strana 3

z p r a v od a j s t v í z di v i z í

1

Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II

V rámci projektu společnosti ČEZ na komplexní obnovu

uhelných zdrojů přišla vloni v září na řadu i Elektrárna Prunéřov II (EPR II). Generálním dodavatelem její

přestavby a modernizace se stala firma ŠKODA PRAHA Invest. Pracuje pro ni i několik projektových týmů

Metrostavu. Největší zakázky tu dnes řídí Ing. Daniel

Riedl z divize 3, jehož práci na obnově kotelny (foto

č. 1) jsme se věnovali nedávno, a hlavně jeho kolega

Ing. Marek Šach. Svůj díl práce v Prunéřově odvedla

i divize 8 – tým Ing. Josefa Pjentaka s Ing. Františkem

Vaňkem z firmy BEUMER Group tu vloni před koncem

roku provedl výměnu páteřového struskového dopravníku. I když toto dílo bylo rozsahem poměrně malé,

bylo náročné a extrémně rychle provedené.

v předstihu teplárenskou budovu, aby nedošlo k přerušení

dodávky tepla do okolních měst. Do poslední skupiny spadají demolice a modernizace ostatních netechnologických

objektů elektrárny, třeba úpravy a zateplení administrativních budov, opravy železniční vlečky i areálových komunikací a přestavba otevřeného skladu vápence na krytý.

„Na rozdíl od předchozích zakázek, které jsem řídil, je

tento projekt velmi různorodý. Každý objekt je jiný a liší

se i souběhem činností – někde práce teprve zahajujeme

a vedlejší objekt už třeba předáváme zadavateli. Jsem

rád, že se při takto náročném díle mohu spolehnout

na betonáře z divize 6, a věřím, že se dohodnu i s našimi

kolegy oceláři,“ uzavírá Ing. Šach, který v EPR II řídí navíc

výstavbu základů pro zdejší nové turbosoustrojí.

Nová ČOV pro Chotusice i leteckou základnu

Od konce listopadu běží v Chotusicích ve zkušebním

provozu rekonstruovaná čistírna odpadních vod (foto

č. 1). Slouží pro obyvatele obce i nedalekou Leteckou základnu Čáslav a její modernizaci a intenzifikaci

dokončila zhruba po roce prací divize 6 Metrostavu

ve sdružení s klatovskou firmou K&K TECHNOLOGY.

Výstavbu původní ČOV zahájil místní národní výbor v roce 1983 ve spolupráci s ministerstvem obrany

a dokončil ji o 14 let později spolu s odkanalizováním

celé obce. O dotaci na její rekonstrukci, aby odpovídala

požadavkům současné legislativy, však Chotusice mohly

požádat až po roce 2008, kdy jim ministerstvo obrany

převedlo své části bezúplatně do majetku.

Dnes už všechny objekty ČOV prošly větší či menší

stavební rekonstrukcí a její technologie se kompletně

změnila. Na dně nátokové čerpací stanice jsou třeba

osazeny hned tři komplety nových ponorných kalových

čerpadel. Každé z nich má samostatný výtlak vedený

do žlabu pod podlahou původní strojovny šnekových

čerpadel. Dvě čerpadla přitom slouží pro čerpání splaškových přítoků – v chodu je vždy ale jen jedno, druhé tvoří

stoprocentní rezervu. Třetí čerpá jen při zvýšených průtocích po dešti. Novou technologií byla vybavena i část

zajišťující hrubé předčištění, kde byly do hlavního žlabu

osazeny samočisticí strojně stírané česle.

Původní ČOV byla předimenzovaná – socialistický

návrh totiž předpokládal, že na letecké základně bude ko-

1

lem čtyř tisíc zaměstnanců včetně vojáků základní služby.

Po odstrojení obou stávajících biologických linek proto

mohla být jedna ze dvou dosazovacích nádrží na jedné

z nich odstavena. Nad ní a jímkou kalu musel tým Ing. Petra Brože vybudovat nový stavební objekt pro zpracování

kalu, elektrorozvodnu a dmychárnu. Dva komplety rotačních dmychadlových soustrojí s protihlukovými kryty pro

instalaci do vnitřního prostředí tu slouží pro dodávku stlačeného vzduchu pro provzdušnění a míchání nitrifikační

nádrže, pro provzdušnění a míchání nádrže regenerace

kalu, pro pohon mamutích čerpadel odtahu plovoucích

nečistot z hladin dosazovacích nádrží a nitrifikační nádrže

a pro čeření hladin obou dosazovacích nádrží.

