Metrostav

Strana 3

Vrámci projektu společnosti ČEZ nakomplexní obnovu
uhelných zdrojů přišla vloni vzáří nařadu iElektrár-
na Prunéřov II (EPR II). Generálním dodavatelem její
přestavby amodernizace se stala firma ŠKODA PRA-
HA Invest. Pracuje pro ni iněkolik projektových týmů
Metrostavu. Největší zakázky tu dnes řídí Ing.Daniel
Riedl z divize 3, jehož práci na obnově kotelny (foto
č. 1) jsme se věnovali nedávno, ahlavně jeho kolega
Ing.Marek Šach. Svůj díl práce vPrunéřově odvedla
idivize8 – tým Ing.Josefa Pjentaka sIng.Františkem
Vaňkem zfirmy BEUMER Group tu vloni před koncem
roku provedl výměnu páteřového struskového doprav-
níku. I když toto dílo bylo rozsahem poměrně malé,
bylo náročné aextrémně rychle provedené.
Mnoho práce navelkém území vkrátkém čase
Zakázka naobnovuEPR II je rozdělena doněkolika ob-
chodních balíčků (OB). Tým Ing.Šacha zdivize 3 provádí
stavební práce v rámci OB 11. Vpodstatě se dá říct, že
svýjimkou modernizace chladicích věží asystému odsí-
ření pracuje vevšech ostatních částech druhé prunéřov-
ské elektrárny aobjem jeho stavebních prací je vareálu
největší. „Projekt, který máme v Prunéřově nastarosti,
je pro nás velkou výzvou. Je technicky, technologicky
ikoordinačně velmi složitý, protože přestavujeme téměř
všechny objekty rozlehlého areálu anavíc při zachování
provozu dvou z pěti výrobních bloků EPR II. Přitom jej
musíme zvládnout do konce roku 2014, tedy ve velmi
krátkém čase,“ konstatuje Ing.Šach.
Jeho stavba se skládá zcelkem 115 stavebních objek-
tů rozdělených doosmi skupin podle jejich účelu. První
skupinou jsou objekty zauhlování, dodruhé spadá hlavní
výrobní blok azahrnuje iprávě probíhající demoliční práce
uvnitř strojovny (foto č. 2) abourací práce vně kotelny
(foto č. 3). Třetí objekty se týkají vedlejších energetických
produktů, ato jak jejich skladování, tak přepravy. Čtvrté
je vodní hospodářství včetně přivaděčů vody z5 km vzdá-
lené Ohře. Pátá skupina objektů se zabývá chemickou
úpravou vody a k šesté patří elektrozařízení. U sedmé,
staveb kompresorové stanice a pro vyvedení tepla, už
tým Ing. Šacha během letní odstávky zrekonstruoval
vpředstihu teplárenskou budovu, aby nedošlo kpřerušení
dodávky tepla dookolních měst. Doposlední skupiny spa-
dají demolice amodernizace ostatních netechnologických
objektů elektrárny, třeba úpravy azateplení administrativ-
ních budov, opravy železniční vlečky iareálových komuni-
kací apřestavba otevřeného skladu vápence nakrytý.
„Narozdíl odpředchozích zakázek, které jsem řídil, je
tento projekt velmi různorodý. Každý objekt je jiný ališí
se isouběhem činností – někde práce teprve zahajujeme
a vedlejší objekt už třeba předáváme zadavateli. Jsem
rád, že se při takto náročném díle mohu spolehnout
nabetonáře zdivize 6, avěřím, že se dohodnu isnašimi
kolegy oceláři,“ uzavírá Ing.Šach, který vEPR II řídí navíc
výstavbu základů pro zdejší nové turbosoustrojí.
Největší anejrychleji postavený
Odvoz strusky z obou elektráren Prunéřov na úložiště
zajišťoval vminulosti otevřený pásový dopravník, který
pomocí 200 m dlouhého ocelového mostu přecházel že-
lezniční koridor Chomutov–Karlovy Vary, silnici doPruné-
řova a kolejiště Severočeských dolů. Vloni dosloužil –
kvůli stáří konstrukce iproto, že jedním zcílů komplexní
obnovy EPR II je zlepšení čistoty ovzduší v Ústeckém
kraji. Tým Ing.Pjentaka dostal zaúkol pásový dopravník
včetně mostu demontovat anahradit jej moderním trub-
kovým dopravníkem nanovém ocelovém přemostění. Vše
zapouhých 61 dnů výluky vpřepravě strusky.
