Strana 3
Vrámci projektu společnosti ČEZ nakomplexní obnovu
uhelných zdrojů přišla vloni vzáří nařadu iElektrár-
na Prunéřov II (EPR II). Generálním dodavatelem její
přestavby amodernizace se stala firma ŠKODA PRA-
HA Invest. Pracuje pro ni iněkolik projektových týmů
Metrostavu. Největší zakázky tu dnes řídí Ing.Daniel
Riedl z divize 3, jehož práci na obnově kotelny (foto
č. 1) jsme se věnovali nedávno, ahlavně jeho kolega
Ing.Marek Šach. Svůj díl práce vPrunéřově odvedla
idivize8 – tým Ing.Josefa Pjentaka sIng.Františkem
Vaňkem zfirmy BEUMER Group tu vloni před koncem
roku provedl výměnu páteřového struskového doprav-
níku. I když toto dílo bylo rozsahem poměrně malé,
bylo náročné aextrémně rychle provedené.
Mnoho práce navelkém území vkrátkém čase
Zakázka naobnovuEPR II je rozdělena doněkolika ob-
chodních balíčků (OB). Tým Ing.Šacha zdivize 3 provádí
stavební práce v rámci OB 11. Vpodstatě se dá říct, že
svýjimkou modernizace chladicích věží asystému odsí-
ření pracuje vevšech ostatních částech druhé prunéřov-
ské elektrárny aobjem jeho stavebních prací je vareálu
největší. „Projekt, který máme v Prunéřově nastarosti,
je pro nás velkou výzvou. Je technicky, technologicky
ikoordinačně velmi složitý, protože přestavujeme téměř
všechny objekty rozlehlého areálu anavíc při zachování
provozu dvou z pěti výrobních bloků EPR II. Přitom jej
musíme zvládnout do konce roku 2014, tedy ve velmi
krátkém čase,“ konstatuje Ing.Šach.
Jeho stavba se skládá zcelkem 115 stavebních objek-
tů rozdělených doosmi skupin podle jejich účelu. První
skupinou jsou objekty zauhlování, dodruhé spadá hlavní
výrobní blok azahrnuje iprávě probíhající demoliční práce
uvnitř strojovny (foto č. 2) abourací práce vně kotelny
(foto č. 3). Třetí objekty se týkají vedlejších energetických
produktů, ato jak jejich skladování, tak přepravy. Čtvrté
je vodní hospodářství včetně přivaděčů vody z5 km vzdá-
lené Ohře. Pátá skupina objektů se zabývá chemickou
úpravou vody a k šesté patří elektrozařízení. U sedmé,
staveb kompresorové stanice a pro vyvedení tepla, už
tým Ing. Šacha během letní odstávky zrekonstruoval
vpředstihu teplárenskou budovu, aby nedošlo kpřerušení
dodávky tepla dookolních měst. Doposlední skupiny spa-
dají demolice amodernizace ostatních netechnologických
objektů elektrárny, třeba úpravy azateplení administrativ-
ních budov, opravy železniční vlečky iareálových komuni-
kací apřestavba otevřeného skladu vápence nakrytý.
„Narozdíl odpředchozích zakázek, které jsem řídil, je
tento projekt velmi různorodý. Každý objekt je jiný ališí
se isouběhem činností – někde práce teprve zahajujeme
a vedlejší objekt už třeba předáváme zadavateli. Jsem
rád, že se při takto náročném díle mohu spolehnout
nabetonáře zdivize 6, avěřím, že se dohodnu isnašimi
kolegy oceláři,“ uzavírá Ing.Šach, který vEPR II řídí navíc
výstavbu základů pro zdejší nové turbosoustrojí.
Největší anejrychleji postavený
Odvoz strusky z obou elektráren Prunéřov na úložiště
zajišťoval vminulosti otevřený pásový dopravník, který
pomocí 200 m dlouhého ocelového mostu přecházel že-
lezniční koridor Chomutov–Karlovy Vary, silnici doPruné-
řova a kolejiště Severočeských dolů. Vloni dosloužil –
kvůli stáří konstrukce iproto, že jedním zcílů komplexní
obnovy EPR II je zlepšení čistoty ovzduší v Ústeckém
kraji. Tým Ing.Pjentaka dostal zaúkol pásový dopravník
včetně mostu demontovat anahradit jej moderním trub-
kovým dopravníkem nanovém ocelovém přemostění. Vše
zapouhých 61 dnů výluky vpřepravě strusky.