Za nejnáročnější považuje stavbyvedoucí Ing. Samuel

Balcar koordinaci prací při zprovozňování nové části ČOV

(foto č. 2). Původně totiž byly v čistírně linky dvě. Nově

došlo k jejich sjednocení do jedné, a to za plného a v podstatě nepřerušeného provozu. „Značnou komplikací byla

– citlivě řečeno – také nepřesnost původních betonových

konstrukcí, které byly za minulého režimu postaveny

v rámci akce Z. Některé z nich jsme proto museli dodatečně upravovat,“ vzpomíná Ing. Brož.

V současné době ale ČOV spolehlivě pracuje ve zkušebním provozu k maximální spokojenosti obyvatel Chotusic a především starostky obce Bc. Ludmily Lehetové,

která na práci stavbařů osobně a nesmlouvavě dohlížela.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

V Chrudimi jako v rumunském letovisku

2

Mnoho práce na velkém území v krátkém čase

Zakázka na obnovu EPR II je rozdělena do několika obchodních balíčků (OB). Tým Ing. Šacha z divize 3 provádí

stavební práce v rámci OB 11. V podstatě se dá říct, že

s výjimkou modernizace chladicích věží a systému odsíření pracuje ve všech ostatních částech druhé prunéřovské elektrárny a objem jeho stavebních prací je v areálu

největší. „Projekt, který máme v Prunéřově na starosti,

je pro nás velkou výzvou. Je technicky, technologicky

i koordinačně velmi složitý, protože přestavujeme téměř

všechny objekty rozlehlého areálu a navíc při zachování

provozu dvou z pěti výrobních bloků EPR II. Přitom jej

musíme zvládnout do konce roku 2014, tedy ve velmi

krátkém čase,“ konstatuje Ing. Šach.

Jeho stavba se skládá z celkem 115 stavebních objektů rozdělených do osmi skupin podle jejich účelu. První

skupinou jsou objekty zauhlování, do druhé spadá hlavní

výrobní blok a zahrnuje i právě probíhající demoliční práce

uvnitř strojovny (foto č. 2) a bourací práce vně kotelny

(foto č. 3). Třetí objekty se týkají vedlejších energetických

produktů, a to jak jejich skladování, tak přepravy. Čtvrté

je vodní hospodářství včetně přivaděčů vody z 5 km vzdálené Ohře. Pátá skupina objektů se zabývá chemickou

úpravou vody a k šesté patří elektrozařízení. U sedmé,

staveb kompresorové stanice a pro vyvedení tepla, už

tým Ing. Šacha během letní odstávky zrekonstruoval

4

3

Největší a nejrychleji postavený

Odvoz strusky z obou elektráren Prunéřov na úložiště

zajišťoval v minulosti otevřený pásový dopravník, který

pomocí 200 m dlouhého ocelového mostu přecházel železniční koridor Chomutov–Karlovy Vary, silnici do Prunéřova a kolejiště Severočeských dolů. Vloni dosloužil –

kvůli stáří konstrukce i proto, že jedním z cílů komplexní

obnovy EPR II je zlepšení čistoty ovzduší v Ústeckém

kraji. Tým Ing. Pjentaka dostal za úkol pásový dopravník

včetně mostu demontovat a nahradit jej moderním trubkovým dopravníkem na novém ocelovém přemostění. Vše

za pouhých 61 dnů výluky v přepravě strusky.

„Od starého mostu neexistovala dokumentace, takže

jsme hmotnost oceli pouze odhadovali,“ říká Ing. Pjentak

a pokračuje: „Šest dílů mostu o délce od 42 do 56 m

jsme během pouhých čtyř osmihodinových výluk dopravy

demontovali a v přesně načasovaných pracovních postupech nahradili novou ocelovou příhradovou konstrukcí

s obslužnými lávkami. Celá vážila 200 tun.“ Po demontáži

se ukázalo, že nejtěžší část starého mostu vážila 56 tun.

