmychadlových soustrojí s protihlukovými kryty pro
instalaci do vnitřního prostředí tu slouží pro dodávku stlačeného vzduchu pro provzdušnění a míchání nitrifikační
nádrže, pro provzdušnění a míchání nádrže regenerace
kalu, pro pohon mamutích čerpadel odtahu plovoucích
nečistot z hladin dosazovacích nádrží a nitrifikační nádrže
a pro čeření hladin obou dosazovacích nádrží.
Za nejnáročnější považuje stavbyvedoucí Ing. Samuel
Balcar koordinaci prací při zprovozňování nové části ČOV
(foto č. 2). Původně totiž byly v čistírně linky dvě. Nově
došlo k jejich sjednocení do jedné, a to za plného a v podstatě nepřerušeného provozu. „Značnou komplikací byla
– citlivě řečeno – také nepřesnost původních betonových
konstrukcí, které byly za minulého režimu postaveny
v rámci akce Z. Některé z nich jsme proto museli dodatečně upravovat,“ vzpomíná Ing. Brož.
V současné době ale ČOV spolehlivě pracuje ve zkušebním provozu k maximální spokojenosti obyvatel Chotusic a především starostky obce Bc. Ludmily Lehetové,
která na práci stavbařů osobně a nesmlouvavě dohlížela.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
V Chrudimi jako v rumunském letovisku
2
Mnoho práce na velkém území v krátkém čase
Zakázka na obnovu EPR II je rozdělena do několika obchodních balíčků (OB). Tým Ing. Šacha z divize 3 provádí
stavební práce v rámci OB 11. V podstatě se dá říct, že
s výjimkou modernizace chladicích věží a systému odsíření pracuje ve všech ostatních částech druhé prunéřovské elektrárny a objem jeho stavebních prací je v areálu
největší. „Projekt, který máme v Prunéřově na starosti,
je pro nás velkou výzvou. Je technicky, technologicky
i koordinačně velmi složitý, protože přestavujeme téměř
všechny objekty rozlehlého areálu a navíc při zachování
provozu dvou z pěti výrobních bloků EPR II. Přitom jej
musíme zvládnout do konce roku 2014, tedy ve velmi
krátkém čase,“ konstatuje Ing. Šach.
Jeho stavba se skládá z celkem 115 stavebních objektů rozdělených do osmi skupin podle jejich účelu. První
skupinou jsou objekty zauhlování, do druhé spadá hlavní
výrobní blok a zahrnuje i právě probíhající demoliční práce
uvnitř strojovny (foto č. 2) a bourací práce vně kotelny
(foto č. 3). Třetí objekty se týkají vedlejších energetických
produktů, a to jak jejich skladování, tak přepravy. Čtvrté
je vodní hospodářství včetně přivaděčů vody z 5 km vzdálené Ohře. Pátá skupina objektů se zabývá chemickou
úpravou vody a k šesté patří elektrozařízení. U sedmé,
staveb kompresorové stanice a pro vyvedení tepla, už
tým Ing. Šacha během letní odstávky zrekonstruoval
4
3
Největší a nejrychleji postavený
Odvoz strusky z obou elektráren Prunéřov na úložiště
zajišťoval v minulosti otevřený pásový dopravník, který
pomocí 200 m dlouhého ocelového mostu přecházel železniční koridor Chomutov–Karlovy Vary, silnici do Prunéřova a kolejiště Severočeských dolů. Vloni dosloužil –
kvůli stáří konstrukce i proto, že jedním z cílů komplexní
obnovy EPR II je zlepšení čistoty ovzduší v Ústeckém
kraji. Tým Ing. Pjentaka dostal za úkol pásový dopravník
včetně mostu demontovat a nahradit jej moderním trubkovým dopravníkem na novém ocelovém přemostění. Vše
za pouhých 61 dnů výluky v přepravě strusky.
„Od starého mostu neexistovala dokumentace, takže
jsme hmotnost oceli pouze odhadovali,“ říká Ing. Pjentak
a pokračuje: „Šest dílů mostu o délce od 42 do 56 m
jsme během pouhých čtyř osmihodinových výluk dopravy
demontovali a v přesně načasovaných pracovních postupech nahradili novou ocelovou příhradovou konstrukcí
s obslužnými lávkami. Celá vážila 200 tun.“ Po demontáži
se ukázalo, že nejtěžší část starého mostu vážila 56 tun.