„Odstarého mostu neexistovala dokumentace, takže
jsme hmotnost oceli pouze odhadovali,“ říká Ing.Pjentak
a pokračuje: „Šest dílů mostu o délce od 42 do 56 m
jsme během pouhých čtyř osmihodinových výluk dopravy
demontovali avpřesně načasovaných pracovních postu-
pech nahradili novou ocelovou příhradovou konstrukcí
sobslužnými lávkami. Celá vážila 200tun.“ Podemontáži
se ukázalo, že nejtěžší část starého mostu vážila 56 tun.
Manipulaci sdíly zajišťoval pásový mobilní jeřáb svýškou
90 m anejvyšší únosností unás – DEMAG CC 2800 sdo-
plňkovým protizávažím 350 tun (foto č. 4, archiv stavby).
Náhrada dopravníku trvala jen dva měsíce – jeden
zabrala výměna ocelové konstrukce a druhý montáž
technologie. Potuto dobu pracovaly elektrárny nanižší
výkon astruska se ukládala dosil. Dnes ji už přepravuje
moderní trubkový dopravník vřezu se dvěma troubami –
horní odváží materiál aspodní je vratná. Veskutečnosti
ale obě trouby tvoří jeden speciální pryžový pás vyztužený
textilními vložkami. Struska se naněj sype, když má po-
dobu pásu. Pás se pak veformovací části dopravníku sbalí
dotvaru trubky astrusku bezprašně převeze kvýsypce.
Před ní se rozbalí astruska se vysype. Při návratu se pro-
ces sbalení arozbalení opakuje. Zdejší trubkový dopravník
má podle tvrzení odborníků nejen největší průměr vČeské
republice, ale navíc byl – i díky divizi 8 – takénejrychleji
postavený. Ato si zmínku vtisku rozhodně zaslouží.
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II
1
2
4
3
Od konce listopadu běží v Chotusicích ve zkušebním
provozu rekonstruovaná čistírna odpadních vod (foto
č. 1). Slouží pro obyvatele obce i nedalekou Letec-
kou základnu Čáslav ajejí modernizaci aintenzifikaci
dokončila zhruba po roce prací divize 6 Metrostavu
vesdružení sklatovskou firmou K&K TECHNOLOGY.
Výstavbu původní ČOV zahájil místní národní vý-
bor v roce 1983 ve spolupráci s ministerstvem obrany
a dokončil ji o 14 let později spolu s odkanalizováním
celé obce. Odotaci najejí rekonstrukci, aby odpovídala
požadavkům současné legislativy, však Chotusice mohly
požádat až po roce 2008, kdy jim ministerstvo obrany
převedlo své části bezúplatně domajetku.
Dnes už všechny objekty ČOV prošly větší či menší
stavební rekonstrukcí a její technologie se kompletně
změnila. Na dně nátokové čerpací stanice jsou třeba
osazeny hned tři komplety nových ponorných kalových
čerpadel. Každé z nich má samostatný výtlak vedený
do žlabu pod podlahou původní strojovny šnekových
čerpadel. Dvě čerpadla přitom slouží pro čerpání splaš-
kových přítoků – vchodu je vždy ale jen jedno, druhé tvoří
stoprocentní rezervu. Třetí čerpá jen při zvýšených prů-
tocích podešti. Novou technologií byla vybavena ičást
zajišťující hrubé předčištění, kde byly dohlavního žlabu
osazeny samočisticí strojně stírané česle.
Původní ČOV byla předimenzovaná – socialistický
návrh totiž předpokládal, že naletecké základně bude ko-
lem čtyř tisíc zaměstnanců včetně vojáků základní služby.
Po odstrojení obou stávajících biologických linek proto
mohla být jedna ze dvou dosazovacích nádrží najedné
znich odstavena. Nad ní ajímkou kalu musel tým Ing.Pet-
ra Brože vybudovat nový stavební objekt pro zpracování
kalu, elektrorozvodnu admychárnu. Dva komplety rotač-
ních dmychadlových soustrojí sprotihlukovými kryty pro
instalaci dovnitřního prostředí tu slouží pro dodávku stla-
čeného vzduchu pro provzdušnění amíchání nitrifikační
nádrže, pro provzdušnění a míchání nádrže regenerace
kalu, pro pohon mamutích čerpadel odtahu plovoucích
nečistot zhladin dosazovacích nádrží anitrifikační nádrže
apro čeření hladin obou dosazovacích nádrží.