Manipulaci s díly zajišťoval pásový mobilní jeřáb s výškou

90 m a nejvyšší únosností u nás – DEMAG CC 2800 s doplňkovým protizávažím 350 tun (foto č. 4, archiv stavby).

Náhrada dopravníku trvala jen dva měsíce – jeden

zabrala výměna ocelové konstrukce a druhý montáž

technologie. Po tuto dobu pracovaly elektrárny na nižší

výkon a struska se ukládala do sil. Dnes ji už přepravuje

moderní trubkový dopravník v řezu se dvěma troubami –

horní odváží materiál a spodní je vratná. Ve skutečnosti

ale obě trouby tvoří jeden speciální pryžový pás vyztužený

textilními vložkami. Struska se na něj sype, když má podobu pásu. Pás se pak ve formovací části dopravníku sbalí

do tvaru trubky a strusku bezprašně převeze k výsypce.

Před ní se rozbalí a struska se vysype. Při návratu se proces sbalení a rozbalení opakuje. Zdejší trubkový dopravník

má podle tvrzení odborníků nejen největší průměr v České

republice, ale navíc byl – i díky divizi 8 – také nejrychleji

postavený. A to si zmínku v tisku rozhodně zaslouží.

Hotel Bohemia v Chrudimi připomíná architekturu rumunských černomořských letovisek. Není to náhoda.

Na přelomu 60. a 70. let minulého století jej jako

částečnou splátku dluhu československému státu postavili rumunští stavbaři. Dokonce si přivezli i vlastní

písek, mramor a cihly. Hotel, který se tehdy jmenoval

Romania, architektonicky ztvárnili v podobném stylu

jako ubytovací zařízení ve svých letoviscích Mamaia

či Mangalia. Podle odborníků jde o zajímavou ukázku

socialistického realismu neboli sorely.

V současnosti je hotel, dnes pojmenovaný Bohemia,

uzavřený. Od ledna do srpna 2013 v něm totiž divize 3 provádí rekonstrukci, jež rozšíří jeho kapacitu a zvýší kvalitu

nabízených služeb. „Na stavbě Rumuni použili trochu jiné

technologie, než jsme zvyklí z českých staveb stejného

období. Jde především o odlišné monolitické podhledové

konstrukce, založení stavby, jiná je i otopná soustava či

vzduchotechnické rozvody,“ vyjmenovává zvláštnosti díla

vedoucí projektu Ing. David Hlaváč z divize 9.

Nejvíce změn se odehrává uvnitř hotelu, úpravy však

budou po dokončení patrné i zvnějšku. Pracovníci Metrostavu zde totiž na postranní části hotelu přistaví dvě

nástavby. Jedna bude obsahovat 14 pokojů a druhá velký

kongresový sál pro 250 osob a dvoudráhový bowling.

Celkově se ubytovací kapacita zvýší z dosavadních 104 na

138 lůžek včetně devíti čtyřhvězdičkových apartmánů.

Rozšíří se recepce, změnou projde i restaurace a modernizace samozřejmě čeká i hotelové kuchyňské prostory.

Celý hotel (vizualizace) bude upraven jako bezbariérový.

Bohemia se chce v budoucnosti více zaměřit na firemní klientelu a zvýšit svou úroveň ze tří na čtyři hvězdičky.

V hotelu proto přibude wellness centrum s bazénem,

parními lázněmi, finskou saunou, bylinnou a Kneipovou

lázní. Novinkou viditelnou na první pohled zvenčí bude

panoramatický výtah, který návštěvníky do vyšších pater

vyveze venkovní prosklenou šachtou.

Stavbaři již mají za sebou demoliční práce a dokončují

ocelovou konstrukci obou nástaveb, v praxi to představuje smontování zhruba 200 tun oceli. Zároveň provádějí

vyzdívky a betonují základy pro nové části hotelu. Začínají

pracovat na zdravotechnických instalacích a na topení.

Pracovníci divize 9 mají zájem pokračovat i na druhé

etapě projektu – výstavbě dvoupodlažní parkovací budovy. „Pevně věříme, že na ni investor brzy najde finanční

prostředky,“ uzavírá Ing. Hlaváč.

–jar–, vizualizace Ing. Martina Šotolová