Manipulaci s díly zajišťoval pásový mobilní jeřáb s výškou
90 m a nejvyšší únosností u nás – DEMAG CC 2800 s doplňkovým protizávažím 350 tun (foto č. 4, archiv stavby).
Náhrada dopravníku trvala jen dva měsíce – jeden
zabrala výměna ocelové konstrukce a druhý montáž
technologie. Po tuto dobu pracovaly elektrárny na nižší
výkon a struska se ukládala do sil. Dnes ji už přepravuje
moderní trubkový dopravník v řezu se dvěma troubami –
horní odváží materiál a spodní je vratná. Ve skutečnosti
ale obě trouby tvoří jeden speciální pryžový pás vyztužený
textilními vložkami. Struska se na něj sype, když má podobu pásu. Pás se pak ve formovací části dopravníku sbalí
do tvaru trubky a strusku bezprašně převeze k výsypce.
Před ní se rozbalí a struska se vysype. Při návratu se proces sbalení a rozbalení opakuje. Zdejší trubkový dopravník
má podle tvrzení odborníků nejen největší průměr v České
republice, ale navíc byl – i díky divizi 8 – také nejrychleji
postavený. A to si zmínku v tisku rozhodně zaslouží.
Hotel Bohemia v Chrudimi připomíná architekturu rumunských černomořských letovisek. Není to náhoda.
Na přelomu 60. a 70. let minulého století jej jako
částečnou splátku dluhu československému státu postavili rumunští stavbaři. Dokonce si přivezli i vlastní
písek, mramor a cihly. Hotel, který se tehdy jmenoval
Romania, architektonicky ztvárnili v podobném stylu
jako ubytovací zařízení ve svých letoviscích Mamaia
či Mangalia. Podle odborníků jde o zajímavou ukázku
socialistického realismu neboli sorely.
V současnosti je hotel, dnes pojmenovaný Bohemia,
uzavřený. Od ledna do srpna 2013 v něm totiž divize 3 provádí rekonstrukci, jež rozšíří jeho kapacitu a zvýší kvalitu
nabízených služeb. „Na stavbě Rumuni použili trochu jiné
technologie, než jsme zvyklí z českých staveb stejného
období. Jde především o odlišné monolitické podhledové
konstrukce, založení stavby, jiná je i otopná soustava či
vzduchotechnické rozvody,“ vyjmenovává zvláštnosti díla
vedoucí projektu Ing. David Hlaváč z divize 9.
Nejvíce změn se odehrává uvnitř hotelu, úpravy však
budou po dokončení patrné i zvnějšku. Pracovníci Metrostavu zde totiž na postranní části hotelu přistaví dvě
nástavby. Jedna bude obsahovat 14 pokojů a druhá velký
kongresový sál pro 250 osob a dvoudráhový bowling.
Celkově se ubytovací kapacita zvýší z dosavadních 104 na
138 lůžek včetně devíti čtyřhvězdičkových apartmánů.
Rozšíří se recepce, změnou projde i restaurace a modernizace samozřejmě čeká i hotelové kuchyňské prostory.
Celý hotel (vizualizace) bude upraven jako bezbariérový.
Bohemia se chce v budoucnosti více zaměřit na firemní klientelu a zvýšit svou úroveň ze tří na čtyři hvězdičky.
V hotelu proto přibude wellness centrum s bazénem,
parními lázněmi, finskou saunou, bylinnou a Kneipovou
lázní. Novinkou viditelnou na první pohled zvenčí bude
panoramatický výtah, který návštěvníky do vyšších pater
vyveze venkovní prosklenou šachtou.
Stavbaři již mají za sebou demoliční práce a dokončují
ocelovou konstrukci obou nástaveb, v praxi to představuje smontování zhruba 200 tun oceli. Zároveň provádějí
vyzdívky a betonují základy pro nové části hotelu. Začínají
pracovat na zdravotechnických instalacích a na topení.
Pracovníci divize 9 mají zájem pokračovat i na druhé
etapě projektu – výstavbě dvoupodlažní parkovací budovy. „Pevně věříme, že na ni investor brzy najde finanční
prostředky,“ uzavírá Ing. Hlaváč.
–jar–, vizualizace Ing. Martina Šotolová