Zanejnáročnější považuje stavbyvedoucí Ing.Samuel
Balcar koordinaci prací při zprovozňování nové části ČOV
(foto č. 2). Původně totiž byly včistírně linky dvě. Nově
došlo kjejich sjednocení dojedné, ato zaplného avpod-
statě nepřerušeného provozu. „Značnou komplikací byla
– citlivě řečeno – také nepřesnost původních betonových
konstrukcí, které byly za minulého režimu postaveny
vrámci akce Z. Některé z nich jsme proto museli doda-
tečně upravovat,“ vzpomíná Ing.Brož.
Vsoučasné době ale ČOV spolehlivě pracuje vezku-
šebním provozu kmaximální spokojenosti obyvatel Cho-
tusic apředevším starostky obce Bc.Ludmily Lehetové,
která napráci stavbařů osobně anesmlouvavě dohlížela.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Nová ČOV pro Chotusice ileteckou základnu
V Chrudimi jako v rumunském letovisku
Hotel Bohemia v Chrudimi připomíná architekturu ru-
munských černomořských letovisek. Není to náhoda.
Na přelomu 60. a 70. let minulého století jej jako
částečnou splátku dluhu československému státu po-
stavili rumunští stavbaři. Dokonce si přivezli i vlastní
písek, mramor a cihly. Hotel, který se tehdy jmenoval
Romania, architektonicky ztvárnili v podobném stylu
jako ubytovací zařízení ve svých letoviscích Mamaia
či Mangalia. Podle odborníků jde o zajímavou ukázku
socialistického realismu neboli sorely.
V současnosti je hotel, dnes pojmenovaný Bohemia,
uzavřený. Od ledna do srpna 2013 v něm totiž divize 3 pro-
vádí rekonstrukci, jež rozšíří jeho kapacitu azvýší kvalitu
nabízených služeb. „Na stavbě Rumuni použili trochu jiné
technologie, než jsme zvyklí z českých staveb stejného
období. Jde především o odlišné monolitické podhledové
konstrukce, založení stavby, jiná je iotopná soustava či
vzduchotechnické rozvody,“ vyjmenovává zvláštnosti díla
vedoucí projektu Ing. David Hlaváč z divize 9.
Nejvíce změn se odehrává uvnitř hotelu, úpravy však
budou po dokončení patrné i zvnějšku. Pracovníci Me-
trostavu zde totiž na postranní části hotelu přistaví dvě
nástavby. Jedna bude obsahovat 14 pokojů a druhá velký
kongresový sál pro 250 osob a dvoudráhový bowling.
Celkově se ubytovací kapacita zvýší z dosavadních 104na
138 lůžek včetně devíti čtyřhvězdičkových apartmánů.
Rozšíří se recepce, změnou projde i restaurace a moder-
nizace samozřejmě čeká i hotelové kuchyňské prostory.
Celý hotel (vizualizace) bude upraven jako bezbariérový.
Bohemia se chce v budoucnosti více zaměřit na firem-
ní klientelu a zvýšit svou úroveň ze tří na čtyři hvězdičky.
V hotelu proto přibude wellness centrum s bazénem,
parními lázněmi, finskou saunou, bylinnou a Kneipovou
lázní. Novinkou viditelnou na první pohled zvenčí bude
panoramatický výtah, který návštěvníky do vyšších pater
vyveze venkovní prosklenou šachtou.
Stavbaři již mají za sebou demoliční práce adokončují
ocelovou konstrukci obou nástaveb, v praxi to předsta-
vuje smontování zhruba 200 tun oceli. Zároveň provádějí
vyzdívky a betonují základy pro nové části hotelu. Začínají
pracovat na zdravotechnických instalacích a na topení.
Pracovníci divize 9 mají zájem pokračovat i na druhé
etapě projektu – výstavbě dvoupodlažní parkovací budo-
vy. „Pevně věříme, že na ni investor brzy najde finanční
prostředky,“ uzavírá Ing. Hlaváč.
–jar–, vizualizace Ing. Martina Šotolová
1 2