„Odstarého mostu neexistovala dokumentace, takže
jsme hmotnost oceli pouze odhadovali,“ říká Ing.Pjentak
a pokračuje: „Šest dílů mostu o délce od 42 do 56 m
jsme během pouhých čtyř osmihodinových výluk dopravy
demontovali avpřesně načasovaných pracovních postu-
pech nahradili novou ocelovou příhradovou konstrukcí
sobslužnými lávkami. Celá vážila 200tun.“ Podemontáži
se ukázalo, že nejtěžší část starého mostu vážila 56 tun.
Manipulaci sdíly zajišťoval pásový mobilní jeřáb svýškou
90 m anejvyšší únosností unás – DEMAG CC 2800 sdo-
plňkovým protizávažím 350 tun (foto č. 4, archiv stavby).
Náhrada dopravníku trvala jen dva měsíce – jeden
zabrala výměna ocelové konstrukce a druhý montáž
technologie. Potuto dobu pracovaly elektrárny nanižší
výkon astruska se ukládala dosil. Dnes ji už přepravuje
moderní trubkový dopravník vřezu se dvěma troubami –
horní odváží materiál aspodní je vratná. Veskutečnosti
ale obě trouby tvoří jeden speciální pryžový pás vyztužený
textilními vložkami. Struska se naněj sype, když má po-
dobu pásu. Pás se pak veformovací části dopravníku sbalí
dotvaru trubky astrusku bezprašně převeze kvýsypce.
Před ní se rozbalí astruska se vysype. Při návratu se pro-
ces sbalení arozbalení opakuje. Zdejší trubkový dopravník
má podle tvrzení odborníků nejen největší průměr vČeské
republice, ale navíc byl – i díky divizi 8 – takénejrychleji
postavený. Ato si zmínku vtisku rozhodně zaslouží.
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II
1
2
4
3
Od konce listopadu běží v Chotusicích ve zkušebním
provozu rekonstruovaná čistírna odpadních vod (foto
č. 1). Slouží pro obyvatele obce i nedalekou Letec-
kou základnu Čáslav ajejí modernizaci aintenzifikaci
dokončila zhruba po roce prací divize 6 Metrostavu
vesdružení sklatovskou firmou K&K TECHNOLOGY.
Výstavbu původní ČOV zahájil místní národní vý-
bor v roce 1983 ve spolupráci s ministerstvem obrany
a dokončil ji o 14 let později spolu s odkanalizováním
celé obce. Odotaci najejí rekonstrukci, aby odpovídala
požadavkům současné legislativy, však Chotusice mohly
požádat až po roce 2008, kdy jim ministerstvo obrany
převedlo své části bezúplatně domajetku.
Dnes už všechny objekty ČOV prošly větší či menší
stavební rekonstrukcí a její technologie se kompletně
změnila. Na dně nátokové čerpací stanice jsou třeba
osazeny hned tři komplety nových ponorných kalových
čerpadel. Každé z nich má samostatný výtlak vedený
do žlabu pod podlahou původní strojovny šnekových
čerpadel. Dvě čerpadla přitom slouží pro čerpání splaš-
kových přítoků – vchodu je vždy ale jen jedno, druhé tvoří
stoprocentní rezervu. Třetí čerpá jen při zvýšených prů-
tocích podešti. Novou technologií byla vybavena ičást
zajišťující hrubé předčištění, kde byly dohlavního žlabu
osazeny samočisticí strojně stírané česle.
Původní ČOV byla předimenzovaná – socialistický
návrh totiž předpokládal, že naletecké základně bude ko-
lem čtyř tisíc zaměstnanců včetně vojáků základní služby.
Po odstrojení obou stávajících biologických linek proto
mohla být jedna ze dvou dosazovacích nádrží najedné
znich odstavena. Nad ní ajímkou kalu musel tým Ing.Pet-
ra Brože vybudovat nový stavební objekt pro zpracování
kalu, elektrorozvodnu admychárnu. Dva komplety rotač-
ních dmychadlových soustrojí sprotihlukovými kryty pro
instalaci dovnitřního prostředí tu slouží pro dodávku stla-
čeného vzduchu pro provzdušnění amíchání nitrifikační
nádrže, pro provzdušnění a míchání nádrže regenerace
kalu, pro pohon mamutích čerpadel odtahu plovoucích
nečistot zhladin dosazovacích nádrží anitrifikační nádrže
apro čeření hladin obou dosazovacích nádrží.
Zanejnáročnější považuje stavbyvedoucí Ing.Samuel
Balcar koordinaci prací při zprovozňování nové části ČOV
(foto č. 2). Původně totiž byly včistírně linky dvě. Nově
došlo kjejich sjednocení dojedné, ato zaplného avpod-
statě nepřerušeného provozu. „Značnou komplikací byla
– citlivě řečeno – také nepřesnost původních betonových
konstrukcí, které byly za minulého režimu postaveny
vrámci akce Z. Některé z nich jsme proto museli doda-
tečně upravovat,“ vzpomíná Ing.Brož.
Vsoučasné době ale ČOV spolehlivě pracuje vezku-
šebním provozu kmaximální spokojenosti obyvatel Cho-
tusic apředevším starostky obce Bc.Ludmily Lehetové,
která napráci stavbařů osobně anesmlouvavě dohlížela.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Nová ČOV pro Chotusice ileteckou základnu
V Chrudimi jako v rumunském letovisku
Hotel Bohemia v Chrudimi připomíná architekturu ru-
munských černomořských letovisek. Není to náhoda.
Na přelomu 60. a 70. let minulého století jej jako
částečnou splátku dluhu československému státu po-
stavili rumunští stavbaři. Dokonce si přivezli i vlastní
písek, mramor a cihly. Hotel, který se tehdy jmenoval
Romania, architektonicky ztvárnili v podobném stylu
jako ubytovací zařízení ve svých letoviscích Mamaia
či Mangalia. Podle odborníků jde o zajímavou ukázku
socialistického realismu neboli sorely.
V současnosti je hotel, dnes pojmenovaný Bohemia,
uzavřený. Od ledna do srpna 2013 v něm totiž divize 3 pro-
vádí rekonstrukci, jež rozšíří jeho kapacitu azvýší kvalitu
nabízených služeb. „Na stavbě Rumuni použili trochu jiné
technologie, než jsme zvyklí z českých staveb stejného
období. Jde především o odlišné monolitické podhledové
konstrukce, založení stavby, jiná je iotopná soustava či
vzduchotechnické rozvody,“ vyjmenovává zvláštnosti díla
vedoucí projektu Ing. David Hlaváč z divize 9.
Nejvíce změn se odehrává uvnitř hotelu, úpravy však
budou po dokončení patrné i zvnějšku. Pracovníci Me-
trostavu zde totiž na postranní části hotelu přistaví dvě
nástavby. Jedna bude obsahovat 14 pokojů a druhá velký
kongresový sál pro 250 osob a dvoudráhový bowling.
Celkově se ubytovací kapacita zvýší z dosavadních 104na
138 lůžek včetně devíti čtyřhvězdičkových apartmánů.
Rozšíří se recepce, změnou projde i restaurace a moder-
nizace samozřejmě čeká i hotelové kuchyňské prostory.
Celý hotel (vizualizace) bude upraven jako bezbariérový.
Bohemia se chce v budoucnosti více zaměřit na firem-
ní klientelu a zvýšit svou úroveň ze tří na čtyři hvězdičky.
V hotelu proto přibude wellness centrum s bazénem,
parními lázněmi, finskou saunou, bylinnou a Kneipovou
lázní. Novinkou viditelnou na první pohled zvenčí bude
panoramatický výtah, který návštěvníky do vyšších pater
vyveze venkovní prosklenou šachtou.
Stavbaři již mají za sebou demoliční práce adokončují
ocelovou konstrukci obou nástaveb, v praxi to předsta-
vuje smontování zhruba 200 tun oceli. Zároveň provádějí
vyzdívky a betonují základy pro nové části hotelu. Začínají
pracovat na zdravotechnických instalacích a na topení.
Pracovníci divize 9 mají zájem pokračovat i na druhé
etapě projektu – výstavbě dvoupodlažní parkovací budo-
vy. „Pevně věříme, že na ni investor brzy najde finanční
prostředky,“ uzavírá Ing. Hlaváč.
–jar–, vizualizace Ing. Martina Šotolová
1 2
Metrostav a.s. - noviny